Rabštejn nad Střelou Rekonstrukce jezu Lišák

Nálezová zpráva o archeologickém dohledu Rabštejn nad Střelou Rekonstrukce jezu Lišák Archeologický dohled během rekonstrukce jezu Lišák v Rabštejně nad Střelou na st. 243 Muzeum a galerie severního Plzeňska Mariánská Týnice Ved. výzkumu, autor zpracování zprávy: Mgr. Daniel Stráník Kresebná dokumentace: Mgr. Daniel Stráník Fotografická dokumentace: Mgr. Daniel Stráník Uloženo: MG severního Plzeňska Mariánská Týnice dále: ARÚ Praha NZ vyhotovena v Mariánské Týnici, květen 2012 číslo akce: AR 33/2011 2012

Tato práce, která vznikla tvůrčím zpracováním výsledků archeologického výzkumu, je chráněna autorským právem podle zákona 247/90Sb. Ve smyslu tohoto zákona jsou chráněny i jednotlivé části této práce jako např. skici, náčrty, závěry apod. ( 9 cit. zákona). Části práce nebo práci celou lze uveřejnit jen se svolením autorů. 1

Obsah 1. Úvod...4 2. Lokalizace zájmového území...4 3. Nejstarší historie Rabštejna nad Střelou...4 3.1. Stručná historie mlýnu U Lišáka a jezu Lišák...4 4. Postup a metoda výzkumu...4 5. Konstrukce jezů...5 5.1. Dřevěné jezy...5 5.2. Kamenné jezy...6 6. Závěr...6 7. Literatura...6 8. Obrazová příloha:...7 LIST ZÁCHRANNÉHO ARCHEOLOGICKÉHO VÝZKUMU...12 EXPERTNÍ LIST KE STAVBĚ...13 2

1. Úvod Archeologický výzkum v roce 2011 na katastrálním území Rabštejn nad Střelou vyvolala rekonstrukce jezu Lišák (obr. 17 21, 35) (id. jevu: 200058277) na 40,7 ř. km v místě nazývaném U Lišáka a dočasné přeložení koryta řeky Střely do umělého koryta. Jez je umístěný na začátku pravotočivého oblouku toku, orientovaný mírně šikmo na osu toku. Před rekonstrukcí byl poškozený a při vyšším průtoku migračně průchodný. Původně byl vyskládaný z břidlicových kamenů a sloužil k navedení vody do náhonu pro mlýn, trasa náhonu je stále v terénu zřetelná. 2. Lokalizace zájmového území Rabštejn nad Střelou leží nad pravým břehem řeky Střely, na ostrohu ohraničeném strmými svahy, nachází se 7,5 km severovýchodně od Manětína uprostřed přírodního parku Horní Střela. Městečko se rozkládá mezi Tepelskou vrchovinou a Rakovnickou pahorkatinou. 3. Nejstarší historie Rabštejna nad Střelou Město bylo založeno na nevelké ostrožně obtékané řekou Střelou ze severu, východu, jihu a částečně jihozápadu. Poprvé je v písemných pramenech zmiňováno roku 1269. Na nejvyšším místě historické zástavby města byl ve 30. letech 14. století založen hrad. Nelze však na základě současného poznání vyloučit starší fázi tohoto feudálního sídla. Hrad kontroloval obchodní cestu z Rakovníka na Žlutice. Severovýchodním směrem od hradu bylo založeno městečko obehnané kamennými hradbami. Od poloviny 14. století se stal hrad s městečkem královským majestátem. Roku 1483 zde byl založen klášter karmelitánů, v této době byla značná část zástavby městečka dřevěná (Cingroš 1996). 3.1. Stručná historie mlýna U Lišáka a jezu Lišák V okolí Rabštejna nad Střelou fungovaly koncem 19. století čtyři mlýny. Jednalo se o mlýn Nučický, mlýn u Nováků, Horův mlýn a Kozičkův mlýn (Bukačová 2005, 7). V roce 1871 došlo k přestavbě stoupy na tlačení oleje (Oehlstampfmühle) na pilu na výrobu šindelů tzv. Šindelku. Šindelka (Schindelmaschine, Schindelsäge) byla poháněna vodní silou, jez (obr. 17 21, 35) položený šikmo k proudu řeky nahánějící do zařízení vodu je dlouhý 25,099 metrů. Vodní náhon, dnes ještě v terénu patrný, měl délku 143,424 m. Voda zadržovaná jezem dosahovala až k domu čp. 73, který je od jezu vzdálen přibližně 135 m proti proudu řeky. V roce 1871 byl mlýn s veškerým zařízením součástí vrchnostenského majetku hraběnky Marie Lažanské z Rabštejna (Bukačová 2005, 9). 4. Postup a metoda výzkumu Terénní část výzkumu začala dne 9.8.2011. Archeologický výzkum probíhal formou dohledu. K tomuto datu byly zahájeny výkopy na levém břehu řeky spojené s dočasným přeložení koryta řeky Střely (obr. 21-23). Vzhledem k negativnímu zjištění byla tato část akce ukončena fotografickou dokumentací výkopu. Další návštěva na lokalitě proběhla 24.8.2011, tehdy bylo úspěšně přeloženo koryto řeky a jez byl bez vody (obr. 24-32). To umožnilo jeho podrobnější fotografickou dokumentaci. Z vývaru jezu pochází nález železného klíče a reliktu kamenného překladu dveří (obr. 36-37). Překlad je vytvořen z černé leštěné žuly s renesanční rozetou v pravém rohu (obr. 37). Vzhledem ke kvalitě 3

