Koncepce účinnější podpory památkové péče ve Zlínském kraji

Koncepce účinnější podpory památkové péče ve Zlínském kraji

Zpracováno oddělením památkové péče odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Zlínského kraje listopad 2002. Projednáno s Ministerstvem kultury České republiky 6. ledna 2003. 2

Obsah I. Úvodní teze, základní strategický cíl památkové péče ve Zlínském kraji 4 I.1. Vymezení památkového fondu 6 a) Analýza silných stránek 7 b) Analýza slabých stránek 7 c) Analýza příležitostí 8 d) Analýza ohrožení 9 I.1.1. Současný stav památkového fondu 9 I.1.1.1. Kulturní památky zapsané v seznamu památek světového dědictví UNESCO 9 I.1.1.2. Národní kulturní památky 9 I.1.1.3. Památkově chráněná území 10 I.1.1.4. Významné památky 14 II. Právní úprava ochrany památek 16 III. Formulace strategických cílů 17 III.1. Stanovení cílů podpory památkové péče, včetně určení priorit 17 III.1.1. Uchování a prezentace památkového fondu 18 III.1.2. Informačně komunikační aspekty 20 III.1.3. Metodické řízení a dohled nad prováděním památkové péče 20 III.1.4. Finanční podpora vlastníků památek 21 III.1.4.1. Grant na obnovu nemovitých kulturních památek 23 III.1.4.2. Grant na obnovu movitých kulturních památek a jejich souborů a mobiliárních fondů 25 III.1.4.3. Grant na klasické zabezpečení a elektronický zabezpečovací systém movitých kulturních památek a mobiliárních fondů 25 III.1.4.4. Spolupráce s občanskými iniciativami v péči o památkový fond 25 III.1.4.5. Památky a cestovní ruch 26 IV. Analýza potřebných prostředků na obnovu památkového fondu 28 Zlínského kraje 28 IV.1. Nemovité kulturní památky tabulka č. 2 29 IV.1.1. Havarijní a naléhavé stavy tabulka č. 3 32 IV.2. Movité kulturní památky tabulka č. 4 33 IV.2.1. Havarijní a naléhavé stavy tabulka č. 5 37 V. Přílohy 38 A. Vyhodnocení stávajícího památkového fondu Zlínského kraje z hlediska stavebně historického 39 B. Nejohroženější a nevyužívané nemovité památky Zlínského kraje 72 C. Zabezpečení památkových objektů Zlínského kraje 96 D. Stávající dotační tituly pro kulturní dědictví 105 E. Stávající systém péče o památkový fond 107 F. Kompetence Zlínského kraje na úseku památkové péče 111 G. Grafy 112 3

I. Úvodní teze, základní strategický cíl památkové péče ve Zlínském kraji Jednou z nejvýznamnějších složek kulturního bohatství České republiky je dochovaný památkový fond, jehož přínos pro společnost vyplývá z nenahraditelných hodnot, zejména historických, uměleckých, estetických a užitkových. Úroveň péče o památky a jejich soubory indikuje v dnešní Evropě obecnou úroveň vyspělosti společenského systému příslušného státu. Uchování a vhodná prezentace jednotlivých součástí našeho památkového fondu, to je především kulturních památek nemovitých a movitých, z nichž nejvýznamnější jsou prohlašovány za národní kulturní památky, památkových rezervací a památkových zón, jakož i archeologických nálezů, má značný ekonomický a národohospodářský význam, zejména v souvislostech územního rozvoje, rozvoje podnikání a cestovního ruchu. Kulturní dědictví chápeme v nejširším smyslu jako duchovní a materiální kulturu na území státu, na kterém proběhly různé vývojové civilizační formace od prehistorie do současnosti. Tvoří potenciál, jehož část je chráněna zákonem, a který vytváří základnu pro kulturní hodnoty aktualizované budoucí společnosti. Památkový fond není jen statickým fenoménem, ale dynamickým základem kulturních hodnot, který je proměnný v dialektickém vztahu společnosti k hodnotám minulosti v průběhu času. Odráží kulturní identitu národa a tvoří spojovací článek mezi minulostí, přítomností a budoucností. Péči o památkový fond nelze ponechat jen na libovůli či snahách jednotlivců, skupin a institucí, ale stává se součástí kulturní politiky státu a musí být začleněna do plánu ekonomického a hospodářského rozvoje. Na druhé straně bez zájmu a účasti občanů a široké veřejnosti nelze hlavní cíle uchování kulturního dědictví naplnit. Nesmírné bohatství, které na našem území zanechal tisíciletý vývoj architektury, urbanismu a dalších složek hmotné kultury, tvoří potenciál, z něhož se výběrem vytváří fond kulturních památek. Je to trvale otevřený systém. S postupujícím vědeckým poznáním a hodnocením se v něm registrují, dokumentují a státem ve veřejném zájmu chrání jak jednotlivé nemovité i movité památky ( architektonická a umělecká díla, technická díla, archeologické památky, výtvory lidové hmotné kultury, militaria apod.), tak jejich soubory. Ty jsou chráněny jako celky, včetně jejich prostředí, případně celého krajinného rámce ( památkové rezervace a zóny). Nesmírně významný je u nás právě vztah jednotlivých architektonických památek či souborů s prostředím krajinným. U nás můžeme ještě hovořit svým způsobem o krajině románské, krajině gotické, renesanční, barokní atd. Památkový potenciál České republiky nevyniká jen velkou kvantitou architektonickou a stavebních projevů, ale především je charakterizován díly vysoké až nejvyšší kvality. U množství památek jsou to stavby významu středoevropského, které se vysoce tvořivým způsobem podílejí na vývoji architektury, respektive výtvarného umění vůbec. Je třeba si uvědomovat, že za toto bohatství nezodpovídáme jen vůči sobě, pro nás, pro naše potomky, ale celému světu, protože se neomezuje svým projevem pouze na naše území, ale je součástí celosvětového vývoje. Památky jsou dokladem historického vývoje, vznikaly na určitém stupni společenského uspořádání, v návaznosti na předchozí výsledky lidské činnosti, aby současně dávaly podněty k novým výtvorům v různých oblastech lidské činnosti. Umožňují pochopit přístup k rozmanitým životním situacím z různých pozic a úhlů pohledu. Jsou symboly sounáležitosti generací, skupin a vrstev. Péče o památky in situ je svou nejhlubší podstatou prosazováním celospolečenského nadresortního zájmu zachování kulturního kontextu a historicity současnosti. Poskytuje záruky nemanipulovatelnosti a vážnosti domova, tradovaného generacemi a v tomto smyslu zajišťuje i identitu národa v dějinách. Kulturní dědictví zůstává proto spolehlivou základnou nejen vědomí národní svébytnosti, ale i bohatství citů, vkusu, nápaditosti i zručnosti, bez nichž by každý národ postupně ztrácel svoji vlastní tvář a místo mezi ostatními. Plný kulturní život každého národa, státu, je bez existence památek historie, architektury, plastik, malířství, užitého umění i projevů techniky minulosti prostě nemyslitelný. 4

