Srovnání ekonomické výkonnosti regionů a budoucí podoba kohezní politiky v programovém období 2014 2020 v ČR *

Věra Tunkrová Srovnání ekonomické výkonnosti regionů a budoucí podoba kohezní politiky v programovém období 2014 2020 v ČR * Abstrakt: Politika hospodářské a sociální soudržnosti je zařazována mezi nejdůležitější oblasti zájmu mezi členskými státy Evropské unie. Je zřejmé, že ekonomická úroveň jednotlivých regionů se liší. Otázkou je, jak toto ovlivní podobu kohezní politiky v programovém období 2014 2020 v České republice. Hlavním cílem tohoto článku je srovnání úrovní územních statistických jednotek (NUTS II) v České republice. Tato problematika je stěžejní nejen pro získávání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie, ale také pro utváření budoucí podoby kohezní politiky v České republice v následujícím programovém období 2014 2020. Nejprve je popsána současná situace kohezní politiky v České republice. Dále se článek věnuje ekonomické úrovni českých regionů a jejich srovnání prostřednictvím ukazatele HDP/obyv. v PPS. Závěrem jsou uvedeny faktory, které ovlivňují formování kohezní politiky v České republice. Klíčová slova: Ekonomická výkonnost, kohezní politika, strukturální fondy Politika ekonomické a sociální soudržnosti je zařazována mezi nejdůležitější oblasti zájmu mezi členskými státy Evropské unie. Je zřejmé, že ekonomická úroveň jednotlivých regionů se značně liší. Otázkou je, jak toto ovlivní podobu kohezní politiky v programovém období 2014 2020 v České republice? V současné době jsou jednání o podobě kohezní politiky v plném proudu a pro Českou republiku je velmi důležité získat co nejlepší pozici v této oblasti. Evropské strukturální fondy představují důležitý zdroj finančních prostředků, bez jejichž pomoci by nemohlo být realizováno velké množství projektů. Jejich prostřednictvím byl vytvořen více než jeden milion pracovních míst, bylo rekvalifikováno více než 10 milionů pracovníků, bylo * Tato stať vznikla v rámci řešení projektu IGA Politiky EU: koncepty a proměny na pozadí Lisabonské smlouvy č. F2/24/2010. Současná Evropa 01/2012 39

Věra Tunkrová postaveno více než 2000 km dálnic a 4000 km železnic a bylo založeno více než 800 tisíc malých a středních podniků (European Commission, 2011a). Začátkem října 2011 přijala Evropská komise balíček legislativních opatření pro programové období 2014 2020. Nyní přichází nejvyšší čas pro členské státy, specifikovat jejich požadavky v oblasti kohezní politiky. 1. Srovnání ekonomické výkonnosti českých regionů V současném programovém období disponuje Česká republika velmi komplikovanou strukturou operačních programů. Celkem bylo v České republice pro programové období 2007 2013 vytvořeno 26 operačních programů, z nichž 8 je tematického charakteru, 7 regionálního charakteru a zbytek je zaměřen na mezinárodní a přeshraniční spolupráci. Pro potřeby kohezní politiky v programovém období 2007 2013 byly vytvořeny tři následující cíle: Cíl Konvergence v rámci tohoto cíle jsou podporovány regiony NUTS II, jejichž HDP/obyv. je nižší než 75 % průměru ekonomické úrovně EU-27, dále je tento cíl relevantní pro čerpání finančních prostředků celými státy, jejichž HNP/obyv. je nižší než 90 % průměru ekonomické úrovně EU-27. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost prostřednictvím tohoto cíle jsou podporovány regiony NUTS II a NUTS I, které nesplňují podmínku pro zařazení do Cíle Konvergence. Cíl Evropská územní spolupráce podporuje přeshraniční spolupráci regionů NUTS II a NUTS III, které jsou situovány na přímořské hranici (Politika soudržnosti 2007 2013: poznámky a úvodní texty, 2007). Ve spojitosti s regionální politikou (zvláště pak se získáváním prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie) je velmi důležité vytvářet srovnání na úrovni územních statistických jednotek NUTS II 1. Dle Mejstříka můžeme však v rámci mezinárodního srovnání ekonomické výkonnosti pracovat pouze s omezeným souborem statistických ukazatelů. Relativně objektivního srovnání může být