Trendy ekonomiky mngementu / Trends Economics nd Mngement Využití shlukové nlýzy metody hlvních komponent při identifikci fktorů ovlivňující přijetí IFRS pro SME The Use of Cluster Anlysis nd Principl Component Methods in Identifiction of Fctors Influencing the Adoption of IFRS for SMEs Veronik Blšková, Hn Bohušová Astrct: Purpose of the rticle: Smll nd medium sized compnies hve n importnt position in the economy. Different generlly ccepted ccounting principles (GAAP) cn e considered s one of the most importnt ostcles in their ctions on the interntionl mrkets. The Interntionl Accounting Stndrds Bord (IASB) pulished n Interntionl Finncil Reporting Stndrd (IFRS) designed for the use y smll nd mediumsized entities (SMEs) to meet their finncil reporting needs. The purpose of the pper is to evlute the current pproch to the IFRS for SME doption over the world, with respect to the level of economic development of countries nd qulity of their finncil reporting. In the pper re identified common chrcteristics of countries (indictors) which hve lredy the IFRS for SME dopted. Methodology nd methods: The sttisticl methods were used for the comprison of countries which hve lredy the IFRS for SMEs dopted with those which hve not dopted it yet. The level of economic development of the prticulr country nd other chrcteristics were used for comprison. The confidence intervls for selected indictors chrcterising the clusters of countries with the sme pproch the IFRS for SMEs doption. Scientific im: The min scientific im of this pper is to identify indictors chrcterizing the economic level of the country in conjunction with other indictors descriing the finncil reporting qulity, which re different in the cse of countries tht cceded to the doption of IFRS for SMEs s their generlly ccepted ccounting principles from countries tht doption rther reject nd determine the vlues of these indictors chrcteristic of ech group, creted confidence intervls used for the purpose of ccess prediction for doption of IFRS for SMEs in countries, in which their ttitude to doption is not yet cler. Findings: It is ovious from results of nlysis, tht the verge vlues significntly differs etween the countries which hve dopted IFRS for SMEs nd countries which hve not. Countries hving the positive ttitude towrds IFRS for SMEs hve lower vlues of indictors. The most importnt difference hs een found in the indictor of GDP per cpit, for its vlue does not fll within the set intervls. Conclusions: The ppliction of sttisticl methods hs demonstrted tht the countries which the IFRS for SMEs lredy dopted hve significntly lower level of GDP per cpit in comprison to countries, which re the doption of IFRS for SMEs refusing. Similr hypothesis concerning the connection to willingness to dopt the stndrd nd qulity of the current finncil reporting system of the country ws tested. With 99% proility the different level of the verge indictor of the qulity of finncil reporting ws demonstrted for ech group. The verge lower level of ll nlyzed indictors ws estlished in cse of countries which the IFRS for SMEs hve lredy dopted. Keywords: SME, IFRS for SME, hrmoniztion, doption of IFRS for SME, cluster nlysis, t-test JEL Clssifiction: M41, C12, C51, C38 9
Trendy ekonomiky mngementu / Trends Economics nd Mngement Úvod Mlé střední podniky (SME) zujímjí význmné postvení v hospodářství, zejmén v olsti změstnnosti, podle Moore kol. (2008) hrjí důležitou roli i olsti ekonomického růstu udržitelného rozvoje kždé země. Tyto podniky jsou podsttné pro ekonomiky vyspělých zemí stejně jko i pro rozvojové země. Podle informcí IFAC předstvují v Evropské unii více než 99 % z celkového počtu podniků půsoících n jejím území poskytují více než 100 milionů prcovních míst, což je přes 67 % v rámci soukromého sektoru. SME předstvují zcel různorodou skupinu podniků, jedná se o podniky rozdílné velikosti, půsoící v různých odvětvích ekonomiky, v různých lokcích. Přes veškeré odlišnosti všk řd SME má podoný předmět činnosti ez ohledu n zemi, ve které půsoí. (ACCA, 2000). Z stěžejní překážky při zpojení mlých středních podniků do zhrničních ktivit lze podle Evropské komise (2003) povžovt používání odlišných systémů finnčního výkznictví, rozdílná prvidl zdňování v jednotlivých zemích. Ztímco velké kotovné společnosti povinně vykzují v rámci hrmonizovného systému finnčního výkznictví v podoě IFRS, v Evropě se jedná přiližně o 7 000 společností, více než 7 milionů evropských SME tyto stndrdy využívá dorovolně. (Epstein, Jermkowicz, 2008). Dorovolné sestvování účetních závěrek v souldu s plnými IFRS přináší účetním jednotkám jisté výhody (snzší přístup k zhrničním zdrojům, snzší přístup n zhrniční trhy, získání nových ochodních prtnerů, snzší možnost konsolidce v rámci skupiny účetních jednotek se sídlem v různých zemích), n druhé strně všk povinnosti vyplývjící z dodržování prvidel IFRS tyto účetní jednotky výrzně ztěžují (zvýšené poždvky n výkznictví jsou spojeny s vysokými nákldy n oceňování mjetkových složek, nákldy n nové informční systémy neo n úprvu stávjících, vysoké poždvky n kvlitu znlosti prcovníků, nákldy n služy expertů). Dorovolné používání plných IFRS podniky typu SME podle Epstein, Jermkowicz (2008) neposkytuje dosttečnou úroveň pro zezpečení mezinárodní srovntelnosti finnčních informcí, neoť stále existuje vetší podíl SME, které vykzují v rámci národních účetních prvidel (národní GAAP) jednotlivých zemí, to zejmén z toho důvodu, že implementce plných IFRS y pro tyto jednotky znmenl znčné zvýšení nákldů n finnční výkznictví, přičemž přínos y pro ně yl výrzně nižší než vynložené nákldy. N druhé strně je všk skutečností, že v součsnosti jsou národní GAAP v řdě zemí svět komptiilní s plnými IFRS neo z plných IFRS vycházejí. Jedná se npříkld o Litvu, Lotyšsko, Mltu, Chorvtsko, Kypr, Austrálii, Singpur. Cíl