ANALÝZA VÝSLEDKŮ ŠETŘENÍ MAPA ŠKOLY

ANALÝZA VÝSLEDKŮ ŠETŘENÍ MAPA ŠKOLY na základních školách Nového Jičína Tento materiál obsahuje komentované souhrnné výsledky základních škol Nového Jičína z dotazníkového šetření Mapa pro ZŠ. ANALYTICKÁ ZPRÁVA pro Městský úřad Nový Jičín říjen 2013

OBSAH ANALYTICKÉ ZPRÁVY ÚVOD... 3 1. CHARAKTERISTIKA PROJEKTU MAPA ŠKOLY... 3 2. JAK MOHOU ŠKOLY POUŽÍVAT VÝSLEDKY ŠETŘENÍ... 4 3. ZÁKLADNÍ POJMY... 5 ANALYTICKÁ ZPRÁVA... 6 4. OBECNÉ INFORMACE O ZÚČASTNĚNÝCH ŠKOLÁCH... 6 5. VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO O ŠETŘENÍ A ZAJÍMAVÉ TENDENCE V SOUHRNECH... 9 6. MÍSTO ZÁVĚRU... 28 2

ÚVOD V následujícím textu krátce shrneme podstatu a přínos dotazníkového šetření Mapa školy, kterého se školy Nového Jičína zúčastnily. Stručně vás seznámíme s důležitými používanými pojmy a poté vás čeká souhrnná část zprávy s uvedením zajímavých obecných tendencí, které interpretujeme na základě informací získaných z dotazníků všech respondentů, kteří se zúčastnili letošního ročníku projektu. Výsledky šetření jsou zachyceny sadou zpráv, které od nás školy obdržely v papírové i elektronické podobě. Jedná se zejména o souhrnnou zprávu, která shrnuje výsledky za všechny školy, a zprávu analytickou,, neboli konkrétní výsledky dané školy zpracované do podoby tabulek a grafů. Součástí výsledků byly také odpovědi na otevřené otázky a školám, které se zúčastnily v předchozích letech, byl vyhotoven meziroční posun. Školy, které měly zájem o podrobnější rozbor svých výsledků, si mohly objednat individualizovanou zprávu. 1. Charakteristika projektu Mapa školy V rámci budování komplexního systému monitorování kvality školství řeší tento projekt detailně oblast klimatu školy jako významné součásti vzdělávacího procesu. Hodnocení klimatu školy sice není záležitostí, která na školách vyřeší všechny problémy, může však významně napomoct zkvalitnit výuku, prostředí a atmosféru ve škole. Nástrojem použitým pro hodnocení kvality klimatu školy je anonymní dotazníkové šetření mezi žáky, učiteli a rodiči, které poskytuje školám informace o vztazích, názorech, postojích a přáních všech aktérů vzdělávacího procesu. Pokud škola takové šetření provádí a následně zveřejňuje jeho výsledky a dále s nimi pracuje, sděluje tak okolí, že se snaží zlepšovat kvalitu svých služeb, a říká: žákům,, že je poslouchá, že jejich názory jsou pro ni důležité a směrodatné; učitelům, že jejich práce s žáky je významná a že je oceňována; rodičům a lidem spojeným se školou, že pro školu je spokojenost zákazníků i kvalita důležitá a že jejich škola je připravena pro své neustálé zlepšování přijmout podstatné změny. Dotazníkové hodnocení kvality školy přispívá k obrazu školy jako důvěryhodné instituce dbající o kvalitu a otevřenou komunikaci, a to nejen svými výsledky, ale procesem hodnocení samotným. Má-li však být tento proces úspěšný, je potřeba zajistit od samého začátku pozitivní přístup dvou hlavních partnerů zřizovatelů škol (krajů a obcí) a škol samých a vytvořit co největší prostor pro hledání optimálních konkrétních řešení a atmosféru, v níž je hodnocení možné a bezpečné. Při hodnocení klimatu školy se jedná o komplexní a komplikovaný kovaný systém, jehož zavádění a optimalizace mohou trvat i několik let. Nejtěžším úkolem je vysvětlit vedení školy i učitelům, proč se nechat hodnotit, a naučit žáky a rodiče hodnotit pravdivě a spravedlivě, aby se vybudovala důvěra v celý systém evaluace. 3