dosaženo prostřednictvím jednotek parity kupního standardu (Mejstřík, 2010). Někteří autoři 2 zastávají názor, že srovnávání statistických jednotek NUTS II není efektivní a upřednostňují srovnávání jednotek NUTS III, které jsou lépe institucionálně vymezeny. Evropská komise se však ve svých srovnáních z hlediska jejích cílů a nástrojů kohezní politiky kloní v této problematice také ke srovnání regionů na úrovni NUTS II. Z tohoto důvodu jsou zde srovnávány územní 1 Území České republiky bylo rozděleno do 8 statistických jednotek NUTS II Severozápad, Jihozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Střední Čechy, Střední Morava, Moravskoslezsko, Střední Morava. 2 Více viz Viturka (2007). 40

Srovnání ekonomické výkonnosti regionů statistické jednotky NUTS II a základním ukazatelem pro následující analýzu byl zvolen HDP/obyv. v PPS 3. Ekonomická úroveň jednotlivých regionů je velmi důležitá ve smyslu zařazení regionu pod výše zmíněné cíle. Hranice pro zařazení do Cíle Konvergence byla stanovena na 75 % průměru EU-27. Z tabulky č. 1 je zřejmé, že hlavní město České republiky, Praha nesplňuje tuto podmínku již dlouhou dobu a proto je jediným regionem, který spadá pod Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Toto významným způsobem ovlivňuje pravidla čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. Tabulka č. 1 znázorňuje srovnání HDP/obyv. v PPS pomocí škálovací techniky metody semaforu. Srovnání příslušného ukazatele je provedeno prostřednictvím tříbarevné škály, která rozděluje danou skupinu pomocí tří barev 4 prostřední, žlutá (v tisku středně šedá) přitom odpovídá úrovni percentilu 50, zelená barva (v tisku světle šedá) znázorňuje hodnoty nad a červená barva (v tisku tmavě šedá) pod percentilem 50. Ukazatel HDP/obyv. v PPS v našem hlavním městě vykazuje dlouhodobě rostoucí trend. V posledním měřeném roce byl na úrovni 172 % průměru členských zemí EU, a zařadil se tak pro tento rok na šesté místo mezi evropskými regiony 5 (Eurostat, 2011a). Hranici 75 % přesáhly také regiony NUTS II Střední Čechy 6 a přes 70% hranici se dostaly také regiony Jihovýchod a Jihozápad. Tyto regiony jsou ale stále pro aktuální programové období zařazovány pod Cíl Konvergence. Hlavní města Praha a Bratislava jsou na tom v porovnání s ostatními regiony NUTS II zemí východního rozšíření nejlépe. Podstatný rozdíl mezi těmito dvěma regiony ale představuje fakt, že region Prahy je tvořen pouze územím hlavního města, zatímco region NUTS II Bratislava je složen z území hlavního města a jeho přilehlých oblastí. Ze srovnání ekonomické úrovně regionů NUTS II v České republice je zřejmé, že se úroveň jednotlivých regionů značně liší. Nejchudší regiony se nacházejí na Moravě Střední Morava a Moravskoslezsko. Ekonomická úroveň v těchto regionech zatím nepřesáhla 70% úrovně zemí EU-27 po celé sledované období. Také z výsledků škálovací techniky metody semaforu můžeme zřetelně vidět, že nejuspokojivějších výsledků v rámci meziregionálních rozdílů dlouhodobě dosahuje region hl. m. Prahy, který byl jako jediný zařazen do zelené (v tisku světle šedé) kategorie. Naopak nejméně uspokojivých výsledků dosáhly regiony Severozápad, Střední Morava a Moravskoslezsko, které byly zařazeny do červené (v tisku tmavě šedé) kategorie. 3 Hrubý domácí produkt na osobu v paritách kupního standardu (EU-27 = 100). 4 Obvykle bývá využíváno barev červené, žluté a zelené. 5 Inner London HDP/ob. 343, Luxembourg HDP/ob. 279, Bruxelles Cap. HDP/ob. 216, Groningen HDP/ob. 198, Hamburg HDP/ob. 188. 6 Dle Eurostatu dosáhl tento region přesné hodnoty HDP/obyv. v PPS 75,2 % průměru EU-27. Současná Evropa 01/2012 41

