2.1. EKOSYSTÉMY. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Podobné dokumenty
Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:


Pozor na chybné definice!

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková

ENVIRONMENTÁLN LNÍ VÝCHOVA. Organismus jako systém. edí. Organismus a prostřed

Potravní řetězec a potravní nároky

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

CZ.1.07/1.5.00/

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze

EKOLOGIE. Čím m se ekologie zabývá? Seminář z biologie. organismus. abiotické faktory. organismus. 1. Ekologie jako vědnv

CZ.1.07/1.5.00/

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

NEŽIVÁ PŘÍRODA. 1. Spoj čarami NEŽIVOU přírodu a její složky: Název materiálu: Opakování- vztahy mezi organizmy Autor: Mgr.

CZ.1.07/1.5.00/

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Zoologie, živočichové a prostředí

Úvod do Ekologie lesa. Obsah. Obsah a cíle predmetu

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

Atraktivní biologie PRODUCENTI. biotické faktory DESTRUENTI ENTI KONZUMENTI

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj

Čím se ekologie zabývá

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk

Martina Bábíčková, Ph.D

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Jiří Schlaghamerský: Pedobiologie jaro 2012

Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby, projekty

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém

Potravní a produkční ekologie

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

Prezentace je určena k seznámení se se základními ekologickými pojmy.

ČLOVĚK A PŘÍRODA, PŘÍRODNÍ PODMÍNKY

J i h l a v a Základy ekologie

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

SSOS_ZE_1.13 Základy ekologie, prezentace

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

PRODUCENTI, KONZUMENTI, ROZKLADAČI aneb koloběh energie a živin v přírodě pracovní list

Esej na ekologické téma: Současné pojetí ekosystému

č.1 Konvergence představuje proces č.2 Rozdíl mezi alopatrickou a sympatrickou speciací spočívá

VY_32_INOVACE_016. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Přírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 09 VY 32 INOVACE

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

Ekologie. (obecná ekologie, ochrana životního prostředí, globální problémy)

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka

POTRAVNÍ VZTAHY MEZI ORGANIZMY

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy. Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor. Mgr. Martin Hnilo

Projevy života. přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost

Struktura krajiny. NOK, přednáška

Zkoumá: Obory ekologie:

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

Populace, populační dynamika a hmyzí gradace

Biotické interakce. Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému. Postavení živocichu v lesním ekosystému

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života

Organismy a biogeochemické cykly. látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Název zkoušky Zkouška je: Forma Počet témat. Praxe povinná praktická zkouška 10. Chov zvířat povinná ústní zkouška 25

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

Biotické podmínky života

Téma: Ročník: VZTAHY 6. ŽIVOČICHŮ A ROSTLIN V LESE

Základy ekologie. Michal Hájek Světlana Zahrádková

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

Základy ekologie hmyzu

Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Agroekologie Základy agroekologie

Ekologie. organismus. abiotické prostředí. vztahy a procesy. organismus. Faktory - klimatické - edafické - hydrické

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

Biocenóza Společenstvo

4.3. Vztahy rostlinstva a prostředí T Vzájemné vztahy mezi rostlinami (1/51)

28. VZTAHY MEZI ORGANISMY A PROSTŘEDÍM

Vztah hmyzu k ekologickým faktorům

PŘÍRODOVĚDNĚ INSTRUMENTÁLNÍ POHLED. Doporučení pro předmět: přírodopis (biologie), ekologie, ekologický seminář

VYUŽITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE VE VZTAHU ROSTLINA-PŮDA- ATMOSFÉRA. František Hnilička, Margita Kuklová, Helena Hniličková, Ján Kukla

Vodní ekosystémy Práce v ekosystému rybník

VY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Číslo projektu Název školy CZ.1.07/1.5.00/ Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 39 Základní pojmy z ekologie

Základní škola Ruda nad Moravou. Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-PV-PŘ. Eva Wolfová Eva Wolfová

Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY.

