Zhodnocení bonity žadatele o úvěr z pohledu banky

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie Zhodnocení bonity žadatele o úvěr z pohledu banky Diplomová práce Autor: Bc. Jiří Tengler, DiS. Finance Vedoucí práce: PhDr. František Jirásek, CSc. Praha Duben 2015

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Litoměřicích 30. 4. 2015 Jiří Tengler

Poděkování Tímto bych rád poděkoval PhDr. Františku Jiráskovi, CSc. za jeho odborné konzultace, připomínky a náměty k mé diplomové práci. Dále bych rád poděkoval ředitelce pobočky UniCredit Bank V Ústí nad Labem paní Ing. Danuši Kalabisové za poskytnuté materiály a podklady. V Litoměřicích 30. 4. 2015

Anotace Diplomová práce je zaměřena na téma Zhodnocení bonity žadatele o úvěr z pohledu banky. Analyzuje úvěrový proces, časté chyby při vybíraní úvěrů, osobní bankrot a rozbor tří klientů, kteří si osobním bankrotem prošli, nebo mohli projít. V závěru práce jsou popsány výsledky všech analýz a doporučení pro tři výše uvedené klienty. Klíčová slova: úvěr, bonita, banka, insolvence, osobní bankrot, oddlužení Annotation The thesis is focused on the theme Assessment of the Solvency Loan Applicant from the Perspective of banks Analyzes the credit process, common mistakes in choosing loans, personal bankruptcy and analysis of three of the clients who been through personal bankruptcy, or could pass. The final part describes the results of all analyzes and recommendations for the three aforementioned clients. Key words: solvency loan, bank, insolvency, personal bankruptcy, debt reliéf 4

Obsah Úvod... 8 1. Definice bonity... 9 2. Klient banky... 10 2.1. Segmentace klientů banky... 10 2.2. Identifikace klienta... 11 2.3. Průběh identifikace... 13 2.4. Kontrola klienta... 13 2.5. Politicky exponovaná osoba... 14 2.6. Fyzická osoba nepodnikající... 16 2.7. Fyzická osoba podnikající... 16 2.8. Právnická osoba... 17 3. Úvěrové obchody bank... 20 3.1. Úvěry a jejich členění... 20 3.2. Provozní úvěr... 23 3.3. Investiční úvěr... 23 3.4. Hypoteční úvěr... 24 3.4.1. Americká hypotéka... 26 5

3.5. Spotřebitelský úvěr... 27 3.6. Úvěr z kreditní karty... 30 3.6.1. Charge karta... 31 3.6.2. Nákupní úvěrová karta... 31 4. Úvěrový proces... 32 4.1. Úvěrová smlouva... 33 4.1.1. Preambule... 33 4.1.2. Výše úvěru a účel... 34 4.1.3. Úroková sazba... 34 4.1.4. Čerpání úvěru... 34 4.2. Monitorování dodržení podmínek úvěrové smlouvy... 35 5. Osobní bankrot... 35 5.1. Exekuční řízení... 36 5.2. Insolvence... 36 Praktická část... 37 6. Průběh osobního bankrotu... 37 6.1. Zpracování návrhu... 38 7. Časté chyby při rozhodování jaký úvěr si vybrat... 43 8. Občanské sdružení STOP DLUHŮM... 46 6

8.1. Případ Hájková... 47 8.2. Případ Smetana... 48 8.3. Případ Hotovcová... 49 9. Propočet bonity... 51 9.1. Parametry hypotečního úvěru... 52 9.2. Žádost o poskytnutí hypotečního úvěru... 54 9.3. Potvrzení o výši příjmu ze závislé činnosti... 61 9.4. Souhlas se zpracováním osobních údajů a použitím rodného čísla... 62 10. Výstup informací klienta... 65 Závěr... 67 Seznam použité literatury a zdrojů... 69 Seznam použitých obrázků, tabulek a grafů... 70 7