Věra Tunkrová Tab. č. 1: Srovnání ekonomické úrovně regionů NUTS II v České republice Region 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Praha 130 133 136 136 145 147 154 154 158 162 171 172 Střední Čechy 64 64 65 64 65 67 69 71 70 73 75 74 Jihozápad 69 66 65 63 65 64 67 70 70 71 71 68 Severozápad 65 61 59 56 56 56 60 61 60 61 62 62 67 63 62 62 62 62 63 64 64 64 66 65 Jihovýchod 66 64 62 61 64 64 66 67 67 69 72 74 Střední Morava Severovýchod Moravskoslezsko 63 59 57 56 57 56 58 59 59 60 62 64 63 58 56 53 55 54 57 61 64 64 67 69 Pramen: Eurostat (2011b), vlastní výpočty a zpracování. Pro následující programové období a politiku hospodářské a sociální soudržnosti bude velmi důležité, jak se jednotlivé regiony budou přibližovat 75% hranici průměru ekonomické úrovně členských zemí EU. V této souvislosti je v současné době diskutována podoba regionu Praha, kdy přicházejí v úvahu dvě následující možnosti. Tento region by byl vymezen v jeho současné podobě nebo by byl částečně či úplně sloučen s regionem NUTS II Stření Čechy, a tím by byla uměle snížena jeho průměrná úroveň. Dle Mejstříka by však i takto upravený region přesahoval hranici 75 % průměrné úrovně o 25 % (Mejstřík, 2010). Tyto snahy zajisté představují pokus, jak zařadit region Praha do chudší skupiny regionů a zajistit mu tak nejvyšší možnou finanční podporu ze strukturálních fondů EU. Dalším důležitým aspektem ovlivňujícím podobu politiky hospodářské a sociální soudržnosti v následujícím programovém období v České republice je tzv. statistický efekt. Jedná se o problém vyvolaný přistoupením nových členských států, jejichž ekonomická výkonnost je slabší, což reálně ovlivní výši sledovaného průměru EU. Skokově dochází k nadhodnocení výkonnosti stávajících regionů, a k překročení hranice 75% průměru EU HDP/obyv. v PPP, která je klíčová pro zařazení regionů pod Cíl I (Jetmar, 2003). V současném programovém období můžeme rozlišovat dva typy regionů tzv. phasing-out regiony, jejichž HDP/obyv. je vyšší než 75 % průměru EU-25, ale nižší než 75 % průměru EU-15 a tyto regiony jsou zařazovány pod Cíl Konvergence. Dále jsou to potom phasing-in regiony, jejichž HDP/obyv. je nižší než 75 % průměru EU-15 (měřeno v období 2000 2006), ale vyšší než 75 % průměru EU-15 (měřeno v období 2007 2013) a tyto regiony spadají pod Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. 42

Srovnání ekonomické výkonnosti regionů V současné době je v plném proudu příprava na následující programové období 2014 2020. Dle Páté zprávy o ekonomické, sociální a územní soudržnosti z listopadu 2010 bude finanční podpora ze strukturálních fondů opět záviset na ekonomické úrovni regionů (měřeno dle ukazatele HDP/obyv. v PPP). Cílem je odstranit rozdíly mezi méně rozvinutými a více rozvinutými regiony a zajistit rovnocenné zacházení regionům s podobnou ekonomickou úrovní. Jako součást této zprávy vyvstala otázka, zda by mohl jednodušší systém s nově vytvořenou přechodnou kategorií nahradit stávající systém phasing-out a phasing-in regionů. Tato nově vytvořená kategorie by také měla zahrnovat regiony, které jsou v současné době zahrnuty pod Cíl Konvergence, ale jejichž HDP/obyv. v PPP by bylo dle nejnovějších statistik vyšší než 75 % průměru EU (Fifth report on economic, social and territorial cohesion: Investing in Europe s future, 2010). Tento krok ze strany Evropské unie je pochopitelný vzhledem k plánovanému vstupu Chorvatska do tohoto integračního uskupení. Je zřejmé, že po jeho vstupu do Evropské unie 7 dojde opět k relativnímu snížení průměrné úrovně členských zemí EU (i když v mnohonásobně nižší míře než tomu bylo v případě východního rozšíření Evropské unie v roce 2004). Z tohoto důvodu v podstatě ztrácí kategorie phasing-out regionů smysl. Ačkoliv bude zajisté nutné zajistit pro ekonomicky slabší regiony jistou preferenční podporu např. definováním nové přechodné kategorie. Předpokládá se, že v následujícím programovém období by některé regiony České republiky mohly přesáhnout 75% hranici průměru ekonomické úrovně členských států 8 a s tímto je spojeno jejich zařazení pod Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Je zřejmé, že v následujícím programovém období bude podpora ze strukturálních fondů Evropské unie především zaměřena na nejméně rozvinuté regiony. Z tohoto úhlu pohledu je tedy pro české regiony značně nevýhodné přesáhnout 75% hranici průměru EU-27. Ve smyslu financování projektů ze strukturálních fondů v programovém období 2014 2020 bude velmi důležité, do jaké skupiny jednotlivé regiony NUTS II České republiky budou spadat. 