Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE 2009 Michaela Zástěrová
Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta Studijní program: N 6208 Ekonomika a management Studijní obor: Podniková ekonomika Optimalizace nákladů na přepravu Cost optimization of transportation DP HF KPE 2009 68 Michaela Zástěrová Vedoucí práce: doc. Ing. Miroslav Žižka, Ph. D. Konzultant: Jan Šmídek, Astra Trans, s. r. o. Počet stran: 77 Počet příloh: 4 22. května 2009
P r o h l á š e n í Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména 60 - školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem. V Liberci dne 22. května 2009 Podpis 3
Anotace Přeprava a doprava. Dva pojmy, které jsou často zaměňovány. Cílem diplomové práce je upřesnění používaných pojmů, přiblížení k problematice dopravy a kalkulace potřebných nákladů. V první části je popsán proces vzniku poptávky po přepravě, základní pojmy a dokumenty používané v přepravě. Další část je věnována klasifikaci dopravy, především silniční dopravě. Charakteristika firmy Astra Trans je popsána ve třetí kapitole. Další kapitola je začátkem praktické části této diplomové práce. Zpočátku se věnuje vizualizaci trasy a klíčovým informacím o této cestě. V páté kapitole se promítne rozbor nákladů, kde je velká část věnována zpoplatnění silničních komunikací. V poslední části jsou shrnuty všechny dosažené výpočty a výsledkem je volba vhodné trasy do určené destinace. Klíčová slova Přeprava, doprava, náklady, optimalizace nákladů, přepravní prostředky, kalkulace nákladů, zpoplatnění silničních komunikací, klasifikace dopravy, silniční doprava, vznik poptávky po přepravě. 4
Annotation Transportation and carriage are two expressions which are exchanged very often. The main point of this dissertation is to clarify the most use expressions, to answer questions about carriage and calculate cost of transportation. In the first part is described origination of transportation demand, basic conceptions and documents used in transportation. Next part is devoted to classification of transportation, especially road carriage. There is characterization of company Astra Trans in the third chapter. Next chapter is the beginning of practical part of this diploma work. This chapter attends to visualization of this way and key information about this way. There is screened cost analysis in the fifth chapter where much of place is devoted to fee of traffic way. There are summarized all calculations in the last part and outcome is the choice of appropriate way to specified destination. Keywords Transportation, carriage, costs, cost optimization, transport vehicles, calculation of costs, fee of traffic way, classification of transportation, road carriage and origination of transportation demand. 5
Obsah 1. Popis vzniku poptávky po přepravě 12 1.1. Základní pojmy 14 1.2. Popis vzniku poptávky po přepravě 17 1.2.1. Cyklus zákaznické objednávky 18 1.3. Dokumenty používané v přepravě 19 1.3.1. Smlouva o přepravě věci 19 1.3.2. Přepravní listina 21 1.3.3. Náložný list 21 1.3.4. Nákladní list CMR 22 2. Analýza dopravních prostředků 23 2.1. Požadavky na dopravní firmy 23 2.2. Klasifikace dopravy 24 2.3. Silniční doprava 26 2.3.1. Rozdělení silničních vozidel 29 2.3.2. Technologie silniční nákladní dopravy 30 2.3.3. Přepravní prostředky 31 3. Charakteristika vybrané společnosti 38 4. Optimalizace trasy do vybrané destinace 40 4.1. Zadání objednávky 40 4.2. Vizualizace trasy 41 4.3. Bezpečnostní přestávky a jejich záznam 44 5. Rozbor nákladů na přepravu 47 5.1. Nákladové indexy 47 5.2. ČESMAD BOHEMIA 51 5.3. Zpoplatnění silničních komunikací 52 5.3.1. Mýtné 52 5.3.2. Silniční daň 59 5.4. Kalkulace nákladů a ceny 59 6. Ekonomické zhodnocení návrhu 66 6.1. Volba vhodné trasy 71 6
Seznam zkratek a symbolů AETR Atem Cbm CMR ČR ELA EPP EU IRU Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě Ateliér ekologických modelů Kubické centimetry Covention Merchandise Route Česká republika Evropská logistická asociace Evropský paletový pool Evropská unie International road transport union 7
Seznam obrázků, grafů a tabulek Obrázek 1 Intenzita dopravy... 13 Obrázek 2 Informační tok spojený s poptávkou po přepravě... 18 Obrázek 3 Schéma nákladní dopravní soustavy... 29 Obrázek 4 Rozdělení vozidel... 29 Obrázek 5 Kamion... 30 Obrázek 6 Ukládací bedna... 33 Obrázek 7 Přepravka... 33 Obrázek 8 Europaleta... 35 Obrázek 9 Ohradová paleta... 36 Obrázek 10 Roltejner... 37 Obrázek 11 Kontejner... 37 Obrázek 12 Logo firmy... 38 Obrázek 13 Tachograf s kotoučkem... 45 Obrázek 14 Digitální tachograf Siemens... 46 Graf 1 Vývoj nafty v roce 2008... 49 Graf 2 Vývoj nákladových indexů... 50 Graf 3 Porovnání nákladů... 70 Graf 4 Hodnota každé trasy... 71 Tabulka 1 Přednosti a nedostatky silniční dopravy... 27 Tabulka 2 Struktura nákladů dopravců z roku 2001... 48 Tabulka 3 Změny nákladových indexů... 50 Tabulka 4 Sazby mýtného pro dálnice a rychlostní komunikace... 53 Tabulka 5 Sazby mýtného pro silnice I. třídy... 54 Tabulka 6 Výpočet mýtného trasy č. 1... 56 Tabulka 7 Výpočet mýtného trasy č. 2... 58 Tabulka 8 Náklady na údržbu a opravy... 63 Tabulka 9 Výpočet opotřebení pneumatik... 64 Tabulka 10 Výše mýtného... 65 8
Tabulka 11 Celkové náklady trasy č. 1... 67 Tabulka 12 Cena trasy 1 se ziskem... 68 Tabulka 13 Celkové náklady trasy č. 2... 69 Tabulka 14 Cena trasy 2 se ziskem... 69 9
Úvod Když jsem začala přemýšlet o tématu mé diplomové práce, měla jsem naprosto odlišné plány. Dalo by se říct, že s tématem Optimalizace nákladů na přepravu jsem přišla až v poslední chvíli. Moje prvotní plány směřovaly k oddělení kvality. V té době jsem brigádně pracovala ve firmě Benteler ČR na oddělení kvality. Znamenalo to pro mě přístup k informacím, které bych eventuálně do své diplomové práce potřebovala. Už jsem i věděla, že má diplomová práce by se měla dotýkat měřením odchylek na B sloupku u Fiata 500. Zároveň jsem si i pro toto téma našla vedoucího práce, který se touto problematikou zabývá. Avšak vše dopadlo naprosto jinak. Jednou večer jsem si prohlížela stránky Vysoké školy ekonomické v Praze. Už si ani nepamatuji, z jakého důvodu jsem je vyhledala, nicméně jsem se dostala až na katedru logistiky. Tam jsem si otevřela seznam diplomových prací pro rok 2008/2009. Většina těch témat byla velice zajímavá a mně docela blízká. Celá má