Památky mají stále, den ze dne, významnější poslání a postavení v životě nás všech. Hluboce ovlivňují naše myšlení, naši kulturní úroveň, tvoří v současné době i velmi důležitý faktor státní kulturní prezentace. Péče o památky není proto jen záležitostí kvalifikovaných odborníků, musí být chápána jako otázka formování postojů lidí k hodnotám je obklopujícím, vztahů k vlastní historii, upevňující vědomí dějinné kontinuity národa. Jsou klíčem k pochopení, jaké místo mezi ostatními národy jsme zaujali. Praxe ochrany, využití a záchrany památek, která by měla vycházet z vědomí jejich nezastupitelného místa v životě soudobého člověka, je proto záležitostí širšího zájmu. Týká se přímo či zprostředkovaně každého jednotlivce a tudíž celé společnosti. Památky minulosti mají plné právo na to, aby organicky vrůstaly do přítomnosti a tvořily její nedělitelnou součást. Jsou hodnoty, které nemají minulost jsou svěží a přítomné dnes jako před tisíciletími. Úkolem památkové péče je uchování všech jednotlivin kulturního dědictví určitého území v jejich plné hodnotě a originální situaci a především plné historické integrity zvláště významných historických komplexů. Ochranou historické identity a kulturního profilu životního prostředí prosazuje památková péče celospolečenský zájem nejen současné populace, ale i budoucích generací. Je tak nejen ochránkyní kulturního profilu přítomnosti, ale i aktivní tvůrkyní kulturní struktury budoucnosti. Do soustavy činností památkové péče náleží také propagace a popularizace kulturních památek, jako jeden ze základních předpokladů jejich účinné ochrany. Seznámením veřejnosti s hodnotami historických objektů a předmětů se nejen zmenší nebezpečí jejich ztráty v důsledku neznalosti a nepochopení a zároveň se zvýší úroveň společenského povědomí ve vztahu k památkám a kulturním hodnotám vůbec. Propagací památek a činností souvisejících s jejich ochranou se památková péče stává důležitým prostředkem osvěty a výchovy podílí se na formování osobnosti, působí v oblasti hodnotové orientace a tvorby životního stylu. Péče o kulturní dědictví předcházejících generací má takto nespornou etickou dimenzi. Úspěšné zajištění existence jednotlivé památky i ochrana celého památkového fondu je možná jedině na základě širokého souhlasu a zájmu společnosti, a to již v rozměru obce, ale i mikroregionu, regionu a rovněž kraje. Právě zaangažování společnosti ( obcí, občanských sdružení, spolků atd.) do těchto aktivit je svou povahou politickou úlohou a zároveň tou nejúčinnější formou památkářské osvěty a kultivace ceřejnosti. Bez pozitivního vztahu současnosti k památkovým hodnotám v místech jejich bydliště a života nelze realizovat trvale úspěšnou památkovou péči. Na území Zlínského kraje, který tvoří dosavadní okresy Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín, existuje značná koncentrace památkového fondu, zahrnující díla všech stavebních slohů, počínaje památkami velkomoravskými, přes románské a románsko gotické, gotické, renesanční, barokní, klasicistní a empírové, stavby historizující a funkcionalistické. Vedle tzv. velké architektury, ať už světské nebo církevní, má kraj velmi bohatý fond památek lidového stavitelství, které dávají městům a vesnicím nezapomenutelné kouzlo. Tyto památky dokládají historický a kulturní vývoj splečnosti, práci, řemeslný um a způsob života. V posledních letech jsou stále navštěvovanější., možná proto, že člověk obklopený prudkým rozvojem vědy a techniky, snahou přecházející mnohdy až v honbu za materiálními požitky, nachází v nich klid a jistotu. Rovněž vesnické kostely a kaple, ale i boží muka, zvonice a sochařská díla v terénu, představují vynikající, zčásti dosud nezhodnocený článek kulturního vývoje západokřesťanské Evropy. Jejich význam znásobuje pohledová působivost v urbanistickém souboru vesnic, a zvláště pak v krajině. Řada těchto venkovských církevních staveb má prvořadý význam v rámci stavebního vývoje regionu v rozmanitých slohových obdobích. Nové chápání významu památky v životě současné společnosti by mělo vést i k novým koncepcím památkové péče. Koncepce účinnější podpory památkové péče ve Zlínském kraji vychází z Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje, který byl schválen 5

Zastupitelstvem Zlínského kraje dne 19. června 2002 jako nejširší a vrcholový strategický dokument vyjadřující rozvojové potřeby a stanovující cíle, které chce kraj dosáhnout. Ve funkčním okruhu 3 Lidské zdroje, v bodě 3.6 je stanoveno zachovat a posilovat kulturní hodnoty a dědictví. Také ve funkčním okruhu 6 Památky a cestovní ruch, v bodě 6.3 je zakotven záměr získávání zdrojů na obnovu nemovitých kulturních památek a jejich zapojení do aktivit nadregionálního významu. Uspokojování celkového kulturního rozvoje, k němuž péče o památkový fond patří, je v souladu se zákonem o krajích. Systém památkové péče zahrnuje početný soubor navzájem propojených odborně metodických, organizačních, ekonomických a normativně právních opatření, jejichž vzájemný soulad v dlouhodobějším výhledu řeší Koncepce účinnější podpory památkové péče ve Zlínském kraji. Směřuje k vytyčení hlavních směrů další podpory památkové péče na území Zlínského kraje a vychází z Koncepce účinnější péče o památkový fond v České republice do roku 2005, schválené usnesením vlády č. 278 ze dne 22. dubna 1998 a rovněž z platné české památkové legislativy.rozdíly krajové jak v charakteru památkového fondu, tak i v možnostech realizace předpokládají vypracování dílčích koncepcí v jednotlivých krajích v pojetí, které určuje jejich dlouhodobou platnost v základních vývojových směrech. Oprávnění k vytváření koncepcí vychází z 25 zákona o státní památkové péči, podle něhož krajský úřad patří mezi orgány vykonávající státní památkovou péči. Krajský úřad podle 28 metodicky řídí výkon státní památkové péči v kraji. Krajský úřad plní úkoly orgánu státní památkové péče pro národní kulturní památky, pokud nepřísluší Ministerstvu kultury nebo vládě České republiky, dozírá v rozsahu své působnosti na dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných pro jeho provedení, vykonává státní stavební dohled při obnově národních kulturních památek z hlediska státní památkové péče a plní další úkoly stanovené tímto zákonem. Podle 28 a kraj v samostatné působnosti: a) schvaluje koncepci rozvoje státní památkové péče v kraji v souladu s koncepcí rozvoje státní památkové péče v České republice a po projednání s Ministerstvem kultury, b) schvaluje návrhy dlouhodobých, střednědobých a prováděcích plánů a programů zachování a obnovy kulturních památek v kraji, c) usměrňuje kulturně výchovné využití kulturních památek v kraji. Koncepce účinnější podpory památkové péče ve Zlínském kraji se dotýká jak nemovité, tak movité části kulturního dědictví. Její záběr zasahuje jak prohlášené, tak neprohlášené památky ( památky místního významu).má vytvořit nástroje podpory státní památkové péče a zároveň rozpracovávat na teoretické, systémové i konkrétně praktické rovině doplňkové aktivity památkové péče, které přísluší krajským samosprávám. Koncepce by měla zejména identifikovat typicky regionální problematiku památkové péče a hledat nástroje k jejímu řešení a to nejenom na krajské úrovni. I.1. Vymezení památkového fondu Kulturní památky nemovité a movité a jejich soubory Památky místního významu Národní kulturní památky Památky UNESCO Památkově chráněná území Území s archeologickými nálezy Tabulka č. 1: Vymezení památkového fondu ve Zlínském kraji 6

