POHLED SESTRY NA PALIATIVNÍ PÉČI V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ. Monika Metznerová FN Brno Bohunice KARIM

Podobné dokumenty
Kdy a jak zahájit paliativní péči na ICU? Renata Černá Pařízková

NEMOCNIČNÍ PROGRAM PALIATIVNÍ PÉČE KONZILIÁRNÍ PALIATIVNÍ TÝM METODIKA

Právní aspekty limitace péče. 2. regionální paliativní konference, Brno

Limitace péče etika a praxe

KONSENSUÁLNÍ STANOVISKO K POSKYTOVÁNÍ PALIATIVNÍ PÉČE U NEMOCNÝCH S NEZVRATNÝM ORGÁNOVÝM SELHÁNÍM

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje


Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) v roce 2017

PALIATIVNÍ PÉČE A DOPROVÁZENÍ UMÍRAJÍCÍCH 8. BŘEZNA 2017 Mgr. Martina Jenčková

SPECIALIZOVANÁ DOMÁCÍ

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny

Pr{vní r{mec pro rozhodov{ní o odstoupení od marné léčby. Helena Peterková Centrum zdravotnického práva PF UK v Praze

Geriatrický pacient a urgentní péče

Etická problematika v IM pohled intenzivisty. Pavel Ševčík, KARIM LF MU a FN Brno

Terminální weanin Termináln

Domácí hospic SPOLEČNOU CESTOU prezentace společného projektu. Konference SPOLEČNOU CESTOU

Přechod z intenzivní péče na péči paliativní Jedná se o pasivní eutanazii?

Hospic sv. Alžběty o.p.s.

Intenzivní péče v kontextu systému paliativní medicíny u dětských pacientů

Eutanazie, jiná rozhodování na konci života Právní komparace. Adam Doležal

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Přítomnost rodiny v průběhu umírání, ano či ne? Renata Pařízková

Kteří pacienti již nemají prospěch z umělé výživy Klinické a etické aspekty

Problematika dárců s nebijícím srdcem

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČR K POSKYTOVÁNÍ MOBILNÍ SPECIALIZOVANÉ PALIATIVNÍ PÉČE

Dříve vyslovené přání

Obecná a specializovaná paliativní péče

Možnosti paliativní péče. Mgr. Tereza Bímová

Hodnocení skóre nutričního rizika na pracovištích Interní kliniky FN Motol. Nutriční terapeutka Kateřina Kristová FN Motol

Kdy ukončit (přístrojovou) léčbu (na ARO)? srovnání Francie a ČR

DÁVÁ CESTA PROTOKOLŮ V IP MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ KOMPETENCÍ SESTER?

Paliativní péče v léčebnách dlouhodobě nemocných

1. Regionální paliativní konference Multiprofesní spolupráce v péči o pacienty v závěru života v domácím prostředí STANDARDY PALIATIVNÍ PÉČE

Klinická a etická rozhodování v závěru života. O. Sláma, MOU Brno

Standardy paliativní péče

Zapojení odborníků v evropských nemocnicích

DOPORUČENÝ POSTUP PŘED ODBĚREM ORGÁNŮ OD ZEMŘELÝCH DÁRCŮ PO NEVRATNÉ ZÁSTAVĚ OBĚHU. Pracovní skupina

Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace. Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK

Limitace péče. etické a právní zázemí

Základní termíny interní propedeutiky, pohled na lékařskou dokumentaci. Lenka Hodačová Ústav sociálního lékařství Lékařská fakulta v Hradci Králové

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho

PALIATIVNÍ PÉČE V JMK

a intenzivní medicíně v roce 2015 Kam směruje?

Program implementace švýcarsko-české spolupráce na Ministerstvu zdravotnictví ČR

Patient s hemato-onkologickým onemocněním: péče v závěru života - umírání v ČR, hospicová péče - zkušenosti jednoho pracoviště

SEZNAM PŘÍLOH. Příloha č. 8: Informovaný souhlas Příloha č. 9: Návrh informační brožury pro příbuzné

KPR a prognozování. Praha 2011

RESUSCITUJEME VŽDY NEBO JEN NĚKDY? Názory odborné veřejnosti na indikované a neindikované resuscitace

Utrpení pacientů v závěru života a koncept důstojné smrti

Paliativní medicína v ČR v roce Kde se nacházíme a kam směřujeme? Pohled lékaře - onkologa

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu

Analýza potřebnosti lůžkového hospice na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec

Malgorzata Bolvariová odbor zdravotnictví Krajský úřad Karlovarského kraje

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze

Ekonomické limity vs. správný odborný postup. Dagmar Záleská

Informovaný souhlas. 4.jarní konference prezidia ČAS Současná legislativa v českém zdravotnictví. JUDr. Milada Džupinková, MBA