Příspěvek je změřen n hrmonizci finnčního výkznictví SME prostřednictvím IFRS pro SME v celosvětovém měřítku. Východiskem pro zprcování je zhodnocení součsného přístupu k převzetí IFRS pro SME jko národního GAAP (dále jen dopce IFRS pro SME) ve světě. Jsou porovnávány přístupy chrkteristické pro EU pro rozvojové země. Cílem příspěvku je identifikce ukztelů chrkterizující ekonomickou úroveň země v kominci s dlšími ukzteli popisujícími úroveň finnčního výkznictví, které se odlišují v přípdě zemí, které přistoupily k dopci IFRS pro SME jko svých všeoecně uznávných účetních zásd od zemí, které dopci spíše odmítjí určit hodnoty uvedených ukztelů chrkteristické pro jednotlivé skupiny. Jko vhodné ukztele yly zvoleny ukztele chrkterizující ekonomickou úroveň země (GDP n hlvu index zhrničního ochodu) v kominci s ukzteli kvlit výkznictví, ochot delegovt utoritu. Mteriál metody Příspěvek nvzuje n závěry omezeného počtu studií, které již yly ve světě v souvislosti s potenciální celosvětovou hrmonizcí finnčního výkznictví SME uskutečněny (Stinnk, 2008, Schutte, Buys, 2011, Vn Wyk, Rossouw, 2009, Mge 2010, Simpson, 2008, Zeghl, Mhedhi, 2006, Arsoy, Siphi, 2008, Deconu, 2006). V rámci některých z těchto studií yly vysloveny hypotézy o vzthu mezi hospodářskou úrovní zemí, kvlitou národního GAAP, ojemem zhrničního ochodu ochotou země převzít sytém IFRS pro SME jko národní GAAP (dále doptovt IFRS pro SME). V příspěvku jsou tyto hypotézy podroeny testování. Zákldní informce pro nlýzu yly čerpány z mteriálů pulikovných IASB, jedná se zejmén o IASB IFRS for SME Updte, kde jsou prvidelně zveřejňovány informce o zemích, které IFRS pro SME doptovly weových stránek regulátorů finnčního výkznictví příslušných zemí. Informce o hodnotách ukztelů chrkterizujících příslušné země vycházejí ze zprávy Glol Competitivenes Report 2011 2012 vydávné World Economic Forum (2011). 10
Trendy ekonomiky mngementu / Trends Economics nd Mngement Z metodologického hledisk yl nejprve využit sekundární výzkum, v rámci něhož yl vytvořen přehled více než 50 zemí svět, které již IFRS pro SME doptovly jko svůj národní GAAP yly identifikovány země, které dopci IFRS pro SME v součsné doě odmítjí. Pro komprci ukztelů chrkterizující země zřzené do skupiny, které IFRS pro SME doptovly které nikoliv yly použity sttistické metody. Metody, které yly využity při zprcování dt jsou t-test, intervlový odhd shluková nlýz. V rámci zprcování yl testován hypotéz vyplývjící z předešlých uskutečněných studií: země, které se přiklonily k dopci IFRS pro SME se od zemí, které dopci zvžují, příp. odmítjí, liší ve vyrných ukztelích vyspělosti země stávjící kvlity finnčního výkznictví. Jko relevntní ukztele yly použity GDP n hlvu, index zhrničního trhu, kvlit výkznictví, ochot k delegování utority Vol ukztelů yly proveden n zákldě závěrů uskutečněných studií Stinnk, 2008, Schutte, Buys, 2011, Vn Wyk, Rossouw, 2009, Mge 2010, Simpson, 2008, Zeghl, Mhedhi, 2006, Arsoy, Siphi, 2008) měřěno prostřednictvím GDP n hlvu zmýšlěných cílů, kterým y měl dpce přispět zkvlitnění finnčního výkznictví, rozvoj zhrničních ktivit účetních jednotek následný nárůst ojemu zhrničního ochodu (kvlit výkznictví, ochot delegovt utoritu index zhrničního ochodu). Identifikce relevntních ukztelů yl proveden pomocí testování t-testem. N zákldě prvotní identifikce, yl využit metod shlukové nlýzy k ověření, zd všechny zvolené ukztele jsou pro rozhodování o přijetí IFRS pro SME stejně význmné. Dt yl převzt ze zprávy The Glol Competitiveness Report 2011. Kvlit výkznictví je škálovná hodnot (1 = nejhorší, 7 = nejlepší), tento ukztel je tedy zložen částečně n sujektivním hodnocení, podoně jko ochot k delegování utority. K ověření vyslovené hypotézy yl využit t-test (Ott, 1993). T-test pro testování shody středních hodnot má různé vrinty. Testové kritérium pro přípd, že o výěry mjí homogenní rozptyly, je X1 X 2 t= ~ tn ( 1+ n2 2). (1) 2 2 n1+ n2 ( n1 1) S1 + ( n2 1) S2 nn n + n 2 1 2 1 2 Testové kritérium pro nehomogenní rozptyly je X1 X 2 t =, (2) 2 2 S1 S2 + n n 1 2 má Studentovo rozdělení se stupni volnosti 2 2 S1 S 2 + n1 n 2 n = 2 2 2 2 S1 1 S2 1 + n n 1 n n 1 1 1 2 2 2, H (3) 0 se zmítá, jestliže p-hodnot <, kde X1, X 2 je 2 2 ritmetický průměr, m 1, m 2 je střední hodnot, S1, S 2 je rozptyl, n je počet pozorování, 1 = skupin jedn, 2 = skupin dvě, je riziko, t je testová sttistik se Studentovým rozdělením, n jsou stupně volnosti pro Studentovo rozdělení. Kromě t-testu yl k interpretci využit i konstrukce intervlů spolehlivosti. Cílem je stnovení intervlu, ve kterém ude s vysokou prvděpodoností (1 ) ležet hodnot prmetru. Intervl spolehlivosti pro střední hodnotu je s s X t m X + t, (4) n 1 n 1 1 1 2 n 2 n kde s n 1 je výěrová směrodtná odchylk (Hindls, 2002). Ukztele, které t-test klsifikovl jko signifikntní, yly využity pro shlukovou nlýzu. Z předpokldu, že yly zvoleny vhodné ukztele (100% prvděpodonost), y shluková nlýz podle těchto fktorů rozdělil země právě n skupinu zemí, kde je IFRS pro SME doptováno n země, kde ne. Shlukování zemí je zloženo n využití měr nepodonosti jednotlivých ojektů. K výpočtu nepodonosti yl využit euklidovská vzdálenost k v= ( y ) 2 i zi, (5) i= 1 kde y z jsou vektory ukztelů pro jednotlivé dvojice zemí. Shluky se v jednotlivých krocích povžují z nové ojekty podroují se shlukování podle stejných principů jko původní ojekty. V dlším textu ude skutečné rozdělení zemí oznčeno jko skupiny rozdělení zemí n zákldě shlukové nlýzy jko shluky. V přípdě, že y předpokld o rozdílnosti ukztelů pro jednotlivé skupiny yl splněn n 100 %, skupiny shluky y se rovnly (země y yly rozděleny pomocí shlukové nlýzy přesně n země, které IFRS pro SME doptovly které ne). Teoretická východisk Prvním krokem, který yl učiněn směrem k odstrnění překážek v podoě odlišných systémů účetnic- 11
