Systém hodnocení programů onkologické prevence založený na využití centrálních registrů

Transkript

1 Datová základna realizace screeningových programů CZ /0.0/0.0/15_039/ Systém hodnocení programů onkologické prevence založený na využití centrálních registrů Ondřej Májek Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic nsc.uzis.cz

2 Obsah přednášky Zázemí screeningových programů v medicíně založené na důkazech Organizovaný screening Systém hodnocení programů v České republice Příklad systému hodnocení: screening kolorektálního karcinomu

3 Datová základna realizace screeningových programů CZ /0.0/0.0/15_039/ Zázemí screeningových programů v medicíně založené na důkazech Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic nsc.uzis.cz

4 Doporučení Rady Evropské unie THE COUNCIL OF THE EUROPEAN UNION HEREBY RECOMMENDS THAT MEMBER STATES offer evidence-based cancer screening through a systematic populationbased approach with quality assurance at all appropriate levels. The tests which should be considered in this context are listed in the Annex;

5 Vědecké poznatky o účinnosti mamografického screeningu randomizované studie INDEPENDENT UK PANEL ON BREAST CANCER SCREENING, et al. The benefits and harms of breast cancer screening: an independent review. The Lancet, 2012, :

6 Závěry britského nezávislého panelu The Panel concludes that the UK breast screening programmes confer significant benefit and should continue. For each woman, the choice is clear. On the positive side, screening confers a reduction in the risk of mortality from breast cancer because of early detection and treatment. On the negative side, is the knowledge that she has perhaps a 1% chance of having a cancer diagnosed and treated that would never have caused problems if she had not been screened. INDEPENDENT UK PANEL ON BREAST CANCER SCREENING, et al. The benefits and harms of breast cancer screening: an independent review. The Lancet, 2012, :

7 Vědecké poznatky o účinnosti mamografického screeningu observační studie BROEDERS, Mireille, et al. The impact of mammographic screening on breast cancer mortality in Europe: a review of observational studies. Journal of medical screening, 2012, 19.1_suppl:

8 Závěry skupiny EUROSCREEN For every 1000 women screened biennially from age until age and followed up to age 79, an estimated seven to nine lives are saved, four cases are over-diagnosed, 170 women have at least one recall followed by non-invasive assessment with a negative result and 30 women have at least one recall followed by invasive procedures yielding a negative result. The chance of saving a woman s life by population-based mammographic screening of appropriate quality is greater than that of over-diagnosis. Service screening in Europe achieves a mortality benefit at least as great as the randomized controlled trials. These outcomes should be communicated to women offered service screening in Europe. PACI, Eugenio. Summary of the evidence of breast cancer service screening outcomes in Europe and first estimate of the benefit and harm balance sheet. Journal of medical screening, 2012, 19.1_suppl: 5-13.

9 IARC Handbooks of Cancer Prevention (2016) Women 50 to 69 years of age who were invited to attend mammographic screening had, on average, a 23% reduction in the risk of death from breast cancer; women who attended mammographic screening had a higher reduction in risk, estimated at about 40%. After a careful evaluation of the balance between the benefits and adverse effects of mammographic screening, the working group concluded that there is a net benefit from inviting women 50 to 69 years of age to receive screening. LAUBY-SECRETAN, Béatrice, et al. Breast-cancer screening viewpoint of the IARC Working Group. New England Journal of Medicine, 2015, : INTERNATIONAL AGENCY FOR RESEARCH ON CANCER, et al. IARC Handbooks of Cancer Prevention Volume 15-Breast Cancer Screening. International Agency for Research on Cancer, 2016.

10 Vědecké poznatky o účinnosti mamografického screeningu vyjádření panelu expertů IARC LAUBY-SECRETAN, Béatrice, et al. Breast-cancer screening viewpoint of the IARC Working Group. New England Journal of Medicine, 2015, :

11 European guidelines for quality assurance in breast cancer screening and diagnosis Breast cancer is currently the most frequent cancer and the most frequent cause of cancer-induced deaths in women in Europe. Demographic trends indicate a continuing increase in this substantial public health problem. Systematic early detection through screening, effective diagnostic pathways and optimal treatment have the ability to substantially lower current breast cancer mortality rates and reduce the burden of this disease in the population. PERRY, Nicholas; PUTHAAR, E. (ed.). European guidelines for quality assurance in breast cancer screening and diagnosis. European Communities, 2006.

