Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky. Chorvatský jazyk a literatura

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky Chorvatský jazyk a literatura Lucie Jarošová Reálie v učebnicích chorvatštiny pro cizince Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Elena Krejĉová, Ph.D. 2016

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury.

OBSAH 1. Úvod... 4 2. Reálie a lingvoreálie (vymezení pojmů)... 53 Reálie jako součást výuky... 7 4. Geografie... 9 4.1. Obecné geografické informace o Chorvatsku... 9 4.2. Záhřeb... 10 4.3. Chorvatské Záhoří... 12 4.4. Istrie... 13 4.5. Plitvická jezera... 14 4.6. Dalmácie... 15 5. Literatura... 17 5.1. Antun Mihanović... 17 5.2. Ivan Gundulić... 18 5.3. Dobriša Cesarić... 18 5.4. August Šenoa... 19 5.5. Miroslav Krleţa... 19 5.6. Pavao Pavliĉić... 20 6. Historie, legendy, světoznámé příběhy, kuriozity z chorvatského prostoru... 22 6.1. Povídka o kravatě... 22 6.2. Povídka o peru... 22 6.3. První tramvaj v Záhřebu... 23 6.4. Bulcsu Laszlo... 23 6.5. Matija Gubec... 24 7. Kultura a umění, vzdělávání... 25 7.1. Hrady a zámky... 25 7.2. Svatyně Marija Bistrica... 26 7.3. Pulská aréna... 26 7.4. Univerzita v Záhřebu... 27 7.5. Malíři a jejich obrazy... 27 7.6. Hudba... 28 8. Chorvatský jazyk (vývoj, charakteristika a nářečí... 30 9. Sport... 31 9.1. Janica a Ivica Kostelić... 31

9.2. Ivana Brkljaĉić... 31 9.3. Fotbal (Mark Viduka, Eduardo da Silva)... 32 9.4. Volejbal v Chorvatsku... 33 10. Tradice, svátky, gastronomie... 34 10.1. Chorvatská kuchyně... 34 10.2. Zvyky a obyĉeje, kaţdodenní ţivot běţného Chorvata... 35 10.3. Svátky... 37 10.4. Chorvati ve světě... 38 10.5. Suvenýry... 38 10.6. Chorvatská jména... 39 10.7. Chorvatská přísloví... 39 11. Závěr... 41 12. Resumé... 43 13. Bibliografie... 45 14. Excerpovaná literatura... 46 15. Přílohy... 47 15.1. Titulní strana Hrvatski za poĉetnike... 47 15.2. Titulní strana Dobro došli... 48 15.3. Titulní strana Razgovarajte s nama... 49

1. Úvod Jakoţto studentka bakalářského studia kroatistiky se v této své bakalářské práci budu věnovat srovnáním a utřídením reálií v uĉebnicích chorvatského jazyka pro zaĉáteĉníky. Budu zkoumat tři stěţejní uĉebnice chorvatštiny pro zaĉáteĉníky: Hrvatski za početnike, Dobro došli a Razgovarajte s nama. Všechny tři zkoumané uĉebnice konĉí jazykovou úrovní A2/B1. Pokud se ĉlověk uĉí ať uţ jakýkoliv jazyk, je důleţité znát právě i reálie dané země a jejího jazyka. Reálie do výuky cizího jazyka neodmyslitelně patří, protoţe je důleţité mít povědomí o historii a kultuře země ĉi jazykové oblasti. Reálie kaţdého jazyka, v našem případě Chorvatska (velmi ĉasto i celého Balkánu), jsou rozmanité a pro ĉlověka, který cizí jazyk (v našem případě chorvatštinu) studuje, pomohou jak poznat příslušnou zemi s její přírodním, historickým a kulturním bohatstvím, tak i pochopit, poznat mentalitu lidí, jejichţ jazyk studujeme. Reálie Chorvatska, a vůbec celého Balkánu, jsou rozmanité a pomohou ĉlověku vţít se do situace celého státu a nebo se přizpůsobit jejich kultuře a zvykům a pochopit je. V práci budu tedy sledovat, jak jsou reálie zapojené do výuky chorvatského jazyka v poĉáteĉních fázích (všechny tři uĉebnice jsou pro zaĉáteĉníky). Budu sledovat, do jakých lekcí jsou reálie zakomponované a v jakém kontextu v jednotlivých uĉebnicích fungují. Cílem práce je tedy zjistit, jaké reálie jsou pouţity v uĉebnicích chorvatského jazyka pro zaĉáteĉníky, následně je roztřídit dle významového hlediska do sémantických skupin a podskupin, urĉit, v jakém kontextu jsou v uĉebnicích pouţité, a sledovat, jestli jsou nějaké rozdíly v uvádění reálií v jednotlivých uĉebnicích. Metody, které budu v práci vyuţívat, jsou excerpce uvedených uĉebnic chorvatštiny pro zaĉáteĉníky, budu komparativně nahlíţet jak na reálie zaĉleněné do textu, tak na kontext, ve kterém jsou pouţité. Jedná se tedy o analyticko-statistický výzkum. 4

2. Reálie a lingvoreálie (vymezení pojmů) Josef Hendrich definuje reálie následovně:,,reálie zahrnují poznatky týkající se zeměpisu dané jazykové oblasti, jejího historického vývoje (dějin), jejích hospodářských, politických, sociálních podmínek, její literatury, umění, vědy a techniky i dalších okruhů tvořících kulturu příslušné cizí země a jejího národa či národů. Obsahují tedy fakta (skutečnosti, reálie), charakterizující příslušnou jazykovou oblast v naší současnosti s přihlédnutím k její minulosti i k jejím aktuálním vývojovým tendencím. 1 Tato fakta jsou pak tedy klíĉová k pochopení dalších jevů jazykových spadajících do sféry lingvoreálií. Lingvoreálie pak Hendrich popisuje jako poznatky úzce související s významem slov, slovních spojení, frazeologie i větších jazykových útvarů, a to zvláště těch slov či útvarů, které odráţejí mimojazykovou skutečnost příznačnou pro danou cizojazyčnou oblast a odlišnou od mimojazykové skutečnosti, která obklopuje ţáka a jejímţ odrazem je po stránce významové, popř. i výrazové, ţákova mateřština. Lingvoreálie upřesňují tedy sémantickou stránku jazykových prostředků, popř. zabraňují jazykové interferenci, resp. mylné analogii, při chápání obsahu dotyčných slov či jiných jazykových útvarů. 2 Patří sem zkrátka ty jazykové prostředky, s nimiţ je spjat význam a forma, které charakterizují ţivot a zvyklosti dané cizojazyĉné oblasti. Radomír Choděra pak reálie a lingvoreálie popisuje jako uĉební jednotky, které leţí na pomezí jazykového a výchovně vzdělávacího uĉiva. Tyto pojmy se podle Choděry ĉasto zaměňují. Rozdíl definuje tak, ţe V obou případech jde o reálie, ale rozdíl tkví v tom, ţe spjatost s jazykem není stejná. Lingvoreálie jsou reálie s jazykem spojené těsně, tedy ve smyslu jednoty označujícího a označovaného, zatímco u reálií je toto spojení volné. Lingvoreálie na rozdíl od reálií obsahují vţdy komparativní nexus, tj. porovnávají cizí jazyk s mateřským (např. vysvětlit význam ruského atribuent znamená porovnat s významem českého podobně znějícího slova). Tato nezbytnost porovnání pro reálie neplatí, i kdyţ moţná je, byť ve zcela odlišném smyslu (je-li např. 1 HENDRICH, Josef: Didaktika cizích jazyků. Praha 1986, s. 115, 2 HENDRICH, Josef: Didaktika cizích jazyků. Praha 1986, s. 115. 5

v učebnici ruského jazyka uvedeno, ţe Moskva má v současnosti takřka 10 milionů obyvatel, připomene se, ţe Praha je osmkrát menší). 3 Dále Choděra vysvětluje, ţe rozdíl mezi reáliemi a lingvoreáliemi tkví v tom, ţe lingvoreálie jsou předmětem lingvistiky, kdeţto reálie jsou předmětem příslušných věd jako historiografie, geografie apod. Lingvoreálie tedy míří k naplnění jazykového cíle a reálie naplňují cíl vzdělávací, resp. výchovný. 3 CHODĚRA, Radomír RIES, Lumír: Výuka cizích jazyků na prahu nového století. Ostrava 1999, s. 55 6