Úvod Tématem diplomové práce je Zhodnocení bonity žadatele o úvěr z pohledu banky. Tuto činnost banky provádějí každý den. Banka tak zjišťuje, jak moc je či není klient pro ni rizikový. Nejen v dnešní době neexistuje nikdo, komu by žádné riziko nehrozilo. Těchto rizik může být opravdu mnoho například ztráta zaměstnání nebo trvalé zdravotní následky. Tato rizika mohou dovést klienta k takovým činům, že si začne půjčovat více a více hlavně u nebankovních institucí a pak zjistí, že splátky jsou vyšší než jeho příjmy. Tito klienti pak žádají o osobní bankrot, a když projdou kritérii, která uvádím v této práci, mají šanci se z dluhů dostat. Cílem práce je analyzovat žadatele o bankovní úvěr, který si prošel osobním bankrotem a jestli takový klient má v budoucnosti možnost získat bankovní úvěr na nový životní start. Vycházím ze své praxe a ze skutečných příběhů klientů, kteří navštívili občanské sdružení, ve kterém pracuji a uvádím ve své diplomové práci. Tyto situace z analyzuji a uvedu zda-li tito tři vybraní klienti mají ještě šanci na nový život bez strachu z exekutorů. Dále se také zaměřuji na chyby, které klienti často dělají při vybírání úvěru a jestli jsou základní nabídky bank dosti transparentní, aby bylo poznat, jak drahý úvěr může ve skutečnosti být, než je uvedeno. Zaměřím se na tři nabídky bankovních úvěrů a analyzuji, jestli jsou v reprezentativních příkladech uvedená veškerá data, která mají být ze zákona uvedena. A pokud bude vše v pořádku, tak pak se budou muset hledat mezery ve finanční gramotnosti. V práci je použita metoda analýzy a syntézy. 8

1. Definice bonity Než začnu řešit problematiku hodnocení bonity klienta u jednotlivých druhů úvěrových obchodů, je třeba definovat, co je bonita klienta a proč ji banky tak důkladně zjišťují. Každý z nás alespoň jednou uvažoval o úvěru od banky nebo jiné bankovní společnosti. Pro mnohé z nás zejména pro mladé lidi je pořád aktuální problém financování bydlení, a to znamená, že se jednou obrátí na banku s žádostí o poskytnutí úvěru. Přestože banky používají lákavou reklamní kampaň a tak lákají klienty na sliby o dostupném získání úvěru, tak ne každému žadateli je tak snadno bankovní úvěr poskytnut. Banka poskytne finanční prostředky jen tomu klientovi, který prokáže dostačující bonitu tím, že přesvědčí banku, že jeho současné a budoucí finanční zdraví mu dovolí dostát veškerým svým závazkům vůči bance. Jednoduše lze bonitu klienta definovat jako schopnost řádně splácet úvěr. Sledování rizika bonity dlužníka má pro banku největší význam, protože špatné řízení tohoto rizika může ve značné míře ohrozit likviditu a rentabilitu banky. Proto je pro banku důležité přijmout taková opatření, aby minimalizovala riziko nesplácení úvěru. K takovým opatřením patří komplexní hodnocení bonity klienta. Při zkoumání žádosti o úvěr banky používají různé způsoby a kritéria hodnocení. Některé banky mají vlastní vnitřní ratingové systémy, které zařazují klienty do různých kategorií a umožňují tak vyhodnotit bonitu klienta. Postup bank při posouzení úvěruschopnosti se zásadně liší podle toho, jestli klientem je subjekt podnikatelský nebo ne podnikatelský. U nepodnikatele v podstatě postačuje rozbor, zda jeho příjmy plynoucí ze všech zdrojů, které má k dispozici, jsou postačující na úhradu všech jeho výdajů včetně budoucích výdajů spojených s přijetím nového úvěru 1. 1 František Pavelka, Dagmar Bardová, Radka Opltová. Úvěrové obchody, Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2002, ISBN 80-7265-037-8 9

2. Klient banky Klientem je každý subjekt, o kterém existuje v bance informace, kterou klient poskytl dobrovolně na základě zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Banka je na základě zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, povinná identifikovat všechny klienty pomocí dokladů o jejich právní subjektivitě. Identifikovat je nutné i takovou osobu, která není vlastníkem účtu nebo která nevyužívá jinou službu a ani není uvedena na tzv. podpisových vzorech k účtům stávajícího klienta banky, ale která žádá o provedení transakce ve výši vyžadované platným právním řádem (např. vkládá hotovost na účet klienta banky, požaduje směnárenské operace atd.). 2 2.1. Segmentace klientů banky Segmentace klientů banky je klíčová nejen pro cílené poskytování produktů, ale také pro zařazení klientů, resp. jejich expozic do jednotlivých kategorií s ohledem na kapitálový požadavek banky. Základním členěním klientů banky je rozdělení na: Fyzické osoby občané. Právnické osoby do této skupiny patří fyzické osoby podnikatelé, právnické osoby a všechny nepodnikatelské subjekty typu právnických osob 3 2 Kolektiv autorů. Bankovnictví, Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2006, ISBN 978-80-7265-099-6 3 Kolektiv autorů. Bankovnictví. 6. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2006. ISBN 80-7265-099-8 10

