;. '*-' t ; " 1 i ' Ovoderrt M6te pied sebou n6kolik textri. Tvoii dv6 skupiny. Jednou skupinou jsou shrnut6 postiehy z ned6vn6ho r6dcovsk6ho ryletu klukri. Na tom vjrlet6 jsme jako vedeni kiudidiho oddilu nastolili nekolik t6mat, kter6 n6m piipadala zisadni pro dalsi oddilor-6 fungor'6ni. Zd6lo se n6m, Ze nastala vhodn6:chvile pro to, aby se r6dcov6 ve vetsi miie zadali podilet na dlouhodobej5im a hlub5im sm6ior'6ni oddilu a aby si na drilezit6 v6ci v n6m formovali rlastni nizor. N6sledujicich n6kolik textfi je jalg'rnsi resum6 na5ich hovorri. Tato d6st se jmenuje O iem jsme mluvili. Druhou d6st tvoii texty n6kte rych zlidi, kteii se na formovdni oddilu podle n6s. vyznamn6 podileli a kteii by tedy u debaty o jeho dal5im sm6ibvdni m6li by't. Jako t6ma, ke kter6mu by se m6li vy'jadiovat, jsme urdili spojeni oddilu. Jedn6 se totiz v soudasnosti o t6ma nejziv6jsi a naprosto z6sadni, d6st tomuto t6matu v6novan6 se jmenuje Spojeni. Cht6li bychom, aby na tak z6sadni zm6n6, jakou by bezesporu spojeni divdiho a chlapeck6ho oddilu bylo, podilelo ric lidi, nez jenom my. Jednak po n6kolikalet6m vedeni nem6me dostatedny nadhled, citime ale tak6 samoziejme odpov6dnost vridi pr6ci jiz r- oddile r,ykonan6. Timto v6s (kohokoli, kdo ma k tomuto t6matu co iict) prosim, abyste se q-j6diili. Pravd6podobn6 bychom pak z reakci na zde oti5t6n6 dlinky a z pfir'odnich piisp6i'kri sestar,'ili nov6 dislo Kruhu. Neni tieba ps6t di mluvit pouze o spojeni, ale o jak6koli v6ci, kter6 se v6m zd6 ' v oddile zdsadni. Pied tak z6sadni zm6nou bychom m6li diskutovat vlastn6 pieder'3im o tom, co to vlastne oddil je. VaSe reakce n6s rozhodn6 zajimaji, a tak si je prosim nenechte jen pro sebe. Hezky novy rok Gebi Ros'tN,Fc, 4?33' T1 /! $ $P{ffiffo
O iemjsme mluvili Zhkon Co je a dim by m6l blt oddilory z6kon? V nasich tivah6ch na t6ma z6kona a jeho role v soudasn6m oddile se u kazd6ho znhs smisila dv6 stanoviska. Jednak n65,,osobni" postoj k dan6 v6ci a na5e piedstava o tom, jak se z6konem Zije a jak ho vnim6 dlen oddilu. Je ziejmd piiznadn6, Ze dlov6k prisobici v oddile jako r6dce di vridce musi tyto dva pohledy rlvazovat a Ze jsou dfilezit6 oba najednou, takze se do jakoby distj'ch a pojmovych rivah vlastnich musi promitnout reflexe stejn6ho vztahu ze sm6ru dlen- z6kon, tedy politika. Aby byla diskuse je5t6 nejasn6jii, vadil n6komu termin zdkon. Stydnou plochou z6kona v obecn6m smyslu a z6kona oddilov6ho je mechanismus jeho pouziti, kdy se poruseni pravidla stanoven6ho z6konem porusitel dostiv6 do rozporu se spolednosti. Jeden z rozdihi je patrnlr jiz z formulace oddilov6ho z6kona, kter!'spi5 nez k norm6m chov6ni a jejich hranicim ukazuje cestu k ide6lnimu stavrr jedince. Bylo by tedy vhodn6j5i nazvat oddilovy z6kon mra.rnim