2. Podoba politiky hospodářské a sociální soudržnosti v České republice v programovém období 2014 2020 V říjnu 2011 přijala Evropská komise balíček nových legislativních opatření pro regionální politiku, politiku zaměstnanosti a sociální politiku v následujícím 7 V současné době jsou jednání o vstupu Chorvatska do Evropské unie téměř v závěrečné fázi a jeho vstup do tohoto integračního uskupení by měl proběhnout v prosinci tohoto roku. 8 Nejblíže k této hranici mají dle statistik v tomto programovém období regiony Střední Čechy a Jihovýchod. Současná Evropa 01/2012 43

Věra Tunkrová programovém období 2014 2020. Tento balíček představuje reakci na evropskou Strategii Evropa 2020, která stanovila nové dlouhodobé cíle pro růst a zaměstnanost a volně navazuje na opatření Lisabonské strategie. Evropská kohezní politika je založena na sedmiletých rozpočtových obdobích. Je velmi důležité proto přizpůsobit politiku hospodářské a sociální soudržnosti cílům zaměřeným na zaměstnanost, výzkum a rozvoj inovací a dalším novým prioritním cílům Evropské unie. Nový legislativní balíček by měl napomoci zjednodušení implementace kohezní politiky v jednotlivých členských státech. Namísto pěti různých pravidel byl navržen pouze jeden soubor pravidel, který by měl platit pro Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF), Evropský sociální fond (ESF), Kohezní fond, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) a Evropský námořní a rybolovný fond (EMFF). Byla také navržena tři specifická nařízení pro ERDF, ESF a Kohezní fond. Balíček legislativních opatření obsahuje také dvě opatření týkající se cíle Evropské územní spolupráce (ETCG) a Evropského seskupení pro územní spolupráci (EGTC). Evropská komise navrhuje také vznik dvou nových nástrojů jmenovitě Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) a Programu pro sociální změnu a inovaci (PSCI). Další novinkou v oblasti kohezní politiky pro následující programové období jsou tzv. multifondové programy, které umožňují kombinovat zdroje z ERDF, ESF a Kohezního fondu. Současný systém financování kohezní politiky Evropské unie je strukturován tak, že prvky stejné politiky spadají pod různé programy a jsou monitorovány různými řídícími orgány, což umožňuje využití spolufinancování dle potřeby a identifikuje do budoucna potřebu podporovat větší synergii mezi jednotlivými fondy integrovanějším a flexibilnějším způsobem tak, aby byla tato politika učiněna efektivnější (European Parliament, 2011a). Monofinancování je v rozporu s principem decentralizace evropské kohezní politiky. Proto musí být tento systém revidován pro další programové období. Komise se také snaží spojit kohezní politiku s evropskou ekonomickou governance. Finanční zdroje ERDF by měly být zaměřeny nejméně z 5 % na udržitelný rozvoj měst a finanční zdroje ESF by měly rozvíjet lidský kapitál (European Commission, 2011b). Pro nové programové období 2014 2020 byly definovány tři nové kategorie regionů, které představují základ pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU: Méně rozvinuté regiony jejich HDP/obyv. je nižší než 75 % průměru EU-27. Tyto regiony představují prioritu kohezní politiky v tomto programovém období. Tranzitní regiony HDP/obyv. je nižší než 90 % průměru EU-27, ale vyšší než 75 % průměru EU-27. Tato kategorie obsahuje asi 51 regionů s více než 72 mil. obyvatel. Očekává se, že přibližně 20 regionů z nich se do této kategorie přesune ze současné kategorie Cíle Konvergence (odpovídá nové kategorii méně rozvinutých regionů). 44

