Podnikatelský záměr Vybudování solární elektrárny Business plan Construct of solar generating station

Bankovní institut vysoká škola Praha Podnikatelský záměr Vybudování solární elektrárny Business plan Construct of solar generating station Diplomová práce David Ölveczky březen 2009

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a účetnictví Podnikatelský záměr Vybudování solární elektrárny Vyhodnocení investičního záměru Diplomová práce Autor: David Ölveczky Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Tomáš Marek Praha leden 2009

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně pod vedením Ing. Tomáše Marka a řádně jsem uvedl všechny tištěné a elektronické zdroje. V Praze dne 15.3.2009... David Ölveczky

Poděkování Na tomto místě bych velice rád poděkoval Ing. Tomášovi Markovi za jeho ochotu pomoct při zpracovávání této práce a také za jeho cenné rady. Také bych rád poděkoval panu Doleţalovi, který je vlastníkem solární elektrárny HABUŠ, a který mi byl velice nápomocen v otázkách praktické části mé diplomové práce a bez kterého by tato práce nemohla vzniknout.

Anotace práce Tato diplomová práce zpracovává téma posouzení investičního záměru na výstavbu solární elektrárny. První kapitola se zabývá vymezením problematiky procesu přípravy a realizace podnikatelského záměru. Obsahuje základní informace jako charakteristika projektu, rozsah, umístění atd. Druhá kapitola se věnuje technicko-ekonomické studii projektu, pro kterou se pouţívá výraz tzv. feasibility study. Jedná se o náplň a metodiku zpracování podnikatelských záměrů a jejich následné vyuţití. Třetí kapitola pojednává o problematice finančního vyhodnocení. Má za úkol stanovit kriteriální ukazatele a provést jejich výpočet.. Nejdůleţitější částí této kapitoly je samotné vyhodnocení rentability projektu, které bylo provedeno nástrojem Czech Investu tzv. finanční kalkulačkou. Následující kapitola se zabývá analýzou rizik. Jedná se zejména o identifikaci, klasifikaci a řízení rizik. Zároveň se tato kapitola zabývá opatřeními na jejich sníţení. Závěrečná kapitola obsahuje celkové shrnutí problematiky včetně doporučení pro realizaci zamyšlení nad moţným budoucím vývojem. Klíčová slova : fotovoltaika, podnikatelský záměr, energie, rentabilita, hodnota, investice This diploma work deals with thema of assessment of business plan for power station conctruction. First chapter handles with thema qualification of process preparation and realization of business plan. It contains basic information such as project characteristic, extent, placing etc. Further in this diploma work is an impact analyse of realization of this project and his beneficiary. Second chapter pursues of feasibility study. It treats about the fill and methodology of working out of business plans and its further use. Third chapter enlarges to problems of financial analysis. Its goal is set criteria indicators and make its calculation. At the same time it contains a sensitiveness analyse. The most important part of this chapter is evaluation of project profitability. Following chapter is about risks analyse which are involved in this project. It threats especially about identification, clasification and risk management. Also I handle here with step of its elimination. This chapter contains total project risk evaluation too. Final chapter includes general summary of this theme included recomandation for realization of this business plan power solar station construction and brown study of its possible future development.

Obsah Úvod... 8 1 Proces přípravy a realizace podnikatelského záměru výstavba solární elektrárny... 9 1.1 Úvod... 9 1.1.1 Název projektu... 9 1.1.2 Předkladatel projektu... 10 1.1.3 Právní forma... 10 1.1.4 Hlavní cíle a zaměření projektu... 10 1.1.5 Současné vyuţití pozemku... 12 1.2 Investor, vlastník, provozovatel... 14 1.3 Velikost projektu... 15 1.4 Lokalizace projektu... 15 1.5 Charakteristika projektu... 15 1.6 Etapy projektu... 17 1.6.1 Předinvestiční fáze... 17 1.6.2 Investiční fáze... 17 1.6.3 Provozní fáze... 19 1.6.4 Fáze poprovozní... 20 1.7 Vymezení sfér dopadu projektu a beneficientů... 20 1.7.1 Veřejný sektor... 21 1.7.2 Občané, pracovní trh a nezaměstnanost... 21 1.7.3 Podnikatelská sféra... 21 1.7.4 Ţivotní prostředí... 22 2 Problematika technicko-ekonomické studie tzv. feasibility study... 23 2.1 Náplň technicko-ekonomické studie... 23 2.2 Metodika zpracování analýzy trhu a marketingové strategie... 23 2.2.1 Marketingový výzkum ( analýza trhu a poptávky )... 24 2.2.2 Nástin strategie projektu... 25 2.2.3 Marketingový mix... 26 2.2.4 Marketingové náklady a výnosy projektu... 26 2.3 Aplikace metodiky během přípravy projektu... 27 5

2.3.1 Financování výstavby fotovoltaických elektráren... 27 2.3.2 Charakteristika produktu... 30 2.3.3 Analýza trhu a poptávky... 32 2.3.4 Stanovení prodejní ceny... 34 2.3.5 Citlivost poptávky na cenu, distribuce, odbyt a uvedení na trh, charakteristika spotřebitelů... 36 2.3.6 SWOT analýza... 37 2.3.7 Reklama, propagace... 39 2.4 Umístění výrobní jednotky... 40 2.5 Technologie a výrobní zařízení... 42 2.5.1 Fotovoltaický jev... 42 2.5.2 Výrobní jednotka... 43 Prvky fotovoltaických elektráren... 43 2.6 Pracovní síly ( lidské zdroje)... 47 2.7 Plán realizace projektu... 47 2.8 Legislativa... 50 2.8.1 Oblast obnovitelných zdrojů energie upravují následující zákony a vyhlášky... 50 2.8.2 Ostatní související dokumenty... 50 2.9 Daňové aspekty... 51 3 Finanční vyhodnocení... 52 3.1 Předpoklady a postupy... 52 3.2 Popis kriteriálních ukazatelů... 52 3.3 Stanovení diskontní sazby... 54 3.4 Náklady a přínosy v podobě hotovostních toků... 55 3.4.1 Oceněné náklady a přínosy... 55 3.4.2 Neoceněné náklady a přínosy... 55 3.5 Hodnocení ekonomické rentability projektu... 56 3.5.1 Výpočet kriteriálních ukazatelů... 56 3.5.2 Celkové zhodnocení ekonomické rentability projektu... 57 3.5.3 Vyhodnocení projektu... 57 4 Analýza rizik... 59 4.1 Pojetí rizika, klasifikace rizika... 59 4.1.1 Pojetí rizika... 59 6

4.1.2 Klasifikace rizika... 60 4.2 Řízení rizika... 64 4.3 Analýza citlivosti... 64 4.4 Odolnost projektu... 65 4.5 Flexibilita... 66 4.6 Opatření na sníţení rizika... 66 4.6.1 Povaha opatření na sníţení rizika... 66 4.6.2 Opatření zaměřená na příčiny rizika... 67 4.6.3 Opatření na sniţování nepříznivých dopadů rizika... 68 4.6.4 Náklady protirizikových opatření a sekundární rizika... 71 5 Závěrečná doporučení... 72 6 Závěr... 73 7 Seznam použité literatury... 75 8 Seznam tabulek... 76 9 Seznam obrázků... 77 10 Seznam internetových zdrojů... 78 11 Přílohy... 79 7

