NÁPLŇ PŘEDNÁŠKY PRAMENY, POTOKY, ŘEKY HYDROBIOLOGIE fyzikální a chemická charakteristika látkový koloběh teorie říčního kontinua monitoring stavební úpravy toků Miloslav Petrtýl http://home.czu.cz/petrtyl/ TEKOUCÍ VODY Jsou charakteristické jednosměrným prouděním vody, která teče přirozeným, upraveným nebo umělým korytem. Obecně zadržují tekoucí vody 100x méně vody než jezera. VZNIK TEKOUCÍCH VOD Srážková voda zpětný odpar absorbování rostlinami absorbování propustnou vrstvou zeminy průsak na nepropustné podloží, odtok po spádnici, dokud se neobjeví zpět na povrchu jako pramen TEKOUCÍ VODY (LOTICKÉ): Na základě spádu, rychlosti proudění nastává proudění: torentilní (kde převládají vířivé pasáže vody) Fluviatilní laminární (převaha laminárního proudění) ROZDÍLY TEKOUCÍCH A STOJATÝCH VOD pohyb vody především díky spádu (g) větší kolísání hladiny (větší riziko povodní a silné narušení bioty, disturbancí) jednosměrný pohyb specifická sedimentace kratší doba zdržení (dny, max. týdny), ve stojaté vodě i roky relativně mělké většinou nedochází k teplotní stratifikaci vyšší množství org. látek vyšší koncentrace živin, dochází k jejich menšímu zadržování v sedimentu vyšší zakalení vody distribuce kyslíku malé toky přes 100 % nasycení 1
Teplota PRAMENNÁ ČÁST KRENON oproti stojatým vodám nedochází ke stratifikaci od pramene se teplota zvyšuje cca o 0,7 C na každých 100 m poklesu nadmořské výšky břehové partie se rychle zahřívají i zamrzají na rozdíl od vody v proudnici Pramen = soustředěný přirozený vývěr podzemní vody na zemský povrch. Reokren přímý odtok ze svahu (spíše v horských oblastech) Limnokren tůňka v plochém terénu, odtok do potůčku Heleokren bažina či mokřad s odtokem do potůčku (spíše v nižších polohách) Od pramene pak v příznivých podmínkách vzniká vlastní tok. Toky se spojují do hydrografické sítě, která odvodňuje celé povodí. Vodní tok má přirozené koryto s příčným a podélnýmprofilem denní teplotní změny malých toků 3 6 C velké toky 1 C HORNÍ ČÁST TOKU RHITRON SPODNÍ ČÁST TOKU POTAMON Rychlý tok s erodovaným dnem Větší kameny bez usazenin Celoročně nízká teplota vody s dostatkem kyslíku Bez planktonu s nárostovými organismy (řasy, rozsivky, játrovky, mechy) Převažují larvy hmyzu Pomalejší proudění Aluviální dno s usazeninami Kolísání obsahu kyslíku ve vodním sloupci Více planktonu Vyšší vodní rostliny makrofyta Larvy hmyzu, měkkýši, korýši, kroužkovci, ryby Horní tok převaha eroze, říční údolí ve tvaru "V" s minimem usazenin HORIZONTÁLNÍ PROFIL TEKOUCÍCH VOD Zdroj: Štěrba, 1989 Střední tok eroze i sedimentace říční údolí je plošší a s již významným podílem usazenin Koryto tvar písmena "U" Dolní tok převaha sedimentace údolí je ploché díky masivní sedimentaci vznik rozsáhlé říční nivy KREON POTAMON HYPOPOTAMON Dělení na tzv. rybí pásma dle Dr. Friče 2
KATEGORIE TOKU STRAHLEROVO ČÍSLO Ideální model toku má 3 úseky: Horní tok řeky 1. 3. řádu Střední tok řeky 4. 6. řádu Dolní tok (large rivers) 7. a vyšší řády TYPY ŘÍČNÍCH SÍTÍ Charakteristiky toků: spádové poměry, šířka toku, rychlost proudu, obsah kyslíku, teplota vody, Rozlišujeme úseky: torentilní (kde převládají vířivé pasáže vody) fluviatilní (rychle tekoucí vody s převahou laminárního proudění) důležité je si uvědomit, že má cenu srovnávat pouze toky stejného řádu Horton, R. E. (1945), "Erosional development of streams and their drainage basins: hydro physical approach to quantitative morphology", Geological Society of America Bulletin, 56 (3): 275 370 VODOHOSPODÁŘSKÉ ČLENĚNÍ pramenné stružky bystřiny krátké horské toky s malým povodím (nejvýše 50 km 2 ) a velkým spádem ( i nad 20 promile) horské potoky toky horských a podhorských oblastí, často ještě s velkým spádem (do 20 promile), koryto je již stabilizované a v širších