Ekotoxikologie. Univerzita Karlova v Praze. Katedra analytické chemie. Přírodovědecká fakulta. RNDr. R. Čabala, Dr. ZS

Podobné dokumenty
Distribuce. Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové

Osud xenobiotik v organismu. M. Balíková

Vlastnosti látek-ovlivnění účinku a osudu látky v prostředí. Chemické faktory ovlivňující toxicitu. Faktory ovlivňující toxicitu

Mendělejevova tabulka prvků

Teorie transportu plynů a par polymerními membránami. Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha

Farmakokinetická analýza

Farmakokinetika I. Letní semestr 2015 MVDr. PharmDr. R. Zavadilová, CSc.

C5250 Chemie životního prostředí II definice pojmů

Ekotoxikologie. Univerzita Karlova v Praze. Katedra analytické chemie. Přírodovědecká fakulta. R. Čabala ZS 2015

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

Otázky a odpovědi. TIENS Kardi krillový olej s rakytníkem řešetlákovým

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

Osud léčiv v organismu, aplikace léčiv. T.Sechser

KAPITOLA 2.4 LÁTKY OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (VODNÍ PROSTŘEDÍ)

OBSAH TĚŽKÝCH KOVŮ V ORGANISMECH POTRAVNÍHO ŘETĚZCE ROKYTKY A BOTIČE

Stanovení biomarkerů oxidativního stresu u kapra obecného (Cyprinus carpio L.) po dlouhodobém působení simazinu Hlavní řešitel Ing.

Farmakologie. Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D.

Vstup látek do organismu

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (04) Samočistící schopnost vod

LIPIDY. Látka lanolin se získává z ovčí vlny. ANO - NE. tekutý lipid s vázanými nenasycenými mastnými kyselinami. olej vystavený postupnému vysychání

5. Lipidy a biomembrány

EKOTOXIKOLOGICKÉ BIOTESTY

FYTOREMEDIACE LÉČIV A JEJICH REZIDUÍ

Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů

Ilya Prigogine * 1917

Organické látky. Organická geochemie a rozpuštěný organický uhlík

OPVK CZ.1.07/2.2.00/

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

Chemické složení buňky

časovém horizontu na rozdíl od experimentu lépe odhalit chybné poznání reality.

RNDr. Klára Kobetičová, Ph.D.

STARÉ ZÁTĚŽE. ÚKZÚZ sleduje hladiny obsahů hladiny obsahů (nikoli hladiny kontaminace) RP a látek v zemědělských půdách

Spojení hmotové spektrometrie se separačními metodami

Chemické složení rybího těla

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti ELEKTROMIGRAČNÍ METODY

Pro zředěné roztoky za konstantní teploty T je osmotický tlak úměrný molární koncentraci

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

Fouling a biofouling membrán při provozu MBR, metody potlačení Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Seminář projektu Rozvoj řešitelských týmů projektů VaV na Technické univerzitě v Liberci. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.3.00/30.

2.4 Stavové chování směsí plynů Ideální směs Ideální směs reálných plynů Stavové rovnice pro plynné směsi

BEZPEČNOSTNÍ LIST v souladu s Nařízením (ES) č. 1907/2006 (REACH)

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

= hodnocení biologického vlivu stresorů od

Hydrosféra - (vodní obal Země) soubor všeho vodstva Země povrchové vody, podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech.

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

Pesticidy. Soldep hnědá tekutina (účinná látka - 25% trichlorfon) Využití v rybářství:

ODDÍL 1: IDENTIFIKACE LÁTKY/SMĚSI A SPOLEČNOSTI / PODNIKU Pododdíl 1.1: Identifikátor produktu SOKOFLOK 28 CK

č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

6) Zátěž české populace POPs

EKOTOXIKOLOGICKÉ ÚČINKY VYBRANÝCH REZIDUÍ, EKOTOXIKOLOGICKÉ TESTY

Úřední věstník Evropské unie L 69/7

Acidifikace vodních ekosystémů Identifikace zdrojů

9. Chemické reakce Kinetika

Elektrická dvojvrstva

VLASTNOSTI VLÁKEN. 3. Tepelné vlastnosti vláken

M A T U R I T N Í T É M A T A

tělní buňky tělní tekutiny krev erythrocyty 7.28 thrombocyty 7.0 žaludeční šťáva buňky kosterního svalstva duodenální šťáva

Vybrané technologie povrchových úprav. Základy vakuové techniky Doc. Ing. Karel Daďourek 2006

Membránové potenciály

Plasma a většina extracelulární

Xenobiotika a jejich analýza v klinických laboratořích

Základní charakteristika výzkumné činnosti Ústavu fyzikální chemie

VÝUKOVÝ MODUL MEMBRÁNOVÝCH PROCESŮ TÉMATA PŘEDNÁŠEK

Základy vakuové techniky

1. IDENTIFIKACE PŘÍPRAVKU A SPOLEČNOSTI 2. IDENTIFIKACE NEBEZPEČNOSTI

Úvod do preklinické medicíny PATOFYZIOLOGIE. Kateryna Nohejlová a kol.