3. Reálie jako součást výuky Cizojazyĉná výuka se zaměřuje na cíl komunikativní, vzdělávací a výchovný, z ĉehoţ plyne to, ţe reálie a lingvoreálie dané cizí země ĉi jazykové oblasti jsou nedílnou sloţkou výuky. Zaĉlenění reálií do výuky není ţádnou novinkou. Jiţ ve středověku se při výuce latiny a staré řeĉtiny se vyuĉovaly římské a řecké reálie. Od poloviny 19. století se pak zaĉaly hojně vyuĉovat ţivé neboli moderní jazyky a samozřejmě i k nim příslušné reálie. 4 Reálie pomáhají díky své faktografické náplni, která je znaĉně bohatá na pro ţáka nové a zajímavé informace, ţákovi pochopit souvislosti mezi zeměpisnými, ekonomickými, politickými, sociálními a kulturními skuteĉnostmi konkrétní cizojazyĉné oblasti. Cíl výuky reálií není však pouze poskytnout ţákovi věcné znalosti, ale i rozvíjet jejich znalost jazykových prostředků i řeĉových dovedností na této tématice. Cílem je tedy spojení obsahové neboli věcné stránky uĉiva s cizojazyĉnými prostředky a komunikaĉními dovednostmi. Reálie tedy plní polyfunkĉní cíl, který zahrnuje sloţku komunikativní, vzdělávací i výchovnou. Motivují tedy ţáka svým obsahem, ale i didaktickými prostředky. 5 I lingvoreálie mají polyfunkĉní charakter, i přes to, ţe jejich hlavním úkolem je přispívat od samého zaĉátku výuky k přesnému pochopení obsahu ĉi významu jednotlivých slov a vyšších jazykových útvarů. Ţák má tedy pochopit, ţe kaţdý jazykový znak (tedy slovo) můţe mít více různých významů a stylistických zabarvení a ţe v kaţdém jazykovém prostředku se obráţí historický vývoj národa a jeho materiální a duchovní podmínky, tedy i souĉasnost. Hendrich také píše, ţe Ligvoreálie slouţí tedy v prvé řadě komunikativnímu cíli tím, ţe zpřesňují obsah i funkci jazykových prostředků a zdokonalují tak proces ústní i písemné komunikace. Zároveň však obohacují věcné znalosti ţáka a plní tím funkci vzdělávací, popř. i výchovnou, jakoţ i motivační. 6 V této bakalářské práci ĉlením reálie následovně: 4 HENDRICH, Josef: Didaktika cizích jazyků. Praha 1986, s. 115, 5 HENDRICH, Josef: Didaktika cizích jazyků. Praha 1986, s. 116, 6 HENDRICH, Josef: Didaktika cizích jazyků. Praha 1986, s. 116. 7

1. Geografie 2. Literatura 3. Historie, legendy, světoznámé příběhy, kuriozity z chorvatského prostoru 4. Kultura a umění, vzdělávání 5. Chorvatský jazyk (vývoj, charakteristika a nářeĉí) 6. Sport 7. Tradice, svátky, gastronomie 8

4. Geografie 4.1.Obecné geografické informace o Chorvatsku Mezi tyto obecné geografické informace řadíme základní informace o Chorvatsku jako státu, např. jaká tam jsou města, ostrovy, moře, řeky, kolik má Chorvatsko obyvatel, na jaké územně správní celky se dělí apod. V uĉebnici Dobro došli se tyto obecné informace student dozví díky kvízovým otázkám. V kaţdé lekci je jedna taková kvízová otázka, která je většinou z oblasti geografie Chorvatska, tato otázka nabízí vţdy tři moţnosti na výběr, z nichţ jedna je právě ta správná odpověď. Jsou to např. otázky jako:,,hrvatska je: a) federacija b) republika c) monarhija,,,hrvatsko more je: a) Sredozemno b) Crveno c) Jadransko nebo,,park Maksimir je u: a) Osijeku b) Zagrebu c) Splitu, dále tu pak najdeme otázky o poĉtu obyvatel Chorvatska, o řece Sávě, o nejdelší ulici v Záhřebu apod. nebo o nejrůznějších zajímavostech, které se týkají Chorvatska, jako např. otázka,,na Sljeme moţemo: a) ţičarom b) autobusom c) vlakom. Tyto kvízové otázky zaĉínají jiţ v první lekci a pokraĉují aţ do konce. Správné odpovědi tu uvedeny nejsou, většinou je ale student najde v dialozích na zaĉátku kaţdé lekce, není tedy třeba aktivní úĉast pedagoga. Uĉebnice Razgovarajte s nama taktéţ nabízí nějaké základní geografické informace, např. ţe Chorvatsko je jadranská a středoevropská země, má 1246 ostrovů, má kontinentální, horské a středomořské klima a má 8 národních parků, na moři i na pevnině a 21 tzv. ţup. Také je tu zmínka o menšinách ţijících v Chorvatsku, jsou tu uvedení Srbové, Bosňáci a Italové. Tyto obecné informace o Chorvatsku jsou uvedeny hned na zaĉátku, tedy v první lekci. Z uĉebnice Hrvatski za početnike se z obecných geografických informací doĉteme, odkdy je Chorvatsko samostatný stát (od roku 1991), ţe se Chorvatsko dělí na 21 ţup a má 4 500 000 obyvatel, hlavní město je Záhřeb a ten má více jako 800 000 obyvatel. Taktéţ je tu uvedeno, ţe má země 1246 ostrovů, ovšem jen 66 z nich je obydleno. Tento údaj se tedy shoduje s údajem z uĉebnice Razgovarajte s nama. Navíc jsou tu ještě údaje, jako např. to, ţe chorvatské pobřeţí je dlouhé 5 790 km a ţe mezi největší 9

