Buněčná a humorální odpověď u hlubokých pyodermií psů a reakce na terapii



Podobné dokumenty
Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 5. vydání... 21

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Imunitní systém.

SEMINÁŘ: KLINICKÁ A LABORATORNÍ DIAGNOSTIKA IMUNODEFICIENCÍ

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Využití mnohobarevné průtokové cytometrie pro vyšetření lymfocytárních subpopulací Jana Nechvátalová

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

Imunopatologie. Viz také video: 15-Imunopatologie.mov. -nepřiměřené imunitní reakce. - na cizorodé netoxické antigeny (alergie)

Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

Funkce imunitního systému

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

Imunopatologie. Luděk Bláha

Interpretace výsledků měření základních lymfocytárních subpopulací očima (průtokového J ) cytometristy a klinického imunologa

Funkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

Stanovení cytokinového profilu u infertilních žen. Štěpánka Luxová 2. ročník semináře reprodukční medicíny

Imunologické laboratorní vyšetření

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Játra a imunitní systém

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Mnohobarevná cytometrie v klinické diagnostice

Využití průtokové cytometrie při monitorování pacientů na biologické léčbě

Imunitní systém. selhání normálních obranných reakcí organismu IMUNODEFICITNÍ ONEM. imunitně zprostředkované poškození tkání

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření

mechanická bariéra kůže a slizničních epitelů anaerobní prostředí v lumen střeva přirozená mikroflóra slzy

Subpopulace B lymfocytů v klinické imunologii

Perorální bakteriální. u alergických pacientů. Jaroslav Bystroň Ingrid Richterová

RNDr K.Roubalová CSc.

IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření

Imunitní systém, transplantace

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU

Základy FRM v interní medicíně

Vyšetření imunoglobulinů

Základy imunologie. Anatomie a fyziologie Vyšetřovací metody Imunodeficity Imunopatologické stavy Imunosupresivní léčba Alergické reakce

Souvislost výživy s obranyschopností organismu. Lenka Konečná

15 hodin praktických cvičení

IMUNOLOGIE: OTÁZKY KE ZKOUŠCE

MVDr Oto Huml. Vedilab Plzeň, s r.o.

Intracelulární detekce Foxp3

CO TO JE IMUNOLOGIE? IMUNITNÍ SYSTÉM SE VYVÍJÍ A JE OHROŽOVÁN PATOGENY IMUNOLOGIE JE SOUBOR SLOŽITÝCH REAKCÍ BUNĚK A MOLEKUL

INFEKČNÍCH CHOROB PŘEDMĚT KLINICKÁ IMUNOLOGIE VÝUKA PŘEDMĚTU DOPORUČENÉ STUDIJNÍ PRAMENY

Podrobný seznam vyšetření - imunologie

Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha

SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA

Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Průtoková cytometrie Flow Cytometry

Mechanismy a působení alergenové imunoterapie

Ivana FELLNEROVÁ Katedra zoologie PřF UP v Olomouci

Okruhy otázek k atestační zkoušce specializačního vzdělávání v oboru Alergologie a klinická imunologie

Podrobný seznam vyšetření - imunologie

Imunitní mechanismy. Ústav imunologie UK 2. lékařská fakulta Praha

Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

Imunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy.

Vybrané imunologické metody

Souhrn údajů o přípravku

Imunologie. Věda zabývající se zkoumáním imunitního systému.

Autoprotilátky v klinice. T Fučíková

BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY

MUDr Zdeněk Pospíšil

Transkraniální elektrostimulace jako způsob rehabilitace částo nemocných dětí

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU


Mimotělní oplození. léčebně řeší stavy, kdy:

BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY

CZ.1.07/1.5.00/

respirační ordinace nemocnice U Sv.Jiří,Plzeň MUDr.D.Pousková s.v.nováková

Biochemie imunitního systému. Jana Novotná

PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ

Kůže: kompartment imunitního systému

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

OBMI OKBHI Laboratorní příručka OKBHI Příloha č. 3 Podrobný seznam vyšetření - IMUNOLOGIE

KOMPLEMENT ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) (humorálních, protilátkových):

Teorie protinádorového dohledu Hlavní funkcí imunitního systému je boj proti infekcím