rodina podniká v přepravě. Všichni jsou to živnostníci, kteří pracují sami na sebe. I přesto však musejí často řešit stejné problémy jako velké dopravní firmy. U nás se probírají různé problémy či jiné informace spojené s dopravou denně. Mně už jen zbývalo najít si nového vedoucího diplomové práce, větší firmu zabývající se dopravou a téma diplomové práce. Nejprve jsem začala výběrem tématu, abych k vedoucímu práce nepřišla s prázdnou. Měla jsem jistou představu, ale bylo nutné ji ještě doladit. Chtěla jsem vypracovat práci, ve které by byl vidět rozdíl při použití alternativních tras. Nabízela se mi cesta např. do Anglie, kde se dá využít plavba trajektem nebo jízda tunelem, do severských zemí, kde je možné jet většinu cesty trajektem nebo po souši, do Španělska, kde lze na hranicích s Francií volit mezi dvěma různými hraničními přechody. Nakonec jsem však vybrala cestu, která je podle mého názoru všem velmi blízká. Trasu vedoucí do Bratislavy. Zde jsem vypočítala a zhodnotila náklady, které firma vynaloží při jízdě po dálnici a náklady vynaložené při jízdě po silnicích nižších tříd. Zároveň tento příklad umožňuje názorně ukázat problematiku mýtného jak moc tato nákladová položka ovlivňuje celkovou cenu za přepravu. V těchto dnech je mýtné velmi diskutované téma. 10
ČESMAD BOHEMIA, který hájí zájmy dopravců, se snaží přesvědčit ministerstvo dopravy o nutnosti poskytnout větší slevy na mýtném. Tyto slevy jsou již v jiných státech zcela běžné. V ČR jsou zatím všechny pokusy bezúspěšné. V další fázi bylo třeba vybrat firmu, která byla ochotna poskytnout potřebná data pro zpracování diplomové práce. Firmou, která souhlasila s pomocí, se stala Astra Trans, s. r. o. Na základě rozhovoru s vlastníkem firmy, jsem se rozhodla s touto firmou spolupracovat. Firma Astra Trans se řadí mezi větší firmy na trhu dopravních služeb. Nakonec jsem našla i vedoucího práce, který má k tomuto tématu také velmi blízko, a který byl ochoten mě na poslední chvíli přijmout. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. V první teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy, rozdělení dopravy a je uvedena charakteristika firmy Astra Trans. Ve druhé prakticky zaměřené části se text věnuje problematice kolísání ceny motorové nafty, povinnosti platby mýtného a nástinu vývoje nákladových indexů, které ČESMAD BOHEMIA vydává. Dále jsou stanoveny celkové náklady spojené s oběma cestami a podrobně analyzovány jednotlivé nákladové položky, které jsou v kalkulaci zastoupeny. Diplomová práce také poukazuje na hospodářskou recesi, která ovlivňuje trh dopravních služeb. 11
1. Popis vzniku poptávky po přepravě V dnešním stále více se propojujícím světě má přeprava (i doprava) své významné místo. Přepravní služby jsou neodmyslitelnou součástí každého obchodu, zvláště pak mezinárodního obchodu. Doprava nejen umožňuje propojení jednotlivých částí logistického procesu, tj. vytváření logistických řetězců, ale může také napomoci logistice při řešení míst styku mezi jednotlivými subsystémy logistického procesu. Včasné a kvalitní dodání výrobků zvyšuje přidanou hodnotu pro zákazníka a tím i úroveň zákaznického servisu. Náklady spojené s přepravou však zároveň představují jednu z největších nákladových položek v logistice (okolo 30% celkových logistických nákladů) a často se významnou měrou podílejí na ceně výrobků. Zajišťování požadované úrovně zákaznického servisu je významnou součástí logistického řízení. Dopady přepravy na zákaznický servis jsou jedny z nejdůležitějších. Přepravní servis musí být především spolehlivý, významnou úlohu hraje doba přepravy a pokrytí trhu. Pro zákazníky je též významná pružnost v poskytování přepravních služeb a řešení ztrát či poškození. 1 Současná situace na trhu je charakterizována zásadními změnami. Dřívější požadavky kladené především na kvantitu, začínají postupně ustupovat stále rostoucím požadavkům na kvalitu, komplexnost a rozsah služeb. V rámci rychlé restrukturalizace realizované v ekonomice ČR se již v letech 1989 1992 projevil velmi strmý pokles celkové poptávky po nákladní přepravě o více jak 32%. Celkové objemy nákladní přepravy mají však v ČR od roku 1993 již opět tendenci růstu. S tím také souvisí zatížení silniční sítě ČR, které také neustále roste. Z údajů, které jsou nyní dostupné, je možné zjistit, že v průběhu roku 2007 pokračoval vývojový trend osobní i nákladní přepravy bez mimořádných změn. Celkový objem přepravených věcí v roce 2007 mírně vzrostl, a sice o necelá 2%, přepravní výkon pak naopak za stejné období o zhruba stejné procento klesl. Poprvé po mnoha letech poklesly výkony silniční nákladní dopravy, a sice o téměř 4,5%. Objem přepravených věcí 1 SIXTA J., MAČÁT V., Logistika: Teorie a praxe. 1.vyd. Brno: CP Books, 2005, s. 159. ISBN 80-251-0573-3 12
za toto období vzrostl jen velmi mírně. Došlo tak oproti roku 2006 k výrazné změně. Dělení dopravy, které je pro tuto diplomovou práci nezbytné, je uvedeno v další kapitole. 2,3 Například nejvyšší dopravní intenzity byly zjištěny na dálnici D1. V roce 1973 přesahovala 10 tisíc vozidel za den a dle posledního měření provedené firmou Atem (Ateliér ekologických modelů, s. r. o.) v roce 2005 už bylo toto číslo vyšší než 70 tisíc vozidel za den. Pro představu o intenzitě dopravy na dálnicích a silnicích 1. třídy je zde zobrazena mapa ČR s výsledky průzkumu v roce 2005. 4 Obrázek 1 Intenzita dopravy Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR (online), (cit. 2009-02-17). Dostupné z http://www.rsd.cz/silnicni-adalnicni-sit/intenzita-dopravy 2 NOVÁK R., Mezinárodní kamionová doprava. 1. vyd. Praha: Codex Bohemia, 1998, s. 18. ISBN 80-85963-53-1 3 Ročenka dopravy 2007, s. 15-16. Ministerstvo dopravy. ISSN 1801-3090. 4 Ředitelství silnic a dálnic ČR (online), (cit. 2009-02-17). Výsledky statistického šetření z roku 2005. Dostupné na http://www.rsd.cz/silnicni-a-dalnicni-sit/intenzita-dopravy 13
