SEKCE PRO CÍRKEVNÍ ŠKOLSTVÍ ČESKÉ BISKUPSKÉ KONFERENCE

http://skolstvi.cirkev.cz SEKCE PRO CÍRKEVNÍ ŠKOLSTVÍ ČESKÉ BISKUPSKÉ KONFERENCE Thákurova 3, 16000, Praha 6, tel. 220 181 760, e-mail. schwarzova@cirkev.cz Zápis z Celostátního setkání ředitelů CŠ v Jaroměřicích Datum a místo konání: 16. 18.4. 2007 v Jaroměřicích u Jevíčka P R E Z E N Č N Í L I S T I N A Hosté a přednášející: Organizátor : Mgr. Lenka Schwarzová Sekce církevního školství ČBK Hosté : Mgr. Dana Kuchtová ministryně školství Mons. František V. Lobkowicz předseda subkomise CŠ Ing. Michaela Šojdrová poslankyně PSP ČR Ing. Jaroslav Trnka MŠMT Mgr. Petr Husník Učitelské noviny Přednášející : Judr. Jan Královec Asociace ředitelů církevních škol Ing. Markéta Pražmová Asociace VOŠ Ing. Petr Jadrný Sdružení soukromých škol ČMS Mgr. Jan Fidrmuc ředitel CM gymnázia v Prostějově Ing. M. Cagalová ekonomka CM gymnázia v Prostějově P. Jaroslav Němec školní spirituál CM gymnázia v Prostějově Ing. Miroslava Večeřová MŠMT Mgr. Zdislava Vyvozilová vedoucí školského odboru v olom. arcidiecézi Ing. David Hondlík Damaco ekonom. poradenství dotace z EU Asistentka : Mgr. Pavlína RAJDLOVÁ Sekce církevního školství ČBK 1. PŘÍSPĚVEK ASOCIACE ŘEDITELŮ CŠ JUDR. JAN KRÁLOVEC Celostátní setkání ředitelů CŠ zahájil svým příspěvkem Judr. Jan Královec. Představil zástupce církevních škol Czeschy podle jednotlivých krajů. Jejich seznam je možné nalézt na stránkách http://skolstvi.cirkev.cz/?menu=5&text=11. Obsazeny nejsou pouze tři kraje: Karlovarský, Liberecký a Pardubický. Tito zástupci církevních škol budou partnery krajskému zastupitelstvu. Zástupci CŠ plánují jednání o metodách měření výstupů a kvality škol. 1

Judr. Jan Královec se zúčastnil Celostátního setkání ředitelů CŠ Slovenské republiky. Získal důležité informace, jak církevní školství na Slovensku funguje. Srovnal situaci na Slovensku se situací CŠ v Čechách. Pan ministr Kalousek navrhuje, aby byly CŠ financovány přes kraje. Na Slovensku jsou však církevní školy plně hrazeny z rozpočtu MŠMT, kromě školských zařízení. Na financování školských zařízení se podílí samosprávy. Žáci do 15ti let jsou placeni přes obce, nad 15let župou (= krajem). Partnerem pro státní školství jsou zřizovatelé. Každá diecéze má školský úřad. Peníze na školu jdou nejdříve přes biskupství. Vznik nové školy je závislý na existenci školského úřadu v diecézi. Vznik nových církevních škol není v SR omezený, za rok vznikne přibližně 10 15 škol. Podle J. Královce nelze vysvětlit vznik nových CŠ na Slovensku pouze vyšší religiozitou Slováků. SR jmenovala jednu osobu jako zástupce Renovabis Ing. Ján Gyulai. Jeho úřad plně realizuje to, co je ve smlouvě s Renovabis, vytváří i pravidla. Výhodou jeho kanceláře jsou pevně stanovené cíle, transparentnost, komunikace se školami, decentralizace v rozhodování při rozdělování příspěvků, jasná zpětná vazba. Jeho úřad zajišťuje spokojenost s programy. Zjišťuje, zda to, co bylo uděláno, školám vyhovuje, nebo ne. Na Slovensku vychází časopis Katolícky učiteĺ a mají i učebnici náboženství, plus další zajímavou literaturu. Slovenské školy přivítaly zástupce z České republiky velmi vřele a projevily živý zájem o navázání partnerských kontaktů s českými církevními školami. Poukázaly na ztrátu českých církevních škol, pokud nejsou nikým zastoupeny v CEEC. Judr. Jan Královec požádal o důvěru ředitelů CŠ, aby je mohl v CEEC zastupovat. Dříve byla v CEEC delegována paní Kopecká ze Sekce církevního školství ČBK, později Veronika Hubičková. Katolícky učiteĺ: http://www.kpkc.sk/data/cinnost/tvorba.htm 2. ÚVODNÍ SLOVO MONS. F.V. LOBKOWICZ Mons. F. V. Lobkowicz poděkoval za práci pedagogů. Připomenul, že tisk píše raději o událostech skandálních, pro čtenáře poutavých, proto pozitivní práce církevních škol zůstává v pozadí a zdá se, že je nedoceněna. Přesto jsou církevní školy velmi cennými i pro nevěřící společnost, protože mají za cíl dětem ukázat rovinu života ve společenství, toleranci a úctě. Občas se můžeme například setkat s paradoxem, kdy společnost učí děti vážit si více života zvířat než-li života nenarozených dětí. Naše školy mají rovněž důležitý evangelizační úkol. Církev je dnes považována za něco mimo společnost, za jakési ghetto. Církevní škola je pro mnohé děti prvním nebo jediným setkáním s církví Kristovou. Zdá se, že i dnes mají věřící lidé strach vyjádřit svou víru ve vzkříšení Krista. Tyto věci si však nemůžeme nechávat sami pro sebe. Církevní školy by možná mohly žádat, aby jim biskupové poslali více kněží. Neměli bychom, ale zapomínat, že my všichni máme kněžské poslání. Jak hlásat Krista ve školách? Nestačí pouze pověsit kříž na zeď. Nelze zavést opět povinné ranní mše, povinná liturgická slavení. Liturgický rok se odehrává ve farnosti. Jde o to, aby křesťanská škola byla celou svou atmosférou prodchnuta Kristovým učením. Evangelium je možné předávat zaměřením a celkovou atmosférou školy. Jedině skrze svůj vlastní duchovní život, jako ředitele, pedagoga nebo i jiného zaměstnance školy, mohu pomoci tuto atmosféru ve škole vytvářet. Za vzory učitelů si můžeme vzít Dona Boska a Terezii z Lisieux. Máme se povzbudit učením Kristovým a být plni víry. Kristův hrob je prázdný. Naplňme ho svou vírou. 2