12 Současné programy screeningu nádorů v ČR Preventivní program Cílová populace Screeningová metoda Program screeningu karcinomu prsu ženy ve věku od 45 let mamografické vyšetření jednou za dva roky Program screeningu kolorektálního karcinomu Program screeningu karcinomu děložního hrdla muži a ženy ve věku od 50 let ženy ve věku od 15 let let věku test na okultní krvácení jednou ročně od 55 let věku test na okultní krvácení jednou za dva roky NEBO primární screeningová kolonoskopie jednou za 10 let cytologické vyšetření stěru z děložního hrdla jednou ročně

13 Datová základna realizace screeningových programů CZ /0.0/0.0/15_039/ Organizovaný screening Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic nsc.uzis.cz

14 Princip zdravotního screeningu Přirozený průběh zhoubného nádorového onemocnění Nedetekovatelná choroba Detekovatelná choroba Symptomatická choroba Čas interval výhody SCREENINGOVÉ VYŠETŘENÍ» časnější diagnóza (nebo dokonce prevence)» lepší prognóza (délka a kvalita života) SNÍŽENÍ ÚMRTNOSTI» méně invazivní léčba» nižší léčebné náklady

15 Přínosy a rizika screeningu PŘÍNOSY SCREENINGU» časnější diagnóza (nebo dokonce prevence)» lepší prognóza (délka a kvalita života) SNÍŽENÍ ÚMRTNOSTI» méně invazivní léčba» nižší léčebné náklady RIZIKA SCREENINGU» falešně pozitivní výsledek» krátkodobé obavy» zbytečná diagnostika» overdiagnosis, overtreatment» zbytečná diagnostika a léčba» dřívější diagnóza bez skutečného přínosu Hodnocení screeningových programů by mělo cílit na doložení příznivé bilance mezi přínosy a riziky (při rozumné nákladové efektivitě) Aby byla zachována příznivá bilance mezi přínosy a riziky, screening musí být poskytován jako organizovaný program s náležitou kontrolou kvality

16 Co obnáší organizovaný screening? přesně stanovit parametry screeningového procesu (zejména věk cílové populace, screeningový test a screeningový interval) v explicitní písemné podobě (prostřednictvím zákona, vyhlášky nebo metodického pokynu); jmenovat řídící skupinu zodpovědnou za odbornou garanci implementace programu a audit screeningových center; stanovit rozhodovací strukturu a zodpovědnost za zdravotní péči v rámci interdisciplinárního zdravotnického týmu; implementovat systém informační podpory programu, který by měl sbírat, uchovávat a hodnotit údaje o všech screeningových testech, doplňujících vyšetřeních a výsledných diagnózách a průběžně hodnotit výsledky monitoringu screeningového procesu a jeho dopad na cílovou populaci a zpřístupnit tyto výsledky široké veřejnosti i zdravotníkům zapojeným do screeningových programů. IARC Handbooks of Cancer Prevention, Council Recommendation Navíc: RADA EVROPSKÉ UNIE DOPORUČUJE, ABY ČLENSKÉ STÁTY vhodnými prostředky zajistily, aby všechny osoby, na něž je screeningový program zaměřen, byly prostřednictvím systému opětovného kontaktování pacientů vyzvány k účasti v programu POPULAČNÍ SCREENING

17 Co když screening není organizovaný? Věkově standardizovaná incidence ZN děložního hrdla a pokrytí screeningem, Anglie Quinn et al., 1999 Zřetelného dopadu dosáhl screening v Anglii až po zavedení populačního programu

18 Doporučení z projektu CanCon Successful evidence-based cancer screening needs a competent, multidisciplinary and transparent governance structure with political, financial and stakeholder support.

19 Doporučení z projektu CanCon Implementation of population-based screening should be a carefully managed multistep process through the phases of coordinated planning, piloting, roll-out and continuous improvement.