I přestože současná situace české silniční sítě vyhovuje hustotou, tak ale nevyhovuje kvalitou a vykazuje velké množství závad jak ve směrovém, tak i v šířkovém uspořádání. Rovněž počet úrovňových křížení a průjezdů hlavních tahů obcemi je značný. 1.1. Základní pojmy Novodobá definice logistiky podle Evropské logistické asociace (ELA) zní: Organizace, plánování, řízení a výkon toků zboží, vývojem a nákupem počínaje, výrobou a distribucí podle objednávky finálního zákazníka konče tak, aby byly splněny požadavky trhu při minimálních nákladech a minimálních kapitálových výdajích. Cílem logistiky je zabezpečit přání zákazníků ve zboží a službách s požadovanou úrovní a to při minimalizaci celkových nákladů. Cíle se odvíjejí od strategie podniku a od podnikových cílů. 5 Jelikož se práce zaměřuje na problematiku přepravy a souvisejících služeb, jsou v dalším textu nejprve vysvětleny základní pojmy. Důvodem je skutečnost, že se tyto termíny v médiích často nesprávně používají či se dokonce považují za synonyma. Přepravní služby zahrnují celý komplex činností souvisejících s vlastním procesem přemisťování zboží, a to včetně samotného přemístění (tj. včetně vlastní dopravní služby). 6 Přemisťovací proces je v dopravě obdobou výrobního procesu. Nazývá se dopravní proces (v širším smyslu) případně provozní proces, jednodušeji provoz dopravy. Provozem dopravy pak rozumíme vzájemně skloubené pracovní úkony a procesy, pomocí nichž se uskutečňuje vlastní přemísťovací činnost dopravy. Zde je možno rozlišovat následující dvě jeho stránky: 5 SIXTA J., MAČÁT V., Logistika: Teorie a praxe. 1.vyd. Brno: CP Books, 2005, s. 23. ISBN 80-251-0573-3 6 NOVÁK R., Mezinárodní kamionová doprava. 1. vyd. Praha: Codex Bohemia, 1998, s. 16-17. ISBN 80-85963-53-1 14
dopravní proces (v užším smyslu), představující přemístění dopravních prostředků (včetně zajištění jejich provozuschopnosti) a přepravní proces, který spočívá ve vlastním přemístění zboží a osob. Obě stránky přemísťovacího procesu se většinou uskutečňují současně. Znamená to, že s pohybem dopravních prostředků se současně uskutečňuje v nákladní dopravě i přemísťování zboží. Dopravní proces (v užším smyslu) pak vytváří většinu nákladů na zabezpečení přepravy. V přepravním procesu dochází k vlastní realizaci přepravy. V tomto vzájemném vztahu, který ve veřejné dopravě vzniká, se provozovatel dopravy, který zabezpečuje přemístění zboží, nazývá dopravce, a uživatel jeho služeb (zákazník) přepravce. 7 Přeprava je pojem pro cílevědomé přemístění osob, nákladu či zvířat dopravními prostředky z místa A do místa B po dopravních komunikacích za účelem zisku. Je produktem dopravy. 8 Přepravu lze v celém logistickém řetězci zařadit mezi aktivní prvky, jejichž úkolem je realizovat logistické funkce v logistických řetězcích. Dále je nutné definovat si pojmy dopravce, přepravce a zasilatel (speditér). Každý, kdo se pohybuje v tomto odvětví, zná bezpochyby tyto často používané pojmy, nicméně v médiích se často různě a nesprávně zaměňují. Přepravce především zákazník dopravce, vlastník hmotného zboží, prodávající nebo kupující, tj. spotřebitel dopravních, resp. Přepravních, služeb. Zahrnuje řadu subjektů (určených z jiného než dopravně přepravního hlediska jejich postavení na trhu apod.): odesílatel, příjemce, výrobce, obchodník, exportér, importér apod. 7 SIXTA J., MAČÁT V., Logistika: Teorie a praxe. 1.vyd. Brno: CP Books, 2005, s. 23. ISBN 80-251-0573-3 8 Wikipedie, otevřená encyklopedie (online), (cit. 2009-02-22). Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/přeprava 15
Dopravní služby služby bezprostředně spojené s vlastním procesem přemísťování substrátů (zboží), případně cestujících, v prostoru a v čase. Doprava jsou to dopravní služby, v užším smyslu pak proces charakterizovaný pohybem dopravních prostředků po dopravní cestě. Dopravce provozovatel (dopravy čili vozidel), mnohdy zároveň vlastník dopravních prostředků může však být jen jejich nájemcem (např. u finančního leasingu apod.). Vždy se však jedná o subjekt realizující vlastní přemísťovací činnost v prostoru a v čase. Jde o producenta, ale i realizátora dopravních služeb na trhu (tzn. o prodávajícího dopravních či přepravních služeb). Zasilatel (speditér) subjekt, který svým jménem, ale na účet přepravce, a tudíž i v jeho zájmu zajišťuje pro jeho potřeby přepravu zboží. Zprostředkovává či sám realizuje nákup přepravních nebo dopravních služeb. Prodává-li zasilatel přepravci své dopravní služby (tj. nikoli dopravní služby zasilatelem najatého dopravce), jedná se o zasilatele uplatňující tzv. právo vlastního vstupu. To znamená, že v takovém případě zasilatel rovněž provozuje (může i vlastnit) dopravní prostředky, nejčastěji kamiony. 9 Hub and spoke logistická technika založená na sdružování (konsolidaci) a rozdružování menších zásilek v logistických centrech, dopravních uzlech, terminálech tak, aby rozhodující přepravní vzdálenost, kterou je vzdálenost mezi výchozím a cílovým centrem či uzlem, překonaly pomocí pravidelných, rychlých a kapacitních dopravních systémů. Kombinovaná doprava při použití kombinované dopravy se hlavní část trasy uskutečňuje po železnici, vnitrozemskou vodní cestou nebo po moři a místní svoz nebo rozvoz se uskutečňuje nejkratší trasou silniční dopravou. Just in time - jedná o nejznámější logistickou technologii. Spočívá v uspokojování poptávky po určitém materiálu ve výrobě nebo po určitém hotovém výrobku v distribučním článku jeho dodáváním právě včas, tj. v přesně dohodnutých a 9 NOVÁK R., Mezinárodní kamionová doprava. 1. vyd. Praha: Codex Bohemia, 1998, s. 16-17. ISBN 80-85963-53-1 16
dodržovaných termínech podle potřeby odběratele. Dodávají se malá množství, co možná v nejpozdějším okamžiku. Dodávky jsou velmi časté. 10 1.2. Popis vzniku poptávky po přepravě Pokud chce firma něco koupit (v daném případě poptává přepravní služby), vždy začíná popisem produktu, dále následuje poptávka po ceně, objednávka, potvrzení objednávky, podmínky smlouvy, průvodní dokumenty, finanční opatření, dodací podmínky, zvláštní podmínky, faktury atd. V minulosti všechny tyto dokumenty musely být tisknuty a posílány mezi organizacemi a i nejjednodušší transakce se záhy stala složitou a časově náročnou záležitostí. V poslední době technologie zaznamenala vysoký růst a to způsobilo převrat v této komunikaci. Přepravní poptávka je nejkonkrétnější podoba přání přemístění, které je podloženo schopností a ochotou koupit si dopravní službu. Zde vystupuje zájemce o dopravní službu vůči dopravní firmě jako její zákazník. 11 V současnosti je již běžné, že zákazník podává svou objednávku telefonicky, faxem nebo emailem, přímo pracovníkovi zákaznického servisu, který je napojen na centrální databázový systém podniku. Stále častější jsou ale také online způsoby podávání objednávek. 10 DRAHOTSKÝ I., ŘEZNÍČEK B., Logistika: Procesy a jejich řízení. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003, s. 90, ISBN 80-7226-521-0 11 ŘEZNÍČEK B., ŠARADÍN P., Marketing v dopravě. 1.vyd. Praha: Grada Publishing 2001, s. 25. ISBN 80-247-0051-4 17
