MAMOGRAFICKÝ SCREENING BENEFITY A RIZIKA. Seminář ČSOZ

Podobné dokumenty
Karcinom prostaty screening. Dalibor Pacík LF MU FN Brno

CT screening benefit vs. riziko

Systém hodnocení programů onkologické prevence založený na využití centrálních registrů

SPRÁVNÁ INTERPRETACE INDIKÁTORŮ KVALITY MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU. Májek, O., Svobodník, A., Klimeš, D.

Kodl O, Jursíková E, Daneš J, Tomášek L. Přínos a radiační riziko při mamografickém screeningu za období

Stručný přehled epidemiologie zhoubného novotvaru prsu v České republice

Rizikové faktory v mamografickém screeningu. Monika Kratochvílová, Daniel Klimeš

Screeningové kolonoskopie u seniorů starších 70 let. Ivana Mikoviny Kajzrlíková, Petr Vítek, Josef Chalupa, Jan Kuchař, Jiří Platoš, Pavel Řeha

Novinky v kardiovaskulární prevenci a léčbě hypertenze. MUDr. Tomáš Fiala

Aktuální gynekologie a porodnictví

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2016

MAMOGRAFICKÝ SCREENING V ČESKÉ REPUBLICE

Časná diagnostika zhoubných nádorů prostaty u rizikových skupin mužů. R. Zachoval, M. Babjuk ČUS ČLS JEP

Kdy a jak se projeví HPV vakcinace

Odhady parametrů kvality screeningového programu karcinomu prsu v České republice

ROK 2002 byl plodný se narodil bojovný Pes Béla

Informační brožura o RAKOVINĚ VAJEČNÍKŮ. Co je rakovina vajecníku?

Keywords breast cancer, radiotherapy, quality of life, EORTC QLQ-C30, undesirable effects

Časný záchyt a screening karcinomu prostaty. Dalibor Pacík LF MU FN Brno

Informační podpora screeningového programu

VÝUKOVÉ VYUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO PROGRAMY SCREENINGU ZHOUBNÝCH NÁDORŮ PRSU, TLUSTÉHO STŘEVA A KONEČNÍKU A HRDLA DĚLOŽNÍHO

Jak dlouho léčit tromboembolickou nemoc? MUDr. Petr Kessler Odd. hematologie a transfuziologie Nemocnice Pelhřimov

Výskyt, příčiny a prevence nádorových onemocnění v mezinárodním kontextu. Ivana Kulhánová

Nové možnosti posílení screeningu karcinomu děložního hrdla

Postavení taxanů a anthracyklinů v terapii karcinomu prsu. MUDr. Tomáš Svoboda KMO, Medlov

RADIOTERAPIE. karcinom prostaty s vysokým rizikem

Biologická léčba karcinomu prsu. Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. Onkologická klinika 1.LF UK a TN KOC (NNB+VFN+TN)

C82,C83,C84,C85 - Ne-Hodgkinův lymfom

Zhoubné nádory v roce 2004 Malignant neoplasms in 2004

K. Rauš PČLS/NNB/ÚPMD/Karlova Universita, Praha. Preventivní chirurgické zákroky u žen s vysokým rizikem vzniku CA prsu a ovaria

motto: Vstali jsme od mikroskopu

Dostupnost kvalitní léčby, informovanost pacienta. Jana Prausová Komplexní onkologické centrum FN v Motole Seminář Standardy léčby rakoviny prsu

Preventivní programy v onkologii. Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. Masarykův onkologický ústav Brno

Protonová radioterapie

Výuka standardů péče v radiační onkologii s užitím populačních, klinických a obrazových dat. David Feltl

THE ASSOCIATION OF SERUM BILIRUBIN AND PROMOTER VARIATIONS IN UGT1A1 WITH ATHEROSCLEROSIS

Program screeningu karcinomu prsu (C50) Hlavní město Praha

Stav mamografického screeningu v ČR a význam adresného zvaní

Odpovědnost za očkování problematika příčinné souvislosti, důkazního břemene a míry důkazu. Tomáš Doležal

Radiační ochrana při lékařském ozáření - role indikujícího lékaře. Libor Judas

Závažná onemocnění způsobená Haemophilus influenzae v České republice v období

CEBO: (Center for Evidence Based Oncology) Incidence Kostních příhod u nádorů prsu PROJEKT IKARUS. Neintervenční epidemiologická studie

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2008

Organizace a výsledky zdravotních screeningových programů v ČR

Program screeningu karcinomu prsu (C50) Kraj Vysočina

MAMOGRAFICKÝ SCREENING V ČR: DOSAVADNÍ VÝSLEDKY A PERSPEKTIVY PROJEKTU

Je rutinní vážení těhotných zbytečností či ještě stále prvním krokem k prevenci těhotenských komplikací?