Úvod Tato diplomová práce se bude zabývat problematikou investičního záměru výstavby solární elektrárny. Neustálé zvyšovaní cen energií mě přivedlo k myšlence komerčně vyrábět elektrickou energii z obnovitelných zdrojů. V našich podmínkách lze elektrickou energii vyrábět několika způsoby. Nabízí se vyuţití vodní, větrné, sluneční energie nebo zařízení spalující biomasu. Mě osobně významně zaujala výroba elektrické energie ze slunečního zařízení. Tento způsob výroby patří z hlediska ţivotního prostředí k nejčistším a nejšetrnějším a zároveň se mi jako investorovi jeví nejvýhodnější, protoţe v rodině vlastníme pozemek na Moravě blízko Brna, který se jeví z hlediska umístění solární elektrárny jako vhodné místo. Tento pozemek je předmětem této práce. Výroba elektrické energie tímto způsobem tolik nenarušuje ráz krajiny jako je to v případě větrných elektráren. Technická řešení pro vyuţití tohoto zdroje energie jsou jiţ v dostatečné podobě k dispozici. Objem výroby lze na základě statistických údajů poměrně dobře dlouhodobě predikovat. Tyto provozy se vyznačují nenáročností provozu. Zároveň se domnívám, ţe tyto technologie mají obrovský růstový potencionál. Fotovoltaika by se měla stát významným prvkem trvale udrţitelného energetického systému s minimálními dopady na ţivotní prostředí. Cílem této diplomové práce je posoudit celkovou výhodnost investiční záměru na výstavbu solární elektrárny. Zcela zásadní pro toto posouzení je finanční kalkulačka společnosti Czechinvest, která je volně k dispozici na webových stránkách této instituce. Zároveň chci získat praktické zkušenosti se samostatným vypracováním podnikatelského záměru. V neposlední řadě si chci utřídit fakta a znalosti, které jsem získal za dobu, po kterou se této problematice věnuji. Výpočty provedené v této práci vychází z dat, které jsem získal od pana Doleţala, který je majitelem solární elektrárny HABUŠ. Firma, která je v této práci uvedena, a která je nositelem tohoto projektu, je zcela fiktivní. 8

1 Proces přípravy a realizace podnikatelského záměru výstavba solární elektrárny 1.1 Úvod Mezi základní formy naplňování zvolené podnikatelské strategie firmy patří příprava a realizace podnikatelských projektů. Jedním z důleţitých aspektů pro dosaţení podnikatelského úspěchu je právě kvalitní příprava těchto projektů. Příprava podnikatelského projektu je velmi časově náročná a poţadavky na potřebné znalosti jsou značné. Bez těchto činností je velmi obtíţné dosáhnout poţadované kvality projektu. Proces přípravy a realizace podnikatelského záměru lze od identifikace určité základní myšlenky projektu aţ po uvedení do provozu rozdělit do tří po sobě následujících fází 1 : předinvestiční investiční provozní ( operační ) 1.1.1 Název projektu Investorem obchodní společnosti bylo rozhodnuto, ţe společnost bude mít obchodní název SOLAR POWER s.r.o., investor má zájem o to, aby z jiţ samotného názvu jasně vyplývalo, v jakém oboru společnost vyvíjí své aktivity. Samotný název tohoto projektu vybudování solární elektrárny Brno/Modletice. Tomuto účelu bylo rovněţ přizpůsobeno logo společnosti, které představuje obrázek na následující straně. 1 J.Fotr Podnikatelský plán a investiční rozhodování, Praha 1995, Grada Publishing 9

Obrázek č. 1: Logo společnosti 2 1.1.2 Předkladatel projektu Předkladatelem tohoto projektu je společnost SOLAR POWER s ručením omezeným. 1.1.3 Právní forma Společníci se dohodli, ţe z hlediska charakteru předmětu podnikání a z důvodů vysoké finanční náročnosti projektu bude mít společnost právní formu jako společnost s ručením omezeným. 1.1.4 Hlavní cíle a zaměření projektu Součástí cílů a zaměření projektu jsou : cíle všeobecné cíle specifické předmět projektu 2 Zdroj : http://metacosm.com/cgi-bin/re3port/download/earth.sunrise.test.02.jpg, grafické úpravy : vlastní 10

1.1.4.1 Cíle všeobecné Realizací projektu dojde ke zvýšení podílu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Zároveň dojde ke zvýšení objemu přímých investic pro rozvoj budování obnovitelných zdrojů energie, k ochraně ţivotního prostředí a v malé míře i vytvoření nových pracovních příleţitostí. Všeobecně lze ovšem jakýkoliv podnikatelský projekt chápat zejména jako investiční příleţitost, jejímţ cílem je zhodnocení vloţených prostředků. 1.1.4.2 Specifické cíle vyuţití energetického potencionálu regionu zvýšení ochrany ţivotního prostředí realizace tohoto projektu svým způsobem podporuje ochranu ţivotního prostředí, protoţe vyprudokovaná elektrická energie získaná ze slunečního záření ušetří nemálé mnoţství na emisích CO2, coţ je v současné době globálního oteplování velmi pozitivní zvýšení přítaţlivosti obce pro návštěvníky výstavba výrobní jednotky resp. solární elektrárna v dané lokalitě, můţe přilákat mnoho lidí z řad laické nebo odborné veřejnosti ( viz. obrázek č. 2 na další straně ) poradensko-auditorská činnost - na základě získaných zkušeností z realizace podnikatelského záměru je vysoce efektivní získané know-how dále zpeněţit ve formě pořádání školení, seminářů nebo dále přímo nabízet spolupráci při přípravě podnikatelských záměrů pro další potencionální subjekty, které budou mít zájem vstoupit na tento velmi dynamicky se rozvíjející trh zhodnotit a efektivně vyuţívat v současnosti pozemek, který je ve vlastnictví společnosti 1.1.4.3 Předmět projektu Předmětem tohoto projektu je podnikatelský záměr společnosti SOLAR POWER s.r.o., který má posoudit za a) zda je vhodné vybudovat alternativní zdroj energie fotovoltaickou elektrárnu na pozemku společnosti v obci Brno/Modletice katastr Brno venkov b) zda je vybudování solární elektrárny rentabilní. Posuzování se zéjmena zaměřuje na tyto oblasti ( technické - intenzita dopadu slunečního záření na daný pozemek, sklon pozemku, orientaci pozemku z hlediska světových stran, moţnost napojení na 11

přenosovou síť distributora elektrické energie, typy technologie atd., legislativní, finanční - finanční hodnocení, analýza rizik ). Obrázek č. 2 : Pokřtění fotovoltaické elektrárny 2,164 MWp Dne 30.10. 2008 byla za slunného dne a účasti 360 návštěvníků otevřena fotovoltaická elektrárna o výkonu 2,164 MWp.Slavnostního otevření se zůčastnili i zástupci TV štábů, rozhlasu, města Dubňan a dodavatelů, kteří trpělivě vysvětlovali dotazy odborné veřejnosti. Po celý den byl zajištěn komplexní program, který byl zakončen v pozdních hodinách v prostředí Čejkovického zámku. 3 1.1.5 Současné využití pozemku Společnost vlastní pozemek, který v současnosti neslouţí ţádnému konkrétnímu účelu. Byla provedena měření intenzity slunečního záření dopadající na tento pozemek. Zjistilo se, ţe naměřené hodnoty jsou vyšší neţ průměr na území ČR. Výsledky měření byly získány zadáním potřebných údajů na webových stránkách zabývající se fotovoltaikou a jsou utříděny v tabulce na následující straně. 3 Zdroj : http://sluneta.webnode.cz/news/pokrteni-fotovoltaicke-elektrarny-2-164-kwp/ 12

Výkon solární elektrárny Location: 49 6'30" North, 16 36'16" East, Elevation: 195 m a.s.l., Nearest city: Brno, Czech Republic (10 km away) Nominální výkon systému : 300.0 kw Kombinované ztráty systému celkem : 14.2% Tabulka č. 1 : Intenzita slunečního záření na pozemku Brno/Modletice 4 Statický systém : sklon=35, orientace=0 Měsíc E d E m H d H m Leden 348.00 10800 1.22 37.8 Únor 578.00 16200 2.07 58.1 Březen 855.00 26500 3.17 98.2 Duben 1110.00 33400 4.32 130 Květen 1270.00 39300 5.06 157 Červen 1250.00 37400 5.04 151 Červenec 1320.00 40800 5.36 166 Srpen 1200.00 37200 4.86 151 Září 948.00 28400 3.71 111 Říjen 760.00 23600 2.86 88.8 Listopad 357.00 10700 1.29 38.8 Prosinec 242.00 7490 0.85 26.4 Průměr rok 854 26000 3.32 101 Celkem rok 312000 1210 4 Zdroj : http://re.jrc.ec.europa.eu/pvgis/apps3/pvest.php, úpravy : vlastní 13

Legenda k předchozí tabulce : E d : Průměr denní výroby elektr. energie ze systému (kwh) E m : Průměr měsíční výroby elektr. energie ze systému (kwh) H d : Průměr denní iradiace na metr čtvereční (kwh/m 2 ) H m : Průměr celkové iradiace (kwh/m 2 ) 1.2 Investor, vlastník, provozovatel Investorem projektu, vlastníkem i provozovatelem solární elektrárny bude společnost SOLAR POWER s.r.o., jejíţ identifikační údaje představuje tabulka na této straně. Tabulka č. 2 : Identifikační údaje investora 5 Obchodní společnost SOLAR POWER s.r.o. Datum zaloţení společnosti Sídlo společnosti Identifikační údaje Statutární orgán - jednatel Staturátní orgán - jednatel Společník Společník 5 fiktivní společnost, grafické úpravy : vlastní 14