Zákazník a jeho požadavky zadání požadavků online telefonicky faxem Obdržení cenové nabídky Zadání objednávky emailem Obrázek 2 Informační tok spojený s poptávkou po přepravě Zdroj: Vlastní zpracování Online aplikace poptávky přepravy je určená pro podchycení prvotního zájmu nového zákazníka o přepravu. Zákazník po registraci a následném zadání minimálních potřebných dat o požadované přepravě vstoupí do komunikace s obchodním manažerem. Od něho obdrží cenovou nabídku na požadovanou přepravu. V případě souhlasu zadá zákazník objednávku. 12 1.2.1. Cyklus zákaznické objednávky Cyklus zákaznické objednávky zahrnuje veškerý čas, který uplyne od podání objednávky ze strany zákazníka až po obdržení objednaného zboží v přijatelném stavu a jeho umístění do zákazníkova skladu. Typický cyklus objednávky zahrnuje následující činnosti: příprava a předání objednávky, přijetí objednávky a její zanesení do systému, vyřízení objednávky, příprava/kompletace objednávky a zabalení, doprava objednaného zboží zákazníkovi, příjem zboží u zákazníka. 13 12 Nákladní železniční doprava Českých drah (online), (cit. 2009-02-22). Dostupné z http://www.cdcargo.cz/on-line-nastroje/objednani-prepravy/poptavka-prepravy/-29/ 13 DRAHOTSKÝ I., ŘEZNÍČEK B., Logistika: Procesy a jejich řízení. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003, s. 122, ISBN 80-7226-521-0 18
Zajišťování požadované úrovně zákaznického servisu je významnou součástí logistického řízení. Dopady přepravy na zákaznický servis jsou jedny z nejdůležitějších. Přepravní servis musí být především spolehlivý, významnou úlohu hraje doba přepravy a pokrytí trhu. Pro zákazníky je též významná pružnost v poskytování přepravních služeb a řešení ztrát či poškození. 14 1.3. Dokumenty používané v přepravě Základním dokumentem obchodních dokumentů je obchodní faktura (příloha A). Vystavuje ji prodávající v několika originálech, které mají stejnou právní platnost. Obchodní faktura má svým obsahem odpovídat kupní smlouvě. Všechny přepravní dokumenty slouží dopravci k celnímu projednání eventuálně k dalšímu jednání např. s úřady. Doklady tedy umožňují zboží volný pohyb do místa určení. 15 1.3.1. Smlouva o přepravě věci Smlouva o přepravě věci je upravena v 610 až 629 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc (zásilku) z určitého místa (místo odeslání) do určitého místa (místo určení), a odesílatel se zavazuje zaplatit mu úplatu (přepravné). Ke vzniku smlouvy zde dochází stejným způsobem jako u jiných druhů smluv; musí zásadně dojít k dohodě o celém obsahu smlouvy a smlouva musí obsahovat podstatné části uvedené v základním ustanovení. Ukázka v příloze B. 14 SIXTA J., MAČÁT V., Logistika: Teorie a praxe. 1.vyd. Brno: CP Books, 2005, s. 159, ISBN 80-251-0573-3 15 Oficiální portál pro podnikání a export (online), (cit. 2009-03-01). Dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/manual-exportera/dokumenty-v-zahranicnim-obchodu/1001370/38626/ 19
Smlouva o přepravě věci vzniká mezi odesílatelem a dopravcem: přijetím objednávky, u přeprav konaných pravidelně na podkladě zvláštní dohody započetím přepravy, pokud nevznikla podle výše uvedených způsobů, převzetím zásilky k přepravě. Podstatné části smlouvy o přepravě věci tvoří: přesné uvedení smluvních stran, tj. dopravce a odesílatele určení věci, která se má přepravit, závazek dopravce k přepravení věci, stanovení místa odeslání a místa určení, závazek odesílatele k úplatě. Pro smlouvu o přepravě věci podle obchodního zákoníku není předepsaná písemná forma, dopravce je však oprávněn požadovat, aby mu odesílatel potvrdil požadovanou přepravu v přepravním dokladu, a odesílatel je oprávněn požadovat, aby mu dopravce písemně potvrdil převzetí zásilky. Přepravní lhůta Dopravce je povinen provést přepravu do místa určení s odbornou péčí ve smluvené lhůtě, jinak bez zbytečného odkladu. Odpovědnost za škodu na zásilce Dopravce odpovídá za škodu na zásilce, jež vznikla po jejím převzetí dopravcem až do jejího vydání příjemci. To neplatí, pokud dopravce nemohl škodu odvrátit při vynaložení odborné péče. 20
1.3.2. Přepravní listina Přepravním dokladem o zásilce, který doprovází zásilku až do jejího vydání popřípadě likvidace, je přepravní listina. Tu je povinen řádně vyplněnou předat dopravci odesílatel zpravidla spolu se zásilkou. Musí obsahovat nejméně tato údaje: název (jméno) odesílatele a příjemce, obvyklé pojmenování obsahu zásilky a jejího obalu, počet kusů, celkovou hmotnost zásilky, místo nakládky a místo vykládky, datum a potvrzení převzetí zásilky dopravcem a příjemcem. Přepravní listinou v silniční nákladní dopravě je buď přepravní list vyplněný a odevzdaný odesílatelem, nebo dodací list, pokud vyhovuje podrobnějším přepravním podmínkám. Dodací list lze nalézt v příloze C. 1.3.3. Náložný list (konosament) Náložný list je listina a zároveň cenný papír, s níž je spojeno právo požadovat na dopravci vydání zásilky v souladu s obsahem této listiny. Může být vystaven na jméno, doručitele nebo řad. Náložný list je obchodním zákoníkem definován jako listina, s níž je spojeno právo požadovat na dopravci vydání zásilky v souladu s obsahem této listiny. Dopravce je povinen zásilku vydat osobě oprávněné podle náložného listu. Dopravce je povinen v náložném listu uvést: firmu nebo název právnické osoby nebo jméno a místo podnikání, popř. bydliště fyzické osoby dopravce, firmu nebo název právnické osoby nebo jméno a místo podnikání, popř. bydliště fyzické osoby odesílatele, 21