imperativem. Tyto rivahy byly ale vedeny spise na okraj t6to debaty. DalSim nastolenfm t6matem byla ot6zka jalv vztah m6 o. z6kon k oddilu? Je tim, co urduje i6d? Nebo je spi5 papirem s tertem, ktery s hodnotami v oddile m6 pramdlo spoledn6ho a jehoz jedinfm pojitkem s Zivotem oddilovcri je fakt, Ze se ho v rann6m ml6di udi nazpam6t'? Zde byla jasn6 odd6lena piedstava nase od vztahu mal6ho dlena. Je zieim6, Le ve chvili, kdy je malj'dlen nucen (at uz nov6dkovskou zkou5kou v minulosti, nebo zasv6covaci stezkou) naudit se zn6ni z6kona, neni piilis piipraven kjeho vlastnimu r,ykladu. Zilkonje pro n6j ale garantem urdit6 jistoty a spravedlnosti v oddile. Je deklarov6n jako zad6tek sn6mu a jeho respektov6ni (ve smyslu uzn6ni, ne pouze.j tolerance k n6mu) je podminkou sdileni prostoru na snemu, tedy v Sir5im smyslu v "''i oddile. Nedopracovanf zrist6v6 v t6to situaci aspekt n6zoru na z6kon jako na kus popsan6ho papiru, protoze neni jasn6, na jak6 bdzi se tedy na sn6mu setk6v6me (viz o sn!mu). LlSime se samoziejm6 ve vlastnim vztahu k z6konu, kdy se tento pohybuje od integrace z6kona do vlastniho Zebiidku hodnot jako jednoho drilezit6ho dinitele az po zmin6ny pocit cizoty, kdy pfisobi oddil a jeho hodnoty piimo. Abychom se v5ak od itruktur v6zanosti mezi oddilem, n6mi samymi a z6kona dostali d6l, asi neni dtilezit6 vysledovat jasny postup. Shodli jsme se na tom, Ze z6kon lze br6t jako soubor vlastnosti, jejichz v!'klad n6s spojuje. V dodrzov6ni z6kona n6s nehlid6 nikdo jiny nez naie sv6domi. Potni chf5e Jak vypad6 a jak by m6la r,lpadat potni chyie? Nejpwe o tom, co vlastn6 potni chy6e v pojeti oddilu je. MySlenkou potni chy5e je jak6si odi5t6ni. Samotny pr&b6h ritu6lu potni chj'be je stanoveny a jeho
nedilnou soud6sti je promluva kaid6ho ridastnika. Potni chi'5i vede k tomuto rikolu pov6ienj'r6dce di vfrdce. Jeji provedeni pozaduje po ridastnicich d6vku odvahy, prohlubuje - se vzdjemnost. Potni ch!'5e se praktikuje v oddile asi dev6t let. Pro lidi, ktefi zalivalipotni chf'si jako novi a z6sadni prvek t6borov6 dinnosti. Piedstavovala velkou zkouiku, silne ji prozivali. V potni chj'si se zalival pocit otevienosti vfrdi ostatnim ridastnikrim. Tento aspekt ale postupn6 sl6bl tak, jak se potni - chf5e st6vala beinou soud6sti t6borov6ho programu. J; tieba, aby se pro setkini lidi a jejich otevieni tito absolvovali stary indiinslcj ritu6l? Asi ne. Na hor6ch di pii jin6m intenzivnim spoledn6m,,b,v-ti v zhhitku"je moin6 takov6hle chvile zalit. Takovyhte stav ovsem neni mozn6 navodit a zalitnaieboie, kde Z6dn6 hory nejsou. Autorita a schopnosti toho, kdo potni clisi vede, urnozfiuje v5rwoiit n6co podobnd siln6ho a nevsedniho a piiblizit lidi k sob6 tak, jak se to na t6boie,,samodinn6" jen m6lokdy podaii.