Kontinuita péče o nevyléčitelně nemocného dětského pacienta - od nemocnice po domácí prostředí. irena závadová domácí hospic Cesta domů

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: Kč

Rozhodovací procesy a kvalita života u nemocných v intenzivní péči

Ústav ošetřovatelství

Podpora dalšího vzdělávání v oblasti kvality paliativní péče o klienty s demencí CZ.1.07/3.2.04/

Spolu až do konce Výsledky programu za rok 2016


Dotazník populace

DOMÁCÍ HOSPIC SV. MICHAELA

Klinická, etická a právní dilemata v péči o pokročile a nevyléčitelně nemocné

Ust. 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. 2. Nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III.ÚS 459/03. 3

Kompetence z pohledu lékaře. K. Cvachovec KARIM.LF UK a FN Motol, Praha

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 1. LÉKAŘSKÁ FAKULTA

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - III. díl

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA UPLATNĚNÍ PALIATIVNÍ PÉČE V OBLASTI INTENZIVNÍ MEDICÍNY

Projekt zaměřený na monitoring diagnostiky a léčby bolesti u onkologicky nemocných pacientů. Brno Brněnské onkologické dny

MUDr. Regina Slámová, Domácí hospic Tabita Brno

SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s.

Standardy z pohledu. Jan Švihovec

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Je Česká republika připravena na věcnou debatu o eutanazii? Pavel Ševčík, KARIM FNO a LF OU

Potřeba nové koncepce ošetřovatelství Vychází z předpokladů, že:

Právní aspekty poskytování paliativní péče

VÝSLEDKY ANKETY BOLEST A DEKUBITY. Michaela Hofštetrová Knotková Nina Müllerová

Nemocnice Jindřichův Hradec Paliativní péče v podmínkách urgentního příjmu

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita

8. SEZNAM PŘÍLOH. Schéma fyziologické reakce organizmu při stresu (obrázek) Sestry radí, jak zmírnit stres na pracovišti. (text)

Program relaxace a doprovázení. Miroslava Barešová Říjen 2015

ELFis informační systém pro mapování zdravotní péče v závěru života. Autoři: Švancara J., Kabelka L., Dušek L.

Bezpečnostní kamerový záznamový systém Zajištění bezpečnosti pacientů na ODN 3

Nové akreditační standardy

* Práce sestry ve Velké Británii- zkušenosti z Yeovil District Hospital Colchester Hospital

Pohled pacientů s Parkinsonovou nemocí a jejich rodin na péči na konci života. Radka Bužgová, Radka Kozáková

Odmítání krevní transfuze pacientem. hlavní zásady do klinické praxe

SPOLU AŽ DO KONCE. Výsledky 3. ročníku programu zaměřeného na podporu péče o umírající v ČR

Mario Pytel, FN Brno, KARIM Kamila Dohnalová, FN Olomouc, KARIM

Efektivní právní služby

Právní definice marné péče v pediatrii zahraniční zkušenosti. Helena Krejčíková Centrum zdravotnického práva PF UK

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl

Univerzita Pardubice. Fakulta zdravotnických studií

PŘÍLOHY. Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov

Setkání hlavních sester ze států EU 10/2014

Transkript:

POHLED SESTRY NA PALIATIVNÍ PÉČI V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ Monika Metznerová FN Brno Bohunice KARIM

PALIATIVNÍ PÉČE =aktivní péče orientovaná na kvalitu života, poskytovaná pacientům, kteří trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém nebo terminálním stadiu Terminální fáze onemocnění = postupné nevratné zhoršování celkového stavu v důsledku závažného selhávání jednoho nebo více systémů.

PRINCIPY PALIATIVNÍ PÉČE Chrání důstojnost nevyléčitelně nemocných Klade důraz na kvalitu života Dokáže zvládnout bolest Je výsledkem interdisciplinární spolupráce Neusiluje o urychlení ani oddálení smrti Respektuje individualitu nemocného Zdůrazňuje význam rodiny, sociálních vazeb, podporuje příbuzné

DOPORUČENÍ ČLK č.1/2010 k postupu rozhodování o změně léčby intenzivní na léčbu paliativní u pacientů v terminálním stavu, kteří nejsou schopni vyjádřit svou vůli

Doporučení pro klinickou praxi Podnět k zahájení paliativní péče může dát kdokoliv z ošetřujícího zdravotnického týmu Kdykoliv je to možné, pacientovo přání musí být zahrnuto do rozhodování o zahájení paliativní péče / institut dříve vysloveného přání / Rodina i blízcí by měli být náležitě informováni, pokud pacient neurčil jinak. Není přípustné delegovat rozhodnutí o zahájení paliativní péče na rodinu. Do rozhodování o zahájení paliativní péče by měli být zahrnuti všichni členové ošetřujícího zdravotnického týmu.