1. IDENTIFIKACE LÁTKY / SMĚSI A SPOLEČNOSTI / PODNIKU

VYUŽITÍ INTEGROVANÝCH NÁSTROJŮ HODNOCENÍ KVALITY VYČIŠTĚNÝCH MATERIÁLŮ KONTAMINOVANÝCH PAU A PCDD/F

Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. Jana SlavíKová JitKa Švíglerová. Fyziologie DÝCHÁNÍ. Karolinum

Energetický metabolizmus buňky

FARMAKOKINETIKA PODÁNÍ LÉČIVA (JEDNORÁZOVÉ, OPAKOVANÉ) Pavel Jeřábek

Přednášky z lékařské biofyziky Masarykova univerzita v Brně - Biofyzikální ústav Lékařské fakulty. Ilya Prigogine Termodynamika a život

Farmakokinetika. Farmakokinetika (pharmacon + kinetikos) Farmakodynamika. 26. února Popisuje osud léčiva v těle Co dělá tělo s lékem

Inhalační anestetika (isofluran, sevofluran, desfluran, N 2 O) Milada Halačová

Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti vody. Molekula vody. Hustota. Viskozita

Enzymy. aneb. Není umění dělat co tě baví, ale najít zalíbení v tom, co udělati musíš. Luboš Paznocht

SANITASE ODDÍL 1. IDENTIFIKACE LÁTKY/SMĚSI A SPOLEČNOSTI/PODNIKU

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Povrch, objem, proporce. Jindřiška Svobodová

Úvod do preklinické medicíny NORMÁLNÍ FYZIOLOGIE. Jan Mareš a kol.

Environmentální rizika materiálů používaných pro stavbu povrchů vozovek při kontaktu s vodou

Složky potravy a vitamíny

CLAC 1. IDENTIFIKACE LÁTKY / PŘÍPRAVKU A SPOLEČNOSTI / PODNIKU

LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 2. PLASMATICKÁ MEMBRÁNA

Rozpustnost Rozpustnost neelektrolytů

ZÁKLADNÍ MODELY TOKU PORÉZNÍ MEMBRÁNOU

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc 2008/11. *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA

FUNKČNÍ ANATOMIE. Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách.

MZe_ryby.qxp :06 StrÆnka 1 KVALIT V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH

Transkript:

Ekotoxikologie Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra analytické chemie RNDr. R. Čabala, Dr. ZS 2006-2013

ve vodných systémech Proces bioakumulace Farmakokinetika a bioakumulace Modelový popis bioakumulace Jednooddílový model - reakce prvního řádu Dvouoddílový model Víceoddíloý model Faktory ovlivňující a podmiňující bioakumulaci Fyzikálně-chemické vlastnosti látek Faktory ŽP Biologické faktory Biomagnifikace Význam pro ekotoxikologii a ŽP ZS 2006-2013 Ekotoxikologie 2

Definice pojmů obohacení organizmu o neesenciální cizorodé látky nezávisle na jejich zdroji obecný termín pro akumulaci chemikálií v organizmu Biokoncentrace přímé obohacení organizmu chemikálií z abiotického okolí Biomagnifikace vzrůstající akumulace škodlivin v organizmech podél potravního řetězce od nižších k vyšším trofickým úrovním Biokoncentrační faktor (BCF) poměr rovnovážných koncentrací škodlivin v organizmu a v okolním prostředí, popř. v potravě ZS 2006-2013 Ekotoxikologie 3

- závislost na fyzikálně-chemické vlastnosti látek perzistentní lipofilní biologické a fyziologické vlastnosti organizmu rychlost příjmu je větší než rychlost vylučování obsah tuku v organizmu vlastnosti okolního ŽP bilogická dostupnost speciace látky teplota Biogenní, esenciální a přirozeně se vyskytující látky evolučně vyvinuté mechanizmy pro jejich akumulaci a vylučování Antropogenní chemikálie neexistence selektivních mechanizmů pro odbourávání a vylučování ZS 2006-2013 Ekotoxikologie 4