Trendy ekonomiky mngementu / Trends Economics nd Mngement tví finnčního výkznictví pro SME, je stndrdizce účetních prvidel pro SME. Vyprcováním mezinárodně přijtelných účetních stndrdů pro podniky, které nejsou předmětem zvýšeného veřejného zájmu (mlé střední podniky), yl pověřen v roce 2001 IASB. Okruh podniků, kterých y se měl účetní stndrd týkt, je vymezen jko podniky, které nejsou předmětem zvýšeného veřejného zájmu zveřejňují svoje všeoecné účetní výkzy. Jedná se zejmén o podniky oznčovné jko SME velké podniky, které nejsou emitentem veřejně ochodovných cenných ppírů tedy nejsou sujekty veřejného zájmu. Jk je ptrno, okruh podniků, pro které y měly ýt stndrdy vytvořeny, je znčně rozsáhlý velmi různorodý. Zhrnuje široké spektrum podniků od sujektů oznčovných jko mikro-podniky ž po velké podniky. Z tohoto důvodu je velmi složité vytvořit souor prvidel metodických postupů (stndrdů), které y plně odpovídly potřeám těchto podniků ndměrně je neztěžovly. Cílem tvory stndrdů pro podniky, které nejsou předmětem veřejného zájmu (SME), ylo vytvořit jednotný souor kvlitních, srozumitelných právně vynutitelných účetních stndrdů, jež y nplňovly potřey uživtelů účetních závěrek SME. V červenci 2009 yl IASB vydán konečná verze IFRS pro SME. IFRS pro SME je smosttný stndrd změřený n potřey menších účetních jednotek s rozshem přiližně 230 strn. N plných IFRS je zcel nezávislý, což umožňuje jeho dopci i v zemích, které nepřijly plné IFRS. Stndrd pro SME je vytvořen tk, y mohl ýt plikován při sestvování finnčních výkzů pro podniktelské sujekty y informce poskytovné finnčními výkzy yly srovntelné v čse i při mezipodnikovém srovnávání. Jelikož jednoznčně nevymezuje okruh účetních jednotek, které y jej měly používt, je v prvomoci kždé země, která jej přijme, přesné vymezení účetních jednotek, pro které je stndrd určen. V IFRS pro SME došlo ke zjednodušení souoru prvidel pro účetní výkznictví, které vycházejí z plných IAS/IFRS jsou především určeny pro velké kpitálové společnosti, jejichž cenné ppíry jsou ochodovány n finnčních trzích. V úvodu návrhu je vymezen typická účetní jednotk, pro kterou je tento stndrd zmýšlen jedná se o účetní jednotku přiližně s 50 změstnnci. Ve srovnání s plnými IFRS, které jsou určeny pro veřejně ochodovné velké kpitálové společnosti (je jich všk pouze kolem 45 000), je IFRS pro SME určen milionům společností, které předstvují ž 99% podíl n podniktelských sujektech ve světě. V Evropě se jedná o více než 25 milionů soukromých společností přes 20 milionů v USA. V součsné doě již yl stndrd přijt neo je plánováno jeho přijetí ve více než 60 zemích (IFAC, 2010), přesto EU s jeho implementcí dosud váhá. V souvislosti s hrmonizcí finnčního výkznictví mlých středních podniků v podoě IFRS pro SME yl proveden řd výzkumů (Brker, Noonn, 1995, Demrtini, 2005, Eierle, Hller, 2009), ve kterých ylo prokázáno, že SME nejsou homogenní skupinou, proto jednotky náležející do této skupiny y měly ýt dále diferencovány (s ohledem n jejich velikost) do skupin: střední, mlé mikro. Neexistuje všk jediné celosvětově kceptovné rozdělení do příslušných ktegorií. Kždá smosttná skupin se význmně odlišuje. Z význmný lze v tomto ohledu povžovt rozdílný přístup k regulci finnčního výkznictví pro jednotlivé skupiny ve většině zemí. Ve většině zemí je upltňován třístupňový rámec regulce finnčního výkznictví, kde pro velké kotovné společnost je určen hrmonizovný systém finnčního výkznictví (IAS/IFRS, US GAAP), pro střední mlé podniky jsou národní GAAP pro mikro podniky většinou sytém zložený n ázi peněžních toků. Řd zemí nepožduje pro mlé či střední jednotky povinný udit, mohou sestvovt závěrku ve zkráceném rozshu jsou snížené poždvky n osh rozsh přílohy. IFRS pro SME n tyto skutečnosti svým oshem reguje. IASB definice SME neoshuje podoná kvntittivní kriteri pro vymezení jednotlivých ktegorií SME. Je to zejmén z toho důvodu, že stndrd není určen pouze pro země EU mohl y ýt využíván ve více než 100 různých zemí svět, proto není možné vytvořit tková kvntittivní kritéri, které y měl delší trvnlivost yl vhodná pro všechny tyto země. Z tohoto důvodu zůstává vymezení kvntittivních kriterií v prvomoci jednotlivých zemí. Přesto přístup IASB upltňovný v IFRS pro SME je přednostně změřen n tzv. typickou SME, kterou předstvuje podnik s přiližně 50 změstnnci. Tento přístup se tk spíše než n velikost účetní jednotky, soustředí n typické trnskce, události podmínky, které jsou pro podoné účetní jednotky chrkteristické. Dňové orgány jsou zprvidl povžovány z klíčové uživtele finnčních výkzů sestvovných SME. N rozdíl od velkých kotovných společností, u kterých mezi klíčové uživtele ptří kcionáři potenciální investoři (Sin, Roerts, 2009). Ze závěrů výzkumu Deconu, Nistor, Pop (2009) vyplývá, že informční potřey poždvky n finnční výkznictví uvedených skupin se mohou do znčné míry lišit. Pro vlstníky investory je prioritní poždvek 12
Trendy ekonomiky mngementu / Trends Economics nd Mngement n věrné zorzení skutečnosti při respektování zásdy optrnosti, ztímco pro dňové orgány je podsttné, y yly zjištěny srovntelné podmínky pro všechny dňové popltníky. Jelikož je IFRS pro SME zložen n odoných principech jko jsou plné IFRS vzhledem k odlišnosti dňových systémů jednotlivých zemí, nemohly ýt při tvorě IFRS pro SME přednostně uvžovány poždvky dňových orgánů. Vedle dňových orgánů jsou podle Srcin (2005) hlvními uživteli finnčních výkzů SME vlstníci poskytovtelé cizího kpitálu. Podle výsledků výzkumu Schieel (2008) týkjícího se poždvků uživtelů finnčních výkzů SME se IASB nepodřilo dokonle vymezit tyto poždvky, neoť postupovl nlogicky jko u plných IFRS nerl v úvhu specifik SME. Adopce IFRS pro SME ve světě Přestože při tvorě IFRS pro SME IASB neuvžovl, že y měl ýt určen pro zvláštní skupinu uživtelů, pocházely rekce n návrh stndrdu převážně z Evropy dlších