údolích tvoří meandry, průtoky bývají často ještě rozkolísané potoky vodní toky pahorkatin, někdy i nížinné potoky se spádem do 10 promile, časté jsou meandry, průtoky jsou relativně vyrovnané, za přívalových dešťů se však často značně rozvodní říčky toky o středně velkém povodí (100 i více km 2 ), tvoří přechod mezi potokem a řekou řeky převážně nížinné vodní toky s větším až velkým povodím (150 2 000 km 2 ), malý spád koryta (0,1 2 promile), k průtokové rozkolísanosti dochází hlavně při déletrvajících deštích Veletoky odvod povrchové vody do moří a oceánů Členění dle velikosti a charakteru povodí (délka toku, spád a průtokové poměry) Adámek, 1995 VERTIKÁLNÍ PROFIL TEKOUCÍCH VOD Ne všechna voda (a život v ní) je zřetelná na první pohled Winter et al, 1998 Hyporeál umožňuje přežívat vodním organismům (hyporeos) období sucha spojená s dočasný poklesem vodní hladiny VZNIK POVRCHOVÉHO ODTOKU VODY Specifický odtok je řízen srážkami a schopností půdy a vegetace zadržovat vodu. Specifický odtok je nižší u nížinných řek než v horách. HYDROLOGICKÉ UKAZATELE Specifický odtok q množství vody odtékající za časovou jednotku z plochy povodí. Jednotka: l.s 1 km 2 (řeky ČR běžně 5 20 l.s 1 km 2 ) Průtok Q množství vody, které proteče daným příčným profilem za sekundu Udává se denní, měsíční, roční nebo víceletý průměr m denní voda Qm l.s 1 pravděpodobný průtok dosažený po m dnů v roce kolik dní v roce je pravděpodobné, že bude aspoň takovýto průtok n letá voda Qn m 3.s 1 maximální průtok v daném profilu za n let (Q 10, Q 50, Q 100 ) Vodnost velikost průtoku z dlouhodobého hlediska 3
Povodňová služba a provozní činnost na tocích Stupně povodňové aktivity Ochrana před povodněmi se provádí podle zákonných ustanovení ČR. Tato opatření jsou zakotvena do povodňových plánů. Povodňové plány jsou dokumenty obsahující údaje potřebné pro ochranu určitého území před povodněmi. Ochranu před povodněmi zajišťují povodňové orgány: zastupitelstva obcí, krajské úřady, ministerstva. po dobu povodní povodňové komise obcí, krajů, ústřední povodňová komise ČR (MŽP). Stav bdělosti nastává při nebezpečí povodně vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost toku Stav pohotovosti již se provádí opatření kzmírnění průběhu povodně při tomto stupni nedochází ještě krozlévání vody a větším škodám mimo koryto toku Stav ohrožení voda se začíná vylévat zkoryta, vznikají škody mimo koryto a dochází kbezprostřednímu ohrožení života osob vzátopovém území Základní parametry vybraných toků HLAVNÍ SVĚTOVÉ ŘEKY 10 NEJDELŠÍCH ŘEK SVĚTA JAK JE TO S NEJDELŠÍ ŘEKOU? Expedice Prof. Bohumíra Jánského s týmem na přelomu 20. století Po 250 letech definovali nově a velmi přesně pramennou oblast Amazonky, čímž její tok prodloužili o další stovky km Tím padlo prvenství Nilu (ne všichni tuto změnu přijali ) Amazonka je přes 7000km dlouhou řekou Foto: V. Šimek 4
PRAMEN AMAZONKY PRAMEN AMAZONKY ŘEKY ČR DÉLKA TOKŮ A PRŮTOK (Q) ROČNÍ PRŮMĚR EKOLIGICKÉ VZTAHY MEZI MORFOLOGIÍ TOKU A VODNÍMI ORGANIZMY Snaha o pochopení vlivu morfologie toku a abiotických parametrů na biotickou složku. Určité obecné principy a vzory ve složení společenstev tekoucích vod v závislosti na části toku (horní, střední, dolní) Popis těchto závislostí pomocí teorií a konceptů TEORIE ŘÍČNÍHO KONTINUA River continuum concept (RCC) Název: pochází z 80. let američtí autoři Vannote a kol., Předpoklad: Organismy a společenstva v podélném profilu toku se vyvíjejí v souladu s podmínkami vnějšího prostředí Podle toho jak se mění podmínky formují se neustále v nepřetržitém sledu nové biologické struktury Fyzikální struktura toku a hydrologický oběh (režim dynamické rovnováhy) formují jakousi životní nabídku pro biologickou složku, která se podle toho modeluje a reaguje na podélnou změnu toku od pramene do delty. VARIABILITA ZMĚN ŘÍČNÍHO KONTINUA Klima a geologické podloží hydrologický režim, přísun živin Břehové (krajinné) faktory světlo, živiny, org. l., přísun ze souše Přítoky vliv na teplotní režim, transport unášených látek Lokální zvláštnosti toku (struktura dna, tvar koryta) Antropická aktivita všeobecný vliv 5