Příklady bioakumulace a biomagnifikace Přístav Vierwaldstattersee, Švýcarsko Long Island, USA, 1967 Koncentrace (DDT mg/l, mg/kg) BCF Voda 0,00005 - Zooplankton 0,04 800 Bezobratlí 0,16-0,42 3200-8400 Ryby 0,23-1,28 4600-25600 Dravé ryby 2,07 41400 Racci 3,5-18,5 70000-370000 Kormoráni 26,42 528400 Druhová specificita bioakumulace ZS 2006-2013 Ekotoxikologie 5

Farmakokinetika bioakumulace rychlý příjem pouze biologicky dostupná část pouze příjmu schopná část rozdělení uvnitř organizmu vazba na sérové proteiny krve transport krví a hemolymfou ukládání v orgánech bohatých na tuky pomalý průběh metabolismu, eliminace a vylučování Příjem Potrava Organizmus Trávící soustava Metabolizmus játra Eliminace Voda, vzduch půda Rozdělení krev, hemolymfa Kůže, plíce, žábry Uložení tuky ZS 2006-2013 Ekotoxikologie 6

Farmakokinetika bioakumulace Vyšší organizmy (hlavně savci) - fyziologické bariéry bránící průniku škodlivin do určitých tkání a orgánů bariéra krevní řečiště - mozek placentární bariéra TBT v čerstvě vylíhnutých larvách střevle potoční Orgánově specifická akumulace chloridu trifenylcínu pro pstruha duhového Látková specificita bioakumulace ZS 2006-2013 Ekotoxikologie 7

Farmakokinetické metody výzkumu bioakumulace vybrané organizmy jsou za standardních laboratorních podmínek vystaveny polostatické či konstantní subletální expozici cizorodé látky stanovení koncentrace látky v celém organizmu nebo ve vybrané tkáni Rovnovážná metoda akumulační doba trvá do ustálení rovnováhy mezi rychlostí příjmu a vylučování v pravidelných intervalech odebírány vzorky média a organizmů koncentrace - netoxická ~ subletální v reálných hodnotách ŽP Kinetická metoda během akumulace odebírány vzorky média a organizmů - určení rychlosti akumulace - rychlostní konstanta reakce 1. řádu akumulační perioda přerušena v definovaném čase (4 dny) výměna média za čisté - počátek eliminace během eliminace odebírány vzorky média a organizmů - určení rychlosti eliminace - rychlostní konstanta reakce 1. řádu ZS 2006-2013 Ekotoxikologie 8

Metody výzkumu bioakumulace Suchozemské organizmy expozice příjmem potravy dýcháním Organizmy žijící v půdě a sedimentu expozice celým povrchem těla pórovou vodou Metody výzkumu biomagnifikace laboratorní akvarijní modelové ekosystémy - půda, sediment, voda, rostliny a organizmy propojené potravním řetězcem malá reprodukovatelnost měření reálných ekosystémů složité a nákladné, ale poskytuje reálné hodnoty BCF ZS 2006-2013 Ekotoxikologie 9

Modelový popis bioakumulace Úkoly modelů: matematický popis procesu přispět k lepšímu pochopení děje umožnit předpověď chování látek v organizmu Jednooddílový model organizmus považován za homogenní oddíl (kompartment) - jednoduchá nádoba tuku bioakumulace jednoduchý rozdělovací proces mezi vodnou a lipidovou fází výsledek dvou kinetických procesů - příjmu a výdeje - procesů popisovaných kinetikou reakcí 1. řádu - rychlostní konstanty popsána rozdělovacím koeficientem K lip/w mezi lipidy a vodou neuvažuje rozdělování látek mezi tkáněmi a orgány v organizmu, ani další fyziologické parametry velmi dobře popisuje bioakumulaci většiny látek a umožňuje její odhad ZS 2006-2013 Ekotoxikologie 10

Jednooddílový model dc dt b k C k C 1 w 2 k C C 1 e C e 1 k t b w b, t 0 k2 BCF bt, 0 C C Integrace pro C 0 b w 1 e b k t 2 2 k t dc za rovnováhy, kdy b 0 dt C k BCF C k 2 b, t 1 wt, 2 Příjem Eliminace k 1 Organizmus k 2 C w C b ZS 2006-2013 Ekotoxikologie 11

TBTCl z vody Daphnia magna k 1 = 4,85 k 2 = 0,025 r = 0,99 Trifluarinu ze vzduchu listy azalky vonné dw... suchá hmotnost ZS 2006-2013 Ekotoxikologie 12