Spojeni : Zdame bit vfchova ve skautslcf'ch oddilech separovan6 nebo koedukovan6. Ve v[ku piedpubert6lnim a pubert6lnim, tedy ve v6ku klasick6 skautsk6 vj.chory je nutn6, aby Uyta vychova odd6len6, tedy nekoedukovanri. Je to v6k kdy si diov6k ".svou fu'ruafi roli podle pohlavi. MuZskd role je daleko vic zameiena na zajistov6ni fyzick6 existence rodiny, Zensk6 role je v citov6m zljist6ni rodiny a posllytnuti smyslu existence a jistoty dit6ji v nejffinn j.ti-.uqky,-kdy nem6me jeit6 alouflodobou pam6! ale vyw6ii se n65 charakter. DitE v t6 dob6 nem6 je5t6 i'6dn6, vlastni spoledensk6 normya pouze napodobuje osoby, kter6 m6 r6do. Skauting.byl geni6ln6^ vymy5len a rozpricov6n plo chlapce, ktefi si mohou odreagov6vat frlogenetick6 ieakcu divoist6 tlupy kultivovanym zprisobem. Divdi skauting-s. 1 419 woii a hled6 si svou spr6vnou poaobu. Neni 5t'astn6, kdyz piijim6 chlapecky a:yo::v program. Koedukace je vhodh6 pro v6k roverslcy, kdy jiz nast6v6 v6k hled6ni Zivotniho druha. Pfeiffer Racek NEco m6lo my5lenek ke spolein6 ii odd6len6 vj'chov6 ddviat a chlapcri. UvaZujeme-li o metod6ch vychovy, o r6mci vjaket sg m6-odehr6vat, musi tomu piedch6zet rivaha o struktuie a,acileni spolednosti, do kterg b9d9u mladi lid6 vstup6vat, jak6 n6rolcy na ne budou kladeny, jak6 irkoly na n6 dekaji. Spolednost.se pro-eirrle, n6rolqy na jednotlivce se ryy5uji nejen qr9to, te j.9 svet slozit6j5i a zaplavov{n nanistajicim mnoistvim informaci, ale tak6 prgto., Ze korredn6 Zijemg v dob6, kdy kaidj'ri- ru sebe nese odpov6dnost, za objevov6ni a ro.zehrivdni vsech schopnosti, nad6ni, za rowoj duchovni i za sv6 uplatn6ni a zapojeni do spolednosti. B6hemZivotanapliujememnoh6role,jednouzpodstatnjrch,ktgfostatnEzni ^ostitnich, v podtextu vsech je role Leny a muze. Jsme odli5ni, jinak gen--eticlqy rrybaveni, s rozdilnfm viddnim sv6ta. Dosud se nep-odaiilo vyslovit, vystihnoyt vsechny nuance otr6 r,irnosti,ani ve sf6ie fusiologick6, ani ve rmim6ni, citech, piedstav6ch, ^ pi6nich. Nart u8i- jen v obrysech, jak vnim6m piirozen6 role muze a Zeny. nnu: jig Pg cest6 pnibojnosti, je spise dobyvatel, Zena nese v sob6 stabilizujici prvgk j.*9:i vlidnoiti. nble by.t"rn6ty byt irierarchick6, ale doplilujici. V r6mci nejruzn6j5ich hnuti za rovnoprdvnost i;en lneni tomu zas tak d6vno, kdy jejich pr6v-q-b/q."qf?"-dy omezena I, za prom6nu patriarch6lni spolednosti v partnerskou, se ud6ly a jiste je.ste ud6ji nejrfiznejti nesmysly, kde je Zena dasto vtladovdna a sama se tladi do muzslqych sch6mai st6vi se nesfasinou bojovnici a zlrilci sama sebe. Je pochopiteln6, i'e ve
vsech sf6r6ch nardzime na tento nedozr6ly proces prom6ny postaveni Leny,-ale tim i muze. Je to hledani, rrymezov6ni, dasto trtba konlrontace a musime to tak ch6pat' Neni dobr6 to dramatiiovat,je tieba si toho bit v[dom a ch6pat z tohoto pohledu jak individuelni tak skupinovou,, du5i" d6vdat a chlapcti Ted konkr6tn6. Myslim si, ze najit s6m sebe, coi' je Ykol: kter6mu my pom6h6me a kter!'fezi od Skolnicir let, m-ohu zkousenim vlastnich sil, vstu,pov6nim io,ta.ofrrych situaci, v konfrontaci s ostatnimi. KaZd!' si v t6 dob6 rydobyva sv6 postaveni. Jsou to vyprar,y do vlastniho nitra spojen6..