Rozhovor s Ing. Lubomírem Šmídem

Zrcadlo.qxd 17.3.2004 15:10 StrÆnka 1 9 12 19 Představujeme vám Oddělení úrazové chirurgie Rozhovor s Ing. Lubomírem Šmídem náměstkem hejtmana Jihomoravského kraje Aktuality z nemocnice www.fnbrno.cz

Zrcadlo.qxd 17.3.2004 15:10 StrÆnka 2

Zrcadlo.qxd 17.3.2004 15:10 StrÆnka 3 OBSAH VÁŽENÍ A MILÍ ČTENÁŘI, ze všech stran se na nás valí reklama, různé firmy propagují své výrobky, nabízejí své služby. Jednou z takových firem na trhu je i Fakultní nemocnice Brno. Má svoji značku. Avšak každá značka, aby nezapadla mezi mnoha dalšími, se musí prezentovat. Nejedná se pouze o prezentaci v televizi, rozhlase či novinách, prezentaci na konferencích domácího či mezinárodního charakteru. Jde především o prezentaci lékaře, sestry, sekretářky či jiného pracovníka před klientem, kterým je v nemocnici v prvé řadě pacient. Souhlasím, mnohdy to není lehké. Pacienti jsou různí, ocitli se v novém prostředí. Lékaři, sestry a další personál jsou po práci unavení, někdy možná i rozladěni. A zde je nutné porozumění. Porozumění pacienta s personálem a personálu s pacientem. Jedna definice říká: Public relations je plánovitý a soustavný proces získávání a udržování dobrého jména a porozumění mezi společností a její veřejností. Věřím, že porozumění mezi personálem nemocnice na jedné straně a klientem pacientem na straně druhé je možné. Všem pacientům, kteří přicházejí do naší nemocnice, přeji příjemný personál. Lékařům, sestrám a dalšímu personálu pohodu a radost z práce. A nakonec vám všem přeji příjemně strávené chvíle u dalšího čísla Nemocničních listů. Časopis je registrován na Ministerstvu kultury ČR pod číslem MK ČR E 12096 Redakční rada: Bc. Jana Bendová Zuzana Kejdová MUDr. Jan Burian Mgr. Jana Marounková Mgr. Marie Dudíková Ing. Petr Woletz Bc. Miloslava Kameníková Jelena Dzúrová Bc. Jana Bendová Adresa redakce: FN Brno, Jihlavská 20, 625 00 tel.: +420 532 232 193, e-mail: jbendova@fnbrno.cz internet: www.fnbrno.cz Fotografie: Josef Adamíček Grafická úprava a tisk: IKARIA CZ, a.s., tř. Kpt. Jaroše 31 602 00 Brno tel.: 545 128 103-4 email: grafik@ikaria.cz Distribuce: Tento výtisk je neprodejný Všechna pracoviště FN Brno, Krajský úřad Jihomoravského kraje, obě komory Parlamentu ČR, sdělovací prostředky, firmy, které s FN Brno spolupracují Náklad: 1500 výtisků Četnost: 4x do roka ROČNÍK V ČÍSLO 1, BŘEZEN 2004 Úvodník Bc. Jana Bendová 3 Anglický sylab obsahu 4 Poohlédnutí za rokem minulým, 5 strategie pro rok 2004, MUDr. Jan Burian Výsledky hospodaření FN Brno za rok 2003 Ing. Petr Koška 6 Perinatologické výsledky za rok 2003 MUDr. Petr Janků 8 Představujeme Vám Oddělení úrazové chirurgie a jeho primáře doc. MUDr. Michala Maška, CSc. 9 Rozhovor s Ing. Lubomírem Šmídem, náměstkem hejtmana Jihomoravského kraje 12 Pohlednice z AKH Wien Hope Programm Wien Zeitram 19 Mai 2003-02 Juni 2003, Bc. Marta Skamenová 13 Jak se stát sestrou v pokročilé praxi Bc. Olga Kolegarová 15 Terminálový provoz a technologie Citrix v podmínkách FN Brno Ing. František Šimeček, Ing. Tomáš Knettig 16 Implantace kmenových buněk nadějná léčebná metoda akutního srdečního infarktu doc. MUDr. Stanislav Janoušek, CSc. 17 Postavení Správy budov ve Fakultní nemocnici Brno Jiří Sedláček, Ing. Petr Woletz 18 Aktuality 19 Tajemství krve II. část, Mgr. Marie Dudíková 22 Epidemické výskyty chřipky MUDr. Marie Kolařová, CSc. 23 Zahrada Hippokratova Nevydařený dort pejska a kočičky, Mgr. Milan Klapetek 25 Lékařské osobnosti MUDr. Vladimír Zapletal Prof. MUDr. et MVDr. h.c. Leopold Pospíšil, DrSc 26 Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004 3

Zrcadlo.qxd 17.3.2004 15:10 StrÆnka 4 CONTENT The beginning of each year is the time of appreciation of reached goals, the time when we consider if the quality of our work has improved and if we have fulfilled our strategic goals using our skills, efforts and responsibility. These are the first words of the article named Looking Back at Last Year, Strategy for 2004 written by the director of Brno Faculty Hospital MUDr. Jan Burian, and he tries to find the answers to these questions. By 31st December 2003 Brno Faculty Hospital finished its activities with negative economic result amounting to CZK 29,898,698.74. Economic manager Ing. Petr Koška tries to find the causes of this fact in his article Brno Faculty Hospital Economic Results in 2003. It is already the tradition that we evaluate the perinatal results at the beginning of the year. This year was no exception. You will become acquainted with the results of 2003 in the article written by head physician of perinatal department of Obstetrician-Gynaecologic Clinic MUDr. Petr Janků. In next article titled Terminal Operation and Citrix Technology in Conditions of Brno Faculty Hospital we want to present you new technology, which is being introduced at the hospital continuously and which solves current problem of all organizations using conglomerate solutions given by various demands imposed on the quality of IT in compliance with used segments of the given system (equipment, departments). This article was written by Ing. František Šimeček and Ing. Tomáš Knettig from K - net Company. On Thursday, February 26th 2004, the Internal Cardiology Clinic team in the Brno Faculty Hospital achieved first implantation of stem cells into myocardium in patient (34) afflicted with massive cardiac infarction. See the article of doc. MUDr. Stanislav Janoušek, CSc. for more information on this operation. One of Brno Faculty Hospital's departments is the department called Building Administration. The history of this department and its irreplaceable position in the hospital is described in the article of Ing. Petr Woletz. This issue of the Hospital Magazine is presenting you new department The Department of Casualties that started its operation at Brno Faculty Hospital on 1st January 2004. Together with this new department we are introducing clinic's head physician doc. MUDr. Michal Mašek, CSc. For this issue of our Hospital Magazine we have asked deputy supervisor o the region of South Moravia Ing. Lubomír Šmíd who is working at this position since December 2000 for the interview. From 19th May till 2nd June 2003 Head Nurse of Central Operating Rooms at the Department of Pediatry Marta Skamenová participated in practice period at Austrian Hospital Das Wiener Allgemeine Krankenhaus Universitatskliniken. She describes her experience and observations from her trip in the article Postcard from AKH Wien. Nurse of Internal Clinic of Haematology and Oncology Bc. Olga Kolegarová had been chosen by the management to participate at the Certification Course for Nurses working at IC. She will share her observations with us in the article How to Become a Nurse in Advanced Practice. Same as in the issue before last the article Secret of Blood II. second part you will get acquainted with the curiosities concerning blood donation. This time we will travel to the times not long time ago. This article is written by Mgr. Marie Dudíková as well. Human relation to other biosystems is modified continuously through many of interacting processes. Similar changes appear also in the course of human coexistence with a number of microorganisms; see, for example, foreseeable nevertheless, incalculable changes in development of epidemiologic situation and occurrence of influenza partial or complete change of virus structure as well as virus transmission within the scope of single animal species, or interspecies transmission from animals to human for instance. An article titled Influenza Epidemic Occurrence treats of influenza and its transformation; this article is written by MUDr. Marie Kolářová, CSc. In the regular feature called The Garden of Hippokrates, written by Mgr. Milan Klapetek, we will this time talk about Dog's and Cat's spoiled cake. The article Prominent Personalities in Medicine, regularly written by prof. MUDr. Leopold Pospíšil, DrSc., this time speaks about MUDr. Vladimír Zapletal. 4 Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004

Zrcadlo.qxd 17.3.2004 15:10 StrÆnka 5 POOHLÉDNUTÍ ZA ROKEM MINULÝM, STRATEGIE PRO ROK 2004 Začátek každého roku je obdobím, kdy bilancujeme, čeho bylo dosaženo, zda kvalita naší práce rostla, zda jsme naplnili svým umem, prací a odpovědností definované strategické cíle. Na tyto otázky si můžeme konkrétně odpovědět. Ve Fakultní nemocnici Brno bylo hospitalizováno 76 912 nemocných, což je nejvyšší počet za dobu fungování fakultní nemocnice. Totéž platí o počtu provedených ambulantních vyšetření: 923 143. Počet velkých operací, 43 852, je ojedinělý nejen v České republice, ale i ve srovnatelných zdravotnických zařízeních v Evropě či ve Spojených státech amerických. V nemocnici bylo na Gynekologicko-porodnické klinice porozeno 5283 dětí. A tak bych mohl pokračovat. Nelze než poděkovat všem zaměstnancům, lékařům, sestrám, provozním pracovníkům, pracovníkům dělnických profesí, že tohoto výsledku bylo dosaženo. Byli jsme opět nejvýkonnějším zdravotnickým zařízením v České republice. Mohlo by se tedy zdát, že odvedenou prací bude zajištěna i ekonomická stabilita a prosperita nemocnice. Z hlediska mzdového vývoje jsme překročili magickou hranici 1 mld. Kč osobních nákladů. Jen pro připomenutí: za rok 1998 to bylo pouze 534,874 mil. Kč. Plat lékaře se zvýšil z 19 901 Kč na 36 991 Kč, u zdravotních sester z 9987 Kč na 18 384 Kč. To je nepochybně pozitivní trend, který bychom chtěli udržet. Přesto přání o rozvoji, o optimistické variantě našeho vývoje, je třeba konfrontovat s reálným vývojem ve financování nemocniční péče v České republice s předkládanou a realizovanou reformou pro roky 2004 2006. Zde již nemůžeme být spokojeni. Uplynulý rok byl z tohoto pohledu komplikovaný a znamenal pro naši nemocnici nesoulad mezi objemem práce a náklady na jedné straně a příjmy od zdravotních pojiš oven na straně druhé. Nepodařilo se nám v průběhu roku dosáhnout takové dynamiky nárůstu příjmů, které by zcela pokryly náklady provozu nemocnice. Je skutečností, že jsme skončili se záporným hospodářským výsledkem. Tento vývoj jsme predikovali poté, co nebyla vydána vyhláška o financování nemocnic na II. pololetí roku 2003. Nelze však vše vysvětlovat jen problémy ve financování nemocnic. Jeden z momentů, který nepříznivě ovlivnil naši ekonomickou bilanci, bylo nedosažení počtu unikátních pojištěnců ošetřených pro Všeobecnou zdravotní pojiš ovnu v I. pololetí roku 2003. To přineslo po konečném vyúčtování vrácení částky téměř 18 mil. Kč VZP. Mohli bychom si povzdechnout, že námi po celých pět let proklamovaná zásada dodržování zákonů a pravidel korektního vztahu vůči smluvním partnerům ukládala povinnost vyrovnání svých závazků vůči pojiš ovně. Nebyl nikdo, kdo by jako u jiných nemocnic a zdravotnických zařízení, třeba dopravní služby, lobboval v náš prospěch, abychom uvedenou částku pojiš ovně nevrátili. Možná ve světle momentálního prospěchu jsme mohli v lobbování učinit víc. Kredit Fakultní nemocnice Brno, který v uplynulých letech získala jako stabilní smluvní, ale i obchodní partner plnící své závazky, jsme dodrželi. Na konci roku jsme nic nedlužili našim dodavatelům, obchodním partnerům, ale ani našim zaměstnancům. Jsem rád, že to mohu konstatovat. V rozkolísaných poměrech, nevěrohodných informacích o hospodaření mnoha nemocnic, podivných projektech oddlužování, to není zas až tak málo. Nemocnice nestagnovala v roce 2003 v oblasti kvality. Je to jeden ze strategických cílů. Další pracoviště včetně klinických prošla a procházejí externí certifikací. Výsledky těchto pracoviš jsou výborné, nelze než poděkovat. S nízkou pomocí zřizovatele a téměř s žádnou ze strany kraje a města Brna jsme z prostředků, získaných za naši práci od zdravotních pojiš oven, naplňovali strategické cíle v oblasti pořizování investic, zdravotnické a laboratorní techniky, odstranili jsme havarijní stav výtahů v lůžkovém traktu. Rekonstruovali jsme stavebně a přístrojově naši nemocniční prádelnu, propojili jsme objekt Transfuzního oddělení s lůžkovým traktem důstojným pracovištěm části Radiologické kliniky. Výrazně se zvýšila nejen počítačová gramotnost a vybavenost výpočetní technikou, ale bylo dosaženo i výrazného pokroku v implementaci nemocničního informačního systému, PACSu, v řešení problému archivace dat atd. V oblasti vědecko-výzkumné odborné týmy řešily řadu grantových úloh, výzkumný záměr. Jde jen o některé z mnoha projektů, strategických operací, které jsme realizovali. Avizované změny v systému financování nás vedly k tomu, že jsme se začali připravovat na úhradový systém platby za diagnózu. Tato nová filozofie, která má za cíl ekonomickými nástroji redukovat objem nemocniční péče v České republice, se naší nemocnice bytostně dotýká. Je třeba, abychom byli připraveni a měli zpracované strategie dílčí i celkovou, které umožní upevnit naše prioritní postavení v českém zdravotnictví nejen našimi medicínskými výsledky, ale i ekonomickou soběstačností. Naše strategie nebyla a není založena na momentální přízni té či oné instituce nebo osoby. Nemůžeme spoléhat na to, že naší nemocnicí protečou stamilionové dotace, nebo že někdo za nás zaplatí naše neúspěchy. Naší předností je intelektuální potenciál nás všech, naše účinné, efektivní řízení, schopnost realizace naší strategie. Prostě, máme na to. Prioritou strategie pro rok 2004 je nalezení všech provozních rezerv s cílem zajistit finanční konsolidaci a rovnováhu. Toto naše snažení, které jsme připravili a které realizujeme od konce minulého roku, bude především velmi náročné na řídící pracovníky na všech stupních řízení. V přehledném souhrnu konstatuji: 1. V rámci rozpočtu je třeba zalimitovat objem superspecializované péče v roce 2004. Tato výše se může pohybovat v objemu 90 95 procent skutečnosti roku 2003. 2. Je nezbytné zvýšit produktivitu práce u všech kategorií pracovníků. V důsledku toho bylo od 1. ledna 2004 zastaveno přijímání nových zaměstnanců a potřeba provozu je řešitelná jen přesunem z těch pracoviš, kde je lze v důsledku racionalizace uvolnit. 3. Je třeba důslednějším využíváním výběrových řízení, sledováním nákupů léků a SZM, s využitím pozitivního listu pro hospitalizované i pro ambulantní pacienty zastavit růst nákladů za léky a speciální zdravotnický materiál. 4. V oblasti spotřeby energií je nutné udržet objem skutečných nákladů na úrovni roku 2003. 5. V oblasti stavebních investic považujeme za prioritní a realizovatelnou pouze výstavu mezioborové JIP, kde je předpokládaná spoluúčast státu ve výši 25 mil. Kč. 6. V první polovině roku řešení pouze havarijních stavů v oblasti přístrojové. 7. Na všech pracovištích, která v průběhu roku 2003 vykazovala záporný hospodářský výsledek, přijmout opatření provozní, personální, medicínské s cílem dosažení vyrovnané hospodářské bilance. Tato opatření nesmí vést k omezení dostupnosti poskytované odborné péče. 8. Zajistit vyrovnaný hospodářský výsledek k 30. červnu 2004. Vážení kolegové, závěrem mi dovolte, abych vám poděkoval za dosažené výsledky v péči o nemocné, o naši fakultní nemocnici. Pokrok, kterého bylo dosaženo, je měřitelný i viditelný. Naše snažení být evropskou institucí bylo posíleno. S optimismem vzhlížím k datu 1. května, kdy vstoupíme do společenství těch, se kterými se měříme, a kteří jsou mnohde dál, a kteří pro nás představují cíl medicínské účinnosti, kvality a ekonomické efektivity. Kteří si vidí dál než Jen dál! MUDr. Jan Burian Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004 5