vyspělých zemí, ztímco pouze omezené množství názorů ylo z Afriky osttních rozvojových zemí (Schutte, Buys, 2011). V souvislosti s potenciální dopcí IFRS pro SME v rámci EU Evropská komise (EC) povžovl z vhodné seznámit se s názory uživtelů finnčních výkzů v EU n potenciální dopci IFRS pro SME. Z tímto účelem ylo provedeno šetření. EC v listopdu 2009 vydl dokument EU Consulttion on IFRS for SMEs. Dokument oshovl 12 otázek. EC održel přes 200 odpovědí z většiny členských států. Hlvním cílem komise ylo získt názory zejmén od uživtelů finnčních výkzů, kterými jsou podniktelé, nky investoři. Anlýz názorů měl přispět EC zejmén při rozhodování o potenciální plikci IFRS pro SME v EU. Z rekcí n konzultční dokument je dle Zprávy vzthující se k hodnocení rekcí n potenciální dopci IFRS pro SME v EU (EC, 2010) ptrný nejednotný postoj respondentů z členských zemí EU. Postoj jednotlivých zemí je do znčné míry ovlivněn vzthem mezi finnčním výkznictvím dňovým systémem v jednotlivých zemích. Mezi výrzné odpůrce dopce ptří země, ve kterých je úzká vz mezi finnčním výkznictvím dněmi. Pro tyto země y dopce IFRS pro SME yl výrzným omezením pro společnosti předstvovl y vznik duplicitního výkznictví. Typickými předstviteli jsou Německo Frncie. N druhé strně mezi příznivce dopce ptří státy, ve kterých jsou systém finnčního výkznictví dňový systém z větší části nezávislé. Mezi tyto země ptří Velká Británie Irsko. Příznivci zdůrzňují výhody dopce při srovnávání finnčních výkzů sestvených v různých zemích, což může podporovt nárůst přeshrničních trnskcí včetně podnikových komincí snižování nákldů n získání finnčních zdrojů. Podle Oerhoster (1999) IASB nikterk nezohledňuje specifik rozvojových zemí. Ani v přípdě IFRS pro SME IASB podle Simpson (2008) nerl IASB n tto specifik ohled při jejich tvorě, což ylo zpříčiněno i skutečností, že tyto země v doě jeho tvory projevily pouze minimální zájem pouze mlý počet yl vyrán pro účely prktického testování v roce 2007. Nvíc ve většině rozvojových zemí nejsou historicky vyvinuty národní předpisy týkjící se účetnictví finnčního výkznictví je jim čsto doporučováno používt plné IFRS (Scho, Oelhoster, 2008), což všk v těchto zemích může vyústit ve zcel nedekvátní výsledky. Názory n použití plných IFRS v rozvojových zemích dokonce vyústily v návrh plikce dvoustupňového modelu, který ere zřetel n odlišnosti rozvinutých rozvojových zemí. Přestože existuje řd prolémů týkjících vhodnosti IFRS či IFRS pro SME pro dopci rozvojovými zeměmi, jedná se především o rozvojové země, jk je ptrno z přehledu v t. 1. N druhé strně je tře zmínit rgument ve prospěch jejich dopce, dopce je doporučován zejmén zemím, které nemjí vyvinutý vlstní kvlitní systém finnčního výkznictví, tk IFRS či IFRS pro SME předstvují pro tyto země jisté východisko (Deloitte, 2009). Jedná se npříkld o následující země: Arménie, Bhrjn, Chile, Kostrik, Dominikánská repulik, Ekvádor, Fidži, Ghn, Guteml, Guyn, Hiti, Hondurs, Jmik, Keň, Kuvjt, Kyrgyzstán, Mongolsko, Nepál, Nikrgu, Omán, Pnm, Sierr Leone, Tádžikistán, Trinidd Togo, Ukrjin, Venezuel. Podle Deconu (2006) lze předpokládt, že ude rozdílný přístup k dopci hrmonizovného systému finnčního výkznictví n strně zemí, které mjí historicky vyvinutý kvlitní systém finnčního výkznictví n strně výše uvedených zemí. Nvíc podle Mge (2010) i studie uskutečněná IASB ve více než 31 tisících SME v 68 rozvojových zemích rozvíjejících se trzích prokázl, že společnosti s vyšší trnsprentností finnčního výkznictví mjí výrzně menší prolémy se získáváním externích zdrojů finncování získávjí je z vynložení nižších nákldů než osttní společnosti, jejichž systém finnčního výkznictví není dosttečně trnsprentní, což je dosttečně průkzným rgumentem pro tvrzení, že kvlit finnčního výkznictví pozitivně ovlivňuje efektivnost investic. 13
Trendy ekonomiky mngementu / Trends Economics nd Mngement T. 1 Adopce IFRS pro SME ve světě. Země Dtum dopce Typ účetní jednotky Argentin 1.1.2011 Všechny jednotky, které nemjí povinnost vykzovt dle plných IFRS Brzílie SME Dorovolně Bhmy 1.1.2012 Všechny jednotky, které nejsou předmětem Dorovolně veřejného zájmu Kmodž Všechny jednotky, které nejsou předmětem Dorovolně veřejného zájmu Dominikánská repulik 1.1.2010 Všechny společnosti, jejichž kcie nejsou veřejně ochodovtelné Egypt Dosud SME nestnoveno Chile 1.1.2013 Všechny jednotky, které nejsou předmětem veřejného zájmu Ghn 1.1.2010 SME Povinně Guteml 1.1.2011 SME Hongkong okmžitě SME Dorovolně Jižní Kore Společnosti, které nejsou veřejně ochodovné Dorovolně (s výjimkou finnčních institucí státem vlstněných společností) Linon 1.1.2010 SME Dorovolně Mljsie Muricius Státem vlstněné mlé jednotky Dorovolně Nmiie Po 17.2.2010 Všechny jednotky, které nejsou předmětem Dorovolně veřejného zájmu Nepál 1.6.2011 Nigérie 1.1.2014 Všechny jednotky, které nejsou předmětem Povinně veřejného zájmu s výjimkou mikro-podniků Pnm 1.1.2011 SME Dorovolně Peru 1.1.2012 Všechny společnosti s výjimkou veřejně Povinně ochodovných společností velkých společností Filipíny 1.1.2010 SME s výjimkou mikro-podniků Povinně Fidži 1.1.2011 Jihofrická repulik 1.1.2008 Všechny jednotky, které nejsou předmětem Dorovolně veřejného zájmu s výjimkou Tnznie Společnosti, které nejsou předmětem veřejného Dorovolně zájmu s méně než 100 změstnnci zákldním kpitálem nižším než 600.000 $ Venezuel 1.1.2011 SME velké veřejně neochodovné společnosti Zmie 1.1.2011 SME (ort přes 4 miliony $) Dorovolně Zimwe 1.1.2011 SME Dorovolně Zdroj: (Bohušová, Blšková, 2012). Povinnost vykzovt v souldu s IFRS pro SME Dorovolně Výsledky Pro účely testování yly země rozděleny do tří skupin podle svého přístupu k dopci stndrdu. Skupin 1 IFRS pro SME doptovl (oshuje 48 zemí), skupin 2 připrven IFRS pro SME doptovt (5 zemí) skupin 3 (14 zemí) dopci zcel odmítá. Rozdělení zemí podle této skutečnosti je v t. 2. Rozdílnost průměrné hodnoty zvolených ukztelů pro tyto tři skupiny zemí yl testován pomocí t-testu shody středních hodnot. Veškeré sttistické nlýzy yly prováděny v progrmu Unistt. Před plikcí t-testu yl proveden Shpiro-Wilkův test normlity dt (nezmítli jsme hypotézu o normlitě n hldině význmnosti 1 %) tké 14