materiálu a výtvarnému ztvárnění rozety je pravděpodobné, že tento překlad dveří pochází ze zámku Rabštejn nad Střelou. 5. Konstrukce jezů Jez je hydrotechnická stavba na toku, jejíž hlavním úkolem je vzdutí vodní hladiny na potřebnou úroveň. Jezy se řadí mezi nejstarší vodní stavby, nejstarší doklady těchto staveb máme z doby okolo roku 4000 B.C., relikty nejstarších jezových konstrukcí se dochovaly na Nilském toku a jsou datovány do doby okolo roku 1000 B.C, to jest do období Nové říše, případně do Třetího přechodného období. (Broža, Čihák, Satrapa 1998, 22). Jezy je možné rozdělit do dvou základních skupin. První skupinu tvoří jezy pevné, těmi se budu blíže zabývat, druhou skupinu tvoří jezy pohyblivé, které jsou technologicky mnohem mladší. Stavba pevných jezů byla v minulosti velmi rozšířena. Pevné jezy rozdělujeme podle různých hledisek, mezi základní kritéria patří použitý stavební materiál, tvar příčného řezu jezu, půdorysné uspořádání, vodotěsnost jezové konstrukce. Podle použitého stavebního materiálu rozdělujeme jezy na dřevěné, kamenné, zděné a betonové jezy. Zde se blíže zaměřím jen na první dvě skupiny, které se běžně používaly do počátku 20. století. 5.1. Dřevěné jezy Dřevěné jezy se se dělí na srubové jezy, jezy s jednoduchou hradící stěnou a dřevěné jezy s výplní. V příčném řezu mívá dřevěný jez nejčastěji střechovitý tvar (Čihák, Medřický 2001, 8). Nejlepším materiálem pro stavbu dřevěného jezu je dubové dřevo, ale běžně bylo využíváno také modřínového, případně borového dřeva (Broža, Satrapa 1997, 74). Srubové jezy (obr. 5-6) se používaly hlavně na horských tocích, ale používaly se také v místech, kde nebylo možné svislé prvky jezu zapustit do podloží. Jezové těleso tohoto typu dřevěného jezu je tvořeno srubem zhotoveným z trámů. Tato kostra jezu je vyplněna lomovým kamenem, který svojí hmotností zajišťuje stabilitu celé konstrukce. Povrch kostry jezu bývá pokrytý dřevěnými fošnami. Srubová konstrukce jezu není vodotěsná. Vodotěsnosti se dosahovalo používáním jílovitých zemin do výplně srubu a dokonale těsným obkladem návodního líce kostry jezu (Broža, Satrapa 1997, 74). Dřevěné jezy s jednoduchou hradící stěnou (obr. 4) vyžadují zaberanění souvislé štětové stěny do podloží. Na hlavách štětovnic se osazen vodorovný trám se zaoblenými hranami, který vytváří přelivnou hranu jezu. Pro zvýšení trvanlivosti jezu se přelivová hrana oplechovávala, případně byla oddělena hradící část štětovnic od části zapuštěné do podloží. Tato zapuštěná část má podstatně delší životnost než její nadzemní části, které nejsou dokonale ponořeny (Broža, Satrapa 1997, 75). Nejdokonalejším typem dřevěného jezu je dřevěný jez s výplní (obr. 7 13, 15). Tento typ jezu se skládá z jedné až tří štětových stěn a několika řad pilot. Štětové stěny jsou umístěny na návodní a vzdušní straně konstrukce jezu. Třetí štětová stěna a na ní usazený vodorovný trám vytvářejí hranu přelivové plochy jezu. V prostoru mezi štětovými stěnami je zapuštěno několik řad pilot. Hlavy těchto pilot jsou spojeny trámy, které vyztužují konstrukci a slouží jako kotevní prvky pro obkladní vrstvy přelivné plochy jezu. Prostor mezi pilotami a štětovými stěnami je vyplněn kamenitým nebo zemním materiálem podle požadavků vodotěsnosti jezového tělesa. Vlivem vyplavování výplňového materiálu dochází ke zhoršování stability jezu a často dochází i k jeho prolomení (Čihák, Medřický 2001, 8). Například Staroměstský jez (obr. 12) nad Karlovým mostem a výše ležící Štítkovský jez (obr. 9-11) jsou dřevěné jezy s výplní. Přes množství přestaveb je stále 4

