Case management v péči o duševně nemocné: ideály a praxe seminář, Brno 19.-20.12.2011. občanské sdružení Péče o duševní zdraví



Podobné dokumenty
Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík

Centra pro duševní zdraví. Mgr. Pavel Říčan

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Týmová spolupráce zdravotních a sociálních služeb. O.Pěč ESET, Psychoterapeutická a psychosomatická klinika ESET - HELP

Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj. MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice

Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014.

Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová

Zapojování psychiatrů do komunitních sociálních služeb

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016

Zahajovací konference

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první

Popis realizace poskytované sociální služby

Udržitelné financování komunitní péče MUDR. SIMONA PAPEŽOVÁ PSYCHIATRICKÁ SPOLEČNOST ČLS JEP

CENTRA DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

REFORMA PSYCHIATRICKÉ PÉČE, RODINA MICHAL SAMSON PSYCHIATRICKÉ ODDĚLENÍ NSP HAVÍŘOV

Reforma psychiatrické péče v ČR akutality

KONCEPCE A IMPLEMENTAČNÍ PLÁN

TENTO PROJEKT JE FINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM,STÁTNÍM ROZPO

Strategie transformace psychiatrické péče v čem je inovativní? Martin Hollý předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP Parlament ČR, 7.10.

Proces identifikace (cost- ) efektivních intervencí. Zuzana Hrivíková, Alexandr Kasal

Komunitní péče o duševně nemocné Návrh novelizace textu Koncepce oboru psychiatrie MUDr. Ondřej Pěč. Úvod

Nové rozdělení kompetencí pracovníků v multidisciplinárním týmu

Objevujeme Nový svět pro uživatele psychiatrické péče

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

MODEL KOMUNITNÍ PÉČE O CHRONICKY DUŠEVNĚ NEMOCNÉ V JESENICKÉM REGIONU. 33. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE listopad 2014 Přerov

1. Název projektu: Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné

Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč

Rehabilitace v psychiatrii. MUDr. Helena Reguli

KOMUNITNÍ PÉČE O DUŠEVNÍ

Reforma psychiatrické péče cesta ke zkvalitnění péče o duševně nemocné. Martin Anders

Zkušenosti s komunitním modelem péče o duševně nemocné v ČR

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Pilotní projekt Akutní psychiatrické péče v PN Bohnice. Marek Páv

Aktuální stav reformy psychiatrické péče

FACT v ČR Blízkost holandskému modelu v praxi komunitních služeb

CASE MANAGEMENT ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ

Duální diagnózy - zkušenosti z klientské praxe. Vartanyan, A., Svoboda, M.

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů.

Co jsme podědili aneb čísla a data z historie psychiatrické péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK & Psychiatrické centrum Praha

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.

Sociální pracovník jako case manager. Pavel Nepustil, Ph.D.

AKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE

3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE

Multidisciplinární spolupráce - různé pohledy na zotavení?

Sekce vedoucích terénních pracovníků

Peer konzultant. ve vašem týmu. Jan Stuchlík Agáta Zajíčková

Charakteristiky a potřeby služeb pro duševně nemocné v Olomouckém kraji

Case management v práci s duševně nemocnými. MUDr. Petr Hejzlar

Klinické ošetřovatelství

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

Spokojenost klientů ve FN OSTRAVA. MUDr. Svatopluk NěmeN

Projekt OP RLZ CZ / /2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s.

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Model sociální služby Podpora samostatného bydlení

Brno - Myslivna 2018 Sídlo organizace Café Práh

Setkání expertní platformy Klecany

Výroční zpráva za první rok provozu DS PLB Charakteristika, statistika, praktické fungování

Aktuality k reformě psychiatrické péče

DOMOV PŘÍSTAV Frýdek - Místek. Brno,

Mezinárodní kontext v reformě péče o duševní zdraví- novinky. MUDr. JAN PFEIFFER Mental Health Europe European Expert Group on DI

BARIÉRY VSTUPU osob s duševním onemocněním NA TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE

Psychiatrická nemocnice Podřipská 1, Horní Beřkovice IČO: tel.:

XXXI. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE 2. OZNÁMENÍ.