chorvatské ostrovy patří Krk, Cres, Braĉ, Hvar, Pag, Korĉula, Dugi otok, Mljet,Vis, Rab a Lošinj. Zvláštní je, ţe jsou tyto informace poskytnuty aţ v 17. lekci. Nejbohatší na obecné geografické informace a údaje je tedy uĉebnice Hrvatski za početnike. Jsou sice shrnuty pouze v jedné lekci téměř na konci uĉebnice, ale je jich tam nejvíc. Naopak uĉebnice Dobro došli obsahuje tyto údaje ve velmi skromném mnoţství ve formě kvízových otázek. 4.2.Záhřeb Hlavní město Chorvatska je zmíněno v kaţdé uĉebnici, kterou jsem excerpovala. V uĉebnici Hrvatski za početnike je Záhřebu, hlavnímu města Chorvatska, věnován poměrně velký prostor. Student se z uĉebnice dozvídá, ţe je Záhřeb zároveň největší město Chorvatska, kde se nachází Chorvatská akademie věd a umění, dost různých kulturních institucí, muzeí, divadel i galerií. Koná se tam mnoho nejrůznějších výstav, koncertů, přednášek a projekcí. Záhřeb se tu také promítá do klasického dialogu (tyto dialogy se vţdy nachází na zaĉátku kaţdé lekce), ve kterém se baví dva lidé (Paul a kolemjdoucí) o tom, kde stojí Chorvatské národní divadlo:,,paul: Idem na operu Nikola Šubić Zrinski, ali ne znam gdje se nalazi Hrvatsko narodno kazalište. Je li daleko od Trga bana Jelačića? Prolaznik: Ne. Adresa je Trg maršala Tita 15. Trebate oko 10 minuta. Paul: Odlično! Idem pješice. Prolaznik: Znate li moţda gdje je Pravni fakultet? Kazalište je blizu Fakulteta. Paul: Ne, ne znam, ali znam gdje je muzej Mirnara. Prolaznik: Odlično! Muzej je takoďer nedaleko od Kazališta. Od Jelačićeva trga trebate ići Ilicom do Frankopanske ulice. ( ). 7 Student tedy získává povědomí o okolí Chorvatského národního divadla. Po dialogu následují základní informace o Chorvatském národním divadle a hře Nikola Šubić Zrinski, tedy kdo ji napsal, kdy byla uvedena a kdo ţe to vlastně byl N. Š. Zrinski. Nechybí tu ani malá mapa Záhřebu, kde jsou zakresleny důleţité kulturní památky. Fotografie ze Záhřebu student najde uţ ve třetí lekci, autoři uĉebnice tu vypíchli např. Ilicu, náměstí Cvjetni trg, Trg bana Jelaĉića, Kaptol ĉi park Zrinjevac. Na samém zaĉátku 16. lekce je také zmíněn program Croaticum na filozofické fakultě, na který jezdí studenti z celého světa, konkrétně uĉebnice zmiňuje např. studenty z Ĉíny, Belgie ĉi Německa. Ve formě krátkých 7 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica GULEŠIĆ MACHATA, Milvia PASINI, Dinka UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2006, s. 221 10

monologů je tu popsána také záhřebská doprava, tedy to, ţe místní lidé vyuţívají hodně městskou hromadnou dopravu, mezi kterou mimo tramvaje a autobusy patří i krátká lanovka, která vede na Gornji grad. Ve třetí lekci je velmi krátké povídání o záhřebském parku Maksimir, z něhoţ se student dozvídá, ţe je tam krásná příroda, památky a nedaleko odtud je také zoologická zahrada. V desáté lekci je informace o tom, ţe Záhřebĉani na podzim tráví hodně ĉasu na Medvednici, v kavárnách ĉi v Samoboru. Uĉebnice Razgovarajte s nama věnuje Záhřebu uţ prostoru poměrně výrazně méně, nicméně, krátký ĉlánek o hlavním městě Chorvatska student spatří hned v lekci první, coţ je ţádoucí, protoţe je to nejdůleţitější centrum země. Student se z této uĉebnice doĉte o první zmínce o Záhřebu, kdyţ bylo roku 1094 zaloţeno Záhřebské biskupství. Zprvu to totiţ byla dvě města, Gradeci a Kaptol a aţ od roku 1850 je to jedno samostatné město, tedy Záhřeb. Píše se tu, ţe roku 1669 byla v Záhřebu zaloţena první fakulta. Dále jsou tu jen obecné informace o městě, poĉet obyvatel (je tu uvedeno ĉíslo 800 000) a ţe v blízkosti je přírodní park Medvednica. Tato uĉebnice tedy podává velmi základní informace o historii města, ovšem o souĉasnosti tu není zmínka. Co se obrazového materiálu týĉe, najdeme tu obrázky jako v uĉebnici Hrvatski za početnike, tedy Chorvatské národní divadlo, Trg bana Jelaĉića nebo park Maksimir, navíc jsou tu ještě ukázané obrázky, jako např. Crkva svetog Marka, Medvednica ĉi Trg kralja Tomislava. Croaticum je tu zmíněno jen velmi krátce u jednoho obrázku. V uĉebnici Dobro došli se se Záhřebem setkáváme v dialogu v páté lekci:,,ana: Dobar dan, Paul, ti nisi u školi? Paul: Nisam, imam posla u gradu. Ana: Poznaješ dobro Zagreb? Paul: Ne baš, znam centar i Gornji grad. Novi Zagreb ne poznam dobro. Ana: Ali znaš gdje je Velesajam, zar ne? Paul: Znam. Dopusti ovo je moj znanac Petar. ( ). 8 Najdeme tu dokonce i ĉlánek o Hlavním nádraţí v Záhřebu, z něhoţ se student doĉte, ţe blízko nádraţí najdeme park i hotel, je lepší tam jezdit tramvají, protoţe v okolí není moc parkovacích míst, coţ je údajně všeobecně v Záhřebu veliký problém. 22. lekce se věnuje Hornímu městu, toto téma se prolíná celým dialogem, v němţ jsou velmi uţiteĉné a praktické informace:,,( ) Ana: Teško? Ni govora. Najprije ćemo razgledati kulu Lotrščak, sada je tamo galerija, a ranije je to bio ulaz u Stari grad. Inga: Iz kule se točno u podne čuje top, pa se netko moţe uplašiti ako ne zna što je. Ana: A blizu je Trg svetoga Marka i crkva koja ima zanimljiv krov. 8 BAREŠIĈ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2005, s. 31 11

Helga: Na krovu je grb Zagreba, vidjela sam razglednicu. Ana: Da, a na trgu je Hrvatski sabor i Vlada. U prošlom stoljeću na tom je trgu bilo kazalište. Helga: Čula sam za stari isusovački samostan koji je danas muzejski prostor. Ana: To su Klovićevi dvori, poznati i Ivan Hrvaatske. ( ). 9 Následuje dialog s názvem Na Dolcu, kde je také řeĉ o této ĉásti Záhřebu:,,Inga: Hajdemo kroz Kamenita vrata do Tkalčićeve ulice. Ana: Dobra ideja. Meni je ta ulica jaako draga. Moţemo popiti kavu u jednom iz prekrasnih, malih kafića. Inga: Moţe, ali ja vas častim. Tkalča je poznato mjesto okupljanja mladeţi. ( ). 10 Mezi obrázky samozřejmě nechybí Crkva svetoga Marka s erbem Chorvatska na střeše a Tkalĉićeva ulica, jinak je v této uĉebnici obrazového materiálu po málu. Záhřebu se tedy věnují všechny tři excerpované uĉebnice poměrně dost, nechybí ani obrazový materiál, kterého by však v uĉebnici Dobro došli mohlo být alespoň trochu více. 4.3.Chorvatské Záhoří Uĉebnice Dobro došli představuje Chorvatské Záhoří (tedy Hrvatsko Zagorje) v 17. lekci, kde je dokonce celý dialog na toto téma:,,ivan: Evo nas na Zagorskoj magistrali. Ana: Zagorje je, čula sam, jedan od najljepših krajeva Hrvatske. Inga: Sve su hrvatske regije ljepe na svoj način, svi kaţu. Ivan: Paul, udesno skrećeš prema Stubičkim toplicama. Paul: U Zagorju ima nekoliko ljekovitih toplica. Ana: Da, Stubičke, Krapinske, Tuheljske, Varaţdinske Inga: Čini mi se da su ovdje brda niţa nego juţnije od Zagreba. Ana: Ovdje je veći izbor izletišta sa zagorskim specijalitetima. Inga: Meni se sviďaju zagorski štrukli. Ivan: A meni purica s mlincima. Paul: Idemo vidjeti Stubicu? Ivan: Jako ţelite malo povijesti. To je Gupčev kraj. Inga: TTko je Gubec? Ivan: VoĎa seljaka u seljačkoj buni protiv feudalaca. Ana: Tamo je stoljetna Gupčeva lipa i muzej, nekada dvorac obitelji Oršić. Paul: Ne volim převise povijest, ne razumijem sve. Ivan: Idemo se onda okupati u bazenu Stubičkih toplica. Ana: Hotel Matija Gubec je udoban i ima dobru poslugu. Ivan: U ovo doba Rodine moţe biti i hladnije. Inga: Mislim da je voda u bazenu toplija nego more ljeti. Ana: Imaš pravo! Veselim se plivanju. 11 Tento dialog je pro studenta přínosný, protoţe 9 BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2005, s. 201, 202, 10 BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2005, s. 203, 11 BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2005, s. 147. 12