2.2. Identifikace klienta Identifikace je úkon, který musí vždy předcházet obchodnímu vztahu, jehož předmětem je poskytování produktu nebo služby klientovi. Při identifikaci je Banka povinna zjistit, ověřit a zaznamenat identifikační údaje všech fyzických i právnických osob, které se obchodního vztahu účastní. Identifikace probíhá vždy před navázáním obchodního vztahu, dále vždy před uskutečněním každého bankovního obchodu tedy jednotlivých transakcí v hodnotě převyšující částku 1.000 Euro nebo ekvivalentu v Kč (např. výběr, vklad hotovosti, nákup, prodej šeků a pod.) a v některých dalších situacích stanovených zákonem č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Údaje, které banka zjišťuje při identifikaci jsou: U fyzické osoby nepodnikající: Všechna jména a příjmení Rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození Místo narození Pohlaví Trvalý nebo jiný pobyt Státní občanství U fyzické osoby podnikající: K výše uvedenému navíc též obchodní firma, odlišující dodatek nebo další označení, místo podnikání a identifikační číslo U právnické osoby: Obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení Sídlo Identifikační číslo nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí 11

U osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, údaje fyzické osoby nepodnikající (viz výše) pokud je statutárním orgánem nebo jeho členem právnická osoba, pak údaje v tomto odstavci uvedené Podle již výše zmíněného zákona č. 253/2008 Sb., který v České republice vstoupil v platnost 1. září 2008 o některých opatřeních proti legalizaci výnosu z trestné činnosti a financování terorismu, který stanoví povinnosti bankám identifikovat svoje klienty před uskutečněním jakéhokoli obchodu, pokud převyšuje částku 1.000,- Euro nebo ekvivalentu v Kč. Bez ohledu na tento limit identifikuje každá banka svého klienta vždy, pokud se jedná o: Podezřelý obchod Uzavření smlouvy o účtu, vkladu na vkladní knížce nebo na vkladním listu nebo o sjednání jiné formy vkladu Uzavření smlouvy o nájmu bezpečnostní schránky Vznik obchodního vztahu Výše zmíněný zákon stanoví následující rozsah údajů, kterými jsou banky povinné identifikovat svoje klienty: U fyzických osob: Identifikační údaje z průkazu totožnosti (pokud jsou v něm uvedeny) Doba platnosti průkazu totožnosti Druh a číslo průkazu totožnosti, stát, popř. orgán, který jej vydal Současně banka musí ověřit shodu podoby s vyobrazením v průkazu totožnosti. U právnických osob: Identifikační údaje z dokladu o existenci právnické osoby a v rozsahu podle výše uvedené odrážky provede identifikaci fyzické osoby, která jedná jejím jménem v daném obchodu; je-li statutárním orgánem, jeho členem nebo skutečným majitelem této právnické osoby jiná právnická osoba, banka musí zaznamenat i její identifikační údaje 12

2.3. Průběh identifikace Na vlastním dokumentu banky, se v případě identifikace fyzických osob jmenuje Identifikační karta klienta a jeho součástí je také Poučení o zpracování osobních údajů. Fyzická osoba při identifikaci předkládá průkaz totožnosti, právnická osoba předkládá doklad prokazující právní existenci subjektu. Banka je oprávněna pořizovat kopie dokladů předložených při identifikaci. Kopii průkazu totožnosti pořizuje Banka jen se souhlasem jeho držitele, v případě nesouhlasu provádí opis údajů do Identifikační karty. Identifikace fyzické osoby probíhá vždy za její fyzické přítomnosti. Zákon umožňuje následující varianty náhradního provedení identifikace: Vzdáleným zprostředkovaným způsobem, kdy identifikaci pro Banku provádí notář Převzetí identifikace od jiné právnické osoby při splnění pravidel daných zákonem Detaily provedení identifikace náhradním způsobem klientovi na požádání rádi sdělí pracovníci banky. Banka nesmí vstoupit do smluvního vztahu s klientem, který se odmítl podrobit identifikaci, ani takovému klientovi nesmí realizovat obchod, poskytnout jakýkoli produkt či službu. 2.4. Kontrola klienta Kontrola klienta je postup, který je bance uložen zákonem č. 253/2008 Sb. a vyhláškou ČNB č. 281/2008 Sb. Banka musí zjišťovat údaje nezbytné pro posouzení možného rizika legalizace výnosů z trestné činnosti tzv. praní špinavých peněz a financování terorismu. Cílem kontroly u klienta je: Získat informace o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu Zjistit skutečného majitele klienta, pokud klientem je právnická osoba Získat informace potřebné pro provádění průběžného sledování obchodního vztahu včetně přezkoumávání obchodů prováděných v průběhu daného vztahu za účelem 13