-s ostychem, nejistotou, iudortut"dn!'m fi nadm6t"f- sebev6domim. Je to ikou5ka vlastnich sil, kdy se "y1yefi soudnost a schopnost se rozhod,ovat. Nevim, zda -v mladiim v6ku je dost tif.t", aori trpelivosti,ispektorrat jiny nizor, jin!' pohled' Myslim si, Le je l6e" noitilf.a* i chlapedkri*, kdyi maji LodnE prostbru simi p-r9 sebe mezi,,sfmi",- Ze potiebuji v urdit6 fari f.fia k pochopeni sebe s1m.1. V t6 dob6 se tak6 navazuji siln6 dfiv6rn6 a cenn6 pfet"[td *"ri d6ifaty i mezi chlagci, kter6 dagto trvaji celo.u iadu let a t6m se tak6 l6pe daii v izosexufltti.h tk tpin6ch. V pr-omichanqm spoledensm n6m mohou tak6 doiry pieddasn6 vstoupit namlouvaci piedehry, na jednotlivce jsou nuj"rry n6rolcy, jak se^chovat pied druhim pohlavim. MriZe to byt viak naopak *oti.rutu k pfir6ijn6mu respekti, ale v6tsinou jsme ho schopni az po Pgb-ert9' Yaq "U""V,,aa^kaZdodennim irpln6 blizlclm.ooiitirn nezablokujeme sd6leni, kter6 piich6zeji r- - ai, vev6ku dozr6v6ni. Jde tedy o to, kolik spoledn6ho, kolik odd6len6ho. Zdh se mi, Ze prostor objv6ni, vlastni t?uoro * ptortot, by m8l zachov6vat kazd6mu urditou intimitu, kde tr"j."* st6le na oai.ft t6m druhfm-pr6ce i program mohou byt propojen6 i spoledn6 se zachov6nim i vlastnich odd6lenych aktivit. probl6my *otro" vznikat pii vedeni, pii rozhodov6ni. Divdich ruddich typri je vzdy m6n6,.r"po.iurri se tak rt udno do dela, budou v6hav6j5i. Vycitilajsem mezi vami davku roipakfi. Je tieba vic si o tom povidat, sdelovat si sv6 piedstavy i sy1. pfarri,t".p"kto'nui odli5n6 piistupy.tu\jut v6s tu a tam potk6v6m vim, Ze jste lid6 vnitind bohati, Ze si stavite uslechtil6 cfle. Vim tak6, Le je tieba se st6le znovu tdzat a hledat nov6 cesty..kazd6ho vnimav6ho dlorr6ka- i:lne nespokojenou, kazdy proch6zi pochybnostmi a v6h6nim - jen tak rosteme. Nem6li bychom v5ak volit zkiatkovit6 cesty, nedozr6l6 rozhodov6ni' J - pochopit svou odl*nost, rozum6] ji a radovat se z ni, obohacovat se ji a tim se piipravovat na t"e rof. se vsi zodpov6dnost, to bychom m61i mit na mysli pii techto rivah6ch' Janka Pfeifferovi Jestli spoiovat oddily. Kruh, tak jak ho zn6m v t6 dvojjedinosti, je obrovskalidsk6 masa, kterou uiidit a,rkoordinouia j. fosu. Ust6t spoiednj'venodni!16m na Primaveie je na hranici fnosn6ho.zpttitpfifis nech6pu, jakm6 to moh]-o t65it. Hlavn6 ale v tom mnozstvi - ztr6ci.. proito, pro vz6jemn6 seti<6v6ni r6dcri, dlenri a vfidcri mezi sebou. io:" jedna zutci,kter6 se mi libila na kmenech v Lize - Z9 j9or1 menii, maj mii nabibf p.ogru- a vic dasu na sebe. ProstE v6iim, Ze to souvisi s tim mnozswim, Ze *uru.i"yin*j. organizaci, kter6 u mensich celkri neni nutn6.
M6 se ta myslenka spojeni libi a d6sim se t6 masy. Jestli sludoval bych, tak z6rovefr hned rozd6loval na celky men5i (nejl6pe p6ry ov5em). Konjunkce sf6r? Bruncvik V m6m oblfben6m Zaklinadi je konjunkce sf6r jm6nem pro obrovskou vesmirnou ud6lost, kdy stietem a z6nikem mnoha sv6tri iznik6sv6l novf, postkatastroficlqy, sv6t Silenj'- led svet docela zibavn!- Se sloudenim oddflfrto vidim podobn6. Piedem - nevim jak oddfl ted r,ypad6, nevim s jakejma potizemase poti']<6' nevim -na ".J"i""ttG napua odpov6di. pi<ist6 nevim. Proto - ma-li mit mfij text n6jalci'smysl - budu piedpokl6dat, Zi se zaposlednich p6t let_nic.mol nezmenilo. Co ta,m6ria piipadne vyvol6 m6te asi piomy5leny..,r k tomu nehodl6m zmnoiovat argumenty.iepiem se rad6ji - vds osobn6 - na tii v6ci: r) Jste si v6domi, ie chcete ve skutednosti vytvoiit (a tim i nemalou dobu v6st!) riplne jinej oddfl? Ll proff Prod piisel ten n6pad dnes? (Samoziejm6!e neni novej, ale nikdy se nldostal za hr-anice vizion6iskejch