Retenční schopnost krajiny

Podobné dokumenty
Druhy odpadu a jejich recyklace

Nehmotné kulturní dědictví

Odpadní voda v domácnosti

Přírodní dědictví. envi.stromzivota.sk

Čisticí prostředky v domácnosti

5 x RE neboť promysli, využij znovu, sniž produkci, oprav, recykluj

Bydlení a energie. envi.stromzivota.sk

EVOKACE SPALOVÁNÍ ODPADU

Chráněná území a jejich biodiverzita

Permakultura přírodní zahrady

Kyselý déšť. envi.stromzivota.sk. ENVI-MOBILE: Integration of mobile learning into environmental education fostering local communities development

Nakládání s odpady a kontrolované skládky

Léčivé rostliny. envi.stromzivota.sk. ENVI-MOBILE: Integration of mobile learning into environmental education fostering local communities development

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Půda nad zlato? Hana Šantrůčková (garant oboru Biologie ekosystémů) & Martin Hais (garant oboru Péče o životní prostředí) Katedra biologie ekosystémů

Půda je přírodním útvarem, který vzniká z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zbytků organické hmoty.

Retenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: ,

Nízkoenergetické a pasivní bydlení

Půda jako dar obživy

Přízemní ozón. envi.stromzivota.sk. ENVI-MOBILE: Integration of mobile learning into environmental education fostering local communities development

Dotační nástroje pro malé vodní nádrže ze Státního fondu životního prostředí. zelená linka:

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: , dockal@fsv.cvut.cz

PÉČE O VODU V KRAJINĚ tůně, mokřady, malé vodní nádrže, vodní toky, eroze

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta

Podpora zlepšování přírodního prostředí v České republice revitalizace a renaturace

Voda v krajině Návrat ke kořenům"

34 % obyvatel. 66 % obyvatel. České republiky považuje sucho nebo nadměrnou spotřebu vody za závažný problém.

Voda z kohoutku, voda v krajině. Ing. Lenka Skoupá

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozemkové úpravy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

Setkání Posázaví o.p.s. se zástupci obcí a měst Podyjí a Povodí Moravy s.p.

VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO POVODÍ

Rozbor příčin a následků vybraných povodní v ČR v letech 1995 a 1996

Příprava. Adaptační strategie hlavního města Prahy na změnu klimatu. RNDr. Štěpán Kyjovský, Magistrát hl. m. Prahy

Obnovitelné zdroje energie

Zemědělství a klimatická změna. prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. a kol. Mendelova univerzita v Brně Ústav výzkumu globální změny AV ČR

Hospodaření nejen se srážkovou vodou. Ing. Petr Valdman Státní fond životního prostředí ČR

Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil, Tomáš Khel

Vsakovací prvky a opatření pro vsakování srážkových vod v urbanizovaném prostředí

Je půda samozřejmostí?

VODNÍ VÝZVA. Identifikace a řešení problému životního prostředí v okolí školy v oblasti HYDROLOGIE

Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů

Rybí pásma - zákonitosti

HYDROLOGIE Téma č. 6. Povrchový odtok

Degradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení

téma Vliv člověka na krajinu

Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky

Základy pedologie a ochrana půdy

Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil

Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, Kunovice ostrava@epssro.cz

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

ADAPTAČNÍ OPATŘENÍ RYCHLOSTNÍ KOMUNIKACE R BABICE STARÉ MĚSTO

Omezování rizika povodní (opatření na vodních tocích)

Povodeň ve škole. Shrnutí. Cílová skupina. Časová náročnost. Prostorové požadavky. Klíčové otázky. Získané dovednosti a znalosti

Eva Semančíková. Půda nad zlato. VODA A ZEMĚDĚLSTVÍ (kulturní krajina a zemědělství) , Královice

SLABÁ MÍSTA SOUČASNÉHO STAVU HOSPODAŘENÍ S

OPŽP aktuální informace

Jak navrátit vodu do zemědělské krajiny? Ing. Klára Salzmann, Ph.D. 21. listopadu 2017 Královice

Seminář: Komplexní přístup pro zmírnění dopadů sucha v regionu jižní Moravy. Možnosti financování opatření ke zvýšení retenční schopnosti krajiny

Zranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze

Dotace z OPŽP na protipovodňovou ochranu, hospodaření se srážkovou vodou a zadržení vody v krajině

Zdroje znečištění povrchových vod

Dotační nástroje na realizaci opatření proti suchu. Sucho v kraji praktický seminář pro obce

Optimalizace vodního režimu v krajině. David Pithart, Beleco z.s., Koalice pro řeky z.s.