Psychoterapie a její dostupnost

Kontinuita péče o nevyléčitelně nemocného dětského pacienta - od nemocnice po domácí prostředí. irena závadová domácí hospic Cesta domů

Harmonogram k implementaci Strategie reformy psychiatrické péče

Popis realizace sociální služby

Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky

Priorita V. - Podpora setrvání občanů v domácím prostředí

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

CO BUDE ZNAMENAT REFORMA PRO VZDĚLÁVÁNÍ PSYCHIATRICKÝCH SESTER

PRACOVNÍ SKUPINA PRO KLIENTY S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM A PSYCHOSOCIÁLNÍMI OBTÍŽEMI

Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje

Sociální služby v ČR. Mirka Wildmannová

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP)

Odborné podkladové materiály ke standardům ambulantní psychiatrické péče a rozšířené ambulantní péče o osoby trpící duševní poruchou

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Norské fondy Program CZ 11 Iniciativy v oblasti veřejného zdraví

Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce

2.5 Příklady dobré praxe: FOKUS Vysočina

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O

Zdravotní péče ošetřovatelská péče

Nemoc jak každá jiná? MUDr. Petr Hejzlar, Péče o duševní zdraví, z.s. Týdny pro duševní zdraví v Hradci Králové

PDF created with pdffactory trial version

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2017

Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc, 20. dubna 2010

Case management. Potřebují titíž lidé využívat více služeb najednou?

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Model sociální služby Tlumočnické a předčitatelské služby

Pomoc seniorům a lidem v závěru života z pohledu Zlínského kraje

Reforma psychiatrické péče, regionální kontext a plánovaná role psychiatrického oddělení FN Ostrava. Petr Šilhán, KÚ MSK

Geneze sociální práce na dnešním území ČR Pavla Kodymová

Transkript:

Case management v péči o duševně nemocné: ideály a praxe seminář, Brno 19.-20.12.2011 MUDr. Petr Hejzlar občanské sdružení Péče o duševní zdraví

Kontext a paradoxy PDZ Šetření

V ČR je 86% psychiatrických lůžek ve velkých psychiatrických léčebnách (9692). Jen 14 % v menších odděleních všeobecných nemocnic (1567).

KOSMONOSY 146 km BROUMOV 159 km HAVLÍČKŮV BROD

ČR: předposlední v EU ve výdajích na duševní zdraví 14% 12% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% Podíl prostředků na duševní zdraví na výdajích zdravotnictví 6,3% 3,5% 3,4% Velká Británie Průměr EU Česko Slovensko

Výdaje na duševní zdraví v ČR Psychiatrické léčebny 35,6% Léky na předpis 33,2% Ambulantní péče odborných lékařů 17,4% Ústavní péče v nemocnicích 9,6% Ostatní typy péče 4,2%

Paradox 1: CM v institucionálním systému Systém péče o duševně nemocné: těžiště ve zdravotnictví Zdravotnictví: těžiště ve velkých léčebnách s tradicí z 19. století Cca 35 poskytovatelů komunitních služeb, z nich pouze necelá polovina provozuje mobilní služby inspirované CM

Paradox 1: CM v institucionálním systému Case management existuje hlavně proto, že služby samy nejsou schopny se chovat efektivně. Kanter, 1985 Case management v ČR existuje hlavně proto, že je humánnější alternativou péče o dlouhodobě duševně nemocné.

Lidé s duševním onemocněním jsou cílovou skupinou, jež se nachází na pomezí působnosti více resortů, přičemž řešení jejich nepříznivé sociální situace vychází z konceptu multidisciplinárního řešení, síťování a koordinované spolupráce Ministerstvo práce a sociálních věcí. Priority rozvoje sociálních služeb pracovní materiál: s.14. Praha 2009.

pomezí resortů Zdravo tnictví Sociální oblast

Ideál síť vazeb Denní centra a kluby pro duševně nemocné Domovy se zvl. režimem, domy s pečovatelskou službou Tréninkové byty Ubytovny, azylové domy Poradenské služby, úřady, jiné veřejné služby a zařízení Neformální zdroje rodina, blízké osoby, lidé v sousedství atd. Psychiatrická léčba Svépomocné formální i neformální aktivity a zdroje Chráněné dílny Zaměstnavatelé Úřad práce

Spolupráce na půli cesty Psychiatrická péče Sociální služby Psychiatrická péče Sociální služby Multidisciplinární týmy v rámci komunitní psychiatrie

Paradox 2: bez zadání a právních úprav Koncepce oboru psychiatrie ve slepé uličce Zákon o soc.sl. nezná službu CM; case manager nemá oficiální pravomoci pro nákup služeb pro klienta Překlenutí sektorů: zákon u duševním zdraví?