Metastatický renální karcinom Andrašina Tomáš

Screening kolorektálního karcinomu: vývoj a aktuální stav

Patologie nádorů v 21. století problémy a úskalí diagnostiky a úhradového systému

3. Epidemiologie preventabilních zhoubných nádorů v České republice

KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO V ČESKÉ POPULACI VÝSLEDKY STUDIE EHES

VYUŽITELNOST PARAMETRŮ KVALITY SCREENINGU K NÁRODNÍM A MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍM. Májek, O., Svobodník, A., Klimeš, D.

3.3 KARCINOM SLINIVKY BŘIŠNÍ

Závažná onemocnění způsobená Haemophilus influenzae v České republice v období

Zdraví Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. Národní akční plán 7 Screeningy

Intravenózní trombolýza mezi hodinou

Informační hodnota core cut biopsií mammy. I. Julišová, Trnková M., Juliš I. Biolab Praha V. Pecha DTC Praha

Novinky v léčbě. Úvod: Srdeční selhání epidemie 21. století. Prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC Interní kardiologická klinika FN Brno

Celospolečenské ztráty z dopravních nehod a nedostatku pohybu Zdravotní přínosy aktivní mobility

HPV INFEKCE Z POHLEDU DERMATOVENEROLOGA

MUDR. Miroslava Skovajsová, PhD. BREAST UNIT PRAGUE Mamma centrum Háje

Operační léčba karcinomu prsu

Veřejnozdravotní význam návykových látek

Radioterapie po radikální prostatektomii

Indikátory kvality v programech screeningu zhoubných nádorů

!"#$#%&#''"()*$+%,'-"./''!*.0($#%1'2(2*3"(4#'$'2(225"%12'.&"##%+%3/''!"#$"%&'()"*+,-.%/0+)"123+,"%*2)+4*'42% % 5"6"72*+%8+%93+:2$(;%<=>?

Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci

Epidemiologie zhoubných nádorů se zavedeným screeningem v mezinárodním srovnání

Činnost radiační onkologie a klinické onkologie v České republice v roce 2006

OPERAČNÍ LÉČBA KARCINOMU PROSTATY

Význam prevence a včasného záchytu onemocnění pro zdravotní systém

Fytomineral. Inovace Innovations. Energy News 04/2008

Epidemiologie zhoubného novotvaru prûdu ky a plíce (C34) v âr

Využití dat EHIS k hodnocení screeningových programů nádorových onemocnění v ČR

SCREENINGOVÉ PROGRAMY V ČR Z POHLEDU VZP ČR

Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (IHETA) Kolektiv autorů: Jiří Klimeš, Tomáš Doležal, Milan Vocelka

Radioterapeutické techniky ve FN Olomouc. David Vrána

Zadražil L, Libus P. ONM, Nemocnice Havlíčkův Brod, p.o. 51. dny nukleární medicíny

Stav screeningu kolorektálního karcinomu v ČR a význam adresného zvaní

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2011

Novinky z informa!ní podpory screeningového programu

Lékařská sekce... 3 Středa :00 18:30 Aktuálně z kongresu ASCO GIT 2014 HOT NEWS... 3 Čtvrtek :30 Slavnostní

Program screeningu karcinomu prsu v datech

Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci

Graf 1. Vývoj incidence a mortality pacientů s karcinomem orofaryngu v čase.

SCREENING KARCINOMU PRSU V ČESKÉ REPUBLICE

Dr. Luc Colemont Sint-Vincentius Hospital Antwerp Belgium

Metastatický karcinom prsu Kasuistické sdělení Česlarová K., Erhart D.

