HODNOCENÍ PŘÍVODU NUTRIENTŮ U DĚTÍ PROJEKT PANCAKE Marcela Dofková Zlata Kapounová Jitka Blahová Jiří Ruprich Státní zdravotní ústav, Centrum zdraví, výživy a potravin Palackého 3a, 612 42 Brno www.szu.cz, e-mail: dofkova@chpr.szu.cz
PANCAKE (Pilot study for the Assessment of Nutrient intake and food Consumption Among Kids in Europe) Mezinárodní projekt zadavatel EFSA Participující země a organizace: Belgie, Česká republika, Dánsko, Nizozemí (koordinátor), IARC. Zaměřený na přípravu a testování harmonizované metodiky pro sběr dat o spotřebě potravin u dětí v Evropě. Součástí projektu byla pilotní studie, ve které se ověřila proveditelnost navržené metody v reálných podmínkách. Studie proběhla v ČR a v Belgii.
PILOTNÍ STUDIE V ČR nábor respondentů Náhodný výběr z centrálního registru obyvatel ČR pro region Brno a okolí Zvolená kritéria pro výběr: pohlaví, věk, místo bydliště Věkové kategorie: kojenci (3 11 měsíců) + kojící matky batolata (12 35 měsíců) děti (3 10 let)
PILOTNÍ STUDIE V ČR Sběr dat Sběr dat v terénu proběhl v období leden červenec 2011. Podílelo se celkem 7 proškolených tazatelek. Testovány 2 různé metody: 3 denní záznam stravy record (leden až březen) 2x opakovaný 24h recall kombinovaný se záznamem (duben až červenec) Mimo dat o spotřebě potravin byly zjišťovány základní socio-ekonomické údaje o domácnosti a byla provedena antropometrická měření (výška, váha).
PILOTNÍ STUDIE V ČR Zpracování dat Bylo provedeno orientační nutriční hodnocení stravy ve sledovaných populačních skupinách. Přívod nutrientů byl stanoven kombinací zjištěných dat o spotřebě potravin s kompilovanou tabulkou nutričních hodnot. Distribuce obvyklého přívodu nutrientů ve sledovaných skupinách byla zjištěna pomocí aplikace MSM. Výsledky byly porovnány s dostupnými nutričními doporučeními.
VÝSLEDKY Celkem se pilotní studie v ČR zúčastnilo 231 osob (response rate 51%) 190 dětí, 41 kojících matek Hodnocení přívodu: Celková energie Makronutrienty Bílkoviny, tuky (SFA), sacharidy (přidané cukry) Mikronutrienty Vitamin C, vápník Údaje pro věkovou skupinu kojenci nejsou uvedeny - 64% dětí bylo plně nebo částečně kojeno a přívod nutrientů mateřským mlékem nebyl sledován.
ENERGETICKÝ PŘÍVOD Střední hodnota (p50) obvyklého přívodu energie: Batolata: 4725 kj/d Děti: 6837 kj/d Kojící matky: 8991 kj/d Zjištěné hodnoty jsou odpovídající při srovnání s doporučenou energetickou potřebou pro dané věkové kategorie. Hlavní zdroje energie: Kojenci kojenecká mléčná výživa, mléčné výrobky, ovoce Batolata mléko a mléčné výrobky (vč. mléčné výživy), ovoce, obiloviny Děti pečivo, mléko a mléčné výrobky, cukrovinky Kojící matky pečivo, mléko a mléčné výrobky, maso a masné výrobky
BÍLKOVINY
BÍLKOVINY Při srovnání s referenčními hodnotami EFSA se jeví přívod bílkovin jako adekvátní ve všech sledovaných věkových skupinách. Při porovnání zjištěných přívodů s referenčními hodnotami EAR (USA) je situace obdobná, pouze v případě kojících matek by byla prevalence nedostatečného přívodu na úrovni přibližně 10 %. V žádné ze sledovaných populačních skupin nebyl pozorován nadměrný přívod bílkovin.