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha?

Ochrana půdy, vody a krajiny

Grantedu OPŽP

PROGRAM ROZVOJE VENKOVA M01 Předávání znalostí a informační akce

Vodohospodářské důsledky změny klimatu

VODA V KRAJINĚ. Praha, Voda v krajině v kontextu změny klimatu

Vznik půdy. Jak půdu ničíme

koordinátor (řídí práci ve skupině, prezentuje práci skupiny) člen týmu (spolupracuje s koordinátorem a pomáhá jeho činnosti)

Druhy odpadu a jejich třídění

SSOS_ZE_2.10 Degradace půdy, prezentace

VODA V ZEMĚDĚLSKÉ KRAJINĚ

IDEA VS. REALITA HOSPODAŘENÍ S DEŠŤOVOU

Vytápění domácnosti a jeho vliv na ovzduší

ADAPTACE NA KLIMATICKOU ZMĚNU OPATŘENÍ NA ZMÍRNĚNÍ PROJEVŮ ZMĚNY KLIMATU. Vojtěch Lekeš, architekt MSc.

Změna klimatu a zemědělství dopady a adaptace

Ochrana před negativními účinky vod

Obecné požadavky správce kanalizační sítě při HDV Rosypalová H., Fišáková R., úsek koncepce kanalizací a ČOV, Pražská vodohospodářská společnost a.s.

Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa

Plány pro zvládání povodňových rizik. Informační seminář Královéhradecký kraj

Protipovodňová opatření podporovaná z OPŽP

PLÁNOVÁNÍ A NAVRHOVÁNÍ ZELENÉ A MODRÉ INFRASTRUKTURY: JAK TVOŘIT KLIMATICKY ODOLNÉ MĚSTO SUCHO

Vodní režim posttěžební krajiny, ideál a realita. Ivo Přikryl ENKI o.p.s., Třeboň

Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast. PS 2 Životní prostředí. Ing.

PRIORITNI OSA 1: Zlepšovaní kvality vody a snižovaní rizika povodní

Jedna dvě, kytka jde. Cílová skupina: ročník. Potřebný čas: 90 minut (2 vyučovací hodiny s týdenním rozestupem) Trvalé porozumění:

Případová studie: MĚŘÍN

Hospodaření s dešťovými vodami

Název: Lze ukáznit řeku? aneb Co dokáže voda

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP

Materiál číslo: e

významný potenciál v urbanismu a architektuře

Tvorba povrchového odtoku a vznik erozních zářezů

Plán oblastí povodí (POP) Moravy a integrované plánování proklamace a realita. Zdeněk Poštulka Hnutí DUHA FoE ČR

Stručný přehled podpor Přehled dotačních titulů protipovodňové ochrany v ČR

Hydrogeologie a právo k část 5.

Transkript:

Retenční schopnost krajiny envi.stromzivota.sk ENVI-MOBILE: Integration of mobile learning into environmental education fostering local communities development 2014-1-SK01-KA200-000481 ERAZMUS+ Programme Projekt je kofinancován Evropskou unii, z programu Erasmus+. CZ