2. Jak mohou školy používat výsledky šetření Zjistí, jak na tom skutečně jsou Pro jakoukoli chystanou změnu je třeba znát současný stav. Proto je při skutečné snaze o autoevaluaci nezbytné nejprve dobře zmapovat situaci, ve které se daná škola právě nachází. Co si myslí rodiče? Na co kladou důraz? Jak hodnotí školu žáci? Čeho si váží, co si ze školy odnášejí a co by naopak chtěli změnit? Každý ředitel nebo učitel zná mnohé aspekty života školy, ale na situaci školy má málokdo komplexní pohled. A právě podrobné zmapování výchozího stavu odkryje potenciální možnosti školy i reálné limity na straně žáků, rodičů a učitelů. Porovnají se s ostatními Možnost srovnat výsledky školy s průměry za větší soubory ředitelé škol velmi vítají pomůže jim to totiž překonat jistou izolovanost škol, která je běžná i ve větších městech. Další význam získalo srovnání výsledků dnes, kdy nový školský zákon poskytl školám větší autonomii v pedagogických otázkách. Projekt Mapa školy je pro ředitele vhodnou příležitostí, jak získat reálná měřítka výsledků vzdělávání. Přináší úplně jiný přehled o obrazu školy v očích žáků, rodičů a učitelů. Obojí lze využít jako podklad při pravidelném sebehodnocení školy. Vysoké počty dotazovaných osob v jednotlivých kolech projektu jsou zárukou značné vypovídací hodnoty celkových (průměrných) výsledků. Například zjištění, kdy více než polovina žáků osmých tříd souhlasí s tvrzením, že jim škola nepomáhá získat sebedůvěru, by mohlo být hodnoceno jako chyba školy a problém, který je třeba řešit. Když však víte, že celostátně takto odpovídá v průměru 85 % žáků osmých tříd, jde rázem spíše o úspěch. Mohou sledovat změny své školy Od samého počátku počítá projekt s možností opakování výzkumu. Data jsou uložena tak, aby v příštích letech umožnila sledovat vývojové trendy a sestavovat časové řady. V každé zkoumané oblasti mohou školy zaznamenat postupný vývoj. Školy vidí, jak se jim daří naplňovat cíle školy, a mohou také aktuálně reagovat na nově vzniklé problémy. V budoucnu tak zjistí, zda provedené změny skutečně vedly k očekávaným výsledkům. Umožní pravidelně hodnotit školu Mapa školy může hodně pomoct při tvorbě výroční zprávy o činnosti školy. Mnohé části analýzy, kterou školy dostaly, mohou použít při vlastním hodnocení školy. Formu sběru dat mohla každá škola přizpůsobit svým potřebám. Výsledky z šetření dostala každá škola v papírové i elektronické podobě, a to ať už si vybrala pro odevzdání dotazníků formu papírovou, nebo elektronickou. 4

3. Základní pojmy Následující část vysvětluje některé důležité pojmy, které se v textu objevují. Doporučujeme vám prostudovat si tuto část ještě před samotným čtením zprávy. Ne všechny pojmy uvedené na tomto místě se vyskytují dále v této zprávě, přesto je zde ponecháváme pro možnost porovnání tohoto souhrnu se zprávami jednotlivých základních škol z Nového Jičína. Zkratky a značky RVP Rámcový vzdělávací program ŠVP Školní vzdělávací program SWOT SWOT analýza je komplexní metoda kvalitativního vyhodnocení všech relevantních faktorů. Jádro metody spočívá v pojmenování a ohodnocení jednotlivých aspektů, které jsou rozděleny do čtyř základních skupin silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby. Průměr Vyjadřuje to, co se pokládá za obvyklé, běžné, většinové. Důležité je rozlišení mezi aritmetickým průměrem a tím, co je průměrné ve smyslu nejčastější.. Aritmetický průměr, který se ve zprávě používá, je součtem všech hodnot vyděleným jejich počtem. Četnost Informace o tom, jak často se daný jev vyskytuje. Je udávána jako absolutní (20 stejných odpovědí z 200). Pro větší přehlednost se využívá relativní četnost (10 % odpovědí z 200). Percentil Pořadí účastníka přepočtené na stupnici 0 100 (0 = nejhorší, 50 = střed, 100 = nejlepší). Percentil lze též interpretovat jako počet procent těch, které účastník předstihl. Pokud se například dotazníkového šetření zúčastnilo 400 škol, pak škola s percentilem 75 předstihla v hodnocení 75 % (tj. 300) ostatních. Referenční rámec Referenční rámec je skupina, se kterou vaši školu porovnáváme. Nejpoužívanějším referenčním rámcem v této zprávě je skupina všech zúčastněných základních škol. V některých případech jsme jako referenční rámec zvolili jiný typ členění: Členění podle typu školy ZŠ, 1. 9. ročník ZŠ, pouze 1. stupeň Členění podle stupňů 1. stupeň (1. 5. ročník) 2. stupeň (6. 9. ročník) Členění podle respondentů žáci 1. stupně, žáci 2. stupně, žáci celkem rodiče; učitelé; provozní zaměstnanci; ředitelé 5