obsahuje informace o tom, ţe tam je několik pramenů, turista tam můţe okusit místní speciality a díky tomuto dialogu se dostává studentovi do povědomí důleţitá chorvatská historická osobnost, která je spojena s tímto místem, tedy Matija Gubec. Z uĉebnice Razgovarajte s nama dostáváme informaci o Chorvatském Záhoří hned v první lekci, tedy spoleĉně s informacemi o hlavním městě Záhřebu. Píše se tu, ţe je to region severozápadního Chorvatska a má asi 270 000 obyvatel. Je tam rozvinuté zemědělství, které je většinou obţivou místních lidí. Nicméně, je tu také rozvinutý textilní průmysl a dřevoprůmysl. Mezi nejdůleţitější města této ĉásti Chorvatska podle uĉebnice patří Krapina, Ivanec, Zabok. Ĉlověk tu také můţe navštívit mnoho zámků nebo známé poutní místo netište Marija Bistrica. Mezi obrázky nechybí např. město Krapina, zámek Trakošćan nebo právě zmiňované Svetište Marija Bistrica. Uĉebnice Hrvatski za početnike bohuţel informace o Chorvatském Záhoří postrádá. Nejvíc údajů o Záhoří podává tedy uĉebnice Dobro došli a Razgovarajte s nama, kde se navíc setkáme i s obrázky, které jsou pro studenty taktéţ velmi důleţité a uţiteĉné. 4.4.Istrie S chorvatským poloostrovem Isrie se setkává student v uĉebnici Dobro došli aţ v lekci 23., ale zato se v ní doĉte mnoho zajímavých i uţiteĉných informací o Istrii. Jak je tomu v této uĉebnici zvykem, reálie se tu prolínají v tomto případě poměrně rozsáhlým dialogem, ze kterého se dozvíme, ţe Istrie je největší poloostrov Jadranu, střetávají se tu různé národy- Slované, Římané, Němci, je tu mnoho krásných kostelů, které jsou zdobeny freskami, dřevěných soch, restaurací :,,Ana: Cijeli poluotok presijeca najjuţniji fjord Lim, kraj je pun gostionica, a moţete kušati i tartuf, gastronomii specijalitet, gomor-gljiva, afrodizijak. Ivan: Istra je puna starih narodnih običaja, plesa, nošnji. Vesna: Mene najviše zadivljuju gradići smješteni na brdima: Groţnjan, Motovun s crkvicama i freskama.. 12 Dále je v dialogu řeĉ o Pule a její aréně z římské doby, o národním parku Brijuni, Umagu, městě sportu a dobrého jídla, 12 BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2005, s. 213 13

letním hrádku Vrsar, který v uĉebnici představují jako největší přírodní oázu Evropy, a o městech Rovinj, Uĉka a Poreĉ. Uĉebnice Razgovarajte s nama představuje Istrii uţ ve třetí lekci jako největší poloostrov Chorvatska a také nejzápadnější chorvatský region, který má asi 200 000 obyvatel. Největší město Istrie je Pula, ovšem administrativní centrum je město Pazin. Místní lidi ţiví turismus, zemědělství a průmysl. Poloostrov má bohatou historii a mnoho antických a hlaholských památek:,,istra je najzapadnija regija Republike Hrvatske i najveći poluotok. Ima oko 200 000 stanovnika. Najveći grad je Pula, a administrativno središte je Pazin. Ljudi se bave turizmom, ekološkim poljoprivedrom, vinogradarstvom, industrijom i drugim. Istra ima bogatu i dugu povijest te mnogo antičkih i glagoljičkih spomenika.. 13 Samozřejmě tu nechybí ani obrazový materiál, jsou tu k vidění např. Poreĉ, istrijský národní kroj, Umag, národní park Brijuni ĉi Amfiteátr v Pule. V Hrvatski za početnike veškerý materiál o Istrii chybí. S informacemi o tomto poloostrově je na tom tedy nejlíp uĉebnice Dobro došli, nicméně obrázků je více v Razgovarajte s nama. 4.5.Plitvická jezera Plitvická jezera jsou zmíněna v uĉebnici Hrvatski za početnike ve 12. lekci, kde se píše, ţe se nachází v Lice mezi pohořími Malá Kapela a Plješivice a je to celkem 16 průzraĉných modrozelených jezer. Největší z nich je podle uĉebnice Prošćanské jezero a jedno jezero dokonce dostalo jméno podle známé chorvatské operní pěvkyni, Milce Trnini, jmenuje se tedy Milino jezero. V Plitvicích je velmi bohatá fauna a flora, jsou tu lesy, ryby, ptáci, vlci, medvědi. Je tu také uvedeno, ţe Plitvická jezera jsou národním parkem od roku 1949 a jsou i na seznamu UNESCO od roku 1979. Plitvická jezera se promítla i do dialogu v uĉebnici Dobro došli. Plitvice tu autoři prezentují jako nejznámější místo Chorvatska, které je 150 km jiţně vzdálené od Záhřebu, coţ se prý dá stihnout autobusem za dvě hodiny. Taktéţ je tu uvedeno, ţe jezer je 16 a dají se objet malým vláĉkem, který je k dispozici všem turistům. Národní park je tu vykreslen velmi kladně:,,inga: Šetale smo kasnije preko malih mostića koji spajaju 13 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica, GULEŠIĆ, Milvia, UDIER, Sanda Lucija: Razgovarajte s nama!. Zagreb 2013, s. 60 14

obale i slikale se ispod vodopada. Ana: Najveće je jezero Kozjak, čini mi se, koje se moţe oplošti turističkim brodom. Inga: Ne znam kako se zovu. Ja sam uţivala u prirodi, šumi i drveću i pticama kojih ima mnogo. Helga: Mene je najviše zadivila čistoća i bistrina jezerske vode u kojoj ima dosta ribe. Ivan: Ali se ta riba ne smije loviti jer su Plitvička jezera jedan od hrvatskih nacionalnih parkova. Inga: Imaš pravo, sva je priroda zakonom zastićena, ne smije se ništa ubrati ni uništiti. Helga: Bila sam iznaneďena disciplinom turista, osobito djece. Inga: Večerali smo ličke specijalitete u Ličkoj kući. Ivan: To je poznati rustikni restoran, zar ne? Helga: SviĎa mi se lička kuhinja, posebno krumpir i jela ispod peke. Inga: Bilo je divno dva dana provesti u netaknutoj prirodi. Helga: I udisati taj čisti, svjeţi zrak po cijeli dan!. 14 Uĉebnice Dobro došli a Hrvatski za početnike tedy podávají o Plitických jezerech podobné informace, ovšem v jednom údaji se od sebe liší. Podle uĉebnice Dobro došli je největší jezero Kozjak, zatímco druhá uĉebnice tvrdí, ţe největší je Prošćanské jezero. Nicméně, jezero Kozjak je největší. V uĉebnici Razgovarajte s nama se o Plitvických jezerech nezmiňují. 4.6.Dalmácie Této oblasti obecně se poměrně v hojné míře věnuje uĉebnice Razgovarajte s nama. Poprvé se s tímto tématem setkáme v sedmé lekci, která se zaměřuje na severní a střední Dalmácii. Uĉebnice uvádí, ţe do této oblasti se řadí ostrovy Braĉ, Hvar a jiné, patří sem ale i pobřeţí. V této oblast vládne středozemní klima, jsou tu tedy teplá a suchá léta a vlaţné zimy. Dále se tu píše, ţe lidé se tu ţiví turismem, vinařstvím apod. Tento chorvatský region má bohatou minulost a hodně historických památek. Navíc jsou tu obrázky, mezi kterými je např. Diokleciánův palác ve Splitu, národní parky Kornati a Krka, město Zadar, Trogir ĉi Šibenik. Naopak lekce devátá se věnuje oblasti jiţní Dalmácie, nejjiţnějšímu chorvatskému regionu. Je tu napsáno např. to, ţe sem patří města Dubrovník, Ploĉe a Metković. Dubrovník má velmi dlouhou historii. Do této oblasti patří podle uĉebnice ostrovy Korĉula, Mljet, Lastovo a Elafitské ostrovy a poloostrov Pelješac. Obrázky ukazují např. kostel Svatého Vlaha v Dubrovníku, národní park Mljet ĉi poloostrov Korĉula. 14 BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2005, s. 216 15

