Kompetice a mortalita



Podobné dokumenty
Základní komponenty modelu lesa. Jan Kadavý

Bonita stanoviště a bonita porostu

Speciální metody dendrometrie

Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH

2 DEMONSTRAČNÍ PLOCHA: A KLOKOČNÁ A

Protokol č. 5. Vytyčovací údaje zkusných ploch

Protokol č. 2. základní taxační veličiny. Vyplňte zadanou tabulku na základě měření tlouštěk a výšek v porostu.

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Nízký a střední les. alternativa budoucnosti. Jan Kadavý

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Formy ekologické stability: minimalizací změn (buk + podrost) resilience (pružnost) jako guma, zajištění stability optimalizací změn (bříza + plevele)

MODELY HOSPODÁŘSKÝCH LESŮ IV. Postup výpočtu etátu

Které poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška

LES JAKO SYSTÉM ZÁKONY RŮSTU LESA

O B E C N Í L E S Y O B O R A - E X K U R Z E P R O G R A M

VEGETAČNÍ BARIÉRY Mgr. Jan Karel

MODELY HOSPODÁŘSKÝCH LESŮ II. Etát a legislativa

ZÁKLADY ARBORISTIKY. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Obsah. Co je to Field-Map? Field-Map software Popis technologie Field-Map Zdroje

Rostlinné populace, rostlinná společenstva

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Biostatistika Cvičení 7

LIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU

Sítě SFN Systém pro analýzu a vizualizaci pokrytí a rušení vysílacích sítí

Získávání taxačních dat v porostech

Předmět: Hospodářská úprava lesů II

VY_32_INOVACE_361. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Kolik lidí kudy chodí?

Výsadba dřevin I. Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D.

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Dendrometrie pro účel oceňování dřevin rostoucích mimo les dle metodiky AOPK

Pravděpodobnost v závislosti na proměnné x je zde modelován pomocí logistického modelu. exp x. x x x. log 1

Test z teorie VÝBĚROVÉ CHARAKTERISTIKY A INTERVALOVÉ ODHADY

Mendelova univerzita v Brně. Lesnická a dřevařská fakulta O C E Ň O V Á N Í. S t u d i j n í m a t e r i á l. Jiří Matějíček Radek Zádrapa

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:

Kůrovcová kalamita v NP Šumava a její řešení

LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

2 DEMONSTRAČNÍ PLOCHA: A KRYŠTOFOVO ÚDOLÍ A

HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU

Inovace předmětu: Lesnická politika Ing. Vlastimil Vala, CSc. Aktuální lesnicko - politické otázky. Smrk? Ano? NE?

Tvorba nelineárních regresních modelů v analýze dat

doporučený zásah životů a majetku třetích osob. Vytěžené dříví bude ponecháno k zetlení na místě.

Systémový přístup v pohledu na stromy

Nika důvod biodiverzity navzdory kompetici

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie 2014 Monika Hloušková

Použití splinů pro popis tvarové křivky kmene

Rozvoj tepla v betonových konstrukcích

Ekonomika lesního hospodářství

SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

FOFEM dokumentace k programu KEBbaby s. r. o. Eva ALKOVÁ, Kateřina SORBIOVÁ, Alžběta BRYCHTOVÁ

Ekologická společenstva

Metodika AOPK ČR oceňování dřevin rostoucích mimo les. Přednáška, VOŠZa a SZaŠ Mělník,

Profilování vzorků heroinu s využitím vícerozměrné statistické analýzy

INDEXY DIVERZITY. David Zelený Zpracování dat v ekologii společenstev

Výstupy NIL2. Obnova lesa. Radim Adolt. I Informace o lesích

T- MaR. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb. Teorie měření a regulace. Podmínky názvy. 1.c-pod. ZS 2015/ Ing. Václav Rada, CSc.

Základy ekonomie. Petr Musil:

Porost s jednoduchou strukturou jednoetážový porost.

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR

LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14. Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK

Jedle je pod 1% z celkové dřevinné skladby.