zjištění, zda uskutečňované obchody jsou v souladu s tím, co banka ví o klientovi a jeho podnikatelském a rizikovém profilu Přezkoumat zdroje peněžních prostředků klienta Kontrola klienta probíhá v závislosti na typu klienta, typu obchodního vztahu, produktu nebo poskytovaném obchodu. Klient je bankou individuálně vyzván k poskytnutí konkrétních podkladů za účelem provedení kontroly klienta. Klient může být například vyzván ke sdělení původu finančních prostředků, kterými disponuje, případně při hotovostní transakci může být klient vyzván k předložení písemného dokladu prokazujícího původ předmětných finančních prostředků. Klient je povinen poskytnout bance informace, které jsou pro provedení kontroly klienta nezbytné, včetně předložení příslušných dokladů. Banka je oprávněna pro účely kontroly klienta pořizovat kopie takových dokladů. Banka nesmí vstoupit do smluvního vztahu s klientem, který jí neposkytl dostatečnou součinnost pro provedení kontroly klienta, ani takovému klientovi nesmí realizovat obchod, poskytnout produkt či službu. Stejně banka postupuje i v případě, kdy není možné klienta za účelem provedení kontroly kontaktovat. 2.5. Politicky exponovaná osoba Politicky exponovanou osobou se rozumí fyzická osoba, která je ve významné veřejné funkci s celostátní působností, a to po dobu výkonu této funkce a dále po dobu jednoho roku po ukončení výkonu této funkce, a která má bydliště mimo Českou republiku, nebo takovou významnou veřejnou funkci vykonává mimo Českou republiku. Jako je například: Hlava státu nebo předseda vlády, ministr, náměstek nebo asistent ministra Člen parlamentu Člen nejvyššího soudu, ústavního soudu nebo jiného vyššího soudního orgánu, proti jehož rozhodnutí obecně až na výjimky nelze použít opravné prostředky Člen účetního dvora, člen vrcholného orgánu centrální banky Vysoký důstojník v ozbrojených silách nebo sborech Člen správního, řídicího nebo kontrolního orgánu podniku ve vlastnictví státu 14

Velvyslanec nebo fyzická osoba, která obdobné funkce vykonává v orgánech Evropské unie nebo jiných mezinárodních organizací Politicky exponovanou osobou je také fyzická osoba, která: Je k osobě uvedené v předchozím odstavci ve vztahu manželském, partnerském anebo v jiném obdobném vztahu nebo ve vztahu rodičovském Je k osobě uvedené v předchozím odstavci ve vztahu syna nebo dcery nebo je k synovi nebo dceři osoby uvedené v předchozím odstavci osobou ve vztahu manželském (zeťové, snachy), partnerském nebo v jiném obdobném vztahu Je společníkem nebo skutečným majitelem stejné právnické osoby, popřípadě svěřenectví nebo jiného obdobného právního uspořádání podle cizího právního řádu, jako osoba uvedená v předchozím odstavci, nebo je o ní bance známo, že je v jakémkoli jiném blízkém podnikatelském vztahu s osobou uvedenou v předchozím odstavci, nebo Je skutečným majitelem právnické osoby, popřípadě svěřenectví nebo jiného obdobného právního uspořádání podle cizího právního řádu, o kterém je známo, že bylo vytvořeno ve prospěch osoby uvedené v předchozím odstavci 15