1.3 Velikost projektu Velikost projektu je moţno charakterizovat jednak rozlohou území, na kterém bude investice realizována, a také výší uvaţovaných celkových investičních nákladů, které bude nutné na investici vynaloţit. Celková plocha pozemku : 7 000 m2 Celková zastavěná plocha pozemku : 5 000 m2 Celkové investiční náklady na výstavbu elektrárny : 28 600 000 Kč 6 1.4 Lokalizace projektu Geografická poloha Region : Kraj : Okres : Obec : Katastrální území : Jihozápadní Jihomoravský Brno venkov Modletice Modletice 1.5 Charakteristika projektu Charakteristiku projektu respek. tabulka uvedená na další straně. souhrnné podstatné informace vyjařuje následující 6 Hodnota, která byla získána poměrovým propočtem na základě informací poskytnutých provozovatelem solární elektrárny 15

Tabulka č. 3 : Souhrnné informace projektu 7 Statické umístění panelů Na dřevěných konstrukcích Plocha pozemku pro poloţení panelů 5 000 m 2 Instalovaný výkon 300 kwp Předpokládaná ţivotnost panelů 25 let garantovaná účinnost 80 % Hydrometeorologické údaje Intenzita slunečního záření Počet sluneční hodin (rok) 1210 kwh/m 2 /rok 1300 aţ 1700 hodin Emisní redukce oxidu síry CO 2 350 tun roční úspora CO 2 Financování Celková investice 28 600 000 Kč Projektová příprava (pozemek, administrativa) 140 000 Kč Technologie (panely, měniče) 26 000 000 Kč Stavba a montáţ (kabely, trafo, zemnění) 2 000 000 Kč Dotace Struktura finančních zdrojů Dotace Vlastní zdroje Bankovní úvěr Technologie Fotovoltaické panely Měniče Trafostanice Doba realizace Studie proveditelnosti Ţádost o dotaci (čas od podání do přidělení) Projektová dokumentace Stavební povolení Stavba Předpokládaná výroba elektrické energie Návratnost 0 Kč 0 Kč 8 600 000 Kč 20 000 000 Kč podle projektu ks podle projektu ks podle projektu kv 12 měsíců 1 měsíc 0 měsíců 1 měsíce 6 měsíců 3 měsíce 330 000 kwh / rok Do 10 let 7 Zdroj : http://www.habus.cz/solar/index.php?show=2.2, grafické úpravy : vlastní 16

1.6 Etapy projektu Tato kapitola popisuje jednotlivé etapy projektu a jejich technické, organizační, personální a finanční zajištění. 1.6.1 Předinvestiční fáze Předinvestiční fáze projektu zahrnuje zpracování příslušných projektových dokumentací, studie proveditelnosti, analýzy nákladů a přínosů, ţádosti o dotaci na realizaci projektu a dalších podkladů, jejichţ zpracování si investor zadá u externích dodavatelů, a které budou realizovány v průběhu roku 2009. Součástí předinvestiční fáze bude rovněţ výběrové řízení na dodavatele stavby solární elektrárny. V případě získání dotace z veřejných zdrojů se bude investor řídit rovněţ pokyny platnými pro daný dotační titul. Náklady vzniklé v průběhu předinvestiční fáze zahrnují především náklady hrazené externím dodavatelům na pořízení příslušných dokumentací. 1.6.2 Investiční fáze Investiční fáze zahrnuje veškeré stavební práce v rámci projektu, které povedou k vybudování solární elektrárny. Tato fáze by měla být realizována během jedné etapy v průběhu jednoho roku od července 2009 do června 2011 prostřednictvím dodavatele vzešlého z výběrového řízení. Společnost SOLAR POWER s.r.o. si v investiční fázi projektu ponechá roli koordinační a monitorovací. Zhotovitel stavby ručí za realizaci stavebních prací podle projektové dokumentace, platných zákonů, vyhlášek a norem. Zvolený zhotovitel stavby musí disponovat řádně kvalifikovanou pracovní silou pro zajištění kvality výstavby a dodrţení termínu ukončení stavby solární elektrárny. V průběhu stavby se bude postupovat tak, aby nedošlo k narušení ţivotního prostředí, a aby byla zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví při práci. 17

Přehled investičních nákladů na realizaci projektu Solární elektrárna Brno/Modletice vychází z plánovaného rozpočtu stanoveného zpracovatelem projektové dokumentace. Jejich výše dle jednotlivých stavebních činností je uvedena v tabulce na následující stránce. Jednotlivé údaje nejsou vyplněné, tabulka je zde uvedena, protoţe se domnívám, ţe je to v případech podobných podnikatelských záměrů nezbytné. Tabulka č. 4 : Přehled investičních nákladů 8 Název stavebního objektu Náklady celkem Bourací práce v objektu Přístupová cesta Terénní úprava pozemku Základy Přístavba a výstavba Stavba Propojení rozvodů inţenýr. sítí Technologické vybavení Finální terénní úpravy Stavba oplocení Celkové investiční náklady Model financování dlouhodobého majetku podřízeného v rámci realizace projektu nepředpokládá získání dotace z veřejných zdrojů, tedy spolufinancování z veřejných i soukromých zdrojů. Strukturu financování dle zdrojů vyjadřuje tabulka na následující stránce. Co se jednotlivých hodnot týče, platí zde to samé co v předchozí tabulce. Hodnoty by byly zadány z projektové dokumentace a na základě cenové nabídky dodavatele. Pro tento projekt se nicméně počítá s vlastními zdroji ve výši 8 600 000,- Kč a 20 000 000,- Kč ve formě cizích zdrojů bankovní úvěr. 8 tabulka bude doplněna na základě konkrétních cenových kalkulací, grafikcé úpravy : vlastní 18

Tabulka č. 5 : Financování dlouhodobého majetku 9 Zdroj Částka Procentní podíl Celkové uznatelné náklady projektu z toho Veřejné zdroje Státní podpora Soukromé spolufinancování : Vlastní zdroje Soukromé financování mimo projekt Celkové investiční náklady 1.6.3 Provozní fáze Zahájení provozní fáze začíná uvedením solární elektrárny do provozu, která se předpokládá na červenec roku 2010. Provozovatelem solární elektrárny bude společnost SOLAR POWER s.r.o. Tabulka na následující straně představuje přehled potřebných pracovních činností včetně poţadavků na ně kladených a mzdových nákladů, které představují rovněţ velmi významnou provozní nákladovou poloţku. Pracovní pozice včetně mzdových nákladů jsou zde plánovány k roku 2010. Výše mzdových a s nimi souvisejících nákladů je plně v kompetenci provozovatele. Ten ji stanoví s ohledem na průměrnou mzdu na pracovním trhu v daných oborech. 9 Zdroj : odhad, grafické úpravy : vlastní 19

Tabulka č. 6 : Přehled potřebných pracovních míst k roku 2010 10 Pracovní Počet Poţadavky Právní Mzdové Celkové Odvody za pozice pracov.míst na vzdělání forma náklady na mzdové zaměstnance na dané 1 náklady pozice pracovníka vedoucí elektrárny Údrţbář/hlídač 1.6.4 Fáze poprovozní Poprovozní fáze projektu představuje období po skončení jeho provozu, které je v tomto stadiu projektu velmi sloţité odhadnout. Zařízení elektrárny, fotovoltaické panely, přídavná zařízení jsou zařazeny do odpisové skupiny číslo 3, jejíţ doba odpisování je 10 let. Doba ţivotnosti udávaná výrobcem je 30 let, ale můţe být vyšší. Dodavatel na zařízení poskytuje záruku na funkčnost v délce 25 let. Po dobu 20 let je státem garantována výkupní cena, coţ znamená, ţe po tomto datu můţe výrobní jednotka dál dodávat energii za trţní ceny distribuční společnosti. Společnost se můţe pokusit dodávat elektrickou energii odběratelům v nejbliţším okolí. 1.7 Vymezení sfér dopadu projektu a beneficientů Smyslem je zhodnotit dopady realizace projektu na sociální a ekonomickou situaci v místě výstavby solární elektrárny. Analýza má za cíl vyhodnotit náklady a benefity projektu, a to jak přímé, tak nepřímé. Zásadním výchozím předpokladem zpracování analýzy nákladů a přínosů je proto vymezení hlavních oblastí, které projekt ovlivní, a z toho vyplývajících nejvýznamnějších skupin beneficientů, na které bude projekt významně dopadat. 10 pouze jako ilustrační příklad, pro tento projekt se uvaţují 2 zaměstnanci, grafické úpravy : vlastní 20

