104 Úvod Polymery dnes a zítra Prof. Ing. Vratislav Duchá ek, DrSc. Ústav polymer Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Technická 5, 166 28 Praha 6 tel. 220444120, fax 220443175, www.vscht.cz/pol e-mail: Vratislav.Duchacek@vscht.cz Ve druhé polovin 20. století se polymery staly hlavním prost edkem usnad ujícím technický pokrok. Jejich spot eba zaznamenala impozantní r st. Po létech se r st spot eby ustálil a poslední necelé 3 dekády iní tém 5 % ro n, a to díky vzr stající sv tové populaci a globální snaze o zvyšování životní úrovn lidstva (obr. 1). Z ejm práv z t chto d vod se r st spot eby polymer postupn p esouvá do východní Evropy (7%), jihovýchodní Asie (6 %) a Latinské Ameriky (4 %) (tab. I až III). Mt 250 200 150 Mld 7 6 100 5 50 4 0 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2006 3 Obr. 1. Sv tová spot eba polymer (Mt) a populace (Mld) [1-5]. Hnací síly rozvoje polymer Sledujeme-li rozvoj polymer ve 21. století, m žeme pozorovat kontinuální vývoj v oblasti dobré použitelnosti výrobk a zm ny zp sobené globalizací reprezentovanou specializací a d lbou práce, výstavbou moderních výrobních podnik sv tového m ítka, které dosahují vynikající struktury náklad a nahrazují starší kapacity, a restrukturizací spojenou se zam ením na standardní (kommoditní, základní) polymerní materiály, jejichž spot eba vzr stá nadpr m rn, a ponechává tak jen malý prostor pro drahé, speciální polymery. 1122
Tabulka I Relativní sv tová spot eba plast (185 Mt) [2,3] Asie (bez Japonska) 32 % (Japonsko 6 %) Severní Amerika 25 % Západní Evropa 22 % Latinská Amerika 5.5 % Východní Evropa 3.5 % Tabulka II Relativní sv tová spot eba elastomer (20 Mt) [2,3] ína 16 % USA 15.8 % Japonsko 9.9 % Indie 4.6 % N mecko 4.5 % Tabulka III Relativní spot eba polymer v Evrop (50 Mt) [2,3] Západní Evropa 85 % (N mecko 30 %) (Itálie 18 %) (Francie 12 %) (Spojené království 11 %) (Špan lsko 9 %) Východní Evropa 15 % Perspektivy Navzdory ustálenému rozvoji spot eby polymer prochází jejich trh vysoce cyklickým vývojem. Tato cyklická tendence je do zna né míry zp sobována samotnými výrobci polymer. V obav p ed potenciální ztrátou svých podíl na trhu investují do stále v tších kapacit. To však vede k nadm rným zásobám, ke tlaku na zvyšování obratu a tím také k prodejnímu tlaku ale nakonec stejn k poklesu zisku. Ve snaze vyrovnat se s touto situací dostává se polymerní pr mysl do procesu všestranné racionalizace. V rámci tohoto racionaliza ního procesu dochází také k restrukturizaci v dodavatelské oblasti, která je výsledkem akvizic, fúzí a vznikajících svazk. 1123
P edpov di Díky tomu jsou p edpov di vždy riskantní a asto chybné, což p íklady dvou nezávislých p edpov dí na polovinu devadesátých let z poloviny let sedmdesátých jasn dokládají. Místo p edpokládaného relativního vzr stu výroby a spot eby speciálních polymer na úkor polymer standardních došlo k pravému opaku. Relativní objem výroby a spot eby polymer s nejvyššími užitnými vlastnostmi klesl na pouhé procento, konstruk ních polymer na n co p es necelé dv desítku procent a relativní objem výroby a spot eby polymer standardních naopak stoupl na tém 90 % [1,6]. Otázka zní, pro se p edpov di lišily od reálného