Kraj Zlínský Okres Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Celkem Památky UNESCO 1 - - - 1 NKP 1 4 2 2 9 Ochranná pásma NKP - 3 1-4 Movité KP 62600 25000 200 9000 96800 Nemovité KP 409 400 286 363 1458 Ochranná pásma KP 4 8 13 8 33 MPR 1 - - - 1 MPZ 1 3 2 7 13 VPR 1 2 - - 3 VPZ - - 1-1 KPZ - - - - - APR - - - - - 1) Zlínský kraj představuje ve svém památkovém fondu významný soubor urbanistických, architektonických, kulturně historických, uměleckých a estetických hodnot, jehož význam a potřeba ochrany jsou vyjádřeny existencí památkových rezervací, památkových zón, ochranných pásem, zařazením Areálu zámku Kroměříž s Květnou a Podzámeckou zahradou do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO i soustavným společenským zájmem o uchování těchto hodnot. 2) Poznání, uchování a rehabilitace urbanistických, architektonických, kulturně historických a uměleckých hodnot Zlínského kraje a jejich prezentace a využití jsou základním strategickým cílem podpory památkové péče ve Zlínském kraji. a) Analýza silných stránek - ve zlínském kraji je tedy poměrně velká hustota nemovitých a movitých kulturních památek. - po roce 1989, kdy proběhla privatizace také mnoha památek, se otevřela cesta ke zlepšení fyzického stavu těchto památek. - jsou známi vlastníci památek, je také snadnější s nimi komunikovat a směřovat je správným směrem. - otevření trhu s kvalitnějšími stavebními materiály a s jejich specielním sortimentem na obnovu památek, vytvoření konkurenčního prostředí, vznik specializovaných firem na obnovu památek tím vším se otevřela cesta pro kvalitní obnovu památek. - na zlepšení stavu památkového fondu má také vliv politická reprezentace v zemi, vznik občanských iniciativ a sledovanost veřejností. - také zařazení jedné kulturní památky do seznamu UNESCO a vyhlášení dalších NKP zvýšilo prestiž kraje. b) Analýza slabých stránek - v mnoha případech nedořešené majetkoprávní vztahy brzdí započaté opravy a nebo není možné s nimi začít, a to přispívá k destrukci některých památkově chráněných objektů. - nedořešené církevní restituce a nedořešené financování církví ohrožuje velké množství movitých i nemovitých památek. 7

- nedostatečná údržba z minulých let, chátrání a havarijní stav u velkého počtu památek různého typu, využití i různého vlastnictví ( vnitřní zadlužení), blokují ekonomický potenciál památek. Bez odstranění tohoto vnitřního dluhu nemůže dojít k nastartování ekonomicky pozitivního působení památkového fondu. - nejednu pokračující devastaci také zapříčiňuje možnost finančních spekulací s nemovitým majetkem a poskytování tohoto jako zástav. Technický stav památkově chráněných objektů, se kterými se spekuluje, je ve velmi špatném stavu. - na zmenšeném počtu stavebních zásahů a rekonstrukcí památkově chráněných objektů i domů na území městských a vesnických památkových zón v kraji se odráží zejména nedostatek finančních prostředků, ale i ve značné míře nemožnost vhodného využití památek. - zviditelnění a prezentace kulturních památek. - všeobecné povědomí obyvatelstva o národních kulturních památkách, památkách UNESCO nebo jiných významných památkách není příliš vysoké. - vlastníci kulturní památky bývají nezřídka spíše zaskočeni svým vlastnictvím, než aby byli hrdí na svoje vlastnictví. Spolupráce s odbornými organizacemi je spíše obtěžuje, zdržuje a proto jejich vztah k institucím, které jim mají pomoci v rozhodování jak správně naložit s opravou památky, není mnohdy dobrý. c) Analýza příležitostí - nutnost rozvoje propagace památek. - seznamová s kulturním bohatstvím musí začít již ve školách. V naukových předmětech by se děti a mládež měli dozvídat o kulturním bohatství své obce, města, kraje a státu. - ve větší míře využívat památkově chráněné objekty ke kulturním akcím, zpřístupnění opravených prostor veřejnosti a prezentace těchto prostor. - pořádání kulturních akcí v blízkosti kulturních památek. - vydávání malých stručných publikací, skládaček a letáčků, které by přiblížily historii objektu, místa, obce, města či kraje až do současnosti. Samozřejmě i s tím, jak byla oprava objektu, souboru či sídla financována a k jakým účelům by měla sloužit. Rovněž tak co bylo objeveno při rekonstrukci, jak postupovalo poznání památek či jiné zajímavosti. - vydání cizojazyčných publikací o nejvýznamnějších památkách kraje. - vytvořit informační systém o památkách kraje na WWW stránkách, včetně map a obrázků s odkazy na otevírací doby a zajímavosti, přehled akcí zde konaných. - vyhlášení soutěží pro školy i jednotlivce (např. kreslení, modelování, literární apod.), z toho vyplývá nutnost vytvořit fond odměn, např. volné vstupenky apod., pro vítěze. - vysvětlit mládeži, formou besed, kolik finančních prostředků je třeba vynaložit na záchranu památek a vysvětlit kolik stojí oprava zničených fasád sprejery. Nejlepší prevencí je osobní zkušenost když si každý sám zkusí kousek něčeho opravit zrestaurovat apod., jistě zjistí, že taková oprava nejen něco stojí, ale vyžaduje také určitou zručnost a kvalifikaci. - ze strany orgánů a organizace památkové péče trpělivě, systematicky a dlouhodobě spolupracovat a být nápomocen vlastníkům památek. Vést kvalifikovaný dialog s vlastníky památek s cílem nalezení společného pozitivního řešení jak pro vlastníka, tak pro samotnou památku. - hledat rezervy ve výkonu památkové péče ze strany orgánů a organizací památkové péče. 8

d) Analýza ohrožení Péče o nemovité i movité kulturní památky je nejvíce ohrožena nedostatkem finančních prostředků ze strany vlastníků, nezájmem některých vlastníků, bezradností či špatným využíváním památek a v neposlední řadě i vandalismem. Vlastníci by měli mít možnost seznámit se s možnostmi grantové politiky. Nedořešené vlastnické vztahy jsou dalším faktorem, který ohrožuje a nepříznivě se podílí na špatném stavu památek všeobecně. I.1.1. Současný stav památkového fondu I.1.1.1. Kulturní památky zapsané v seznamu památek světového dědictví UNESCO Národní kulturní památky a památková území, pokud mají výjimečnou kulturní hodnotu světového významu a naplňují znaky stanovené Výborem pro světové kulturní dědictví, vláda na návrh Ministerstva kultury navrhuje na zápis do Seznamu světového dědictví. Areál zámku Kroměříž s Květnou a Podzámeckou zahradou I.1.1.2. Národní kulturní památky Kulturní památky, jež tvoří nejvýznamnější součást národního kulturního bohatství anebo jsou nositeli kulturních hodnot evropského nebo celosvětového významu, prohlašuje vláda na návrh Ministerstva kultury nařízením za národní kulturní památku. Vládou České republiky je prohlášeno 9 národních kulturních památek: Okres Kroměříž Areál zámku Kroměříž s Květnou a Podzámeckou zahradou ( nařízení vlády č. 262 ze dne 16.8.1995) Okres Uherské Hradiště Hradiště sv. Klimenta u Osvětiman ( nařízení vlády č. 147 ze dne 16.6.1999) Soubor památek velkomoravské sídelní aglomerace Staré Město Uherské Hradiště Modrá ( nařízení vlády č. 147 ze dne 16.6.1999) Areál zámku Buchlovice ( nařízení vlády č. 132 ze dne 28.3.2001) Areál hradu buchtova ( nařízení vlády ze dne 28.3.2001) Okres Vsetín Areál Pusteven ( nařízení vlády č. 262 ze dne 16.8.1995) Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm ( nařízení vlády č. 262 ze dne 16.8.1995) Okres Zlín Památník protifašistického odboje v Ploštině ( nařízení vlády č. 147 ze dne 16.6.1999) Zámek Vizovice ( nařízení vlády č. 132 ze dne 28.3.2001) 9