1.7.1 Veřejný sektor 1.7.1.1 Stát Stát můţe vstoupit do projektu rovněţ jako poskytovatel podpory z veřejných zdrojů. 1.7.1.2 Samospráva Institucí samosprávy s působností na území, ve kterém bude projekt realizován, je Jihomoravský kraj. Cílem kraje je péče o celkový rozvoj území, které má na starosti a neméně důleţitým posláním jsou potřeby občanů ţijících na daném území. Realizací tohoto projektu, který lze v současnosti ještě stále povaţovat za velmi nevšední, můţe dojít ke zvýšení návštěvnosti území, coţ se mimo jiné můţe projevit i zvýšením příjmů pro obecní rozpočty ( např. poplatky vybírané za prohlídku solární elektrárny ). 1.7.2 Občané, pracovní trh a nezaměstnanost Jelikoţ po realizaci projektu nebude potřeba většího mnoţství pracovníků, a ti, kteří budou zapotřebí budou svou činnost vykonávat pouze na vedlejší pracovní poměr, formou brigády nebo formou outsourcingu, lze konstatovat, ţe projekt nebude mít větší přínos pro místní obyvatele či na nezaměstnanost v dotčeném území. 1.7.3 Podnikatelská sféra Výstavba solární elektrárny bude mít bezesporu přímý i nepřímý vliv na řadu podnikatelských subjektů v regionu. Můţeme uvaţovat o rozdělení do tří skupin : konkurenční firmy na trhu Zabývat se konkurencí v tomto případě nemá smysl ( Stát garantuje vykoupit veškerou vyprodukovanou elektrickou energii ). dodavatelé, spolupracující podnikatelské subjekty Solární elektrárna po svém vybudování a během svého provozu bude moci vyuţívat pro zajištění některých činností a sluţeb některé dodavatele např. : právní sluţby, účetní sluţby, zásobování, bezpečnostní agentury, údrţba elektrických zařízení 21

méně významné podnikatelské subjekty Z předpokládané návštěvnosti solární elektrárny, exkurze ze základních, středních či odborných škol, spolků, hnutí, ale i osob z řad laické a odborné veřejnosti mohou profitovat drobní podnikatelé, a to především moţným zvýšením trţeb z prodeje zboţí a sluţeb. 1.7.4 Životní prostředí Předběţně se předpokládá, ţe zamýšlený podnikatelský záměr nebude předmětem posuzování dle příslušného zákona č. 100/2001 Sb. Studie posouzení vlivu na ţivotní prostředí by tímto nemusela být zpracována. Analýza a zhodnocení dopadů projektu na životní prostředí představuje významnou složku technicko-ekonomické studie projektu. Tato část studie využívá ve stručnější formě poznatky Studie dopadů na životní prostředí ( Enviromental Impact Assesment ), jejíž obsah je u nás dán zákonem 100/2001 o posuzování vlivů na životní prostředí. 11 11 I. Souček, J.Fotr Podnikatelský záměr a investiční rozhodování, Praha 2005, Grada Publishing 22

2 Problematika technicko-ekonomické studie tzv. feasibility study 2.1 Náplň technicko-ekonomické studie Cílem technicko-ekonomické studie je detailní rozpracování technických, ekonomických a finančních, manaţerských aj. aspektů projektu. 12 Pro tento typ studie se běţně pouţívá termín feasibility study. Smyslem této studie je soustředit všechny informace, které jsou významné pro celkové vyhodnocení projektu a tvoří základ pro rozhodnutí o následném přijetí resp. realizaci projektu či jeho zamítnutí. Z hlediska náplně feasibility study projektu obsahuje tyto části : analýza trhu a marketingová studie popis technologie a velikost výrobní jednotky materiálové vstupy a energie umístění výrobní jednotky pracovní síly ( lidské zdroje ) organizaci a řízení finanční analýza a hodnocení analýza rizik plán realizace 2.2 Metodika zpracování analýzy trhu a marketingové strategie Primární cíl kaţdého projektu je vyuţití určitých disponibilních zdrojů nebo uspokojení současné či potencionální poptávky. Pro rozhodování o základních parametrech projektu (výrobní program, velikost objemu produkce, umístění aj.) je zásadní analýza trhu. 12 I. Souček, J.Fotr Podnikatelský záměr a investiční rozhodování, Praha 2005, Grada Publishing 23

Příprava marketingové strategie je jednou ze sloţek celkové strategie projektu. Tento podnikatelský záměr bude realizován nově vzniklou firmou. Koncepce celkové strategie projektu firmy je obtíţný proces a skládá se z těchto fází : analýza a hodnocení výchozí situace firmy ( obsahuje analýzu a hodnocení zdrojů, výrobního programu firmy, finananční a ekonomické situace ) analýza a hodnocení podnikatelského okolí ( ekonomické, technologické, finanční) včetně analýzy trhu stanovení strategických cílů tvorba a hodnocení strategie na základě SWOT analýzy volba strategie určené k realizaci 2.2.1 Marketingový výzkum ( analýza trhu a poptávky ) Cílem marketingového výzkumu je sběr, analýza a vyhodnocení informací o trhu a jeho okolí. Pozornost se věnuje zejména faktorům jako je konkurence, potřeby a chování zakazníků, konkurenční produkty a marketingové nástroje. Získané informace pochází zejména vyuţitím jiţ existujících informačních zdrojů 13. Tyto výstupy mají zejména podobu zpráv a statistik a jsou kvantitativního charakteru. Z analýzy trhu a poptávky vyplívá následující : stanovení cílového trhu projektu včetně popisu a analýzy jeho struktury ( definice zákazníků, poskytovaný produkt, podpory prodeje ( reklama ), charakteristika dodavatelů a odběratelů, základní formy konkurence, kvantitativní charakteristiky trhu ( objem trhu, nasycení, pozice trhu v jeho ţivotním cyklu, stabilita poptávky ) analýza zákazníků : Co, proč, kdo, kolik, kde, za kolik definice segmentu trhu analýza trţní konkurence ( současní konkurenti, potencionální konkurenti, reakce konkurentů na náš projekt ) 13 pouţívá se termín tzv. desk research 24

analýza distribučních kanálů ( kanály spojující dodavatele s konečným spotřebitelem ) tyto kanály tvoří velkobochod a maloobchod a přímá distribuce zákazníkům. Charakteristika výhod a nevýhod jednotlivých typů distribuční cesty. analýza oboru určit fázi ţivotního cyklu, ve kterém se obor nachází, základní ţivotní fáze cyklu průmyslového oboru jsou podobné fázím ţivotního cyklu výrobku a tvoří je tyto fáze : 1. vznik oboru 2. růst 3. nasycení trhu 4. pokles, obor výroba energie ze slunečního záření je ve fázi vzniku, na trh je relativně jednoduché vstoupit, neexistují ţádné větší bariéry a omezení, tlak substitutů je nevýznamný stanovení budoucího vývoje poptávky první krok představuje určit resp. odhadnout skutečný celkový objem trhu ( současná úroveň prodeje na daném trhu ) a odhad trţního potencionálu, druhý krok se vyznačuje prognózou vývoje celkového objemu trhu, pouţití grafu k zjištění trendu 2.2.2 Nástin strategie projektu Formulace strategie projektu vychází z výsledků marketingového výzkumu, protoţe tento projekt bude realizován nově vzniklou firmou. Pro určení strategie firmy je rozhodující : - geografická strategie pro stanovení konkurenční pozice firmy je stanoven relevantní trh, současní a potencionální zákazníci ) - strategie z hlediska podílu na trhu nutné stanovit trţní pozici neboli trţní podíl - strategie z hlediska vazby výrobek-trh z důvodu realizace projektu novou firmou se bude uplatňovat strategie penetrace, která je zaměřená na rozšíření současných produktů na dosavadním trhu - marketingová strategie firma bude uplatňovat imitační strategii, neboli bude těţit z určitých marketigových aktivit konkurence 25