označení přepravované věci údaj, zda byl náložný list vydán na doručitele nebo na jméno příjemce, popř. údaj, že byl vydán na jeho řad, místo určení, místo a den vydání náložného listu a podpis dopravce. 16 17 18 1.3.4. Nákladní list CMR Označení pochází z francouzského: Covention dohoda, Marchandise zboží, Route silnice. Nákladní list CMR je v mezinárodní kamionové dopravě základním přepravním dokumentem. Nákladní list CMR je dokladem o uzavření přepravní smlouvy ve smyslu ustanovení Dohody CMR. Nákladní list CMR tedy je věrohodným dokladem o uzavření a obsahu přepravní smlouvy, jakož i o převzetí zásilky dopravcem. Nákladní list CMR se vystavuje ve třech původních vyhotoveních podepsaných odesílatelem a dopravcem. První (červené) vyhotovení nákladního listu obdrží odesílatel, druhé (modré) doprovází zásilku (je určeno pro příjemce) a třetí (zelené) si ponechává dopravce, eventuálně další (černá) vyhotovení jsou určená pro celní orgány, zasilatele apod. Ukázka v příloze D. 19, 20 16 MAREK, K. Smlouva o přepravě věci. Logistika 2009, roč. 15, č. 1, s. 52-54. ISSN 1211-0957. 17 Logistika (online), (cit. 2009-03-12). Dostupné z http://logistika.ihned.cz/c4-10006310-26045080- B00000_d-silnicni-dane-v-ramci-kombinovane-dopravy 18 KYNCL J., Podnikání v silniční dopravě. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001, s. 147. ISBN 80-7169-743-5 19 NOVÁK R., Mezinárodní kamionová doprava. 1. vyd. Praha: Codex Bohemia, 1998, s. 96-109. ISBN 80-85963-53-1 20 Logistika. Č. 7/8-07, s. 50. Praha: Economia. ISSN 1211-0957. 22
2. Analýza dopravních prostředků Při zajišťování vnější dopravy je třeba zvolit takový druh dopravního prostředku, který nejvíce vyhovuje požadavkům optimálního zajištění logistických distribučních řetězců. V následující kapitole je kromě jiného zobrazeno dělení dopravy dle několika hledisek. Zbytek kapitol se bude vzhledem k zaměření této diplomové práce věnovat především silniční dopravě. Důraz bude kladen také na kvalitu přepravy, která je nedílnou součástí dnešních požadavků. 2.1. Požadavky na dopravní firmy Při zajišťování vnější dopravy je třeba zvolit takový druh dopravního prostředku, který nejvíce vyhovuje požadavkům optimálního zajištění logistických distribučních řetězců. V následující kapitole je kromě jiného zobrazeno dělení dopravy dle několika hledisek. Zbytek kapitol se bude vzhledem k zaměření této diplomové práce věnovat především silniční dopravě. Důraz bude kladen také na kvalitu přepravy, která je nedílnou součástí dnešních požadavků. Na firmu, jejímž podnikatelským záměrem je poskytování dopravně-přepravních služeb jsou uvalovány určité specifické požadavky, které by měly být zohledněny i v pojetí procesního managementu v dopravním podniku. Jestliže tyto firmy chtějí uspět na trhu, musí se orientovat podle potřeb zákazníků, kteří chtějí využívat jejich služeb. Požadavky na firmu jsou proto dány s ohledem na okamžité potřeby zákazníka: maximální flexibilitu v kapacitě a specializaci přepravy, maximální kombinační schopnosti mezi různými dopravními systémy, mnohostranná použitelnost dopravních prostředků, zajištění hladkého přechodu ložných obalů, prostředků nakládky apod. mezi různými dopravními systémy, 23
minimální disponibilita, nebo okamžitá přístupnost k vozidlům a různým předmětům přepravy. 21 Kvalita přepravy Kvalita dopravy ovlivňuje výši nákladů na oběhové procesy. Je všeobecně známo, že čím kvalitnější dopravu lze poskytnout, tím více lze omezit rozsah skladování a tím i manipulaci s materiálem. 22 Firma Astra Trans se snaží postupným rozšiřováním nabízených služeb maximálně vyjít vstříc stávajícím i potenciálním klientům v jejich narůstajících požadavcích. Z několikaleté praxe firma zaznamenala opět změnu ve vyhledávání kvality. Zhruba před 5 lety byl velký obrat v uspokojování potřeb zákazníka. Ten preferoval kvalitu před kvantitou a byl ochoten za ni dobře zaplatit. Finanční krize, která je nyní velmi diskutovaným tématem, se podepsala i zde. Klienti opět po několika letech preferují a hledí pouze na cenu, která je pro ně rozhodující. 2.2. Klasifikace dopravy Doprava je zabezpečována různými podnikatelskými subjekty, které jsou navzájem propojeny v poměrně složitý dopravní systém. V jeho rámci fungují jednotlivé dílčí dopravy jako podsystémy. Dopravní organizace, které působí v tomto složitém systému, pak mohou být různě zaměřeny pouze na určitou dílčí oblast přepravní práce a služeb s ní souvisících, nebo provozovat činnost v rámci několika dílčích dopravních podsystémů. Dopravu je možno členit podle různých hledisek následovně: 21 DRAHOTSKÝ I., ŘEZNÍČEK B., Logistika: Procesy a jejich řízení. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003, s. 64, ISBN 80-7226-521-0 22 SIXTA J., MAČÁT V., Logistika: Teorie a praxe. 1.Vyd. Brno: CP Books, 2005, s. 172. ISBN 80-251-0573-3 24
podle druhu dopravní cesty a použitých dopravních prostředků nejčastěji na: železniční (kolejovou), silniční a městskou hromadnou, leteckou, vodní (vnitrozemskou a námořní), kombinovanou (integrovanou) a nekonvenční (pásovou, potrubní atd.) podle přemísťovaného objektu na: osobní a nákladní, podle vztahu dopravce a přepravce na: veřejnou, neveřejnou a individuální, podle místa jejich provozování na: vnitřní (vnitropodnikovou) a vnější (mimopodnikovou), podle obsluhovaného území na: vnitrostátní a mezinárodní podle velikosti zásilky na: celovozovou a kusovou, podle prostředí, ve kterém je realizována na: pozemní, podzemní, vodní, 25
vzdušnou a kosmickou. a případně i podle dalších, méně významných, hledisek. 23 Zobrazené dělení dopravy je poměrně podrobné. V níže uvedené podkapitole je zobrazen obrázek 3 se základním a jednoduchým dělením dopravního systému. Z tohoto obrázku je patrné, kam lze nákladní dopravu, kterou se případová studie zabývá, zařadit. Zbytek této diplomové práce se bude věnovat silniční dopravě. 2.3. Silniční doprava Nejrozšířenějším druhem nákladní dopravy u nás je silniční nákladní doprava, která přepravuje nejvíce zboží v tunách a dociluje nejvyšších přepravních výkonů v tunových kilometrech. Silniční dopravou lze přepravovat v podstatě veškeré produkty, včetně takových, které vyžadují speciální modifikace dopravního prostředku. Díky své pružnosti a univerzálnosti se stala převládající formou přepravy. Je vhodná pro zabezpečení přímé přepravy zvláště hodnotnějších druhů zboží na krátké, střední a někdy i dlouhé přepravní vzdálenosti. Silniční přepravu je možné v současnosti pokládat za nejrychleji se rozvíjející, ale také nejproblematičtější typ přepravy. Díky své rychlosti, vysoké mobilitě a dostupnosti úspěšně konkuruje zejména dopravě železniční, v některých případech i letecké. Hlavními faktory, které vývoj silniční přepravy nepříznivě ovlivňují, jsou ekologická závadnost a narušování životního prostředí, nízká průchodnost hlavní silniční a dálniční sítě a s ní spojená vysoká nehodovost a silné konkurenční prostředí mezi dopravci. Nákladní doprava má tři hlavní druhy dopravu pozemní, vodní a leteckou. Nejrozsáhlejší je doprava pozemní, která zahrnuje dopravu silniční, provozovanou v Evropě většinou soukromými firmami, a dopravu železniční, která je v Evropě většinou provozována státními organizacemi (situace týkající se otevření trhu pro nestátní železniční operátory se ovšem v jednotlivých zemích značně liší). Silniční dopravu provozují jednak veřejní dopravci profesionální firmy (např. Astra Trans, s. r. o.), dále pak zasilatelské (speditérské) firmy, které provozují vlastní podnikovou dopravu. Tyto tři složky zajišťují 23 SIXTA J., MAČÁT V., Logistika: Teorie a praxe. 1.Vyd. Brno: CP Books, 2005, s. 159-160. ISBN 80-251-0573-3 26