Teorie měření a regulace

Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice

GIS Geografické informační systémy

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ZAKÁZKY ZHOTOVITEL: Thákurova 7, Praha 6, IČO: , DIČ:

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Test z teorie VÝBĚROVÉ CHARAKTERISTIKY A INTERVALOVÉ ODHADY

Projekt SGS Využití nástrojů GIS k vyhodnocení agrárních valů v Českém středohoří

ZÁKLADY ARBORISTIKY. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Koncepty dynamiky přirozených lesů temperátní zóny Evropy

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

NEXIS 32 rel Generátor fází výstavby TDA mikro

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Těžební zbytky u LČR

CVIČNÝ TEST 5. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Václav Zemek. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 17 IV. Záznamový list 19

Základní charakteristiky možného vývoje české energetiky. prezentace na tiskové konferenci NEK Praha,

Skladba a struktura lesních porostů

1. Vnitřní stěhování v České republice

Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

Hodnocení kvality logistických procesů

Úloha V Modelování a výpočet proslunění obytných budov programem SunLis

Populace, populační dynamika a hmyzí gradace

Příbuznost a inbreeding

Usuzování za neurčitosti

Vytyčovací sítě. Výhody: Přizpůsobení terénu

Měření závislosti statistických dat

Statický výpočet požární odolnosti

PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ

Neuronové časové řady (ANN-TS)

Transkript:

Kompetice a mortalita Nauka o růstu lesa Michal Kneifl Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Úvod vnitrodruhové a mezidruhové vztahy jsou důležitou součástí růstové dynamiky porostu jejich vyčíslení je nepostradatelné pro modelování růstu vztahy mezi stromy lze zařadit do kategorií kompetice, alelopatie a popř. mutualismus Pro komplexnost a obtížnou oddělitelnost se však při modelování uvažuje pouze kompetice

Kompetiční vztahy mohou být popsány následovně Stromy (rostliny) při svém růstu modifikují prostředí a omezují svým růstem dostupné zdroje pro ostatní Primárním faktorem konkurence jsou prostorové vztahy Stromy (rostliny) se přizpůsobují změnám v prostředí vzniklým konkurencí Smrt stromu (rostliny) je následná reakce na omezení růstu v důsledku vyčerpání zdrojů V procesu konkurence existují mezidruhové rozdíly

Přístupy k modelování struktury Prostor zabrán pouze jedním jedincem - přístup APA (Area potentionally available) => tvrdý přístup, využití pro modelování nadzemní konkurence Prostor je sdílen více jedinci proporcionálně k jejich velikosti přístup EFT (ecological field theory) => měkký přístup, využití pro modelování kořenové konkurence

Členění kompetičních indexů nezohledňující prostorové rozmístění jednotlivých stromů (non-spatial) zohledňující prostorové rozmístění jednotlivých stromů (spatial)

Kompetiční indexy nezohledňující rozmístění pro výpočet nepotřebují souřadnice pat stromů dostatečnou informací pro výpočet je většinou počet jedinců na jednotku plochy, věk a dřevinná skladba jejich zjištění je jednoduché, přesnost klesá s úrovní pohledu. Snižuje se od celých porostů k jednotlivým stromům

Příklad - Lorimerův index LC i d N = k k= 1 d i Konkurenti se stanoví subjektivně, nebo.. se jako konkurenti berou všechny stromy na kruhové ploše, kde střed je posuzovaný strom

Kompetiční indexy zohledňující rozmístění k výpočtu je potřeba znát souřadnice jednotlivých stromů zohledňují další parametry, jako dřevinu výšku, tloušťku, velikost a tvar koruny zjištění souřadnic je velice pracné, výsledek je však velice přesný a nezávislý na úrovni pohledu kalkulace na úrovni celých porostů je náročná na výpočetní techniku

Principy výpočtu Zóna konkurenčního vlivu Vztah vzájemné vzdálenosti a velikosti konkurentů Dostupnost světla Potenciální disponibilní prostor (APA) a kombinace předchozích

Zóna konkurenčního vlivu Založen na principu, že Každý jedinec má svou zónu vlivu, která je ve vztahu s jeho vlastní velikostí Konkurence, jíž je vystaven konkrétní jedinec, se dá vyjádřit jako suma překryvů jeho zóny vlivu s okolními zónami Překryv se dá vyjádřit absolutně (m 2 ), nebo relativním číslem