Zrcadlo.qxd 17.3.2004 15:10 StrÆnka 6 VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ FN BRNO ZA ROK 2003 K 31. 12. 2003 ukončila FN Brno činnost se záporným hospodářským výsledkem 29 898 698,74 Kč. Rok 2003 byl poznamenán nárůstem osobních nákladů, který nebyl pokryt příjmy za poskytovanou zdravotní péči. GRAF Č. 1 DYNAMIKA NÁRŮSTU NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH SKUPIN NÁKLADOVÝCH POLOŽEK VE FN BRNO ZA OBDOBÍ 1998 2003 (V KČ) Rozpočet FN Brno na rok 2003, který byl schválen ze strany MZ, vycházel z předpokladu, že navýšení úhrad od ZP bude v meziročním srovnání s rokem 2002 alespoň osmiprocentní. Reálné navýšení úhrad v meziročním srovnání za období 2002/2003 však činilo necelá čtyři procenta. Tohoto navýšení úhrad navíc nebylo možné dosáhnout jinak, než zvýšeným objemem práce ve srovnání s rokem 2002. V roce 2003 opakovaně nedošlo k tomu, že by stále se zvyšující cena práce byla promítnuta do úhrad od plátců. Jedině takto by bylo možné zajistit při konstantním objemu poskytnuté péče vyrovnaný výsledek hospodaření. Vedení FN Brno v průběhu roku 2003 přijalo celou řadu úsporných opatření, o kterých bylo průběžně informováno MZ a Dozorčí rada. Tato opatření spočívala v reálném snížení počtu zaměstnanců (zejména nemedicínských útvarů), ve snížení limitů na drtivou většinu rozpočtovaných položek a v naprostém útlumu rozvojových programů. Dále byla FN Brno nucena využít možnosti, kterou ji dává zákon č. 218/2000 Sb. a použít na financování některých oprav a údržeb o pořízení DDHM fond reprodukce dlouhodobého majetku. I přes tato opatření se však z uvedených důvodů nepodařilo dosáhnout vyrovnaného výsledku hospodaření. SOUHRNÝ PŘEHLED HOSPODAŘENÍ ZA ROK 2003 (V TIS. KČ) Náklady 3 517 489 Výnosy 3 487 591 Hospodářský výsledek - 29 899 V roce 2003 se dále prohluboval dlouhodobě neřešený problém: přesun pojištěnců od VZP k resortním pojiš ovnám. I přesto, že od největšího plátce (VZP) je zřejmý trvalý odliv pojištěnců, není ze strany resortních pojiš oven naprosto žádná ochota promítnout tuto skutečnost do úhrad (např. ZP MA hradila FN Brno poskytovanou péči v roce 2003 hodnotou bodu 0,82 Kč!!). FN Brno u některých resortních ZP eviduje meziroční nárůst ošetřených pojištěnců v desítkách procent. Z hlediska historického vývoje tedy dochází k tomu, že enormní meziroční nárůsty zejména osobních nákladů generují nárůst nákladů celkových. Dynamika tohoto nárůstu však neodpovídá potřebné dynamice nárůstů výnosů od zdravotních pojiš oven. Ve FN Brno došlo od roku 1998 do roku 2003 k nárůstu osobních ná- PŘEHLED VÝVOJE PRŮMĚRNÝCH PLATŮ U JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ ZAMĚSTNANCŮ VE FN BRNO ZA OBDOBÍ 1998 2003 Kategorie 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Index 03/02 v procentech Index 03/98 v procentech Lékaři Farmaceuti SZP NZP PZP Dělníci THP 19 901 23 066 24 409 31 005 35 167 36 991 105,19 185,88 21 418 20 476 17 524 20 787 29 394 31 435 106,94 146,77 9 987 11 509 11 910 14 378 16 785 18 384 109,53 184,08 6 454 7 642 7 752 9 642 11 015 11 924 108,25 184,75 6 309 7 361 7 496 8 729 10 319 11 388 110,36 180,50 7 225 8 663 8 552 9 593 10 916 11 762 107,75 162,80 10 102 11 996 12 053 13 177 14 747 15 786 107,05 156,27 6 Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004

Zrcadlo.qxd 17.3.2004 15:10 StrÆnka 7 PŘEHLED UKAZATELŮ LIKVIDITY VE FN BRNO ZA OBDOBÍ 1998 2003 Kategorie 1998 1999 2000 2001 2002 2003 krátkodobé závazky (v tis. Kč) peněžní prostředky (v tis. Kč) pohledávky (v tis. Kč) 424 828 313 129 340 066 466 103 417 568 647 496 226 181 291 756 357 861 479 480 261 165 285 257 383 989 337 846 401 944 328 213 499 296 442 283 likvidita běžná 1,43 2,01 2,30 1,77 1,87 1,22 celková likvidita 1,71 2,27 2,49 1,93 2,04 1,36 kladů o 96,3 procent, zatímco nárůst výnosů od ZP činil za stejné období 40 procent. kterou eviduje FN Brno permanentně nemalé množství pohledávek po lhůtě splatnosti. Graf č. 1 potvrzuje již výše uvedené konstatování, že k největšímu nárůstu z hlediska nákladových položek dochází ve FN Brno v nákladech osobních. Od roku 2001 potom dochází k určitému strmějšímu nárůstu u spotřeby léčiv, krve a speciálního zdravotnického materiálu. Příčinou toho je systém úhrad poskytované zdravotní péče, který od roku 2001 umožňoval poskytování vybrané specializované péče nad rámec dohodnutých paušálů. Negativní vývoj hospodaření v roce 2003 se projevil i ve zhoršujících se ukazatelích likvidity, tedy schopnosti FN Brno hradit svoje závazky vůči obchodním partnerům. I přesto, že se zatím podařilo udržet naprosto minimální stav závazků po lhůtě splatnosti, došlo loni k nárůstu závazků krátkodobých jako celku. Stabilitě v oblasti finanční pozice FN Brno nepřispívá ani dlouhodobě ne příliš dobrá platební morálka VZP, za GRAF Č. 2 PŘEHLED VÝVOJE PRŮMĚRNÝCH PLATŮ U JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ ZAMĚSTNANCŮ VE FN BRNO ZA OBDOBÍ 1998 2003 VÝHLED DO ROKU 2004 Od 1. ledna 2004 vstoupila v platnost nová 16třídní tarifní platová tabulka. Za předpokladu, že by FN Brno měla nést kompletní dopady tohoto kroku, znamenalo by to při nezměněné struktuře a počtu zaměstnanců zvýšení osobních nákladů o více než 90 mil. Kč. Dle prvotních návrhů, které jsme obdrželi od zdravotních pojiš- oven, jsou reálné odhady nárůstu příjmů v meziročním srovnání 2004/2003 u VZP 0 procent a u resortních ZP rovněž 0 procent (u některých dokonce pokles proti roku 2003!!!). Znamená to tedy, že FN Brno nebude mít finanční prostředky na to, aby pokryla jakékoliv navýšení platů v roce 2004. Naopak lze očekávat, že i letos bude FN Brno nucena přijmout celou řadu dalších úsporných opatření tak, aby naplnila zákonnou povinnost vyrovnaného výsledku hospodaření. V roce 2004 čeká FN Brno pravděpodobně další významná změna, kterou bude přechod na nový systém financování úhrada za případ DRG (diagnosis related group). Jde o metodu, která je založena na předpokladu, že existuje vztah mezi multimorbiditou a náročností případu. Je používána především proto, že umožňuje využít datové struktury běžně používané při kódování charakteristik onemocnění (diagnózy a výkony). V současné době probíhá v ČR II. fáze pilotního projektu zavedení DRG. Připravenost projektu na jeho rutinní náběh je sice ještě velmi malá, avšak ze strany zdravotních pojiš oven jsou již nyní vyvíjeny na zdravotnická zařízení tlaky v tom smyslu, aby bylo dle tohoto systému financováno a to minimálně z 5 % celkového objemu úhrad. S ohledem na tyto skutečnosti bude velmi důležité, aby na úrovni zejména medicínských útvarů došlo k důkladnému seznámeni se s novým systémem, protože jeho lze očekávat, že jeho dokonalé zvládnutí bude do budoucna nástrojem pro další rozvoj FN Brno. Ing. Petr Koška Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004 7