ANALYTICKÁ ZPRÁVA Tato část zprávy obsahuje informace o zúčastněných školách Nového Jičína, zajímavá fakta o podmínkách jejich činnosti (data z ředitelských dotazníků) a souhrnné výsledky celého šetření, které ukazují obecné trendy v oblasti klimatu českých škol. Vše je prezentováno v textové nebo grafické podobě a doplněno komentářem. 4. Obecné informace o zúčastněných školách Dotazníkového šetření Mapa pro základní školy se v lednu až březnu 2013 zúčastnilo celkem 60491 respondentů ze 120 základních škol. Největší podíl na účasti mají plně organizované školy (74). V menším počtu se pak zúčastnily také malotřídní školy a školy pouze s 1. stupněm (17). Zbylé školy velikost neuvedly (29). Zájem širokého spektra škol signalizuje, že všechny základní školy jsou bez rozdílu velikosti nebo typu postaveny před stejný závazek v podobě autoevaluace. U menších nebo neúplných škol se zájem o dotazníkové šetření může spojovat s vědomím, že svou opodstatněnou existenci mohou v budoucnosti prokázat pouze ve spojitosti s kvalitou služeb, které poskytují. Současně s projektem Mapa školy probíhalo dotazníkové šetření také v mateřských školách. Celkem se zapojilo 105 MŠ, ať už samostatných nebo spojených se základní školou. Mateřské školy jsou vyhodnoceny zvlášť. Množství rodičovských dotazníků by v optimálním případě mělo být stejné jako žákovských; ve skutečnosti se jich vrátilo o 11 % méně. Do projektu se mohli zapojit také provozní (nepedagogičtí) zaměstnanci, kteří měli vlastní dotazník. Přestože byl dotazník pro provozní zaměstnance pro školy zdarma, ne všechny školy této možnosti využily; celkem se z Nového Jičína zapojilo 61 provozních zaměstnanců. Podrobné údaje jsou znázorněny v tabulce č. 1 Tabulka č. 1 Počty respondentů Počty respondentů Školy Učitelé ZŠ ČR 125 2 559 19190 13272 28 086 886 z toho ZŠ Nový Jičín 5 Žáci 1. stupeň Žáci 2. stupeň Rodiče Provozní zaměstnanci 117 886 864 1 560 74 Celkem 125 2 559 19190 13272 28 086 886 Z pěti škol Nového Jičína se zúčastnilo celkem 1 560 rodičů, 117 učitelů, 886 žáků prvního a 864 žáků druhého stupně. 6

Zastoupení krajů Školy zúčastněné v projektu Mapa školy 2012/2013 podle krajů Do projektu se zapojily školy ze všech 14 krajů České republiky. Největší podíl zaujímají školy z Prahy (19%) a Hradce Králové (17%). Graf č. 1 Podíl škol v krajích na počtu škol v projektu Ústecký kraj 4 % Vysočina 6 % Zlínský kraj 2 % Hlavní město Praha 19 % Středočeský kraj 10 % Plzeňský kraj 2 % Jihočeský kraj 6 % Jihomoravský kraj 6 % Pardubický kraj 6 % Olomoucký kraj 4 % Moravskoslezský kraj 7 % Liberecký kraj 2 % Královéhradecký kraj 17 % Karlovarský kraj 10 % Počty žáků se v jednotlivých krajích pohybovaly od 217 (Liberecký kraj) po 8 951 (Hlavní město Praha). 7

Návratnost dotazníků novojičínských škol Následující graf vyjadřuje poměr mezi objednanými a vyplněnými dotazníky, který v případě žákovských dotazníků dosáhl 88 %. U žákovských dotazníků může jít o situaci, kdy nejsou všichni žáci přítomni nebo jednoduše škola objednala několik dotazníků navíc. Graf č. 2 2 500 Návratnost dotazníků - Nový Jičín 2 000 1 500 1 000 500 1 990 1 560 941 886 1 049 864 170 117 0 rodiče žáci 1. stupeň žáci 2. stupeň učitelé objednáno zpracováno V případě učitelů a rodičů se obvykle projevuje fakt, že dotazník je dobrovolný. Je na zvážení každého respondenta, zda se rozhodne jej vyplnit. Přesto je návratnost rodičovských dotazníků (78 %) vysoká. Nižší návratnost učitelských dotazníků může být způsobena vyšším než potřebným počtem objednaných dotazníků. Tabulka č. 2 Návratnost dotazníků pro učitele podle jednotlivých škol škola návratnost objednáno zpracováno ZŠ Jubilejní 3 54,2% 24 13 ZŠ Dlouhá 50,0% 20 10 ZŠ Komenského 68 56,4% 39 22 ZŠ Komenského 66 72,7% 44 32 ZŠ Tyršova 1 93,0% 43 40 8