I.1.1.3. Památkově chráněná území Soudobá památková péče je charakteristická tím, že zdůrazňuje jak územní ochranu, tak ochranu jednotlivých objektů. Celkový důraz se klade více na celkové uchování historického prostředí, než na uchování jen dílčích hodnot v celkově destruovaném prostředí. S tím souvisí i celková tendence ke sbližování ochrany přírody a krajiny a ochrany kulturního dědictví zejména ve vztahu k ochraně kulturní krajiny. Území, jehož charakter je určován zpravidla větším počtem nemovitých kulturních památek, územně prostorovými vztahy mezi nimi a jejich prostředím, a území s mimořádně významnými archeologickými nálezy vláda nařízením prohlašuje jako územně prostorové celky a jako nositele kulturních hodnot evropského, popřípadě celosvětového významu za památkové rezervace. Území se zpravidla menším podílem kulturních památek, území s dochovaným historickým prostředím, popřípadě území s větším počtem archeologických nálezů nebo část krajinného celku, pokud vykazuje významné kulturní hodnoty, popřípadě i evropského či celosvětového významu, Ministerstvo kultury prohlašuje vyhláškou za památkové zóny. Sytém plošné památkové ochrany ve ZK zahrnuje 4 památkové rezervace: 1 městskou rezervaci Kroměříž, prohlášenou výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 8.9.1978 č.j. 15869/78 o rozloze 95 ha ( 333 domů, z toho 128 nemovitých kulturních památek) 3 vesnické prohlášené nařízením vlády č. 127 ze dne 24.5.1995: Rymice Hejnice o rozloze 2,5 ha ( 15 domů, z toho 6 nemovitých kulturních památek) Veletiny Stará Hora o rozloze 1,4 ha ( 27 objektů, z toho 3 nemovité kulturní památky) Vlčnov Kojiny o rozloze 4,5 ha ( 49 objektů, z toho 8 nemovitých kulturních památek). Prohlášeno je 13 městských památkových zón: Všechny tyto městké památkové zóny mají zpracovaný místní program regenerace v souladu s usnesením vlády č. 209 z roku 1992 a jsou zapojeny do Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Program regenerace je jedním z nástrojů, které mohou v dnešní době zachovat kulturněhistorické hodnoty chráněných území. Okres Kroměříž Holešov ( rozloha 11,6 ha, 102 domů, z toho 20 nemovitých kulturních památek), vyhlášena dne 20.11.1990, vyhláška JM KNV v Brně o prohlášení území historických jader měst za památkové zóny Okres Uherské Hradiště Uherské Hradiště ( rozloha 16,0 ha, 209 domů, z toho 28 nemovitých kulturních památek), vyhlášena dne 20.11.1990, vyhláška JM KNV v Brně o prohlášení území historických jader měst za památkové zóny (OP) Uherský Brod ( rozloha 42,0 ha, 478 domů, z toho 14 nemovitých kulturních památek), vyhlášena dne 20.11.1990, vyhláška JM KNV v Brně o prohlášení území historických jader měst za památkové zóny ( OP) Uherský Ostroh ( rozloha 11,0 ha, 102 domů, z toho 6 nemovitých kultrních památek), vyhlášena dne 20.11.1990, vyhláška JM KNV v Brně o prohlášení území historických jader za památkové zóny ( OP) Okres Vsetín 10

Valašské Meziříčí, vyhlášeno vyhláškou MK ČR č. 476/1992 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst a jejich částí za památkové zóny Kelč, vyhlášeno vyhláškou MK ČR č. 476/1992 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst a jejich částí za památkové zóny( OP) Okres Zlín Brumov Bylnice ( rozloha 32,2 ha, 228 domů, z toho 8 nemovitých kulturních památek), vyhlášeno vyhláškou MK ČR č. 250 ze dne 22.9.1995, o prohlášení území historických jader vybraných měst a jejich částí za památkové zóny Fryšták ( rozloha 26,0 ha, 199 domů, z toho 7 nemovitých kulturních památek), vyhlášeno vyhláškou MK ČR č. 250 ze dne 22.9.1995, o prohlášení území historických jader vybraných měst a jejich částí za památkové zóny Luhačovice ( rozloha 75,0 ha, 148 domů, z toho 12 nemovitých kulturních památek), prohlášeno vyhláškou JM KNV v Brně, ze dne 20.11.1990, o prohlášení území historických jader měst za památkové zóny Napajedla (rozloha 12,5 ha, 1000 domů, z toho 17 nemovitých kulturních památek), vyhlášeno vyhláškou MK ČR č. 250 ze dne 22.9.1995, o prohlášení území historických jader vybraných měst a jejich částí za památkové zóny Valašské Klobouky (rozloha 26,50 ha, 318 domů, z toho 14 nemovitých kulturních památek), vyhlášeno vyhláškou MK ČR č. 250 ze dne 22.9.1995, o prohlášení území historických jade vybraných měst a jejich částí za památkové zóny Vizovice ( rozloha 60,0 ha, 380 domů, z toho 13 nemovitých kulturních památek), vyhlášeno vyhláškou MK ČR č. 250 ze dne 22.9.1995, o prohlášení území historických jader vybraných měst a jejich částí za památkové zóny Zlín ( rozloha 48,0 ha, 3197 domů, z toho 14 nemovitých kulturních památek), prohlášeno vyhláškou JM KNV v Brně, ze dne 20.11.1990, o prohlášení území historických jader měst za památkové zóny Prohlášena je 1 vesnická památková zóna: Okres Vsetín Velké Karlovice Podťaté,vyhlášeno vyhláškou MK ČR č.249, ze dne 22.9.1995, o prohlášení území historických jader vybraných obcí a jejich částí za památkové zóny Na plošně chráněných územích o rozloze bezmála 350 ha se nachází přes 7000 objektů, jen Zlín MPZ zahrnuje 3197 objektů na ploše 48 ha. Je vyhlášeno 34 ochranných pásem. Ochranná pásma Okres Kroměříž 6 ochranných pásem Ochranné pásmo kulturní památky větrný mlýn ve Velkých Těšínech, vyhlášeno dne 26.6.1989, rozhodnutím ONV Kroměříž, odbor kultury, č.j.404/5-13/89-63 Ochranné pásmo zámeckého areálu zámek, sýpka, park v obci Zdounky, vyhlášeno dne 29.4.1997, rozhodnutím OkÚ Kroměříž, ref. RR, č.j.403/97/rh/0292 Ochranné pásmo kulturní památky v obci Rusava, vyhlášeno dne 19.6.1997, rozhodnutím OkÚ Kroměříž, ref. RR,č.j.RR-403/696/97/RH Ochranné pásmo kulturní pamítky tvrze v obci Rymice, vyhlášeno dne 7.5.1998, rozhodnutím OkÚ Kroměříž, referát RR, č.j.rr-403/107/19/98 11