Transkript:

2.1. EKOSYSTÉMY Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Obsah přednášky 1) Ekosystém, zákl. pojmy 2) Ekologické faktory, nika, valence 3) Potravní řetězce 4) Tok energií a látek v Ekosystému 2

1) Ekosystém, zákl. pojmy 3

Ekosystém Základní funkční jednotkou přírody. Jedná se o komplex živých organismů (společenstvo) spolu s prostředím (biotopem) - tok látek a energie Zákon č. 17/92, 3, In: Máchal, A., 2000, Ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase. Ekosystém = Společenstvo (Biocenóza) + Stanoviště (Biotop) 4

Pojmy Populace - skupina jedinců (všech vývojových stádií) jednoho druhu vyskytující se v určité prostoru, kteří si mohou vyměňovat genetickou informaci. Společenstvo - souboru populací, žijících v jednom okamžiku na jednom místě. Biotop - místo, v němž žije společenstvo organismů, tedy i jeho populace a jedinci. 5

Pojmy Biocenóza = biologické společenstvo soubor populací všech organizmů, které obývají určité území vymezené souborem abiotických faktorů (ekotopem) Rozdělení podle skupiny organismů: - Fytocenóza společenství rostlin - Zoocenóza společenství živočichů - Mikrobocenóza společenství mikroorganismů Tyto části je možno dále dělit na dílčí společenstva (společenstvo mechů, ptáků, vyšších rostlin ). 6

Typy ekosystémů Dělení podle vzniku: přírodní ekosystémy - bez lidských zásahů, menšina - les, jezero, pohoří řízené přírodní ekosystémy - vzniklé pod lidským vlivem, polopřírodní - pastviny, těžené lesy produkční ekosystémy (kulturní) - výroba potravin kultivované sady, pole, vinice - přírodních zdrojů bavlna, len urbanizované ekosystémy - sídlištní, výrobní 7

Ekosystém Ekosystém se z funkčního hlediska vyznačuje A) potravními (trofickými řetězci) B) tokem a transformací energií C) biogeochemickými cykly D) časoprostorovými vazbami E) vývojem systému F) regulací systému 8

Ekologické faktory Základem životního prostředí lidské populace jsou EKOSYSTÉMY jejichž existence a vývoj jsou podmíněny vhodným seskupením ekologických faktorů 9

Obsah přednášky 2) Ekologické faktory, nika, valence 10

Ekologické faktory Faktory prostředí mající pro organismy dočasně nebo trvale určitý význam Vliv na početnost a strukturu populací (natalita, migrace, mortalita) Podílejí se na vzniku adaptací. Vymezují prostředí vhodné nebo nevhodné pro výskyt populace. Faktory nejsou neměnné, mohou se s různou intenzitou měnit v čase s ohledem na interakci 11

Ekologické faktory Dělení: Abiotické - veškeré fyzikální a chemické faktory vody, půdy a ovzduší - teplo, světlo, vlhkost, salinita, ph, atd Biotické - vnitrodruhové a mezidruhové vztahy Potravní (trofické) - zdroje Antropogenní - vliv člověka 12

Působení faktorů prostředí na jedince Faktory - mění se v prostoru i čase - různé organismy jsou na ně různě citlivé - určují Výskyt, početnost a rozmnožování jednotlivých druhů Např.: - ph půdy má vliv na výskyt rostlin a jejich zdravotní stav - teplota a vlhkost určují typ lesa optimální hodnoty - druh prospívá nejlépe mezní hodnoty - není schopen již tolerovat 13

Působení faktorů prostředí na jedince Rozpětí mezi mezními hodnotami: ekologická valence tolerované rozmezí ekologického faktoru rozmezí podmínek, za nichž je organismus schopen žít R-R podmínky, v kterých se daný organismus rozmnožuje; stálá existence druhu v prostředí G-G podmínky vhodné pro individuální růst, ale ne pro rozmnožování S-S určuje hranice přežívání 14

Ekologická valence Může být: široká - druh vydrží větší rozpětí faktoru, třeba teploty (druh euryekní) - potkan, kopřiva dvoudomá, mandelinka bramborová úzká - druh toleruje jen úzké rozpětí ekol. faktoru, ale třeba jen nízkou teplotu (druh stenoekní) - koala medvídkovitá, plesnivec alpský (alpská protěž), rašeliník - bioindikátory 15

Ekologická valence Příklady: ph - nálevník (Spirostomum ambiguum) - ph 7.4-7.6 - vířník (Brachionus urceolaris) - ph 4.5 11 Obilniny - Pohanka: optimum ph 5, inhibice růstu ph 7-9 - Pšenice ozimá: ph 6,2 7,0 - Slunečnice: ph 6,0 7,2 16

Ekologická valence Příklad: Musca domestica stav při různých teplotách: - 5 C po 40 minutách mrtvá + 6,0 C tuhne + 6,7 C právě schopna pohybu + 10,8 C slabý pohyb + 15 až 23 C normální aktivita + 28 až 35 C rychlé pohyby + 40 C nadbytečná aktivita + 44,6 C tuhne + 46,5 C letální teplota 17