2.6. Fyzická osoba nepodnikající Je osoba v pracovním nebo jiném poměru, dále jsou to studující, důchodci a další osoby, které nepodnikají na základě živnostenského zákona nebo nejsou jednatelé právnických osob, společností s ručením omezeným nebo akciových společností. S tímto pojmem se setkáváme při uplatňování nového Insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb., který je účinný od 1.1.2008 a který umožňuje vyhlásit osobní bankrot i na fyzickou osobu - nepodnikatele, při řešení jeho úpadku. Hlavním identifikačním údajem fyzické osoby občana je příslušný doklad totožnosti (občanský průkaz, pas). 2.7. Fyzická osoba podnikající Je osoba, která samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Jeho širší definici nalezneme v 420-435 nového Občanského zákoníku. Do této kategorie se řadí i živnostníci (vlastníci živnostenského oprávnění) i osoby samostatně výdělečně činné bez živnosti. Samostatná činnost, dříve označovaná jako podnikání nebo samostatná výdělečná činnost, je činnost občana stáří alespoň 18 let za účelem samostatného a nezávislého výdělku na své jméno a svůj účet. Podle 7 zákona o daních z příjmů příjmy z podnikání jsou příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství příjmy ze živnosti příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku 16

2.8. Právnická osoba Bývá většinou skupina lidí, pokud splní podmínky dané zákonem (registrace v obchodním rejstříku atd.). Právnická osoba (tedy nikoliv každý její jednotlivý člen) jako celek je schopná vlastním jménem vstupovat do právních vztahů a brát na sebe práva a povinnosti. Právnické osoby mohou být společníky v jiných právnických osobách. Ve jmenovitých případech může právnickou osobu tvořit jediný člověk (u společnosti s ručením omezeným) nebo jediný společník - právnická osoba (u akciové společnosti). Podle toho se rozlišují: Společenství osob neboli korporace, jež tvoří sdružení fyzických osob - např. obchodní společnost, družstvo, spolek. Práva a závazky sdružení nejsou právy a závazky jeho jednotlivých členů. Korporace vystupuje v právních vztazích jako samostatná, od svých členů odlišná bytost Společenství věcí, majetku. Mají-li peněžní podstatu, nazývají se nadace nebo fondy. Jsou-li jejich podstatou nějaká majetková zařízení, např. budovy, Jmenují se podniky, ústavy apod. Nadace se zřizují zejména k humanitním cílům a k podpoře duchovních hodnot Společenství právnických osob. Právnické osoby se mohou sdružovat a vytvářet k ochraně svých zájmů nebo k dosažení jiných účelů další právnické osoby, které se nazývají sdružení. Sdružení jedná a vystupuje v právních vztazích samostatně a nezávisle na právnických osobách, které jsou jeho členy Právnickými osobami jsou pouze takové organizace, které vznikly zákonným způsobem. Většinou vznikají na základě písemných smluv nebo zakládacích listin zápisem do evidence, tj. do obchodního nebo jiného rejstříku. Zanikají výmazem z této evidence, zpravidla po likvidaci. 17

Při zavírání jakékoli smlouvy bude banka od podnikatelských subjektů vyžadovat jeden z následujících dokladů. Níže je uveden přehled o příslušných dokladech o právní způsobilosti nejčastějších typů klientů. Přehled o příslušných dokladech o právní způsobilosti Typ podnikatele Doklad o právní subjektivitě Obchodní společnost (např. Akciová společnost) Výpis z obchodního rejstříku Fyzická osoba podnikatel Výpis z obchodního rejstříku, Živnostenský list, Osvědčení, které nahrazuje Živnostenský list, Koncesní listina Auditor Vysvědčení komory auditorů ČR Soudní exekutoři Jmenovací dekret Ministerstva spravedlnosti ČR Lékaři Osvědčení příslušné lékařské komory ( např. České stomatologické komory nebo komory veterinárních lékařů) Autorizovaní architekti, autorizovaní inženýři Živnostenské oprávnění nebo osvědčení o autorizaci, které vydala Česká komora architektů nebo Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě 18

Podnikatel provozující nestátní zdravotní zařízení Rozhodnutí o registraci nestátního zdravotnického zařízení, které vydal příslušný krajský úřad, magistrátní úřad nebo Ministerstvo zdravotnictví ČR a Osvědčení příslušné lékařské komory Zprostředkovatele zaměstnání Rozhodnutí, které vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR k výkonu zprostředkování zaměstnání za úhradu pro české občany na území České republiky Církevní školy Rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR o zařazení do sítě škol nebo rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ČR o zařazení do sítě škol pro soukromé střední školy a zřizovací listina a jmenovací dekret ředitele školy Nadace a nadační fondy Výpis z nadačního rejstříku vedeného u rejstříkového soudu Příspěvkové organizace Zřizovací listina Společenství vlastníků (bytových) jednotek Výpis z rejstříku společenství vlastníků jednotek Tabulka č. 1 - Přehled o příslušných dokladech o právní způsobilosti Zdroj: SIDORENKO, Tatiana. Bonita klienta. Praha, 2010. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha, Katedra finančních obchodů. 19