Ochranné pásmo MPR Kroměříž, vymezeno dne 30.7.1984, rozhodnutím ONV Kroměříž, odbor kultury, č.j. 401-13/84 Ochranné pásmo kulturní památky areálu zámku včetně zámeckého rybníka státní přírodní rezervace v Chropyni, vyhlášeno dne 31.7.1984, rozhodnutím ONV Kroměříž, odbor kultury, č.j.401-13/84 Okres Uherské Hradiště - 12 ochranných pásem Ochranné pásmo MPZ Uh. Hradiště, vyhlášeno dne 8.8.1995, rozhodnutí OkÚ Uh. Hradiště, referát RR,č.j.kult/95/1226 Ochranné pásmo MPZ Uh. Brod, vyhlášeno dne 1.7.1996, rozhodnutí OkÚ Uh. Hradiště, referát RR,č.j.kult/96/889 Ochranné pásmo MPZ UH. Ostroh, vyhlášeno dne 8.8.1995, rozhodnutí OkÚ Uh. Hradiště, referát RR,č.j.kult/95/1227 Ochranné pásmo kulturní památky Hradiště sv. Klimenta u Osvětiman, vyhlášeno dne 17.12.1997, rozhodnutí OkÚ Uh. Radiště, referát RR, č.j.kult/98/438 Ochranné pásmo nemovité kulturní památky archeologické lokality Na Valách ve Starém Městě, vyhlášeno dne 22.4.1998, rozhodnutí OkÚ Uh. Hradiště, referát RR,č.j.kult/98/470 Ochranné pásmo nemovité kulturní památky archeologické lokality Špitálky ve Starém Městě, vyhlášeno dne 27.4.1998, rozhodnutí OkÚ Uh. Hradiště, referát RR,č.j.kult/98/499 Ochranné pásmo nemovité kulturní památky archeologické lokality Sady v Uh. Hradišti, vyhlášeno dne 30.6.1998, rozhodnutí OkÚ Uh. Hradiště, referát RR,č.j.kult/98/782 Ochranné pásmo nemovité kulturní památky archeologické lokality Díl u Božího syna v Modré u Velehradu, vyhlášeno dne 20.4.1998, rozhodnutí OkÚ Uh. Hradiště, referát RR,č.j.kult/98/455 Ochranné pásmo kulturní památky Velehrad ( areál kláštera), vyhlšeno dne 8.8.1995, rozhodnutí OkÚ UH. Hradiště, referát RR,č.j.kult/95/1228 Ochranné pásmo kulturní památky Buchlovice ochranné pásmo areálu státního zámku, vyhlášeno dne 3.7.1998, rozhodnutí OkÚ Uh. Hradiště, referát RR,č.j.kult/98/797 Ochranné pásmo nemovitých kulturních památek samostatné sýpky u domu čp. 33 a domu č.37 v obci Komňa, vyhlášeno dne 8.8.1995, rozhodnutí OKÚ Uh. Hradiště, referát RR,č.j.kult/95/1225 Ochranné pásmo nemovité kulturní památky Farní kostel sv. Michala se zbytky rotundy z 9. století a kaple sv. jana Křtitele ve Starém Městě, vyhlášeno dne 14.4.1998, rozhodnutí OkÚ Uh. Hradiště, referát RR,č.j.kult/98/438 Okres Vsetín 14 ochranných pásem Ochranné pásmo kulturní památky fojtství čp. 465 v obci Hutisko Solanec, vymezeno dne 19.7.1995, rozhodnutím OkÚ Vsetín, ref. Kultury, č.j.rk 678/401/95 Ochranné pásmo kulturní památky zámku s areálem parku a farního kostela archanděla Michaela s areálem v Lešné, vymezeno dme 10.11.1986, ONV Vsetín, odbor kultury,č.j.404/3/1/86 12

Ochranné pásmo MPZ Kelč, vymezeno dne 26.7.2000, rozhodnutím OkÚ Vsetín, referát kultury, č.j.399/1/401/98 Ochranné pásmo kulturní památky Karolinka Raťkov-rodový shluk, schválený návrh ochranného pásma, předloženo odborem kltury ONV Vsetín, dne 22.11.1976 pro potřeby odboru výstavby a ÚP ONV Vsetín,č.j.457/1 Ochranné pásmo areálu Pusteven, vymezeno dne 8.10.1998, rozhodnutím OkÚ Vsetín, ref. Kultury,č.j.554/401/98 Ochranné pásmo barokního kostela Všech svatých v Rožnově pod Radhoštěm, vymezeno dne 14.3.1994, rozhodnutím OkÚ Vsetín, ref. Kultury,č.j.RK 165/401/94 Ochranné pásmo Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, vymezeno dne 5.11.1998, rozhodnutím OkÚ Vsetín, ref. Kultury,č.j.555/401/98 Ochranné pásmo kulturní památky filiálního kostela Nejsvětější trojice ve Valašském Meziříčí, vymezeno dne 24.10.1994, rozhodnutím OkÚ Vsetín, ref. Kultury, č.j.561/1/401/94 Ochranné pásmo kulturní památky farního kostela Panny Marie Sněžné a Karlovického muzea ve Velkých Karlovicích, vymezeno dne 20.6.1988, rozhodnutím ONV Vsetín, odbor kultury,č.j.b-404/3-649/88 Ochranné pásmo kulturní památky chalupa Na Sihle ve Velkých Karlovicích, vymezeno dne 20.6.1988, rozhodnutím ONV Vsetín, odbor kultury, č.j.b-404/3-650/88 Ochranné pásmo kulturní památky dřevěného evangelického kostela ve Velké Lhotě, vymezeno dne 14.11.1986, ONV Vsetín, odbor kultury,č.j.404/3/2/86 Ochranné pásmo kulturní památky fojtství ve Velkých Karlovicích Bzové, vymezeno dne 20.6.1988, rozhodnutím ONV Vsetín, odbor kultury, č.j.b-404/3-651/88 Ochranné pásmo kulturní památky zámku s areálem parku ve Vsetíně ( Horní město), vymezeno dne 10.11.1998, rozhodnutím OkÚ Vsetín, ref. Kultury, č.j.rk- 956/401/98/Ž Ochranné pásmo kulturní památky budovy Státní banky ve Vsetíně ( Dolní město), vymezeno dne 10.11.1998, rozhodnutím OkÚ Vsetín, ref. Kultury, č.j.rk- 956/401/98/Ž Okres Zlín 8 ochranných pásem Ochranné pásmo kulturní památky hradu Lukova a sochy sv. Jana Nepomuckého v Lukově, vymezeno dne 19.5.1995, rozhodnutím OkÚ Zlín, referát kultury, č.j.ku- 654/95 Ochranné pásmo kulturní památky ve Zlíně - Štípě poutní kostel Narození Panny Marie, budovy u kostela, kříže u kostela a bývalého hřbitovního kostela, vymezeno dne 19.5.1995, rozhodnutím OkÚ Zlín, referát kultury, č.j.ku-655/95 Ochranné pásmo kulturní památky ve Zlíně- Malenovicích hrad Malenovice, předhradí a socha sv. Vendelína, vymezeno dne 9.5.1995, rozhodnutím OkÚ Zlín, referát kultury, č.j.ku-653/95 Ochranné pásmo kulturní památky v obci Jasenné objekt fojtství čp. 60 a farní kostel sv. Máří Magdaleny, vymezeno dne 9.5.1995, rozhodnutím OkÚ Zlín, referát kltury,č.j.ku-571/95 Ochranné pásmo kulturní památky v obci Březnice, dům čp.21 s kůlnou a sýpkou, vymezeno dne 12.7.1994, rozhodnutím OkÚ Zlín, referát kultury, č.j.ku-920/94 Ochranné pásmo kulturní památky v Dolní Lhotě dům čp. 15, vymezeno dne 19.5.1995, rozhodnutím OkÚ Zlín, referát kultury, č.j.ku-656/95 13