Stanovení autoprotilátek Seminář 7: diagnostika

Specifická imunitní odpověď. Název materiálu: Datum (období) vytvoření: MUDr. Zdeňka Kasková. Autor materiálu: Zařazení materiálu:

ČLENĚNÍ IMUNOLOGIE. Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 19

Poruchy funkce imunitního systému

ZÁVĚREČNÝ PROTOKOL O TESTOVÁNÍ BIOAKTIVNÍCH VLASTNOSTÍ LÁTKY CYTOPROTECT

METODY VYŠETŘOVÁNÍ BUNĚČNÉ IMUNITY. Veřejné zdravotnictví

Transkript:

Buněčná a humorální odpověď u hlubokých pyodermií psů a reakce na terapii MVDr. František Špruček Školitel: prof. MVDr. Miroslav Svoboda, CSc. Školitel-specialista: prof. MVDr. Miroslav Toman, CSc.

Úvod Hluboká pyodermie (HP) psů Syndrom různé, neznámé a nejasné primární etiopatogeneze (idiopatické) s následným pomnožením bakterií jako sekundární příčiny klinického projevu HP Staphylococcus intermedius Staphylococcus aureus Staphylococcus hyicus Staphylococcus schleiferi Predispoziční faktory prostředí (teplota, vlhkost), trauma, anatomie (oblast kůže), plemenná predispozice apod.

Příčiny hlubokých pyodermií Primární příčiny hlubokých pyodermií imunologické (imunodeficience, autoimunitní, alergie ) metabolické (Zn, vitamin A, nenasycené masné kyseiny) endokrinologické (hypothyteóza, hyperadrenokorticizmus diabetes mellitus) parazitologické (demodex, svrab apod.) idiopatické Sekundární příčiny (klinický projev) oportunní bakterie při oslabení imunity podmíněně patogenní a patogenní bakterie nosokomiální bakterie kombinace všech typů Vzájemná kombinace primárních příčin s klinickým sekundárním projevem

Imunodermatologie Epidermis keratinocyty (IL-1, -6, -10, TGF-β, TNF) Langerhansovy buňky (ACP) dentritické buňky (DC) inraepiteliální T-lymfocyty (TCRγδ CD3+ CD4-CD8-) melanocyty bakterie kožního povrchu (komenzální, rezidentní, tranzientní, nomádní) Dermis fibroblasty (kolagen I. a III. typu) epidermální struktury (chlupové folikuly, potní a mazové žlázy apod.) T-lymfocyty paměťové (CD45RA+ ) žírné buňky makrofágy

Klinické projevy HP Porušení stratum basale a hlubších vrstev dermis a subcutis granulom Absces absces hluboká folikulitis furunkulosis celulitis (panikulitis)

Složky specifické a nespecifické imunity Imunita Buňky (buněčná) Molekuly (humorální) Nespecifická NK buňky Dendritické buňky Žírné buňky (mastocyty) Fagocyty - neutrofily - monocyty (makrofág) - eosinofily - basofily Komplement Proteiny akutní fáze Interferony Přirozené protilátky (IgM) Specifická T-lymfocyty (Th, Tc, Tr,Ts) B-lymfocyty (plazmatické b.) Cytokiny Protilátky IgG, IgM, IgA, IgE, IgD Přechod mezi spec. a nespecifickou buněčnou imunitou - γδt-lymfocyty

Reakce imunitního systému 1. Fyziologická zánět jako obranný fenomén akutní zánět odstranění příčiny odstranění poškozených tkání obnovení původního stavu 2. Patologická zánět jako autoagresivní fenomén chronický zánět nepřiměřený, opakující se patologický podnět imunodeficit zánět jalo důsledek imunopatologické reakce alergie (atopie) autoimunita odhojení (rejekce) transplantované tkáně

Poruchy imunity Imunodeficitní onemocnění primární (vrozené) deficity protilátek (50%) kombinované poruchy buněčné a protilátkové imunity (20%) poruchy fagocyzózy (18%) poruchy buněčné imunity (10%) deficity komplementu (2%) sekundární (získané) napadení imunokompetentních buněk 4. Autoimunitní systémová autoimunitní onemocnění (SLE) orgánově specifická onemocnění Alergie a atopie