Mons. Lobkowicz popřál pedagogům, aby byli znovu naplněni vírou v institucích, které jim dělají starosti. Povzbudil je, aby důvěřovali Bohu. Až nebudou vědět, jak dál, mají vše svěřit Bohu. Máme výhodu, že se za nastalé problémy můžeme modlit. Biskup Lobkowicz poprosil pedagogy, aby se snažili děti formovat k obrazu Božímu. 3. INFORMACE O REORGANIZACI ODBORU 46 MGR. L. SCHWARZOVÁ L. Schwarzová informovala o jednání s paní ministryní Kuchtovou ohledně reorganizace odboru 46. Výsledkem jednání bylo, že paní ministryně slíbila církevním školám podporu. Zápis z jednání je na webových stránkách církevního školství (http://skolstvi.cirkev.cz/). Dalším problémem by mohlo být rozpočtové určení daní, které navrhuje ministr financí Kalousek. Finance církevním školám by byly rozdělovány přes kraje. Kraje jako zřizovatelé nebudou chtít podporovat své konkurenty. Pokud se problém nevyřeší, bude pro církevní školy znamenat skrytou likvidační politiku. Na MŠMT dochází celkově k reorganizacím. Lidé neví, co nastane. L. Schwarzová vyzvala ředitele, aby využily svých kontaktů na ministerstvu k podpoře CŠ. 4. PROBLEMATIKA VOŠ ING. M. PRAŽMOVÁ ASOCIACE VOŠ Ing. M. Pražmová je představitelkou asociace VOŠ. Asociace má celkem 102 členů. Církevních VOŠ je 12 a z toho členů asociace VOŠ 5 6 škol. Na VOŠ je dnes 27 tisíc studentů. Církevní VOŠ mají 940 denních studentů, dálkových 490 studentů. Ing. Pražmová církevní VOŠ vyzvala, aby v současnosti nestály stranou dění kolem VOŠ, kdy se bude připravovat nová koncepce, a účastnily se všech jednání. Asociace VOŠ ráda uvítá vize církevních VOŠ, které mohou být zakomponovány do připravované Bílé knihy. Je třeba připravit novou legislativu, přestože se některé vysoké školy brání vstupu VOŠ do terciárního sektoru terciárního vzdělávání. AVOŠ připravila návrh tzv. polyfunkční školy. Většina VOŠ je ve spojení se SŠ (církevní VOŠ jsou výjimky). Mají výhody personální, ekonomické, materiální... Pokud by v budoucnu projekt asociace VOŠ neprošel a nebyly zachovány ani polyfunkční školy, pro soukromé školství by to bylo likvidující. Vize reformátorů v čele s Prof. Matějů Bílá kniha terciárního vzdělávání bude hotova do 2 let. Bude v ní obsažen zákon o vyšší odborné škole. Byly zahájeny práce na tvorbě koncepčního týmu (prof. Matějů, tajemník sdružení škol vyššího studia Ing. Karpíšek, Ing. M. Pražmová, PhDr. Sekot místopředseda asociace VOŠ). Záměry, cíle reformy VOŠ vychází z východisek Country note OECD. Transformace zasáhne všechny typy VOŠ. Mezi doporučení OECD patří: Akreditační komise, která doposud posuzovala vzdělávací programy všech VOŠ, by měla splynout s velkou AK. Měla by být vytvořena komise, která bude připravovat transformaci VOŠ s prakticky zaměřeným bakalářským studiem. AVOŠ chce iniciovat přípravu modelu tzv. profesního bakaláře. Doporučení OECD musí brát VOŠ pouze jako doporučení, ne jako dogma. Na základě ankety VOŠ by rády zůstaly ve spojení se SŠ, měl by se vytvořit model polyfunkčních škol. Pokud nedojde v týmu při práci na Bílé knize k rozporu, členové AVOŠ si přejí vytvořit a prosazovat vlastní koncepci. Některé údaje ÚIV: - VOŠ podle zřizovatele: veřejných 114 škol, soukromých 48, církevních 12 - Nezaměstnanost absolventů VOŠ: Praha 2,4 %, Středočeský kraj 4,9 %, Olomoucký kraj 16,3 % 3

- Struktura uchazečů: nejvíce ze středních odborných škol 73 % - Počet studentů: církevní VOŠ 1715 studentů - Úspěšnost přijetí na VOŠ: veřejné 69,3 %, soukromé 78,1 %, církevní 56,5 %. - Počty studentů na VOŠ: veřejné 17 748 studentů, na soukromých 8 187, na církevních 1 715. - Počty absolventů VOŠ: veřejné 4965, soukromé 2187, církevní 369 - Počty nově přijatých: veřejné 7 141, soukromé 3314, církevní 597 Strategie vytvoření projektu polyfunkční školy: - připravit koncepci - zabránit selektivními přechodu VOŠ na Vysoké odborné školy (Jihlava, České Budějovice) - zakotvení VOŠ do soustavy českého vzdělání ve spolupráci s církevními VOŠ - vytvořit model polyfunkční školy - vytvořit model profesní akademie s možností získat titul profesního bakaláře - dva zástupci, kteří budou jednat za VOŠ s politiky Model polyfunkční školy (profesní akademie, profesní fakulta): Střední škola (jakéhokoliv typu) by byla vstupem do VOŠ, která dnes po absolvování označuje absolventy titulem diplomovaný specialista. Vybrané VOŠ, které by splňovaly nastavené podmínky by mohly absolventům dávat titul profesní bakalář. Model koexistence polyfunkčních škol v regionech: Náročná cesta, která bude záviset na postoji zřizovatelů. Veřejné VOŠ zřizují kraje, financují jejich provoz. Možné modely jsou tedy: