Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR Hana Janatová, SZÚ
DETERMINE Spolufinancován: DG SANCO, Program pro veřejné zdraví 2003-2008 Trvání: červen 2006 květen 2010 Nositel grantu: SZÚ, ČR Koordinace spolu s : EuroHealthNet, Brusel Celkový rozpočet 1 600 000 EURO Cíl: podpořit provádění konkrétních aktivit k ovlivnění sociálních ekonomických determinant na úrovni EU a zúčastněných partnerských zemí Výsledky: publikace, internetový portál www.health-inequalities.eu, přehledové zprávy: o existujících národních mechanismech a strategiích a jejich ekonomických analýzách ( cost efectiveness), provedení 3 inovativních pilotních studiíí ( Dánsko, Maďarsko, Slovinsko), Hlasy z terénu - rozhovory s politiky, 16 akcí v různých zemích k ovlivnění SED, závěrečná konference v Bruselu - prezentace výsledků
Nerovnosti ve zdraví strategické dokumenty I EU Společně pro zdraví- Strategie pro EU 2008-2010, Bílá kniha, 2008, Rozhodnutí Rady EU implementace: Program veřejného zdraví 2008-2013 http://ec.europa.eu/health/strategy/policy/index_en.htm Solidarita ve zdraví SNÍŽENÍ NEROVNOSTI V OBLASTI ZDRAVÍ V EU, 2009, Sdělení komise, implementace: Společné akce v rámci programu veřejného zdraví http://ec.europa.eu/health/ph_determinants/socio_economics/cons_inequa lities_en.htm
Nerovnosti ve zdraví - strategické dokumenty II WHO Komise pro SED : CLOSING THE GAP IN A GENERATION, 2008, zpráva implementace - bilaterární programy WHO www.who.int/social_determinants VB Marmot review Review of Health Inequalities Post 2010 in England http://www.ucl.ac.uk/gheg/marmotreview ČR Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdraví populace, cíl č. 2 2002, Nařízení vlády, implementace: Národní program zdraví, projekty podpory zdraví Rámcová pozice - Dokument a pracovní skupina, gesce MZ, implementace Solidarity ve zdraví EK
Zdroje dat Eurostat Eurobarometer WHO databáze OECD 2010 - Rok boje proti chudobě
Chudoba a vyloučení - definice Chudoba absolutní, extrémní ( EU, definice 1995) : závažné strádání v zajišťování základních lidských potřeb ( jídlo, voda, bydlení, vzdělání, informace) Chudoba relativní ( 1975, Rada Evropy): Lidé jsou chudí, když jim jejich příjmy a zdroje nedovolují mít stejný životní standart typický pro společnost, ve které žijí. Sociální vyloučení proces, kterým jsou jednotlivci tlačeni na okraj společnosti a jej jim bráněno se do ní začlenit, protože nemají dostatečné prostředky ( finanční, znalostní, rozhodovací) Lidé nemohou dělat věci, které ostatní berou jako samozřejmost. Cítí se bezmocni a neschopni řídit svůj každodenní život
Chudoba - příčiny Studie Eurobarometru č. 237, 2007 Lidé v EU si myslí, že chudoba je způsobena: Nespravedlivou společností 37% Vlastní leností a nedostatkem vůle ( 20%) Nešťastnou náhodou nebo shodou okolností ( 19%) Je to nevyhnutelná součást vývoje ( 13%)
Nerovnosti Ekonomické: příjem, disponibilní příjem, Sociální: různé skupiny nemají stejný sociální status, základ vyloučenosti ve všech oblastech. Zdravotní: rozdíly ve zdraví v různých skupinách populace způsobené různými socio- ekonomickými faktory podmínkami, ve kterých lidé žijí a pracují např. Nerovnosti v příjmu Nerovnosti ve spotřebě Nerovnosti na trhu práce Nerovnosti pohlaví Nerovnosti menšin
Nerovnosti v příjmech ukazatel sociální soudržnosti Poměr mezi příjmem části populace s nejnižším a nejvyšším příjmem ( dolních a horních 20%) Průměr EU je 5 nejvyšší příjem je pětkrát vyšší než příjem nejnižší ( Německo, Polsko, Irsko) Největší nerovnost : Rumunsko 7,8 Lotyšsko, Portugalsko 6 Itálie, UK 5.5 Nejmenší: Slovinsko 3.3 Švédsko, ČR, Slovensko 3.5 Není pravda, že v nových zemích EU je situace vždy horší