3. Úvěrové obchody bank Úvěrové produkty bank představují u univerzálních bank obvykle podstatnou část aktiv. Z toho vyplývá význam těchto produktů pro výnosy banky, na druhé straně ovšem i význam úvěrových produktů je zcela zásadní i z hlediska rizik banky. 4 Bankovní úvěr můžeme definovat jako časově omezené, úplatné přenechání peněz obchodní bankou jejím klientům k volnému nebo smluvně vázanému použití. 5 Základem úvěrového vztahu mezi klientem a bankou je úvěrová smlouva. Pokud příslušný výbor banky schválí žádost klienta o úvěr, nabídne mu k podepsání úvěrovou smlouvu. Úvěrová smlouva musí mít vždy písemnou formu. Součástí úvěrové smlouvy jsou další dokumenty a přílohy, které jsou podrobněji rozepsané v praktické části. 3.1. Úvěry a jejich členění Úvěry, které dnes poskytuje obchodní banka, se mohou mezi sebou výrazně odlišovat. V bankovní praxi jsou různé typy úvěrů obvykle zařazeny do jednotlivých skupin, což pomáhá bankám při stanovení podmínek jejich poskytování a čerpání, a také při stanovení požadavků banky na bonitu žadatele. Rozdělení úvěrů do jednotlivých skupin umožňuje bankám lépe ohodnotit řadu specifik těchto úvěrů a správně ocenit rizika, která jsou s nimi spojena. Úvěry se mohou členit podle různých hledisek. Základní struktura členění úvěrů nejčastěji vypadá takto: Účelu o Provozní úvěr o Investiční úvěr o Hypoteční úvěr 4 Petr Dvořák. Bankovnictví pro bankéře a klienty, Linde, 2005, ISBN 80-7201-515-X 5 Kolektiv autorů. Bankovnictví, Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2006, ISBN 978-80-7265-099-6 20

o Hypoteční úvěry pak lze rozdělit na účelové a neúčelové např. americká hypotéka o Spotřební úvěr o Úvěr z kreditní karty Doby splatnosti (časové hledisko) o Krátkodobý (do 1 roku) o Střednědobý (od 1 roku do 5 let) o Dlouhodobý (nad 5 lety) Zajištění úvěru o Krytý (podle druhu zajištění lze dále dělit na krytý osobním zajištěním nebo krytý reálným zajištěním) o Nekrytý Měny o V domácí měně o V cizí měně Odvětví, kde působí příjemce úvěru o Vnitřní obchod o Zahraniční obchod o Zemědělství o Průmysl o Stavebnictví o Zdravotnictví o Počítačové technologie atd. Metody úvěrování o Jednorázové poskytnutí o Kontokorentní o Revolvingový 21

Právního postavení příjemce úvěru o Soukromá fyzická osoba a domácnost o Podnikatelský subjekt o Veřejné instituce Dále lze úvěry dělit i podle dalších hledisek např. podle čerpání (jednorázové, postupné), podle frekvence splácení (měsíční, čtvrtletní ) atd. Všechny uvedené kategorie se mohou mezi sebou navzájem kombinovat. Podle těchto kriterií jsou potom jednotlivým typům úvěrů přiřazeny různě vysoké úrokové sazby a např. také různé požadavky na zajištění úvěru. Při nižších částkách nemusí banka požadovat žádné jištění, při vyšších částkách je jištění úvěru povinné. Dále v teoretické části své diplomové práci definuji nejrozšířenějších typů úvěrů, které nabízejí obchodní banky. Především se zaměřuji na charakteristické rysy jednotlivých úvěrů, způsoby jejich poskytování a čerpání a požadavky bank na bonitu žadatele. 22