Ochranné pásmo kulturní památky v obci Broumov - Sidonie, vymezeno dne 3.11.1995, rozhodnutím OkÚ Zlín, referát kultury,č.j.ku-1462/95 Ochranné pásmo kulturní památka v obci Kaňovice kamenný kříž, dům čp. 23 s komorou a stodolou, komory u čp. 5 a 18 a dům č.19 s komorou, vymezeno dne 12.7.1994, rozhodnutím OkÚ Zlín, referát kultury č.j.ku-909/94 I.1.1.4. Významné památky 1. Panská sídla a církevní areály - Hrady, tvrze, zříceniny vesměs rozsáhlé komplexy mimořádné památkové hodnoty. V případě zřícenin chápeme zříceninu jako stabilizovaný relikt architektury různého rozsahu, vesměs středověkého původu. 2. Panská sídla a církevní areály - zámky 3. Sakrální objekty zahrnují monumenty určené k bohoslužebným účelům či šířeji ke kultovním účelům, od kapliček přes soubory staveb až po kostely a bohoslužebné prostory všech církví. 4. Technické památky provozní prostory, které neslouží svému původnímu účelu a technická zařízení ( která popř. plní ještě svoji funkci) 5. Profánní architektura - městská architektura tvoří vesměs funkční objekty, jejichž historickou hodnotu doprovází dosud hodnota užitná a je možné je využívat s jistým omezením v jejich původní funkci. 6. Profánní architektura - lidová architektura 7. Archeologické památky- veškeré pozůstatky a objekty a jakékoli jiné stopy po lidstvu z minulých dob 8. Judaica Okres Kroměříž 1. Tvrz v Kurovicích, zřícenina hradu Cimburk, zřícenina hradu Obřany, tvrz Morkovice, zřícenina hradu Chlum, terénní relikty hradu Kasařov, zřícenina hradu Křídlo, zřícenina hradu Nový Šaumburk, tvrz v Rymicích, zřícenina hradu Střílky, zřícenina biskupského hradu Šaumburk 2. Zámek Kroměříž s Květnou a Podzámeckou zahradou, zámek Chropyně s parkem, zámek Holešov s parkem, zámek Bystřice pod Hostýnem s parkem,zámek Cetechovice, zámek Dřínov, zámek Hoštice, zámek Koryčany s parkem, zámek Kvasice s parkem, zámek v Litenčicích s předzámčím, zámek v Pačlavicích s parkem, zámek Přílepy s parkem, zámek ve Střílkách s pakem, zámek ve Zborovicích ( starý a nový zámek), zámek ve zdislavicích, zámek ve Zdounkách, zámek v Žeranovicích, zámek ve Zdislavicích s hrobkou M.E.Eschenbachové 3. Chrám sv. Mořice v Kroměříži, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kroměříži, kostel sv. Jana Křtitele v Kroměříži, proboštství v Kroměříži, kostel Nanebevzetí Panny Marie s Černou kaplí v Holešově, hřbitov ve Střílkách, kostel sv. Václava v Hulíně, židovský hřbitov Holešově, židovský hřbitov v Koryčanech, kostel sv. Kateřiny v Prusenovicích, kostel sv. Petra a Pavla v Ratajích, kostel Nejsvětější Trojice ve Zdounkách 4. Dřevěný mlýn v VPR Rymice 5. Justiční škola v Kroměříži, Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži, kapitulní domy a kanovnická rezidence v Kroměříži, regentský dům v Kroměříži, sýpka Schrattenbachova v Kroměříži, biskupská mincovna v Kroměříži, Šachova synagoga v Holešově 14

6. VPR Rymice Okres Uherské Hradiště 1. Tvrz v Hluku, hrad Buchlov, zřícenina hradu Zuvačov, zbytky opevnění hradu v Bánově 2. Zámek v Buchlovicích, zámek Nový Světlov v Bojkovicích, zámek v Uh. Ostrohu, zámek v Uh. Brodě ( muzeum J. A. Komenského), zámek v Březolupech, zámek v Bílovicích, zámek v Nezdenicích, lovecký zámeček na Smrďavce, zámek v Ořechově 3. Areál kláštera na Velehradě, bývalý Jezuitský klášter v Uh. Hradišti, Františkánský klášter v Uh. Hradišti, kostel sv. Františka Xaverského a Zvěstování Panny Marie v Uherském Hradišti, Dominikánský klášter v Uh. Brodě, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Neposkvrněného početí Panny Marie a Mistra Jana Husa v Uherském Brodě, kostel kostel sv. Martina v Buchlovicích, kostel sv. Petra a Pavla v Polešovicích, kostel sv. Michala a kaple sv. Jana Křtitele ve Starém Městě, kostel sv. Vavřince v Bojkovicích, kostel sv.martina v Bánově, kostel sv. Václava v Boršicích, kostel sv. Vavřince v Hluku, kostel sv. Jana Křtitele v Jalubí, kostel sv. Petra a Pavla v Kunovicích, kostel sv. Anděla Strážného v Nivnici, kostel sv. Havla v Osvětimanech, kostel Narození Panny Marie v Sadech, kostel sv. Jakuba většího ve Vlčnově 4. Mlýn čp. 105 v Dolním Němčí, areál Bartkova mlýna v Nivnici, barokní kamenný most na Velehradě, most v Kostelanech 5. Dům čp. 148/149 v Uh. Hradišti, Stará radnice v Uh. Hradišti, dům čp. 103 v Uh. Hradišti, kaple sv. Alžběty v Uh. Hradišti,areál panského dvora čp. 25 v Kunovicích, městský dům čp. 103 ( galerie Slováckého muzea) v Uh. Hradišti, městský dům čp. 179 ( Slovácké muzeum) v Uh. Hradišti, bývalá synagoga v Uh. Hradišti, radnice čp. 100 v Uh. Brodě, dům čp. 3 ( bývalá prelátka) na Velehradě 6. VPR Vlčnov, Veletiny, dům čp. 65 ve Vlčnově, komory v Komni, dům čp. 118 v Tupesích, domy čp. 90 a 93 v Topolné, nadsklepní domy čp. 260,244, 381 a 274 v Mařaticích, komora u čp. 5 ve Zlámanci, dům čp. 50 v Kudlovicích, dům čp. 137 v Nivnici, dům čp. 216 ve Strání, sušírna u čp. 24 v Drslavicích, komora u čp. 73 v Bánově Okres Vsetín 1. Zbytky valů tvrze Lešná Příluky, stará tvrz Arnoltovice Valašské Meziříčí Poličná, zříceniny hradu Klenov, zřícenina hradu Pulčín, zříceniny hradu Rožnov 2. Areál žerotínského zámku ve Valaškém Meziříčí, zámek Kinských ve Valašském Meziříčí Krásně ( s parkem), zámek v Kelči, zámek ve Vsetíně, Lešné ( s parkem), Choryni ( s parkem), Liptále, Hošťálkové ( s parkem), Loučce, Hovězí 3. Kostel Nanebevzetí P. Marie ve Valašském Meziříčí, kostel Nejsvětější Trojice ve Valašském Meziříči, kostel Nanebevzetí P. Marie ve Vsetíně, kostel Navštívení P. Marie v Zašové, toleranční kostel ve Velké Lhotě, kostel P. Marie Sněžné ve Velkých Karlovicích, kostel archanděla Michaela v Lešné 4. Vodní mlýn čp. 194 v Mikulůvce, stará hvězdárna ve Valašském Meziříčí 5. Bývalý panský dvůr Maštaliska ve Vsetíně, nová radnice ve Vsetíně, dům U Apoštolů ve Valašském Meziříčí, škola pro sluchově postižení čp. 454 ve Valašském Meziříčí 6. Valašké muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, areál Pusteven, rodový shluk Orságů v obci Karolinka Raťkov, fojtství ve Velkých Karlovicích Bzové, dům čp. 13 v Lačnově, chalupa čp. 1 v Senince, fojtství v Hutisku Solanec Okres Zlín 15