Srovnání ekonomické výkonnosti regionů Více rozvinuté regiony HDP/obyv. je vyšší než 90 % průměru EU-27. Cílem nově vytvořené kategorie tranzitních regionů je zajištění férového a vyrovnaného rozpočtu kohezní politiky (Česká spořitelna, 2011). Evropská komise navrhuje také nový model kofinancování. Méně rozvinuté regiony by měly být podporovány maximálně 85 % ze strany Evropské unie, ve stejné míře by měly být podporovány také regiony prostřednictvím Kohezního fondu. Míra spolufinancování pro tranzitní regiony byla stanovena na 60 % ze strany Evropské unie a pro více rozvinuté regiony byla tato hranice stanovena pouze na 50 % ze strany Evropské unie. Ve více rozvinutých regionech a tranzitních regionech by měly být finanční prostředky investovány primárně ke zlepšení energetické náročnosti a obnovitelných zdrojů, k podpoře malých a středních podniků (nejméně 80 % zdrojů ERDF). V méně rozvinutých regionech byl stanoven poměr pro tyto oblasti přibližně na 50 %. Přibližně 20 % zdrojů ESF by mělo být vynaloženo na opatření zamezující sociálnímu vyloučení a odstraňující chudobu. Tab. č. 2: Navržený rozpočet pro kohezní politiku (2014 2020) Podporovaná oblast Mld. EUR Méně rozvinuté regiony 162,6 Tranzitní regiony 38,9 Více rozvinuté regiony 53,1 Územní spolupráce 11,7 Kohezní fond 68,7 Zvláštní příspěvek pro nejvzdálenější a řídce osídlené oblasti 0,926 Spojení evropského nástroje pro dopravu, energetiku a ICT 40 Evropský sociální fond 84 Pramen: European Commission (2011b). Alokace jednotlivých členských států v oblasti kohezní politiky bude záviset na velmi složitých vyjednáváních. Evropská komise již navrhla rozpočet pro programové období 2014 2020 pro oblast politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Ten by měl činit v celkové výši 376 miliard EUR, což je mírně více než v současném programovém období 9 (European Commission, 2011b) a (Ministry for Regional Development, 2007). Kohezní politika spolu se zemědělskou politikou představují opět hlavní prioritní oblasti Evropské unie. 9 V současném období je rozpočet kohezní politiky přibližně 347 miliard EUR. Současná Evropa 01/2012 45

Věra Tunkrová Na konci současného programového období bude každý členský stát vyzván k přípravě Partnerské smlouvy, ve které si definuje své národní priority, investiční priority, cíle pro následující programové období a nejdůležitější potřeby v různých oblastech. Tato smlouva bude potom reprezentovat dohodu mezi členským státem a Evropskou komisí v oblasti kohezní politiky. V současné době se Česká republika nachází v běhu příprav nového programového období 2014 2020. Národním koordinátorem politiky hospodářské a sociální soudržnosti v České republice bylo ustanoveno Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Dle tohoto ministerstva by mělo být prioritou pro následující programové období především snížení administrativní zátěže příjemců dotací a zjednodušení systému čerpání finančních prostředků (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2011). Dle Národní ekonomické rady vlády České republiky nebude Česká republika po roce 2013 zavádět žádné revoluční změny v pravidlech evropské kohezní politiky. Česká republika si je vědoma potřeby provázat kohezní politiku s cíli Strategie Evropa 2020. Hlavní opatření, která by měla být přijata v této oblasti v České republice, představují snížení počtu operačních programů a zjednodušení jejich struktury (Vláda České republiky, 2011). V srpnu 2011 schválila vláda České republiky Souhrnný návrh zaměření budoucí kohezní politiky po roce 2013 v České republice. Zde bylo definováno následujících pět priorit kohezní politiky pro nové období: zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky; rozvoj páteřní infrastruktury; zvýšení kvality a efektivnosti veřejné správy; podpora sociálního začleňování, boje proti chudobě a podpora zdravotnického systému; integrovaný rozvoj území (Vláda České republiky, 2011). Dle Rámcové pozice České republiky k budoucnosti kohezní politiky EU by hlavní směry budoucí kohezní politiky z hlediska České republiky měly představovat další zvýšení dopravní dostupnosti v regionech, podpora vědeckého výzkumu a inovací, podnikání, podpora zaměstnanosti (zvláště mezi jistými skupinami obyvatel), rozvoj lidských zdrojů a větší flexibilita na trhu práce a intervence v oblasti bydlení (Ministry for Regional Development, 2009). V současné době projednává Vláda České republiky podklady k budoucí podobě Dohody o partnerství pro programové období 2014 2020, ve které budou vymezeny nejen operační programy, ale bude také stanoven další postup při přípravě České republiky pro efektivní čerpání evropských fondů. Součástí tohoto materiálu je také navrhovaná struktura operačních programů pro následující programové období. Naproti tomu současnému dochází ke značné redukci jejich počtu. 46