jak dopravu na pravidelných linkách, tak i dopravu na zakázky, dopravu vnitrostátní i dálkovou mezinárodní dopravu TIR. Na obrázku číslo 3 je možné názorně vidět vazby v dopravním systému. 24 25 26 27 Objem zboží přepravovaného autodopravci se během doby stále zvyšuje. Protože nákladní automobilová doprava je ve srovnání s jinými druhy dopravy lépe slučitelná s požadavky zákazníků v oblasti servisu, představuje u většiny podniků významnou součást jejich logistických sítí. Pokud bude silniční doprava schopna poskytovat rychlý výkonný servis za ceny pohybující se v intervalu mezi sazbami dopravy kolejové a dopravy letecké, lze předpokládat, že bude i nadále dobře prosperovat. 28 Tabulka 1 Přednosti a nedostatky silniční dopravy Doprava Přednosti Nedostatky Silniční - rychlost - rychle rostoucí náklady s přepravní - spolehlivost vzdáleností - schopnost zabezpečit přímou přepravu - - značná závislost na počasí dopravní kongesce - různorodost vozového parku - vzájemná nezávislost jednotlivých přeprav - lepší ochrana zboží - problémy se současnou přepravou velkého množství zboží - negativní vliv na životní prostředí - velká nehodovost Zdroj: SIXTA J., MAČÁT V., Logistika: Teorie a praxe. Tab. 10-3, str. 167. 1.Vyd. Brno: CP Books, 2005. S. 167. ISBN 80-251-0573-3 24 JINDRA J., Obchodní logistika učební skripta. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1992, s. 73. ISBN 80-7079-806-8 25 LAMBERT M. D., STOCK R. J., ELLRAM M. L., Logistika. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000, s. 221, ISBN 80-7226-221-1 26 Oficiální portál pro podnikání a export (online), (cit. 2009-03-01). Dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/manual-exportera/logistika-mezinarodni-obchod/1001370/43601/#b4 27 SIXTA J., MAČÁT V., Logistika: Teorie a praxe. 1.Vyd. Brno: CP Books, 2005, s. 165. ISBN 80-251-0573-3 28 LAMBERT M. D., STOCK R. J., ELLRAM M. L., Logistika. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000, s. 221, ISBN 80-7226-221-1 27
Dopravní systém Systém osobní doprava Systém nákladní doprava Systém informačních procesů Pozemní Letecká doprava Vodní doprava Silniční Veřejná doprava profesionální firmy Spediterská doprava Pravidelné linky Na zakázku Dálková - TIR Vlastní podniková doprava Vnitrostátní Železniční Potrubní 28
Obrázek 3 Schéma nákladní dopravní soustavy Zdroj: JINDRA J., Obchodní logistika učební skripta. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1992. S. 74. ISBN 80-7079-806-8 2.3.1. Rozdělení silničních vozidel Silniční vozidla lze rozdělit do několika skupin, jak ukazuje obrázek 4. Vozidla Silniční vozidla Automobil Přípojné vozidlo Motocykl Traktor Osobní Přívěsy Autobusy Přívěsy traktorové Nákladní Návěsy Tahače Návěsy traktorové Speciální Obrázek 4 Rozdělení vozidel Zdroj: KYNCL J., Podnikání v silniční dopravě. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. S. 35-36. ISBN 80-7169-743-5 Firma Astra Trans, s. r. o. se zabývá převážně silniční dopravou, kde nejčastěji, na základě požadavků zákazníka, volí nákladní automobil s přípojným vozidlem typu přívěs (typ 29
kamion 13,6 m typu plachta, 100 cbm) nebo nákladní automobil (tahač) s přívěsem a návěsem (souprava 120 cbm). Obrázek 5 Kamion Zdroj: Astra Trans, s. r. o. (online), (cit. 2009-02-22). Dostupné z http://www.astratrans.cz/index.php Nákladní automobily jsou určeny pro přepravu věcí. Je pro ně přijato mezinárodní označení vozidla kategorie N. Tato kategorie se dělí podle celkové hmotnosti tak, že se k písmenu přidává index: 1 pro celkovou hmotnost do 3,5 tun včetně, 2 pro celkovou hmotnost převyšující 3,5 tun, avšak nepřevyšující 12 tun, 3 pro celkovou hmotnost převyšující 12 tun. 29 2.3.2. Technologie silniční nákladní dopravy Zásilky v silniční dopravě lze rozdělit do následujících kategorií: a) vozové zásilky - tj. zásilky přepravované jednomu odesílateli jednou jízdou silničního vozidla, dále zásilky, které mají hmotnost větší než 2500 kg, anebo zásilky bez zřetele na jejich hmotnost, pokud jde o zásilky: jimiž se využije užitečná hmotnost nebo ložná plocha silničního vozidla, 29 KYNCL J., Podnikání v silniční dopravě. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001, s. 37. ISBN 80-7169-743-5 30
jejichž přeprava se koná zvláštní jízdou silničního vozidla podle dohody s odesílatelem, jejichž povaha to vyžaduje, příp. to vyžaduje vykonání přepravy v požadované lhůtě, jestliže se zásilky nakládají nebo vykládají na dvou nebo více místech (většinou se však vozová zásilka nakládá na jednom místě a vykládá rovněž na jednom místě a pro jednoho příjemce). b) přikládky přikládkami jsou zásilky přepravované společně s jinými zásilkami nebo při takových jízdách vozidel, které by se jinak musely vykonat bez nákladu. Přeprava přikládky, pokud ta představuje menší množství zboží, které se využije pro jinak prázdnou jízdu dopravního prostředku, se po technologické stránce neliší od přepravy vozové zásilky. Je-li přikládka přiložena doplňkově k jiné základní zásilce, pak se technologický proces rozšíří o přejezd dopravního prostředku se základní zásilkou do místa ložení přikládky a o zastávku v místě vyložení přikládky. Podobě probíhá přeprava vozové zásilky nakládané nebo vykládané na více místech. c) kusové zásilky tj. zásilky, které nesplňují podmínky charakterizující vozové zásilky nebo přikládky, a přepravují se zpravidla za zvláštních přepravních podmínek. 30 2.3.3. Přepravní prostředky Manipulační jednotka je jakékoliv množství materiálu, které tvoří jednotku schopnou manipulace, aniž by bylo nutno dále ji upravovat. S manipulační jednotkou se manipuluje jako s jediným kusem. Přepravní jednotka je množství materiálu, které lze přepravovat bez dalších úprav. Při řešení přepravy jsou velmi důležité přepravní prostředky. Přepravní prostředek je technický prostředek (např. paleta, kontejner apod.), který vytváří 30 KYNCL J., Podnikání v silniční dopravě. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001, s. 65-66. ISBN 80-7169-743-5 31