Zrcadlo.qxd 17.3.2004 15:10 StrÆnka 8 PERINATOLOGICKÉ VÝSLEDKY ZA ROK 2003 V roce 2003 se narodilo na Gynekologickoporodnické klinice (GPK) ve Fakultní nemocnici Brno 5283 dětí, což tvoří více než polovinu dětí v rámci Jihomoravského kraje. Perinatologický úsek Gynekologicko-porodnické kliniky je tak největším porodnickým pracovištěm v České republice. Na porodním sále PRM na Obilním trhu bylo porozeno 3028 a na porodním sále PMDV v Bohunicích 2255 novorozenců. Dohromady tak bylo odvedeno 5139 porodů. Ve srovnání s rokem 2002 je to minimální pokles o 2,8 procent, který je potřeba hodnotit jako relativní. V roce 2002 byl téměř měsíc uzavřen porodní sál v Nemocnici u Milosrdných bratří a tak v loňském roce došlo k opětovnému vyrovnání tohoto schodku. Natalita Poč. porodů Termínové porody Předčasné porody Indukce porodu Sectio caesarea Forceps Vakuumextraktor Epiziotomie Rpt. perinea III Epidurální analgezie Gemini Trigemini Quadrigemini GYNEKOLOGICKO-PORODNICKÁ KLINIKA 2000 4773 4661 4106 (88,1) 553 (11,9) 891 (19,1) 618 (13,3) 145 (3,1) 12 (0,3) 2820 (69,7) 56 (1,4) 381 (8,2) 104 (2,2) 4 (0,1) 1 (0,02) 2001 4873 (102,1) 4768 (102,3) 4214 (88,3) 567 (11,7) 956 (20,0) 669 (14,0) 134 (2,8) 32 (0,6) 2410 (50,5) 49 (1,0) 457 (9,5) 101 (2,1) 3 (0,04) 1 (0,02) 2002 5433 (113,8) 5289 (113,5) 4609 (87,3) 680 (12,9) 1252 (23,7) 768 (14,5) 124 (2,3) 16 (0,3) 2341 (51,8) 63 (1,4) 596 (11,3) 136 (2,6) 5 (0,1) 0 2003 5283 (110,7) 5139 (110,3) 4474 (87,0) 666 (12,9) 1263 (24,6) 820 (15,9) 126 (2,5) 24 (0,5) 2026 (46,9) 51 (1,2) 595 (11,6) 138 (2,7) 2 (0,04) Pozn.: Počty porodů a natalita jsou srovnány s rokem 2000. Jednotlivé parametry jsou procentuálně porovnány s počtem porodů v daném roce. (Údaje v závorkách jsou v procentech.) 0 Perinatologický úsek GPK je společně s Neonatologickým oddělením součástí Perinatologického centra. V České republice je nyní akreditováno 12 těchto porodnických center, která poskytují superspecializovanou péči. Do perinatologických center jsou koncentrovány závažné porodnické patologie, především předčasné porody. Vloni tvořily předčasné porody téměř 13 procent z celkového množství porodů, což je téměř trojnásobek výskytu v populaci. Podíl patologických porodů dosahoval bezmála 25 procent. V rámci Jihomoravského kraje se uskutečnilo více než 95 procent předčasných porodů v perinatologickém centru. Tyto údaje svědčí o dobrém fungování Perinatologického centra a schopnosti koncentrovat předčasné porody a další porodnické patologie. Ve světě je považováno za úspěch, pokud se region přiblíží v koncentraci předčasných porodů hranici 85 procent. Loni bylo dosaženo perinatální úmrtnosti 2,6 promile a neonatální úmrtnosti 1,5 promile. To jsou jedny z nejlepších výsledků, které naše pracoviště v historii dosáhlo. Lze očekávat, že tyto výsledky budou pod celorepublikovým průměrem a zařazují nás v perinatologii na světovou špičku. Počet indukovaných porodů se v poslední době pohybuje kolem 25 procent. Je to způsobeno snahou předcházet komplikacím spojeným s přenášením nebo se závažnými mateřskými onemocněními jako je například hypertenze, preeklampsie nebo diabetes melitus. V posledních letech můžeme pozorovat mírný, ale jednoznačný nárůst frekvence císařských řezů. Z čistě medicínského hlediska je to jev negativní, jelikož s větším výskytem císařských řezů již nedochází ke zlepšování perinatální úmrtnosti, ale hrozí nebezpečí zvyšování mateřské mortality a morbidity. Ve skutečnosti to není tak jednoduché, jelikož kvalita anestezie (dnes většinou epidurální nebo spinální) a moderní operační postupy zatěžují ženu nesrovnatelně méně než v minulosti. Růst císařských řezů je obecný jev ve všech vyspělých zemích a podstatnou úlohu při indikaci operačního výkonu hraje i tlak okolí, rodiny nebo hrozba forenzních důsledků. Na našem pracovišti je incidence císařských řezů 15,9 procent, což je lehce nad celorepublikovým průměrem a lze to vysvětlit i vyšší koncentrací patologií v rámci perinatologického centra, které je potřeba častěji řešit operačním postupem. Incidence extrakčních porodnických operací (forcepsu a vakuumextraktoru) se pohybuje dlouhodobě kolem tří procent. Tyto klasické porodnické operační výkony jsou často mezi laickou veřejností brány jako obsoletní, zastaralé a velmi nebezpečné. Nebezpečné mohou být pouze tehdy, pokud se používají v nevhodné indikaci a nevhodným způsobem. Forceps i vakuumextraktor (VEX) patří nezpochybnitelně do moderního porodnictví a nelze se bez nich obejít. Naopak, pokud nejsou použity v okamžiku akutní hypoxie ve II. době porodní, dopouští se porodník postupu nonlege artis s možnými vážnými důsledky pro plod i matku. V posledních letech se nám daří snižovat procento epiziotomií. Souvisí to se snahou po individuálním citlivém přístupu, snahou nezasahovat do porodního děje tam, kde to není v zájmu matky nebo plodu nezbytně nutné. Východní Evropa byla proslulá vysokým procentem epiziotomií, které se pohybovalo až k 90 procentům. Naproti tomu ve Velké Británii je procento epiziotomií kolem 30 procent. U nás se nám podařilo během posledních pěti let snížit provádění epiziotomií ze 75 procent na dnešních 46,9. Přitom nedošlo k navýšení ruptur perinea III. typu (1,2 procenta), které patří mezi nejzávažnější komplikace. K modernímu porodnictví patří neoddělitelně analgezie. Bolest pů-.sobí jako zdroj stresu, který může způsobit nepravidelnou, dystokickou děložní činnost. Suverénní metodou je dnes epidurální analgezie. Na porodním sále PRM na Obilním trhu rodí s epidurální analgezií 16,4 procent těhotných, v Bohunicích je to 5,2 procent. Byla přijata organizační opatření, která by měla vést k vyrovnání obou pracoviš i po této stránce, aby těhotné měly stejné možnosti a podmínky. U vícečetných těhotenství dochází v posledních letech ke zvyšování počtu dvojčat, od roku 2000 o 33 procent. Je to v důsledku rozvoje metod asistované reprodukce. Na druhou stanu můžeme pozorovat citelný pokles trojčat z devíti (0,4 procent) v roce 1996 na 2 (0,04 procent) vloni, což je velmi kladný jev, který je způsoben změ- 8 Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004

Zrcadlo.qxd 17.3.2004 15:10 StrÆnka 9 nami postupů v asistované reprodukci. Trojčata a čtyřčata znamenají vysoké, téměř stoprocentní riziko závažných perinatálních komplikací, především předčasného porodu extrémně nezralých novorozenců. Kvalita péče o matku a dítě se neprojevuje pouze v dosažených perinatálních výsledcích, ale i v nárůstu počtu netradičně vedených porodů, které jsou pro rodičku příjemnější než polohy klasické. Jsme svědky zvýšeného zájmu rodiček o nadstandardní porodní a poporodní péči. Daří se propojit kvalitní, vysoce odbornou intenzivní péče s maximálně individuálním přístupem k rodičce. V rámci Pracoviště reprodukční medicíny je v plném provozu porodní sál pro infekční komplikace za porodu. V posledním období se dynamicky rozvíjejí možnosti odběrů pupečníkové krve. V celostátních průzkumech spokojenosti rodiček se porodnické pracoviště umis uje v čele českých porodnic s velmi kladným odborným i laickým hodnocením. MUDr. Petr Janků PŘEDSTAVUJEME VÁM ODDĚLENÍ ÚRAZOVÉ CHIRURGIE Jsme tu pro Vás Dovolte našemu kolektivu Oddělení úrazové chirurgie, aby se představil cestou Nemocničních listů. Ideou založení traumatologického oddělení se zabývalo vedení FN Brno již delší dobu. Je totiž zcela nelogické, aby se polytraumata řešila na monoprimariátních zařízeních a monotraumata se řešila v univerzitní multidisciplinární nemocnici. Projekt počítá se 40 lůžky v pátém podlaží, ošetřovatelským týmem 15 lékařů a 31 sester, dvou oddělení standardní péče a čtyř lůžek JIMP. Vzhledem k složitosti a náročnosti ošetřování polytraumatizovaných je nutné v akutních stadiích tato poranění vyšetřovat a léčit na oddělení ARO. Po zvládnutí stavu a zahájení léčení selhávajících systémů a orgánů budou pacienti přemís ováni na Oddělení úrazové chirurgie. V odůvodněných případech bude zabezpečena komplexní péče ve spolupráci s ostatními odděleními a klinikami naší nemocnice. Počínaje konziliární službou, přes kombinované operační týmy, za využití všech lůžek nemocnice včetně intenzivních na JIP. Pouze tento moderní systém mezioborové spolupráce nám umožní výrazné zvýšení kvality péče o poraněné. Celý systém funguje v duchu jednotného záchranného systému. Vybudovali jsme pravidelné a přímé spojení na centrální dispečink krajské záchranné služby v Brně. Kontakt jsme navázali i s jednotlivými zdravotními převozními službami. Dále jsme oslovili všechny obvodní lékaře a specialisty v kraji. Ambulantní trakt v přízemí je postaven na principiu společného Diagnosticko-terapeutického centra, v jehož rámci stavebně připravujeme vznik tzv. emergency room, harmonicky doplňujícího urgentní příjem, s nastaveným nižším prahem pro vstup pacientů. Tím jsme oddělili cestu vážně poraněného z rukou linie prvního styku od čekárny běžných poranění a kontrol. Ošetřování běžných pacientů se tak stane rychlejší a schůdnější. V rámci urychlení a zkvalitnění příjmu a péče o vážně poraněné jsme napojeni na dispečink záchranné služby, který komunikuje bezprostředně cestou Lotus Notes s naší ambulancí. Rychlá informace lékařů v ambulanci i v době služby je předávána vzápětí systémem SMS. Od tohoto spojení si slibujeme odstranění dosud trvajících problémů se vzdáleností několika pater centrální budovy a prodlevami při přebírání pacientů. Současně můžeme s dostatečným předstihem připravovat operační sál a jiné prostředky nutné k okamžitému zajištění vitálních funkcí poraněného. Mezioborová spolupráce je tím značně posílena a zrychlena. Celý systém se uzavře po převzetí pacienta naším Rehabilitačním oddělením. Teprve po zvládnutí zdravotnické problematiky může být naše společné celonemocniční úsilí korunováno resocializací bývalého pacienta do původního stereotypu života (s eventuálním přispěním další ambulantní péče). Těžiště naší práce vidíme v komunikaci s celým kolektivem nemocnice a s pacienty. Systém péče traumatologických oddělení je pochopitelně finančně značně náročný. Prakticky neexistují elektivní pacienti na objednání a nelze činit rozdíly v kvalitě a rychlosti péče v pracovní době nebo ve službě. Náš malý kolektiv je sestaven z pracovníků působících dříve v různých nemocnicích na chirurgických odděleních. Touto cestou prosíme o pochopení, spolupráci a pomoc při orientaci v chodu Fakultní nemocnice Brno druhé největší nemocnice v ČR. Současná ekonomická situace ve zdravotnictví není jednoduchá. Přesto si život vynutil vznik nové kvality, kterou je obor traumatologie včetně vlastní nástavbové atestace. Podobná oddělení jsou dnes již ve všech univerzitních a krajských nemocnicích. Naše úkoly nejsme schopni bez pomoci všech zaměstnanců FN zdárně zvládnout, bez ohledu na postavení a charakter činnosti. Na druhou stranu nabízíme maximálně korektní kolegiální postoj vůči všem našim spolupracovníků, se snahou o co nejvyšší možnou odbornost. Budeme velmi rádi, pokud se na nás obrátíte i při řešení vašich poranění a onemocnění, včetně postižení vašich rodinných příslušníků a přátel. Jedna z mála věcí, kterou si můžeme v našem dnešním nedostatečně ohodnoceném zdravotnictví vzájemně dopřát, je kolegialita, pochopení, vstřícnost a vytvoření vzájemných nadstandardních vztahů. Nabízíme vám je oplátkou za pochopení a pomoc v začátcích Oddělení úrazové chirurgie v našem novém společném působišti. Kolektiv Oddělení úrazové chirurgie Fakultní nemocnice Brno Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004 9