Trendy ekonomiky mngementu / Trends Economics nd Mngement T. 2 Skupiny pro testování. Skupin 1 Skupin 2 Skupin 3 Argentin, Azerjdžán, Brdos, Belize, Botswn, Brzílie, Kmodž, Kostrik, Dominikánská repulik, Egypt, Slvátor, Etiopie, Ghn, Guteml, Guyn, Hondurs, Hong Kong, Chile, Jmic, Jordánsko, Keň, Kyrgyzstán, Linon, Lesotho, Mlwi, Mljsie, Muricius, Moldávie, Nmiie, Nepál, Nikrgu, Nigérie, Pnm, Peru, Filipíny, Ktr, Singpur, Jižní Afrik, Sri Lnk, Surinme, Svzijsko, Tnzánie, Trinidd nd Togo, Turecko, Ugnd, Venezuel, Zmie, Zimwe Dánsko, Irsko, Lotyšsko, Velká Británie, USA Rkousko, Belgie, Knd, Frncie, Německo, Itálie, Jponsko, Mlt, Mexiko, Nizozemí, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Švýcrsko Zdroj: vlstní práce n zákldě informcí IASB (2012). F-test shody rozptylů. N zákldě výsledků těchto testů yl zvolen vrint t-testu. V uvedeném přípdě se při testování skupiny 2 3 jednlo o t-test s homogenními rozptyly, v přípdě testu skupiny 1 2 neo 1 3 to yl test s nehomogenními rozptyly. V t. 3 jsou uvedeny hodnoty testového kritéri pro t-test shody středních hodnot doplněné o význmnost testu oznčenou hvězdičkmi. Z výsledků t-testu lze vyčíst, že existuje největší rozdíl v průměrných hodnotách mezi skupinou 1 3 (p-hodnot < 0,001 je v tulce oznčen třemi *, p-hodnot < 0,01 dvěm *, p-hodnot < 0,05 jednou *). Mezi skupinmi 2 3 neyl prokázán l význmný rozdíl pro žádný ukztel, z tohoto důvodu neude uvžován rozdílnost skupin 2 3 v dlším zprcování jsou sloučeny do jedné (t. 3). N zákldě t-testu ylo potvrzeno, že pro skupinu zemí, které IFRS pro SME doptovly které nikoliv se í průměrné hodnoty zvolených ukztelů liší. Ze závěrů t-testů vyplývá, že ukztele yly identifikovány jko vhodně zvolené pro dlší zprcování následně mohou ýt využity pro zprcování prostřednictvím shlukové nlýzy. V rámci zprcování yl využit hierrchická shluková nlýz se čtvercovou euklidovskou vzdáleností v rámci shlukování yly jednotky srovnávány n zákldě průměrů uvnitř skupin. Shluková nlýz hodnotí rozdílnost vektorů pro jednotlivé země. Kždý vektor oshuje informce z ukztelů, které yly při t-testu vyhodnoceny jko význmné, tj. jejich průměrné hodnoty jsou pro země, které IFRS pro SME doptovly odlišné než pro země, které IFRS pro SME nedoptovly. N zákldě srovnání zemí podle hodnoty identifikovných ukztelů yl souor rozdělen n dv shluky. Příslušnost k prvnímu shluku (země, které IFRS pro SME doptovly) yl pro 76,1 % zemí, země, které dosud IFRS pro SME nedoptovly, či- T. 3 Hodnoty testového kritéri význmnost pro t-test shody středních hodnot. Ukztel Skupin 1 2 Skupin 1 3 Skupin 2 3 GDP n hlvu 3,9371* 5,7407*** 0,4983 Kvlit výkznictví 1,1082 3,2881** 0,7540 Ochot delegovt utoritu 2,9571* 3,4278** 1,1285 Index zhrničního ochodu 2,7787* 5,9192*** 0,2810 Zdroj: vlstní práce. T. 4 Tulk shluků. Shluk Příp. Procent Země 1-51 76,1 % Argentin, Azerjdžán, Brdos, Belize, Botswn, Brzílie, Kmodž, Kostrik, Dominikánská repulik, Egypt, Slvádor, Etiopie, Ghn, Guteml, Gyun, Hondurs, Chile, Jmic, Jordánsko, Keň, Kyrgyzstán, Linon, Lesotho, Mlwi, Mljsie, Muritius, Moldávie, Nmiie, Nepál, Nikrgu, Nigérie, Pnm, Peru, Filipíny, Jižní Afrik, Sri Lnk, Surinme, Svzijsko, Tnzánie, Trinidd Togo, Turecko, Ugnd, Venezuel, Zmie, Zimwe, Lotyšsko, Mlt, Mexiko, Polsko, Slovensko, Slovinsko 2-16 23,9 % Dánsko, Irsko, Velká Británie, USA, Rkousko, Belgie, Knd, Frncie, Německo, Itálie, Jponsko, Nizozemí, Švýcrsko, Hongkong, Ktr, Singpur Zdroj: vlstní práce. 15
Trendy ekonomiky mngementu / Trends Economics nd Mngement nily 23,9 %. Příslušnost zemí k určitému shluku je ptrná z t. 4. Shluk 1- zhrnuje většinu zemí, které již IFRS pro SME doptovly, prostřednictvím shlukové nlýzy všk yly do uvedeného shluku zřzeny i země, které IFRS pro SME dosud nedoptovly, neoť chrkteristiky doshovly hodnot spíše odpovídjících shluku 1-. Jedná se o Lotyšsko, Mltu, Mexiko, Polsko, Slovensko Slovinsko. Z grfu shluků všk vyplývá, že se nejedná o země zcel typické. Z důvody, proč tyto země dosud nejsou nkloněny dopci IFRS pro SME lze v přípdě Mlty Slovinsk povžovt skutečnost, že plné IAS/ IFRS jsou pro tyto země doptovány jko národní GAAP i pro mlé střední podniky, tk jsou jejich finnční výkzy srovntelné n mezinárodní úrovni. Systém finnčního výkznictví Lotyšsk podoně jko i dlších Poltských repulik do znčné míry vychází z plných IFRS. Podle Moši (2012) jsou hodnoty rozdílů ve finnčních výkzech sestvených podle národních GAAP těchto zemí dle plných IFRS velmi ojedinělé v podsttě se jedná o finnč- 80 70 Grf shluků Měření: Čtv.Eukl., Metod: Průměr uvnitř skupin GDP per cpit 60 50 40 30 20 10 3 4 5 6 7 strength of uditing Or. 1 Rozdělení zemí do shluků. Zdroj: vlstní práce. 2 Anlýz hlvních komponent Grf hlvních komponent 35 Komponent 2 45 28 1 25 26 17 3818 3619 5 24 33 44 20 34 32 49 13 6 16 14 11 15 8 48 0 12 22 30 40 27 23109 46 39 4 42 41 50 51 29 37 7 2 43 31 1 21-1 10 3 47 14 3 8 6 5 9 11 4 16 7 12 1 13 15 2-2 -2-1 0 1 2 3 4 Komponent 1 Or. 2 Anlýz hlvních komponent: Komponent 1: kvlit výkznictví, Komponent 2: GDP n hlvu. Zdroj: vlstní práce. 16