větší část jejich konstrukce původní přibližně ze 13. - 14. století (Broža, Satrapa 1997, 75). 5.2. Kamenné jezy Kamenné jezy patří mezi nejjednodušší jezové konstrukce. Jsou tvořeny kamenitým násypem, který bývá v některých případech vyztužen štětovou stěnou nebo pilotami. Ve většině případů se používaly pro dočasné vzdutí vodní hladiny. Dočasnost těchto staveb souvisela zejména s jejich velkou propustností a malou odolností jezového tělesa proti proudící vodě. Základová spára jezu ani podjezí není chráněna proti vymílání a vnitřní erozi, takže v mnoha případech docházelo k podemletí jezu nebo k prolomení základové spáry (Broža, Satrapa 1997, 76). 6. Závěr Archeologický výzkum byl ukončen fotografickou dokumentací jezu (obr. 19 21, 24-35). Během výzkumu byl získán pouze fragment kamenného překladu dveří (obr. 36-37) a železný klíč (obr. 36). Výzkum kromě narušení jezu nezjistil žádné porušení nemovitých archeologických památek. Na základě jeho půdorysu jej můžeme zařadit do skupiny přímých šikmých jezů (obr. 16). S největší pravděpodobností se jedná o dřevěný jez s výplní (obr. 7-15) tvořený třemi štětovými stěnami. Tento jez se skládá ze tří štětových stěn a několika řad pilot. Štětové stěny jsou umístěny na návodní a vzdušní straně konstrukce jezu (obr. 25-33). Třetí štětová stěna a na ní usazený vodorovný trám vytvářejí hranu přelivové plochy jezu. Trámy byly široké 20 cm. Svrchní obkladní vrstvu přelivné plochy jezu tvoří volně vyskládaná lámaná břidlice (obr. 25-33). Vnitřní prostor byl vyplněn říčním materiálem, ve kterém převládaly oblázky s pískem nad většími kameny (obr. 34). 7. Literatura Broža, V. - Satrapa, L. 1997: Hydrotechnické stavby 10. Broža, V. - Čihák, F. - Satrapa, L. 1998: Hydrotechnické stavby. Bukačová, I. 2005: Vodní díla na řece Střela u Rabštejna. In: Vlastivědný sborník 15, číslo 1, str. 7 9. Cingroš, S. 1996: Rabštejn nad Střelou. Urbanistická studie. Čihák, F. - Medřický, V. 2001: Hydrotechnické stavby 20: Navrhování jezů. Havlík, A. 2007: Jezy. (online: hydraulika.fsv.cvut.cz/vin/ke_stazeni/jezy.pdf ) 5

8. Obrazová příloha: Obr. 1: - Práh z haťových válců (Havlík 2007, 9) Obr. 2: - Propustný jez z kmenů stromů a kamene (Havlík 2007, 9) Obr. 3: - Propustný jez z pilotové stěny a záhozu (Havlík 2007, 10) Obr. 4: - Řez jezem s hradící stěnou (Broža, Satrapa 1997, 75) Obr. 5: Řez srubovým jezem (Broža, Satrapa 1997, 74) Obr. 6: Srubovitý jez (Havlík 2007, 10) Obr. 7: Řez jezem s výplní (Broža, Satrapa 1997, 75) Obr. 8: Půdorys jezu s výplní (Broža, Satrapa 1997, 75) Obr. 9: Historická konstr. Štítkovského jezu (Havlík 2007, 12) Obr. 10: Konstr. Štítkovského jezu z 20. stol. (Havlík 2007, 12) 6

Obr. 11: Konstrukce Štítkovského jezu (Čihák, Medřický 2001, 8) Obr. 12: Konstr. Staroměstského jezu (Čihák, Medřický 2001, 8) Obr. 13: Zbytek starého Helmovského jezu (Havlík 2007, 12) Obr. 14: Propustný jez z kamenného záhozu (Havlík 2007, 12) Obr. 15: Řez jezu s výplní (Čihák, Medřický 2001, 8) Obr. 16: Půdorysné uspořádání pevných jezů [(A) - Přímé kolmé, (B) - přímé šikmé, (K) - přímé boční, (C, E, F, G, I) - lomené, (D, H, J) zakřivené ] (Havlík 2007, 7) 7