Zrcadlo.qxd 17.3.2004 15:10 StrÆnka 10 ROZHOVOR S PRIMÁŘEM ODDĚLENÍ ÚRAZOVÉ CHIRURGIE doc. MUDr. Michalem Maškem, CSc. V tomto čísle našeho časopisu jsme položili několik otázek primáři Oddělení úrazové chirurgie, které zahájilo svoji činnost ve Fakultní nemocnici Brno 2. ledna 2004, panu doc. MUDr. Michalu Maškovi, CSc. Náš rozhovor se uskutečnil v sousedství jeho pracovny, která je v současné době ve stadiu stavebních úprav, za zvukového doprovodu bušení kladiva. O své osobě mi toho příliš neprozradil, se zaujetím o to větším hovořil o nemocnici, o plánech budování nového oddělení a o pacientech. Narodil se v Praze, ale od mládí žil v Brně, kde vystudoval lékařskou fakultu. Jeho prioritou číslo jedna je rodina, podle svých slov ctí zachování rodu a jedince. Kdy jste se rozhodl k výběru specializace traumatologie a úrazová chirurgie? Kde jste pracoval před příchodem do FN Brno? Na obor traumatologie jsem se zaměřil již na medicíně od 2. ročníku jsem fiškusoval v Úrazové nemocnici, kde jsem důvěrně poznal problematiku léčení úrazů. Po promoci v roce 1980 jsem nastoupil jako sekundární lékař do třebíčské nemocnice a po absolvování základní prezenční vojenské služby jsem začal pracovat na I. chirurgické klinice u profesora Wechslera. Tam jsem získal atestaci 1. a 2. stupně a obhájil kandidaturu na téma Enderova osteosyntéza v léčbě zlomenin dlouhých kostí. Po doplnění atestace 3. stupně z traumatologie jsem habilitoval na téma ošetřování zlomenin krčku stehenní kosti. V rámci prohlubování kvalifikace jsem opakovaně absolvoval studijní pobyty v Rakousku, v Německu a v Dánsku. Ve druhé polovině roku 2003 jsem byl osloven děkanem LF MU panem prof. Žaloudíkem a ředitelem FN Brno panem MUDr. Burianem v souvislosti s konkurzem na místo primáře vznikajícího Oddělení úrazové chirurgie. Do této funkce jsem na základě výsledku výběrového řízení nastoupil k 1. listopadu 2003. Jaké máte představy o vybudování Oddělení úrazové chirurgie ve FN Brno? Oddělení bylo otevřeno 2. 1. 2004. Naším záměrem je odstranění deficitu z minulých let, protože již při otevření bohunické nemocnice v roce 1978 byla tato deklarována jako dálniční centrum, což byl jeden z důvodů, proč byla zvolena tato geografická poloha. Plán dálničního centra se ovšem nenaplnil a na splacení dluhu došlo až dnes, kdy bylo zřízeno úrazové oddělení. Není totiž myslitelné, aby multidisciplinární fakultní nemocnice neošetřovala ty nejsložitější případy z oblasti úrazové chirurgie, jestliže v ostatních oborech se zabývá tou nejsložitější problematikou a na druhé straně není možné, aby se tyto případy pokoušely řešit nemocnice a oddělení, které jsou monoprimariáty a nemohou zajistit komplexní péči a potřebné nemocniční zázemí. Není v tom nic osobního, musíme prostě respektovat dobu a v současné době je trend takový, že již 20 let existuje samostatný obor úrazová chirurgie s vlastními body, s vlastní atestací, školeními, kongresy a ve většině FN v ČR stejně jako v západní Evropě, se kterou se můžeme srovnávat, jsou samostatná úrazová oddělení a úrazové kliniky. Tato problematika si vynutila koncentraci duševních sil i ekonomických prostředků, aby bylo možné zvládat požadavky dnešní doby. Je to doba, kdy na jedné straně dochází ke zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva a na druhé straně jsou tu otázky globálního cestování, sportování apod., takže význam traumatologie narůstá a traumatologický program se stává jednou ze základních priorit našeho zdravotnictví. Vznik Oddělení úrazové chirurgie je pouze reflexí a odezvou na současné trendy, i když opožděnou, a o to více úsilí musíme vynaložit, abychom dohnali časovou ztrátu. Stal jste se primářem nově zřízeného pracoviště. Považujete to spíš za výhodu a možnost vybudovat je podle svých představ, nebo naopak za nevýhodu? Z celkového hlediska je to nevýhoda, protože tato nemocnice má jako druhá největší nemocnice v republice při svojí velikosti značnou setrvačnost. Lidé v této nemocnici pracují velmi kvalitně, nicméně jsou zvyklí pracovat pomalým pečlivým tempem, které v traumatologii není dost dobře možné, protože je to obor, ve kterém musíte být značně flexibilní. Jestliže se pokoušíte zavést tyto logiky do provozu, pak narážíte na celou řadu stereotypů, kterých se lidé nechtějí vzdát ne proto, že by nepřáli novému oddělení, ale proto, že jsou tak prostě zvyklí. To je jedna stránka věci. Z hlediska osobního samozřejmě vznik takového oddělení je obrovskou osobní výzvou. Nejde vůbec o finance nebo o slávu, je to výzva, zda se člověk dokáže obklopit dostatečně kvalitním lidským potenciálem, aby bylo možné tento úkol kolektivně zvládnout. Není to jen otázka mojí osoby, je to otázka spolupráce s internisty, radiology, ortopedy, chirurgy, pracovníky ARO, je to program pro celou nemocnici, ne pro našich 40 lůžek, 15 lékařů a 32 sester. Jestliže přesvědčíme ostatní spolupracovníky, vrátnicí počínaje, ředitelstvím konče, o správnosti tohoto programu, potom jsme schopni jej uskutečnit, protože je to běh na dlouhou tra. Vybudovat takové oddělení, jeho koncepci, jeho pověst, je otázkou na minimálně 10 až 15 let. Když nebudeme schopni okolí dostatečně oslovit, půjdeme do konfliktu a nebudeme odstraňovat překážky z cesty, tak zkrátka se vedení nemocnice na konci roku rozhodne, že vymění vedení tohoto oddělení nebo že jej zruší a zvolí jinou koncepci. Jiná cesta neexistuje. Jak hodnotíte přijetí ostatními kolegy v nemocnici a dosavadní spolupráci s nimi? Byl jsem překvapen tím, že vedení nemocnice věnuje tomuto projektu skutečně maximální pozornost. Zatím se nestalo, že by byly některé naše racionální požadavky odmítnuty. Pochopil jsem, že si to všichni vzali za své. Také jsem byl velmi mile překvapen přístupem mnoha svých bývalých kolegů a žáků z fakulty. Byl jsem jmenován 10 Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004

Zrcadlo.qxd 17.3.2004 15:10 StrÆnka 11 vedoucím univerzitního traumatologického programu, což je poradní orgán pana děkana, a myslím si, že naše úsilí se dá vždy směřovat takovým způsobem, aby obě brněnské fakultní nemocnice na této spolupráci získaly. Já osobně jsem byl vždy proti animozitám a nesolidní konkurenci, protože to považuji za nemorální, nesprávné a je to ke škodě jak personálu, tak pacientů. Co se týče spolupráce ostatních pracovníků, sester, lékařů, pomocných pracovníků, v nemocnici jsem se až na výjimky potvrzující pravidlo vždy setkal s maximálním pochopením. Lidé většinou říkají: Konečně už jste tady, vždy to není možné, aby nemocnice neměla úrazové oddělení. Zdá se, že všichni vnímají jako naprosto pozitivní, že se toto oddělení v nemocnici založilo. Navíc stále deklarujeme, že budeme především dávat prioritu našim spolupracovníkům, jejich rodinným příslušníkům a přátelům, kteří se nyní v některých specializovaných případech museli obracet jinam. Jaká je Vaše představa o pracovním týmu, který chcete vytvořit? Jakým způsobem chcete zajistit jejich výchovu a odborný růst? Domnívám se, že by na oddělení měli být rovnoměrně zastoupeni lékaři se třemi, dvěma a jednou atestací, asi ne lékaři bez atestace, protože je problém s jejich všeobecným chirurgickým vzděláváním. Mojí podmínkou pro nastupující lékaře je, že všichni absolvují zahraniční stáže a všichni budou pracovat na získání Ph.D., protože předpokládám, že dříve či později se staneme klinikou. Ve fakultní nemocnici nemá být podle mého názoru oddělení, je to anachronismus. Je to jen otázka názvosloví ve fakultních nemocnicích jsou kliniky, v ostatních nemocnicích oddělení. Každý lékař, který je zaměstnán ve Fakultní nemocnici, se dříve či později, více či méně, podílí na výuce. To není otázka velikosti kliniky nebo financí, musíme udělat nemocnici pro pacienta, včetně dědečka ze Židlochovic, čitelnou, aby se v ní lépe orientoval. V jakém časovém horizontu se domníváte, že by se Oddělení úrazové chirurgie mělo stát klinikou? Já se domnívám, že Oddělení úrazové chirurgie mělo být klinikou již od začátku. V naší nemocnici pracujete již několik měsíců, můžete jako člověk zvenčí posoudit její přednosti. V jaké oblasti naopak vidíte slabé stránky? Je to nepříjemná otázka, jsem zde krátce a už mám něco začít kritizovat. Silnou stránkou nemocnice je její poloha dobře zde přistává helikoptéra, je dobrý přístup z dálnice na rozdíl od ostatních brněnských nemocnic včetně dostatečných parkovacích kapacit. Slabiny nevidím osobnostní, ale stavební. Tato nemocnice byla postavena podle špatné dokumentace, ve špatné době a špatným způsobem. Z jedné strany svítí slunce, ze druhé fouká. Všude na světě se stavějí sanatoria se zelení, s obrázky, vlídnou hudbou. Sami pacienti říkají, že nemají problémy s personálem, se stravou či kvalitou povlečení. Mají pocit, že jsou ztraceni v nelidském prostředí. My se tedy snažíme prostředí vylepšit a už obrazy, fototapetami, květinami. Chceme do prostoru dostat barvu, perspektivy a světlo. Proč by zde měly být uniformní barvy dveří, pokoje bez obrazů, pouze s lampičkou a mobilem? Podívejte se na dětskou nemocnici, tam to jde. Zdraví a léčebnému procesu vůbec neškodí, když jsou jedny dveře zelené a jedny červené, proč bychom museli vypadat stroze jako kasárna? Nemocnice nemá problémy s kvalitou a dostupností, ale s nepřívětivým prostředím. Domnívám se, že vzhledu nemocnice by prospělo, pokud by vysokou budovu lůžkového traktu obklopovaly vysoké stromy, něco co by prostor rozbilo. To jsem vůbec pominul, že pacienta může něco bolet. My zde neopravujeme úd, neléčíme diagnózu, my uzdravujeme člověka. A jeho součástí je i duševno, kterému příjemné prostředí jednoznačně prospívá. Pokud srovnám nemocnici u sv. Anny na Pekařské se zahradními zákoutími, vodotrysky, ibišky, je toto prostředí pro pacienty nesrovnatelně přívětivější, na druhé straně však je rozvoj nemocnice limitován zastavěným prostorem a jejím umístěním ve středu města. Tam se dá do budoucna poskytovat medicína sanatorního typu. Veškerý možný rozvoj je ale spjat jednoznačně s nemocnicí v Bohunicích, včetně stavby univerzitního kampusu a ostatních náležitostí lékařské fakulty. Jakým způsobem relaxujete a udržujete se v dobré kondici? Dříve jsem se věnoval ochotnickému divadlu a dodnes hraji jednou až dvakrát týdně košíkovou za staré pány. S těmito dvěma iniciativami jsem procestoval prakticky celou Evropu. Aktivní sport je pro mne nezbytností, protože je nutné se udržovat v dobré fyzické kondici chirurgie je náročné povolání. Americké přísloví říká, že když máte sílu býka, stačí vám jeho poloviční inteligence. Za rozhovor děkuje a mnoho úspěchů v další práci přeje Zuzana Kejdová Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004 11