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti

Výsledky Národního programu screeningu karcinomu prsu v České republice

Screening karcinomu děložního hrdla: silné a slabé stránky dle dostupných dat

Hemofilie v ČR Výsledky a úhrada léčby

Předmluva 11. Seznam použitých zkratek 13. Úvod 17

Optimalizace zobrazovacího procesu digitální mamografie a změny zkoušek provozní stálosti. Antonín Koutský

Zobrazovací metody (CT, NMR, PET) v diagnostice a stagingu karcinomu prostaty

Léčebné predikce u karcinomu prsu pro rok 2013 chystané novinky

Všechno co jste kdy chtěli vědět o onkologii, ale báli jste se zeptat. David Feltl Fakultní nemocnice Ostrava

Závažná onemocnění způsobená Haemophilus influenzae v České republice v období

Transkript:

MAMOGRAFICKÝ SCREENING BENEFITY A RIZIKA Seminář ČSOZ 21.6.2016

ÚVOD DO PROBLEMATIKY Daniela Ekendahl

KARCINOM PRSU Nejčastější zhoubný nádor u žen Celoživotní riziko pro vznik karcinomu prsu je 12,3% Celoživotní riziko úmrtí na karcinom prsu je 2,7% Zdroj: www.cancer.org

TYPY KARCINOMU PRSU Neinvazivní Duktální karcinom in-situ (DCIS) Lobulární karcinom in-situ (LCIS) Invazivní Duktální karcinom Lobulární karcinom Další méně časté typy Klinická stadia klasifikace TNM

MAMOGRAFICKÝ SCREENING Cíl Objevit nádor v časném stádiu. Vyšetření RTG záření energie 25 30 kev 2 2 projekce (zeshora dolů a v šikmém směru) Rozmezí dávky 2.3 10.7 mgy AVG(D) = 4.8 mgy ME(D) = 3.9 mgy

ORGANIZACE SCREENINGU EU (obvykle) Ženy 50 69 let Interval 2-3 roky Počet vyšetření 7-10 ČR Ženy od 45 let Interval 2 roky Jinak dle standardu (Věstník MZ ČR 04/2010) Počet vyšetření 15 40 (teoreticky)

RADIAČNÍ RIZIKO pro schéma 45 69 let, 2 roky Česká studie: Kodl, O., Jursíková, E., Daneš, J., Tomášek, L. Přínos a radiační riziko při mamografickém screeningu za období 2003 2007. Ces Radiol 2009 ; 63(4): 342 347 Pravděpodobný počet případů indukované rakoviny se u nás pohybuje kolem 55 připadů na 100 000 žen a i přes nástup digitálních zobrazovacích metod nelze očekávat jeho zasadní pokles. Z tohoto pohledu je třeba odmítnout tendence požadující snížení věku žen pro vstup do screeningu pod 45 let nebo snížení periodicity screeningu hrazeného ze zdravotního pojištění ze dvou na jeden rok. To by znamenalo téměř dvojnásobnou pravděpodobnost zvýšení radiačního rizika bez většího efektu na záchyt karcinomu.

RADIAČNÍ RIZIKO schéma: 40 55 let, 1 rok, poté do 74 let, 2 roky Studie: Yaffe, M. J., Mainprize, J. G. Risk of Radiation-induced Breast Cancer from Mammographic Screening. Radiology 2011;258(1):98 105 In a cohort of 100 000 women, mammographic screening that was conducted annually from ages 40 to 55 years and biennially until age 74 years at a dose of 3.7 mgy per examination would ultimately induce 86 breast cancers. For the screening regimen given above, it is estimated that 11 deaths attributable to radiation-induced breast cancer would occur.

RADIAČNÍ RIZIKO porovnání různých schémat screeningu pro potřeby U.S. Preventive Services Task Force Studie: Miglioretti, D. L. et al. Radiation-induced breast cancer incidence and mortality from digital mammography screening. Annals of Internal Medicine, 2016;164:205-219 Údaje pro 100 000 žen při screeningu ve věku od 40 do 74 let s 1-ročním intervalem Počet diagnostikovaných karcinomů prsu 16 947 Počet úmrtí odvrácených díky screeningu 968 Počet radiačně indukovaných karcinomů prsu v důsledku screeningu - malá a střední prsa - velká prsa Počet případů úmrtí na radiačně indukovaný karcinom prsu - malá a střední prsa - velká prsa Pro screening ve věku 50 74 let s 2-letým intervalem je riziko redukováno 5-krát. 125 112 266 16 15 32

POČET PŘÍPADŮ RADIAČNĚ INDUKOVANÉ RAKOVINY PRSU Schéma Interval 2 roky Počet případů radiačně indukované rakoviny prsu v důsledku screeningu na 100 000 žen Malá a střední prsa Velká prsa 50 74 let 24 (17 35) 57 (40 82) 45 74 let 40 (28 57) 95 (67 135) 40 74 let 61 (43 87) 144 (100 205) Kombinace intervalů 1 r. 45 49, 2 r. 50-74 53 (37 75) 125 (87 178) 1 r. 40 49, 2 r. 50-74 80 (56 114) 189 (132 269) Interval 1 rok 50 74 let 44 (31 62) 104 (73 149) 45 74 let 73 (51 103) 173 (121 245) 40 74 let 113 (79 161) 266 (186 380)