manipulační nebo přepravní jednotku a usnadňuje manipulaci či přepravu. Přepravní prostředek tedy nemá ve většině případů kolečka a není schopen samostatného pohybu, ale ukládá se na dopravní prostředek, kterým je přemisťován. Přepravní prostředky mají za úkol optimalizovat rozsah manipulací, které provázejí pohyb zboží. Soubor požadavků je možno charakterizovat takto: - ochrana zboží pevnost obalu a jeho nepropustnost, případně bezprašnost, odolnost proti počasí, - vhodné rozměry, umožňující vzájemnou vazbu jednotlivých druhů přepravních prostředků i obalů a jednotlivých kusů zboží, - stohovatelnost přepravních prostředků, - dobrá manipulovatelnost, zejména možnost snadného uchopení ručně nebo pomocí mechanizovaného prostředku, - schopnost úspory prostoru při přepravě prázdných přepravních jednotek zpět, - schopnost snadno likvidovat přepravní prostředek či obal nebo vhodnost recyklovat tento přepravní prostředek. 31 Mezi přepravní prostředky počítáme: ukládací bedny a přepravky, palety roltejnery, přepravníky, kontejnery a výměnné nástavby. Ukládací bedny jsou přepravní prostředky na úrovni základních manipulačních jednotek určené pro skladování materiálu (skladové operace) a pro mezioperační manipulaci, a to jak ve výrobě, tak ve skladech velkoobchodu. 31 SIXTA J., MAČÁT V., Logistika: Teorie a praxe. 1.Vyd. Brno: CP Books, 2005, s. 179. ISBN 80-251-0573-3 32
Obrázek 6 Ukládací bedna Zdroj: Mecalux Logismarket (online), (cit. 2009-03-18). Dostupné z http://www.logismarket.cz/vdp/ukladaciplastove-bedny/1198363937-947645029-p.html Přepravky jsou též na úrovni základních manipulačních jednotek, ale slouží k rozvozu materiálu. Ukládací bedny jsou uzpůsobeny k ruční manipulaci (často jsou vytvarovány do úchytů nebo opatřeny držadly), mohou však být manipulovány též mechanicky či automaticky, obvykle pomocí válečkových, kladičkových nebo kuličkových dopravníků a regálových zakladačů. Je možné ukládat je na palety. Jsou stohovatelné. Pro snadnou identifikaci jsou ukládací bedny často opatřeny rámečky pro zasunutí štítku s údaji. Přepravky slouží při rozvozu k přepravným a ložným operacím, ale těž k operacím, které rozvozu předcházejí nebo po něm následují. Obrázek 7 Přepravka Zdroj: Mecalux Logismarket (online), (cit. 2009-03-18). Dostupné z http://www.logismarket.cz/vdp/europrepravka-s-vkladovym-oknem/1198611746-1005951043-p.html 33
Palety jsou přepravní prostředky na úrovni odvozených manipulačních (přepravních) jednotek II. řádu s určením pro mezioperační manipulaci, skladové operace, ložné operace a meziobjektovou a vnější přepravu v takřka celém rozsahu logistických řetězců. Palety jsou vhodné k vidlicovému způsobu manipulace pomocí nízkozdvižných a vysokozdvižných vozíků, regálových zakladačů, a pokud jsou opatřeny lyžinami, mohou být manipulovány a přepravovány i valivým způsobem na válečkových dopravnících a dopravníkových tratích. Paletové jednotky je možno stohovat nebo ukládat do regálů. Palety mohou být zhotoveny z různých materiálů většinou jako vratné, výjimečně jako nevratné. Podle provedení se rozlišují palety: prosté, sloupkové, ohradové, skříňové, speciální. Palety prosté jsou většinou dřevěné plošinky bez jakýchkoliv nástaveb uzpůsobené pro manipulaci nízkozdvižnými i vysokozdvižnými vozíky. Nejčastěji se v Evropě používají při přepravě i skladování vratné palety o rozměrech 800 x 1200 mm. Tyto palety se rozšířily po 2. světové válce z USA a zaznamenaly záhy mimořádný dynamický rozvoj. Nezvládnutelná situace v mezinárodní přepravě zboží, vyvolaná již koncem 50. let nekoordinovaným vracením prázdných palet, vedla k uzavření Dohody o výměně prostých palet zakládajícími železnicemi zemí Německa, Rakouska a Švýcarska; postupně přistoupilo dalších 14 evropských členů. V rámci EPP (Evropský paletový pool) se realizují výměny dřevěných palet prostých s nosností 1000 kg (stohovací nosnost 5000 kg), které je možno opatřovat nástavbami a ukládat do regálů. Výměnné europalety mají uvedený půdorysný rozměr a musí odpovídat příslušné normě a nést ochrannou značku EUR (včetně označení kódu vlastníka). 34
Maximální hmotnost, která se může ložit na palety používané v Evropě (Europalety) je 1000 kg a tyto palety umožňují na sebe uložit (stohovat) 4 vrstvy. Palety označené na podélné straně na pravém rohu špalíku EUR jsou zhotoveny z měkkého a částečně i z tvrdého dřeva, mají přibližnou vlastní hmotnost 30 kg, jejich ložná plocha nesmí být hoblována a pro jejich výrobu se používají vroubkované hřebíky. Obrázek 8 Europaleta Zdroj: Havelka výkup palet (online), (cit. 2009-03-23). Dostupné z http://www.havelka.cz/palety.htm Paletizace je komplexní technicko-ekonomická manipulační metoda spočívající v používání palet jako prostředků k vytváření stohovatelných manipulačních a přepravních jednotek, umožňujících využívání příslušných zařízení pro mechanizovanou manipulaci. Pro zajištění bezpečné manipulace s prostými paletami je třeba na nich vhodně zajistit náklad, aby s paletou vytvářel kompaktní celek ucelenou manipulační jednotku, která může procházet bez narušení co nejdelší částí logistických řetězců. Stabilitě této manipulační jednotky přispívá vhodná úprava obalů z hlediska použitého materiálu i rozměrů. Vhodně volené rozměry obalů umožní: plné využití ložné plochy palety a tím i ložného prostoru skladů i dopravních prostředků a vázané ukládání zboží na palety obdobně jako ukládání cihel při stavbě domu 35
Obrázek 9 Ohradová paleta Zdroj: Palety Brno (online), (cit. 2009-03-23). Dostupné z http://www.paletybrno.cz/mars-box-velky/ Roltejnery jsou přepravní prostředky na úrovni manipulačních jednotek II. řádu opatřené čtyřkolovým podvozkem. Vyhovují pro mezioperační manipulaci, skladové operace, ložné operace a meziobjektovou a vnější přepravu tam, kde nelze použít palety. Významnou oblastí, v níž se roltejnery uplatňují, je distribuce kusových zásilek. Mohou být konstrukce: mřížkové, drátěné, plnostěnné a speciálního provedení. Půdorysný rozměr roltejnerů je zpravidla 600 x 800 mm, nosnost 300 500 kg a výška kolem 1500 mm. Manipulace s roltejnery je ruční nebo mechanizovaná či automatizovaná pomocí podvěsných event. podlahových dopravníků nebo pomocí vidlicových vozíků. 36