Zrcadlo.qxd 17.3.2004 15:10 StrÆnka 12 ROZHOVOR S NÁMĚSTKEM HEJTMANA JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Ing. Lubomírem Šmídem O rozhovor do tohoto čísla Nemocničních listů jsme požádali náměstka hejtmana Jihomoravského kraje Ing. Lubomíra Šmída, který ve funkci náměstka pracuje od prosince roku 2000. Předtím vykonával osm let funkci starosty obce. Vystudoval stavební průmyslovku a poté Stavební fakultu VUT Brno. Po vysoké škole začínal jako mistr na stavbě, potom působil jako stavbyvedoucí, vedoucí stavebního střediska a vedoucí stavební správy. Jak vidíte do budoucna rozvoj zdravotní péče v rámci Jihomoravského kraje? Předpokládáte, že dojde vzhledem ke změně demografického vývoje obyvatelstva rovněž k významné změně struktury lůžek? Nelze nevidět stávající věkovou strukturu a demografický vývoj za poslední tři desetiletí a prognózy do roku 2030, resp. 2060. Tomu je třeba přizpůsobit rozsah a spektrum zdravotní péče. Pokud jde o lůžkový fond, lze říci, že je žádoucí v určitém rozsahu ho redukovat a částečně restrukturalizovat ve smyslu posílení segmentu následné lůžkové péče. Koncepce zdravotnictví kraje předpokládá změnu akutních lůžek na lůžka následné péče. Má Jihomoravský kraj přehled o potřebných počtech sociálních lůžek a lůžek následné péče, nutných pro zajištění péče o své občany? Předtím než jsme koncipovali určitou představu o potřebném rozsahu lůžkové péče v oblasti akutní a následné zdravotní a sociální péče, jsme provedli nezbytné analýzy stávajícího lůžkového fondu, demografických parametrů a základních ukazatelů zdravotního stavu populace v rámci našeho kraje. Udělali jsme také určitá srovnání s celorepublikovými indexy a určité porovnání s průměry v zemích EU. Teprve následně jsme koncipovali návrh rozsahu sítě lůžkové péče v oblasti zdravotní i sociální v rámci krátkodobého a střednědobého horizontu. Hlavní zásadou bylo, aby nedošlo k redukci stávajícího rozsahu poskytované péče, aby byly zajištěny předpoklady pro její srovnatelnou kvalitu a aby byla přijatelně dostupná. Samozřejmě že nelze opomenout ani ekonomický faktor ve smyslu efektivního využívání limitovaných finančních zdrojů. Jak hodnotíte spolupráci se zdravotními pojiš ovnami v rámci Jihomoravského kraje při tvorbě koncepce zdravotní péče? Komunikace se zástupci hlavních zdravotních pojiš oven, stejně jako s ministerstvem zdravotnictví, je nezbytným předpokladem dosažení cíle. Je nutné mezi krajem a uvedenými partnery hledat pokud možno shodu v základních principech, dle kterých lze koncipovat koncepční představy. A v tomto směru je spolupráce se zdravotními pojiš ovnami na velice dobré úrovni korektní a vstřícná. Bylo by asi vhodné v této souvislosti uvést, že naopak velkými komplikacemi je absence řady legislativních norem. Ve zdravotnickém tisku probíhá diskuse o nutnosti přeměny fakultních nemocnic v nemocnice univerzitní. Myslíte si, že by tato změna ovlivnila koncepci kraje a způsob spolupráce při zajiš ování zdravotní péče? I v naší představě figuruje univerzitní nemocnice, která by zahrnovala stěžejní pracoviště poskytující zázemí pro výuku a vědecko-výzkumnou činnost. Z koncepčního hlediska ale není v tuto chvíli rozhodující, jestli máme fakultní nebo univerzitní nemocnici. Důležité je zajistit adekvátní vícezdrojové financování těchto specifických zdravotnických zařízení. Jaký je váš osobní názor na diskutovanou problematiku přeměny nemocnic na akciové společnosti, případně na společnosti s ručením omezeným? Již s ohledem na náš vstup do EU a potřebu určité evropské harmonizace je nutné hovořit o kladech a záporech možných právních forem stávajících příspěvkových organizací kraje. Bylo by neš astné, pokud by se neuváženě a překotně zvolilo řešení, které by mohlo ve svých důsledcích ohrozit existenci těchto nemocnic. A také je možné říci, že obdobně jako v jiných zemích, lze uvažovat o existenci několika různých forem těchto subjektů. Předpokládám, že do pololetí bude tato otázka dostatečně diskutována tak, aby bylo možné zvolit dobré řešení. V současné době se rovněž velmi hovoří o koncepci traumatologické péče v rámci města Brna a kraje. Můžete nám v krátkosti přiblížit váš názor, včetně organizace záchranné služby, která s touto problematikou úzce souvisí? Organizaci záchranné služby jsme již koncepčně vyřešili přiklonili jsme se k modelu jednotného řízení. Prakticky to znamená, že k 1. lednu 2004 byly stanice zdravotnické záchranné služby nemocnic začleněny pod Územní středisko záchranné služby v Brně a k 1. lednu 2005 by měly být přičleněny i stávající samostatné příspěvkové organizace ve Vyškově, Blansku a Hodoníně. Bylo též přijato rozhodnutí posílit stávající sí výjezdových stanoviš o tři tak, aby v maximálně možných případech byla dodržena 15minutová dojezdnost od převzetí tísňového volání. Co se týká organizace traumatologické péče, to je otázka, která musí být ještě dořešena zejména po diskusi s ministerstvem zdravotnictví. Domnívám se, že standardní traumatologickou péči má poskytovat každá všeobecně zaměřená chirurgie, ale péče o polytraumata má být zajištěna ve speciálním centru. Fakultní nemocnice Brno má všechny předpoklady k tomu, aby tímto pracovištěm byla a jsem přesvědčen, že za stávajících podmínek není nutné, aby takových center bylo více. Je nutné též zvažovat dopravní obslužnost a návaznost na dálnici - rovněž v tomto směru má FN výhodnou polohu. Mnohá témata týkající se zdravotnictví jsou diskutována v médiích. Jak hodnotíte spolupráci s novináři, kteří se na vás obracejí s žádostí o vyjádření? Musím říci, že spolupráci s novináři považuji za velmi dobrou. Vnímám, že musí informaci předat čtenáři tak, aby byla zajímavá, ale moje zkušenost je taková, že se snaží obstarat si vždy pravdivé, přesné a úplné informace. Předpokládám, že práce náměstka hejtmana Jihomoravského kraje je velmi náročná. Při jaké činnosti si nejlépe odpočinete? Během normálního pracovního týdne možná trochu paradoxně - si docela užívám řízení auta. Samozřejmě, že v průběhu roku si člověk snaží vytvořit trochu prostoru na větší akci s rodinou. Každoročně proto přijde vhod zimní i letní dovolená. Děkuji za rozhovor a přeji mnoho úspěchů v další práci. Jana Bendová 12 Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004

Zrcadlo.qxd 17.3.2004 15:10 StrÆnka 13 HOPE PROGRAMM WIEN ZEITRAM 19 MAI 2003 2 JUNI 2003 POHLEDNICE Z AKH WIEN V loňském roce jsem měla možnost pobývat pracovně několik dní ve Vídni, v nemocnici dle vlastního výběru. Chtěla bych se s vámi o tento zážitek, by jen zprostředkovaně, podělit. Německy rozumím, bohužel ale nemluvím dobře. Akce byla velmi zdařilá a pro mne velkým přínosem. Hostující země byla na účastníky programu HOPE perfektně připravená. Do Vídně nás přijelo osm účastníků programu HOPE: z Německa, České republiky, Ma arska a Řecka. občerstvení, obchůdky s různým zbožím, bankomaty, internetové služby, telefonní automaty, prostě vše, nač si jen člověk pomyslí a co mu může trochu ulehčit situaci v novém a neznámém prostředí. Celá nemocnice má vynikající informační systém, vše je dobře čitelně označeno, informace jsou na každém vchodu do areálu. Orientace je usnadněna barevným odlišením: zelená chirurgické obory, červená - interní obory neoperační. Návštěvník či pacient se vůbec nemusí cítit stísněně nebo vystrašeně. Ve všech chodbách jsou krásné obrazy, plastiky, květiny. Nemocnice je velmi pěkně udržovaná, čistá, není nikde cítit nepříjemný zápach dezinfekce. Je tady příjemná atmosféra, žádné napětí, shon. Cítíte se jako v dobrém hotelu rodinného typu První den nás přivítali na ministerstvu zdravotnictví a přednášeli nám o problematice zdravotnictví, financování a vzdělávání v Rakousku. Odpovídali na všechny všetečné dotazy. Přednášel pan Mgr. Robert Schneider, specialista na financování státních nemocnic, a paní Mgr. Ursula Fronaschutz, zodpovědná za kvalitu péče o pacienty v rakouských nemocnicích. Následující den se nám opět věnovali na ministerstvu a přednášeli nám odborníci z odboru sociálního zabezpečení. O odborný program se postaral diplomovaný ekonom Erwin Olensky. Systém vzdělávání pro zdravotnický personál přiblížily odborné asistentky z ministerstva paní DGKS Renate Holenia a Dr. Barbara Wintersberger. V Rakousku funguje model národní zdravotní pojištění, někdy nazývaný povinným, veřejným či zákonným pojištěním. Přístup pacientů k praktickému rodinnému lékaři i ke všem specialistům je volný, neregulovaný, omezený pouze smluvními vztahy mezi lékařem a pojiš ovnami. Nemocniční péči poskytují zařízení různých zřizovatelů a různých vlastnických forem. Převažujícím způsobem úhrad v nemocnicích je sazba za den a za diagnostický případ, ošetřovací a provozní sazbu. V soukromých profitových nemocnicích převažuje způsob úhrady za poskytované služby dle ceníků výkonů. Většina nemocničních lékařů dostává plat podle počtu let a dosažené specializace. Zdravotní pojištění je dvojího typu povinné a dobrovolné nadstandardní. V současné době existuje sedm velkých typů zdravotních pojiš oven, které spravují své fondy. Financování pojiš oven je vícezdrojové (multifokální). Rozpočet pojiš ovny tvoří příspěvky od ekonomicky aktivních osob, příspěvky zaměstnavatelů, event. penzijních fondů, finanční spoluúčasti pacientů, příspěvky z veřejných rozpočtů, vlastní ekonomická činnost pojiš oven apod. Zdravotní péče je financována na principu sociální solidarity. Podíl státu na financování péče je relativně značný. Struktura rakouského zdravotnictví kopíruje politické uspořádání země a je decentralizovaná s velkými pravomocemi a odpovědnostmi na nižší územní správní celky. Vláda si ponechává pouze nejnutnější kompetence pro vyřešení problémů a do organizování a financování zdravotnictví přímo nevstupuje. Co mne samozřejmě nejvíce zajímalo, byly operační sály. Mají skvělé vybavení, ale srovnání s našimi sály nevyznívá v náš neprospěch. Operační sály u nás jsou stejně dobře vybaveny, bohužel pokulháváme v jednorázovém rouškování pacientů a v pomůckách na jednorázové použití. Centrální sterilizace funguje na stejném principu jako u nás, pouze je k dispozici více pomocného personálu. Spotřební materiál (tampony, návleky na optiku apod.) nevyrábějí jako u nás v centrální sterilizaci, ale kupují jej od specializovaných firem v originálním balení přes nemocniční lékárnu. Tento postup je volen z ekonomických důvodů, nebo v Rakousku je ruční práce velmi drahá. A zde jsou mé postřehy z ostatních pracoviš v nemocnici Novorozenecká jednotka intenzivní péče: velmi pěkně vybavené oddělení, sestry se s velkou pečlivostí starají o malé pacienty. Opět: mimořádné množství jednorázových pomůcek. Vybavení JIP: velmi se mi líbilo, s jakou samozřejmostí používá personál ochranné pomůcky včetně lékařů. U nás to taková samozřej- Další dny jsem již jen pobývala v AKH (Das Wiener Allgemeine Krankenhaus Universitätskliniken) na různých pracovištích dle mého výběru. Mohla jsem si zvolit podle svého zájmu, tudíž mi nezůstalo nic skryto. Prošla jsem naprosto všechno, od sklepa až po půdu (a to doslovně) a byla jsem překvapena, jak je tato obrovská nemocnice dobře organizována. V nemocnici je 25 klinik, 300 speciálních ambulancí, ambulance navštíví za rok 380 000 pacientů, operačních sálů je 49 a počet operací za rok je cca 39 000. Je to dokonale fungující městečko. Pacienti mají možnost se zcela běžně bez jakéhokoliv omezení pohybovat po nemocnici. Věřící pacienti i personál mohou využit čtyři kaple a modlitebny (katolickou, evangelickou, židovskou, islámskou). V areálu nemocnice fungují naprosto skvěle veškeré služby, knihovny, studovny, Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004 13