1. Zříceniny královského hradu Brumov, zříceniny nejrozsáhlejšího hradu ve Zlínském kraji - hradu Lukov, hrad Malenovice s předhradím, zřícenina hradu Šarovy, zříceniny hradu Rýsov, zřícenina hradu Sehradice ( Engelsberk), zřícenina hradu Starý Světlov, 2. Zámek Vizovice s předzámčím a parkem, Napajedla ( s parkem) a Lešná ( s parkem a oborou), Slavičín ( s parkem), Zlín ( s parkem), zámek Klečůvka ( s parkem), zámek Pohořelice 3. Kostel sv. Bartoloměje v Napajedlích, klášter milosrdných bratří s nemocnicí u kostela P. Marie Matky Dobré Rady ve Vizovicích, kostel sv. Jakuba Většího v Tečovicích, kostel Narození Panny Marie a klášter ve Štípě 4. Vodní mlýny v Horní Lhotě čp. 16 a 42, roubený mlýn v Dolní Lhotě, větrný mlýn ve Štípě 5. Hrubá hospoda ve Fryštáku, Jurkovičův dům, Janův dům, vila Chaloupka a dům Jestřabí v Luhačovicích, dům čp. 105 ve Valašských Kloboukách, stará radnice ve Valašských Kloboukách, Brattmanova vila ve Valašských KloboukáchMorýsovi domy, dům čp. 21, zimní lázně a Zikmundova vila ve Zlíně 6. Fojtství v Jasenné, chalupy ve Valašských Kloboukách, komory v Biskupicích, dům se sýpkou a komorou v Březnici, roubený dům čp. 11 v Držkové, komory v Hřivínově Újezdě, Kaňovicích a Lutonině, domy ve Svaté Sidonii ( dokla sklářské dělnické kolonie), II. Právní úprava ochrany památek Systém účinné ochrany památkového fondu a péče o něj tvoří normativně právní opatření, ale také opatření odborně metodická, organizační a ekonomická. Ústavním základem pro ochranu kulturních památek je čl. 34 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jímž se zaručuje každému právo přístupu ke kulturnímu bohatství, a její čl. 35 odst. 3, podle něhož nikdo nesmí při výkonu svých práv ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem. Platná právní úprava je obsažena v zákoně č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších změn a doplňků Zákon č. 20/1987 Sb. je kodifikací práva hmotného a částečně procesního na úseku památkové péče, včetně oblasti archeologických výzkumů a nálezů. Vymezuje některé základní pojmy, zejména pojem kulturní památky, památkové rezervace, památkové zóny a archeologického nálezu. Stanoví povinnosti a zároveň nástroje pomoci vlastníkům kulturních památek a činnosti, opatření a rozhodnutí, jimiž se výkonné orgány a odborné organizace státní památkové péče, jakož i obce a jednotliví občané podílejí v souladu s veřejným zájmem na dodržování účelu zákona, jímž je ochrana, uchování, přiměřené využití a prezentace kulturních památek a jejich souborů a prostředí. Některé podrobnosti upravuje vyhláška Ministerstva kultury č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Dalšími platnými právními předpisy na úseku památkové péče jsou nařízení vlády, kterými se prohlašují národní kulturní památky. Národní kulturní památky ve Zlínském kraji byly prohlášeny těmito nařízeními vlády: Nařízením vlády č. 336/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 262/1995 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, ve znění nařízení vlády č. 171/1998 Sb. 16

Nařízení vlády č. 132/2001Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky. Nařízení vlády č. 147/1999Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky. Nedílnou součástí právních předpisů pro výkon státní správy ve věcech památkové péče jsou vyhlášky o městských památkových rezervacích, městských a vesnických památkových zónách, a rozhodnutí o ochranných pásmech jednotlivých památek nebo jejich souborů. Postup pro případ, že předmět kulturní hodnoty, jenž by měl být vyvezen z území České republiky, vykazuje znaky kulturní památky pojmově vymezené zákonem č. 20/1987 Sb. je upraven zákonem č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 122/2000 Sb. S výkonem státní správy na úseku památkové péče úzce souvisí také zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších změn a doplňků, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších změn a doplňků, nelze opomenou ani trestní zákon. V oblasti nepřímé finanční pomoci vlastníkům kulturních památek se uplatňuje zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví podmínky pro osvobození od daně z pozemků a od daně ze staveb, a vyhláška Ministerstva financí č. 12/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 38/1992 Sb., o dani z nemovitostí (daňová zvýhodnění v případech, kdy se jedná o stavby prohlášené za kulturní památku a zpřístupněné veřejnosti pro výchovně vzdělávací účely na základě smlouvy uzavřené mezi vlastníkem a Ministerstvem kultury, nebo o úpravy staveb, pokud jsou kulturními památkami, a to na dobu osmi let počínaje rokem následujícím po vydání stavebního povolení na tyto úpravy prováděné vlastníkem). K dalším zákonům v oblasti nepřímé finanční pomoci vlastníkům kulturních památek patří zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, jímž jsou výrazně zvýhodněny odpisy na nemovitých kulturních památkách v případě jejich technického zhodnocení. Česká republika přijala v oblasti ochrany hmotného kulturního dědictví také některé mezinárodní závazky. Jedná se zejména o Úmluvu o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví č. 159/1991 Sb., Úmluvu o ochraně architektonického dědictví Evropy a Úmluvu o ochraně archeologického dědictví Evropy, Úmluvu o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků č. 15/1980 Sb. Dalším zásadním dokumentem je Úmluva na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu a Protokol k ní č. 94/1958 Sb. Od 1. ledna 2003 nabývá účinnosti zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. Tento zákon významně mění také některé uvedené právní předpisy pro výkon státní správy ve věcech památkové péče. III. Formulace strategických cílů III.1. Stanovení cílů podpory památkové péče, včetně určení priorit Základním cílem podpory památkové péče ve Zlínském kraji zůstává ochrana, uchování a prezentace významných kulturních hodnot vytvořených v minulosti v jejich autentickém stavu, na původním místě a v dochovaném historickém prostředí pro další 17