vývoje tak významn? Proto, že vývoj neodpovídá teorii revoluce, i když se to n kdy tak zdá, ale evoluce. Vývoj v oblasti výrobního inženýrství dal standardním polymer m významnou cenovou výhodu, která jim umožnila obhájit jejich pozice. Vývoj v oblasti kvality výrobk vedl k evolu ní optimalizaci jejich vlastností, což p evýšilo požadavky trhu. Výroba a spot eba standardních polymer tak vzrostla relativn neúm rn více než výroba a spot eba drahých polymer speciálních (tab. IV). Výhledy Tabulka IV Relativní sv tová spot eba polymer (205 Mt) [2,3] _ Polyethylen 32 % Polypropylen 20 % Polyvinylchlorid 16.5 % Styrenové plasty 12.0 % Polyurethany 5.5 % Polyethylentereftalát 5.0 % Butadien-styrenový kau uk 3.6 % P írodní kau uk 3.1 % Polykarbonáty 1.25 % Polyamidy 1.25 % _ Interakce vývoje výrobních a zpracovatelských proces, vlastností produkt a trhu nazna uje, že spot eba dob e zavedených polymer bude dále stoupat. Vzhledem k ad v sou asnosti používaných polymer, v oblasti plast od b žných polyolefin až k velmi speciálním polyimid m nebo polysulfon m, v oblasti elastomer od kau uku p írodního a butadienstyrenového až po kau uky fluorouhlíkové a fluorosilikonové, s tém neskute n velmi širokým spektrem vlastností, bude velmi obtížné pro nov vyvinuté polymery, aby se na trhu dob e umístily [2, 7]. Hlavním spot ebitelem standardních kau uk jsou výrobci pneumatik [8,9] (obr. 2). Proto má automobilový pr mysl jisté možnosti ovládat pr mysl gumárenský, a to jak p ímo (prost ednictvím prvého vybavení vozidel pneumatikami a mnoha dalšími elastomerními konstruk ními prvky p i jejich výrob ), tak nep ímo (náhradními díly). S výjimkou pneumatik, zav šení motoru a st ra, kde p írodnímu kau uku stále z stává významný podíl na trhu, mnoho dalších prvk je vyráb no ze syntetických kau uk, zejména butadien- styrenového kau uku. Pouze n které prvky vybavení vozidel jsou vyráb ny ze syntetických kau uk vyšší užitné hodnoty (a také ceny), nap. hadice pro klimatizaci, motorová t sn ní apod. [10]. 1124
pneumatiky - 68% konstruk ní prvky - 8% obuv - 5% adheziva - 3% ostatní - 8% Obr. 2. Relativní sv tová spot eba elastomer (20 Mt) [11]. Lze p edpokládat další geografický posun ve spot eb elastomer - od Severní Ameriky a západní Evropy sm rem k jižní a východní Asii. Hlavní výrobci p írodního kau uku (Thajsko, Malaysie a Indonésie) se stanou také jeho hlavními spot ebiteli. Východní Evropa má potenciál zvyšovat spot ebu p írodního kau uku. Indie, ína a Brazilie zkonzumují veškerý kau uk, který ve svých zemích vyrobí [12]. Stavovský sektor pozbývá d ležitosti v Malajsii a Indonésii a nikdy nebyl hlavním faktorem výroby p írodního kau uku v Thajsku nebo v Indii [13]. Svého asu m l mezinárodní trh kau ukem v Singapuru, Kuala Lumpuru, New Yorku a Londýn velký vliv na ceny p írodního kau uku, ale dochází k velkému posunu sm rem k p ímému nákupu kau uku hlavními spot ebiteli, zejména velikými pneumatiká skými spole nostmi. P esto, že se vliv sekundárních trh v Londýn a New Yorku snižuje, stále ješt mezinárodní trh kau ukem ovliv uje ceny p írodního kau uku a poptávku n m. Po zániku International Natural Rubber Organisation dochází op t k oživování zájmu o budoucí