Zrcadlo.qxd 17.3.2004 15:10 StrÆnka 14 most není. Možná je to nechu nosit rukavice, ústenky, zástěry nebo šetření na nepravém místě. Standardní oddělení, kde je maximálně 28 lůžek pro pacienty, je také velmi zajímavé. Pokoje jsou určeny pro jednoho, dva až tři pacienty. Všechny jsou velmi pěkně vybavené včetně sociálního zařízení. Před vstupem na každý pokoj je pumpička s dezinfekcí, která tam však není jen tak. Každý, kdo vstupuje dovnitř, opravdu tuto dezinfekci automaticky použije. Byla jsem nadšená, s jakou naučenou rutinou pracují v této oblasti všichni zdravotníci na daném oddělení. A co platí naprosto pro všechny: zaměstnanci jsou k sobě milí, ohleduplní, pracují bez stresu a tím bez zbytečných chyb. Vedou dokumentaci o každém pacientovi s velkou precizností, protože každé selhání může být podkladem pro potenciální žalobu. Pro každý úkon je vypracovaný standardní postup. Sestry vykonávají pouze svoji práci, nesnaží se suplovat práci náležící lékařům odběry krve, aplikace infuzí, intramuskulární injekce. Tuto činnost vykovávají pouze sestry pracující na operačním sále, oddělení ARO, JIP. Angiolinky: byla jsem fascinovaná, jak perfektně mají vybavené RTG pracoviště, magnetické rezonance, CT a přenos dat po síti. Byla jsem ráda, že podobný systém již znám od nás a snad jsem nepůsobila tak překvapeně jako moji kolegové na stáži. Laboratoře: v této oblasti nejsem příliš dobře orientována, ale viděla jsem, že vše mělo svůj řád, laborantky pracovaly koncentrovaně a bez zbytečného shonu. Nerušil nikde žádný telefon, případné nejasnosti se řeší přes počítačovou sí. Přesto je personál vybaven pagery. Přednáškové sály až pro 500 posluchačů se nacházejí přímo v nemocnici, výuka je dobře zakomponována do pracovního procesu. V nemocnici je spousta odborných učeben i pro studentky zdravotnických škol budoucí diplomované sestry. Velmi dobře je zajištěna doprava materiálu po nemocnici, je tam tzv. potrubní a kontejnerová pošta. Trasa na přepravu je dlouhá 6 km, má 140 stanic a denní objem přepravovaných zásilek je cca 3 000 ks. Funguje podobně jako metro, vše má svůj přesný jízdní řád. Bylo nám umožněno navštívit i suterén hlavní budovy, kde sídlí technici klimatizační a výpočetní techniky a servis pro obsluhu dopravy. Vše je plně automatizováno. Je to opravdové království plné displejů, počítačů, světelných tabulí. V každé směně pracuje 15 20 techniků a na nich vlastně závisí nerušený chod nemocnice a servis pro nemocniční personál. Telefonní ústředna: u nás na Pracovišti dětské medicíny pracují na telefonní ústředně tři zaměstnankyně. V AKH jich mají 30, denně vyřídí kolem 8 000 telefonních spojení. V AKH je 2500 telefonních linek, 2500 pagerů. Kuchyně: obrovská továrna plná nerezových kotlů, nelze dohlédnout konce. Fascinovala mne naprostá, až sterilní čistota. Zaměstnanci byli tak pečlivě zarouškovaní jako by operovali. Vlasy perfektně svázané pod čepicemi, bílé zástěry dlouhé až na zem. Nenašla jsem opravdu nic, co by se jim dalo vytknout. Heliport: vrtulníky tam přistávají velmi často, mnohdy se i míjejí, proto je heliport velmi prostorný, má výborně zabezpečený přístup. Velmi se dbá na vyloučení možnosti zranění nemocničního personálu či transportovaného přistávajícími nebo startujícími stroji. Co říci závěrem? Jaký je rozdíl mezi naší nemocnicí a nemocnicí AKH? V odborné oblasti rozdíly nenacházím, myslím, že naše sestry a lékaři jsou odborně přinejmenším na stejně dobré úrovni. Zásadní rozdíl lze vidět v přístupu k pacientovi, ale i mezi zaměstnanci nemocnice. V AKH není na nikom cítit nerudnost, každý dobře ví, co má dělat, dalo by se to nejlépe popsat termínem štábní kultúra. Těším se na okamžik, kdy konečně vstoupíme do Evropské unie. Doufám, že pak i u nás budou jasná pravidla hry a naše budoucnost bude alespoň střednědobě předvídatelná. Zatím se bohužel snažíme nějak vyřešit ten bezprostředně následující problém a pokud možno to i trošku ošidit. Měli bychom se naučit myslet a pracovat civilizovaně, konečně se zbavit pocitu naší národní nedostatečnosti. Jsme trošku příliš zahledění do sebe a pak nám uniká, že na jiné působíme divně. V zemích Evropské unie je naprosto normální, že vedle sebe pracují lidé různé barvy pleti, vyznání. Cení se hlavně odbornost a osobnost. Ne všichni naši lékaři hovoří plynně anglicky, o dalším evropském jazyku už nemluvím. U ostatních zdravotnických pracovníků je to ještě mnohem horší. Jenže za chvilku bude mít u nás každý občan EU nárok na srovnatelné ošetření, které si bez kvalitní komunikace nelze vůbec představit. Verbální komunikace tvoří významnou část zdravotnické činnosti. Vstup do EU nás konečně donutí dělat věci, které bychom už nyní měli dělat v našem vlastním zájmu, ale zatím nás netíží. Je sice pochopitelné, že lidé odkládají řešení problémů, které je bezprostředně nebolí, ale je to také nerozumné. Ve vídeňském AKH jsem si jasně uvědomila, že nejsme pupek světa a musíme se ještě mnoho učit slušnosti, pokoře, úctě k druhému člověku, rovnosti, solidaritě a profesní etice. Problematika zdravotnictví není nikde na světě definitivně vyřešenou záležitostí. Naopak, problémů spíše přibývá. Průvodním jevem v mnoha zemích je přesvědčení o zoufalém stavu a neudržitelnosti stávajícího systému. Smířit se se skutečností, že zdravotnictví nebude nikdy zcela dokonalé, je do jisté míry frustrující, ale racionálně uvažující člověk se tím musí vyrovnat. To nám ovšem nesmí bránit měnit k lepšímu vše, co je jen trošku možné a v našich silách. Za zdraví populace a zdravotnictví mají odpovědnost všichni, ale vláda a zaměstnanci ve zdravotnictví vlastně dvojnásobně. My nejsme jenom konzumenti této služby, máme možnost a i povinnost ovlivnit její kvalitu. Doufejme, že pozitivně. Bc. Marta Skamenová 14 Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004

Zrcadlo.qxd 17.3.2004 15:10 StrÆnka 15 JAK SE STÁT SESTROU V POKROČILÉ PRAXI Pracuji čtvrtým rokem jako sestra u lůžka na Interní hematoonkologické klinice a ráda bych se s vámi podělila o zkušenosti, které jsem získala během svého studijního pobytu v Praze. Vedením ošetřovatelské péče v naší nemocnici jsem byl vybrána, abych se zúčastnila Certifikačního kurzu pro sestry pracující v intenzivní péči. Kurz probíhal ve spolupráci III. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, České asociace sester, Fakultní nemocnice Plzeň, Univerzity v Binhamtonu v USA a mnoha sponzorských firem. Podmínkou přijetí do kurzu bylo ukončené bakalářské studium, specializační studium v oblasti intenzivní péče, podílení se na práci managementu kliniky, členství v ČAS a pracovní znalost angličtiny. První část kurzu proběhla v červnu roku 2002, druhá v únoru 2003 a závěrečná v červnu 2003. Kurzu se zúčastnilo celkem 15 sester z různých zdravotnických zařízení z celé České republiky. Naše skupina byla opravdu různorodá jak pracovištěm, věkem, tak i pracovním zařazením. Opravdovou duší celého kurzu byla profesorka ošetřovatelství z USA paní Martha Neff-Smith, třiašedesátiletá žena sestra, která se celý život věnuje ošetřovatelství, propagaci moderního pojetí moderního ošetřovatelství nejen v USA a v ČR, ale také např. v Egyptě. Přes všechny překážky a nepochopení, které se jí staví do cesty, neztratila nic ze svého optimistického pohledu na ošetřovatelství jako vědu. První část kurzu byla náročná. Absolvovaly jsme mnoho odborných přednášek v angličtině. Pro mě byly přínosná a zajímavá přednášky Etické principy v pokročilé praxi, Epidemiologie neinfekčních chorob, Výzkum, praxe založená na důkazech, Celoživotní vzdělávání, Role sestry v pokročilé praxi, Vedení, charakteristika a kvalifikace vedoucího pracovníka nebo Kritické myšlení a jeho aplikace v pokročilé praxi. Druhá část kurzu byla zaměřena na získání praktických dovedností, ale nechyběly také odborné přednášky. Věnovaly jsme se fyzikálnímu vyšetření jednotlivých orgánových soustav, podrobně jsme rozebíraly ošetřovatelskou anamnézu. Také jsem se dověděla, co to je a jak správně sestavit profesionální portfolio, což je přehled toho, co jsem udělala během své profesionální dráhy. Do portfolia patří maturitní vysvědčení, diplomy a osvědčení o absolvování jednotlivých kurzů či nástupní praxe. Do portfolia patří i přednášky a články, které sestra prezentovala či publikovala. Poslední část kurzu byla zaměřena na problémové oblasti českého zdravotnictví, především ošetřovatelství. Mezi nejzajímavější patřily přednášky Kvalitativní výzkum v ošetřovatelství, Kvantitativní výzkum v ošetřovatelství, Historie českého ošetřovatelství (Doc. Marta Staňková), Prevence kouření, preventivní programy v ČR (MUDr. Karel Dohnal), Prevence úrazů u dětí a dospělých, preventivní programy (MUDr. Michal Grivna), Zdravotní politika v ČR, Management v ošetřovatelství nebo Etika, etická dilemata. Cílem celého kurzu bylo zjistit potřeby českého zdravotnictví a vytvořit studijní program pro sestru v pokročilé praxi. Samozřejmě nemůžeme přijmout všechny metody a principy, které používají sestry v USA už jenom proto, že sestra v USA pracuje v úplně jiných podmínkách a legislativním zázemí než česká sestra. Výsledkem našeho snažení v kurzu bylo stanovení standardu pracovní náplně sestry v pokročilé praxi a stanovení podmínek, jak se stát sestrou v pokročilé praxi. Nyní bych ráda uvedla Kompetence sestry v pokročilé praxi (Advanced Practise Nurse = APN): 1. provádí fyzikální vyšetření k určení odchylek od normálu, 2. má vyšší schopnosti v ústní a psané komunikaci pro dokumentaci a komunikaci s pacienty, jejich rodinami a s ostatními členy zdravotnického týmu, 3. používá schopnosti v praxi založené na důkazech, 4. účastní se na vedení klinického výzkumu, 5. navrhuje a řídí kvalitativní výzkumné projekty, které zvýší znalosti v ošetřovatelství a zlepší ošetřovatelskou péči, 6. spolupracuje s ostatními v navržení, realizování a hodnocení péče, 7. vede nepřetržité zjiš ování kvality, 8. poskytuje zpětnou vazbu manažerům a úředníkům, 9. spolupracuje s pacientem, jeho rodinou a s ostatními členy zdravotnického týmu, aby se poskytla co nejvyšší úroveň péče, 10. učí sestry a ostatní zdravotnické profesionály, 11. konzultuje s ostatními sestrami otázky komplexní péče. APN (sestry v pokročilé praxi) jsou vzdělané sestry, které zatím v našich zdravotnických zařízeních chybí. Měly by být určitými koordinátorkami ošetřovatelské péče, sestrami, které mají nejen vědomosti, schopnosti a dovednosti, ale i pravomoc zajistit kvalitní ošetřovatelskou péči. Pokud se podaří III. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze zakreditovat jejich studijní program, věřím, že budou APN jednou pracovat i v naší nemocnici. Bc. Olga Kolegarová Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004 15