a) VOŠ, která by připravovala profesní bakaláře, anebo by absolventi SŠ šli rovnou na vysokou školu a VOŠ by byla propojená tím, že by se připravovaly programy v modulech a kreditním systému. Byla by jasně definována prostupnost. b) typ polyfunkční školy - SŠ by měla další stupeň profesní akademie, která by dávala titul profesní bakalář. Představa transformace asociace VOŠ: - nevstupovat do terciárního sektoru de facto, ale zůstat de jure - nebýt vrženi do zákona o terciárním vzdělávání, tak že by se VOŠ staly soustem vysokých škol - samostatný zákon o VOŠ s mobilitou nebo být součástí zákona s přesně vymezenými podmínkami, jak mohou existovat VOŠ, samozřejmě s jinak nastavenými parametry např. personálními. Jsme pro, aby VOŠ měli velký počet učitelů pevně spojených s praxí učitelé s velkou praxí nebo externími učiteli. - musí se vyřešit financování VOŠ, pro soukromé školy by bylo likvidační pokud by se staly automaticky vysokými školami, protože by nedostávaly příspěvky od státu - budeme zpracovávat kritéria přechodu VOŠ na profesní akademii - ponechat spolupráci SŠ s VOŠ - stanovit velikost VOŠ, s nabídkou dalších kurzů, kvalifikačních kurzů, iniciovat zahraniční spolupráci - u specifických oborů pro region zachovat jejich specifičnost, přestože budou tyto školy malé - vymezení specifik pro učitele na VOŠ 4

- podívat se na modely z Německa (Hochschule) od nich si můžeme vzít jejich dobré zkušenosti za základ - zástupci CZESCHA budou pracovat s regiony, protože ty budou mít hlavní slovo při transformaci Asociace VOŠ vydala bulletin k výročí 10leté historie VOŠ jsou v něm závěry z konference VOŠ a materiály, které byly předány ministryni. Kontakt na asociaci VOŠ: http://www.asociacevos.cz/ 5. SOUKROMÉ ŠKOLSTVÍ ING. P. JADRNÝ ZÁSTUPCE SOUKROMÝCH VOŠ Ing. P. Jadrný mluvil na Celostátním setkání ředitelů CŠ jako zástupce soukromých VOŠ. Soukromé školy letos slavily 15 výročí svého vzniku. Je očekáván velký zlom ve školství, kdy klesne demografická křivka o 40 tisíc dětí na středních školách. V roce 2011 ve středním školství o 160 tisíc žáků. Způsobí to problémy všem středním školám v ČR. Zákon 306 platí v normativech i pro církevní školy. Plody práce soukromých škol sklízí tedy i církevní školy. V letošním roce soukromé školy slaví další dva úspěchy zasadily se o 2 hodiny navíc pro gymnázia a o přidělení finančních prostředků na asistenty. Deset miliónů bylo přiděleno soukromému školství a pět miliónů církevnímu školství. Každá škola, která si požádala o dotaci na asistenty včas, peníze dostane. Dynamika dotací ze státního rozpočtu je dobrá. Průměr za posledních 7 let stoupl jedenkrát. Takovou dynamiku jiné normativy v republice nemají. Vláda se zavázala, že budou školy financovány bez rozdílu zřizovatelů. Budeme financováni stejně jako krajské školy. Soukromé školy mají požadavky na navýšení prostředků na provozní náklady. Ing. Jadrný pozval zástupce církevních škol na VII. kongres sdružení soukromých škol. Téma: konkurenceschopnost České republiky. Oblast evropských fondů, první náměstek Mora MŠMT, pí. Matušková administrátorka evropského fondu První informace o tom, co se připravuje do roku 2013, do čeho se mohou školy přihlásit, co nás čeká. MPSV publikovalo březnové vydání evropského projektu pro konkurenceschopnost. Soukromé školy chtěly prosadit, aby se do měkkých investic z evropských fondů zařadily i věci investiční nad 40 tisíc, což neprošlo. Vybavení je možné získat pouze do 40 tisíc počítače, softwary..., také jsme nepokročily, zůstalo 20 %. Peníze tedy poputují pouze do mezd. Škola bude vědět, jak to má dělat, bohužel nebude to mít, na čem dělat. Soukromé školství bylo v minulosti novinami často popisováno jako nekvalitní, pro méně nadané děti bohatých rodičů. Soukromé školy se chtěly bránit, proto si vytvořily ochranný štít z tří stupňového certifikačního systému: - základní certifikát škola za něj zaplatí 4 000,- Kč, školy, které mají stupeň hodnocení České školní inspekce vyšší než dobrý a splňují i další atributy, které komise posuzuje - zlatý certifikát musí splnit ISO 9001, pro jeho získání se vyjadřuje MŠMT a ČŠI. Školy platí za ISO 9001 50 100 000,- Kč. Dnes je již prvních jedenáct škol, které získaly zlatý certifikát. - top certifikát (diamantový certifikát) zatím na něj dosáhnou pouze tři soukromé školy 5