obchodování. Takové trhy se již zase vytvo ily v Singapuru a v Japonsku [14]. Pr mysl syntetického kau uku disponuje významným kapitálem a intenzivním výzkumem. Je schopen produkovat speciální výrobky v etn takových, které mohou být používány v náro ných podmínkách. Odolávají vysokým i nízkým teplotám, paliv m, olej m, ozonu, slune nímu sv tlu, UV a vysoce energetickému zá ení, chemikáliím, mají nízkou propustnost pro plyny a páry. Pr mysl syntetického kau uku je vysoce efektivní z hlediska výroby, ale na druhé stran významným p isp vatelem ke vzniku odpad z fosilních paliv a také k produkci oxidu uhli itého [15]. Záv r Polymery mají do dohledné budoucnosti stále potenciál dalšího vývoje kvalitativního i kvantitativního[2,7,16,17]. Z kvalitativního hlediska zejména polymery speciální. Z kvantitativního hlediska je tomu ovšem jinak. I když lze o ekávat r st spot eby konstruk ních polymer v oblasti 6 až 10 % a standardních jen 5 až 6 %, jejich sou asný devadesátiprocentní podíl výroby a spot eby zp sobí, že jejich relativní spot eba dále poroste na úkor relativní spot eby polymer speciálních (konstruk ních a s vysokými hodnotami užitných vlastností). 1125
Pod kování Ministerstvu školství, mládeže a t lovýchovy eské republiky za podporu v rámci výzkumného zám ru MSM 6046137302. Literatura Ramlow G.: Plastics in the Next Century. Proceedings of the Round-table Discussion of the ad hoc Group of Experts on the Chemical Industry, pp. 37-62. United Nations, New York and Geneva 1999. 2. Orth P.: Account at the K 2004 Press Conference, Prague 2004. 3. Reifenhäuser U.: Plastics and rubber have changed the world. Trade Fair News 18/10/2007. 4. http://www.ibiblio.org/lunarbin/worldpop (12/11/2007). 5. http://www.infoplease.com/ipa/a0762181.html (12/11/2007). 6. Anonymous: View of packaging plastics market. Plasty Kauc. 36, 78 (1999). 7. Duchá ek V.: Quo vadis, makromolekulární chemie. Kolokvium ÚMCH AV R, v.v.i., Praha, 6.-8. 2. 2007. 8. Duchá ek V.: Developments in Elastomers and Rubber Additives. In: Proceedings of the International Conference Polymer Materials, pp. 29-38. Department of Plastics and Rubber, FCFT, STU, Bratislava 2003. 9. Duchá ek V., Kuta A., Šimek J.: Current Trends in the Development of Elastomers. In: Proceedings of the 10 th International Rubbuer Symposium, pp. 2/1-2/7, FT UTB, Zlín 2005. 10. http://www.irrdb.com/irrdb/rubber_industry/automotive_industry.htm (7/6/2005). 11. http://www.irrdb.com/irrdb/rubber_industry/major_end_users.htm (7/6/2005). 12. http://www.irrdb.com/irrdb/rubber_industry/rubber_consume.htm (7/6/2005). 13. http://www.irrdb.com/irrdb/rubber_industry/estatesector.htm (7/6/2005). 14. http://www.irrdb.com/irrdb/rubber_industry/rubber_dealer.htm (7/6/2005). 15. http://www.irrdb.com/irrdb/rubber_industry/synthetic_rubber.htm (7/6/2005). 16. Duchá ek V.: Plastics in the 21 st Century. Scientific Communications of the Institute of Organic and Polymer Technology, Wroclaw University of Technology 50 (23), 75 (2001). 17. Duchá ek V.: Recent and Present Trends in the Commodity/Specialty Polymers Relationship. 23 rd Discussion Conference "Current and Future Trends in Polymeric Materials", SL 30. Prague, June 26-30, 2005. 1126