3.2. Provozní úvěr Provozní úvěry mají podobu revolvingových úvěrů, které jsou vedeny na zvláštním úvěrovém účtu. Úvěr je splácen v předem dohodnutých intervalech. Doba splatnosti je obvykle do jednoho roku, mnohé banky ji ale umožňují prodloužit. Někdy je provozní úvěr zřízen k firemnímu účtu formou kontokorentu. Minimální výše sjednatelného provozního úvěru se pohybuje v řádu statisíců korun. Jednotlivé banky ale mají u těchto úvěrů často velmi rozdílné podmínky. Provozní úvěry slouží k financování běžného provozu firmy, jsou jimi financovány zejména krátkodobé obchodní pohledávky a zásoby. K financování dlouhodobějších projektů je vhodnější zvolit např. investiční úvěry, které jsou uvedeny v následující kapitole. Za zřízení se obvykle platí částka v řádu několika tisíců korun, v některých případech bývá zdarma, ale vyskytují se i jiné možnosti. Výše úročení bývá individuální a závisí mimo jiné na bonitě firmy, jako ostatně vše, co se týká provozních úvěrů. 3.3. Investiční úvěr Ke skupině investičních úvěru lze zařadit úvěry konsorciální a syndikátní, které se používají při požadavcích klientů na objemově velké financování. Konsorciální úvěr je úvěr poskytnutý na základě úvěrové dohody mezi vypůjčovatelem a skupinou bank (konsorciem). Konsorcium bank je vytvořeno na základě smlouvy o sdružení. Banka, která byla zvolená do čela konsorcia, zastupuje ostatní banky. Syndikát je pevnější propojení skupiny zainteresované skupiny bank. Často jde o propojení založené na vzájemných kapitálových účastech. 6 6 Zbyněk Kalabis. Bankovní služby v praxi, Computer Press, a.s., 2005, ISBN 80-251-0882-1 23

Investiční úvěr lze zpravidla vyjádřit jako účelovou půjčku, kterou poskytne banka firmě za účelem nákupu nebo renovace nějakého dlouhodobého aktiva např. modernizaci strojového zařízení nebo nákup nemovitosti. Splatnost takovéhoto úvěru může být až v desítkách let. Tento druh úvěru se nehodí pro financování krátkodobého výpadku cash flow za tímto účelem je vhodnější použít kontokorent, provozní úvěr nebo charge kartu. V poslední době přestává platit pravidlo, podle kterého banky poskytují úvěry pouze svým klientům, a proto se klient může zkusit obrátit na jakoukoliv. Výhodnější pro klienta ovšem bude spolupráce s bankou, kde má firma již veden účet. Banka bude požadovat poměrně značné množství dokumentů, které budou mapovat bonitu firmy, tedy její schopnost v budoucnu splácet. Náklady na investiční úvěr mohou být různé a mohou se značně lišit, protože banky v tomto případě volí značně individuální přístup, od kterého se odvíjí poplatek za vyřízení úvěru, který bývá stanoven jako určité procento z půjčené částky s maximálním horním limitem v řádu tisíců korun. Úroková míra je také značně odlišná, výhodnější bude klientovi nabídnuta pravděpodobně u banky, kde má otevřen již účet, a tak banka zná lépe jeho bonitu. Dohodnout se lze jak na fixní, tak na pohyblivé úrokové míře. Úvěr bývá splácen měsíčně či čtvrtletně, někdy i pololetně.. 3.4. Hypoteční úvěr Hypoteční úvěr je úvěr, jehož splacení včetně příslušenství je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, i rozestavěné. Úvěr se považuje za hypoteční úvěr dnem vzniku právních účinků zástavního práva. Pro účely krytí hypotečních zástavních listů lze pohledávku z hypotečního úvěru nebo její část použít teprve dnem, kdy se emitent hypotečních zástavních listů o právních účincích vzniku zástavního práva k nemovitosti dozví. 7 Hypoteční úvěr patří k nejstarším druhům bankovních úvěrů, jejichž splácení je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, což je také jejich hlavním znakem. Hypoteční úvěr je poskytován na koupi nebo výstavbu nemovitostí, opravu či modernizaci, její rekonstrukci, 7 Zákon o dluhopisech č. 190/2004 Sb., který vstoupil v platnost dnem vstupu ČR do EU, tj. 1. 5. 2004 24