6. VÝUKA ETIKY NA CŠ JAKO METODA PREEVANGELIZACE P. J. NĚMEC SPIRITUÁL CYRILOMETODĚJSKÉHO GYMNÁZIA PROSTĚJOV 6.1 Výuka etiky P. J. Němec je školním spirituálem na Cyrilometodějském gymnáziu v Prostějově. Tato škola získala dotaci od evropské unie na projekt Cyrilometodějského gymnázia v Prostějově Doopravdy. Podle J. Němce se často setkáváme s dětmi, které nejsou dotčeny vírou, nic neslyšely o Ježíši, Bibli, o víře. S těmito dětmi je důležité se nejdříve setkat jako s lidmi, dívat se na jejich potřeby a problémy. Dívat se, jak a kde žijí, co je ovlivňuje, chtít jim ukázat cestu. Dnešní děti jsou materiálně dobře zajištěny. Je tu ale předpoklad, že trpí určitým způsobem nějakou chudobou emociální, duchovní, vztahovou. Dnešní děti pracují s velmi dobrou technikou, která odstraňuje překážky svobody. Na druhou stranu ji někdy nekriticky přijímají. Společnost je poznamenána zákonitostmi výkonu. Program etické výchovy vede mladé lidi k utváření jejich osobnosti, identity a prosociálnosti (chování na pomoc druhým lidem, aniž by člověk hledal své výhody). Cíl etické výchovy je pozitivní ovlivňování postojů mladých lidí. Etická výchova se soustřeďuje na čtyři hlavní oblasti - výchovný program, výchovný styl, osobité metody a rozvoj prosociálnosti. Zdislava Vyvozilová doplnila P. J. Němce. Prosociální chování se dá jiným způsobem nazvat jako ctnostné chování. Pro 16ti leté děti je důležité přejít z imitace svých vzorů k identifikaci, umět rozlišovat, co na svém vzoru obdivuji. V 16 letech už má člověk přemýšlet, proč dělá to, co dělá. Program etické výchovy zpracovává 6 témat, které studentům umožňují nácvik životních postojů, jak v obtížných situacích reagovat správně. Etická výchova obsahuje pravidla chování i pro vychovatele. Tato pravidla zefektivňují práci v programu. Metodou etické výchovy je učení skrze zážitkové učení. Jiné metody na změnu postojů nejsou příliš účinné. Robert R. Olivar (?) popsal systém, jak získat sociální dovednosti: 1. senzibilizace zaujmout dítě, aby se chtělo otázkou zabývat 2. hodnotová reflexe pomocí otázek navodit konfrontaci dítěte s jeho vlastní zkušeností. Učíme děti nové věci hned nacvičit.v první hodině jsou děti vedeny například k tomu, aby se při příchodu do třídy usmály a pozdravily, ne proto, že se jim chce, ale jako gesto vůči spolužákům, se kterými budou trávit celý den. 3. reálná zkušenost Život ve škole a život na ulici je jiný život. Je třeba to, co se děti naučí ve škole, přenést do života dětí. Jeden učitel po výuce etiky poslal jednoho muže, aby si lehl před školu a čekal, kolik dětí mu pomůže. Zjistil, že 70 % dětí se nepokusilo zjistit, jestli se mu něco stalo. Je tedy potřeba učinit transfer do reálu. 4. reflexe zkušenosti po návratu z akce je nezbytné se studentů zeptat, co jim akce přinesla 6.2 Projekt Doopravdy P. J. Němec představil projekt Doopravdy. Mnohokrát ve svém životě děláme věci pouze jako, ale studenti si mají zvyknout, že neděláme věci jako, ale doopravdy. Oblasti, kterými se studenti během osmiletého studia zabývají, jsou: přátelství, společenství, sebeúcta, partnerské 6

vztahy, sebepoznání, pozitivní emoční návyky, mé místo ve společnosti a kurz sociálních kompetencí. I. část projektu: Etické kurzy Prima Přátelství - Studenti se neznají, potřebují se poznat, učí se komunikovat v nové skupině a nebát se nového prostředí. K tomu slouží seznamovací hry, sportovní odpoledne. Sekunda Nejsi tu sám Studenti se učí vystupovat na veřejnosti, hrát divadlo... Tercie Mně se líbí Dochází k prvním vztahům mezi chlapci a dívkami. Chtějí vědět, jak komunikují chlapci, děvčata. Kvarta Láska a zamilovanost. Jakým způsobem budovat trvalé vztahy. Jakým způsobem vyjádřit lásku. Kvinta Kdo jsem já Studenti potřebují poznat, kým jsou. Potřebují se nadechnout do dalších čtyř roků studia, slouží i jako seznamovací kurz s nově přišlými studenty. Kurz efektivního studia, aby se studenti naučili studovat. Sexta Žádný člověk není ostrov Mluví se o emocích. Septima Mé místo ve společnosti Kam patřím, jak komunikovat se zdravotně postiženými lidmi. Oktáva Kurz sociálních kompetencí Práce s handicapovanými lidmi, v domově důchodců... II. část projektu: Duchovní obnova CM gymnáziu jde o to, aby studenti mohli rozvíjet i svou spirituální kompetenci. Duchovní obnovy připravuje spirituál, učitel etiky a animátoři. Není povinnou akcí, ani není třídní akcí. Součástí je modlitba, svátost smíření, mše. Studenti se učí, jak být sám v tichu v přírodě. Prima nemá program Sekunda Nazval jsem vás přáteli studenti mluví o rozvoji přátelských vztahů na přirozené rovině i vůči Bohu. Tercie Štěstí začíná uvnitř studenti hledají, co je činí šťastnými. Kvarta Víra naděje láska studenti mají poznat obsah termínů a přijmout je za své Kvinta Povídej mi o lásce hlubší poznání vztahů a zodpovědné předávání života Sexta Osoba Ježíše Krista zaměření na osobu JK Septima Odpovědnost a životní projekt studenti hledají, čeho by chtěli v životě dosáhnout Oktáva Gaudium et Spes setkání s vatikánskými dokumenty III. Příprava studentů ke službě animátora Mladí pro mladé Mladí sami se snaží vytvářet duchovní prostředí. Boskova spiritualita: rozum, laskavost a náboženství. Spiritualita, která prožívá všední den jako sváteční. Spiritualita radosti, přátelství s Ježíšem a ve službě církvi. Preventivní výchovný systém, který uplatňujeme při akcích pro mladé je postaven na čtyřech pilířích: škola tam se mohou děti setkat s poznáním hřiště radost farnost setkání s Ježíšem Kristem domov snaha pocítit domov ve farnosti, protože děti mohou přicházet z rodiny, která je rozbitá. 7