5. Výsledky dotazníkového šetření a zajímavé tendence v souhrnech V této části zprávy přinášíme zajímavá zjištění, nejvýraznější trendy a tendence zpracované na základě výsledků dotazníkového šetření Mapa školy. Pro přehlednost jsme tuto část zprávy strukturovali do několika tematických okruhů: Cíle školy Školní vzdělávací program Výběr školy Spokojenost se školou Kvalita a forma výuky Vztahy Bezpečné a zdravé prostředí školy Spolupráce Materiální zázemí DŮLEŽITÉ! Ke všem komentářům a souhrnným výsledkům dotazníkového šetření Mapa školy je potřeba přistupovat s přihlédnutím ke specifickým podmínkám každé školy. Dotazníkové šetření pracuje se subjektivními názory respondentů a žádná zpráva nemůže dokonale posoudit všechny okolnosti, podmínky a hodnotové orientace respondentů. Interpretace souhrnných dat může sloužit jako orientační východisko vlastních analýz. 9

Cíle novojičínských škol Jak vypadají hlavní cíle škol z Nového Jičína Co podle vás patří mezi hlavní úkoly školy? Tuto otázku jsme v dotazníku pokládali učitelům, rodičům a žákům 2. stupně s cílem zjistit, co jednotliví respondenti od školy očekávají. V jedenácti možných odpovědích jsme se snažili zkombinovat cíle tradiční školy (např. získat maximum znalostí a vědomostí) s cíli, které jsou typické pro RVP a korespondují s obsahem klíčových kompetencí. Naše pracovní hypotéza předpokládala, že učitelé mají největší povědomí o žádoucích cílech školy v dnešním pojetí a že rodiče a žáci 2. stupně ve větší míře očekávají od školy tradiční hodnoty. Vycházeli jsme hlavně z předpokladu, že informovanost širší rodičovské veřejnosti o probíhajících změnách je nedostatečná, a také z tendence rodičů posuzovat školu na základě vlastních zkušeností. Graf č. 3 Co by měla škola žáky naučit? 100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % % 1 2 3 4 5 6 7 8 učitel 9 % 27 % 3 % 79 % 54 % 27 % 20 % 60 % rodič 8 % 63 % 19 % 57 % 31 % 16 % 18 % 52 % žák 2. stupně 25 % 59 % 46 % 33 % 28 % 14 % 23 % 46 % 9 10 11 15 % % 3 % 17 % 2 % 2 % 11 % 8 % 9 % 1. naučit se slušně se chovat 2. získat maximum znalostí a vědomostí 3. dobře se připravit na přijímací zkoušky 4. naučit se učit se, vyhledávat a zpracovávat informace 5. naučit se řešit samostatně problémy 6. naučit se dodržovat pravidla a respektovat autoritu 7. naučit se obhajovat vlastní názor a vést diskusi 8. naučit se spolupracovat v kolektivu, vycházet a jednat s lidmi 9. získat zdravé sebevědomí a schopnost sebekritiky 10. respektovat životní prostředí 11. respektovat odlišnosti (kulturní, etnické atd.) Za jeden z hlavních cílů školy považují shodně učitelé i rodiče naučit se učit se, vyhledávat a zpracovávat informace, pouze 21 % učitelů tento cíl jako důležitý neoznačilo 1. Spolupráce v kolektivu je dalším z důležitých cílů, který patří k prioritám jak mezi učiteli, tak mezi rodiči i žáky. Dalším z důležitých úkolů školní docházky z pohledu rodičů i žáků je získat maximum znalostí a vědomostí; tento cíl však volilo jako důležitý pouze 27 % učitelů. Rodiče jako důležitý cíl spatřují také naučit žáky samostatně řešit problémy. Stále jako poměrně důležitý cíl vidí žáci naučit se učit se, vyhledávat a zpracovávat informace. 1 Společnost Scio tento závěr z dotazníkového šetření sleduje již několik let, v návaznosti na tyto výsledky nové trendy ve vzdělávání jsme vytvořili nový komplexní test, který je zaměřen na dovednosti žáků potřebné pro život v 21. století. Spojuje tak schopnost řešit problémy a dovednost orientovat se v současném světě informací. 10