Odpověď imunitního systému humorální protilátka a Ag inhibice fce, neutralizace, nemá vliv protilátka a Ag + C1q lýza, perforace buňky protilátka a Ag + C1q + makrofág, neutrofil Fagocytóza protilátka a Ag + C FDC B-lymfocyty (sig) buněčná Ag + buňka (MHC I) Tc Ag (baktrie) + MF (MHC II), Th1 (DC4 TCR) Fagocytóza Ag + C, Protilátka opsonizace + MB (histiocyty, baso; žírné b.) trombo; neu; eos; + Mono, Mf, Gran Fagocytóza NK + buňka MHC I cytotoxická lýza NK + (Ag - Protilátka ) ADCC lýza perforiny - cytolýza

Rozdíly Th1 a Th2 odpovědi Th1 vyvolávající cykokin IL-12 Th2 IL-4 produkované cytokiny IL-2, IFNγ IL-4, 5, 6, 10 aktivující cytokiny IL-4 inhibující cytokiny IL-2 IL-10 IFNγ převažující odpověď buněčná - protilátková ovlivňuje buňky - makrofágy - žírné b., eozinofily při infekci - intracelulární - extracelulární hypersenzitivita IV. typ I. typ

Cíle práce Klinické vyhodnocení imunologických parametrů Posouzení humorální a buněčné odpovědi před, v průběhu a po ukončení léčby Individuální posouzení atypických případů Vyhodnocení terapeutického účinku imunomodulátorů Identifikace potenciálních diagnostických markerů ve vztahu k primární příčině

Materiál a metody Celkový a diferencální rozpočet leukocytů Populace a subpopulace lymfocytů průtoková cytometrie Test fagocytární aktivity Funkční test fagocytů chemiluminiscence Funkční test lymfocytů test blastické transformace Celková hladina imunoglobulinů Stanovení cirkulujících imunokomplexů Stanovení lysozymu - fotometricky

Výsledky Sledování imunologických parametrů před zahájením léčby dynamika imunitní odpovědi v průběhu terapie terapie pyodermie antibiotiky a imunomodulátory Foto: Špruček Foto: Špruček

P = 0,041 28 24 20 MONOCYTY (%) NEUTROFILY (%) 32 pyodermie kontroly 5,0 4,0 3,0 75 65 60 8 kontroly pyodermie kontroly 7 6 5 4 3 pyodermie P = 0,015 70 55 EOZINOFILY (%) LYMFOCYTY (%) Počty leukocytů (%) pyodermie kontroly U psů s HP (n=25) v porovnání s kontrolami (n=10)

Počty leukocytů (106/l) LYMFOCYTY 106/l 3500 P = 0,029 3000 2500 2000 pyodermie EOZINOFILY 106/l MONOCYTY 106/l 600 400 pyodermie kontroly 10000 8000 6000 4000 kontroly 800 200 NEUTROFILY 106/l 12000 4000 pydermie kontroly pyodermie kontroly 700 500 300

Výsledky buněčné imunity (abs. 106/l; rel. %) P = 0,029; P = 0,041 Lymfocyty Neutrofily (relativní %) P = 0,015 T-lymfocyty (CD3+) (relativní %) P = 0,0025 Tc-lymfocyty (CD8+) (relativní %) P = 0,041 B-lymfocyty (CD21+) (relativní %) P = 0,011 Th-lymfocyty (CD4+) (relativní %)* P = 0,048 * Skupina psů (n = 9) léčena glukokortikoidy (4-6 týdnů před odběrem)

Počty lymfocytů (%) B-Lymfocyty CD 21+ P = 0,011 30 P = 0,0025 P = 0,041 0,4 70 25 0,3 60 20 15 80 Tc-lymfocyty CD8+ 0,5 90 40 35 T-lymfocyty CD3+ pyodermie kontroly 50 0,2 pyodermie kontroly pyodermie kontroly

Funkční testy fagocytů Chemiluminiscenční test Fagocytóza neutrofilů

Funkční testy lymfocytů Snížená aktivita lymfocytů v testu blastické transformace Nestimulované lymfocyty - (P = 0,042) Stimulované lymfocyty s PHA - (P = 0,018) Stimulované lymfocyty s ConA - (P = 0,0049) Stimulované lymfocyty s PWM - (P = 0,015)