Příprava animátorů trvá tři roky. První rok si studenti uvědomují, kdo je to animátor. Druhý rok se postupně zapojují do akcí a seznamují se s předpisy hygiena, pravidla bezpečnosti, seznámení, jak se připravuje akce. Třetí rok animátoři se dostávají do první linie. Pracují naplno, seznamují se s pedagogikou, etikou. Je jim ukazováno, že animátorství může být životní postoj. V 18ti letech mohou dostat akreditaci hlavního vedoucího pro děti a mladé lidi. Animátoři mají během roku pět víkendových setkání, jeden seminář a jedno víkendové závěrečné setkání. 7. PROGRAM OSOBNOSTNÍHO ROZVOJE STUDENTA: MGR. J. FIDRMUC ŘEDITEL CYRILOMETODĚJSKÉHO GYMNÁZIA PROSTĚJOV Mgr. Jaroslav Fidrmuc, ředitel Cyrilometodějského gymnázia v Prostějově, krátce povzbudil ostatní církevní školy, aby se nebály vstupovat do projektů financovaných EU. Církevní školy jsou financovány tak, aby byl zajištěn jejich základní metabolismus. Na rozvoj školy nezbývají ze státního financování prostředky. Přitom evropské projekty jsou velmi dobře dotované. Na jejich základě se dá ve škole leccos vybudovat. Pokud je v rámci projektu potřeba technické vybavení, lze je získat z EU a výhodou je, že zůstane i po skončení projektu. Je iluzorní si myslet, že na tvorbu a řízení projektu stačí zaměstnanec školy. Nejdříve si musí škola najít tým lidí ekonoma, projektového pracovníka, koordinátora projektu. Je to cesta, jak získat do školy kvalitní lidi a zaplatit je z evropských prostředků. Až budou církevní školy vytvářet projekty, měly by myslet na ostatní církevní školy a tvořit je i pro sebe navzájem, na druhou stranu je potřeba podpořit realizátora projektu a jeho projektu se zúčastnit. J. Fidrmuc pozval dále ředitele církevních škol na Závěrečnou konferenci Program osobnostního rozvoje studenta určenou pedagogům 2. stupně ZŠ, středních a VOŠ, vychovatelům v domovech mládeže, spirituálům a řídicím pracovníkům škol 16. května 2007, kde bude biskup Mons. Josef Hrdlička mluvit na téma Postavení škol na prahu 21. století. Prostějovské gymnázium považuje za prospěšně společné setkávání pracovníků CŠ, protože si vzájemné předávají své cenné zkušenosti. Pokud by kdokoliv měl, co nabídnout ostatním školám na této konferenci, bude mít možnost vystoupit s příspěvkem. Od 13. 14. června 2007 se uskuteční také poslední bezplatný docházkový kurz v Prostějově na stejné téma Program osobnostního rozvoje studenta. Zájemci se mohou přihlásit: http://proxy.cmg.prostejov.cz/doopravdy/ 8. ING. MIROSLAVA VEČEŘOVÁ ŘEDITELKA ODBORU 46 Odbor 46 bude 30.6.2007 zrušen. L. Schwarzová a zástupci CŠ se setkali s paní ministryní Kuchtovou, kde se dohodli, že financování bude probíhat stávajícím způsobem, vznikne nové oddělení a nastanou některé dílčí změny. Financování CŠ zůstává na MŠMT. Problémem je, že se v současnosti jedná o rozpočtovém určení daní, kdy by vznikl zákon, na jehož základě budou finanční prostředky pro CŠ přidělovány kraji. Podle Ing. Večeřové se nejedná o nejšťastnější řešení, ale odbor 46 není schopen navrhovaný zákon ze své pozice ovlivnit. Sekce církevního školství se u tuto problematiku zajímá. Do 30.6.2007 bude vše v nezměněné podobě. Odbor 46 se bude nyní snažit zajistit financování CŠ i na období prázdnin, tak aby školy nemusely pocítit nestabilnost. Od příštího školního roku bude snad již vše fungovat standardně. 8

Na možnost žádat o změnu rozpočtu nezareagovalo pouze 27 škol a školských zařízení ze 116 škol a školských zařízení. Od 1.9.2007 bylo do rejstříku škol zařazeno salesiánské středisko Brno Líšeň, zatím ale Ing. Večeřové nemá k dispozici výpis z rejstříku, kde by jejich zařazení bylo potvrzeno. Na MŠMT jsou i další žádosti o zařazení do rejstříku škol. Úprava rozpočtu proběhla u gymnázií reakce na rozvojový program, rozšíření hodinové dotace v gymnáziích o dvě hodiny na období leden až srpen 2007. Od září do prosince 2007 by měla přijít další dotace. Odbor 46 školy osloví. Program vyhlásila skupina 2 odbor 22. V souvislosti s tím bylo rozhodnuto, že gymnázia nedostanou příplatek na rozšířenou výuku cizích jazyků. Odbor 46 na tento program zatím obdržel cca 4,5 miliónů. Rozvojový program na financování náhradního stravování končí v půlce října, stále je tedy možné se hlásit. Tímto programem by měly být financovány náhradní formy stravování žáků v zařízeních, která nejsou zařazena do rejstříku škol domovy důchodců, vývařovny, hospody apod. Pokud je stravování realizováno ve školním zařízení, nejedná se o náhradní stravování. Tento rozvojový program lze nalézt na www stránkách MŠMT. Program na asistenta pedagoga byl již ukončen, vyhodnocen a co nejdříve bude vyhlášen výsledek. Kdo se nestihl do programu přihlásit, finance již nedostane. Žádostí bylo hodně, proto budou pravděpodobně požadavky kráceny o 25 %. Žádostem na úpravu rozpočtu bude vyhověno tam, kde to bude normativně nebo metodicky možné. Odbor 46 počítá s tím, že změní normativ u školní jídelny výdejny, který je velmi nízký ve srovnání s normativem na režijní náklady stravování. V rozpočtu zbývá nerozepsáno 17 300 000,- Kč pro CŠ. Zároveň je přislíbeno 20 mil. Kč na vykrytí nárůstu rozpočtu, který zabezpečuje nárůst platu o 5% v roce 2007 a toto navýšení je již zapracováno ve zvýšených normativech platných pro rok 2007. V rozpočtu pro školy je i zahrnuta tvorba ŠVP. O vysvětlení způsobu, jakým je tvorba ŠVP v normativech zohledněna, lze požádat Ing. Pluskalovou. 