Zrcadlo.qxd 17.3.2004 15:10 StrÆnka 16 TERMINÁLOVÝ PROVOZ A TECHNOLOGIE CITRIX V PODMÍNKÁCH FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO MOŽNOSTI PRODUKTŮ SPOLEČNOSTI CITRIX Infrastruktura umožňující vzdálený přístup a terminálový provoz vyvinutá společností Citrix řeší aktuální problém většiny organizací, jež využívají pro své potřeby nesourodá řešení, daná rozdílnými požadavky na úroveň informačních technologií (dále IT) dle použitých prvků daného systému (přístroje, pracoviště). Citrix sjednocuje a integruje různorodá řešení a tím výrazně zefektivňuje činnost jednotlivých pracoviš a minimalizuje finanční nároky na jejich správu a údržbu. Produkty společnosti Citrix jsou zaměřeny na snadný, rychlý a bezpečný přístup k datům a aplikacím kdykoliv, odkudkoliv, přes libovolné zařízení, prostřednictvím jakéhokoliv připojení. Právě tato flexibilnost upřednostňuje Citrix ve složitých podmínkách, kdy nelze volit radikální řešení např. investici do komplexní strukturované kabeláže, vyřazení méně spolehlivého souboru PC atd. Díky protokolu ICA se veškerá aktivita odehrává na centrálním serveru a sítí putuje jen obraz aplikace a povely od klávesnice a myši. ICA nevyžaduje investice do vysokorychlostních sítí. Citrix tak usnadňuje práci nejen běžným uživatelům, ale i správcům informačních systémů, kteří již nemusejí instalovat aplikace na každý počítač zvláš. Vitální data zůstávají v ústředí, nezahlcují sí a navíc se snižuje možnost jejich zneužití. Stojí proto za zmínku, že v České republice na Citrix vsadilo i ministerstvo obrany. Produkty společnosti Citrix přinášejí zjednodušení snad všech činností souvisejících s využíváním IT. Umožňují využít pro přístup k aplikacím a datům libovolná zařízení bez nutnosti složitých konfigurací zařízení, snadno dostupnou podporu při řešení případných nesnází, snadné vyhledávání informací atd. Pro administrátory v organizacích a společnostech je výhodná naprostá centralizace dat, aplikací, informací a jejich uživatelů, dokonalé zabezpečení IS, snadná škálovatelnost řešení v případě dalšího rozšiřování sítě atd. Pro všechny tyto důvody byl zvolen pro FN Brno systém rekonstrukce infrastruktury IT opírající se o technologii CITRIX. Díky centrálnímu poskytnutí operačního systému není možné Net- Desktop ovládnout parazitními programovými kódy. MOŽNOSTI A VÝHODY TERMINÁLŮ Na terminálech je možné provozovat všechny standardní aplikace používané v rámci FN Brno (MS Office, Internet Explorer, Lotus Notes, Navision Attain, AMIS*H, Docházka aj.). Použití terminálů je z hlediska uživatele shodné s prací na PC. Jako terminál lze využít i starší a pro běžnou práci svými parametry již nevyhovující PC doplněné o software pro emulaci terminálu. Aplikace potom budou pracovat shodně se standardním terminálem, tedy srovnatelně jako na novém PC. Nasazení terminálů přináší řadu výhod ve srovnání s používáním klasických PC: 1. výrazně vyšší míra bezpečnosti data jsou uložena v privátním adresáři na serveru tím je zajištěna jejich ochrana před zneužitím a díky zálohování i před ztrátou terminály neumožňují uživatelům nelegální instalace vlastních programů nedochází k porušování zákonných ustanovení o legálnosti SW terminály nejsou vstupní branou pro zavirování pracovního místa a dalších pracoviš v síti 2. nižší náklady na pořízení a provoz pořizovací cena samotného terminálu je nižší, než cena PC celkové náklady na terminál, licence Citrix a adekvátní podíl z pořizovací ceny serveru jsou díky delší životnosti nižší ve srovnání s PC náklady na instalaci, údržbu a opravy jsou v porovnání s PC výrazně nižší 3. správa aplikací se provádí centrálně je mnohem méně pracná, řešení problémů a provádění změn je výrazně rychlejší 4. mnohem snadnější a rychlejší je provádění oprav (výměnným způsobem), požadavky na údržbu jsou minimální 5. delší životnost proti klasickým PC, menší poruchovost PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI K-NET, PARTNERA FN BRNO PRO PRODUKTY CITRIX Společnost K-net Technical International Group, s. r. o. (dále K-net) je technologickým specialistou v systémové oblasti IT. V České republice zaujímá přední postavení na trhu implementací technologie Citrix. S týmem Střediska informačních technologií FN Brno spolupracuje K-net na dílčích úlohách od roku 1999. UVEDENÍ TERMINÁLU NETDESKTOP Společnost K-net svou velmi úzkou vazbu na technologie Citrix dokumentuje i vývojem vlastních zařízení pro podporu Citrix technologií a jejich nasazení v organizacích. Terminál NetDesktop je vysoce výkonným univerzálním zařízením nahrazujícím v síti s terminálovými servery klasické počítače. K-net vyvíjí NetDesktop pro potřeby trhu v České republice včetně úplné lokalizace prostředí a dokonalé podpory české klávesnice. V průběhu první fáze projektu rekonstrukce infrastruktury IT byla vybavena některá uživatelská pracoviště FN Brno zařízením NetDesktop. Hlavním cílem koncepce je nabídnout technologii zvyšující výkonnost, univerzálnost a spolehlivost systému a snižuje cenu celého řešení. Hlavními znaky terminálu NetDesktop jsou: 1. Minimální údržba na straně klienta operační systém je poskytován centrálně. 2. Využití standardních komponent PC pracoviště je možné v případě nutnosti vybavit dalšími periferiemi PC. SOUČASNÝ STAV PROJEKTU Přípravy na nasazení terminálů probíhaly od roku 1999. V roce 2001 byl pořízen server Metaframe pro terminálový provoz. V roce 2002 došlo k vytvoření tzv. serverové farmy a byl ověřován terminálový provoz na starších PC. Počátkem roku 2003 bylo pořízeno 20 ks terminálů a provedeno testování v běžném provozu na několika pracovištích (ředitelství, Ekonomický odbor, Transfuzní oddělení, Centrální operační sály, Personální obor, Ústavní lékárna) a na standardních aplikacích. Následovalo rozšíření serverové farmy; ve druhé polovině roku proběhl nákup 160 ks terminálů a jejich postupné nasazování. Všem uživatelům terminálů patří poděkování za připomínky a ověřování terminálů v běžném provozu. Po odstranění některých drobných problémů pracují terminály již na řadě pracoviš a umožňují další rozvoj v oblasti IT ve FN Brno. V roce 2004 a letech následujících bude pokračovat další rozvoj terminálového provozu v rámci celé FN Brno. Bude třeba posoudit a vyhodnotit, která konkrétní pracovní místa vyžadují použití PC (používání speciálních programů, připojení laboratorních přístrojů či jiných nestandardních periferních zařízení). Na těchto pracovních místech se budou používat PC i nadále, na ostatních je možno postupně přecházet na terminálový provoz, který zjednoduší práci i správu. To umožní rychlejší odezvy pracovníků SIT na vznik jakýchkoliv požadavků, závad a problémů a přinese řadu dalších výhod. Ing. František Šimeček (FN Brno), Ing. Tomáš Knettig (K-net) 16 Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004

Zrcadlo.qxd 17.3.2004 15:10 StrÆnka 17 IMPLANTACE KMENOVÝCH BUNĚK NADĚJNÁ LÉČEBNÁ METODA AKUTNÍHO SRDEČNÍHO INFARKTU Akutní srdeční infarkt zůstává stále jedním z nejzávažnějších náhlých onemocnění s vysokou časnou i pozdní mortalitou a morbiditou. Ani nejmodernější léčebné postupy spočívající v otevření akutně uzavřené srdeční tepny zavedením speciálního katetru do této postižené tepny a dilataci uzavřeného místa pomocí nafouknutí vysokotlakého balónku (tzv. koronární angioplastika) a často doplněného vyztužením postiženého místa speciální kovovou mřížkou (tzv. implantací stentu), nedokážou již jednou odumřelou tkáň nahradit. Ta se pak dále hojí jizvou, která nahrazuje plnohodnotnou srdeční svalovinu, což může vést k vzniku srdečního selhání, závažným poruchám rytmu, náhlé smrti nebo jiným nebezpečným komplikacím. Ani velký pokrok ve farmakoterapii, ke kterému došlo v posledních desetiletích nedokáže u větších srdečních infarktů tuto ztrátu svaloviny plně kompenzovat. Proto jsou velké naděje vkládány do nové léčebné metody tzv. implantace autologních (vlastních) kmenových buněk, která se objevila teprve nedávno. Jedná se postup, při kterém je nemocnému po akutním srdečním infarktu odebrána při plném znecitlivění z kostní dřeně, nejčastěji z kyčelní kosti, suspenze dřeňových buněk. Z těchto buněk jsou pak speciálními metodami vybrány a odděleny tzv. kmenové buňky. Jedná se o základní, nespecializované buňky, kterou mohou při vhodné stimulaci dorůst prakticky v jakoukoliv tkáň. Po kultivaci v živném médiu jsou pak podávány do nenávratně poškozených částí srdeční svaloviny bu přímo injekčně při kardiochirurgickém zákroku nebo vstřikovány katetrizačně do předtím uzavřené koronární tepny a tak krevním proudem zaneseny do cílové oblasti. Předpokládá se, že v tomto místě působením lokálních faktorů (tzv. cytokinů) tyto buňky postupně dorostou v normální srdeční tkáň a tak zcela navrátí funkci při předchozím infarktu poškozeného srdce. Dosavadní výsledky a první zkušenosti s tímto postupem, které jsou zatím vázány jen na několik pracoviš na světě, jsou velmi slibné, i když zatím zbývá ještě mnoho nevyřešených otázek týkajících se především množství aplikovaných kmenových buněk, časového intervalu od vzniku infarktu, jakož i možnosti opakování tohoto zákroku. Proto Interní kardiologická klinika FN Brno v Bohunicích vedená od počátku roku novým přednostou prof. Špinarem zahájila na jeho popud urychleně výzkumný program spočívající v zavedení této léčebné metody do běžné klinické praxe. Velmi cenná se ukázala možnost úzké spolupráce s Interní hematoonkologickou klinikou vedenou prof. Vorlíčkem v téže nemocnici, která má mnoholeté zkušenosti s kmenovými buňkami při léčbě zhoubných krevních onemocnění a také využití zkušeností a možnosti spolupráce s prof. Meluzinem z Interní kardioangiologické kliniky FN u sv. Anny, který obdobný program zahájil před několika měsíci. A tak ve čtvrtek dne 26. února 2004 provedl kolektiv Interní kardiologické kliniky úspěšně první implantaci kmenových buněk do myokardu u 34letého pacienta s rozsáhlým srdečním infarktem ve FN Brno. Vedoucím koordinátorem projektu byl doc. Janoušek a vlastní implantaci provedli na angiolince IKK MUDr. Kala a MUDr. Poloczek v úzké spolupráci s Interní hematoonkologickou kliniku zastoupenou MUDr. Kořístkem a MUDr. Vinklárkovou z Tkáňové banky FN Brno. Interní kardiologická klinika FN Brno se tak stala čtvrtým pracovištěm v České republice, která začala používat tuto velmi nadějnou léčebnou metodu akutního srdečního infarktu. doc. MUDr. Stanislav Janoušek, CSc. Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004 17