Trendy ekonomiky mngementu / Trends Economics nd Mngement ní výkznictví hrmonizovné s plnými IFRS. N druhé strně do shluku 2- země, které IFRS pro SME dosud nedoptovly, yly prostřednictvím shlukové nlýzy zřzeny některé země, které IFRS pro SME doptovly. Jejich zřzení lze všk poměrně logicky odůvodnit. Jedná se o Ktr, Hongkong Singpur, tj. ekonomicky silné země z rozvojových olstí. Mezi uvedenými zeměmi má specifické postvení Hongkong, kde již od počátku 21. století jsou silné snhy o vytvoření mezinárodního systému finnčního výkznictví určeného pro SME. Tyto snhy vyvrcholily vydáním návrhu rámce účetního výkznictví pro SME spolu se souorem zvláštních stndrdů pro SME v roce 2004 (Ernst nd Young, 2005). Grf n or. 1 znázorňuje rozdělení zemí do shluků shluk 1 jsou země, které jsou oznčeny písmenem. Země, které se výrzně odlišují, tvoří shluk zemí 2 (země ). Největší rozdíl je v hodnotě GDP n hlvu, kde všechny země zřzené do shluku 2- doshují hodnoty minimálně 30. Pro názornost je do grfu vyrán právě tento ukztel v kominci s ukztelem popisujícím kvlitu výkznictví. Srovnání zemí n zákldě vyrných fktorů ylo doplněno nlýzou hlvních komponent., která srovnává vždy dv fktory mezi seou. Čím líže se země vzájemně vyskytují, tím podonější hodnoty zvolených ukztelů mjí. Při použití nlýzy hlvních komponent jko metody doplňující závěry shlukové nlýzy lze vyvodit důvody, proč některé země, které IFRS pro SME nedoptovly, jsou zřzeny do shluku zemí s IFRS pro SME nopk. Npříkld u shluku 2- jsou nejpodonější Belgie (6) Frncie (8), které se v grfu n or. 2 prkticky překrývjí. Dlší země s podonými hodnotmi jsou Itálie (10) s Irskem (2) dlší podonou skupinu tvoří Dánsko (1), Ktr (15), Švýcrsko (13). V grfu n or. 3 4 je proveden nlýz hlvních komponent pro shluk 1-, tj. pro země, které ve většině IFRS pro SME doptovly. Z grfů (3 4) je ptrná velká podonost v hodnotách ukztelů pro nlyzovné země. Význmnou odlišnost lze sledovt v přípdě Jižní Afriky (35), ve všech grfech je 35 osmocen. Jižní Afrik není typickou zemí, která IFRS pro SMEs doptovl. Jedná se všk o zemi, která doptovl IFRS pro SME jko svůj národní GAAP první n světě, to v roce 2007 v podoě ED IFRS pro SME. Jihofrický systém finnčního výkznictví prošel v letech 1993 ž 2004 procesem hrmonizce, v roce 2004 yly již eliminovány veškeré rozdíly mezi SA GAAP plnými IFRS, existují všk pochynosti, že výkzy jihofrických SME yly skutečně sestveny v plném souldu s SA GAAP, neoť výkzy yly sestvovány především pro účely dňové potřey osttních uživtelů finnčních výkzů neyly rány v úvhu (Schutte, Buys, 2011). U většiny zemí jsou hodnoty zvolených ukztelů velmi podoné v přípdě shluku 1. Mezi typické země lze zřdit npříkld Zmii (44), Ethiopii (12), Keňu (20), Dominikánskou repuliku (9), Nicrguu (30). 2 Anlýz hlvních komponent Grf hlvních komponent 35 45 Komponent 2 1 0-1 24 2044 1334 16 12 14 23 30 27 1511 39 42 10 29 9 7 4 31 21 2 37 1 28 3638 1918 2625 33 5 17 32 8 48 6 49 22 46 41 43 40 50 3 47-2 51-3 -3-2 -1 0 1 2 3 4 Komponent 1 Or. 3 Anlýz hlvních komponent pro shluk 1-: Vyrné proměnné: GDP n hlvu, kvlit výkznictví. Zdroj: vlstní práce. 17
Trendy ekonomiky mngementu / Trends Economics nd Mngement 3 Anlýz hlvních komponent Grf hlvních komponent 2 3 47 Komponent 2 1 0-1 4 23 37 29 21 24 15 27 30 12 42 39 7 45 28 38 26 18 5 19 44 32 36 40 11 16 20 46 13 8 14 51 33 9 22 34 50 2 43 10 41 17 49 6 48 25 35 1 31-2 -2-1 0 1 2 3 Komponent 1 Or. 4 Anlýz hlvních komponent pro shluk 1- vyrné proměnné: index zhrničního trhu, kvlit výkznictví. Zdroj: vlstní práce. Prostřednictvím shlukové nlýzy yly do shluku 1 zřzeny i některé země, které IFRS pro SME nedoptovly, le hodnoty vyrných ukztelů jsou odoné jko u zemí, které IFRS pro SME doptovly. Doplněním shlukové nlýzy nlýzou hlvních komponent jsou tyto země většinou izolovné, tj. yly sice zřzeny do shluku 1-, le nejsou pro něj typické, yl předpokld, že země, které IFRS pro SME doptovly, mjí odoné hodnoty vyrných ukztelů. Mezi tyto země ptří Mlt, Slovinsko, Mexiko. Polsko ylo zřzeno do prostoru mezi shlukem 1-2- (některé ukztele odpovídjí shluku 1- jiné zse shluku 2-, převžuje všk podonost ke shluku 1-. Při použití oou metodických postupů je většin zemí zřzen do stejné skupiny. Z této shody lze vyvodit chrkteristiky zemí vhodných pro dopci IFRS pro SME. Průměrné chrkteristiky vyrných ukztelů pro shluk zemí, které IFRS pro SME doptovly které nikoliv, jsou předmětem t. 5. Pro účely určení průměrných chrkteristik yly použity pouze země, které splňují hodnoty pro všechny sledovné chrkteristiky. Shluk 1-: Azerjdžán, Belize, Botswn, Kmodž, Kostrik, Dominikánská repulik, Egypt, El Slvtor, Ethiopie, Filipíny, Ghn, Guteml, Gyun, Hondurs, Jmjk, Jordn, Keň, Kyrgyzstán, Linon, Lesotho, Mlwi, Muritius, Moldvsko, Nmiie, Nepál, Nikrgu, Pnm, Peru, Srí Lnk, Surinm, Svzijsko, Tnzánie, Turecko, Ugnd, Venezuel, Zmie, Zimwe. Shluk 2-: UK, Rkousko, Belgie, Knd, Německo, Jponsko, Nizozemí. Z t. 5 je ptrné, že průměrné hodnoty se mezi zeměmi, které IFRS pro SME doptovly ty, které ne, výrzně liší. Země, které k IFRS pro SME mjí kldný vzth, mjí hodnoty ukztelů nižší. Testováním shody mezi hodnotmi ukztelů pro skupinu zemí, které IFRS pro SME doptovly které ne, prostřednictvím t-testu lze dospět k závěru, že rozdíl v hodnotách pro uvedené skupiny je vždy prokztelný. Nejvýznmnější rozdíl v hodnotách je v ukzteli GDP n hlvu, jehož hodnoty T. 5 Průměrné hodnoty srovnávných ukztelů. Ukztel Skutečnost Model shluková nlýz Skupin 1 Skupin 2 Shluk 1- Shluk 2- Kvlit výkznictví 4,78 5,36 4,603 5,729 GDP n hlvu 7,64 44,2 3,704 42,939 Ochot k delegování utority 3,65 4,49 3,470 4,929 Index zhrničního trhu 3,91 5,44 3,595 5,914 Zdroj: vlstní práce. 18