POČET PŘÍPADŮ ÚMRTÍ NA RADIAČNĚ INDUKOVANOU RAKOVINU PRSU Schéma Interval 2 roky Počet případů úmrtí na radiačně indukovanou rakovinu prsu v důsledku screeningu na 100 000 žen Malá a střední prsa Velká prsa 50 74 let 4 (3 6) 10 (7 14) 45 74 let 7 (5 10) 16 (11 23) 40 74 let 11 (7 15) 25 (17 35) Kombinace intervalů 1 r. 45 49, 2 r. 50-74 9 (6 13) 21 (15 31) 1 r. 40 49, 2 r. 50-74 14 (10 20) 33 (23 47) Interval 1 rok 50 74 let 6 (4 9) 14 (10 20) 45 74 let 10 (7 14) 23 (16 33) 40 74 let 15 (10 21) 35 (24 50)

BENEFIT VERSUS RADIAČNÍ RIZIKO Počet žen: 100 000 Schéma Interval 2 roky Počet odvrácených úmrtí díky screeningu Počet odvrácených úmrtí na 1 případ rakoviny způsobené zářením Počet odvrácených úmrtí na 1 smrt z rakoviny vyvolané zářením 50 74 let 627 23 (16 33) 140 (98 199) 45 74 let 666 15 (10 21) 87 (61 125) 40 74 let 732 11 (8 15) 62 (44 89) Kombinace intervalů 1 r. 45 49, 2 r. 50-74 717 12 (9-17) 71 (50 102) 1 r. 40 49, 2 r. 50-74 780 9 (6 13) 51 (36 72) Interval 1 rok 50 74 let 819 17 (12 24) 123 (86 176) 45 74 let 907 11 (8 16) 84 (60 121) 40 74 let 968 8 (5 11) 59 (42 85)

OTÁZKY Jaké jsou v současné době reálné benefity mamografického screeningu? Existují vedle radiačního rizika i další rizika a nevýhody?

BENEFIT SNÍŽENÍ ÚMRTNOSTI NA KARCINOM PRSU Velmi různé údaje 0 45% ovlivněné metodikou studie, věkem žen a stářím dat. Metaanalýza: Nelson, H.D. et al. Effectiveness of Breast Cancer Screening: Systematic Review and Meta-analysis to Update the 2009 U.S. Preventive Services Task Force Recommendation. Annals of Internal Medicine, 2016;164:244-255 Věková skupina RR (95% CI) Počet úmrtí odvrácených screeningem pro 10 000 žen/10 let (95% CI) 39-49 0.92 (0.75 1.02) 2.9 (-0.6 8.9) 50-59 0.86 (0.68 0.97) 7.7 (1.6 17.2) 60-69 0.67 (0.54 0.83) 21.3 (10.7 31.7) 70-74 0.80 (0.51 1.28) 12.5 (-17.2 32.2) 50-69 0.78 (0.68 0.90) 12.5 (5.9 19.5) Celková úmrtnost však nebyla screeningem ovlivněna.

BENEFIT REDUKCE VÝSKYTU POKROČILÝCH STÁDIÍ Metaanalýza: Nelson, H.D. et al. Effectiveness of Breast Cancer Screening: Systematic Review and Meta-analysis to Update the 2009 U.S. Preventive Services Task Force Recommendation. Annals of Internal Medicine, 2016;164:244-255 Věková skupina RR (95% CI) 39-49 0.98 (0.74 1.37) 50-74 0.62 (0.46 0.83)

NEVÝHODY Falešně pozitivní výsledky Věk 50 69 let, interval 2 roky, Evropa 20% - podezřelý nález 3% - podezřelý nález vedoucí k biopsii Interval 1 rok po dobu 10 let, USA 30% - podezřelý nález Falešně negativní výsledky Intervalová rakovina (28 33%) - přehlédnutá 35% - nedetekovatelná 65% U žen pod 50 let je riziko vyšší. U žen pod 50 let je riziko vyšší. Nevýhodou je psychická zátěž. Zdroje dat: Løberg, M. et al. Benefits and harms of mammography screening. Breast Cancer Research, 2015. 17:63 www.cancer.org