9. MGR. DANA KUCHTOVÁ MINISTRYNĚ ŠKOLSTVÍ Paní ministryně Kuchtová poděkovala za možnost účastnit se Celostátního setkání ředitelů CŠ. Paní ministryně informovala, že se seznámila s církevním školstvím, o kterém dosud příliš mnoho nevěděla, i s názory zástupců CŠ při návštěvě na MŠMT. Ujistila účastníky, že reorganizace MŠMT nejsou v žádném případě namířeny proti CŠ. Její přístup k církevním školám je stejný jako ke školám soukromým a veřejným. Nemůže však zajistit stejný přístup u členů vlády. Reorganizace na MŠMT je, co se týče církevního školství, dílčí. Ze skupiny 1 se přesunuly některé ekonomické odbory a staly se součástí skupiny 2. Cílem je, aby se skupina, která má na starosti regionální školství, stala ekonomicky samostatnou, aby byla schopná podávat, administrovat a účtovat projekty v rámci nových strukturálních programů z EU. Odbor 46 se stal oddělením, ale zůstávají v něm titíž lidé. Paní ministryně si přeje, aby na tom nebyly nějakým způsobem hůře než předtím. Rozpočtové určení daní se opakovaně objevuje v diskusích, toto téma však ministryně nepovažuje za něco aktuálního. K tomuto návrhu se osobně nepřiklání. Pokud by se změnilo financování, došlo by pravděpodobně k roztříštění školské soustavy, podobně jako v Německu, do několika samostatných systémů. Tyto systémy jsou málo kompatibilní a hůře se v nich řeší zajištění kvality vzdělávání. Ministryně je zásadně proti změně financování. MŠMT má v současnosti 115 organizací, které jsou církevními. Navštěvuje je více než 17 000 žáků a studentů. MŠMT do nich investuje 1 miliardu korun (?). 9

Diskuse: Ministryně se zeptala, zda by si představitelé CŠ představovali MŠMT jako servisní nebo jako řídicí orgán. Ministryně se kloní k MŠMT jako k partnerskému subjektu a metodickému subjektu ke školám, nikoliv jako k nadřízenému orgánu, který školy kontroluje. Judr. Jan Královec souhlasil s variantou MŠMT, které by bylo metodickým a partnerským subjektem. Na otázku, zda MŠMT počítá s financemi na konektivitu škol, ministryně odpověděla, že MŠMT přislíbilo 1 miliardu na konektivitu škol, návrh je stále platný, ale nebude realizován. Pokusila se prosadit alespoň 500 miliónů, byly ji opět přislíbeny, ale premiér je škrtl z důvodu šetření. MŠMT se tedy bude snažit najít finance na konektivitu u škol, které jsou na tom nejhůře. Ministryně vyzvala ředitele, aby v příštím roce s konektivitou nepočítali a snažili se najít jiné cesty. Ke konektivitě škol se vyjádřila i paní poslankyně Šojdrová. Připomněla, že církevní školy nejsou příjemci daňových příjmů, nemají příjmy jako kraje a obce, nemají zajištěno, jak získat peníze na informační technologie. Podle jejího názoru by bylo třeba pro církevní školy zajistit nárokovost na výdaje na tyto pomůcky, které nejsou výdaji na energii. Je třeba najít podporu v zákoně pro vyjednávání vůči ministerstvu financí, jinak to vždy bude hozeno na zřizovatele. Dalším dotazem bylo, zda je již znám termín nových maturit. Paní ministryně představila dva návrhy, o kterých se jedná v poslanecké sněmovně: a) odložit státní maturity ve společné části maturity o dva roky (návrh p. Bartoše), ministryně ho podpořila b) maturita se posune v části čeština a cizí jazyk o rok dále (ČSSD), tento návrh se projednává ve školském výboru Který návrh projde, stále není jasné. Jasné je, že některý z nich se uskuteční. Maturita není připravena obsahově, finančně, logisticky. Poslankyně Šojdrová souhlasí s odkladem, byla by ale ráda, aby byl stanoven konkrétní jasný termín, kdy se maturity realizují. Obává se volebního období, kdy by se mohlo nových maturit zneužít. 10. ING. MICHAELA ŠOJDROVÁ POSLANKYNĚ PS ČR Návrh na odvolávání ředitelů V poslanecké sněmovně byl zamítnut návrh školské subkomise na odvolávání ředitelů církevních škol bez udání důvodu. M. Šojdrová byla rovněž proti tomuto návrhu, protože ho považuje za nebezpečný. Podle jejího názoru by ředitelé měli být vystaveni vlastnímu hodnocení. Jedenkrát za pět let by například mohl ředitel absolvovat nový konkurs. Příprava na konkurs by ho vedla k zamyšlení, zda naplňuje původní cíle školy. Tlak na ředitele by měl být pozitivní, aby škola pracovala, co nejlépe. Bude-li tento návrh, M. Šojdrová ho podpoří, sama ho však v poslanecké sněmovně nepředloží. Ponechá toto na ministerstvu. Zákon o církevních školách M. Šojdrová je ochotná se tímto zabývat. Nyní je však zodpovědná za vedení celého klubu KDU. Nemá čas připravovat legislativní změny. Je ochotná poradit, pokud někdo přijde s tímto návrhem. Nejlépe by bylo najít si právníka, který pomůže vše vypracovat. Církevní školy mohou využít i legislativu na MŠMT. Osmiletá gymnázia na víceletých gymnáziích bude zachováno přijímací řízení mezi nižším a vyšším stupněm nezávisle na přijímacích řízeních ostatních středních škol. Od ledna 2008 by toto mělo být změněno. 10