Uĉebnice Hrvatski za početnike popisuje uţ konkrétní města celé Dalmácie. 12. lekce se věnuje Zadaru. Zadar je tu prezentován jako město, které turisté vyhledávají především díky jeho památkám, mezi něţ se řadí např. známé antické Forum Romanum. V 15. lekci je představeno město Dubrovník jako město s mediteriánským klimatem, ĉistým mořem a bohatým kulturním dědictvím a je vyhledáván turisty z celého světa. Dubrovnická hlavní ulice se nazývá Stradun. Dále jsou tu informace o památkách v Dubrovníku:,,Ondje se nalaze Onofrijeva česma, Kneţev dvor, Crkva svetoga Vlaha i Orlandov stup. Na njemu se stoljećima vijorila dubrovnička zastava Libertas. Sveti Vlaho je zaštitnik Dubrovnika. Svako ljeto (od 1950.) u Dubrovniku se odrţava Dubrovački ljetni festival. To je glazbeni i kazališni festival. 15 V 15. lekci se zmiňuje právě Stradun, coţ je údajně nejznámější dubrovnická ulice, která je stále plná turistů. Její název prý pochází z italštiny, kde to znamená něco jako velká ulice. V Dobro došli informace o Dalmácii zcela chybí. V níţe uvedené tabulce uvádím statistický přehled excerpovaných geografických reálií ve zkoumaných uĉebnicích. Uĉebnice Hrvatski za početnike neposkytuje informace o Chorvatském Záhoří a Istrii, v Dobro došli není zmíněna Dalmácie a v uĉebnici Razgovarajte s nama chybí informace o Plitvických jezerech, jinak všechny uĉebnice popisují stejné geografické reálie. Tabulka ĉ. 1 HzP DD RsN obecné informace ano ano ano Záhřeb ano ano ano Chorvatské Záhoří ne ano ano Istrie ne ano ano Plitvická jezera ano ano ne Dalmácie ano ne ano 15 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica GULEŠIĆ MACHATA, Milvia PASINI, Dinka UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2006, s. 214 16

5. Literatura 5.1.Antun Mihanović Antun Mihanović (1796 1861) byl chorvatský spisovatel, básník, a autor dnešní chorvatské hymny. Psal především milostnou poezii, ve kterých vynikají popisy krajiny, hudebnost a hymniĉnost. 16 S touto známou chorvatskou osobností se student seznamuje v uĉebnici Hrvatski za početnike aţ v lekci 20., kde najde cviĉení, ve kterém si má procviĉit vokativ. Poslední věta tohoto cviĉení zní:,,naslov hrvatske himne je Ljepa naša. (domovina). 17 Student má tedy doplnit slovo,,domovino. A po cviĉení následuje ukázka souĉasné chorvatské hymny Lijepa naša domovino od Antuna Mihanoviće. Dokonce je zde i obrázek, který zobrazuje památník Ljepoj našoj v Klanjci, coţ je v Chorvatském Záhoří. Uĉebnice Dobro došli představuje Antuna Mihanoviće a jeho slavné dílo Horvatska domovina v lekci 17., která se soustředí na Chorvatské Záhoří, kde se toto téma promítlo i do dialogu:,,( ) Ana: Mogu vam na povratku pokazati kip Antuna Mihanovića u Klanjcu. Ivan: Da, on je autor hrvatske himne, a ja je znam napamet. Inga: Moţeš li je kazati, ako nije preteška. Ivan: Mogu. Evo slušajte: Lijepa naša domovino, oj junačka zemljo mila, stare slave djedovino, da bi vazda sretna bila. Mila, kano si nam slavna, mila si nam ti, jedina, mila kuda si nam ravna, mila kuda si planina! Teci, Savo, Dravo, teci, niti Dunav silu gubi, sinje more, svijetu reci: da svoj narod Hrvat ljubi! Dok mu njive sunce grije, dok mu hrašće bura vije, dok mu tijelo grob sakrije, dok mu ţivo srce bije!. 18 Nechybí ani portrét Antuna Mihanoviće s jeho podpisem. V uĉebnici Razgovarajte s nama není o Antunu Mihanovići ani zmínka, naopak uĉebnice Hrvatski za početnike a Dobro došli nabízejí i slova celé chorvatské hymny. 16 NOVAK, Slobodan Prosperov: Povijest hrvatske knjiţevnosti. Split 2003, s. 178, 17 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica GULEŠIĆ MACHATA, Milvia PASINI, Dinka UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2006, s. 278, 18 BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2005, s. 149. 17

5.2.Ivan Gundulić (1589 1638) Byl to chorvatský básník, dramatik, významný představitel dubrovnické barokní literatury a autor historického eposu o 20 zpěvech Osman. 19 Ve 24. lekci uĉebnice Dobro došli se student doĉte něco málo o chorvatském spisovateli Ivanu Gundulići. Najdeme tu cviĉení, ve kterém má student okomentovat známé chorvatské přísloví,,tko visoko leti, nisko pada., v ĉeském překladu,,kdo letí vysoko, snadno spadne. K tomuto přísloví jsou tu i tři otázky, co nám toto přísloví vlastně říká, jestli národní moudrost znázorňuje skuteĉné ţivotní situace a student má také za úkol na konkrétním příkladu vysvětlit význam přísloví. V souvislosti s tímto cviĉením (potaţmo příslovím) je tu krátká ukázka z díla Osman, které napsal Ivan Gundulić:,,Kolo od sreće uokoli/ Vrteći se ne pristaje/ Tko bi gori, eto je doli/ A tko doli, gore ustaje.. 20, coţ je úryvek z prvního zpěvu tohoto díla. Uĉebnice Hrvatski za početnike Ivana Gunduliće zmiňuje pouze velmi struĉně na konci druhé lekce, kde je obrázek bankovky s I. Gundulićem s krátkým popiskem:,,ovo je Ivan Gundulić. On je pisac. 21 5.3.Dobriša Cesarić S tímto chorvatským básníkem (1902 1980) se setkáme pouze v jedné zkoumané uĉebnici, ale zato hned dvakrát, a to v uĉebnici Dobro došli. První zmínka o tomto básníkovi je v 16. lekci, kde je cviĉení s úkolem popsat nějaký jarní záţitek. V této souvislosti je zde ukázka básně Dobriše Cesariće s názvem Voćka poslije kiše:,,gle malu voćku poslije kiše:/ Puna je kapi, pa ih njiše./ I bliješti, suncem obasjana,/ Čudesna raskoš njenih grana./ Al nek se sunce malo skrije,/ Nestane sve te prolije./ Ona je opet, kao prvo,/ Obično malo, jadno drvo. 22 Ve 23. lekci, která pojednává hlavně o Plitvických jezerech, najdeme ukázku další Cesarićové básně, která nese název Slap:,,Teče i teče, teče jedan slap;/ Što u njem znači moja kap?/ Gle, jedna duga u vodi 19 DOROVSKÝ, Ivan a kol: Slovník balkánských spisovatelů. Praha 2001, s. 196, 20 BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2005, s. 234, 21 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica GULEŠIĆ MACHATA, Milvia PASINI, Dinka UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2006, s. 38, 22 BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2005, s. 145. 18