Srovnání ekonomické výkonnosti regionů Obr. č. 1: Popis intervenční logiky postupu přípravy budoucího programového období 2014 2020 Strategické vize Národní rozvojové priority Tématické okruhy Operační programy Česká republika dobré místo k životu Česká republika atraktivní místo pro investování a podnikání Instituce Vzdělávání Inovace a VaV Integrovaný rozvoj území Konkurenceschopnost Trh práce Podnikání Začleňování Infrastruktura Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky Rozvoj páteřní infrastruktury Zvyšování kvality a efektivity veřejné správy Podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví Integrovaný rozvoj území Efektivní trh práce Trh práce Funkční výzkumný a inovační systém Konkurenceschopné podniky Mobilita, dostupnost, sítě a energie Dopravní infra ICT infra Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Vzdělávání Energetická infra Environment. infra Efektivní správa a instituce Boj s chudobou, inkluze a zdraví Boj s chudobou Zdraví Životní prostředí Integrovaný rozvoj území Operační program Zaměstnanost a vzdělávání Operační program Páteřní infrastruktura Integrovaný regionální operační program Operační program Praha - pól růstu ČR Operační program Technická pomoc Gestoři sektoroví: MŠMT, MŽP, MPSV, MV Gestoři regionální: kraje, města ŘO - MPO Gestoři sektoroví: MŠMT, MPO, MŽP, MPSV, MV, MMR Gestoři regionální: kraje, města ŘO - MPSV Gestoři sektoroví: MŽP Gestoři regionální: kraje, města ŘO - MD Gestoři sektoroví: MŠMT, MPO, MŽP, MPSV, MV, MZd, MK Gestoři regionální: kraje, města ŘO - MMR ŘO - Praha ŘO - MMR Pramen: Ministerstvo pro místní rozvoj (2012: 29). Současná Evropa 01/2012 47

Věra Tunkrová Česká republika navrhuje vytvoření celkem 6 operačních programů OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, OP Zaměstnanost a vzdělávání, OP Páteřní infrastruktura, Integrovaný regionální operační program, OP Praha pól růstu ČR a OP Technická pomoc (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2012). Napojení těchto operačních programů na strukturu tematických okruhů včetně jejich navrhovaných řídících orgánů a spolugestorů blíže znázorňuje obr. č. 1. V průběhu června 2012 mělo proběhnout mezirezortní připomínkové řízení tohoto materiálu, do současné doby však neproběhlo. Do konce června měl být také materiál (včetně návrhu usnesení) předložen vládě k rozhodnutí (ani tento termín nebyl dodržen) v této chvíli bylo rozhodnuto neprojednaný materiál vládě předložit pouze k informaci, to je bez přijetí usnesení vlády. Součástí podkladů k budoucí podobě Dohody o partnerství pro programové období 2014 2020 je také harmonogram předpokládaných milníků přípravy nového programového období pro roky 2012 a 2013. Z tohoto harmonogramu vyplývá, že Dohoda o partnerství bude předložena Vládě České republiky v přibližně v polovině roku 2013, poté bude předložena Evropské komisi a celé vyjednávání budoucí podoby kohezní politiky v České republice bude ukončeno závěrečnými negociacemi s Evropskou komisí v závěru roku 2013. Závěr Česká republika je součástí Evropské unie již od roku 2004 a nejen od té doby je velmi důležité zabývat se její ekonomickou úrovní ve srovnání s ostatními členskými státy. V současné době ekonomické krize je zřejmé, že mnoho států přijalo úsporná opatření, která značně ovlivní podobu kohezní politiky v následujícím programovém období. Úsporná opatření budou také zaváděna ze strany Evropské unie. Evropská komise bude mít možnost v následujícím programovém období přerušit tok finančních prostředků ze strukturálních fondů pro státy, které nebudou respektovat