TUKY, SACHARIDY Batolata 12 12 35 m 35 m 54,5 % Sacharidy 31,6 % Tuky 13,5 % 10,5 % 4,6 % SFA MUFA PUFA Ostatní 3 % 13,9 % Proteiny DRV (Dietary Reference Values) (EFSA, 2010) pro celkové tuky u dětí ve věku 1 3 roky je 35 40 E%, příjem SFA je doporučován pokud možno co nejnižší, doporučený příjem MUFA a PUFA není definován. WHO/FAO (2010) uvádí AMDR (Acceptable Macronutrient Distribution Range) pro celkové tuky u dětí ve věku 2 18 let v rozmezí 25 35 %E, SFA < 8 %E, PUFA = 11 %E.
TUKY, SACHARIDY Děti 3 10 r Děti 3 10 let 53,9 % Sacharidy 31,7 % Tuky 13,2 % 10,5 % 4,8 % SFA MUFA PUFA Ostatní 3,2 % 14,4 % Proteiny DRV (Dietary Reference Values) (EFSA, 2010) pro celkové tuky u dětí starších 4 let je 20 35 E%, příjem SFA je doporučován pokud možno co nejnižší, doporučený příjem MUFA a PUFA není definován. WHO/FAO (2010) uvádí AMDR (Acceptable Macronutrient Distribution Range) pro celkové tuky u dětí ve věku 2 18 let v rozmezí 25 35 %E, SFA < 8 %E, PUFA = 11 %E
TUKY, SACHARIDY Kojící Kojící matky 48,1 % Sacharidy 36,7 % Tuky 14,7 % 13,1 % 5,7 % 3,2 % SFA MUFA PUFA Ostatní 15,2 % Proteiny DRV (Dietary Reference Values) (EFSA, 2010) pro celkové tuky pro těhotné a kojící ženy je 20 35 E%, příjem SFA je doporučován pokud možno co nejnižší, doporučený příjem MUFA a PUFA není definován. WHO/FAO (2010) uvádí AMDR (Acceptable Macronutrient Distribution Range) pro těhotné a kojící ženy stejné jako u ostatních dospělých, kde pro celkové tuky doporučuje rozmezí 20 35 %E, SFA < 10 %E a PUFA 6-11 %E.
TUKY, SACHARIDY Přívod tuků (celkem) byl v souladu s dostupnými doporučeními u batolat i dětí, v případě kojících matek byl mírně vyšší. Přívod sacharidů odpovídal doporučením u všech sledovaných skupin populace. Ve všech věkových skupinách byl zaznamenán vyšší přívod SFA a také přidaných cukrů.
EAR batolata: 13 mg/den EAR děti ve věku 4 8 let: 22 mg/den EAR pro kojící ženy nad 18 let: 100 mg/den. VITAMIN C
VITAMIN C Při srovnání s doporučením EAR se lze domnívat, že až 90 % kojících matek v souboru nemělo dostatečný přívod vitaminu C. U batolat a dětí se přívod jeví jako adekvátní, prevalence nedostatečného přívodu se při srovnání s tímto doporučením pohybuje pod hranicí 5 %. Hlavní potravní zdroje vitaminu C: ovoce, plodová zelenina, brambory, ovocné šťávy (u batolat také kojenecká mléčná výživa).
EAR batolata: 500 mg/den EAR děti ve věku 4 8 let: 800 mg/den EAR pro kojící ženy nad 18 let: 800 mg/den VÁPNÍK
VÁPNÍK Při srovnání s dostupným doporučením (EAR, USA) je odhad prevalence nedostatečného přívodu na úrovni přibližně 20 % u batolat, 30 % u kojících matek a 50 % dětí. Hlavní potravní zdroje vápníku: Kojenci kojenecká mléčná výživa Batolata kojenecká mléčná výživa, jogurty, mléko a sýry Děti a kojící matky mléko, jogurty, sýry a další mléčné výrobky, pečivo, zelenina a ovoce
ZÁVĚR Zjištěný přívod energie a makronutrientů (B,T,S) se jeví jako odpovídající ve všech sledovaných věkových skupinách. Vyšší přívod ve srovnání s doporučením byl zaznamenán v případě SFA a přidaných cukrů. U hodnocených mikronutrientů byl nižší přívod než je doporučení zaznamenán u kojících matek v případě vitaminu C a u části populace ve všech sledovaných věkových skupinách v případě vápníku. Zjištěné výsledky nelze považovat za reprezentativní pro ČR, vzhledem k nízkému počtu respondentů. Přesto však poskytují cennou informaci o přívodu nutrientů u malých dětí, které jinak v ČR zatím nejsou k dispozici.
DĚKUJI ZA POZORNOST