2.2.3 Marketingový mix Marketigový mix představuje tyto sloţky 14 : výrobek, cena, podpora prodeje a distribuce. Projekt je úspěšný pouze tehdy, kdyţ jeho výrobky nebo sluţby najdou uplatnění na trhu. V rámci zpracování technicko-ekonomické studie je potřeba specifikovat výrobní sortiment. Předmětem produkce firmy bude pouze elektrická energie a další sluţby jako poradenství. Cena a cenová politika je poměrně jasně daná, protoţe cena produktu je daná. Během fáze zahájení provozu nové technologie můţe dojít k situaci, kdy se bude vyrábět s mimořádnými náklady souvisejícími s odstraněním stavebních nedodělků nebo nutností optimalizace výroby, coţ zapříčiní, ţe celkové nebo dokonce pouze variabilní náklady mohou být vyšší neţ prodejní cena výrobku 15. Pokud by k této situaci došlo, firma se bude snaţit o co nejrychlejší optimalizaci výrobního procesu, které povede ke sníţení celkových nákladů a přiblíţí se poţadovaným předpokládaným nákladům.podpora prodeje v rámci tohoto podnikatelského záměru není důleţitá, protoţe na základě zákona vyhlášky musí odběratel ČEZ odebrat veškerou vyrobenou energii. Co se distribučních kanalů týče, firma se bude snaţit vyuţít zelených bonusů a prodat svoji produkci přímo konečným spotřebitelům. 2.2.4 Marketingové náklady a výnosy projektu Odhad marketingových nákladů vychází z výsledku analýz a prognóz trhu, marketingové strategie a marketingového mixu. Tímto způsobem se určí i odhad očekávaných výnosů. Rozhodující sloţkou jsou trţby z prodeje výrobků a sluţeb. V případě tohoto projektu má odhad očekávaných výnosů relativně jistá a dobře poslouţí pro volbu o velikosti výrobní jednotky resp. dalších základních charakteristik projektu. Jistota výnosů vychází z jistoty dosaţitelných prodejních cen. Co ovšem nelze stanovit s jistotou je objem produkce, která je závislá na slunečním záření. 14 běţně se uţívá výraz 4P ( product, price, promotion, p ) 15 I. Souček, J.Fotr Podnikatelský záměr a investiční rozhodování, Praha 2005, Grada Publishing 26

Konečným výsledkem předchozích fází zpracování feasibility study je specifikace výrobního programu resp. programu sluţeb. Tento výrobní program tvoří základ pro stanovení velikosti výrobní jednotky, resp. výrobní kapacity. 2.3 Aplikace metodiky během přípravy projektu 2.3.1 Financování výstavby fotovoltaických elektráren Financování patří mezi jeden z nejdůleţitějších aspektů kaţdého podnikatelského záměru. Bez dostatečného zajištění finančních prostředků nemá projekt šanci na realizaci. Výstavba solární elektrárny je spojena s vysokou finanční náročností, protoţe se jedná o investici v řádu miliónů Kč. Jestliţe investor není schopen financovat realizaci podnikatelského záměru z vlastních zdrojů, musí hledat jiné způsoby financování, které mohou mít následující podoby : vlastní zdroje a dofinancování formou bankovního úvěru vlastní zdroje v kombinaci s bankovním úvěrem a podřízeným úvěrem ČMZRB vlastní zdroje v kombinaci cizí investor a bankovní úvěr vlastní zdroje a více investorů 2.3.1.1 Vlastní zdroje a dofinancování formou bankovního úvěru Mezi nejpouţívanější způsob získání finančních prostředků podnikatelského záměru patří tento způsob financování. Firma resp. investor SOLAR POWER s.r.o. vloţí do realizace projektu určitou finanční částku ( uvaţovaná částka je 8 600 000,- Kč ) a zbývající část realizace se bude financovat poskytnutým bankovním úvěrem. V současné době jsou banky relativně ochotné na výstavbu solárních elektráren poskytovat finanční prostředky. Velice aktivní je v tomto směru Česká spořitelna, která má zpracovanou vlastní metodiku financování projektů zaloţených na vyuţívání obnovitelných zdrojů energie. 27

2.3.1.2 Vlastní zdroje v kombinaci s bankovním úvěrem a podřízený úvěr od ČMZRB Alternativou k běţně pouţívaným způsobům financování patří financování podřízeným úvěrem. V rámci výstavby solárních elektráren přichází do úvahu program EKO- ENERGIE. 16 Podřízený úvěr poskytuje ČMRZB. Podpora se poskytuje malým a středním podnikatelům. Touto formou lze získat aţ 50 mil. Kč s pevnou úrokovou sazbou 1% p.a. Splatnost úvěru je max. 15 let. Další významnou výhodou je moţnost odloţení splátek aţ o 8 let od data poskytnutí úvěru. Zásadní omezení spočívá v tom, ţe podřízený úvěr nesmí být větší neţ 75 % způsobilých výdajů 17. Ještě zajímavější způsob financování v rámci tohoto programu je podřízený úvěr s finančním příspěvkem. Výše příspěvku můţe činit aţ 30 % hodnoty podřízeného úvěru. 18 2.3.1.3 Vlastní zdroje v kombinaci cizí investor a bankovní úvěr Pokud firma nemá dostatečné finanční prostředky potom se můţe pokusit přesvědčit o vstupu do projektu dalšího cizího investora. Takový investor ovšem vstoupí do projektu pouze za předpokladu, ţe svým investovaním určitých finančních prostředků dosáhne odpovídajícího zhodnocení. Získáním dalšího investora lze vyřešit problém nízké hodnoty vstupního kapitálu primárního investora. Společnost můţe zaţádat o větší úvěr nebo naopak výši poţadovaného úvěru sníţit. Významnou roli hraje rovněţ zlepšení hodnot ekonomických ukazatelů 2.3.1.4 Vlastní zdroje a více investorů Tento způsob financování charakterizuje zejména forma kolektivního investování. Drobní investoři by do projektu vloţili určité finanční prostředky, které by se jim zhodnocovaly. Míru zhodnocení a další parametry investice by upravila odpovídající smlouva. Tento způsob financování pro tento projekt je však nikoliv nemoţný, ale velmi nepravděpodobný. 16 Úplné znění programu EKO-ENERGIE je součástí příloh 17 způsobilé výdaje vyjadřují hodnotu max. financování formou podřízeného úvěru ( zbývající část musí firma získat jiným způsobem vlastní zdroje nebo komerční úvěr ) 18 Finanční příspěvek je poskytován ve formě jednorázové úhrady posledních splátek jistiny 28

2.3.1.5 Dotační tituly v ČR Státní energetická koncepce ČR předpokládá podporu vyuţívání všech zdrojů energie, které lze dlouhodobě reprodukovat a jejichţ pouţívání přispěje k posilování nezávislosti státu na cizích zdrojích energie a k ochraně ţivotního prostředí. Preferovat se budou všechny typy obnovitelných zdrojů zdroje vyuţívající sluneční energii, energii větru a vodních toků, geotermální energii i biomasu jako zdroje pro výrobu elektřiny a tepelné energie. Výjimkou není ani fotovoltaika a na investici do fotovoltaického zařízení lze získat finanční příspěvek (dotaci). A to jednak z prostředků státního rozpočtu v rámci národních programů a také v rámci Operačních programů (prostředky Strukturálních fondů). Národní programy : Státní program na podporu úspor energie a vyuţití OZE pro rok 2007 tento program je rozdělen na dvě části spadající pod MPO (část A) a MŢP (část B). Jedná se o program roční, s omezeným rozpočtem a na případnou dotaci není právní nárok. Nevýhodou je také ten fakt, ţe o dotaci můţe investor zaţádat aţ poté, co celou investici profinancuje a uvede systém do provozu. V roce 2007 lze získat dotaci na FV systém jen v programové části B administrované Státním fondem ţivotního prostředí. Jsou podporovány systémy do 5 kwp a dotace můţe obdrţet fyzická osoba. Podrobnosti lze nalézt na SFŢP. Operační.programy: Operační programy jsou programové dokumenty Evropské unie, kterými jsou redistribuovány prostředky unijního rozpočtu zpět do rozpočtů členských států. Pro financování investic v oblasti fotovoltaiky jsou důleţité zejména Operační programy OPPI (Operační program Podnikání a inovace) a OPŢP (Operační program Ţivotní prostředí). V rámci OPPI (program Eko-energie) by měla podpora směřovat zejména podnikatelským subjektům, které by při investici do fotovoltaiky mohly získat aţ 30 % dotaci. MŢP resp. SFŢP by pak měl zastřešovat podporu v rámci priority č. 3 OP Ţivotní prostředí, o výši subvence bude rozhodovat finanční a ekonomická analýza. Konkrétní podmínky programů v těchto dnech procházejí schvalovacím řízením. Výše uvedené informace se jsou vztaţeny k období roku 2007.Zdrojem informací je Česká agentrura pro obnovitelné zdroje energie 19 19 Zdroj : http://www.isolar.cz/?p=p_3&sname=technologie#clanek 29