koupi podílu nemovitosti za účelem vypořádání dědických a spoluvlastnických nároků nebo za účelem splácení dříve poskytnutých krátkodobých a střednědobých úvěrů, které byly použity k investicím do nemovitostí. Toto z něj činí úvěr vysoce účelový. Účely hypotečního úvěru mohou být následovné: Koupě nemovitosti do osobního vlastnictví (bytu, rodinného domu, stavebního pozemku) Financování výstavby nemovitosti, případně i nástavby, vestavby, přístavby Financování rekonstrukcí, modernizace a oprav nemovitosti Koupě podílu nemovitostí za účelem vypořádání spoluvlastnických, dědických podílů, společného jmění manželů Koupě družstevního podílu a úhrada členského podílu Zpětné proplacení vlastních finančních prostředků investovaných do nemovitosti Refinancování stávajícího účelového úvěru od banky či stavební spořitelny, který byl použit na investici do nemovitosti Náklady mohou být vzhledem k zástavě nemovitosti nižší, než u většiny ostatních úvěrů. Úroková sazba je zpravidla pohyblivá, ale je možno ji na dobu 1 až 10 let zafixovat. Co se týká poplatků, tak největší poplatek si banky účtují za zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr. Poplatek bývá určen obvykle procentem z požadované výše úvěru se stanovenou minimální a maximální částkou. Mohou k němu být přičteny příplatky za expresní zpracování úvěru apod. Poplatek je jednorázový a nevratný a to i v případě zamítnutí žádosti. Samozřejmostí je odhad nemovitosti, jehož cena je odvislá od hodnoty zastavované nemovitosti. Odhad si klient platí sám a odhadce je přidělen bankou, která hypotéku poskytuje. Pokud je úvěr přidělen, platí se měsíční poplatek za vedení úvěru, popřípadě poplatek za změnu podmínek úvěru. Nemovitost, na kterou je hypoteční úvěr poskytnut, musí být pojištěna, což s sebou nese další náklady. Podle zákona lze hypoteční úvěr splácet 5 až 30 let. Většina bank omezuje horní hranici na 20 let, neboť jen na tuto dobu stát poskytuje finanční podporu hypoték. 25

3.4.1. Americká hypotéka Americká hypotéka se nachází někde mezi klasickou hypotékou a spotřebitelským úvěrem. Patří mezi neúčelové úvěry a je vhodná na zajištění větších výdajů bez nutnosti dokládat na co byly vynaložené prostředky použity. Peníze z americké hypotéky tedy klient může použít, na co chce, stejně jako u klasického spotřebitelského úvěru. Častým případem kdy klienti používají americkou hypotéku, je koupě automobilu, vyrovnání svých předchozích dluhů, koupi družstevního bytu nebo vypořádání závazků v rodině. Americkou hypotéku najdeme v nabídce téměř všech bankovních domů. Ačkoliv je americká hypotéka, zejména v USA, naprosto běžným a velmi využívaným produktem, v České republice ji do nedávna nabízelo pouze několik málo bankovních institucí. Tato situace se ale v poslední době rychle změnila a tak dnes tuto hypotéku můžeme získat prakticky v kterékoliv bance i u nás. K čerpání americké hypotéky bude klient potřebovat nemovitost, kterou zastaví ve prospěch věřitele. Tato nemovitost by měla mít hodnotu přibližně o třetinu větší, než je požadovaná částka, a to z důvodu, že naprostá většina bank poskytuje u americké hypotéky prostředky maximálně do výše 70% hodnoty zastavené nemovitosti. Při žádosti o americkou hypotéku si nejprve klient určí, v jaké výši chce hypotéku čerpat a jak dlouho ji budete splácet. Americké hypotéky jsou většinou nabízeny od 150.000,- Kč do několika milionů, záleží na hodnotě zastavené nemovitosti. Doba splácení je možná v rozmezí jednoho roku až dvaceti let. Možnost poměrně dlouhé doby splácení je právě jednou z výhod americké hypotéky, většina standardních úvěrů má totiž splatnost maximálně do deseti let. Dále si také klient může zvolit délku fixace úrokové sazby, stejně jako u klasické hypotéky. V závislosti na výši požadované částky bude banka od klienta také požadovat, případně nepožadovat, znalecký posudek k určení hodnoty zastavené nemovitosti. Většinou není potřeba u menších úvěrů do výše 500.000,- Kč, záleží však na každé bance zvlášť, jak přísně má nastaveny podmínky. Pokud banka znalecký posudek od klienta vyžadovat nebude, pak jen klient dodá pár fotografií nemovitosti, většinou jednu fotografii celé nemovitosti z venku a několik interiérových. Dále si klient musí připravit také na složení poplatku za vyřízení 26