Dvouoddílový model dva oddíly různých vlastností hlavní (centrální) - zprostředkuje rychlý příjem a vylučování (většinou krev) vedlejší (periferní) - lipofilní povahy - ukládá - v rovnováze s hlavním oddílem akumulace ve vedlejším odd. je přímo úměrná koncentraci látky v hlavním odd. zahrnuje fyziologické a farmakologické procesy C w Příjem Eliminace k 01 Hlavní C b1 k 10 k 12 k 21 Vedlejší C b2 ZS 2006-2013 Ekotoxikologie 13

Víceoddílový model cizorodé látky se rozdělují rozdílnými rychlostmi mezi hlavním a několika periferními oddíly - rychlostní konstanty reakce 1. řádu rychlosti výměny jsou závislé na rychlosti průtoku krve, rychlostech metabolizmu v jednotlivých odd. a rychlosti eliminace popisuje přesněji realitu - nárůst počtu specifických parametrů (rychlostní konstanty, rozdělovací koeficienty) specifické parametry - nezbytné nastavit individuálně pro každou chemikálii a každý organizmus - není obecný ani univerzální matematický popis velmi komplikovaný nárůst přesnosti oproti jednooddílovému modelu je nevýznamný (kromě savců) Jednooddílový model je nejobecnějším, nejpoužívanějším a dostatečně přesným modelem schopným i realistických předpovědí. ZS 2006-2013 Ekotoxikologie 14

Faktory ovlivňující a podmiňující bioakumulaci Faktory fyzikálně-chemické vlastnosti látek biologická dostupnost ŽP biotické fyziologické cesty příjmu biomagnifikace Příslušné vlastnosti velikost molekuly, náboj, lipofilita, chemická speciace chemická speciace, ph, sorpce teplota, ph, salinita druh, obsah tuku, vývojové stadium, trofická úroveň, ekologie organizmu průtok vody a krve žábrami, rychlost metabolizmu a eliminace organizmu potrava, médium druh potravního řetězce ZS 2006-2013 Ekotoxikologie 15

Fyzikálně-chemické vlastnosti látek roste s lipofilitou (hydrofóbností) látky Lipofilita látky charakterizuje tendenci látky rozpouštět se v buněčné dvojvrstvé membráně Specifická propustnost (permeabilita) dvojvrstvé buněčné membrány koreluje s: jejím složením z fosfolipidů a bílkovin rozdělovacím koeficientem mezi lipidy a vodou, K lip/w stupni ionizace látky molekulovou hmotností látky Rozdělovací koeficient lipidy/voda, K lip/w prakticky nezměřitelný nahrazení lipidové fáze nepolárním organickým rozpouštědlem (olivový olej, liposomy, n-oktanol) Rozdělovací koeficient n-oktanol/voda, K ow nejpoužívanější systém popisu lipofility v eko- a toxikologii pouze model buněčné membrány K ow c c oktanol water ZS 2006-2013 Ekotoxikologie 16

Akumulace organických látek přímo úměrná K lip/w K ow Rozdělovací koeficient n-oktanol/voda, K ow není termodynamická konstanta - je funkcí ph, teploty, salinity,... existuje velmi těsná korelace logbcf - logk ow pouze modelové přiblížení realitě - nutnost kritické interpretace látky s logk ow 4-6 přestává platit lineární závislost BCF menší než odpovídá logk ow logbcf a b logk ow ZS 2006-2013 Ekotoxikologie 17

30 % látek se liší v hodnotě BCF o 1 řád oproti předpovědi Důvody nepřesností korelace logbcf-logk ow omezená průchodnost lipidové membrány příliš vysoká lipofilita, logk ow 4-6 - při přechodu do buňky musejí látky z membrány difundovat zpět do hydrofilního prostředí krve/hemolymfy/cytosolu - látky zůstávají v membráně molekulová struktura či velikost - makromolekuly a polymery nad 1 nm - difuzní bariéra rychlý metabolizmus a eliminace - BCF menší než odpovídá logk ow odchylky modelu n-oktanol/voda od systému lipidy/voda Hrubý odhad BCF dle modelu možný Ryby ZS 2006-2013 Ekotoxikologie 18

Faktory životního prostředí Faktory snižující biologickou dostupnost a průchodnost látek membránami snižují také schopnost organizmu látky akumulovat pouze volné/rozpuštěné látky jsou akumulovány (roztoky, pórová voda) sorpce - suspendované částice, sediment, půdní částice, humínové látky, makromolekuly - roste s klesajícím průměrem částic a s rostoucím obsahem uhlíku (DOC, TOC) salinita - zvl. u mořských organizmů (kompetice Na + a Cs + ) ph a chemická speciace organické látky - pouze nenabité látky prostupují membránami - slabé kyseliny a báze - ionizace funkcí ph a pk a kovy - jiný mechanizmus vstupu do buňky - iontovými kanály s pomocí transportních bílkovin - přednostně volné - komplexace snižuje BCF - vyšší BCF v měkké vodě ZS 2006-2013 Ekotoxikologie 19