2.3.1.6 Shrnutí Při financování projektu výstavby solární elektrárny má společnost relativně hodně moţností. Je potřeba zváţit jaký typ financování bude zvolen, resp. jaké financování bude potřebné z hlediska velikosti výrobní jednotky, objemu produkce, kapacity vlastních zdrojů aj. Zejména je důleţité si uvědomit, o jakou dotaci a jestli vůbec se bude ţádat. Z podmínek zmíněných dotačních titulů vyplývá, ţe nelze kombinovat více typů veřejné podpory mezi sebou např. podřízený úvěr a dotaci. Zásadní rozdíl mezi dotací a podřízeným úvěrem spočívá v tom, ţe při poskytnutí dotace dochází k jejímu plnění poskytovatelem relativně na začátku po realizaci a po splnění dotačních podmínek, kdeţto podřízený úvěr má naopak formu úhrady posledních splátek jistiny. Zahrnutí dotace nebo jiné podpory do finanční analýzy by v případě nezískání těchto dodatečných finančních prostředků mohlo značně zkreslit ekonomické ukazatele a tím rovněţ efektivnost realizace celé investice. V rámci tohoto projektu společnost bude část investice financovat vlastními zdroji a zbytek investice dofinancuje bankovním úvěrem 2.3.2 Charakteristika produktu Energie je pro ţivot na planetě Země zcela zásadní. Ţivot na zemi je zaloţen na přeměně energie z jedné formy do druhé. Výsledkem zásadní většiny těchto přeměn je tzv. nízkopotencionální teplo, které se ztratí v okolním prostředí bez další moţnosti vyuţití. Pro energii je charakteristické, ţe se na rozdíl od jiných ţivotně důleţitých věcí např. vody nebo kovů nedá úplně recyklovat. Systém pro svoji funkci potřebuje neustálý přísun energie. Stálý přísun energie potřebuje biosféra, tj. ţivé organismy i technosféra, tj. lidstvo. Významnou část energie lidstvo získává z fosilních paliv 20. Zásadní problém spočívá ne v tom, jak se většina veřejnosti domnívá, ţe fosilní paliva jsou omezené zdroje a tudíţ vzácné a tudíţ se jednou vyčerpají, nýbrţ v tom, ţe těţba a spalování těchto paliv zásadně mění naše ţivotní prostředí, především atmosféru. Těţba zemního plynu a ropy do atmosféry uvolněju velkého mnoţství metanu. Spalování těchto paliv ještě dále zvyšuje 20 Zásoby vzniklé z rozkladu rostlin po předchozí miliony let 30

rovněţ v atmosféře koncentraci oxidu uhličitého. Obě látky patří do skupiny skleníkových plynů. Skleníkové plyny mění tepelnou bilanci planety dochází k oteplování. Paradoxem je, ţe lidstvo nevyuţívá ten universálně dostupný, ţádné škodliviny produkující zdroj enrgie sluneční záření. Na plochu běţného rodinného domu dopadne za rok v ze slunce cca 100MWh energie, na průměrnou zahrádku cca 1GWh. Celková roční spotřeba elektřiny v takovém domě je na úrovní cca 4MWh, spotřeba energie na teplo mezi 20 aţ 25 MWh. Teoreticky lze slunce povaţovat za zdroj více neţ dostačující. Dostupnost a moţnost dosaţení relativně vysoké účinnosti je hlavní výhoda slunečních paprsků. Slunce nepřímo na zemi vytváří další zdroje energie představovaně ve formě větru, vody nebo biomasy. Tyto zdroje jsou mnohem více omezené a nemají potencionál zabezpečit energetické poţadavky lidstva. Energie ve slunci je tvořena jadernou fúzí, při které dochází ke spojení jáder vodíku za vzniku helia. Slunce kaţdou vteřinu přetransformuje 600 000 000 t vodíku na helium. Současná věda tvrdí, ţe slunce se nachází ve stabilním stadiu svého vývoje a v tomto stadiu zůstane po dobu několika miliard let. Z hlediska délky lidského ţivota se tedy jedná o zdroj relativně udrţitelný. Obrázek č. 3 : Slunce ( termojaderná fúze ) 21 21 Zdroj : http://fotovoltaika.falconis.cz/slunce/ 31

Na zemský povrch dopadne ročně zářivý výkon okolo 180 000TW. Spotřeba enrgie lidstva se pohybuje kolem 10 TW. Určitá část energie ze slunce je však pohlcena atmosférou nebo odraţena do kosmického prostoru. Na zemský povrch tímto vlivem dopadne podle závislosti momentálního stavu atmosféry cca 1kW v situaci kdy je jasno a desítky wattů při zataţené obloze. Sluneční záření dopadající na zemský povrch se dělí na : příme záření difuzní ( rozptýlené ) při zataţené obloze 2.3.3 Analýza trhu a poptávky Fotovoltaika neboli přímá přeměna slunečního záření na elektrickou energii patří v současnosti mezi jedny z nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví. Fotovoltaické články jiţ dnes mají nezastupitelnou úlohu v oblasti spotřební elektroniky, kde zajišťují provoz většíny kalkulaček a hodinek. Vyvíjí se nové materiály látky, které jsou schopné zachytávat sluneční záření a přeměňovat ho na elektrickou energie. V zemích třetího světa je fotovoltaika nejlevnější a relativně nejjednodušší zdroj elektřiny. Dynamický rozvoj fotovoltaiky je zřetelný i na meziročním nárůstu výroby, který je v současné době vyšší neţ 35 %. Celosvětově instalovaný výkon z fotovoltaických elektráren dnes přesahuje 5.000 MW. Nejnovější odhady očekávají, ţe by celkový výkon všech instalovaných fotovoltaických zdrojů v EU mohl do roku 2010 vzrůst asi na 6.000 MWp (předpoklad Agentury Observ'ER). Tento odhad se zakládá především na rychlém růstu německého trhu a dále na rostoucích aktivitách španělského, italského nebo francouzského trhu. Jiné odhady jsou ještě optimističtější. Například Evropská asociace fotovolotaického průmyslu EPIA (European Photovoltaic Industry Association) odhaduje, ţe při současné politické podpoře rozvoje solární techniky by mohl v EU do roku 2010 dosáhnout instalovaný výkon fotovoltaických zdrojů hodnoty aţ 7.000 MWp 22. 22 Zdroj : http://www.efektimenergy.cz/cs/produkty-v-energetice/duvody-pro-obnovitelne-zdrojeenergie/nejdynamicteji-se-rozvijejici-odvetvi-energetiky 32

Jak silným rozvojem fotovoltaika prochází ilustruje níţe uvedený obrázkek, z něhoţ je patrné, ţe instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v ČR vzrostl za rok 2008 desetinásobně. Tabulka č. 7 : Rozvoj fotovoltaiky v ČR 23 V počátku se fotovoltaika pouţívala v kosmickém průmyslu. Vyznačovala se malou účinností a enormně vysokou cenou. To pro dnešek jiţ neplatí. Dramatický narůst produkce fotovoltaických panelů sníţil cenu takovým způsobem, ţe v některých případech patří fotovoltaický systém k lepší alternativě neţ je připojení k připojení k elektrické síti uţ i v rámci Evropy. V důsledku výzkumu a vývoje se cena fotovoltaických článků sníţila za posledních 20 let aţ o 80 %, a ţe energetická návratnost se v dnešní době jiţ pohybuje v řádu 2 aţ 3 let. Je zřejmé, ţe v České republice je fotovoltaika teprve na začátku svého vývoje. Společnost tudíţ předpokládá, ţe ji očekává výrazný rozvoj a vyuţití. 23 Zdroj : http://www.czrea.org/cs/druhy-oze/fotovoltaika/vykon-fv2008 33