Paradox 3: paradigmatický guláš aneb biopsychosociální model po česku V prostředí stavěném pro potřeby morální léčby (osvícenství) se profesionálové cvičení na ovlivňování vnitřního stavu klienta pomocí farmak či psychoterapie (moderna) domlouvají se samozvanými case managery, jak ovlivnit vnějšího prostředí klienta (postmodernismus). Přednost i past: iniciativa zespoda závislá na fungování korektních mezilidských vztahů Surreálná představa: společná večeře Pinela, Freuda, Kräpelina, Steina a Testové v pavilonu č. 13

Paradox 4: rekonstrukce nezkolaudované budovy nedosáhli jsme běžného rozšíření CM do péče o lidi s duševní nemocí, přitom ve světě už má CM nejlepší léta za sebou a volá se po revizích výzva x frustrace

Zdroje doporučení nových klientů za rok 2009 úřad 2% jiný poskytovatel soc.služeb 6% klientovi blízcí klient sám 9% 10% psychiatrické ambulance 15% psychiatrická oddělení a kliniky psychiatrické léčebny 29% 29% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35%

Činnost regionálních týmů Unidisciplinární, 4-7 členné Koordinované v každém vedoucí týmu, který vedle přímé péče má i manažerské zodpovědnosti Odborné řízení vedoucí týmu, odborným mentorem je ředitel Přijetí do služeb jdou přes všechny členy týmu, potvrzuje týmová dohoda Vyšetření je frakcionované, časovou přednost má navazování vztahu Převažují neformalizované způsoby vyšetření, ale využíváme také CAN, nově budeme zavádět GAF a WHOQoL-Bref

Činnost regionálních týmů 2 inspirační metody case management a psychosociální rehabilitace (CARe nizozemský eklektický model) Pracovníci vedle zprostředkování vazeb v prostředí sami poskytují velkou část intervencí (klinický či intenzivní model CM) Výhoda 2 metod zatímco CM se často vyčítá tendence podceňovat vztah s klientem, PSR naopak vztah považuje za základní předpoklad dalších kroků (dimenze vztah, čas, akce) Komplikace spojení CM a PSR je mj. v definici cílové skupiny, protože v pojetí PSR je širší; to oslabuje asertivitu a zacílení na nejvážněji nemocné (+ zvýrazněno konceptem zákona o soc.sl. omezené možnosti odmítat zájemce o služby); Při využívání 2 metod je také složitější, jak hodnotit výsledky

Šetření Z 30 pracovníků v přímé péči se účastnilo 28 5 respondentů s praxí kratší než rok vyřazeni ze statistického zpracování výsledků (resp. zpracováno separátně) = 23 respondentů celkem, průměrná délka praxe 3 roky cca 9 oblastí anonymní 2 druhy dotazů na škále 0-10 (postoje, identifikace s tvrzeními, sebehodnocení) kvalifikovaný odhad vyjádřený procentem nebo absolutním počtem případů

ROLE PRACOVNÍKA HODNOTY PRINCIPY A POSTOJE SHODA S CÍLOVOU SKUPINOU ASERTIVITA Oblasti šetření ZAPOJENÍ NEFORMÁLNÍCH ZDROJŮ PRAXE DUÁLNÍ DG. VNĚJŠÍ PŘEKÁŽKY A VNITŘNÍ LIMITY PRO UPLATNĚNÍ CASE MANAGEMENTU OSOBNÍ A PRACOVNÍ PŘEDPOKLADY