U žáků kromě již zmíněných cílů hraje velkou roli snaha přípravu na přijímací zkoušky. Až do druhé poloviny žebříčku se u žáků zařadil cíl naučit se samostatně řešit problémy.. Přitom se z pohledu trhu práce jedná o jednu z nejdůležitějších schopností, které si žáci mohou ze školy odnést. Učitelé i rodiče tomuto cíli dávají naštěstí větší váhu. Zajímavý je také fakt, že učitelé přikládají větší důležitost respektování autority a dodržování pravidel než slušnému chování žáků.. Přitom právě osvojení si slušného chování patří mezi 5 nejvýznamnějších cílů školy z pohledu žáků a v mnoha vyspělých zemích patří výchova slušného občana mezi jeden z předních kurikulárních cílů. Naplňování školních cílů Stanovení cílů výuky je důležité. Logicky pak vyvstává otázka, jak se tyto cíle daří školám naplňovat. V grafu č. 7 čteme odpovědi na otázku Jak škola rozvíjí u žáků dané schopnosti. Na otázku odpovídali rodiče i učitelé; každé možnosti přiřazovali od 1 (nerozvíjí) do 7 (rozvíjí maximálně) bodů. Podle učitelů škola nejlépe rozvíjí spolupráci v kolektivu,, což je dle stejných respondentů zároveň jeden z hlavních cílů školy (viz graf č. 6). Učitelé se s rodiči shodují na tom, že škola u žáků rozvíjí slušné chování,, naopak nejvíce se obě tyto skupiny respondentů rozcházejí v hodnocení přípravy na přijímací zkoušky. Rozvíjení přípravy na přijímací zkoušky hodnotili učitelé velmi pozitivně, a to i přes to, že tomuto cíli sami přiřadili jednu z nejmenších priorit (viz graf č. 6). Graf č. 4 zdravé sebevědomí a schopnost sebekritiky vést diskusi, obhajovat vlastní názor slušně se chovat samostatně se učit, vyhledat a zpracovat informace připravit se na přijímací zkoušky řešit samostatně problémy a komplexní úlohy naučit se fakta spolupracovat v kolektivu, vycházet a jednat s lidmi dodržovat pravidla a respektovat autoritu 1 2 3 4 5 6 7 Rodiče Učitel Bodové hodnocení je u jednotlivých možností poměrně vyrovnané a pohybuje se od 4,8 do 5,7 bodů. Nejnižší hodnocení udělili rodiče, a to schopnosti vést diskusi a obhájit vlastní názor. 11

Školní vzdělávací programy Míra informovanosti rodičů Naprostá většina rodičů odpověděla na otázku, zda jsou dostatečně informováni o dění ve škole, ano nebo spíše ano. Přepočítáme-li odpovědi na body, můžeme jednotlivé školy seřadit. Následující graf ukazuje, jak jsou na tom jednotlivé školy Nového Jičína v porovnání mezi sebou i se všemi školami v šetření. Naprostá většina rodičů vyjádřila s mírou informovanosti o dění ve škole spokojenost. Výsledek většiny novojičínských škol se pohybuje nad průměr všech zapojených škol, výjimku tvoří škola 5, kde je výsledek průměrný. Určitou míru nespokojenosti vyjádřilo od 5 do 10 procent rodičů z jednotlivých škol. Graf č. 5 12

Graf č. 6 percentil 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 ZŠ Jubilejní 3 hodnoceno rodiči 66 Jste dostatečně informováni o dění ve škole? ZŠ Dlouhá ZŠ Komenského 68 ZŠ Komenského 66 ZŠ Tyršova 1 65 77 57 38 Poněkud hůře hodnotí rodiče míru informovanosti o probíhajících změnách a reformě ve školství. Podíl rodičů, kteří žádné informace nedostali je podobná na všech pěti školách a pohybuje se v rozmezí 21 až 26 procent. Graf č. 7 13

Výběr školy Nejčastější důvody S kolísajícím počtem žáků nastupujících povinnou školní docházku se stále ožehavěji připomíná téma meziškolní konkurence. To potvrdili také ředitelé, kteří nedostatek žáků považují za jedno z největších vnějších ohrožení školy. V dotazníku jsme se proto rodičů zeptali Podle čeho jste se především rozhodovali při výběru školy, kterou vaše dítě navštěvuje?. Otázkou jsme chtěli školám poskytnout informaci o tom, které aspekty při výběru školy hrají u rodičů důležitou roli. Rodiče se dnes o umístění svého potomka rozhodují podle většího množství kritérií. Nejvýznamnějším výběrovým faktorem pro 47 % novojičínských rodičů zůstává umístění školy tj. vzdálenost od bydliště. Přestože vzdálenost školy bude asi vždy významným faktorem, bude se jeho váha snižovat ve prospěch pověsti školy a doporučení jiných rodičů (uvedlo přibližně 27 % rodičů). Mezi další faktory patří zejména zaměření školy nebo některé třídy a vlastní zkušenosti. Rodiče v Novém Jičíně se prakticky vůbec nerozhodují podle rozsahu volitelných předmětů a volnočasových aktivit. Jen 11 % rodičů dává váhu osobní návštěvě školy. Graf č. 8 (rodiče) Podle čeho jste se především rozhodovali při výběru školy, kterou vaše dítě navštěvuje? neměli jsme v podstatě jinou volbu vzdálenost od bydliště tak, aby dítě nemuselo dojíždět příliš rozsah nabídky volnočasových aktivit pověst školy, doporučení jiných rodičů zaměření školy nebo některé třídy (sport, jazyky apod.) dojem z osobní návštěvy školy množství a rozsah volitelných předmětů vlastní zkušenosti (např. sourozenec) bylo nám to v podstatě jedno známý ředitel, pedagog úspěšnost žáků při přechodu na střední školy do školy chodí kamarádi dítěte zaujala nás webová prezentace školy jiný důvod 0% 20% 40% 60% 80% 100% 14