Kombinace prudce rostoucích cen energie, ztenčování zásob fosilních paliv, sniţování energetické náročnosti spotřebičů a pokles cen fotovoltaických zařízení můţe jiţ brzy zásadně změnit strukturu energetiky 3. tisíciletí. Lze se domnívat, ţe jednu z klíčových úloh bude mít právě fotovoltaika. Současný trh v energetickém průmyslu se vyznačuje tím, ţe poptávka převyšuje nabídku. S růstem ţivotní úrovně obyvatelstva roste úměrně spotřeba elektrické energie a je proto zřejmé, ţe tento růstový trend bude pokračovat i v budoucnu. Lze predikovat, ţe tato situace bude trvat do doby neţ se podstatně zeefektní technologie výroby elektrické energie a to zejména z obnovitelných zdrojů, protoţe zdroje fosilních paliv jsou před svým vyčerpáním. 2.3.4 Stanovení prodejní ceny Výkupní ceny tvoří systém cen a zelených bonusů. Jak jiţ bylo zmíněno, budoucí provozovatel solární elektrárny má záruku výkupu své produkce provozovatelem distribuční sítě ČEZ za pevně stanovenou cenu. Tuto cenu stanovuje Energetický regulační úřad (ERÚ) formou cenového rozhodnutí 24 a pro provozovny do výkonu 30 kw včetně uvedené do provozu v roce 2009 výkupní cena vyprodukované energie činí 12,89 Kč/kWh ( výkupní cena ) a 11,91 Kč/kWh ( Zelený bonus ) 25. K výkupní ceně se ještě připočítává příslušná sazba daně ( 19 % DPH ) pokud je výrobce plátcem daně. Je důleţité zmínit, ţe v roce 2008 došlo při stanovení výkupních cen a zelených bonůsů pro rok 2009 poprvé v historii ERÚ k jejich sníţení. Tento krok vyvolal vlnu nesouhlasu, který ilustruje níţe uvedený článek ze stránek solární ligy. Markantní rozdíl v přístupu investoři zaznamenali zejména u solárních elektráren. Pro elektrárny zprovozněné v příštím roce úvodní výkupní ceny poprvé v ČR klesnou, a to hned o téměř max. míru (tj. 5% daných zákonem). Ještě loňské jaro Stanislav Trávníček, ředitel odboru energetiky ERU v článku ekonomického týdeníku EURO nepředpokládal vývoj, kdy by ceny panelů jakožto hlavní investiční položky mohly padat rychleji než by ERU mohl snižovat výkupní ceny. Po pár měsících ERU zdůvodňuje markantní snížení výkupních cen, poněkud paradoxně, právě poklesem ceny panelů. Ze stejného úřadu nedávno rovněž zaznělo, že i kdyby snížil výkupní ceny o 18 %, fotovoltaika by stále mohla být lukrativní. Stojí za povšimnutí, že u německého souseda padají výkupní ceny fotovoltaik zprovozněných v příštím roce dokonce více než u nás (o 8 % v Německu místo 4,2-5 % u nás). Nicméně zbývá dodat, že situaci na českém trhu reguluje spíše aktuální měnový kurz než Energetický regulační úřad. Většina materiálu pro solární elektrárny totiž pochází ze zahraničí, kde se nakupuje za cenu cca 4000 euro bez DPH na kilowattpeak. Zohledníme-li 24 Cenové rozhodnutí pro rok 2009 je součástí příloh 25 Zdroj : http://www.eru.cz/user_data/files/cenova%20rozhodnuti/cr%20elektro/oz/cr_8-2008_oze- KVET-DZ.pdf 34

výkyvy kurzu v rozsahu 23-26,50 Kč/euro během letošního roku, pak rozdíl v investici může vlivem kurzu činit až 14 000 Kč na instalovaný kilowatpeak. Tato částka odpovídá zhruba 12 % investičním nákladů. Snahu ERU snižovat výkupní ceny o 5 % pro nové fotovoltaiky se tak v době finanční krize, kdy se koruna průměrně obchoduje za 26 Kč/euro, stává riskantní hrou připomínající ruletu, která může utnout nastartovaný boom solárních elektráren. Ostatně první investoři již od svých projektů odstoupili. Mezi nimi byla i radnice Dvora Králového, která dlouhodobě mediálně propagovala záměr postavit si vlastní (zas jednu zdaleka "NEJ") elektrárnu o výkonu přes 4 MWp ve své průmyslové zóně. Skončí další? 26 Jaký je rozdíl mezi výkupní cenou a zeleným bonusem? Zelený bonus představuje příplatek k trţní ceně elektřiny, který můţe společnost jako výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů získat. Systém zelených bonusů je určen zákonem č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů. Pokud se společnost rozhodne pro tuto formu podpory a podaří se jí prodat vlastní produkci za trţní cenu jakémukoliv konečnému zákazníkovi či obchodníkovi s elektřinou, má právo inkasovat od provozovatele regionální distribuční soustavy zelený bonus. Tento zelený bonus se poţaduje od provozovatele regionální distribuční sítě na základě výkazu, který je součástí vyhlášky č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby ceny za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, ve znění vyhlášky č. 365/2007 Sv. Výše zeleného bonusu v Kč/kWh je pro kaţdý druh obnovitelného zdroje kaţdoročně upravována viz. ERÚ. Při podpoře formou zelených bonusů si musí výrobce najít sám svého odběratele elektrické energie. Cena, kterou provozovatel solární elektrárny prodá svému odběrateli, je dána dohodou mezi provozovatelem solární elektrárny a odběratelem, a není tedy stanovena Energetickým regulačním úřadem. Z výše uvedeného vyplývá, ţe systém zelených bonusů za splnění určitých podmínek představuje značnou výhodu. Společnost provozující solární elektrárnu můţe přímo zásadně ovlivnit výši výnosů za prodanou resp. vyprodukovanou elektřinu, a dosáhnout tak vyššího výnosu neţ v případě výkupních cen. Zřejmě největší nevýhodou zelených bonusů je určitá míra nejistoty, protoţe provozovatel solární elektrárny nemá 100 % zaručen odbyt své produkce na trhu, jako je tomu u výkupních cen. Nicméně pokud si výrobce 26 Zdroj : http://www.solarniliga.cz/euruleta.html 35

elektřiny aktivně hledá své odběratele ve svém okolí a svoji provozovnu umístí do oblasti se současným dostatečným odběrem elektrické energie z veřejné soustavy pak se tato nevýhoda pro něho stává neopodstatněnou. V případě podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ve formě výkupních cen má provozovatel regionální distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy povinnost od společnosti provozující solární elektrárnu vykoupit veškerou produkci. Společnost si musí zvolit jakou formu podpory výroby z obnovitelných zdrojů bude vyuţívat. Výkupní ceny i zelené bonusy provozovateli sluneční elektrárny vţdy hradí provozovatel regionální distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy podle toho, ke které soustavě je připojen. Změna formy podpory ze zelených bonusů na výkupní ceny nebo naopak můţe být provedena jednou ročně. Pro výrobce elektřiny platí stále stejné datum uvedení solární elektrárny do provozu, a nachází se tedy ve stejné kategorii pouze s odlišným způsobem podpory. 2.3.5 Citlivost poptávky na cenu, distribuce, odbyt a uvedení na trh, charakteristika spotřebitelů Veškerá produkce elektrické energie z fotovoltoických systémů má garantován odbyt distribuční společností ČEZ po dobu 20 let. Tato garance přímo vychází z legislativních opatření, zejména energetického zákona č. 458/2000 Sb., který upravuje pravidla podnikání v odvětví energetiky. Následující text představuje znění 25 : Provozovatel distribuční sítě je povinen, pokud je to technicky možné, vykupovat elektřinu z obnovitelných zdrojů podle 31 odst.1 ( vodní energie do výkonu 10 MWh, sluneční, větrná a geotermální energie, biomasa a bioplyn ) a kombinované výroby elektřiny a tepla v množství podle 32 odst. 2 ( pouze množství elektřiny vázané na výrobu využitého tepla ) způsobem stanoveným prováděcím předpisem. a 31 odst. 2 dále říká : Výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů mají, pokud o to požádají a pokud splňují podmínky stanovené prováděcím právním předpisem, podmínky obsažené v Pravidlech 36