fiskální pravidla nebo budou neustále porušovat pravidla Paktu stability a růstu. Členské státy ze střední a východní Evropy budou pravděpodobně zastávat stanovisko proti tomuto návrhu. Senát České republiky vznesl již proti tomuto návrhu námitku, kterou adresoval Evropskému parlamentu. V případě, že tento návrh vstoupí v platnost, požaduje Senát platnost stejných pravidel i pro ostatní výdajové položky evropského rozpočtu. Dle evropského komisaře pro kohezní politiku Johannese Hahna by měla být ale kohezní politika více propojena s ekonomickými a fiskálními politikami členských států (Euractiv, 2011). Nejen ze všech výše zmíněných pánovaných změn je zřejmé, že důležitost politiky hospodářské a sociální soudržnosti bude stále mírně narůstat. Podíl této 48

Srovnání ekonomické výkonnosti regionů politiky bude představovat přibližně 36 % evropského rozpočtu. 10 Pozice Evropského sociálního fondu bude také posílena, celkem by podíl ESF na prostředcích kohezní politiky měl dosahovat výše 25 %. Velmi zajímavé je také nové opatření nazývané 5% výkonnostní rezerva. Evropská komise plánuje nechat si stranou část finančních prostředků, aby později odměnila členské státy, které budou plnit cíle Strategie Evropa 2020 v průběhu programového období. Toto opatření by mělo představovat určitý motivační faktor pro členské státy aby co nejlépe naplňovaly cíle této strategie (European Parliament, 2011b). Česká republika v současné době pokračuje s přípravami pro nové programové období. Dochází k formulaci jejích priorit a požadavků v oblasti kohezní politiky. V průběhu tohoto roku probíhají konečně vyjednávání o operačních programech jednotlivých členských států. Každý členský stát se bude snažit získat co nejvíce finančních prostředků tak, aby mohl zajistit co nejvíce operačních programů v různých oblastech. Nyní je zřejmé, že prioritou České republiky v této oblasti bude zjednodušení struktury operačních programů. Nová struktura operačních programů se bude blížit té z let 2004 2006. Národním koordinátorem politiky hospodářské a sociální soudržnosti bylo opět ustanoveno Ministerstvo pro místní rozvoj, které spoluutváří podobu kohezní politiky v České republice již od jejího vstupu do Evropské unie. Na poli vyjednávání o budoucí podobě kohezní politiky je tedy velmi důležité využít nabytých zkušeností z předcházejících let k přípravám tohoto programového období a nastavit implementační strukturu v České republice co nejjednodušší a nejefektivnější cestou. 10 Tato politika bude opět patřit mezi nejdůležitější a nejvíce podporované politiky. Současná Evropa 01/2012 49

Věra Tunkrová Literatura: 1) ČESKÁ SPOŘITELNA (2011). Dopady evropské ekonomické krize na kohezní politiku. Měsíčník EU aktualit [cit. 2011-10-23]. Dostupné z http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/mesicnik_2011_10. pdf?archivepage=eumonthly_archive&navid=nav00209_eu_mesicnik. 2) DUBSKÁ, D. (2008). Porovnání úspěšnosti konvergence deseti nových členských zemí EU [online]. Praha: ČSÚ, 2008 [cit. 2011-01-04]. Dostupné z http://notes2.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/1606-07. 3) EURACTIV (2011). Návrh kohezní politiky počítá s postihy pro zadlužené státy [online]. [cit. 2011-10-20]. Dostupné z http://www.euractiv.cz/printversion/clanek/navrh-kohezni-politiky-pocita-s-postihy-pro-zadluzenestaty-009217. 4) EUROPEAN COMMISSION (2011a). Komise chce zefektivnit investice do soudržnosti Unie po roce 2013 [online]. [cit. 2011-10-20]. Dostupné z http:// ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/11_1159_cs.htm. 5) EUROPEAN COMMISSION (2011b). Q&A on the legislative package of EU regional, employment and social policy for 2014-2020 [online]. [cit. 2011-10-20]. Dostupné z http://europa.eu/rapid/pressreleasesaction. do?reference=memo/11/663. 6) EUROPEAN COMMUNITY (1999). Evaluation Design and Management. MEANS Collection. Office of Official Publications of European Communities, Luxembourg. 