Spokojenost se školou Graf č. 9 Rodiče jsou obvykle v hodnocení školy poměrně pozitivní, což platí i pro novojičínské školy. Záporné odpovědi tvořily nejvýše 15 % ze všech odpovědí dané školy, nejvíce se jich objevilo na škole č. 2. 15

Graf č. 10 (učitelé) Spokojenost se školou jsme zjišťovali i u učitelů. Naprostá většina učitelů je ráda, že učí právě na své škole. 16

Atmosféra školního prostředí Vybranými otázkami se šetření zaměřovalo také na atmosféru školy. Ptali jsme se žáků, zda se ráno těší do školy, zda se v ní cítí dobře apod. U učitelů jsme zjišťovali, zda se cítí dostatečně ohodnoceni svým vedením a zda rádi učí právě na své škole. U rodičů jsme pak například zjišťovali, zda se jejich dítě nebojí chodit do školy, jak jsou spokojeni s řízením školy nebo zda by školu doporučili svým známým. Čísla 1 5 v grafech č. 13 představují jednotlivé školy Nového Jičína. Graf č. 11 100 ATMOSFÉRA ŠKOLY 90 80 70 til n e rc e p 60 50 40 30 20 10 0 ZŠ Jubilejní 3 hodnoceno žáky 1. stupně 55 hodnoceno žáky 2. stupně 82 hodnoceno rodiči 57 hodnoceno učiteli 22 ZŠ Dlouhá ZŠ Komenského 68 ZŠ Komenského 66 6 53 69 47 89 75 24 79 80 72 83 30 ZŠ Tyršova 1 46 62 32 40 Odpovědi na jednotlivé otázky byly přepočítány na body a zprůměrovány. Poté byly školy podle dosažených bodů seřazeny a byl vypočten percentil. Ten říká, kolik ostatních škol na základě odpovědí respondentů, daná škola předstihla. Z grafu je patrné, že atmosféra ve škole je různými skupinami respondentů vnímána odlišně. K výsledkům z grafu je potřeba přistupovat s přihlédnutím ke specifickým podmínkám každé školy. Percentily zobrazují relativní postavení školy mezi ostatními, nezohledňují však výšku reálně udělených bodů. Může se tak stát, že i škola s nízkým percentilovým hodnocením obdržela na dané otázky kladné hodnocení. Percentil však může sloužit jako varovný ukazatel. Výsledky je nutné porovnat s bodovým hodnocením, které obdržela každá škola ve své analytické zprávě. Zájem rodičů o rozšíření výuky Následující graf analyzuje odpovědi na otázku z rodičovského dotazníku Existuje nějaká vzdělávací oblast, předmět, skupina předmětů, na něž by se podle vás měla škola více zaměřit?. Nejvíc rodičů (36 %) by nechtělo měnit nic. Posílení výuky cizích jazyků by přivítalo přibližně 13 % rodičů. Mezi další žádané oblasti patří sport (13 %) a hodiny informační a komunikační technologie, 17