Cíl aktivity: Navození tématu, případně i ukázka zadržování vody v krajině. EVOKACE KROK 1. Rozdejte žákům obrázky z Přílohy 1 a rozdělte je do skupin (stačí jedna Příloha do skupiny). Pokud se rozhodnete pro žáky místo obrázků z Přílohy 1 použít názorný příklad, před hodinou si připravte květináč s půdou (nebo poproste žáky o pomoc). Květináč si rozdělte na 3 části. První třetinu květináče zhutněte (stačí, když rukou / závažím hlínu přitlačíte) a překryjte nepropustným materiálem, další 1/3 květináče také zhutněte, ale nepřekrývejte. V poslední třetině nechte nakypřenou, nezhutněné půdu (viz. Příloha 1). Na tabuli nebo flipchart nakreslete 4 sloupce podle Přílohy 3. Žáky motivujeme představit si zemi - například obrovské asfaltové parkoviště před nákupním střediskem nebo centrum města (sloupec 1), často ojetou polní cestu (sloupec 2), a například zorané pole (sloupec 3) během silného deště. Zeptejte se žáků, co se podle nich děje se spadlou dešťovou vodou. Jako nápovědu můžete použít některé z uvedených možností v Příloze 2 (pouze pro učitele), pokud žáci nereagují a zkusit je podle nich navést k nápadům. Stačí, když do každého sloupce uvedou alespoň jednu možnost. Představte si zemi, zorané pole, polní cestu a například centrum města nebo obrovské asfaltové parkoviště před nákupním střediskem. Teď si představte, že přijde silný déšť. Co se děje v těchto krajinných prvcích se spadlou vodou? Podívejme se na následující 3 obrázky. / NEBO: Uděláme si malý pokus. V tomto květináči je stejná půda. Jedna jeho část je překryta stavebním materiálem, druhá je silně zhutněná (polní nebo lesní cesta) a třetí je kyprá půda. Podívejte, co se stane, když se polije vodou. Poprosím jednoho zapisovače, který zaznamená vaše postřehy. KROK 2. Diskutujeme s žáky, jak ovlivňuje vegetace na zadržení vody v krajině. Zjištěné skutečnosti se zapíší do čtvrtého sloupce na tabuli. A teď si představte, že v této zemi je i vegetace. Jak ona působí na zadržování vody? Pomůcky: Příloha 2 pro učitele, příloha 3 pro učitele, příp. jedna do skupiny pro zapisování nápadů, Příloha 1 pro každou skupinu / NEBO pokud se rozhodnete pro pokus: květináč naplněný půdou, kus cihly, betonu nebo jiného nepropustného materiálu na překrytí cca 1/3 květináče), tabule a křída nebo flipchart s psacími potřebami a fixy Odhadovaný čas (max. 40 min.): 10 minut Poznámky: Květináč (velikost a tvar) si pro názornou ukázku můžete přizpůsobit podle potřeby. Nejlepší, pokud použijete podlouhlý květináč. Pokud máte květináč malý, použijte na pokus 3 květináče. 2

Cíl aktivity: Seznámení se s problematikou zadržování vody v krajině. Uvědomění si vlivu lidské činnosti na krajinu a místní klima. UVĚDOMĚNÍ KROK 1. Zeptáme se žáků, zda se již setkali s pojmem retenční schopnost krajiny. Nechte je hádat na základě předešlé aktivity, nakonec jim řekněte, že retenční schopnost země je její schopnost zadržovat srážky. Zkuste použít jednoduchý příklad houby, nebo i jiný. Setkali jste se již s pojmem retenční schopnost krajiny? Retenční schopnost země je její schopnost zadržovat vodu, která se v daném území vyskytuje, včetně srážek. Představte si houbu, která je pórovitá. Když ji stlačíme, ponoříme do vody a opět uvolníme - kolik vody vypije? Nebo si představte a porovnejte, jak rychle odtéká voda regulovaným kanálem s hladkým dnem a jak rychle meandrující potokem. Pokud víte, co je retenční schopnost území, dokážete mi říct, co jsme zjistili v úvodu hodiny pokusem / analýzou obrázků z Přílohy 1? KROK 2. Společně si přečtěte text z Přílohy 4. Přečtěte si text z Přílohy 4. Pokud vám něco není jasné, zeptejte se mě. Rozumíte všem pojmům v textu? KROK 3. : Rozdělte žáky na dvě skupiny. Úkolem jedné skupiny bude vypsat co nejvíce faktorů, činností, které snižují retenční schopnost krajiny a druhá skupina se bude snažit vypsat co nejvíce věcí, které podporují a zvyšují retenční schopnost krajiny. Zatímco pracují, na flipchart nebo tabuli nakreslete dva sloupce - jeden pro každou skupinu. Rozdělte se na dvě skupiny. Jedna skupina bude psát na papír co nejvíce faktorů a činností, které snižují retenční schopnost krajiny a druhá skupina se bude snažit vypsat co nejvíce věcí, které podporují a zvyšují retenční schopnost krajiny. 3