7) EUROPEAN PARLIAMENT (2011a). Parliamentary questions [cit. 2011-10-20]. Dostupné z http://www.europarl.europa.eu/sides/getdoc. do?pubref=-//ep//text+wq+e-2011-004750+0+doc+xml+v0//en. 8) EUROPEAN PARLIAMENT (2011b). Nová finanční perspektiva 2014 2020. [cit. 2011-10-01]. Dostupné z http://www.evropsky-parlament. cz/ressource/static/files/20110920_reader_rozpo-et-eu.pdf. 9) EUROSTAT (2011b). Regional gross domestic product (PPS per inhabitant in % of the EU-27 average), by NUTS 2 regions. [cit. 2011-10-01]. Dostupné z http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plu gin=1&language=en&pcode=tgs00006. 10) EUROSTAT (2011a). Regional GDP per inhabitant in 2008. [cit. 2011-10- 01]. Dostupné z http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ity_public/1-24022011-ap/en/1-24022011-ap-en.pdf. 11) Fifth report on economic, social and territorial cohesion: Investing in Europe s future [online]. Belgium: Publications Office of the European Union, 2010. [cit. 2011-03-22]. Dostupné z http://ec.europa.eu/regional_ policy/sources/docoffic/official/reports/cohesion5/index_en.cfm>. ISBN 978-92-79-17800-9. 50

Srovnání ekonomické výkonnosti regionů 12) JETMAR, M. (2003). Druhá zpráva o pokroku v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti [online]. Praha: 2003 [cit. 2011-10-21]. Dostupné z http://www.svses.cz/skola/akce/konf/peu03/texty/jetmar.pdf. 13) Kolektiv autorů MF ČR a ČNB (2010). Vyhodnocení plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně sladěnosti ČR s eurozónou. [online]. Praha: Ministerstvo financí ČR a ČNB, 2010 [cit. 2011-01-04]. Dostupné z https://www.cnb.cz/cs/menova_politika/strategicke_dokumenty/download/maastricht_vyhodnoceni_2010.pdf. 14) MEJSTŘÍK, J. (2010). Srovnání ekonomické výkonnosti evropských regionů podle NUTS a konstrukce porovnatelnosti hl. m. Prahy a dalších měst EU [online]. Praha: březen 2010 [cit. 2011-03-21]. Dostupné z http:// www.urm.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/analyzy/ srovnani_hdp_nuts_3.pdf. 15) MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ (2011). Informace Ministerstva pro místní rozvoj. In: Regionální studia. No. 01/11. Praha, s. 69 70. 16) MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ (2012). Podklad pro přípravu Dohody o partnerství pro programové období 2014 2020 Vymezení operačních programů a další postup při přípravě České republiky pro efektivní čerpání evropských fondů. 17) MINISTR PUBLIKY (2011). Usnesení vlády České republiky č. 650 ze dne 31. 8. 2011 k Souhrnnému návrhu zaměření budoucí kohezní politiky Evropské unie po roce 2013. [cit. 2011-10-20]. Dostupné z http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/3c49f37a002bd5dbc12579040032e2f3/$file/ 650%20uv110831.0650.pdf. Summary: Comparison of the Economic Performance of Regions and the Shaping of the Cohesion Policy in the Programming Period 2014 2020 in the Czech Republic The economic and social cohesion both belong to one of the most important areas of interest within the EU member states. It is clear, that the economic levels of its regions significantly differ. The question is: how it will affect the shaping of the economic and social cohesion policy in the programming period 2014 2020 in the Czech Republic. The main objective of this paper is to compare the territorial statistical unit (NUTS II) levels in the Czech Republic. This issue is crucial not only for getting financial resources from the structural funds of the European Union, but also for shaping the future version of the economic and social cohesion policy in the Czech Republic in the following programming period 2014 2020. At first, the current situation of the economic and social cohesion policy in the Czech Republic is described. Furthermore, the paper is devoted to the economic level of the Czech regions and their comparison through the indicator of GDP per capita in PPP. At the end, factors that influence the form of economic and social cohesion policy in the Czech Republic are described. Keywords: Economic performance, cohesion policy, structural funds Současná Evropa 01/2012 51