jejichž navýšení si přeje 12 % rodičů. Ve srovnání s jinými školami je snaha o posílení jazykové výuky spíše menší rodiče jsou zde s výukou jazyků zřejmě spokojeni. Graf č. 12 (rodiče) Existuje nějaká vzdělávací oblast, předmět, skupina předmětů, na něž by se podle Vás měla škola více zaměřit? nelze posoudit 17 % něco jiného umělecké výchovy (výtvarnou, hudební, estetickou atd.) 3 % 7 % český jazyk, humanitní předměty matematiku, přírodovědné předměty 5 % 6 % sport informační a komunikační technologie cizí jazyky ne, vyhovuje nám to tak, jak je to teď 13 % 12 % 13 % 36 % 0% 10% 20% 30% 40% Kvalita a forma výuky Na čem je závislé hodnocení školy Co vypovídá o kvalitě výuky? Jsou to známky, dostatek vědomostí, partnerský vztah učitele se žáky nebo úspěšnost při přijímacích zkouškách? Jde o sumu různých faktorů, jejichž hodnocení je velice subjektivní. Do posuzování kvality výuky se může promítnout také množství informací, které respondenti mají, jejich očekávání, zkušenosti, možnosti srovnání s jinou školou apod. V dotazníkovém šetření jsme otázky zaměřené na kvalitu výuky položili rodičům, učitelům i žákům 2. stupně. Za kvalitu výuky měli respondenti možnost přidělit škole 1 7 bodů (čím vyšší číslo, tím lepší hodnocení), z nichž byl pro graf č. 15 vypočten průměr. Na základě průměrného bodového výsledku byl každé škole přiřazen percentil, ve kterém se umístila. V grafu č. 15 můžeme vidět, jak se škola umístila na základě hodnocení jednotlivých skupin respondentů mezi ostatními školami. Každá škola je zde srovnávána s ostatními školami, dosažený percentil tedy může být nízký i přesto, že bodové hodnocení dané skupiny respondentů mohlo být poměrně vysoké (kladné). 18

Graf č. 13 100 KVALITA VÝUKY - zaměřeno na znalosti 90 80 70 til n e rc e p 60 50 40 30 20 10 ZŠ Jubilejní 3 hodnoceno žáky 2. stupně 99 hodnoceno rodiči 57 hodnoceno učiteli 22 0 ZŠ Dlouhá ZŠ Komenského 68 ZŠ Komenského 66 ZŠ Tyršova 1 74 78 71 24 79 80 72 83 30 27 32 40 Z pohledu rodičů vynikají zejména školy 3 a 4, které jsou hodnoceny lépe než 80 % zapojených škol. Mnohé školy hodnotili nadprůměrně nejen rodiče, ale také žáci 2. stupně, např. školy 1, 2, 3 a 4. Učitelé své školy většinou hodnotí dobře. Přesto jsou některé školy hodnoceny vyučujícími hůře než jiné, týká se to zejména škol 1, 4 a 5. Zajímavá je situace ve škole 1, kde žáci vnímají kvalitu školy výrazně lépe než rodiče a zejména učitelé. Jak je vidět, hodnocení jednotlivých respondentů se často výrazně odlišuje, je proto nutné hodnotit pozorně a přihlédnout ke konkrétnímu prostředí každé školy. Například na škole 2 se rozchází hodnocení rodičů od žáků a učitelů. Na škole 5 je hodnocení slabší od všech skupin respondentů. Ukazatelé v grafu 16 sestávají z několika dílčích otázek pro každou skupinu respondentů. Body za jednotlivé odpovědi byly zprůměrovány a poté převedeny na percentily. 19

Graf č. 14 KVALITA VÝUKY - zaměřeno na kompetence 100 90 80 70 til n e rc e p 60 50 40 30 20 10 ZŠ Jubilejní 3 hodnoceno žáky 1. stupně 75 hodnoceno žáky 2. stupně 45 hodnoceno rodiči 77 hodnoceno učiteli 67 0 ZŠ Dlouhá ZŠ Komenského 68 ZŠ Komenského 66 ZŠ Tyršova 1 4 74 66 11 34 71 49 80 65 88 86 62 31 38 34 71 V dílčích dotazech jsme například zjišťovali, zda žáci pracují v hodinách skupinově, učí se obhajovat vlastní názor, cvičí se v sebehodnocení nebo zda se snaží samostatně získávat a zpracovávat informace. Výsledný percentil vypovídá za skupinu všech zúčastněných škol. Mírně nadprůměrné a při tom nejvyrovnanější výsledky má škola 4. Na školách 2 a 5 převažuje kladné hodnocení vyučujících. K výsledkům z grafu je potřeba přistupovat s přihlédnutím ke specifickým podmínkám každé školy. Percentily zobrazují relativní postavení školy mezi ostatními, nezohledňují však výšku reálně udělených bodů. Může se tak stát, že i škola s nízkým percentilovým hodnocením obdržela na dané otázky kladné hodnocení. Percentil však může sloužit jako varovný ukazatel. Výsledky je nutné porovnat s bodovým hodnocením, které obdržela každá škola ve své analytické zprávě. 20

