PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY Maturitní otázka č. 1
TVAR ZEMĚ Geoid = skutečný tvar Země Nelze vyjádřit matematicky Rotační elipsoid rovníkový poloměr = 6 378 km vzdálenost od středu Země k pólu = 6 358 km povrch = 510 mil. km2 složité výpočty využití pro podrobné mapy Referenční koule poloměr = 6 371,11 km povrch = 510 mil. km2 2
POHYBY ZEMĚ ROTACE = otáčení Země okolo své osy REFERENČNÍ POHYB = otáčení Země okolo Slunce PRECESE = pohyb zemské osy NUTACE = pohyb zemské osy 3
ROTACE ZEMĚ DOBA ROTACE: Hvězdný den = 23 h 56 min 4 s Pravý sluneční den = kolem 24 h jeho délka se během roku mění Střední sluneční den = 24 h Zpomalování rotace o 0,001-0,002 s/stol. 4
DŮSLEDKY ROTACE: ROTACE ZEMĚ střídání dne a noci místní čas (na 1 z.d. se čas mění o 4 min) zploštění Země Coriolisova síla pohyb noční oblohy 5
POJMY: REFERENČNÍ POHYB ZEMĚ EKLIPTIKA ORBITA BOD JARNÍ ROVNODENNOSTI SVĚTOVÝ ROVNÍK 6
REFERENČNÍ POHYB ZEMĚ PRVNÍ DVA KEPLEROVY ZÁKONY: Planety obíhají po elipsách, v jejichž jednom ohnisku je Slunce Plochy, které vytvoří průvodič planety, za stejný čas jsou stejné 7
REFERENČNÍ POHYB ZEMĚ APLIKACE KEPLEROVÝCH ZÁKONŮ NA ZEMI: Orbita Země = málo zploštělá elipsa, v jejímž jednom ohnisku je Slunce PŘÍSLUNÍ = PERIHEIUM (147 mil. km) ODSLUNÍ = AFELIUM (152 mil. km) Země se v přísluní pohybuje rychleji než v odsluní Průměrná rychlost Země = 30 km/s 8
REFERENČNÍ POHYB ZEMĚ SKLON ZEMSKÉ OSY: 66,5 s rovinou ekliptiky během oběhu Země kolem Slunce se sklon zemské osy nemění v přísluní ke Slunci přikloněna jižní polokoule v odsluní - ke Slunci přikloněna severní polokoule 9
REFERENČNÍ POHYB ZEMĚ PERIODA POHYBU: TROPICKÝ ROK = 365,24 dne SIDERICKÝ ROK = 365,256 dne 10
REFERENČNÍ POHYB ZEMĚ DŮSLEDKY POHYBU a sklonu zemské osy: Změna sklonu slunečních paprsků během roku 21.3. a 23.9. 90-21.6. s.p. 90 - - 23,5 j.p. 21.12. 21.12. s.p. 90 - + 23,5 j.p. 21.6. Různá délka dne a noci na Zemi ROVNÍK délka dne a noci se během roku nemění (6h:6h) POLÁRNÍ KRUH na 24 hod nastává polární den (s.p.:21.6.) a polární noc (s.p.:21.12.) PÓL střídá se polární den (s.p.:21.3.-23.9.) a polární noc OSTATNÍ OBLASTI od 21.12. do 21.6. prodlužování dne (s.p.) a od 21.6. do 21.12. zkracování dne 11
PRECESE A NUTACE = pohyby zemské osy PRECESE osa opisuje plášť dvojkužele perioda PLATÓNSKÝ ROK = 26 000 let důsledek sever budou ukazovat jiné hvězdy NUTACE drobné výkyvy osy (póly vytváří kružničky) zvlnění pláště dvojkužele 12
VÝVOJ POUŽÍVÁNÍ: ČASOVÁ PÁSMA místní čas (sluneční hodiny) železniční čas časová pásma (USA, konec 19. stol.) 13
ČASOVÁ PÁSMA TEORIE: 24 časových pásem šířka 1 pásma = 15 z.d. střed pásma = 0-tý poledník či poledník, který je násobkem 15-ti sousední časová pásma se liší časem posunutým o 1 hod na východ: +1 hod na západ : -1hod PÁSMO SVĚTOVÉHO ČASU = pásmo se středem na hlavním poledníku 14
ČASOVÁ PÁSMA PRAXE: 24 časových pásem hranice časových pásem přizpůsobeny hranicím států (u velkých států nižším administrativním celkům) některé státy se časovými pásmy neřídí (např. Indie) LETNÍ ČAS = čas sousedního východního časového pásma (+1h) zaváděn v letních měsících (období není celosvětově vymezeno) pro úsporu energie 15
ČASOVÁ PÁSMA DATOVÁ HRANICE: vede převážně po 180-tém poledníku v obydlených oblastech se od něj odklání (např. Fidži) při jejím přechodu se mění datum o 1 den z východní polokoule na západní -1 den Ze západní polokoule na východní +1 den 16
VÝVOJ NAŠEHO KALENDÁŘE: KALENDÁŘ Římský kalendář Juliánský kalendář Gregoriánský kalendář 17
KALENDÁŘ ŘÍMSKÝ KALENDÁŘ: nejprve pouze 10 měsíců, začínal březnem později doplněn o leden a únor 18
KALENDÁŘ JULIÁNSKÝ KALENDÁŘ: vytvořen na popud Julia Caesara vzor v přesném egyptském kalendáři zavedeny přestupné roky (letopočet dělit. 4), 2x po sobě 24.2. liché měsíce 31 dní, sudé 30 dní, únor 29 dní rok = 365 dní (+ 1 přestupný) červen přejmenován na Juli nepochopen, přestupné roky již po 3 letech náprava za císaře Augusta (po určitou dobu přest. roky zrušeny) srpen přejmenován na Augustus únoru ubrán jeden den a přidán srpnu od srpna obráceno pravidlo o lichých a sudých měsících 19
KALENDÁŘ GREGORIÁNSKÝ KALENDÁŘ: úprava juliánského kalendáře na popud papeže Řehoře jeho nedostatek nalezen předbíháním se velikonoc příčina: tropický rok netrvá celých 365,25 dní stoleté roky přestupné pouze tehdy pokud jsou dělitelné 400 postupně přijat ve většině zemí např. v Rusku až ve 20-tých letech 20. stol (VŘSR v listopadu) 20