Zrcadlo.qxd 17.3.2004 15:10 StrÆnka 18 POSTAVENÍ SPRÁVY BUDOV VE FAKULTNÍ NEMOCNICI BRNO Historie trvání Správy budov ve FN Brno je poměrně mladá, dá se hovořit o zhruba 10 letech činnosti. Na pracovišti v Bohunicích vznikl výše jmenovaný útvar jako výsledek nutné integrace dosavadních provozně-administrativních služeb a podpůrných činností po dokončení a zprovoznění posledního objektu III. rozšířené stavby nemocnice a vyčlenil se tak z dosavadního provozně-investičního odboru. Hlavním úkolem Správy budov a objektů (takto zněl původní název nového útvaru) bylo urychleně shromáždit veškerou dokumentaci všech budov a staveb areálu nemocnice a vytvořit tak základní databázi údajů, přesně popisujících technické parametry budov v nově vzniklé závodové mapě. Takto vznikla potřebná identifikace objektů, která se stala základem nejen všech orientačních systémů, ale byla převzata i ostatními útvary nemocnice, které dnes naprosto samozřejmě na této identifikaci dále staví při legislativním, ekonomickém nebo provozním zpracování údajů. Každému objektu byl vystaven křestní list a byl zpracován i základ budoucí pasportizace s pokusem o uložení hodnot a vyhodnocování v elektronické podobě. Pro tento proces bylo nutno vytvořit potřebné zázemí a tím se stal archiv technické dokumentace, jehož neocenitelné služby využívají zvláště projektanti dostavby nemocnice, útvary výstavby MU Brno, pracovníci energetických auditů, zástupci firem zajiš ujících stavební údržbu a další. Počátkem 90tých let minulého století, kdy nemocnice neměla dostatečné personální obsazení na právním oddělení, zajiš ovala Správa budov kompletní agendu pozemků převzatých po delimitaci KÚNZ Brno, udržovala aktualizaci geometrických plánů a výpisů z listů vlastnictví, vytvářela podklady pro uzavírání smluv na nájem nebytových prostor a seznamovala pracovníky nemocnice s nejdůležitějšími vyhláškami ze Sbírky zákonů. Návazně na práci stavebních techniků dřívější FNsP Bohunice realizovala Správa budov roční plány stavebních oprav a údržby. Po delimitaci nemocniční údržby do samostatného subjektu firmy Servis-hospital byla nadále údržba uplatňována u dodavatelské organizace formou žádanek. Stavební údržba se po jistou dobu vyhýbala objektům staré zástavby, které se ze zákona staly majetkem města Brna až do okamžiku převodu těchto nemovitostí do majetku České republiky s právem hospodaření pro FN Brno. Poté bylo možno vynakládat státní prostředky i do této lokality. Nedílnou součástí Správy budov až do vzniku Útvaru krizového managementu bylo i zajiš ování správy a provozu ubytoven zdravotních sester. Ubytovací kapacity prošly také svým vývojem podle požadavků na ubytování a rozhodnutí vedení nemocnice. Při akutním nedostatku ubytovací kapacity bylo na přechodnou dobu využíváno i provizorní řešení vytvoření pokojů v objektu dřívějšího ředitelství nemocnice, dnes objekt Personálního odboru. Taktéž ubytovna STAMO, původně zařízení staveniště, dosloužila, a tak pro ubytování zájemců v areálu bohunického pracoviště zůstávají opět pouze dvě budovy internátů. Od samého počátku práce Správy budov byli do jejího kolektivu začleněni výtvarníci písmomalíři, jejichž hlavním posláním bylo vytvoření a aktualizace venkovního i vnitřního orientačního systému. Dlouholetými spolupracovníky jsou i pracovníci zahrady, kteří mají hlavní zásluhu na vytváření a údržbě tak potřebné nemocniční zeleně. Jako pozůstatek po zprovozňování lůžkového traktu pracovaly dočasně v rámci Správy budov i obsluha výtahů a šatnářky. Tato skupina byla později logicky začleněna pod vedení SZP. Taktéž tehdejší pošta a podatelna, umístěná ve staré zástavbě, byla součástí Správy budov. Tento model byl překonán při přemístění pošty a podatelny do lůžkového traktu, kde splynula s vytvořeným Centrálním příjmem. Jistou raritou mezi ostatními fakultními nemocnicemi bylo zajiš- ování pravidelného promítání filmů pro pacienty a zaměstnance nemocnice. Díky neutuchající iniciativě pracovníků Správy budov a díky finanční podpoře sponzorů byla upravena i promítací technologie na možnost uvádění moderních širokoúhlých formátů. Ne náhodou byl vybrán pro premiérové představení Oscarový film Kolja. Ke všem těmto citovaným službám přibyla neméně důležitá činnost provozní skupiny s dennodenním zprostředkováním služeb pro zdravotnické i nezdravotnické provozy. Správa budov, která měla pracoviště roztříštěné prakticky po celém areálu nemocnice, se začala soustře ovat v likusovém objektu X, aby nakonec zaujala současnou pozici jako jeden z článků Odboru hospodářsko-technické správy (OHTS). Také personální obsazení prošlo zákonitým vývojem, ale hlavně redukcí pracovníků, což mělo za následek předání některých činností ostatním oddělením v rámci OHTS i mimo něj. Provozy a Správy budov na ostatních pracovištích FN Brno se vyvíjely naprosto samostatně, podle specifických podmínek a požadavků vlastních pracoviš, tedy Pracoviště dětské medicíny, Pracoviště reprodukční medicíny a LDN Bílovice. V rámci integračních procesů v organizační struktuře OHTS a vytvořením funkce jednoho náměstka OHTS došlo také k centralizaci a vytvoření nového útvaru Správy budov FN Brno k 1. lednu 2002. V čele útvaru je jediný vedoucí, který má podřízené správce a provozáře na jednotlivých pracovištích. Činnosti a služby dále zajiš ují: Pracoviště medicíny dospělého věku Technici a provozně-technický pracovník, pracovníci ústavní zahrady, nádvorní čety a technických služeb. Pod správce PMDV spadá i provoz rekreační chaty v Bělé Pracoviště dětské medicíny Provozně technický pracovník, pracovníci údržby, nádvorní čety a podzemní dopravy, energetik a strojníci odpadového hospodářství Pracoviště reprodukční medicíny Pracovníci údržby, nádvorní čety a šatnářka 18 Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004

Zrcadlo.qxd 17.3.2004 15:10 StrÆnka 19 Pracoviště LDN Bílovice: Pracovníci údržby Zajiš ování služeb, vystavování objednávek a oběh účetních dokladů provádí centrální pracoviště provozního oddělení. Dnes již můžeme vyhodnotit kladné výsledky, které proces centralizace přinesl: možnost spolupráce mezi jednotlivými pracovišti, zvláště na úseku údržby sjednocená stanoviska k pracovním procesům a službám centralizace techniky zkvalitnění služeb pro medicínská pracoviště zkvalitnění oprav a údržby pro zdravotnická pracoviště a tím převzetí zodpovědnosti za opravy, které zajiš ovali zdravotničtí pracovníci větší flexibilnost v rámci celé FN efektivní rozdělení finančních prostředků na opravy a údržbu Díky pochopení vedení FN Brno a za účinné pomoci sponzorů se podařilo vybavit pracoviště Správy budov také potřebnou technikou na úseku údržby zeleně a úklidu areálů, pro potřeby elektronického zpracování dat a digitalitace záznamů. Při personální obměně se vsází na mladé a perspektivní pracovníky, nebo dennodenní práce na úseku Správy budov nevyžaduje pouze teoretické vzdělání, ale také dokonalou znalost nemocničního provozu, schopnost komunikace a operativního jednání a osobní vztah k výkonu funkce zaměstnance ve státní správě. Jiří Sedláček, Ing. Petr Woletz Tajenka str. 27: Lékař není dobrým lékařem, když sám nebyl nikdy nemocen. AKTUALITY obstrukční plicní nemoci) akci Poznej věk svých plic. Kromě spirometrického vyšetření, které prováděla paní Košická z ambulance funkčního vyšetření kliniky, vyplňovali zájemci dobrovolně dotazník o svých obtížích a kouření, měli možnost nechat si vyšetřit vydechovaný CO po kouření a na oplátku dostali informační materiály o CHOPN a protikuřáckých poradnách. Akce byla pořádaná s laskavým svolením ředitelky Rut Svobodové v přízemí polikliniky Bílý dům. Vyšetřeno bylo více než 300 zájemců obyvatel města Brna a z okolí. Asi 10 procent z nich bylo pozváno pro potíže nebo spirometrický nález na ambulanci Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy k došetření a eventuálně převzetí do péče. Akce byla pořádaná ve spolupráci s Českým občanským sdružením proti chronické obstrukční plicní nemoci. Ve středu 19. listopadu 2003 se ve Fakultní nemocnici Brno uskutečnila tisková konference u příležitosti provedení první miniinvazivní operace endoprotézy v České republice. S průběhem operace a detaily nové metody novináře seznámil doc. MUDr. Martin Krbec, CSc., přednosta Ortopedické kliniky, MUDr. Petr Messner, primář Ortopedické kliniky a primář Ortopedického oddělení nemocnice v Havlíčkově Brodě MUDr. Petr Kubát. Ve středu 19. listopadu 2003 uspořádala Klinika nemocí plicních a tuberkulózy k Světovému dni CHOPN (chronické Ve středu 10. prosince 2003 proběhla již 32. akce Daruj krev s Českým rozhlasem Brno, která byla čtvrtou a poslední akcí v roce 2003. Prostory Transfuzního oddělení a krevní banky navštívilo 162 dárců, odběr krve byl proveden u 133. Akce se již pošesté zúčastnilo i Od- Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004 19

Zrcadlo.qxd 17.3.2004 15:10 StrÆnka 20 běrové středisko v Třebíči, kam se dostavilo 45 dárců. Kritéria k odběru krve jich splnilo 43, mezi nimi i ředitelka OS ČČK v Třebíči Marie Rybníčková. Pro všechny bezpříspěvkové dárce krve byly připraveny drobné dárky. Máme radost z toho, že mezi dárci krve byli i mnozí zaměstnanci FN Brno. První dítě Jihomoravského kraje se narodilo na Gynekologicko-porodnické klinice FN Brno 1. ledna 2004 v 0.01 hod. Maminka Andrea Ondráčková porodila zdravého chlapce jménem Maxim (3350 g/53 cm). První brněnské dítě roku 2004 se narodilo rovněž na Gynekologicko-porodnické klinice naší nemocnice Mgr. Haně Dvořákové. Malého Matěje (3450 g /50 cm), který přišel na svět 1. ledna ve 3:25 hod., přivítal mezi brněnské občany primátor města RNDr. Petr Duchoň, ředitel FN Brno MUDr. Jan Burian a přednosta GPK prof. MUDr. Pavel Ventruba, DrSc. Ve FN Brno se loni narodilo 5283 dětí (5139 porodů). Ve dnech 13. 15. ledna 2004 byl úspěšně ukončen audit ve Stravovacím provozu naší nemocnice. Auditoři firmy Det Norske Veritas Ing. Ladislav Novák a Ing. Václav Grabmuller potvrdili shodnost s požadavky normy pro systém jakosti ISO 9001:2000 a současně schválili i provozní systém HACCP plán systému kritických a kontrolních bodů a jejich monitorování z důvodů zabezpečení zdravotní nezávadnosti při výrobě, skladování a expedici pokrmů dle zákona č. 110/97 Sb. Blahopřejeme k dosaženému úspěchu! Ve dnech 16. 17. ledna 2004 se v Kongresovém centru v Brně uskutečnil 9. ročník onkologického sympózia Onkologie v gynekologii a mammologii, který pořádalo Oddělení radiační onkologie FN Brno pod vedením prim. MUDr. Renaty Neumanové. Odborný program slavnostně zahájil ředitel FN Brno MUDr. Jan Burian, děkan LF MU prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. a předseda České onkologické společnosti a přednosta Interní hematoonkologické kliniky FN Brno prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. Setkání se zúčastnilo přes 200 odborníků z celé republiky a Slovenska. Zaznělo 38 přednášek a dalších 20 prací bylo prezentováno formou posterů. Tématem byly kontroverze v diagnostice, léčbě a follow-up u pacientek s časnými stádii karcinomu prsu, dále pak adjuvantní terapie gynekologických malignit v závislosti na adekvátnosti provedeného chirurgického výkonu. V úterý 27. ledna 2004 byla ing. arch. Zdeňku Janskému udělena při slavnostním aktu ve Sněmovním sálu Nové radnice Cena města Brno pro rok 2003 v oboru technický pokrok. Blahopřejeme a přejeme mnoho dalších pracovních úspěchů. Ve středu 4. února 2004 absolvovalo Rehabilitační oddělení bez jediné neshody certifikační audit a získalo certifikát ISO 9001:2000, zřejmě jako první lůžkové oddělení v ČR. Ve dnech 4. až 6. února 2004 proběhl úspěšně certifikační audit systému řízení jakosti dle normy ISO 9001:2000 i na Klinice infekčních chorob. Klinika se tak stala prvním lůžkovým oddělením s JIP v ČR, kterému se podařilo tento certifikát obhájit. Oběma pracovištím blahopřejeme k dosaženému úspěchu! V pondělí 16. února 2004 se ve Fakultní nemocnici Brno uskutečnilo jednání Sdružení fakultních nemocnic za účasti ministryně zdravotnictví MUDr. Marie Součkové a zástupců ministerstva zdravotnictví JUDr. Jaroslava Civína, MUDr. Milana Špačka, Ing. Petra Slámy a Ing. Josefa Langra. Ministryně zdravotnictví Marie Součková seznámila přítomné ředitele s koncepcí reformy zdravotnictví. Na jednání byly rovně diskutovány výsledky hospodaření fakultních nemocnic v roce 2003 a problematika úhrad lůžkové péče pro I. a II. pololetí roku 2004. V diskusi bylo upozorněno na komplikovanou situaci při uzavírání smluvních vztahů na I. pololetí roku 2004 se zdravotními pojiš ovnami. 20 Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 1/2004