se stvara,/ I sja i dršće u hiljadu šara./ Taj san u slapu da bi mogo sjati,/ I moja kaplja pomaţe ga tkati. 23 5.4.August Šenoa August Šenoa (1838 1881) je taky jeden z významných chorvatských spisovatelů. Byl romanopisec, básník, fejetonista a kritik, který měl smysl pro realismus, estetické vnímání literatury a smysl pro detail. 24 Informace o něm a jeho díle Zlatarovo zlato najdeme v uĉebnici Hrvatski za početnike, kde se v 19. lekci píše, ţe je to jedna z nejznámějších zamilovaných příběhů v chorvatské literatuře. Je to román, jehoţ hlavním hrdinou je šlechtic Pavle Gregorijanec, který se zamiloval do zlatníkové dcery Dory, měšťanské dívky. Ale taková láska byla zakázána. Příběh konĉí tragicky, smrtí obou postav:,,jedna od najpoznatijih ljubavnih priča u hrvatskoj knjiţevnosti jest ona u romanu Zlatarovo zlato Augusta Šenoe. Plemić Pavle Gregorijanec zaljubio se u zlatarovu kćerku Doru Krupićevu. Ljubav izmeďu plemića i graďanke bila je zabranjena i za to su pred njom stajale brojne prepreke. Romantična ljubav završila je tragično: Doru su otrovali, a Pavle je nakon Dorine smrti poginuo u ratu kao junak. 25 Zbylé dvě excerpované uĉebnice Augusta Šenou nepředstavují ani ve struĉnosti. 5.5.Miroslav Krleža Lekce 17. v uĉebnici Hrvatski za početnike představuje dalšího velmi významného chorvatského spisovatele, Miroslava Krleţu (1893 1981), coţ byl chorvatský básník, prozaik, dramatik a esejista, nejvýznamnější osobnost chorvatské literatury 20. století, která vystoupila proti vulgarizaci sociální literatury, ĉímţ se dostal Krleţa do ostrého sporu s levicí. 26 V uĉebnici se píše, ţe,,miroslav Krleţa je knjiţrvnik i enciklopedist. Mnogi smatraju da je on najveći hrvatski pisac 20. stoljeća. Pisao je poeziju, drame, novele, pripovijetke, romane, eseje i memoarsku prozu. Rodio se 1983. godine, a umro 1981. 23 BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2005, s. 216, 24 VISKOVIĆ, Velimir: Hrvatska knjiţevna enciklopedija IV. Zagreb 2012, s. 205, 25 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica GULEŠIĆ MACHATA, Milvia PASINI, Dinka UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2006, s. 266, 26 DOROVSKÝ, Ivan a kol: Slovník balkánských spisovatelů. Praha 2001, s. 320. 19

godine. Prvu dramu objavio je 1915. godine, prvu zbirku pjesama 1915. godine, a roman Povratak Filipa Latinovicze 1932. godine. Njegov je opus golem. On je najplodniji i najsvestraniji hrvatski knjiţevnik. 27 V tomto krátkém ĉlánku je ovšem chyba, resp. překlep. Krleţa se nenarodil roku 1983, ale roku 1893. Datum jeho úmrtí je pak uvedené správně. 5.6.Pavao Pavličić Pavao Pavliĉić je chorvatský spisovatel, v jehoţ díle se prolíná několik tematických oblastí, především stará chorvatská literatura, především pak baroko a manýrismus, literární genealogie, versifikace a moderní chorvatská lyrika. 28 Tento chorvatský prozaik (1946) je představen pouze v uĉebnici Razgovarajte s nama v osmé lekci. Je představen formou rozhovoru a je tam uveden i zdroj, ze kterého je rozhovor převzat: ĉasopis Šalji dalje. V úvodu je Pavliĉić struĉně představen jako spisovatel, který píše romány, fejetony, povídky, vědecké studie i knihy pro děti a vydal uţ více jak 50 knih. Následuje rozhovor spisovatele s novinářkou:,,novinarka: Kad ste počeli pisati? Pisac: Kad sam bio dječak, pokušavao sam pisati. Čovjek u dětinstvu misli da će biti vatrogasac, svjetski putnik, pisac, a onda ţeli opet nešto drugo. Novinarka: Sjećate li se što ste pisali? Pisac: Za domaću zadaću pisao sam pjesmice. Kad sam imao deset-dvanaest godina, kad sam čitao dječje romane, mislim Kastnera, počeo sam pisati roman. Htio sam pričati o ţivotu na Dunavu, o čamcu, o rybolovu Napisao sam moţda deset stranica. Mislio sam da je to jako mnogo. U gimnaziji sam pisao pjesme, koje, srećom, nikad nisam objavio. Kad sam počeo studirati, počeo sam pisati prozu. ( ) 29 Rozhovor pak dále pokraĉuje spisovatelovým vyprávěním o jeho dětství ve Vukovaru, o tom, jak se mu dařilo ve škole a jak moc ĉetl. V níţe uvedené tabulce uvádím statistický přehled excerpovaných literárních reálií ve zkoumaných uĉebnicích. V poskytování literárních reálií se zkoumané uĉebnice velmi odlišují. Pouze ve dvou případech se dvě uĉebnice shodují, tedy Hrvatski za početnike a Dobro došli zmiňují Antuna Mihanoviće a Ivana Gunduliće. 27 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica GULEŠIĆ MACHATA, Milvia PASINI, Dinka UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2006, s. 244, 28 VISKOVIĆ, Velimir: Hrvatska knjiţevna enciklopedija III. Zagreb 2011, s. 316, 29 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica, GULEŠIĆ, Milvia, UDIER, Sanda Lucija: Razgovarajte s nama!. Zagreb 2013, s. 133. 20

Jinak autoři uĉebnic preferují pokaţdé jiného spisovatele, s tím, ţe uĉebnice Razgovarajte s nama v celém svém obsahu zmiňuje pouze jednoho spisovatele. Tabulka ĉ. 2 HzP DD RsN Antun Mihanović ano ano ne Ivan Gundulić ano ano ne Dobriša Cesarić ne ano ne August Šenoa ano ne ne Miroslav Krleža ano ne ne Pavao Pavličić ne ne ano 21

6. Historie, legendy, světoznámé příběhy, kuriozity z chorvatského prostoru 6.1.Povídka o kravatě Ţe je Chorvatsko domovem kravaty se student dopátrá v uĉebnici Hrvatski za početnike v 11. lekci. Je tu totiţ krátký ĉlánek o tom, ţe kravata vznikla v Chorvatsku, kdyţ v 17. století nosili chorvatští vojáci šátek a Francouzi mu dali název a la croate. Později se kravata stala symbolem elegance a kultury a dnes ji nosí především politici, diplomati ĉi manaţeři:,,hrvatska je domovina kravata kao što je Francuska zemka šampanjca i visoke mode, i Švicarska sira i satova. Kravatu su izmislili Hrvati. U 17. stoljeću hrvatski vojnici nosili su maramu. Francuzi su marami dali ime a la croate. Kravatu su prvo nosili plemići, a poslije i graďani. Ona je postala simbol kulture i elegancije. Kravatu danas nose političari, diplomati, menedţeri. 30 Následuje cviĉení,,odgovorite na pitanja, ve kterém má student za úkol odpovědět na otázky jako např. ĉím je známé Chorvatsko, co nosili v 17. století chorvatští vojáci nebo kdo dnes nosí kravatu. Přesné odpovědi student najde v ĉlánku. Nepoĉítá se tedy s aktivní úĉastí pedagoga. 6.2.Povídka o peru Tuto povídku má student moţnost si přeĉíst opět v uĉebnici Hrvatski za početnike, tentokrát v lekci 15. Je tu uvedeno, ţe první ĉlověk, který psal perem, byl Slavoljub Eduard Penkala a pero je právě jeho vynález. Mimochodem, je tu také informace, ţe Penkala byl první ĉlověk, který letěl v Chorvatsku letadlem a zrekonstruoval první chorvatské letadlo:,,prvi čovjek koji je pisao penkalom bio je Slavoljub Eduard Penkala. Penkala je njegov izum. Penkala je takoďer prvi čovjek u Hrvatskoj koji je letio avionom. On je konstruriao prvi hrvatski zrakoplov. Prva hrvatska zračna luka bila je na Črnomercu. 31 Je tu k vidění i Penkalův portrét. 30 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica GULEŠIĆ MACHATA, Milvia PASINI, Dinka UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2006, s. 159. 31 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica GULEŠIĆ MACHATA, Milvia PASINI, Dinka UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2006, s. 207. 22

