Zdravotnictvív České republice Ohrožení nebo příležitost? Ondřej Schneider Institut ekonomických studií FSV UK
Plán prezentace o Zdravotnictví troublemaker o Způsoby financování a placení o Organizace zdravotnictví o Zdravotnictví a stárnutí společnosti o Vliv zdravotnictví na ekonomiku o Příležitosti zdravotnictví 2
Poděkování Prezentace vznikla ve spolupráci s: Lucií Antošovou Radovanem Chalupkou Vladimírem Bezděkem 3
Zdravotnictví je specifické o Ve zdravotnictví se vyskytují všechny typy tržních selhání Negativní výběr a risk selection Morální hazard Externality Monopolistické tendence o Trh má potíže, je vládní intervence lepší? 4
Role vlády ve zdravotnictví o Vláda se ve zdravotnictví může angažovat s různou silou: Informovat (škodlivost kouření) Regulovat (ceny léků, pojistný trh) Nařizovat (očkování, povinné pojištění) Financovat (platba za státní poj.) Poskytovat (NHS) 5
Způsoby financování o Financování může být organizováno různě: Obyčejné daně (stabilní, universální, méně nezávislé) Specifické daně (spotřební daně, efektivní, ale regresivní) Sociální pojištění (adm.snadné, nezá-vislé na rozpočtu, zvyšuje nezaměst., vystavené demografii) Dobrovolné pojištění (tržní selhání nebo silná regulace) Poplatky (efektivní, ne-solidární) 6
Organizace zdravotnictví o Podle toho je zdravotnictví organizováno: Národní zdravotní služba NHS čistě vládní systém (Velká Británie) Národní pojistný systém jediná pojišťovna, mix poskytovatelů (Kanada) Sociální pojištění decentralizované pojištění, mix poskytovatelů (německý model, EU) o Zdravotní účty povinné pojištění na omezený počet diagnóz, dobrovolné pojistné plány na ostatní, konkurence mezi poskytovateli (Singapur) Dobrovolné pojištění svobodná volba účastnit se systému (USA, částečně Nizozemí) 7
Výdaje na zdravotnictví OECD Health Data 2004, 3rd Edition. OECD unweighted average. 8
Podíl veřejných rozpočtů 9 OECD Health Data 2004, 3rd Edition. OECD unweighted average.
Výdaje na zdravotnictví Podle HDP (PPP USD) 10 OECD Health Data 2004, 3rd Edition; WHO 2004 Annual Report. OECD unweighted average.
Veřejné výdaje na zdravotnictví Podle HDP (PPP USD) 11 OECD Health Data 2004, 3rd Edition; WHO 2004 Annual Report. OECD unweighted average.
Podíl veřejných výdajů % celkových výdajů na zdravotnictví ČR má nejvyšší podíl! 100% 80% 60% 40% 20% 0% Austrálie Rakousko 1990 2000 Kanada ČR Dánsko Francie Německo Irsko Maďarsko Itálie Nizozemi Británie USA Svedsko prumer OECD 12
Růst výdajů na zdravotnictví změna veřejných výdajů 1990-2000 Nejvyšší růst v ČR! 2,0% 1,5% 1,0% 0,5% 0,0% -0,5% -1,0% -1,5% Austrálie Rakousko Kanada ČR Dánsko Francie Německo Irsko Maďarsko Itálie Nizozemi Británie USA Svedsko prumer OECD 13
Růst výdajů na zdravotnictví zdravotnictví vs. HDP 1998-2004 60% kum ulovaný nár ùst 40% 20% 0% 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 14
Zdravotnictví a stárnutí populace Old-age dependency ratio Eurostat News Release No. 48/2005; 8 April 2005. 15
Vliv stárnutí na veř. výdaje ČR mezi nejohroženějšími Výdaje na penze, zdravotnictví a dlouhodobou péči United Kingdom % HDP Denmark Belgium Austria Netherlands Sweden Italy Czech Republic France Finland 5 10 15 20 25 2000 Change 2000-peak 16
Stárnutí a zdravotní výdaje Věkový profil výdajů na zdravotní péči v ČR 17 Czech Statistical Office; data for 2003.