Výuka etické výchovy není zakotveno jako předmět na mnoha školách. RVP neobsahuje etickou výchovu. Existuje petice za odložení RVP. Podle M. Šojdrové by odložení RVP nebylo produktivní. Je proto, aby ŠVP bylo spuštěno i s problémy. Propagace CŠ M. Šojdrová srovnala obraz soukromých škol a obraz církevních škol v očích veřejnosti. Přeje si, aby obraz CŠ byl pro veřejnost přitažlivější. Církevní školy pracují s dětmi mnohem více než ostatní školy. CŠ si zaslouží, aby jejich obraz byl alespoň pravdivý. M. Šojdrová věděla o tom, že školská subkomise plánuje reklamní kampaň s Dr. Vévodou z VOŠ publicistiky. Paní poslankyně pochválila propagační materiál ZŠ J. A. Komenského Sion z Hradce Králové a doporučila ho jako inspiraci. Zvýhodňování CŠ M. Šojdrová nechce církevní školy zvýhodňovat, protože by to zbytečně vyvolávalo zlou krev. Církevní školství by mělo být založené na stejných právech a povinnostech jako školy veřejné. KDU ochladlo k rozpočtovému určení daní kvůli odporu CŠ. M. Šojdrová chce rovnoprávnost CŠ ve školském systému. Zařazování do rejstříku škol M. Šojdrová se domnívá, že by zařazení CŠ do rejstříku mělo být rovnocenné. Početnost CŠ je stále ohrožená. Paní poslankyně by chtěla zvýhodnit církve při zakládání škol. Ale není důvod proč, by měly vznikat další školy jakékoliv, ne jen církevní, protože je nedostatek dětí. Je ale možné vznik nové školy prosadit, pokud zřizovatel nabídne a obhájí zajímavý program. M. Šojdrová hájí rejstřík škol jako obranu proti živelnému zakládání nových institucí, které by v systému neobstály. 11. EVROPSKÉ STRUKTURÁLNÍ FONDY: ING. DAVID HONDLÍK Ing. D. Hondlík představil evropské programy na čerpání finančních prostředků pro školství. Politika soudržnosti EU má tři cíle konvergenci podporu růstu a tvorbu pracovních míst, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a evropskou územní spolupráci. Na roky 2007-2013 je připraveno 26,7 miliard EUR. Česká republika má 24 programů pro podporu vzdělávání. Většina programů bude spuštěna na jaře 2008. D. Hondlík představil Operační program Praha adaptabilita, Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost, Operační program lidské zdroje a zaměstnanost, Regionální operační program NUTS a navíc Finanční mechanismus EHP Norsko a Komunitární programy. OP Praha adaptabilita a OP vzdělávání pro konkurenceschopnost budou podporovat projekty zaměřené na modernizaci ve vzdělávání, počáteční vzdělávání, terciární vzdělávání, výzkum a vývoj. Nejvíce peněz půjde na mimopražské oblasti, protože Praha se považuje za bohaté město. OP lidské zdroje a zaměstnanost se soustřeďuje na adaptabilitu, aktivní politiku trhu práce, sociální integraci a rovné příležitosti, veřejnou správu, veřejné služby a na mezinárodní spolupráci. Řídicím orgánem je MPSV. Regionální OP NUTS zahrnuje sedm regionů v České republice. Přitom neplatí pravidlo, že by každý region měl dostat stejný díl finančních prostředků na projekty, ale naopak, mezi regiony může vzniknout soutěž o nejlepší projekty. Kraj, který vytvoří nejvíce dobrých projektů, získá nejvíce financí. Z tohoto programu lze čerpat tzv. tvrdé investiční finance, to znamená finance i na opravy budov a zastaralou infrastrukturu. Finanční mechanismus EHP Norsko vznikl v roce 2003. Jedná se o alternativu ke strukturálním fondům. Kontaktním místem je Centrum pro zahraniční pomoc ministerstva financí. Je zaměřena na uchování evropského kulturního dědictví a ochranu životního prostředí. Přispívá maximálně na 85 % nákladů. Lze podávat individuální projekty, ale i 11

blokové granty. Projekty se předkládají po vydání výzev. Výhodou je, že je možné žádat o příspěvek i na vypracování projektu. Odkaz na stránky ministerstva financí: www.eeagrants.cz Komunitární programy podporují řadu oblastí včetně školství. Rozdílem je alokace finančních prostředků. Jsou řízeny centrálně přímo orgány evropské komise. Kompetence jsou většinou delegovány na národní orgán. Musí zde vždy být zařazen zahraniční subjekt. Patří sem například programy Leonardo da Vinci, Socrates-Erasmus, Music over barries apod., ve kterých dochází k partnerstvím několika zemí. Žádosti se podávají Národní agentuře pro evropské vzdělávací programy. Užitečné odkazy k SF viz. příloha www.damaco.cz 11. JAK NA TO? ING. M. CAGALOVÁ Ing. Cagalová je ekonomkou na Cyrilometodějském gymnáziu v Prostějově, kde je spoluúčastná při vytváření evropských