20 Datová základna realizace screeningových programů CZ /0.0/0.0/15_039/ Systém hodnocení programů v České republice Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic nsc.uzis.cz

21 Monitoring programů screeningu zhoubných nádorů Evropská komise vydala Evropská doporučení pro jednotlivé onkologické screeningové programy, včetně doporučení pro monitorování kvality prostřednictvím indikátorů kvality Publikované indikátory kvality jsou postupně implementovány také v ČR European Guidelines for QA in breast cancer screening and diagnosis + supplements European Guidelines for QA in colorectal cancer screening and diagnosis European Guidelines for QA in cervical cancer screening + supplements

22 Struktura informační podpory screeningových programů Monitoring zátěže zhoubnými nádory epidemiologie nádorů v cílové populaci dlouhodobé indikátory dopadu Zdroj dat: Národní onkologický registr ČR, ÚZIS ČR Monitoring screeningového procesu s využitím klinických dat časné indikátory kvality ve screeningových centrech detekce zhoubných nádorů a prekanceróz ve screeningu Zdroj dat: akademické screeningové registry, IBA LF MU Monitoring screeningového procesu s využitím administrativních dat populační časné indikátory kvality monitoring dostupnosti screeningu pro cílovou populaci Zdroj dat: zdravotní pojišťovny, ÚZIS ČR

23 Nový datový zdroj - NRHZS Lůžka Nasmlouvaná péče Odbornost Úvazky Typ a lokalizace Typ dokladu Datum Diagnóza Odbornost Zdrav. pojišťovna Sociodemografie Zdravotnické zařízení Doklad Pacient Historie Technika Položky: výkony Položky: HVLP Položky: IVLP Položky: materiál Položky: vedlejší dg Atd.

24 Příklad: Podíl odborností lékařů odesílajících ke screeningové mamografii dle věku pacientky let let let let let let let let 85+ let Ženy ve věku od 45 let, výkon N = * pacientek v roce % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 % 80 % 90 % 100 % Praktický lékař Gynekolog *Celkový počet pacientek v roce 2017 = , zahrnuje ženy nad 45 let referované i lékaři s jinou odborností.

25 Hodnocení trajektorií pacientů (flowchart screeningu) Abnormální výsledek Polypektomie Karcinom nalezený ve screeningu Účast FIT+ FIT- Kolonoskopie Odmítnutí FIT+ kolonoskopie Normální výsledek Intervalový karcinom postks- Screeningový program Intervalový karcinom postfit- Neúčast Nádor u neúčastníků Audit onemocnění v populaci Senzitivita testů, diagnostiky, programu Benchmarking poskytovatelů Míra intervalových karcinomů

26 Datová základna realizace screeningových programů CZ /0.0/0.0/15_039/ Příklad systému hodnocení: screening kolorektálního karcinomu Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic nsc.uzis.cz

27 Časné indikátory kvality ve screeningu karcinomu kolorekta v ČR V České republice jsou implementovány a monitorovány indikátory kvality v souladu s mezinárodními doporučeními (European Guidelines 1st ed., Segnan et al. 2010), tak aby co nejlépe popisovaly screeningový proces v ČR s využitím dostupných dat: Seznam vybraných indikátorů Pokrytí cílové populace testem na okultní krvácení do stolice (TOKS), viz kapitola II Míra využití primární screeningové kolonoskopie (KS) Pozitivita TOKS Podíl úplných TOKS+ kolonoskopií Pozitivní prediktivní hodnota TOKS pro adenomy (podíl zachycených adenomů při TOKS+ KS) Podíl úplných screeningových KS Detekční míra adenomů (podíl zachycených adenomů při screeningové KS) Časový interval mezi pozitivním TOKS a kolonoskopií MÁJEK, Ondřej, et al. Indikátory kvality screeningových programů. Klinická onkologie, 2014, 27.Suppl 2:

28 Příklad: časné indikátory kvality screening screeningovou kolonoskopií

29 Epidemiologické trendy incidence a mortality kolorektálního karcinomu v České republice Vývoj incidence a mortality Vývoj záchytu stadií onemocnění % TNM 2. vyd. TNM 3. vyd. TNM 4. vyd. TNM 5. vyd. TNM 6. vyd. TNM 7. vyd % Počet na osob ,8 % 60 % 40 % dělení do stadií není definováno incidence 1998 Rok mortalita %: trend růstu mezi roky ,9 % % 0 % Stadium onemocnění: Rok neznámo - objektivní příčiny neuvedeno - neúplný záznam Zdroj: Národní onkologický registr, ÚZIS ČR incidence; Český statistický úřad mortalita Dlouhodobě dochází ke zřetelnému poklesu mortality kolorektálního karcinomu. Screening kolorektálního karcinomu má bohužel doposud omezený dopad na včasnost záchytu.