OBLAST 1: ROLE PRACOVNÍKA PRŮMĚR MEDIÁN SM. ODCH. Vyhledávání a kontaktování klientů 5,4 5 2,4 Poradce 7,0 7 1,9 Obhájce zájmů klienta 7,2 7 1,9 Zprostředkovatel služeb jiných subjektů 5,5 5 1,8 Profesionální společník 4,7 5 2,1

OBLAST 1: ROLE PRACOVNÍKA 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 5,4 7,0 7,2 5,5 4,7 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 Vyhledávání a kontaktování klientů Poradce Obhájce zájmů klienta Zprostředkovatel služeb jiných subjektů Profesionální přítel(kyně)

Závěry a interpretace ROLE PRACOVNÍKA Respondenti považují za nejvýznamnější pracovní role poradce a obhájce zájmů klienta Největší rozptyl odpovědí nastal u role vyhledávání a kontaktování klientů INT: patrně odpovídá kombinaci PSR a CM, přesah: diferenciace rolí v týmech do budoucna?

OBLAST 2: HODNOTY DOSTUPNOST: schopnost kontaktovat i klienty, kteří nedokáží navštívit psychiatrické služby KONTINUITA: schopnost být sklientem dlouhodobě v kontaktu a díky tomu včas zachytit počínající relapsy PRŮMĚR MEDIÁN SM.OD. 5,5 5 2,7 7,7 8 1,5 KOORDINACE: schopnost naplňovat většinu potřeb 7,3 7 1,3 klienta vlastní činností nebo zprostředkováním vhodných služeb či neformálních zdrojů PŘIZPŮSOBIVOST: schopnost kreativně reagovat na potřeby klienta bez nutnosti využívat institucionální struktury (hospitalizace, ústavní pobyty) EFEKTIVITA 1: schopnost kontaktovat všechny potenciální klienty (definovaná cílová skupina) EFEKTIVITA 2:schopnost přesměrovat zájemce mimo cílovou skupinu na adekvátní zdroje pomoci 7,2 7 1,5 6,4 7 2,2 7,7 8 1,7

OBLAST 2: HODNOTY 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,5 7,7 7,3 7,2 6,4 7,7 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0

Závěry a interpretace HODNOTY Za nejméně naplněnou hodnotu považují respondenti DOSTUPNOST (schopnost kontaktovat i klienty, kteří nedokáží navštívit psychiatrické služby) V této položce je ale i největší rozptyl odpovědí INT 1: kongruentní s výsledky u rolí pracovníka, viz též kapitola překážky INT 2: patrně se hodně liší představy respondentů o ideálním naplnění této hodnoty = rozdílné představy o míře asertivity služeb (viz též výsledky v této oblasti)

OBLAST 3: PRINCIPY A POSTOJE Při své práci se zaměřuji více na zdravé stránky klienta než na projevy jeho nemoci. Intervence, které provádím, jsou založeny na klientově rozhodnutí, kdykoliv je to možné. PRŮM. MED. SM.OD. 6,8 7,0 1,4 7,7 8,0 2,1 Když klient nepřijde na schůzku, najdu ho. 7,4 8,0 2,6 I lidé sdlouhodobým duševním onemocněním se mohou učit a 9,5 10,0 0,8 zlepšovat. Pro pomoc klientovi využívám přednostně neformální zdroje vjeho přirozeném prostředí než profesionální sociální služby. 6,5 6,0 1,6 Pracovní vztah s klientem je důležitější než plán intervencí. 7,6 8,0 1,8 Case management existuje hlavně proto, že profesionální služby nejsou schopny se chovat efektivně. 5,3 5,0 2,9 Prostředí, ve kterém klient žije, je zdroj, nikoliv překážka. 7,7 8,0 1,5 CM může být větším zásahem do soukromí než hospitalizace. 4,8 5,0 3,7

OBLAST 3: PRINCIPY A POSTOJE CM je i riziko služby nejsou efektivní hlavně neformální zdroje zdravé stránky najdu ho hlavně vztah klientovo rozhodnutí prostředí je zdroj mohou se zlepšovat 4,8 5,3 6,5 6,8 7,4 7,6 7,7 7,7 9,5 průměr 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