Respekt žáků k učitelům problém autority? Vztahy Obsahově stejné otázky Máš výhrady k tomu, jak se někteří spolužáci chovají k učitelům? a Máte výhrady k chování žáků k učitelům? jsme v dotazníkovém šetření položili žákům 2. stupně a učitelům. Výsledky nám ukazuje následující graf. Graf č. 15 4 Máte výhrady k chování žáků k učitelům? 3 2 1 0 ZŠ Jubilejní 3 ZŠ Dlouhá ZŠ Komenského 68 ZŠ Komenského 66 ZŠ Tyršova 1 hodnoceno učiteli hodnoceno žáky 2. stupně V grafu jsou použity přepočtené body. Vyšší hodnota znamená, že dotazovaní mají méně výhrad k chování žáků k učitelům. Bezpečné a zdravé prostředí školy Zeptali jsme se rodičů Zažívá vaše dítě ve škole nebo kvůli ní strach?.. Jak je z grafu patrné, naprostá většina rodičů (90%) odpověděla ne nebo spíše ne. 21

Graf č. 16 (rodiče) Zažívá vaše dítě ve škole nebo kvůli ní strach? 51,1 % 38,6 % 6,1 % 4,3 % 0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 % 80 % 90 % 100 % ne spíše ne spíše ano ano Na úrovni všech zúčastněných škol jsme výsledky zkoumali také podle velikosti školy nebo velikosti obce, ve které se škola nachází, ale ani zde nedocházelo k výrazným výkyvům. Děti se tak podle rodičů cítí ve škole bezpečně nezávisle na její velikosti a také nezávisle na rozloze obce. Náměty na změny V následujícím grafu uvádíme nejčastější situace, které rodičům vadí a měly by se podle nich změnit. Více než 41 % rodičů nevadí nic, dále se rodiče rozdělili na menší skupinky. Tak je podle pětiny rodičů potřeba změnit vztahy žáků navzájem, 13 % rodičů upozorňuje na malé množství akcí pořádaných školou. Graf č. 17 (rodiče) 100 % Co by bylo potřeba na vaší škole změnit, co vám na vaší škole nejvíc vadí? 80 % 60 % 40 % 20 % 41 % 21 % 13 % 12 % 10 % 9 % 0 % nic vztahy mezi žáky navzájem málo mimoškolních akcí pořádaných školou výběr volitelných předmětů výběr kroužků špatné vybavení pomůcky, počítače, učebnice atd. 22

Materiální zázemí Materiální zázemí každé školy se liší. Navíc co může stačit jedné škole, nemusí být dost pro jinou. Zjišťovali jsme proto, jak se na materiální zázemí své školy dívají učitelé i rodiče. V obou grafech jsou odpovědi vyjádřeny procentem učitelů či rodičů, kteří danou odpověď zvolili. Navíc jsme do grafů pro možnost srovnání přidali průměr za každou školu Nového Jičína a průměrnou odpověď za všechny zúčastněné školy. Graf č. 18 (učitelé) Jste spokojen(a) s materiálním zázemím vaší školy? - učitelé 100% 4 90% 80% 70% 3 60% 50% 2 40% 30% 20% 1 10% 0% ZŠ Jubilejní 3 ano 8 % spíše ano 38 % spíše ne 38 % ne 15 % průměr školy Nový Jičín 2,38 průměr všechny školy ČR 3,08 ZŠ Dlouhá ZŠ Komenského 68 ZŠ Komenského 66 40 % 59 % 38 % 40 % 23 % 53 % 10 % 9 % 9 % 10 % 9 % 0 % 3,10 3,32 3,28 3,08 3,08 3,08 ZŠ Tyršova 1 5 % 48 % 28 % 20 % 2,38 3,08 0 Na dvou ze sledovaných novojičínských škol jsme zaznamenali situaci, kdy záporné reakce učitelů tvořili téměř polovinu nebo i více odpovědí (školy 1 a 5). Určitá míra nespokojenosti se vyskytuje i na ostatních školách, ta ale spíše nevybočuje z průměru. Je zajímavé, že rodiče, kteří odpovídali na stejnou otázku, nepotvrdili nespokojenost s materiálním vybavením na škole 1. Na škole 5 vnímá nedostatečnost vybavení 28 % rodičů. Na škole 3 je o slabším materiálním zázemí přesvědčena třetina rodičů a pětina vyučujících. 23

Graf č. 19 (rodiče) Jste spokojen(a) s materiálním zázemím vaší školy? - rodiče 100% 4 90% 80% 70% 3 60% 50% 2 40% 30% 20% 1 10% 0% ZŠ Jubilejní 3 #N/A 28 % #N/A 58 % #N/A 10 % #N/A 4 % průměr školy Nový Jičín 3,11 průměr všechny školy ČR 3,24 ZŠ Dlouhá ZŠ Komenského 68 ZŠ Komenského 66 26 % 51 % 53 % 41 % 47 % 43 % 24 % 1 % 3 % 9 % 1 % 1 % 2,83 3,48 3,48 3,24 3,24 3,24 ZŠ Tyršova 1 24 % 49 % 20 % 8 % 2,89 3,24 0 Graf č. 20 (učitelé) 24