Stárnutí a dlouhodobá péče 18 Czech Statistical Office; data for 2003.
Zdravotnictví a ekonomika neznamená jen spotřebu, ale také tvorbu hodnot Pomáhá uspokojovat naše potřeby (být zdravý) Zdraví lidé mohou pracovat práce je podmínkou produkce v jiných hospodářských odvětvích Produkcí svých služeb samo o sobě přispívá k tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) sektor zdravotnictví vytváří přidanou hodnotu ve výši 3 % HDP 19
Zdravotnictví v systému národních účtů Přidaná Přidaná hodnota: hodnota: Lidská Lidská práce práce (mzdy) (mzdy) a a užití užití kapitálu kapitálu (zisky) (zisky) aneb jak se počítá a co znamená přidaná hodnota Zdravotnictví-produkce zdravotních služeb Vstupy: Vstupy: Technologie, Technologie, materiál, materiál, energie, energie, budovy, budovy, Výstupy: Výstupy: Objem Objem zdravotní zdravotní péče péče násoben násoben její její cenou cenou Produkce sektoru zdravotnictví (5,2% HDP*) = spotřeba sektoru (2,2% HDP) + přidaná hodnota (3% HDP) * počítáno bez spotřeby léků a PZT (podle údajů ČSÚ a klasifikace OKEČ) 20
Zdravotnictví se svým charakterem řadí mezi tzv. high-tech odvětví Sektor zdravotnictví zaměstnává vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. Podíl vysokoškolsky vzdělaných činí více než 21 % všech pracovníků v sektoru. Sektor zdravotnictví využívá náročných moderních postupů; zdravotnictví je otevřené novým technologiím. 21
Kvalifikace pracovníků v různých odvětvích Odvětví ekonomické činnosti Pohostinství a ubytování Doprava, pošty a telekomunikace Průmysl Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží Zemědělství, lesnictví, rybolov Stavebnictví průměrně v ČR Chemický a farmaceutický průmysl Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení Zdravotnictví, veterinární a sociální činnost Peněžnictví a pojišťovnictví Činnost v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, včetně činností v oblasti výpočetní techniky Školství Výzkum a vývoj Zdroj: ČSÚ podíl vysokoškolsky vzdělaných 2% 6% 6% 7% 8% 9% 12% 16% 21% 21% 24% 26% 45% 59%
High-tech odvětví a jeho výkonnost Odvětví s vysokou přidanou hodnotou na 1 pracovníka. informační sektor 797 000 Kč na pracovníka finanční sektor 839 000 Kč na pracovníka Odvětví, které se rozvíjí a expanduje a kde produktivita práce, tj. přidaná hodnota na 1 pracovníka, rychle roste. informační sektor 12,2 % roční růst mezi lety 1996 a 2003 23
Produktivita práce a zdravotnictví I. Odvětví Ubytování a stravování Přidaná hodnota na pracovníka 271 551 Kč Podíl vysokoškolsky vzdělaných 2% Zdravotnictví 307 725 Kč 21% Zemědělství, myslivost, lesnictví Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost Zpracovatelský průmysl Stavebnictví Celá ekonomika Doprava, skladování, spoje Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti práce tomu neodpovídá. 697 346 Kč Informační sektor Finanční zprostředkování 325 552 Kč 368 304 Kč 377 636 Kč 396 003 Kč Přestože zdravotnictví 451 119 Kč zaměstnává velmi kvalifikovanou 692 612 Kč pracovní sílu, sílu, jeho produktivita 797 349 Kč 838 815 Kč 8% 7% 6% 9% 12% 6% 26% 24% 24