Trendy ekonomiky mngementu / Trends Economics nd Mngement Ukztel T. 6 95% konfidenční intervly pro střední hodnoty ukztelů. Kvlit výkznictví GDP n hlvu Ochot k delegování utority Index zhrničního trhu IFRS pro SME doptovly 4,517 4,860 2,800 6,489 3,391 3,664 3,411 3,983 IFRS pro SME nedoptovly 5,443 5,978 40,398 45,603 4,476 5,212 5,858 6,319 Zdroj: vlstní práce. n rozdíl od osttních použitých ukztelů se nepohyují ve stnovených intervlech. Osttní ukztelé jsou ze škály 1 7. Závěry uvedené sttistické nlýzy lze využít pro predikci přístupu dlších zemí k dopci IFRS pro SME. Z vypočtených středních hodnot ukztelů yly stnoveny 95% konfidenční intervly. N zákldě nlýzy výsledků lze konsttovt, že s 95% prvděpodoností mjí země, které doptovly IFRS pro SME, hodnoty GDP n hlvu v rozshu 2,8 ž 6,489. N rozdíl od toho, země, které IFRS pro SME nedoptovly, mjí 95% intervl spolehlivosti pro GDP n hlvu mezi hodnotmi 40,398 45,603. Intervly pro osttní ukztele jsou předmětem t. 6. 95% intervly spolehlivosti pro ukztele skupiny zemí, které IFRS pro SME doptovly, se pohyují ve výrzně nižších hodnotách než pro země, které IFRS pro SME nedoptovly ni u jednoho ukztele se intervly nepřekrývjí. Pro možnost predikce přístupu k dopci stndrdu se z prktického hledisk jeví tedy vhodnější konstrukce jednostrnných intervlů spolehlivosti. Pro země, které IFRS pro SME doptovly je stnoven pouze horní hrnice, neoť řd zemí nemusí doshovt ni hodnot dolní hrnice intervlů z tulky 6. Nopk pro země, které dopci IFRS pro SME ztím odmítjí, doshují ukztele hodnot vyšších než je horní hrnice intervlů spolehlivosti. Jednostrnné konfidenční intervly jsou předmětem t. 7. N zákldě intervlů spolehlivosti lze tké identifikovt možné důvody, proč shluková nlýz některé země, které IFRS pro SME nedoptovly, zřdil mezi země, které IFRS pro SME doptovly. Jsou to země Mlt, Mexiko, Polsko, Slovinsko, Slovensko Lotyšsko. Všechny tyto země mjí hodnotu GDP n hlvu v intervlu 9,5 23, tzn., že hodnot tohoto ukztele není typická ni pro jednu skupinu. Velikost GDP n hlvu se líží skupině zemí, které IFRS pro SME doptovly. Rovněž osttní zvolené ukztele vykzují odoné tendence. N zákldě sttistické nlýzy lze vyvodit závěr i pro země, které dopci IFRS pro SME zvžují, le neyly předmětem výzkumu. Zemím, které mjí hodnoty GDP n hlvu do 6,18, ukztel kvlity výkznictví je menší než 4,8, ochoty delegovt utoritu je menší než 3,6 index zhrničního trhu doshuje hodnoty mximálně 3,9, lze jednoznčně doporučit dopci IFRS pro SME. Po zprcování studie došlo k dopci IFRS pro SME v Bngldéši (Deloitte, 2012), kde yl systém finnčního výkznictví do znčné míry ovlivněn nglosským systémem finnčního výkznictví jko národního GAAP (BFRS for SMEs s účinností od roku 2013), Hodnoty ukztelů pro tuto zemi jsou: GDP n hlvu 0,638, kvlit výkznictví 3,8, ochot k delegování utority 2,9 index zhrničního trhu je 4,5. Uvedené hodnoty jsou v souldu se závěry zprcovné sttistické nlýzy, Hodnoty GDP n hlvu, ukztele kvlity finnčního výkznictví ochoty k delegování utority doshují velmi nízkých hodnot, které ni nedoshují průměrných hodnot pro země, pro které je dopce IFRS pro SME n zákldě závěrů nlýzy doporučován. Je všk nutno zdůrznit, že studie zložená n výše uvedených chrkteristikách neposkytuje vyčerpávjící údje při hodnocení přístupu k dopci IFRS pro SME je nutno rát v úvhu i chrkteristiky skutečnosti, které nejsou kvntifikovtelné. Zásdními kvlittivními chrkteristikmi, které je nutno rovněž zvžovt, je používný národní systém finnčního výkznictví (národní GAAP) jeho podonost s plnými IFRS neo IFRS pro SME, vzth finnčního výkznictví dňové legisltivy v příslušných zemích, kulturní náoženské zvyklosti (EC 2003). Ukztel T. 7 Jednostrnné 95% konfidenční intervly pro střední hodnoty ukztelů. Kvlit výkznictví GDP n hlvu Ochot k delegování utority Index zhrničního trhu IFRS pro SME doptovly < 4,8314 < 6,18 < 3,6415 < 3,935 IFRS pro SME nedoptovly > 5,4955 > 40,9025 > 4,5177 > 5,903 Zdroj: vlstní práce. 19
Trendy ekonomiky mngementu / Trends Economics nd Mngement Závěr V součsnosti existuje pouze omezené množství průzkumů týkjící se implementce IFRS pro SME ve světě, ty se týkjí zejmén dopce v rozvojových zemích. Tyto země, jk vyplynulo z provedené nlýzy, jsou hlvními kndidáty n dopci IFRS pro SME. Ze závěrů uskutečněných studií vyplývá, že implementce v jednotlivých zemích je povžován z otížnou, vyždující vysoké nákldy je řd účetních jednotek, které nejsou ochotny k implementci IFRS pro SME přistoupit. V řdě zemí existuje pouze velmi mlé povědomí o možnostech hrmonizce finnčního výkznictví SME. N druhé strně zejmén střední podniky předpokládjí, že pro ně implementce může znment řdu výhod. Z největší výhodu implementce IFRS pro SME v podniku je možno povžovt mezinárodní srovntelnost, přesnost trnsprentnost, neoť zvýšením mezinárodní srovntelnosti trnsprentnosti se rozšíří možnosti přístupu SME k výpůjčnímu kpitálu tké možnosti přístupu n zhrniční trhy, tyto výkzy udou rovněž kvlitnějším informčním zdrojem při uskutečňování podnikových komincí neo pro účely spolupráce se zhrničními podniky. Z provedené nlýzy vyplynulo, že zejmén vyspělé země zujímjí spíš rezervovný přístup, ztímco rozvojové země s méně kvlitním systémem finnčního výkznictví přistupují k dopci k mnohem vyšší ochotou očekávjí její vyšší přínos. N zákldě výsledků provedené nlýzy vyplývá, že v lízké udoucnosti lze očekávt větší ochotu k dopci IFRS pro SME ze strny méně vyspělých zemí s méně kvlitním systémem finnčního výkznictví. Přípd Bngldéše potvrzuje, že hodnoty ukztelů pro tuto zemi korespondují se závěry provedené sttistické nlýzy. I u následujících zemí, lze n zákldě závěrů dopci IFRS pro SME v lízké doě očekávt. Mosmik, Angol, Alžír, Arménie, Benin, Ekvádor, Hiti. Litertur ACCA (2000). The economic environment nd the SME. [on-line] [cit. 15. července 2011] Dostupné z http://www. ccglol.com/pdfs/smllusiness/eesme.doc Arsoy, A. P., Sipthi, B. (2008). Interntionl finncil reporting stndrds for smll nd medium sized entities nd the Turkish cse, Ankr Universitesi SBF Dergisi 62 64. Brker, P., Noonn, C. (1995). Smll compny complince with ccounting stndrds: The Irish sitution, The Institute of Chrtered Accountnts in Irelnd. Bohušová, H., Blšková, V. (2012). In wht wys re countries which hve lredy dopted IFRS for SMEs different. In Act Universittis Agriculture et Silviculture Mendeline Brunensis, LX, 2. Deconu, A. (2006). Stndrde contile pentru