30 Epidemiologické trendy incidence a mortality kolorektálního karcinomu v České republice věková standardizace 120 Vývoj incidence a mortality ASR (E) 2013: počet na osob věkově standardizovaný na evropský věkový standard 100 % TNM 2. vyd. Vývoj záchytu stadií onemocnění TNM 3. vyd. TNM 4. vyd. TNM 5. vyd. TNM 6. vyd. TNM 7. vyd % 80 ASR (E) ,7 % 60 % 40 % dělení do stadií není definováno incidence 1998 Rok mortalita %: trend růstu mezi roky ,1 % % 0 % Stadium onemocnění: Rok neznámo - objektivní příčiny neuvedeno - neúplný záznam Zdroj: Národní onkologický registr, ÚZIS ČR incidence; Český statistický úřad mortalita Dlouhodobě dochází ke zřetelnému poklesu mortality kolorektálního karcinomu. Screening kolorektálního karcinomu má bohužel doposud omezený dopad na včasnost záchytu.

31 Incidence ZN kolorekta v ČR: detailní pohled Vývoj záchytu stadií onemocnění Vývoj incidence KRK jako další primární novotvar KRK jako první novotvar 100 % 80 % TNM 2. vydání TNM 3. vydání TNM 4. vydání TNM 5. vydání TNM 6. vydání TNM 7. vydání Počet na osob % 40 % dělení do stadií není definováno! Rok první novotvar další primární novotvar KRK jako další primární novotvar % 0 % Stadium onemocnění: neznámo objektivní příčiny neuvedeno neúplný záznam Rok Zdroj: Národní onkologický registr ČR, ÚZIS ČR

32 TOKS: pokrytí cílové populace screeningu v letech Celkové pokrytí cílové populace (Muži a ženy od 50 let) 35% TOKS: negativní (15120) + pozitivní (15121) Zdroj dat: PZP 30% 25% 30,8% 32,2% 29,9% 29,0% 26,5% 24,8% 25,5% 22,6% 20% 15% 10% 5% 5,4% 17,9% 18,5% 14,3% 15,9% 13,4% 12,4% 11,5% 10,5% 0% * 2010* 2011* 2012* 2013* 2014* 2015* 2016* 2017* Rok Údaj stanoví podíl osob v cílové populaci ( osob v roce 2017), které podstoupily test na okultní krvácení do stolice během doporučeného intervalu, * od roku 2009 je pro věkovou skupinu let uvažován jednoletý screeningový interval Pro období export neobsahuje přechodně existující kódy 01120, hodnoty byly interpolovány Zatímco v roce 2015 se podařilo pokrytí ve věkové skupině od 50 let zvýšit až na 32 %, v posledních dvou letech došlo k mírnému snížení

33 TOKS: regionální pokrytí cílové populace Pokrytí populace TOKS negativní, TOKS pozitivní (15120; 15121) ( , věk 50+, N = ) Zdroj dat: PZP 50% 40% 30% dosahované pokrytí v daném kraji rozsah hodnot pokrytí v okresech daného kraje 20% 10% 0% Kraj Zatímco celkové pokrytí ( ) činí 29,0 %, rozsah mezi kraji činí 22,9 až 37,0 %

34 TOKS: pokrytí cílové populace v okresech TOKS negativní, TOKS pozitivní (15120; 15121) ( , věk 50+, N = ) Zdroj dat: PZP Pokrytí v procentech 25,0 % 25,0 30,0 % 30,0 35,0 % > 35,0 % Zatímco celkové pokrytí ( ) činí 29,0 %, rozsah mezi okresy činí 17,9 až 41,4 %

35 Podíl nalezených adenomů u TOKS+ kolonoskopie n = 163 center s alespoň 50 provedenými TOKS+ kolonoskopiemi v roce 2017 Podíl nalezených adenomů 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Zdroj: Registr screeningu KRK, IBA LF MU Region Celkový podíl nalezených adenomů byl u TOKS+ kolonoskopií v roce ,2 % (rozmezí v krajích: 34,5 51,7 %) 35

36 Hodnocení jednotlivých center screeningové kolonoskopie

37 Datová základna realizace screeningových programů CZ /0.0/0.0/15_039/ Děkuji za pozornost Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic nsc.uzis.cz