Obr. 17: Satelitní snímek zájmového území Obr. 18: Zájmové území s vyznačenou parcelací Obr. 19: Podoba jezu v roce 2005 Obr. 20: Podoba jezu před zahájením rekonstrukce Obr. 21: Podoba jezu před zahájením rekonstrukce Obr. 21: Hloubení umělého koryta řeky Střely Obr. 22: Hloubení umělého koryta řeky Střely Obr. 23: Hloubení umělého koryta řeky Střely 8

Obr. 24: Stavební úpravy koruny jezu Obr. 25: Jez bez vody, celkový pohled Obr. 26: Jez bez vody, celkový pohled z koryta řeky Obr. 27: Jez bez vody, celkový pohled Obr. 28: Jez bez vody, celkový pohled Obr. 29: Jez bez vody, celkový pohled 9

Obr. 30: Detail konstrukce jezu Obr. 31: Detail konstrukce jezu Obr. 32: Detail konstrukce jezu Obr. 33: Detail konstrukce jezu zapuštění dřev. pilotu do břehu Obr. 34: Detail podjezí Obr. 35: Jez po rekonstrukci Obr. 36: Nalezený překlad dveří a železný klíč Obr. 37: Překlad dveří detail rozety 10

LIST ZÁCHRANNÉHO ARCHEOLOGICKÉHO VÝZKUMU Číslo akce: 28596 Datum předání OZV, ZS: 24. 8. 2011 Lokalizace: Rabštejn nad Střelou, st. 243 Lokalita: Rabštejn nad Střelou jez U Lišáka Číslo parcely/ číslo popisné: st. 243 Katastrální území: Manětín Obec: Rabštejn nad Střelou Okres: Plzeň-sever Objednatel: Povodí Vltavy - závod Berounka Objednávka: ANO Adresa: Povodí Vltavy, s.p., Kontaktní osoba: Mgr. Pavel Veverka Denisovo nábřeží 14, 304 20 Plzeň Název stavební akce: Rabštejn n. S. (MPZ) - oprava jezu v řece Střele, ř. km. 40.7 Zaměření: JTSK: -823267.894,-1036396.790; -823241.351,-1036417.324; -823248.993,-1036429.633; -823261.710,-1036421.699; -823261.477,-1036442.759; -823269.002,-1036436.867; -823270.286,-1036413.649; -823277.169,-1036407.874 Vedoucí výzkumu: Daniel Stráník Návštěva dne: Zapsáno do stav. deníku Terénní dokumentace Narušení arch. nemov. památek Charakteristika pozitivně narušených situací Pracovníků v terénu V terénu hodin včetně cesty 9.8.2011 NE NE NE 2 2 40 0 Auto služ., počet km Ostatní náklady Vyúčtování 24. 8. 2011 NE NE NE 2 2 40 0 11

MUZEUM A GALERIE SEVERNÍHO PLZEŇSKA MARIÁNSKÁ TÝNICE Mariánská Týnice 1, 331 41 Kralovice, tel: 373 396 410 EXPERTNÍ LIST KE STAVBĚ Dokument je určen pro investora stavby jako doklad realizovaného záchranného archeologického výzkumu a je formou zprávy o výsledcích výzkumu. Je nedílnou součástí konkrétní stavební akce. V souvislosti s jinou stavební aktivitou je neplatný! ČÍSLO AKCE: 28596 LOKALITA: Rabštejn nad Střelou KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ: Manětín OBEC: Rabštejn nad Střelou OKRES: Plzeň-sever PARCELNÍ ČÍSLO: st. 243 ČÍSLO POPISNÉ: KOORDINÁTY: JTSK: -823267.894,-1036396.790; -823241.351,-1036417.324; -823248.993,-1036429.633; -823261.710,-1036421.699; -823261.477,-1036442.759; -823269.002,-1036436.867; -823270.286,-1036413.649; -823277.169,-1036407.874 INVESTOR: Povodí Vltavy, s.p. DODAVATEL: Muzeum a galerie severního Plzeňska Mariánská Týnice NÁZEV A DRUH STAVBY: Rabštejn n. S. (MPZ) - oprava jezu v řece Střele, ř. km. 40.7 DOBA STAVBY: 9.8. - 24.8.2011 FORMA ZÁCHRANNÉHO ARCHEOLOGICKÉHO VÝZKUMU: PŘEDSTIHOVÝ ZÁCHRANNÝ DOHLED VÝSLEDEK: Archeologický dohled byl negativní. ÚZEMÍ ZASAŽENÉ STAVEBNÍ ČINNOSTÍ POSOUDIL: Mgr. Daniel Stráník DATUM: 17.5.2012 PODPIS: 12