Faktory životního prostředí TBT-Cl Daphnia magna ZS 2006-2013 Ekotoxikologie 20

Faktory životního prostředí humínové látky - pevné komplexy s org. látkami a kovy - vzhledem k velikosti nemohou procházet difuzí membránami - s rostoucím obsahem DOC klesá BCF - PAH, PCB, pyrethroidy - s rostoucí lipofilitou látky roste síla její vazby na humíny a klesá BCF koncentrace živin - pokud je velká vyšší produkce biomasy - zředění způsobené objemem biomasy - rychlejší metabolizmus a eliminace ZS 2006-2013 Ekotoxikologie 21

Teplota a fyziologické faktory Teplokrevné organizmy - malý vliv teploty, pouze přes rozpustnost látek Studenokrevné organizmy - přímá teplotní závislost příjmu, metabolizmu a eliminace - veliké mezidruhové rozdíly Důsledky zvýšení teploty zrychlení difuze zrychlení příjmu zrychlení cirkulace tělních tekutin zrychlení příjmu příjem DDT: živé/mrtvé Daphnia magna... 2/1 zrychlení dýchání zrychlení příjmu 5 C 15 C, Pstruh duhový BCF... 7400 10000 Rhadinocentrus ornatus BCF... 6000 50000 ZS 2006-2013 Ekotoxikologie 22

Biologické faktory Stejně jako toxicita - BCF závisí na druhu, pohlaví, vývojovém stadiu, zdravotním stavu,... Druhové rozdíly z velké části dány rozdílným obsahem tuků - normování BCF na jeho obsah růst BCF s rostoucím průměrným obsahem tuku u jednotlivých druhů - tučnější ryby (úhoř, losos, herinek) obsahují více škodlivin Korelace BCF 1,3,4-trichlorbenzenu s obsahem tuku v rybách Lindanu v rybách ZS 2006-2013 Ekotoxikologie 23

Biologické faktory Trofická úroveň BCF roste od destruentů, přes producenty až ke konzumentům (biomagnifikace) obsah tuků roste podél trofických úrovní Organizmus BCF Obsah tuku (%) řasa (Scenedesmus) 200 0,5 Daphnia magna 1440 1,8 Poecilia reticulata 13000 5,4 Ekologie způsob příjmu potravy, preference pobytu, věk a vzrůst - např. hladinové ryby akumulují méně těžkých kovů než ryby žijící u dna Růst růstové zřeďování škodlivin přibývající biomasou (přírůstek biomasy rychlejší než příjem škodlivin) ZS 2006-2013 Ekotoxikologie 24

Biologické faktory Vývojové stadium po vylíhnutí larev (odhození ochranného obalu vajíčka - chorionu) - prudký nárůst akumulace Ukládání akumulovaných škodlivin do vajíček - tvorba vajíček vede k mobilizaci metabolizmu tuků - uvolňování škodlivin - uložení ve vajíčku do mateřského mléka - mobilizace tuků při kojení - až 15ti násobné zatížení kojenců oproti dospělým TBT u střevle potoční ZS 2006-2013 Ekotoxikologie 25

Biomagnifikace vzrůstající akumulace škodlivin v organizmech podél potravního řetězce od nižších k vyšším trofickým úrovním s rostoucí trofickou úrovní klesá celkové množství biomasy objevena na reálných vzorcích (DDT) prakticky žádné laboratorní studie a práce halogenované látky (DDT, PCB, PCD, PCDF, PBDF, PFC) nelze ji automaticky předpokládat (např. Pb 2+ ) Důsledky významná zátěž perzistentními látkami organizmů ve vzdálených oblastech (Arktida a Antarktida) bez přímé expozice atmosférický transport škodlivin do vzdálených a chladných oblastí a transport přes potravní řetězec nejvíce postiženi dravci na vrcholu potravního řetězce ZS 2006-2013 Ekotoxikologie 26

Význam pro ekotoxikologii a životní prostředí fixace perzistentních látek v organizmech - mimo dosah odbourávacích procesů nepřímá zátěž organizmů přes potravní řetězec bez jejich přímé expozice zvýšené zatížení organizmů při hladovění a reprodukci - mobilizace lipidů - poškození následující generace humánně-toxikologické dopady - bioakumulace v potravinách - bioakumulace v tuku - kontaminace lidského mateřského mléka - asi 15ti násobné zatížení kojenců perzistentními látkami ZS 2006-2013 Ekotoxikologie 27