Humorální odpovědi 60 CIK (P = 0,005) Interakce CIK s věkem (P = 0,014) 80 CIK (ARAB. J.) CIK (ARAB. J.) 50 40 30 20 60 40 20 0 10 pyodermie kontroly 1 2 3 4 5 6 7 8 stáří psů - roky 9 10

Dynamika imunitní odpovědi T-lymfocyty CD3+ Th-lymfocyty CD4+ 5000 3000 1200 3000 2000 2000 počet buněk počet buněk 4000 počet buněk Tc-lymfocyty CD8+ 1000 800 400 1000 0 I. II. intervaly odběru III. 0 I. II. intervaly odběru III. I. II. III. intervaly odběru Skupina psů s HP (n = 9) před, v průběhu a po ukončení léčby

Dynamika imunitní odpovědi γδ -TCR-lymfocyty NK-lymfocyty DC3-8+ 6000 400 40 20 300 počet buněk počet buněk počet buněk 60 200 100 0 II. intervaly odběru III. 4000 2000 0 0 I. B-lymfocyty CD21+ I. II. intervaly odběru III. I. II. intervaly odběru Skupina psů s HP (n = 9) před, v průběhu a po ukončení léčby III.

Klinické změny před zahájením léčby -> -> 1 po léčbě Synuloxem 12,5 mg.kg-1 2x denně p.o. (14 dní) Foto: Špruček 2 recidiva za 2 měsíce od začátku léčby -> 3

Klinické změny po léčbě glukokortikoidy Prednison 3 mg.kg-1 1x denně p.o. (14 dní) -> -> 4 5 týdnů od zahájení léčby Ceporex 30 mg.kg-1 1x denně p. o. a Baypamune 1 amp. pro toto 1x týdně Foto: Špruček B 5 za 10 týdnů od zahájení léčby -> Sus. Autoimunitní onemocnění (primární příčina) syndrom hluboké pyodermie 6C

Imunologické změny 1 Masivní kurstózní léze s četnými fisurami a erozemi s erytematózním ohraničením (kříženec, M, 4 roky) Foto: Špruček 1. Lymf. 2,1.10-9/l CD4(%)-52 CD8-12 CD21-19 NK-0,1 2. Lymf. 0,9.10-9/l CD4(%)-50 CD8-11 CD21-30 NK-0,9 IRI-4,5 3. Lymf. 1,9.10-9/l CD4(%)-55 CD8-17 CD21-20 NK-1,1 Sus.imunodeficience IRI-4,3 IRI-3,2

Imunologické změny 2 Masivní sepiginózně ohraničená nekrotická ložiska dermis s hyperpigmentací s supurací (boxer, F, 9 roků) Foto: Špruček 1. Lymf. 1,6.10-9/l CD4(%)-41 CD8-16 CD21-33 2. Lymf. 7,4.10-9/l CD4(%)-13 CD8-5 CD21-77 3. Lymf. 2,2.10-9/l CD4(%)-46 CD8-18 CD21-23 Sus. Imunosuprese po glukokortikoidech NK-0,0 IRI-2,5 NK-0,1 IRI-2,6 NK-0,6 IRI-2,5

Imunologické změny 3 Alopetické ložisko, lichenifikace s hyperpigmentací a disfuzními exsudativními (supurativními) pustulózními změnami (kříženec, M, 10 roků) Foto: Špruček 1. Lymf. 1,7.10-9/l CD4(%)-47 CD8-38 CD21-5 NK-0,1 2. Lymf. 4,1.10-9/l CD4(%)-22 CD8-7 IRI-1,2 CD21-65 NK-0,2 IRI-3,1 3. Lymf. 3,2.10-9/l CD4(%)-54 CD8-19 CD21-16 NK-0,2 IRI-2,8