kecri za dlouhejch primaverskejg\ ngci) 3 ) Nejste do ty idee zamilorranj'? Nehrozi l6ska kvlastnim vizim zahlu5it argumenty rozumu? RozvaZujte, sledny a p6nov6, pedliv6. Uskutednitl-ti."": piett, d6rnasi synka do oddilu diiv a s lehdim srdcem' UskutedniteJi svfrj ifa", musite bft jednotni, silni a rozhodni. Uskutednite-li sv&j pl6n, atv6s Wakantanka Prov6zi. Drlim v6m palce. Delfin Zde je mfij piispdvek do diskuse Kdyz jsem zadalachodit s Davidem, zadala iset tukq zjistovat, iak tezk6 je mit v oddile osobni vztah. elov6k jakoby boural sv6t riplne jin6ho, iluzivniho, ale mozn6 tak trochu ide6lniho vrtahu, vztahukruhu, t<ae niido nesmi byt bliz a nikdo dfl. eastojse4 piemislela, prodm6m poi6d takovj'strach chytit ho za ruku pied_odimaoddilovcri - mych nejlepsich pfatet. Jako bych je tim zrazovala. Ale jak tenhle pocit vysv6tlit? w. Iriejspi5 jsem si tehdy m6la polozit p6r ot6zek, kter6 mi samoziejm
piich6zeji na mysl at zp1tn6, alkdyt mi na ne odpov6d6la zku5enost. Ale ipis jsem se b6la zeptat a to je ten probl6m. Myslim ot6zky typu: Co je nbrm6lni a jestli je spr6vn6 byt norm6lni a jestli prav6 ta n6jaki nenorm6lnost vziahu a vzd6lenost6m "m6stskym" neni jednim ze z6kladfi oddflu? Kar.di/,kdo prosel tou nasi komunou dobie i,i,e exlstuji v6kov6 fsze,kdy dlov6li nejr&zn6j5im zpfisobem ch6pe drilezitost oddflu v pom6ruk ostatnim priorit6m a dinnostem. V male druzin6 je v5echno trochu n6rodn6 a intenzivni hra, trochu strach veder pied nodni hrou, je to hlavn6 druzina a r6dce jako vzor - n6dhernf sm6r. Nejkomplikovan6jii je hned f6ze n6sledujici- velk6 druzina - doba rozhodnuti, sebetrhajicich vfivfi, m6dy, p6zy,doba, kdy dlov[k potiebuje mluvit abyt oslovov6n. Atam n6kde moin6 vznik6 probl6m, tam n6kde oddfl asi selh6v6 a nemyslim tim jenom organizaci nebb vedeni, ale hlavne prostor mezi dleny j"dl" g".te.u"efkt"rf je piflis zatii.env6inosti, v kter6m se nesmi qolrhp "nejmen5ich" - Zvanit o nejpiirozen6jsich, probl6mech. Je to doba, kdy se se dlov6k musi piizprisobit a chovat podle ide6lu, ktery n9ch6p9. A co je vlastn6 ten ide6l? Jb to magidno, pocit, Ze v5ichni kolem, hlavn6 ti star5i, jsou lide nejhlub5iho charakteru? Je to n6co nevyslovenfho, co n6s spojuje, ale tim odsunuje mimo n6s opravdovy v6k a nedovoluje p-romluvit. etit<-dtonck zatvrdne. R6dcovani je jen pokradov6ni tohoto zatwdnuti, pocit absolutni dosp6losti, autority, moci. Vt6hle dob6 oddil dlov6ku napliluje das i du5i at chce nebo nechce. A vedeni? Jak tak koukim a poio*ji sv6 pi6tele natomto uctyhodn6m postu, mam dim d6l tim v6tii pocit, ie z hlediska vztahu je to rid6l. Trochu euforie a bezmoc, ale irtu.rn6 krut6 realita, potieba stale men5i a men5i spolednosti, potieba uz nutn6 osobnich vztahri! Ale jakto skloubit? Nechci vzbudit dernobili' dojem, obraz oddflu jako nepiitele reality, kaidf'piir-ozene reaguje_ jinak, ale jedno je jasn6, je tu probl6m stietu pocitu du5evni dosp6losti s nepiipravenosti na opravdovy Zivot. Asi j; tieba hledat kompromis, novy prostor,v oddile pro.norm6!nost,-- jednoduchost pocitu a filavn6 pro odvahu mluvit. Uzn6v6m, neni to pifli5 konkr6tni, alejasn6 ieseni nejspis neexistuje, snad jen vic mluvit. UZ se nebojim drzet Davida zi ruku nebo pt6t se, ale cesta k tomu byla v6ru trnita. UoZnale to tim, Leut nejsem piimo v oddile, ale nebyt ho, asi bych o tom nikdy nepiemi'3lela, a tak nic nepochopila- Madla, P atii. 5.r2.r999