UVĚDOMĚNÍ KROK 4. Žáci prezentují svá zjištění, které učitel zapisuje (nebo vybraný žák / zapisovatel) na tabuli nebo flipchart. Následuje diskuse. Tak, poprosím, prezentujte vaše zjištění ze skupiny a jeden z vás / zapisovatel je zapíše na tabuli. diskutujte: Jaké činnosti člověka snižují retenční schopnost krajiny? Jaké činnosti člověka naopak tuto schopnost země zvyšují? Pomůcky: Příloha 4 pro každého žáka / příp. pro dvojice, tabule a křídy / flipchartový papír, fixy, pero a papír pro žáky. Odhadovaný čas (max. 40 min.): 20 minut 4

Cíl aktivity: Aplikace poznatků v praxi. KROK 1. Podívejte se na následující video s ukázkami opatření, které zadržují vodu v zemi a zlepšují nejen mikroklimatické podmínky daného území, ale i podmínky pro biologickou rozmanitost a zdravější prostředí pro člověka (anglický jazyk, trvání 5:30). LINK: https://www.youtube.com/watch?v=xbtrzqqrxu4 Podívejme se teď společně na následující video s ukázkami opatření, které zadržují vodu v zemi a zlepšují nejen mikroklimatické podmínky daného území, ale i podmínky pro biologickou rozmanitost a zdravější prostředí pro člověka. Pokud nebudete rozumět anglicky, nevadí, pozorně sledujte video a určitě porozumíte. REFLEXE KROK 2. Stručně shrňte se žáky opatření z videa a zapište je na tabuli. Vyzvěte žáky, aby přemýšleli nad tím, zda by se podobná opatření nedala aplikovat i v prostředí, ve kterém oni žijí a jak by tato opatření ovlivnila dané území. Která opatření jste rozpoznali na videu? Popřemýšlejte, zda by se podobná opatření nedala udělat i v našem okolí. Jak by ovlivnila toto území? Komu by prospěla? A naopak, uškodila by někomu? Proč se taková opatření nedělají, nebo dělají jen ve velmi malé míře? Které návrhy na opatření v zemi na zvýšení její retenční schopnosti si chcete do budoucna zapamatovat vy sami? Pomůcky: promítací technika, internet, tabule, křída, pero a papír Odhadovaný čas (max. 40 min.): 10 minut Poznámky: Video lze použít v rámci metody CLIL, obrazový materiál je však dostatečně výpovědní i bez porozumění jazyka. 5

Příloha 1 6

Příloha 2 zastavěná plocha zhutněná půda kyprá, nezhutněná půda vegetace voda se nevsákne voda odtéká půda pod ní je suchá dlouhodobě zastavěná půda je mrtvá, téměř bez organismů voda se nevsakuje, nebo se vsakuje jen pomalu voda odtéká může s sebou odnášet půdu (eroze) půda po vyschnutí praská, a tak se přesušuje ješte hlouběji na zhutněné půdě neroste téměř nic voda se rychle vsákne nikam neodtéká, zůstává v krajině při orbě je důležitý směr orby správně po vrstevnici, nesprávně shora dolů a naopak listím chrání půdu před nárazy padajících dešťových kapek v čase lijáků, a tak zabraňuje jejímu zhutnění drží půdu kořeny, zabraňuje tak povrchovému odnosu půdy (erozi) a i rychlému odtoku vody (riziko povodní) absorbuje vodu kořeny Příloha 3 zastavěná plocha zhutněná půda kyprá, nezhutněná půda vegetace 7