întreprinderimicisimijlocii (Accounting stndrds for smll nd medium enterprises), Congresul l XVI-le l Profesiei Contile din Români: Profesi contilăsi glolizre: Bucuresti, 15 16 septemrie 2006, CECCAR, Bucuresti, pp. 305 314. Deconu, A., Nistor, C. S., Pop, I. (2009). Anlysis of the stkeholders needs nd their inference upon finncil reports of SMEs. Journl of Interntionl Business nd Economics. Deloitte (2009). Use of IFRSs y Jurisdiction.Aville [on-line] [cit. 15 července 2011] Dostupné z http://www. isplus.com/country/useis.htm. Deloitte (2012). Bngldesh dopts IFRS for SMEs [online] [cit. 7 září 2012] Dostupné z http://www.isplus. com/en/jurisdictions/fric/country76 [on-line] [cit. 7 září 2012] Dostupné z http://www.isplus.com/en/news/2012/ my/ngldesh-dopts-ifrs-for-smes. Demrtini, P. (2005). Accounting Hrmoniztion for Europen Smll Business, Quderni di Economi Aziendle (Working Ppers), Urino. Eierle, B., Hller, A. (2009). Does Size Influence the Suitility of the IFRS for Smll nd Medium Sized Entities? Empiricl Evidence from Germny. Accounting in Europe 6, (1 2), pp.195 230. Epstein, B. R., Jermkowicz, E. K. (2008). Interprettion nd Appliction of Interntionl Accounting nd Finncil Reporting Stndrds 2008, Wiley, New Jersey. Ernst & Young (2005). Srovnávcí studie o stvu plikce IFRS u nekotovných společností v šesti evropských státech, Ministerstvo finncí ČR, Prh, 2005. Europen commission (2003). Interntionliztion of SMEs, Oservtory of Europen SMEs, No. 4. DG Enterprise pulictions. Europen commission (2010). Summry Report of the Responses Received to the Commission s Consulttion on the Interntionl Finncil Reporting Stndrd for Smll nd Medium-sized Entities. [on-line] [cit. 10 srpn 2011] Dostupné z http://ec.europ.eu/internl_mrket/ ccounting/docs/ifrs/2010-05 31_ifrs_sme_consulttion_ summry_en.pdf. Hindls, R., Hronová, S., Seger, J. (2002). Sttistik pro economy, Professionl pulishing. IASB (2012). IFRS for SME Updte, 3-2012, [on-line] Dostupné z http://medi.is.org/smemr12.htm. Institute of Chrtered Accountnts in Englnd nd 20
Trendy ekonomiky mngementu / Trends Economics nd Mngement Wles (2008). A lueprint for SME finncil reporting to ccelerte economic recovery: The Accounts Review Solution Accountncy Age. IFAC (2006). Micro-entity finncil reporting: perspective of preprers nd users, New York. IFAC (2010). The role of smll nd medium prctices in providing usiness support to smll nd medium-sized enterprises, New York. Mge, G. N. (2010). Finncil Reporting for Smll & Medium Scle Enterprises (SMEs) in the Hospitlity Industry, Interntionl Reserch Symposium in Service Mngement, Muritius 2010. Moore, W. C, Petty, J. W., Plich, C. H., Longernecker, J. G. (2008). Mnging smll usiness: An entrepreneuril emphsis, 14 th ed. Moš, V. (2012). Comprison of ccounting in the Czech Repulic nd in the Bltic sttes, Accounting News, Deloitte Czech Repulic, [on-line] [cit. 5 srpn 2012] Dostupné z http://www.deloitte.com/ssets/dcom-czechrepulic/ Locl%20Assets/Documents/Accounting%20News/ ccounting_news_1204.pdf. Oerholster, J. (1999). Finncil Accounting nd Reporting in Developing Countries: A South Africn Perspective. SAJEMS, 2(2): 222 239. Ott, R. L. (1993). An Introduction to sttisticl methods nd dt nlysis, Duxury press. Scho, Z. Y., Oerholster, J. G. I. (2008). Fctors impcting on the future of the IASB. Meditri Accountncy Reserch, 16(1): 117 137. Srcin, T. H. (2005). Hrmonizing Interntionl Accounting Stndrds Wht does it men for Smll nd Medium Enterprises (SME S)? [on-line] [cit. 7 července 2009] Dostupné z http://www.ise.org/ Proceedings/ Proceedings%202005/Hrmonizing.doc. Schieel, A. ( 2008). Is There Solid Empiricl Foundtion for the IASB s Drft IFRS for SMEs? [on-line] [cit. 10 července 2011] Dostupné z http://ppers.ssrn.com/sol3/ ppers.cfm?strct_id=994684. Schutte, D. P., Buys, P. (2011). A criticl nlysis of the contents of the IFRS for SMEs A South Africn perspective, South Africn Journl of Economic nd Mngement Sciences, 14(2). Schutte, D. P., Buys, P. (2011). A comprtive evlution of South Africn SME finncil sttements ginst the IFRS requirements, Journl of Accounting nd Txtion. 3(1), pp. 8 22, My 2011. Sin, S., Roerts, C. (2009). UK smll owner-mnged usinesses: ccounting nd finncil reporting needs. Journl of Smll Business nd Enterprise Development. Simpson, S. (2008). Developing Countries Views on Finncil Reporting Stndrds for Smll nd Medium- Scle Enterprises (SMEs): The Cse of Ghn. [on-line] [cit. 15 července 2011] Dostupné z http://ppers.ssrn.com/ sol3/ppers.cfm?strct_id=1305141. Stinnk, L. (2008). The development of finncil reporting for SMEs in South Afric: implictions of recent nd impending chnges. Africn Journl of Accounting, Economics, Finnce nd Bnking Reserch, 3(3), pp 1 17. United Ntions (2008). Accounting nd Finncil Reporting Guidelines for Smll nd Medium-sized Enterprises (SMEGA) Level 3 guidnce. [on-line] [cit. 6 července 2011] Dostupné z http://www.unctd.org/en/ docs/c2isrd50_en.pdf. Vn Wyk, H. A., Rossouw, J. (2009). IFRS for SMEs in South Afric: gint lep for ccounting, ut too ig for smller entities in generl. Meditri Accountncy Reserch. World Economic Forum (2011). Glol Competitiveness Report 2011 2012, World Economic Forum, Genev. Zeghl, D., Mhedhi, K. (2006). An nlysis of the fctors ffecting the doption of interntionl ccounting stndrds y developing countries. The Interntionl Journl of Accounting. Doručeno redkci: 19. 9. 2012 Recenzováno: 6. 11. 2012 Schváleno k pulikování: 6. 3. 2013 Mgr. Veronik Blšková, Ph.D. Mendelov univerzit v Brně Ústv sttistiky operčního výzkumu Zemědělská 1, 61300 Brno Česká repulik tel:00 420 545132415 e-mil: veronik.lskov@mendelu.cz doc. Ing. Hn Bohušová, Ph.D. Mendelov univerzit v Brně Ústv účetnictví dní Zemědělská 1, 61300 Brno Česká repulik tel:00 420 545132305 e-mil: hn.ohusov@mendelu.cz 21