provozování přenosové soustavy a Pravidlech provozování distribuční soustavy, právo k přednostnímu připojení svého zdroje elektřiny k přenosové soustavě nebo distribučním soustavám za účelem přenosu nebo distribuce. Vzhledem ke svému charakteru dané produkce resp. produktu ( elektrická energie ) není moţno stanovit kdo je konečným spotřebitelem. Pokud ČEZ rozhodne nebo si to obec vyjedná, můţe dojít k posílení příkonu v obci a vylepšení infrastruktury a lze se domnívat, ţe konečným spotřebitelem budou domácnosti resp. firmy v okolí Modletic. Firma SOLAR POWER s.r.o. se rozhodla pro tzv. síťový systém 27. Tento systém se nejvíce uplatňuje v oblastech s hustou síťí elektrických rozvodů. Jeho hlavní charakteristikou je to, ţe systém je připojen na rozvodnou síť ( ČEZ ), kde proud je dodáván do veřejné elektrické sítě, pouţívá se pro komerční účely. 2.3.6 SWOT analýza Informace nefinančního a finančního charakteru vyústily do skutečností, které jsou převedeny do následující SWOT tabulky. Tabulka č. 8 : SWOT analýza silné stránky nepřetrţitá produkce elektrické energie stabilní zdroj energie ( ţádný dodavatel, pouze Slunce ) garance výkupů produkce po dobu 20 let povinnost provozovatele distribuční sítě vykupovat produkci nízké náklady na zaměstnance nízké provozní náklady ( palivo je slabé stránky relativně nízká morální ţivotnost panelů i přes 25 let poskytovanou záruku výrobcem se mi zdá, ţe ţivotnost je nízká a to z důvodu prudkého rozvoje technologií v tomto oboru klesající účinnost solárních panelů v čase ( cca o 0,8 aţ 1,1 % ročně, většina výrobců garantuje 80% účinnost po 25 letech ) finanční náročnost při vybudování 27 v angličtině se pouţívá termín on-grid 37

zdarma ) šetrnost vůči ţivotnímu prostředí ( solární elektrárna neprodukuje ţádný hluk ani ţádné škodliviny ) výrobní jednotky velká závislost výše produkce na slunci ( viz. obrázek č. 3 níţe ) přispívá ke sníţení hodnoty vypouštěné do atmosféry CO2 modularita systému vysoká spolehlivost panelů poslední generace odklad platby daně z příjmu o 5 let příležitosti moţnost získat dotace ze strany státu ČR nebo EU sdruţit několik potencionálních investorů s cílem dosáhnout lepších obchodních podmínek v rámci dodávek technologie volba o prodeji produkce domácnostem nebo firmám hrozby nízká intenzita slunečního záření neochota provozovatele distribuční sítě ČEZ připojit danou elektrárna do sítě přírodní ţivly vandalismus krádeţ výše úrokových sazeb změna přístupu ze strany státu ( legislativa ) vznik nové mnohonásobně účinější technologie 38

Za zcela zásadní hrozbu tohoto podnikatelského projektu lze povaţovat niţší počet intenzity slunečních dnů neţ se pro tento projekt předpokládá. Je ovšem nutné zdůraznit, ţe ačkoliv tato hrozba není nemoţná, je spíše nepravděpodobná. Tyto obavy oslabuje obrázek na následující straně, který představuje mapu ČR a průměrný počet slunečních dnů, který vychází z údajů za poslední desetiletí. Obrázek č. 4 : Roční průměrný počet slunečních dnů v ČR 28 2.3.7 Reklama, propagace Reklamu a propagaci lze v rámci tohoto projektu rozdělit na 3. části : vlastní výkony v případě, ţe odběratelem produkce bude pouze ČEZ (výkupní ceny) není zasádní forma reklamy a propagace potřeba. V případě, ţe společnost bude prodávat svou produkci formou zelených bonusů, bude se pracovat na PR, tvorbě adresné reklamy v okolí elektrárny.v kaţdém případě bude na plotu okolo elektrárny umístěn vinylový poutač. 28 Zdroj : http://www.chmi.cz/meteo/ok/atlas/uvod.html 39

konzultační činnost reklamou a propagací zasáhnout vytipovanou skupinu potencionálních zákazníků osvětová činnost v oblasti ţivotního prostředí podle okruhu moţných návštěvníků ze zkušeností jiných solárních elektráren 2.4 Umístění výrobní jednotky Nejdůleţitější věc, která musí být známa, pokud chceme sluneční záření vyuţívat k výrobě elektrické energie je to, jaký je vyuţitelný potencionál, coţ znamená kolik energie dokáţeme získat z určité plochy za určitou dobu a na čem to závisí. Jedná se zejména o následující faktory : momentálním počasí znečištěním atmosféry měnící se polohou slunce na obloze v průběhu dne a roku stínění Daný pozemek splňuje tyto další kritéria : doprava, komunikace, zdroj energií, lidské zdroje, stavební, montáţní a opravářské kapacity, přírodní podmínky, ekologické poţadavky Pozemek Při umístění solární elektrárny je nutné dodrţet určitá pravidla. Vyrobenou elektrickou energii je nutné dodat do sítě a proto je nezbytné, aby bylo moţné systém připojit na síť odběratele. Celkový objem produkce resp. výkon elektrárny je ovlivněn těmito faktory : počet hodin slunečního svitu a intenzita slunečního záření 40

překáţky bránící přímému osvětlení území orientace za ideální pozemek se z hlediska orientace na světové strany povaţuje orientace na jih sklon panelů pro provoz solárních panelů je ideální sklon 45 nadmořská výška místa míra znečištění ovzduší Přírodní podmínky Jak jiţ bylo uvedeno v první kapitole plánované umístění fotovoltaické elektrárny je v Jihomoravském kraji v obci Modletice, která územně patří pod Brno-venkov. Pro výstavbu jakékoliv fotovoltaické elektrárny je z jedním nejzásadnějších parametrů mnoţství slunečního záření dopadajícího na zem. Je zřejmé, ţe tento parametr resp. hodnota slunečního záření je v kaţdé lokalitě v rámci České republiky rozdílná. Z tohoto hlediska se jako nejefektivnější lokalita pro umístění elektrárny jeví Jihomoravský kraj, ve kterém má společnost pozemek, který chce vyuţít pro umístění solární elektrárny. Průměrný počet hodin je kolem 1460 h/rok (od 1400 do 1700 h/rok ). Nejmenší počet hodin má severozápadní území. Směrem na jihovýchod počet hodin narůstá. Lokality se od sebe běţně liší v průměru 10 %. V některých ojedinělých případech je odchylka vyšší. Na plochu 1 m2 dopadne za rok průměrně 1100 kwh energie. 29 Průměrný počet hodin dopadajících na pozemek společnosti představuje obrázek na následující straně. Poloha pozemku byla na obrázku vyznačena. 29 Zdroj : internet http://www.hitechsolar.cz/slunecni-elektrarna.pha?kategorie=1110 sekce=1009 17 41

Obrázek č. 5 : Roční průměrný úhrn slunečního záření v ČR [kw/m 2 ] 30 2.5 Technologie a výrobní zařízení 2.5.1 Fotovoltaický jev Fotovoltaika využívá přímé přeměny světelné energie na elektrickou energii v polovodičovém prvku označovaném jako fotovoltaický nebo také solární článek. Solární článek je velkoplošná dioda alespoň s jedním PN přechodem. V ozářeném solárním článku jsou generovány elektricky nabité částice (páry elektron díra). Elektrony a díry jsou separovány vnitřním elektrickým polem PN přechodu. Rozdělení náboje má za následek napěťový rozdíl mezi předním (-) a zadním (+) kontaktem solárního článku. Vnějším obvodem zapojeným mezi oba kontakty potom protéká stejnosměrný elektrický proud, jež je přímo úměrný ploše solárního článku a intenzitě dopadajícího slunečního záření. 31 Princip fotovoltaického jevu znázorňuje obrázek na následující stránce. 30 Zdroj : http://www.solarniobchod.cz/download/01_slunecni_energie.pdf 31 Zdroj : http://www.isolar.cz/?p=p_3&sname=technologie#clanek 42