Příloha 4 Země má přirozenou schopnost zadržovat vodu. Odborně ji nazýváme retenční schopnost. Samotný charakter krajiny a její hospodářské využití tuto schopnost výrazně ovlivňuje. Mnozí odborníci se shodují v tom, že v posledních desetiletích se výrazně snížila přirozená retenční schopnost povodí a zrychlil se povrchový odtok dešťové vody ze země. Co to znamená? Málokdo si uvědomuje, že se tím zvyšuje riziko a četnost výskytu povodní, ale i výraznějších období sucha. Jak k takovému poklesu retenční schopnosti vůbec dochází? Jednou z hlavních příčin je odstraňování vodozádržných a protierozních prvků v zemi. Jde zejména o odlesňování, vysoušení bažin, rozoráváním mezí (například při velkoplošném pěstování plodin), likvidaci remízků, nesprávnou orbu (kolmo na vrstevnice) nebo o nadměrné odvodnění pozemků v horských oblastech a vrchovinách za účelem rychlého odvedení vody kanály do blízkých vodních toků. Riziko zrychleného povrchového odtoku dešťové vody zvyšuje i lesní těžba. Svážnice a strže po svážení dřeva v lese se jen málokdy vrátí do původního stavu. Urychlují povrchový odtok vody, která odnáší s sebou i půdu. Problémem je i rozšiřování silniční sítě a obchodních center, protože se zvyšuje rozsah zastavěné plochy na úkor zemědělské půdy. Rozloha zastavěné plochy roste i z důvodu výstavby průmyslových výrobních hal. Všechny tyto zásahy do země způsobují změny v odtokových poměrech a zvyšují riziko lokálních povodní. Rychlý povrchový odtok dešťové vody a její nedostatečné vsakování do půdy zároveň způsobuje vysušování země, což vede ke snižování zásob podzemní vody a ke změně mikroklimatu v povodí. Menší zásoby podzemní vody následně způsobují snižování vydatnosti pramenů a změna klimatu navíc vede k extrémnějším projevům počasí (extrémní sucho - extrémní deště), protože voda v zemi je nejlepším termoregulátorem a stabilizátorem mikroklimatu, a tedy i počasí - ať už přímým výparům, nebo přes rostliny. Pokud chceme zlepšit schopnost země zadržovat vodu, musíme do rozhodování zapojit několik kompetentních institucí a zaměřit se na prosazování principu hospodaření s vodou v rámci celého povodí, tedy i mimo koryt řek. Podstatné je změnit dosavadní způsob hospodaření s dešťovou a povrchovou vodou v zemi a respektovat určité zásady. Cílem by mělo být zpomalení odtoku dešťové a povrchové vody v povodí v největším možném rozsahu prostřednictvím různých opatření, vhodných pro konkrétní území (čím více vody se zadrží v území, tím více se zvýší výpar, a tím i ochlazování vzduchu během horkých dnů). Příklady opatření ke zlepšení retenční schopnosti území jsou: obnova ekosystémů mokřadů v zemi (pomohou i malá jezírka, nebo deprese, ve kterých se voda na určitou dobu zadrží), vytvoření mezí a remízků napříč dlouhými svahy polí, budování suchých poldrů (suchá nádrž na zadržování povodňové vlny) a jiných prostor pro občasné rozlití se řeky apod. Při plánování výstavby by se mělo prozkoumat, do jaké míry výstavba přispívá k omezování některých funkcí země - hlavně odtoku a vsakování vody do půdy. Při zástavbě je třeba uvažovat o určité kompenzaci omezených funkcí krajiny - například formou akumulace zachycené vody ze střech, vytvoření ploch zeleně, vytvoření náhradních vodních ploch na podporu výparu vody apod. ZDROJ: http://sombio.stromzivota.sk/vzdelavacie-programy/rozsireny-vzdelavaci-standard-bioprofily/ziva-voda/povodie/ 8