6.3.První tramvaj v Záhřebu Ĉlánek o první záhřebské tramvaji nám nabízí také uĉebnice Razgovarajte s nama. V ĉlánku je uvedeno, ţe první tramvaj získali Záhřebĉani roku 1891. a táhli ji koně. Kdeţto první elektrická tramvaj se tu prý objevila aţ v roce 1905. Dále se tu zmiňuje, ţe roku 1901 se v Záhřebu objevil první automobil:,,zagrepčani su 1891. godine dobili prvi tramvaj. Vukli su ga konji. Prvi električni tramvaji počeli su voziti 1905. godine. Četiri godine prije, 1901., prvi automobil pojavio se na zagrebačkim ulicama. 32 Ĉlánek se dále zmiňuje o první tramvaji a prvním automobilu ve světě:,,prvi tramvaj postavljen je na tračnice 1832. godine u New Yorku. TakoĎer su ga vukli konji. Prvi električni tramvaj na svijetu izgraďen je u tvornici Werner von Siemens i pokrenut je 1881. godine u Berlinu, a vozio je maksimalnom brzinom od 20 kilometara na sat. Prvi automobil, marke Mercedes, konstruriao je Gotlieb Daimler 1885. U Francuskoj se prvi automobil pojavio 1890., a u Americi 1892. godine. Proizveo ga je Henry Ford. 33 Jsou tu k vidění i nějaké názorné obrázky. Také je tu cviĉení Zaokruţite T ako je tvrdnja točna, a N ako je točna., kde má student podle ĉlánku urĉit, jestli jsou věty pravdivé ĉi nepravdivé. Cviĉení je velmi triviální, takţe není třeba aktivní úĉast pedagoga. 6.4.Bulcsu Laszlo Tohoto chorvatského lingvistu, spisovatele a překladatele (1922 2016) zmiňuje uĉebnice Razgovarajte s nama hned v první lekci. Zmínka o něm je však velmi struĉná. Uvádí se tu jenom to, ţe Bulcsu Laszlo je chorvatský profesor lingvistiky, který hovoří 40 jazyky. Student v uĉebnici spatří i jeho portrét. Lingvista je tu zmíněn v souvislosti s cviĉením Razgovor, v rámci kterého má student konverzovat na téma jazyky. Jsou tu i nějaké otázky, které by student mohl zahrnout do konverzace, např. otázky jako,,zašto je dobro govoriti više jezika?, Koje ste se strane jezike učili do sada? nebo Kako učite hrvatski? Imate li poseban način za učenje jezika?. 34 32 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica, GULEŠIĆ, Milvia, UDIER, Sanda Lucija: Razgovarajte s nama!. Zagreb 2013, s. 83, 33 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica, GULEŠIĆ, Milvia, UDIER, Sanda Lucija: Razgovarajte s nama!. Zagreb 2013, s. 83, 34 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica, GULEŠIĆ, Milvia, UDIER, Sanda Lucija: Razgovarajte s nama!. Zagreb 2013, s. 23, 23

6.5.Matija Gubec Uĉebnice Dobro došli také přeci jenom něco málo z historie studentovi nabízí. V 17. lekci je v dialogu, který rozvíjí téma Chorvatské Záhoří, je zmíněn v Chorvatsku velmi známý Matija Gubec, chorvatský sedlák a vůdce chorvatského selského povstání roku 1573. Gubec totiţ z této ĉásti Chorvatska pocházel, jak je zmíněno i v dialogu:,,( ) Ivan: Ako ţelite malo povijesti. To je Gupčev kraj. Inga: Tko je Gubec? Ivan: VoĎa seljaka u seljačkoj buni protiv feudalaca. Ana: Tamo je stoljetna Gupčeva lipa i muzej, nekada dvorac obitelji Oršić. Paul: Ne volim převise povijest, ne razumijem sve. ( ). 35 V níţe uvedené tabulce uvádím statistický přehled excerpovaných historických reálií ve zkoumaných uĉebnicích. V této oblasti se uĉebnice od sebe velmi odlišují. Ţádné dvě uĉebnice nepopisují stejnou historickou reálii. Kaţdá z uĉebnic tedy věnuje pozornost jiným historickým událostem a osobnostem. Nejvíce těchto reálií pak poskytuje uĉebnice Razgovarajte s nama, zatímco uĉebnice Dobro došli popisuje pouze jednu historickou reálii, resp. osobnost. Tabulka ĉ. 3 HzP DD RsN historie kravaty ano ne ne historie pera ano ne ne první tramvaj ne ne ano Bulcsu Laszlo ne ne ano Matija Gubec ne ano ne 35 BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2005, s. 147 24

7. Kultura a umění, vzdělávání 7.1.Hrady a zámky Uĉebnice Dobro došli představuje chorvatské zámky v 16. lekci v dialogu, který popisuje okolí Záhřebu:,,( ) Ivan: U blikni Zagreba ima lijepih starih dvoraca: Brezovica, Miljana, Tabor, Trakošćan Inga: Mislim da je Brezovica vrlo blizu i imaju dobar restoran. Ana: Svaki vikend moţno pogledati po jednoga, što mulite? Inga: Slaţem se s tobom. Hrvatska je lijepa, ali puna kontrasta. ( ) 36 Po dialogu je v lekci blíţe představen jeden konkrétní zámek, Brezovica. Dozvíme se odsud, ţe první zmínka o něm pochází z roku 1277, kdyţ si ho dal vystavět kníţe Ivan. Do 17. století zámek patřil rodu Ivanović, potom rodu Mrnjavić, Zrinski a Drašković, kteří dali zámku dnešní podobu. Zámek je vystavěn do tvaru písmene U, přiĉemţ Sjeverno pročelje u baroknom je stilu sa središnjim dvokatnim istakom (rizalitom) i s okruglim kulama na svakoj strani. U glavnoj dvorani očuvane su zidne slike (prikaz bitaka i opsada, oruţí i nošnji) u rokoko stilu. 37 Následuje cviĉení Odgovorite na pitanja, na jehoţ odpovědi student snadno sám odpoví s informacemi z textu. Lekce 20. uĉebnice Hrvatski za početnike nabízí studentovi také nějaké informace o hradech a zámcích v Chorvatsku ve formě krátkého ĉlánku, ze kterého se doĉteme, ţe Chorvatsko je velmi bohaté na hrady a zámky. Zmiňují tu Trakošćan, Veliki Tabor, Beţanec, Ozalj, Novigŕad na Dobri, Dubovac, Severin na Kupi, Kraljevicu, Ilok a Adamovich. Je tu dodáno, ţe,,mnogi dvorci imaju muzej, izloţbu slika, knjiţnicu, suvenirnicu i vinski podrum. Dvorci često imaju ureďene parkove i šetališta. Neki su preureďeni u hotele. 38 Třetí uĉebnice Razgovarajte s nama hrady a zámky ve svém obsahu netematizuje. 36 BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2005, s. 134, 37 BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2005, s. 136, 38 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica GULEŠIĆ MACHATA, Milvia PASINI, Dinka UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2006, s. 273. 25