Leukocyty Neutrofily Fagocytóza Chl. aktiv (%) Neutrofily (%) Monocyty Monocyty (%) Chl. spont B (MV) B-lymfocyty (CD21+) (%) Lymfocyty T-lymfocyty (CD3+) T-h (CD4+) BLT klidov (CPM) PHA (CPM) ConA 2 (CPM) ConA 1 (CPM) PWM (CPM) Lymfocyty (%) T-cytotoxick (CD8+) T-lymfocyty (CD3+) (%) Fagocytóza Ig (g/l) Lysozym (g/l) B-lymfocyty (CD21+) PHA (SI) ConA 1 (SI) ConA 2 (SI) CB (g/l) Gd-TCR + (%) Gd-TCR + Eosinofily Eosinofily (%) DP-buňky (CD4+8+) (%) DP-buňky (CD4+8+) PWM 1 (SI) NK-buňky (CD3-8+) (%) NK-buňky (CD3-8+) SIM (SI) SII (SI) T-helpery (CD4+) (%) CIK (jednotky) T-cytotoxick (CD8+) (%) T/B (CD3+/21+) (%) T/B (CD3+/21+) Shluková analýza Kříženec (M,4) Americký korkšpaněl (M,9) Boxer (F,9) Zlatý retrívr (M, 2) Anglický buldog (M, 3) Labrador retrívr (M, 8) Rhodészký ridgebeg (M, 6) Labrador retrívr (F, 8) Kříženec (M, 10) 100% 100% 50% 25% 50% % podobnosti

Terapie 100 (n =11) (n =8) (n =10) (n = 29) Vyléčeni psi (%) 80 60 40 20 0 a b a b a b a b první výskyt HP Recidiva recidiva pyodermie Cefalexin Cefalexin Cefalexin + Baypamune celkem (a) % vyléčených psů s hlubokou pyodermií po ukončení terapie za 10 týdnů (b) % vyléčených psů po ukončení léčby za 8 týdnů (snížené o recidivy)

Vyhodnocení terapie Psi s recidivou se vyléčili o 14 dní později - 10,5 týdne, než psi s prvním výskytem HP - 8,4 týdne (P < 0,001) Dřívější vymizení pruritu indikovalo kratší dobu léčby (P = 0,004) Délka léčby u samců 9,8 týdne a u samic 9,4 týdne. (P = 0,51) Délka srsti a % postižené plochy kůže neprokázala vliv na délku léčby (P = 0,79) Hmotnost zvířete neměla vliv na délku léčby (P = 0,19) Vyšší hladiny subpopulací Tc-lymfocytů s CD8+ měly tendenci být asociovány s kratší dobou léčby (P = 0,08) Nebyl zjištěn statisticky významný efekt věku na délku léčby (P = 0,64) Nebyl zjištěn statisticky významný efekt topické léčby (šampony) na dobu léčby

Souhrn a závěr Signifikantní snížení abs. a rel. hodnot lymfocytů a zvýšení rel. zastoupení neutrofilů Signifikantní zvýšení rel. zastoupení CD3+ T-lymfocytů subpopulace CD8+ Tc-lymfocytů Snížení relativního zastoupení CD21+ B-lymfocytů Psi léčení glukokortikoidy (4 6 týdnů) před zahájením léčby vykazovali signifikantní pokles CD4+ Th-lymfocytů Dynamika individuální imunitní odpovědi byla nekonzistentní, což naznačuje nejednotnou etiologii onemocnění V testu blastické transformace byla signifikantně snížená aktivita nestimulovaných lymfocytů a snížená odpověď lymfocytů na stimulaci PHA, ConA a PWM

Souhrn a závěr Neprokázala se zvýšená hladina CIK s výskytem HP. Statisticky významná klesající tendence byla prokázána v souvislosti s věkem CIK byly podmíněny věkem zvířat, tato závislost byla odlišná u zdravých se zvyšujícím se věkem psů, u nemocných jedinců byly hodnoty CIK nízké u všech věkových tříd. Odlišné hodnoty proto platí pouze pro mladé věkové kategorie Při léčbě imunomodulátorem (Baypamune) v kombinaci s antibiotiky (Ceporex) došlo ke snížení počtu recidiv u rekurentních HP Nebyly signifikantně prokázány vlivy pohlaví, věku, celkového postižení povrchu těla, pruritu, počtu zánětlivých lézí apod. na imunitní systém

Poděkování Chtěl bych poděkovat prof. MVDr. Miroslavu Svobodovi, CSc. za odborné vedení práce prof. MVDr. Miroslavu Tomanovi, CSc. MVDr. Martinu Faldynovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky prof. MVDr. Emilu Tkadlecovi, CSc. za technickou podporu a statistické zpracování ing. Lence Levé za vyšetření vzorků Danu Špručkovi za pomoc při zpracování materiálů k disertační práci.

Děkuji za pozornost