Velká Británie
Obecné informace Spojené království Velké Británie a Severního Irska se k Evropským společenstvím připojilo v roce 1973. Ze starých členských zemí patří se Švédskem a Dánskem mezi ty, které si zatím ponechávají vlastní národní měny. Oficiální název: Spojené království Velké Británie a Severního Irska Správní členění: 54 hrabství(anglie a Wales), 12 regionů (Skotsko) a 26 okresů ( Severní Irsko) Státní zřízení: království Forma vlády: konstituční monarchie, unitární stát Hlava státu: Alžběta II., královna
Politický systém Velká Británie je konstituční monarchií s dvoukomorovým parlamentem Královna vykonává jen reprezentativní úlohu dolní komora - House of Commons, horní komora - House of Lords) V posledních parlamentních volbách v květnu 2005 zvítězila potřetí v řadě od r. 1997 Labouristická strana vedená Tony Blairem se ziskem 35,2% hlasů. Konzervativní strana zůstala nejsilnější opoziční stranou a získala 32,3% hlasů. Třetí největší stranou jsou Liberální demokraté, kteří získali 22% hlasů. V Dolní sněmovně (646 poslanců) mají labouristé většinu (353), konzervativci (196) jsou spolu s liberálními demokraty (63) v menšině. Další volby jsou plánovány na květen 2010.
Politický systém Mezi hlavní politické strany v GB patří Labouristická strana, Konzervativní strana a Liberální demokraté. Mezi menší parlamentní politické strany patří Scottish National Party, Plaid Cymru (Party of Wales) a v Severním Irsku Democratic Unionist party, Ulster Unionist party, Social Democratic & Labour
Hlava státu Hlavou státu je od r. 1952 královna Alžběta II., která je zároveň: hlavou exekutivy; integrální součástí legislativy; hlavou právního řádu a legislativního systému; vrchním velitelem všech ozbrojených sil království; hlavou anglikánské církve.
Vláda V čele britské vlády stojí od 27. června 2007 Gordon Brown z Labouristické strany. Výkonná moc patří vládě v čele s předsedou, zpravidla leader nejsilnější politické strany Nedílnou formální součástí politické scény je královna
Parlament V posledních parlamentních volbách v květnu 2005 zvítězila potřetí v řadě od r. 1997 Labouristická strana vedená Tony Blairem se ziskem 35,2% hlasů. Konzervativní strana zůstala nejsilnější opoziční stranou a získala 32,3% hlasů. Třetí největší stranou jsou Liberální demokraté, kteří získali 22% hlasů. V Dolní sněmovně (646 poslanců) mají labouristé většinu (353), konzervativci (196) jsou spolu s liberálními demokraty (63) v menšině. Další volby jsou plánovány na květen 2010.
Správní členění Spojené království se člení na 4 země Anglie, Severní Irsko, Skotsko a Wales. Anglie je spravována přímo centrálními institucemi Spojeného království. Má velice komplikovaný 4stupňový systém správního členění. Ostatní 3 země mají jednodušší 2stupňový systém. Nejvyšší článek anglického správního systému byla původně hrabství. Do roku 1867 se hrabství členila na malé celky nazývané hundredy. Tato hrabství stále existují jako tradiční hrabství. V mnoha částech Anglie však byla hrabství pozměněna či zrušena jako administrativní celky. V hrabstvích neexistovala žádná regionální vláda vznikla tzv. metropolitní hrabství později zrušena rozdělena do celků tzv. unitary authority (spojení správy na úrovni hrabství a distriktů).
Správní členění Hrabství a unitary authority se seskupují do regionů (od roku 1994). Zvláštní postavení má Londýn (jediný region, který má zastupitelstvo a starostu (volený v přímých volbách), člení se na 32 obvodů. S výjimkou Londýna mají regiony malá kompetencí a nemají volené představitele. Regionální správa je v rukách nevolených zastupitelstvech.
Regiony Nejvyšší stupeň správních jednotek (9) Každý region zahrnuje jeden nebo více celků na úrovni hrabství Vznikly v roce 1994 Od r. 1996 jsou to anglické obvody pro volby do EP Všechny mají stejné postavení, výjimka Londýn jediný region s vlastní samosprávou.
Hrabství a obdobné celky Na základě zákona z r. 1997 se Anglie člení na celky. V čele stojí Lord místodržitel. Tyto celky se označují jako ceremoniální hrabství. Nejedná se o správní celky. Jejich hranice jsou zohledňovány např. při tvorbě hranic obvodů pro parlamentní volby. Pro administrativní účely se území Anglie člení na celkem 4 různé typy správních celků na úrovni odpovídající hrabstvím. Jsou podřízeny regionům.
Metropolitní hrabství a nemetropolitní hrabství 6 metropolitních hrabství. Člení se na metropolitní distrikty (zahrnují velké městské aglomerace mimo Velký Londýn). Vznikly v r. 1974. V roce 1986 byly zrušeny jejich Rady hrabství. Nemetropol. vznik v r.1974, člení se na nemetrop. distrikty. Většinou venkovské oblasti.
Unitary authority Vznikaly postupně v r.1996/1997/1998 Spojení fce hrabství a distriktů Definovány jako hrabství s jediným distriktem nebo distrikty hrabství, které nemá Radu hrabství. Výjimka Ostrov Wight, má Radu hrabství, ale žádné distrikty.