7.2.Svatyně Marija Bistrica Uĉebnice Dobro došli se věnuje v 17. lekci Chorvatskému Záhoří, kde se do dialogu promítla pověst o Mariji Bistrici, která údajně léĉí nemocné a nešťastné:,,ana: Sad smo odmorniji pa moţno nastaviti. Inga: Idemo do Marije Bistrice, moţe? Ana: Ţeliš vidjeti crni kip Majke Boţje? Ivan: To je najpoznatije svetište u Hrvatskoj. Ana: Svake se godine, 15. kolovoza, na dan Velike gospe, drţava veliko proštenje i hodočašće. Ivan: Čuo sam da Majka Boţja Bistrička liječi bolesne i nesretne. Paul: To je vjerovanje. A ja vjerujem da je svatko kovač svoje sreće. Bar se tako kaţe. ( ). 39 O svatyni Marija Bistrica (Svetiště Marija Bistrica) je v této lekci i krátký ĉlánek, kde se student dozví, ţe ona socha Majke Boţje pochází z 15. století, kdy byla také kvůli nebezpeĉí ze stran Turků přestěhována do místního kostela a poté zazděna do jeho okna. Pak ji ale našli a postavili na ĉestné místo, odkud se dnes údajně konají velkolepé poutě. Ĉlánek pokraĉuje následovně:,,kasnije Hrvatski sabor daruje crkvi glavni oltar u čast Bistričkoj Gospi i od tada crkva postaje svetište Majke Boţje Bistričke. U velikom poţaru u crkvi 1880. kip je ostao neoštećen. Papa Pio XI. proglasio je crkvu Majke Boţje Bistričke bazilikom. U Mariji Bistrici se svake godine 15. kolovoza drţava proštenje i hodočašće. 40 7.3.Pulská aréna Na konci páté lekce uĉebnice Hrvatski za početnike je představena Pulská aréna jako největší kravata na světě. Podle ĉlánku je aréna dlouhá 808 metrů a široká 25 metrů. Je to římský amfiteátr z prvního století. Také je tu informace, ţe Pula se nachází na poloostrově Istrii a ţe tato kravata symbolicky spojuje antický svět, moderní civilizaci a Chorvatsko a ţe existuje projekt Kravata oko Hrvatske:,,Ovo je najveća kravata na svijetu. Duga je 808, a široka 25 metara. To je pulska Arena, rimski amfiteatr iz 1. stoljeća. Pula je istarski grad. Ova kravata simbolički povezuje antički svijet, modernu civilizaciju i Hrvatsku. Izveden je i velik projekt Kravata oko Hrvatske.. 41 Nechybí ani obrázek amfiteátru. 39 BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb, 2005. s. 148-149, 40 BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb, 2005. s. 151, 41 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica GULEŠIĆ MACHATA, Milvia PASINI, Dinka UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb, 2006. s. 82. 26

7.4.Univerzita v Záhřebu Uĉebnice Hrvatski za početnike také věnuje svůj prostor záhřebské univerzitě (Sveuĉilište u Zagrebu. Krátký ĉlánek na téma má student moţnost najít na konci 14. lekce. Podle ĉlánku je tato univerzita nejstarší v Chorvtsku a jedna z nejstarších univerzit v Evropě. Zaloţili ji jezuité roku 1669 a od roku 1776 má univerzita tři fakulty: filozofickou, teologickou a právnickou a dnes univerzita nabízí velký výběr nejrůznějších studií, programů a předmětů a kaţdý rok přijímá mnoho studentů, z kterých se pak stávají diplomovaní odborníci:,,sveučilište u Zagrebu najstarije je sveučilište u Zagrebu i jedno od najstarijih u Europi. Osnovali su ga 1669. godine isusovci. Godine 1776. sveučilište ima tri fakulteta: filozofski, bogoslovni i pravni. Danas Zagrebačko Sveučilište nudi velik izvor raznovrsnih studija, programa i predmeta. Svake godine upisuje brojne studente i promovira mnoge diplomirane stručnjake. 42 Jsou tu i tématické obrázky univerzity. 7.5.Malíři a jejich obrazy V uĉebnici Hrvatski za početnike má student moţnost si prohlédnout díla ĉtyř chorvatských malířů. Tato kapitola se nachází ve 12. lekci, kde se mimo jiné řeší poĉasí, roĉní období a měsíce, kapitola tedy nese název Slikari i vrijeme, tedy malíři a poĉasí. Jsou tu k vidění ĉtyři obrazy ĉtyř malířů: Milan Steiner, Kiša, Ivan Rabuzin, Proljeće, Oton Iveković, Zima a obraz Bura malíře Menciho Klementa Crniće. V uĉebnici Dobro došli je také moţné vidět ukázku jednoho díla, konkrétně v lekci 23. Jedná se o obraz RoĎenje Isusovo, který je vystaven v Đakovaĉke katedrále, která je zmiňována i v dialogu:,,( ) Paul: Ja sam htio razgledati Ďakovačku katedralu jer sam čuo da vrijedi truda. Ivan: Je li vrijedilo? Ni ja je još nisam vidio. Paul: Zaista jest. Ostali smo oko 1 sat i nastavili prema Osijeku.( ) 43 Uĉebnice Razgovarajte s nama se malířskému umění nevěnuje. 42 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica GULEŠIĆ MACHATA, Milvia PASINI, Dinka UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2006, s. 202, 43 BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2005, s. 218. 27

7.6.Hudba Uĉebnice Dobro došli představuje v dialogu 18. lekce koncertní sál Vatroslava Lisinského, coţ byl významný chorvatský skladatel, a chorvatského pianistu Iva Pogoreliće:,,Marko: Koncertna dvorana Vatroslav Lisinski je najveća i najljepša u Hrvatskoj. Branka: To svi znaju. Voliš li, Christine, klavirske koncerte? Christine: Ja volim klasičnu glazbu, ali ne tako kao moj muţ. Gordan: Svira li večeras onaj poznati pijanist? Branka: Da, Ivo Pogorelić, izvrstan je, pravi virtuoz. Marko: Branko i ja volimo slušati ozbiljnu glazbu. Branka: SviĎa mi se atmosfera na koncertima. Sve je tako svečano.( ) 44 Je tu i obrázek koncertního sálu. Uĉebnice Razgovarajte s nama studentovi nabízí píseň s názvem Kad naš brod plovi, a to uţ ve druhé lekci:,,kad naš brod plovi, plovi i ribu lovi, na jarbolima stojimo mi. Kad naš brod plovi, plovi i ribu lovi, na jarbolima stojimo mi. A da smo dečki, dečki, svi to znaju, riba, ribari, kad uz gitare pjevamo mi. A da smo dečki, dečki, svi to znaju, riba, ribari, kad uz gitare pjevamo mi. Kad naš brod tone, tone, a zvona zvone, na jarbolima stojimo mi. Kad naš brod tone, tone, a zvona zvone, na jarbolima stojimo mi. ( ) 45 Hrvatski za početnike ţádná hudební témata neobsahuje. V níţe uvedené tabulce uvádím statistický přehled excerpovaných kulturních reálií a reálií umění ve zkoumaných uĉebnicích. Nejméně těchto reálií se vyskytuje v uĉebnici Razgovarajte s nama, kde je pouze jedna píseň. Uĉebnice Hrvatski za početnike a Dobro došli se shodují ve dvou reáliích, obě uĉebnice se věnují hradům a zámkům v Chorvatsku a také chorvatskému malířskému umění. Tabulka ĉ. 4 HzP DD RsN hrady a zámky ano ano ne svatyně Marija Bistrica ne ano ne Pulská aréna ano ne ne univerzita ano ne ne 44 BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2005, s. 160, 45 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica, GULEŠIĆ, Milvia, UDIER, Sanda Lucija: Razgovarajte s nama!. Zagreb 2013, s. 43. 28