OBLAST 3: PRINCIPY A POSTOJE CM je i riziko služby nejsou efektivní hlavně neformální zdroje zdravé stránky najdu ho hlavně vztah sm.odch. průměr klientovo rozhodnutí prostředí je zdroj mohou se zlepšovat 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

PRINCIPY A POSTOJE Závěry a interpretace Respondenti se nejvíce shodují s tvrzením i vážně duševně nemocní se mohou zlepšovat a nejméně s CM může být větším zásahem do soukromí než hospitalizace INT 1: pozitivní očekávání může znamenat malé riziko vyhoření a dobrou péči o zaměstnance, ale i malou zkušenost s nejvážněji nemocnými INT 2: podceňování rizik

OBLAST 4: shoda s cílovou skupinou PRŮMĚR MEDIÁN SM. ODCH. % klientů se schizofrenií 60,4 60 21,0 z toho: mírný průběh 37,8 40 26,2 z toho: středně těžký průběh 33,9 30 19,8 z toho: těžký chronický průběh 27,2 20 26,3

Závěry a interpretace SHODA S CÍLOVOU SKUPINOU Výsledky se shodují s tvrdými statistikami a odpovídají praxi jiných organizací INT 1: větší zastoupení klientů s mírnějšími průběhy SCH může být ovlivněno rehabilitační složkou práce (výběr rehabilitovatelných klientů) INT 2: výrazný rozptyl odpovědí může být ovlivněn rozdílnou úrovní schopností pracovat s těžkými případy

OBLAST 5: asertivita Prvokontaktv terénu mimo prostředí služeb -% případů PRŮMĚR MEDIÁN SM. ODCH. 25,5 12 24,4 Nespolupracujícís s 1,2 1 1,4 psychiatrickou léčbou v době prvokontaktu-počet případů na pracovníka Pozn.- pracovník cca 25 případů ročně celkem

Závěry a interpretace ASERTIVITA výsledky ilustrují nízkou asertivitu služeb, navíc s velkými odlišnostmi mezi respondenty INT: úzké napojení na psychiatrická zařízení jako INT: úzké napojení na psychiatrická zařízení jako zdroj doporučení klienta má své výhody i nevýhody, přesah: potřeba rozvíjet hodnoty a schopnosti týmů co s vnějšími limity?

OBLAST 6: zapojení neformálních zdrojů Blízcí klienta zapojeni do plánování -% případů PRŮMĚR MEDIÁN SM. ODCH. 13,5 10 12,7 Blízcí klienta zapojeni do 14,8 10 12,4 hodnocení -% případů Zprostředkování kontaktů na svépomocné aktivity počet případů na pracovníka 2,5 2 2,3

Závěry a interpretace ZAPOJENÍ NEFORMÁLNÍCH ZDROJŮ Pouze v 10-15% případů jsou blízcí zapojeni do plánování či hodnocení Pouze u 10% případů přispějeme k napojení na svépomocné aktivity INT: snad nejslabší stránka naší práce, v rozporu s pravidly CM i PSR, navíc kontrast: tvrzení prostředí je zdroj, nikoliv překážka bylo druhé nejvíce odsouhlasené, přesah:vnitřní diskuse a podpora dovedností pozn.- viz též obecnější kritika limitů CM (Cnaan, 1994)

OBLAST 7: akceptace duálních dg. (psychóza a návyk.látky ) PRŮMĚR MEDIÁN SM. ODCH. Odmítnu -% případů 9,8 0 18,4 Podmíním přijetí paralelní spoluprací se spec.službou-% případů Přijmu do služby a další opatření podle průběhu % případů 40,7 45 23,6 49,6 50 28,2

PRAXE DUÁLNÍ DG. Závěry a interpretace INT: neodmítáme klienty s duální dg., ale máme dosti rozdílné představy, jak dále postupovat, přesah: mezioborová spolupráce definovat dobrou praxi a postupy