generace, přičemž se vychází z celoevropsky přijatého standardu, že na zachování kulturního dědictví je celospolečenský zájem. S tím souvisí rovněž podpora obnovy památek a funkční regenerace v souvislosti se záměrem celkové aktivizace kulturního a památkového potenciálu kraje.ochrana architektonických, urbanistických a kulturně historických hodnot vyžaduje koordinovaný soubor odborných, politických a společenských aktivit s výraznými nepřímými výstupy do roviny ekonomické, které zahrnují různé oblasti veřejného života i osoby soukromé a veřejnoprávní. Na základě výsledků provedené podrobné analýzy dnešního stavu památkového fondu ve Zlínském kraji a s přihlédnutím k vývoji ostatních celospolečenských faktorů se stanoví pro zajištění účinnější podpory památkové péče tyto strategické cíle: Uchování a prezentace památkového fondu Informačně komunikační aspekty Metodické řízení a dohled nad prováděním památkové péče Finanční podpora vlastníků památek Spolupráce s občanskými iniciativami v péči o památkový fond Památky a cestovní ruch III.1.1. Uchování a prezentace památkového fondu a) Uchování a prezentace památkového fondu závisí na možnostech rozpočtu kraje. Při uplatňování obecných zásad další podpory památkové péče v praxi příštích let, zejména pokud jde o možnosti a způsoby zajištění péče o jednotlivé památky, je nezbytné, uskutečňovaní diferencovaných přístupů, které budou z hlediska kraje zvažovat jak kulturní hodnoty památek a společenský přínos jejich zachování a dalšího využití, tak i ekonomické nároky na jejich údržbu a obnovu. b) Posilování hrdosti vlastníků na jejich památku (označení staveb, které jsou památkou, soutěž o citlivě obnovenou památku, poskytnutí finančního příspěvkum spoluúčast na prezentaci památky pro veřejnost). c) Zabezpečení důsledného dohledu a pravidelné sledování památkové obnovy a prezentace zejména těchto národních kulturních památek: Areálu zámku Kroměříž s Květnou a Podzámeckou zahradou (památka UNESCO) Hradiště sv. Klimenta u Osvětiman Souboru památek velkomoravské sídelní aglomerace St. Město Uh. Hradiště Modrá Areálu Pusteven Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Památníku protifašistického odboje v Ploštině Areálu zámku Buchlovice Areálu hradu Buchlova Areálu zámku Vizovice d) Intenzivní podpora pro zapojení zejména nevyužívaných a chátrajících památek do společenského života jejich vhodným využitím a prezentací. Zpracovaný výběrový seznam nejohroženějších a nevyužívaných památek Zlínského kraje není, a při proměnlivosti situace ani nemůže být, úplný a konečný. Zahrnuje jak památky ohrožené nedostatečnou údržbou, tak objekty v různém technickém stavu, které jsou trvale nevyužívané a opuštěné. Tento seznam bude průběžně doplňován a aktualizován v rámci střednědobých a prováděcích plánů. 18

e) Sledování a koordinace péče o památkový fond ve Zlínském kraji. Probíhá ve spolupráci s MK ČR, NPÚ - ústředním pracovištěm v Praze ( v případě NKP) a územním odborným pracovištěm v Brně, obecními úřady obcí s rozšířenou působností a vlastníky jednotlivých památek. Podpora zásad komplexnosti architektonické i urbanistické, aplikace adekvátních materiálů při rekonstrukcích a užití materiálů obdobné kvality, vhodné využití a přiměřené zatížení památky. f) Dohlížení nad pravidelnou a preventivní péčí o fond, neboť pravidelná údržba památek je nejenom nejekonomičtější, ale také nejméně poškozující formou obnovy a zachování památek.pravidelné provádění kontrol, místních šetření, obhlídek a konzultací přímo v terénu. V případě zjištěných nedostatků dávání podnětů k nápravě. g) Všemi prostředky včetně ekonomických stimulovat a upřednostňovat údržbu před rasantními rekonstrukcemi.tato myšlenka je uplatňována prvořadě u NKP, ale také u ostatních KP, zejména je pak prosazován systém rekonzervace u volných plastik v terénu. h) Řešení způsobu a rozsahu prezentace památek, jejichž historická a architektonická důležitost je nesporná a nenáleží k výše uváděným prioritám (památky lidového stavitelství, drobná sakrální architektura, technické památky, tvrze, hradní zříceniny, archeologické lokality, chráněné parky aj.). ch) Napomáhat zmapování, primární evidenci a dokumentaci pamětihodností kraje ( památky místního významu) a podporovat i vlastníky těchto objektů ( v rámci grantových programů a ve spolupráci s obecními samosprávami).tyto pamětihodnosti v řadě případů určují kulturní charakter lokality a jejího okolí. i)podpora pro větší využívání programů Evropské unie v rámci památkové péče. Tato oblast v současné době ještě není plně využívána, a to z důvodu poměrně složitých zadání, problémů legislativních, administrativní náročnosti a také z důvodu finanční participace na projektu, který příspěvek požaduje. j) Vyvážená podpora v oblasti nemovitého i movitého dědictví, neboť často dochází ke zničení či poškození poměrně významných movitých kulturních památek, které by za nepříliš velké finanční prostředky bylo možné zachránit. k)aktivní účast na tvorbě a pravidelné aktualizaci plánů ochrany památek a evakuačních plánů v případě živelných pohrom. l) Podpora dříve opomíjených technických památek a to jak z hlediska dokumentace, tak jejich vlastní záchrany, neboť tyto technické památky byly v minulosti nejvíce zanedbávány. Totéž se týká i památek 19. a 20. století ( profánní i sakrální architektury). m) Aktivní podpora v rámci platné legislativy při řešení problému zanesení památkové ochrany do katastru nemovitostí, neboť tento problém je v současnosti velmi palčivý a katastr nemovitostí v současné době ve velké většině případů neobsahuje uspokojivé informace o památkové ochraně prohlášených nemovitých kulturních památek. n) Vypisování a financování dalších průzkumných úkolů ( v rámci grantových programů) s cílem rozšíření poznání u dosud neznámých památkových hodnot v terénu. 19

III.1.2. Informačně komunikační aspekty a) Zlepšení informačně komunikační roviny a roviny osvětové související s podporou památkové péče na území Zlínského kraje koncepčně pojatá informovanost veřejnosti. V rámci ZK jsou vydávány metodické materiály a publikace z této oblasti, pravidelná spolupráce s médii. b) Realizování informačních programů, které zvýší senzibilitu veřejnosti a zvláště mládeže v oblasti památkové péče, vzdělávací systémy. c) Podpování meziregionálních vazeb památkové péče s cílem výměny expertíz a zkušeností. d) Popularizace a výchovná činnost na úseku památek, navrhování a sestavování tras pro poznávání památek (veletrhy, internet). Náleží k prioritám ZK. e) Ediční činnost zaměřená ke společenské aktivaci a prezentaci památek, výstavy, filmy, CD, přednášky.rovněž tato činnost náleží k prioritám ZK( monografie obcí a měst, zpracování historií regionů, práce z historie architektury, umění, archeologie aj.). f) Větší využívání hromadných sdělovacích prostředků k propagaci památek a k popularizaci památkové péče. g) Vytvoření samostatné webové stránky pro památky kraje. h) Spolupráce s odbory KÚ, obcemi a jinými institucemi programy péče o zeleň v urbanizovaném prostředí, územní plány, program obnovy venkova, cestovní ruch, programy Ministerstva kultury pro obnovu památek, program podpory památek místního významu, program podpory zapojení veřejnosti v oblasti památkové péče. i) Vedení pravidelných dialogů s koordinačními orgány zastřešujícími nevládní neziskové subjekty. j) Podpora realizace celostátního terénního systém u označení nemovitých kulturních památek a památkově chráněných území, analogický podobným informačním systémům rozvinutým v členských zemích ES. k) spolupodílet se s kulturními institucemi ( archivy, muzea atd.) na pořádání konferencí, určených nejenom pro odbornou, ale i širší kulturní veřejnost. III.1.3. Metodické řízení a dohled nad prováděním památkové péče a) Aktivní uplatňování nástrojů metodického řízení ve vztahu k pověřenýcm úřadům na úseku výkonu státní správy ve věcech památkové péče v souladu s platnou legislativou. Provádění pravidelné konzultační a metodické činnosti, tématických porad a kontrolní činnosti. b) Sledování provádění a postupu reidentifikace památkového fondu v kraji evidence nemovitých památek, zvláště pak: 20