Doporučení pro klinickou praxi Za závěrečné rozhodnutí nese odpovědnost vedoucí lékař příslušného pracoviště nebo lékař jím pověřený. Zahájení paliativní péče a rozhodnutí o nezahájení či nepokračování marné a neúčelné léčby musí být vždy zaznamenáno ve zdravotnické dokumentaci. Cíle intenzivní péče, přínos a rizika plánovaných diagnostických a léčebných postupů by měly být v pravidelných intervalech zvažovány a přehodnocovány. Jakékoliv přijaté rozhodnutí může být změněno.

Doporučení pro klinickou praxi Prioritou paliativní péče je odstranění bolesti, dyskomfortu a strádání. Přítomnost příbuzných a blízkých pacienta by měla být vždy umožněna, pokud ji pacient neodmítl.

INTENZIVNÍ MEDICÍNA ZÁCHRANA ŽIVOTA PACIENTA S VYUŽITÍM MODERNÍCH DIAGNOSTICKÝCH A LÉČEBNÝCH POSTUPŮ KVALITA ŽIVOTA PŘEŽIVŠÍCH PACIENTŮ,ZNOVUZAŘAZENÍ DO BĚŽNÉHO ŽIVOTA A PRACOVNÍHO PROCESU.

MARNÁ LÉČBA TAKOVÁ LÉČBA, KTERÁ NEDOSÁHNE SVÉHO CÍLE

PLNÁ TERAPIE LÉKAŘ SE SNAŽÍ VYUŽÍT VŠECH MOŽNOSTÍ, KTERÉ JSOU V DANÉM OKAMŽIKU K DISPOZICI A KTERÉ MOHOU PŘÍZNIVĚ OVLIVNIT STAV PACIENTA

NEROZŠIŘOVÁNÍ ZAVEDENÉ TERAPIE Withholding Na základě zhodnocení výchozího stavu, vývoje choroby a předpokládané prognózy lékař dále nerozšiřuje spektrum diagnostických a léčebných postupů, které by nezměnily předpokládaný výsledek. Zahrnuje i rozhodnutí o nezahájení KPR D.N.R.

OMEZOVÁNÍ TERAPIE Withdrawal Omezení intenzivní terapie, vysazení postupů orgánové podpory Bazální léčba analgosedace, základní výživa Terminální weaning, terminální extubace

Zkušenosti sester KARIM s paliativní terapií KARIM FN Brno, lůžkové stanice ORIM l lv Cca 100 NLZP / všeobecná sestra, DiS, Bc., Mgr., ARIP/ 60 rozdaných dotazníků 49 vyplněných dotazníků

Znalost pojmů z oblasti paliativní péče 43 sester dokáže pojmenovat všechny nebo většinu druhů kategorií léčby 6 sester na otázku neodpovědělo 12,2% 87,8%

Souhlasíte s kategorizací léčby pacienta, pokud se jeho další léčba jeví jako marná? ANO odpovědělo 49 sester (100%)

Dochází na vašem pracovišti ke kategorizaci léčby na základě konsenzu celého týmu? ANO 36 odpovědí 4,1% NE - 11 odpovědí 22,4% NĚKDY 2 odpovědi 73,5% Ano Ne Někdy

Kdo se podílí na rozhodnutí o kategorizaci léčby? Lékaři a sestry /včetně vedoucího lékaře a staniční sestry/ 20 odpovědí Pouze lékaři 12 odpovědí Ošetřující lékař a ošetřující sestra 4 odpovědi Ostatní 8 odpovědí 5 bez odpovědi

Komunikace s rodinou Předchází kategorizaci dostatečná komunikace s rodinou? ANO - 46 NE 3 Bývá sestra přítomná rozhovoru s rodinou? ANO 45 NE 3 NĚKDY - 1

Navrhla jste někdy omezení léčby? ANO 18 NE 31 63% 37% Pokud ano, bylo k vašemu názoru přihlédnuto? Ano Ne ANO 9 NE - 9 50% 50% Ano Ne

Vyslovila jste někdy nesouhlas s omezením nebo nerozšiřováním terapie? 6,1% ANO 3 NE 46 93,9% Pokud ano, byl váš názor akceptován? Ano Ne ANO 2 NE - 1 33,3% 66,7% Ano Ne

Pokud dojde na vašem pracovišti ke změně léčby z intenzivní na paliativní, jste přesvědčena, že je pacientovi na konci života zajištěn dostatečný komfort? 2,0% ANO 40 Většinou ANO 3 NE 5 NEVÍM - 1 6,1% 10,2% 81,6% Ano Většinou ANO Ne Nevím

Celý lidský život je jen cesta ke smrti Seneca Děkuji za pozornost