DYNAMIKA ŘÍČNÍHO KONTINUA KOLOBĚH ŽIVIN Hlavní ukazatelé RCC: Obsah rozpuštěných a partikulovaných látek v toku Obsah organických látek (BSK, CHSK) Druhovou diverzitou organizmů (Biomonitoring) Teplotní rozdíly během 24 hodin Poměr hrubé primární produkce a respirace Prameny a začátky toku chudé na živiny, nízká teplota, zastínění..., není vlastní produkce biomasy, využitelné zdroje jen co spadne (dřevo, kůra, listí...), jedná se o hrubé částice větší než 1 mm Tyto částice se postupně rozpadají na jemnější a jemnější, unášené dál po proudu (vlivem fyzikálním i biologickým drtiči); (tomu odpovídají sedimenty dna) Po proudu klesá přísun org. látek z okolí, ale jsou využívány přinesené proudem z vyšších partií a čím dále více se biomasa i tvoří POUŽÍVANÉ TERMÍNY: DOM Dissolved organic matter POM Particulate organic matter DOC Dissolved organic carbon TEORIE ŘÍČNÍHO KONTINUA Poměr primární produkce a respirace Vhorních úsecích toku převažuje heterotrofie, ve středním úseku autotrofie, vdolním úseku toku opět spíše heterotrofie (limitující zákal a velká hloubka) Potravní adaptace (trofie) V horních úsecích kouskovači (shredders) a sběrači (collectors), menší a menší dolů... ryby spíše dravci a náletoví požírači Ve středních úsecích toků ubývá kouskovačů. Přibývá nárostů řas i rostlin jako zdroj potravy pro spásače (grazers) nebo škrabače (scrapers). Bentofágní ryby. Dolní úsek toku hlavně sběrači (collectors). Přibývají ryby živící se planktonem a upřednostňují méně proudivé úseky Postupné změny v toku abiotcké biotické TEORIE ŘÍČNÍHO KONTINUA Zdroj: Smith, 1992 kontroverze konceptu Platí jen pro řeky s kanálovitým korytem, nebere v úvahu retenci zadržení vody, změny v proudu... Platí jen v mírném pásmu, dostatečně dlouhé řeky, se změnami s nadmořskou výškou Energie? Přísun org. látek z horního toku neuživí dolní tok Není takto věčný ustálený stav Dochází k interakci s okolní nivou (záplavy,..) Adaptace organismů proti proudění (rychlost proudu) Koncept po sobě jdoucích diskontinuit toky ovlivňují diskontinuity, hráze, jízky, např. pod nádrží na toku je znovu studenější voda... Koncept záplavových pulzů (Amazonka) důraz na interakci s okolní nivou (výměna živin) s velikostí neklesá vliv příbřežní zóny přísun org.l. shora není dostatečný přísun org. l. z břehů a produkce význam i dole koryto se mění (prázdné, vybřežení, záplavy) záplavové zóny ochrana proti povodním, Nil Modely disturbance, interakce se spodní vodou 6
Koncept spiralizace živin Resource spiralling concept MORFOLOGIE TOKU Brod místo se sníženou hloubkou v toku (vhodné k přebrodění) rychlejší proud v důsledku většího spádu Živiny jsou v toku využívány vícekrát Délka spirály je to, kdy se vrátí do + původní formy (rozpad, syntéza, rozpad) Čím je kratší, tím účinněji byla živina využita (v určitém úseku toku se mohla recyklovat vícekrát) Zdroj: Smith, 1992 Sázava Kácov Brody Tůně Tůň místo na toku, místo se zvýšenou hloubkou snížený proud, tišiny, vyšší stupeň sedimentace Brod jako umělý útvar Přírodní brod Vhodné místo pro brod je tam, kde proudnice protíná střednici Hrbáčkova tůň v Polabí Luční tůň u Čisté Tůně : Čelákovice Lysá n.l. Lavice v toku náplavy v korytech řek nad průměrnou úrovní nivelety toku Vrby na štěrkovém náplavu Štěrková lavice s třtinou křovištní 7