Velký Londýn vznikl roku 1965, někdy považován za metropolitní hrabství, člení se na City a 32 londýnským městských obvodů. Distrikty mohou míst status městského okresu, města, královského m. obvodu. Metropolitní distrikt- obvyklé označení m.okresy. Když byly Rady těchto hrabství zrušeny, získaly metrop. distrikty řadu jejich kompetencí a obdobné postavení jako unitary authority. Nemetropolitní distrikt Londýnské městské obvody Civilní farnosti
Veřejná správa Neexistuje specifická právní úprava Státní zam-ci jsou služebníky královské koruny Výchova úředníků je v kompetenci ministerstvech. Speciální školy Civil Service College. Státní občanství není podmínkou pro přijetí do veřejných služeb. Není stanoveno ani věkové omezení. Služební postup je založen na služebním stáří a na atestaci. Nejvyšší úředníci vybíráni premiérem ze seznamu vhodných kandidátů.
Veřejná správa Z hlediska podílu na politickém dění se zam-ci dělí do tří skupin Manuální pracovníci- nejsou omezeni Příslušníci střední zaměst. skupiny mohou získat souhlas k politické aktivitě, nesmí kandidovat do parlamentu nebo do evropského parlamentu Ti, kdo pracují v okolí ministra mohou se se zvláštním svolením účastnit politického dění místního významu. Nejvyšší vládní úřadníci nemají právo na sdružování do odborů.
Státní správa Britský systém VS vykazuje rysy dosti odlišné od kontinentálního pojetí VS. Systém vychází z tzv. westminsterského pojetí.. Prioritou je veřejný zájem. Je otevřenější k uplatňování tržního mechanismu a metod eko managementu. Státní správa je relativně nevelká. Představují ji ústřední orgány státní správy (Ministerstva) a dekoncentrov. úřady st. Správy v hrabstvích. Orgány hrabství a distriktů mají samosprávný charakter. Tím se VS ve GB odlišuje od většiny ostatních evropských zemí.
Reforma VS Zahájena v r. 1964 Vláda vytvořila tzv. Fultonovu komisi (analýza výkony VS neefektivita). Požadavek na snížení počtu pracovníků, zvýšení efektivity činnosti úředníků VS, delegování pravomocí, odpovědnosti za řízení a využívání finan. prostředků z ústřední na nižší struktury VS. Na základě zprávy byl zřízen Civil Service Department vypracování změny systému řízení státní služby. Význam řízení lidských zdrojů průběžné zvyšování kvalifikace úředníků a dalších pracovníků státní správy. Od r. 1997- zaveden systém kontroly hospodárnosti měla čelit plýtvání financí v ústředních orgánech státní správy. Paralelně vláda usilovala o snižování výdajů v hrabstvích a distriktech a ve městech. Správa průhledná a zjednodušená.
Reforma VS V roce 1981- zrušen Civil Service Departement a jeho pravomoci byly přeneseny na MF. Součástí úsilí o zracionálnění výkonu VS v GB bylo zřízení Národního auditorského úřadu rozhodnutím parlamentu počátek 80. let.
Reforma VS V roce 1988 další etapa reformy kontrola hospodaření, privatizace části služeb do té doby poskytovaných státem a pokračování v procesu debyrokratizace VS. Přenášení kompetencí na hrabství a distrikty. Zaměření na zavádění manažerských technik do VS (NPM). Také zaveden Etický kodex správní služby pro úředníky. Vytváření agentur přebírají úkoly státní správy. Mají přispívat k dalšímu zefektivňování VS. Duben 1994 94 agentur (67% úředníků st. správy) Agentury jsou řízeny ministerstvy- v čele stojí ředitelé. Důležitou součástí britské správní reformy se stala dlouhodobá orientace na delegování odpovědnosti z centra na nižší články řízení.
Reforma VS Pro agentury nebyla stanovena žádná jejich formalizovaná struktura. Proto se mohou od sebe značně lišit. Jejich činnost kontroluje MF s příslušným resortním ministerstvem. Ve snaze přesvědčit občany o tom, že reforma odpovídá jejich přáním, vláda zveřejnila tzv. Chartu občana (citizen s charter). V níž je občan pojat klient služeb, které mu VS zajišťuje. Občan ve vztahu vůči administrativě má tudíž nejen povinnosti, ale i značná práva. Úřady jsou na základě zmíněné charty povinné občany pravidelně informovat o svých aktivitách. Občanům je garantováno právo podávat stížnosti na činnost úřadů. Je zdůrazněn průzkum trhu, jak způsob zajišťování max. kvality slu občanům.
Reforma VS Vláda kritizovala nehospodárnost v územní samosprávě. Vytvořila řadu tzv. kvazi autonomních nevládních organizací a tzv. extra nevládních organizací v příslušném místě regionu uskutečňují vládní politiku. Jsou to různé veřejné i soukromé organizace a iniciativní skupiny, které vláda financuje a jejichž prostřednictvím se snaží prosadit zásady max. efektivnosti.
Reforma VS Součástí správní reformy se v roce 1994 stalo přijetí zákona o parlamentním komisaři tj. parlam. ombudsman. Je jedním z představitelů Dolní sněmovny. Je nezávislý exekutivně. /kolem je prošetřovat stížnosti občanů na nezákonný postup správních úřadů. Stojí v čele zvláštního výboru parlamentního komisaře pro správu a je odpovědný parlementu. Má právo zasahovat do činnosti ústředních i nižších správních úřadů.