Produktivita práce a zdravotnictví II. Odvětví Informační sektor Celkový podnikatelský sektor Zdravotnictví Celá ekonomika ČR Meziroční růst produktivity práce 1996-2003 12,2 % 9,4 % 8,7 % 7,7 % České zdravotnictví se se svým dlouhodobým růstem produktivity řadí řadíspíše k průměrnějším odvětvím. 25
Zdravotnictví jako konkurenční výhoda ČR Český systém zdravotnictví produktivitu příliš nepodporuje, není jeho prioritou. Zdravotnictví má ze své podstaty všechny předpoklady pro high-tech odvětví. Dnes jím ale není, především z důvodu přílišné a leckdy zavádějící regulace celého sektoru. Podporou odvětví s vysokou přidanou hodnotou lze dosáhnout vyššího HDP a tedy obecně vyššího ekonomického růstu. Zdravotnictví tento potenciál má. Aby se sektor zdravotnictví mohl stát pro Českou republiku tzv. konkurenční výhodou, tj. aby stálo za to jeho služby vyvážet, musí fungovat poptávka a nabídka zdravotních služeb a existovat ceny. 26
Zdravotnictví jako konkurenční výhoda ČR II. Cílem zvýšení konkurence v odvětví, posílení poptávky i nabídky a zavedení skutečných cen není omezovat spotřebu zdravotní péče, ale umožnit obyvatelům země čerpat zdravotní péči dle jejich preferencí. Jen tak lze dosáhnout zvýšení konkurence-schopnosti celého odvětví v mezinárodním měřítku. 27
Zdravotnictví jako konkurenční výhoda ČR III. Vzhledem k charakteru zdravotní péče nelze spoléhat čistě na tržní přístup, kdy si každý bude kupovat zdravotní péči dle své potřeby. Na straně nabídky však lze zvýšit tlak na efektivnost a produktivitu zapojením pacientů do dohledu formou spoluúčasti. Na straně poptávky lze pacienty vybavit větší pravomocí a silou ve formě volby lékaře i pojišťovny. Bez alespoň částečných cenových signálů zůstane české zdravotnictví přeregulované a zklamávající. 28
Jaký systém pro ČR? o Výdaje na zdravotnictví porostou o Zdravotnictví se již dnes stává jedním z nejdůležitějších odvětví ekonomiky o Můžeme trvat na financování přes stát (přímo nebo pojišťovny): Daně porostou, zvýší se nezaměstnanost Zdravotnictví zůstane málo efektivním, bude přítěží veřejných rozpočtů Výdaje a mzdy budeme stále zoufaleji kontrolovat a dělat pořádek 29
Jaký systém pro ČR? o Nebo umožníme vstup trhu a větší volby tam, kde to jde Veřejný sektor se soustředí na katastrofické pojištění Soukromé pojišťovny a poskytovatelé péče se postarají o pokrytí běžných zdravotních problémů Obyvatelé/pacienti budou vyzbrojeni prostředky na nákup zdravotních služeb Poskytovatelé péče budou orientování na efektivitu přirozeně, vlastním zájmem 30
Jaký systém pro ČR? o Není třeba se bát soukromého poskytování zdravotních služeb o Soukromý sektor má správné podněty, pokud jsou pacienti dostatečně vybaveni o Centrální řízení nefunguje ani ve zdravotnictví! 31
Jaký systém pro ČR? o ČR je v unikátní pozici: velké hrozby (demografie), ale i velké příležitosti -další efekty efektivního zdravotnictví v ČR Zdravotnictví je hi-tech sektor, má pozitivní vliv na své okolí přitahováním kvalifikované práce Zdravotnictví je také náročné na práci, je schopné přebírat zaměstnance odjinud ČR a celá střední Evropa má konkurenční výhodu v poskytování zdravotnických služeb v rámci EU Poskytovatelé péče budou orientování na efektivitu přirozeně, vlastním zájmem 32