projektů. Začala motivací ředitelů k tomu, aby se o projekty ve svých školách pokusily. Podle jejího názoru se občas církevní školy podceňují a nechtějí se pouštět do projektů. Pokud škola neví, jak dělat projekt, mohou se ve škole nejdříve všichni sejít a sepsat si na papír, co by mohlo zaujmout. Naše nápady nemusí být samozřejmostí. Před začátkem tvorby projektu je třeba nastudovat všechny strategické dokumenty ( www.esfrc.cz ), nikoliv jen pro jejich obsah, to by se asi nikomu nechtělo, ale hlavně pro jejich terminologii, která nám pomůže sestavit projekt tak, aby odpovídal evropskému jazyku. Dále v nich lze nalézt společenskou objednávku. Něco, co společnost od projektů očekává. Zpracování projektu lze zadat firmě. Výhodou firmy je, že ví, co má napsat. Nevýhodou je, že do projektu zahrne i něco, co škola nedokáže splnit. Škola by si proto měla vždy ohlídat, zda firma vytváří realizovatelný projekt. Projekty se podávají pro vydání výzvy. Je dobré si přečíst Příručku pro žadatele. Měla by sloužit jako manuál pro zpracování žádosti. Ředitel školy by si měl vytvořit kolem sebe tým lidí. Za přínos projektu lze považovat dostatek prostředků na lidské zdroje. Na škole vznikne tým, který bude jezdit na společné víkendy, v diskusích si lidé ověří, že dokáží mluvit o vedení školy, že ji dokáží posouvat dál. Projekt může posloužit i jako přínos pro ekonomiku školy. Pokud chceme někoho zaměstnat na ¼ úvazku jako učitele, lze ho na druhou část ¼ zaměstnat při přípravě projektu. Na poloviční úvazek se již lépe sežene zaměstnanec. EU chce, aby byly projekty propagovány, proto při propagaci projektu propagujeme i svou školu a děláme si reklamu. Projekt by měl mít přesah i na ostatní církevní školy. Za rizika projektu lze považovat časovou a personální náročnost. Je nutné zaměstnat koordinátora projektu alespoň na ½ úvazek, tím se ředitel vyhne velké administrativě. Koordinátor je povinen monitorovat projekt každého ¼ roku. Firma, která by projekt vhodně propagovala, se hledá těžko, proto je nutné si její práci ohlídat. Je nutné dostát všem závazkům projektu, ekonom školy by měl připravit rozpočet projektu. Výsledkem projektu je dobrý pocit, že se daří dobrá věc, publicita školy, spolupráce se šikovnými lidmi, navázání kontaktů s ostatními školami. Není třeba mluvit o projektu květnatě, stačí vše říci pár větami. Projekt musí být pochopitelný pro hodnotitele. Je dobré dát projekt přečíst člověku, který o projektu nic neví. Zkoumáme, zda projekt pochopil. První projekt si Cyrilometodějské gymnázium nechalo zkontrolovat od odborníka. 12

13. PHDR. IVANA BERNARDOVÁ KPPP PRAHA Na podzim 8. 12.10.2007, 15. 19.10. 2007 chystá Křesťanská pedagogickopsychologická poradna v Praze týdenní školení pro školní metodiky prevence, výchovné poradce, třídní učitele, příp. další zájemce na téma: Posilování pozitivních životních hodnot a postojů. Náplní semináře bude podpora sebepoznání, sebepřijetí a sebeprezentace, teorie šikany, práce s třídním kolektivem, prevence závislostí a další. Seminář bude veden zážitkovou formou, za optimální se považuje účast dvou pracovníků školy. V listopadu 2007 se plánuje další týdenní školení na téma: Vztahy v třídním kolektivu. Náplní semináře je bezpečná atmosféra ve třídě, jak rozpoznat vztahy ve třídě a role jednotlivých žáků, využití interaktivních a prožitkových technik při práci se třídou, práce pedagoga... Obě školení stojí 2 500,- Kč na osobu. Cena bude upravena s ohledem na grant, který poradna možná dostane a bude snížena. http://www.kppp.cz/ http://skolstvi.cirkev.cz/?menu=3 Zapsala v dubnu 2007 Pavlína Rajdlová, asistentka sekce církevního školství při ČBK, Thákurova 3, 160 00 Praha 6, tel. + 420 220 181 760, e-mail: rajdlova@cirkev.cz 13

Užitečné odkazy k SF Ing. David Hondlík Strukturální fondy Příloha Komplexní informace o fondech EU v ČR: www.strukturalni-fondy.cz Evropský sociální fond v ČR: www.esfr.cz Agentura pro podporu podnikání a investic: www.czechinvest.org Evropská komise: http://ec.europa.eu/index_cs.htm Vše o Evropské unii: http://www.euroskop.cz/ Informační server Pražské radnice: www.praha-mesto.cz Národní vzdělávací fond: http://www.nvf.cz/ Dotační věstník: http://dotacnivestnik.ihned.cz/ Portál o dotacích: http://www.edotace.cz/ Komunitární programy Národní agentura pro evropské vzdělávací programy: http://www.naep.cz/ Přehled komunitárních programů EU: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696/_s.155/8712?ks=1223&docid=1848 http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/eu_komunitarni_programy.html Finanční mechanismus EHP/Norska: www.eeagrants.cz Zastoupení Evropské komise v ČR: http://www.evropska-unie.cz/cz/ Ostatní Nadace pro rozvoj občanské společnosti: http://www.nros.cz/ Informační centrum neziskových organizací: www.neziskovky.cz Informační agentura pro podporu účasti českých subjektů v programech EU: http://www.programy-eu.cz/index.php 14