Obrázek 10 Roltejner Zdroj: Dopravníky Atyko (online), (cit. 2009-03-23). Dostupné z http://www.atyko.cz/cs/dalsivyrobky/prepravni-kontejnery/prepravni-kontejnery/_mod/photo/10/kontejner-s-kolecky-2.jpg Přepravníky jsou přepravní prostředky na úrovni přepravních jednotek II. řádu, určené zpravidla pro kapalný, košovitý nebo sypký materiál. Používají se většinou při přepravě uvnitř výrobního areálu. Kontejnery jsou přepravní prostředky trvalé povahy, dostatečně pevné, uzpůsobené k opakovanému použití, speciálně konstruované tak, aby ulehčovaly přepravu zboží jedním, nebo více druhy dopravy. 32 Obrázek 11 Kontejner Zdroj: Brasco Steel, s. r. o. (online), (cit. 2009-03-23). Dostupné z http://www.brasco.cz/data/vyrezane/n9/kontejner/n9/srot-modry.jp 32 SIXTA J., MAČÁT V., Logistika: Teorie a praxe. 1.Vyd. Brno: CP Books, 2005, s. 179-190. ISBN 80-251-0573-3 37
3. Charakteristika vybrané společnosti Obrázek 12 Logo firmy Zdroj: Astra Trans, s. r. o. (online), (cit. 2009-03-13). Dostupné z http://www.astratrans.cz/images/logo-astratrans.gif Působnost společnosti ASTRA TRANS na trhu se datuje od roku 1992 a po celou dobu své existence se díky svému přístupu prezentuje jako aktivní a dynamická společnost zaměřená prvotně na maximální spokojenost zákazníka. ASTRA TRANS díky svému dosavadnímu působení zaujímá pevné místo mezi dopravci v regionu a rozsáhlou nabídkou služeb při garanci kvality servisu a spolehlivosti hodlá svou pozici na trhu logistických služeb do budoucna výrazně posílit. Svým původním zaměřením na automobilový průmysl s jeho specifickými požadavky na přepravy just in time, nestandardní dopravu forem a nástrojů a nezbytnou flexibilitu při řešení aktuálních nároků si vlastníci firmy před sebe postavili nelehkou výzvu, které se úspěšně zhostili. Úspěchy na tomto poli dopravy se promítly do zájmu o jejich služby ze strany firem z dalších oborů průmyslu a obchodu a v současné době má ASTRA TRANS ve svém klientském portfoliu řadu spokojených zákazníků nejen z libereckého regionu, ale z celé ČR i ze zahraničí. S několika prestižními firmami spolupracují na dlouhodobé bázi a to nejlépe svědčí o vysoké kvalitě jejich služeb. Služby firmy Astra Trans: silniční celovozová doprava, dokládková a sběrná služba po celé Evropě i tuzemsku, expresní přepravy, námořní kontejnerové přepravy a sběrná služby, letecká cargo doprava, expresní charterové lety, kurýrní služba, železniční doprava, autobusová doprava, 38
speciální přepravy, možnost zajištění skladování. 33 34 Vozový park firmy Astra Trans Na zvyšující se nároky na dopravu reaguje firma postupným navyšováním vozového parku, kdy v souvislosti s pořizováním kvalitních a prověřených vozidel s nízkými provozními náklady mohou zákazníkům nabídnout vysokou kvalitu služeb. Vozový park tvoří přibližně 50 vozů typu: kamion 13,6 m typu plachta, skříň i plato, low-decky 100 cbm a soupravy 120 cbm dodávky, vozy do 3,3t a sola do 12 tun. 35 33 Astra Trans, s. r. o. (online), (cit. 2009-02-23). Dostupné z http://www.astratrans.cz/index.php 34 Interní spisy firmy Astra Trans, s. r. o. 35 Interní spisy firmy Astra Trans, s. r. o. 39
4. Optimalizace trasy do vybrané destinace Jak již bylo zmíněno v předchozí části, praktická část diplomové práce je psána za spolupráce firmy Astra Trans sídlící v průmyslové zóně Liberec - Jih. Po prozkoumání několika možných tras v několika destinacích (Itálie, Francie, Španělsko) bylo nakonec rozhodnuto o zpracování případové studie pro trasu Liberec (Česká Republika) Bratislava (Slovenská Republika) Liberec (Česká Republika). A to z několika důvodů: většina jízdy je uskutečněna na území České Republiky a může se tak ukázat i problematika mýtného dobrá znalost místních reálií oba státy jsou členy Evropské unie, tzn., že řidiči nemusejí vyřizovat celní formality 4.1. Zadání objednávky Při zadání objednávky zákazníkem firma Astra Trans žádá následující údaje: místo nakládky a místo vykládky, rozměry kartonů, počty palet, je-li náklad stohovatelný či ne, hmotnost nákladu, termín doručení. Na základě těchto požadavků vybere firma odpovídající dopravní prostředek a spočítá náklady spojené s cestou. Podle těchto všech údajů pak určí cenu této zakázky. Tématem nákladů spojených s přepravou se tato diplomová práce zabývá v další kapitole. Případová studie této diplomové práce se zabývá objednávkou firmy např. Wolf Liberec, která si přeje doručovat dětské pleny uložené na 33 europaletách o rozměrech 120 x 80 cm 40
a výšce palety 100 cm. Místo nakládky je Liberec, Česká Republika a místo vykládky je Bratislava, Slovenská Republika. Celý náklad je stohovatelný a hmotnost je 20 tun. Po vykládce pojede kamion zpět s prázdnými obaly (europaletami). Zakázka firmy Wolf Liberec počítá s pravidelností této trasy vždy dvanáctkrát měsíčně. Z této objednávky vyplývá, že bude zaplacen celý oběh vozidla, tzn., že firma Wolf Liberec zaplatí firmě Astra Trans vždy cestu tam i zpět. Z poskytnutých údajů firma vybere vhodný dopravní prostředek. V tomto případě to bude kamion DAF XF 105 rok výroby 2004, typu tahač s návěsem (plachta), který má tyto specifikace: délka 13,6 metrů, vnitřní výška návěsu 2,7 metrů, šíře návěsu 2,48 metrů, počet náprav 5, emisní třída 4. 4.2. Vizualizace trasy Pro přepravu do vybrané destinace lze uvažovat dvě alternativní trasy. První z nich využívá zejména rychlostní silnice a dálnice (což se promítne v časové délce jízdy), zatímco trasa druhá je vedena s cílem minimalizovat vzdálenosti ujeté po zpoplatněných komunikacích. Záměrem je tak ukázat, zda mýtné může hrát významnou roli při optimalizaci trasy z hlediska konečné ceny za přepravu a doby přepravy. V konečné fázi samozřejmě vždy záleží na rozhodnutí zákazníka, který se rozhodne v závislosti na financích a termínu doručení. Mapa I První mapa zobrazuje jednu z variant, jak dopravit zboží do Bratislavy. Trasa číslo jedna zahrnuje cestu z Liberce do Prahy a dále se pak napojí na brněnskou dálnici D1, odkud pak pokračuje přímo do Bratislavy. Trasa je dlouhá 430 km a jízda kamionem bude trvat přibližně 7 hodin (jedná se pouze o cestu tam). Tato jízdní doba zahrnuje bezpečnostní 41