OBLAST 8: vnější překážky a vnitřní limity PRŮMĚR MEDIÁN SM.OD. Chybí právní řešení zodpovědnosti, nadřízenosti a podřízenosti mezi různými poskytovateli služeb (sociálních i zdravotních). Case manager nemá oficiální pravomocaktivně vyhledávat klienty v terénu. Vzákonu o soc.sl. chybí vymezení role a kompetencícase managera pro zprostředkování a nákup služeb pro klienta. 5,3 6 3,2 4,7 4,5 3,7 6,0 6 3,1 Společnost má poptávku po kontrole duševně nemocných, což zvyšuje riziko, že case manager bude více omezovat práva klienta než uspokojovat jeho potřeby. Nejsou stanovena závazná pravidla pro spolupráci mezi psychiatrickými nemocnicemi a ambulancemi na jedné straně a terénními týmy na druhé. Chybí přesné rozlišení zdravotní a sociální péče, která se u duševně nemocných překrývá a přitom jsou obě oblasti placeny z jiných zdrojů. 4,3 5 2,5 7,5 8 2,3 6,0 6 2,7

OBLAST 8: vnější překážky a vnitřní limity PDZ nemá dostatečně přesně definovánu cílovou skupinu (o které zduševně nemocných se má přednostně postarat). PDZ nemá jasně stanovená měřítka pro posouzení kvality služeb(stanovení co je a co není úspěch). PRŮMĚR MEDIÁN SM.OD. 2,3 1 2,9 5,2 5 2,4 Týmy nejsou multidisciplinární, protože chybí zdroje pro 7,7 8 2,4 placení zdravotních pracovníků (psychiatr, psycholog, psychiatrická sestra). Personálu PDZ chybí možnosti dalšího vzdělávání voblasti case managementu, např. formou pokračovacích kurzů či případových seminářů. 5,9 7 2,7 PDZ nemá jasně definováno, co to jsou naléhavé případy. 4,1 4 2,9 Finanční situace našich služeb neumožňuje držet pohotovostní služby(přes noc, víkendy). 4,9 5 3,1

OBLAST 8: vnější překážky a vnitřní limity IN Definice cíl.sk. IN Definice naléhavosti EX Poptávka po kontrole EX Pravomoc asert.kontaktovat IN Ne pohotovost.služby IN Měřítka úspěchu EX Zodpovědnost mezi poskytovateli IN Další vzdělávání v CM směr.odch. průměr EX Rozlišení zdrav. / soc. služeb EX Pravidla zprostředkování služeb EX Pravidla spol. PSYCH/CM IN Týmy unidisciplinární 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Závěry a interpretace VNĚJŠÍ PŘEKÁŽKY A VNITŘNÍ LIMITY Za největší vnější překážku uplatnění CM považují respondenti to, že Nejsou stanovena závazná pravidla pro spolupráci mezi psychiatrickými nemocnicemi a ambulancemi na jedné straně a terénními týmy na druhé. Za největší vnitřní limit označili to, že týmy nejsou multidisciplinární. INT: Rozptyl odpovědí u jednotlivých tvrzení nekoreluje s průměrem významu, který danému tvrzení respondenti přikládají. Může to znamenat, toto téma je respondentům poněkud vzdálené a nebo jim dokonce chybí systémové uvažování.

OBLAST 9: osobní a pracovní předpoklady Umím si stanovovat realistické cíle. Umím se ubránit brát klienta jako Umím udržovat dlouhodobé vztahy Umím přijímat lidi takové, jací jsou. Dokážu se na kolegy obrátit se žádostí Mám smysl pro humor. 7,7 7,6 7,9 8,5 8,7 8,1 průměr Dokážu hodnotit vývoj podle detailů 6,6 Zvládám nejasné situace Mám vysokou frustrační odolnost. 7,4 7,1 Rozumím psychofarmakologickým 4,4 0,0 1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0 7,0 8,0 9,0 10,0

Závěry a interpretace OSOBNÍ A PRACOVNÍ PŘEDPOKLADY Poměrně vysoké sebehodnocení, průměrná hodnota za všechny kategorie je 7,4. Pod průměrem jsou kategorie rozumím psychofarmakologickým intervencím, dokážu hodnotit vývoj podle obtížně rozpoznatelných známek + mám vysokou frustrační toleranci INT: máme kvalitní zaměstnance vs. nikdo se nebude hodnotit negativně před nadřízeným

Děkuji za pozornost! petr.hejzlar@pdz.cz