NEJVĚTŠÍ RIZIKO: OVERDIAGNOSIS Spory a kontroverze

PŘÍKLAD MAMOGRAFICKÝ SCREENING V USA Zkušenost > 30 let Původní schéma: od 40 let interval 1 rok Masivní propagace Velká účast (75%)

US Study Bleyer, A. and Welch, H.G. Effect of Three Decades of Screening Mammography on Breast-Cancer Incidence. N Engl J Med 2012; 367:1998-2005 Early stage 1.5 million additional women receiving a diagnosis of early stage breast cancer Late stage 0.1 million fewer women with a diagnosis of late-stage breast cancer Mortality reduction 28% Overdiagnosis 31% Early stage Late stage Mortality reduction 42%

OVERDIAGNOSIS Log Overdiagnosis 30 85% DCIS 1.4-24.9% IC Zdroj: USPSTF Velikost, při které nádor způsobuje smrt Velikost, při které způsobuje nádor symptomy Rychlý Pomalý Velmi pomalý Velikost při nálezu bez symptomů Nález nádoru Spontánní regrese Stagnující Čas Smrt z jiné příčiny

BENEFIT VERSUS OVERDIAGNOSIS UK screening (age 50 70, 3 years) Independent UK Panel on Breast Cancer Screening. The benefits and harms of breast cancer screening: an independent review. The Lancet 2012; Vol 380, Issue 9855:1778-1786 Benefit 20% reduction in mortality Overdiagnosis 19% Balance of benefits and harms For 10 000 UK women invited to screening from age 50 for 20 years, about 681 cancers will be found of which 129 will represent overdiagnosis, and 43 deaths from breast cancer will be prevented. In round terms, therefore, for each breast cancer death prevented about three overdiagnosed cases will be identified and treated.

LÉČBA OVERTREATMENT V PŘÍPADĚ OVERDIAGNOSIS Chirurgie Radioterapie Chemoterapie Hormonální léčba Biologická léčba

RADIAČNÍ RIZIKA OZÁŘENÍ SRDCE Studie: Darby, C. et al. Risk of Ischemic Heart Disease in Women after Radiotherapy for Breast Cancer. N Engl J Med 2013; 368:987-998 The overall average of the mean doses to the whole heart was 4.9 Gy (range, 0.03 to 27.72). Rates of major coronary events increased linearly with the mean dose to the heart by 7.4% per gray (95% confidence interval, 2.9 to 14.5; P<0.001), with no apparent threshold. The increase started within the first 5 years after radiotherapy and continued into the third decade after radiotherapy. The proportional increase in the rate of major coronary events per gray was similar in women with and women without cardiac risk factors at the time of radiotherapy.

RIZIKO VZNIKU SEKUNDÁRNÍCH NÁDORŮ PO RADIOTERAPII ČASNÝCH NÁDORŮ PRSU Studie: Grantzau, T., Mellemkjær, L., Overgaard, L. Second primary cancers after adjuvant radiotherapy in early breast cancer patients: a national population based study under the Danish Breast Cancer Cooperative Group (DBCG). Radiother Oncol. 2013; 106:42-49 To analyze the long-term risk of second primary solid non-breast cancer in a national population-based cohort of 46 176 patients treated for early breast cancer between 1982 and 2007. 2358 second cancers had occurred during the follow-up. For the radiotherapy-associated sites the HR among irradiated women was 1.34 (95% CI 1.11-1.61) with significantly increased HRs for the time periods of 10-14 years (HR 1.55; 95% CI 1.08-2.24) and 15 years after treatment (HR 1.79; 95% CI 1.14-2.81). There was no increased risk for the non-radiotherapy-associated sites (HR 1.04; 95% CI 0.94-1.1). The estimated attributable risk related to radiotherapy for the radiotherapy-associated sites translates into one radiation-induced second cancer in every 200 women treated with radiotherapy.

ZMĚNA PŘÍSTUPU INFORMOVÁNÍ NEJEN O BENEFITECH, ALE I O RIZICÍCH Příklady: Velká Británie USA doporučení USPSTF www.uspreventiveservicestaskforce.org/page/document/updatesummaryfin al/breast-cancer-screening1 ˇ Švédsko doporučení Socialstyrelsen http://www.cancerresearchuk.org/about-cancer/type/breastcancer/about/screening/who-is-screened-for-breast-cancer http://www.socialstyrelsen.se/sitecollectiondocuments/screeningbrostcancer-rekommendation.pdf