PŘIROZENÝ vs. UMĚLÝ TOK Přirozeně utvářené (meandrující) koryto s různými příčnými a podélnými profily a variabilními průtoky. Umělé toky (např. kanály, náhony) Říční koryta stavebně upravená a doplněná o příčné překážky meandry Moravy Stavební úravy a revitalizace toků Úpravou toků je ovlivněno: Kvalita vody Reprodukce a migrace vodních organismů Estetický ráz krajiny Průběh snížených či zvýšených vodních stavů (záplavy) Los Angeles River, California Stavební úpravy toků Úpravy podélného profilu Úpravy v podélném profilu Zaklenutí (zatrubnění) toku Tvrdé opevnění koryta Vegetační opevnění koryta Úpravy v příčném profilu: Jezy omezují migrace ryb Podélný profil má odpovídat sklonu území a má plnit požadavky na biotyp tj. střídání tůní, brodů, atp. Z hlediska organismů je samozřejmě nejlepší nezasahovat V kulturní krajině mnohdy nereálné Úplné napřímení toku realizovat co nejméně Zatrubnění toku realizovat jen vyjímečně! Úprava blízká přírodním podmínkám (cena ) Degradace toku regulací Zaklenutí (zatrubnění toku) 8
Poldr (polder) = je speciální systém hrází podél toku do nichž se voda, když se řeka vylije z břehů, postupně rozlévá Budování poldru na potoce Rokytka Tvrdé opevnění koryta Zpevnění volně loženým kamenem Kamenný zához Těžký kamenný zához z rybářského hlediska velmi vhodný Podmínka: musí být pod vodou 9
Vegetační opevnění koryta Kamenný zához oživení Kamenná rovnanina Hatoštěrkový válec s vrbou Oživený srub Přirozený vývoj koryta a břehového porostu v oblouku Koryta se složeným profilem přirozený proces tvorby koryt se složeným dnem je více patrný u podhorských potoků, které aktivně mění polohu v říční nivě Pohyb takových říčních koryt vytváří komplex profilů, které se mohou projevit až ve čtyřech stupníc vícestupňuvá koryta vyhýbají se rozšíření koryta a přitom výrazně zvyšují jeho profil v nejjednodušší podobě fungují tak, že po zaplavení části koryta dojde k zaplavení její nivy, vybagrované podél přirozeného koryta. Navržená koryta se složeným profilem proto umožňují, aby koryto pro nízké průtoky zůstalo nedotčeno Přírodní a upravené koryto toku ÚPRAVY PŘÍČNÉHO PROFILU Příčné stavby v toku a tvorba různých stupňů negativně ovlivňuje migrační možnosti vodních organismů KYNETA BERMA 10
JEZY JEZY Z biologického hlediska negativní vliv K projektové dokumentaci se mají vyjádřit i rybáři Povinnosti stanovují ČSN normy úpravy vodních toků ČSN 736820 úpravy vodních toků s malým povodím ČSN 736823 Směrnice ministerstev, ŽP Navrhováním nesmí být životní podmínky ryb zhoršeny v případě potřeby musí být navrženy kompenzující opatření Z hlediska průchodnosti pro vodní organizmy je logicky podstatný sklon a celková výška vertikálního stupně jezu Menší jezy (převážně v horních úsecích toků) jsou pro vodní organizmy prostupné. Přírodní jez Umělý jez Klapkový jez Shrnutí nepříznivých vlivů regulace toků Jez s retardérem zkrácení břehové partie redukce ekologické rozmanitosti zmenšení vodní plochy což vede ke snížení produktivity vodního prostředí zrychlení odtoku a snížení celkového objemu vody vznik deficitních vodních stavů s minimálními průtoky vysoká kulminace povodňových vln pod regulovanými úseky snížení samočistící schopnosti vody likvidace břehových porostů a zánik zaplavovaných území významných pro reprodukci ryb destrukce původní ichtyofauny Rybářské stavby v tocích Jezy pro pstruhové vody Stupně (jezy, jízky, prahy) Revitalizace toků a tvorba úkrytů Lovná zařízení (slupy, haltýře) Rybí přechody (rybovody, přesmyky, rybí zábrany) (více o rybích přechodech na dalších přednáškách) 11
Slupy a vrše lov Lososnice lov Slupy se používaly hlavně v dřívějších dobách Instalovány poblíž jezů lov táhnoucích úhořů Lov táhnoucích lososovitých ryb Poslední slup na jezu v Kořensku Historická lososnice na řece Otavě DĚKUJI ZA POZORNOST http://kzr.agrobiologie.cz/natural/predmety/hydrobiologie.htm 12