Shelfordův Zákon tolerance Každý druh toleruje určité rozpětí libovolného faktoru a nejlépe v prostředí prospívá, působí-li vnější vlivy v rozsahu optimálních hodnot. k určitým faktorům mohou mít organismy široké meze tolerance, k jiným naopak úzký druhy, které jsou k většině faktorů tolerantní, mívají i největší rozšíření pokud druh nemá optimální podmínky, co se týče jednoho faktoru, může se rozsah tolerance u ostatních faktorů zúžit 18

Liebigův zákon minima Funkce, růst nebo vývoj organismu jsou omezeny tím faktorem, který je na stanovišti v minimu, tj. působí v souboru všech faktorů nejmenší intenzitou. například - pro pouštní živočichy je voda limitujícím faktorem, ačkoli ostatní podmínky života mohou být optimální) 19

Ekologická nika souhrn nároků jedince na prostředí a jeho role v něm určité místo v mnohorozměrném prostoru, kde každý rozměr přestavuje nějakou vlastnost prostředí 20

3) Trofické složky ekosystému 21

Trofické složky ekosystému 1. Producenti - autotrofní organismy, k které vytvářejí ve svém těle z látek anorganických a sluneční energie látky organické - zelené rostliny (fotosyntéza), chemotrofní bakterie 2. Konzumenti - heterotrofní makrokonzumenti, konzumující rostlinnou nebo živočišnou organickou hmotu, která je jim zdrojem látek a energie. - živočichové, také však vyšší nezelené rostliny bez chlorofylu. 3. Dekompozitoři = destruenti (rozkladači) - heterotrofní mikrokonzumenti, kteří rozkládají komplexní složky organické hmoty - bakterie, plísně, houby 22

Dekompozitoři Transformátoři Remineralizátoři 23

Trofické vztahy v ekosystémech 24

Potravní/trofické řetězce postupný přesun energie a živin v potravě řadou organismů, které je konzumují a samy jsou konzumovány a) pastevně kořistnický - producent - býložravci - masožravci, velikost konzumentů se zvětšuje a hustota populací zmenšuje b) detritový/dekompoziční - mrtvý organismus - nekrofágové dekompozitoři, zmenšuje se velikost těla a roste hustota populací c) Parazitický - hostitel - parazit - hyperparazit, zmenšuje se velikost Vzájemně propojeny složitými vazbami, jimž se říká p o t r a v n í s í t ě, a tvoří trofickou strukturu společenstva. 25

Potravní/trofické řetězce Potravní pyramida znázorňuje tok E a koloběh látek v rámci ekosystému - jednosměrný tok, dochází k energetickým ztrátám, - dekompozitoři po stranách pyramidy 26

4) Tok energií a látek v Ekosystému 27

Tok energií a látek v Ekosystému Ekosystém je dynamický útvar (zákon o zachování energie a zákon o přeměně energie) Tok energie je otevřený, jednosměrný, nepřetržitý Produkce živé hmoty je základní funkcí ekosystému Velmi neefektivní, živé organismy jsou velmi špatnými transformátory energie Pozn. : Fotosyntéza a koloběh prvků v přírodě samostatná přednáška 28

Tok energií a látek v Ekosystému Přenos a přeměna energie mezi články potravních řetězců i uvnitř organismů se řídí dvěma termodynamickými zákony Zákon o zachování energie - množství energie vstupující do systému je stejné jako množství energie, které ze systému vystupuje. Zákon o přeměně energie - Při každé přeměně energie z jedné formy do druhé se část energie degraduje v neuspořádanou formu, která ze systému vystupuje v podobě tepla do chladnějšího okolí 29

Tok energií a látek v Ekosystému 30

Produktivita Ekosystému Biomasa masa organismů. Biomasu lze vyjádřit: - počtem jedinců (hustota nebo pokryvnost) - hmotností (ekvivalentu sušiny (t/ha) - obsahem energie (v jednotkách energie na plochu (kj/m2) hm. sušiny živých organismů v daném čase na určitém stanovišti 31

Produktivita Ekosystému rychlost produkce biomasy, vztažená k určitému časovému úseku den, sezóna, rok na jednotce plochy nebo objemu. 1. Primární produktivita rychlost, jakou je produkována biomasa rostlinami (např. kj/m 2 /rok). 2. Sekundární produktivita rychlost, jíž je produkována biomasa heterotrofními organismy. Ekologická efektivnost vztah mezi netto produktivitou (asimilací) na dané úrovni, a produktivitou na úrovni předcházející 32

Produktivita Ekosystému 33

Tok Hmoty v ekosystémech biogeochemické cykly 8. 12. 2015 34

Děkuji Vám za pozornost Dotazy? 35