Vztah vzájemné vzdálenosti a velikosti Výpočet na základě vzdálenosti a velikosti potenciálních konkurentů Často se počítá jako suma dílčích úhlů obvodu sledovaného jedince, které jsou obsazeny konkurenty se zahrnutím prahové velikosti (pouze úhly od určité velikosti Doplňuje se váhou vyjadřující velikosti konkurenta

Dostupnost světla Princip rozdělení oblohy na sektory přináležící jednotlivým stromům Sektory jsou dále členěny podle lukrativnost (intenzivnější je světlo přicházející shora, než z boku) Definuje se tzv. referenční bod, což bývá špička stromu, nebo bod položený níže Může zohledňovat různou fotosyntetickou schopnost různých částí koruny

Princip využitý v simulačním modelu SILVA 2.2

Kompetiční index podle Pukkaly (1994)

Difůzní stanovištní faktor z HemiView

Potenciální disponibilní prostor (APA) Počítá se jako podíl celkové plochy v závislosti na poloze a velikosti jedince nebo na základě vážení vzdálenosti mezi jedinci jejich velikostí V případě smíšených porostů je možno přiřadit druhově specifickou váhu V praxi je výpočet polygonů velice složité a náročné na hardware i software počítačů Vyjadřuje velice dobře přírůst kruhové plochy stromů

Stručný princip metody existuje konečná množina center, jimž je přiřazena jistá část prostoru výsledkem je rozdělení prostoru na systém oblastí, buněk vesměs téměř nebo úplně vyplňujících prostor a majících společné nejvýše své hranice v rovině se výsledek nazývá mozaikou, v prostoru teselací nejjednodušší přirozené dělení je založeno na vzdálenostech bodů prostoru od center Nejsložitější Johnson-Mehlova teselace vyžaduje výkonné počítačové vybavení a modeluje dělení nelineárně

Příklad časové řady teselací Model vhodný pro modelování konkurence v přirozeném zmlazení

Příklad praktického využití kompetičních indexů Posouzení vývoje struktury lesa v převodu na výběrný způsob Stav 1971: vytyčeny plochy, očíslovány stromy, změřeny taxační veličiny d 1,3, h, h k Stav 2001: zaměřeny souřadnice stromů systémem Field-Map, změřeny stejné taxační veličiny

Cíl práce Zjistit, zda se za 30 let měnilo postavení stromů v porostu Ověřit, zda dosavadní těžební zásahy směřují k převodu lesa na výběrný způsob

Použitý kompetiční index Využit index dle Schütze (1989)

Posouzení vlivu růstového postavení na přírůst ig [cm 2 ] 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 y = 1715,5e -0,2156x R 2 = 0,4925 y = 841,46e -0,1967x R 2 = 0,5368 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 K BK SM

Mortalita Na úrovni jedince smrt vlivem různých faktorů Na úrovní porostu snižování počtu jedinců s časem

Zdroje mortality Přirozená mortalita Senescence Konkurence Podlimitní zdroje Katastrofy a kalamity (disturbance) Lidské zásahy (těžba)

Mortalita podle modelovacího přístupu Vnitřní mortalita Vyplývá z úživnosti prostředí Je dána např. max. množstvím biomasy Vyjadřuje se procentem původního počtu populace v konkrétním věku (klesající exponenciální křivka)

Mortalita podle modelovacího přístupu Růstově podmíněná mortalita Souvisí s konkurencí a počtem jedinců Má vazbu na intenzitu růstu a tím i na stanoviště Modeluje se např. na základě tloušťkového přírůstu ( s tím, jak přírůst klesá k limitní hodnotě se zvyšuje pravděpodobnost úmrtí)

Mortalita podle modelovacího přístupu Vnější mortalita Působením vnějších, skokových vlivů Kalamity, požáry atd. Změna je vždy náhlá a rychlá

Jak se dá mortalita předpovědět (modelovat)? Křivka poklesu počtu stromů s věkem porostu Závislost na přírůstu Model hraničního konkurenčního tlaku Teorie chaosu (katastrofy)

Děkuji za pozornost