Nerovnosti v příjmech: věk, pohlaví Nejmenší nerovnosti v platech žen a mužů: Itálie, Malta Největší: Estonsko, Rakousko, ČR Nejmenší nerovnosti v příjmech věkových skupin: 18-24, 25-49, 50-64: ČR, Bulharsko, Kypr, Malta*, Litva, Rumunsko Největší ( v neprospěch 18-24): Dánsko, Švédsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Belgie
Nerovnosti v příjmech další ukazatelé Čím větší rozdíl mezi průměrným a nejčastějším platem tím nerovnější země: Lotyšsko, Portugalsko Rozdíl mezi průměrným výdělkem v průmyslu a službách a minimálním platem ( pokud je legislativně stanovený). Dánsko, Německo, Itálie, Kypr, Rakousko, Finsko, Švédsko nemají Malta, Lucembursko, Francie a Slovensko : minimální mzda kolem 50% průměrného platu v průmyslu a ve službách ČR, Polsko, Lotyšsko : kolem 32% ( dolní příčky tabulky EU) Příjmy v různých typech domácností: nejnižší: rodiny s jedním rodičem a dětmi
Nerovnosti ve výdajích EU Domácnosti s nižším příjmem ( dolních 20%) vydávají největší procento za základní potřeby: bydlení a jídlo 55%, zatímco s vyšším ( horních 20%) pouze 37%. Na cestování, dovolenou, kulturu, sport, restaurace, hotely : 25% domácnosti s nižšími příjmy, s vyššími 44%
Nerovnosti na trhu práce Lisabonský cíl v r. 2010 70% obyvatelstva 15-64 let zaměstnáno EU 2007 66%, ženy 59% ( Lisabonský cíl 60%), muži 73% ČR 2007 69% ( ženy 58%) Nejvyšší zaměstnanost žen : Dánsko, Švédsko, Holandsko - více než 70% Lisabonský cíl 2010 50% zaměstnanost osob ve věku 55-64 EU 2007 46 %, ČR 48% ( 34% ženy, 62%) Nejvíce zaměstnaných v této věkové skupině : Estonsko, Švédsko ( x různé demografické poměry)
Nerovnosti pohlaví Indikátor rozdílu ve výdělcích : procento hrubé hodinové mzdy mužů 17,5 % v EU Největší rozdíl Estonsko (30%), Rakousko (26%) ČR ( 24%) Nejmenší : Malta ( 5 %) a Itálie ( 4%) Největší rozdíly v sektorech: finanční, zdravotní a sociální ( s převahou ženských zaměstnanců) Nejmenší : doprava, skladování, komunikace a stavebnictví ( typicky mužská zaměstnání)
Nerovnosti pohlaví Zastoupení žen ve vyšších pozicích v EU 49% odborníků Střední a vyšší management, soudnictví 33% Nejvyšší: parlamenty: 24%, Švédsko 48%, ČR 18% 2008 Důvody práce na zkrácený úvazek: Ženy: péče o děti, další osoby, domácnost Muži: nemohou najít jinou práci a jiné důvody
Nerovnosti menšin Zaměstnanost migrantů z EU zemí v EU 70% ČR 76% z ostatních v EU 59% ČR 69% Zaměstnanost migrantů a domácí populace: EU: o 3.3 procentních bodů nižší Největší rozdíl Dánsko ( 15 procentních bodů) Pozitivní rozdíl: zaměstnanost mezi migranty je vyšší než mezi domácí populací: Slovensko, Polsko, Maďarsko.ČR
Žádosti o azyl Každá sedmá žádost v EU je zamítnuta Nejvíce ČR ( 85%), Francii a Irsku Nejméně Dánsko ( 35%), na Maltě a v Polsku Souvislost se zaměstnaností migrantů ( předchozí tabulka)
Riziko chudoby Indikátor spojující několik ekonomických charakteristik Různé prahy: procento průměrného přijmu po přidání sociálních dávek, nejčastěji 60% Průměr v EU 17% (6 %) lidí v chudobě ČR 10% ( 2%) V ČR nejrizikovější: žena se základním vzděláním, žijící v nájemním bytě, nezaměstnaná ( viz tabulka)
Chudoba a věk EU ( práh chudoby 60%): Děti do 17 let :20% Senioři 65 +: 22% 18 64: 17% ČR Děti do 17 let : 16% Senioři : 8% 18 64: 9% Domácnosti ČR Osamělý rodič s dětmi 37% x Dva dospělí, dvě děti 8%
Chudoba a mladí dospělí EU 20% mladých 16-24 let Dánsko 28% ČR 13% Opatrná interpretace: největší riziko v zemích, kde se mladí brzy osamostatňují, mohou si dovolit vlastní bydlení. Malé riziko se vyskytuje v zemích, kde mladí žijí dlouho u rodičů a tím se podílí na jejich příjmech. Důvody proč to tak je: protože si to nemohou finančně dovolit ( 44%), nedostatečná nabídka dostupného bydlení ( 28%), chtějí komfort bez zodpovědnosti (16%), musejí podporovat své rodiče finančně ( 4%) Zdroj: Eurobarometr studie č. 202, 2007
Chudoba a zaměstnaní EU 8% zaměstnaných v riziku chudoby ČR 3% Důvody: nedobrovolná práce na zkrácený úvazek, nízké platy, změny v rodinné situaci
Chudoba a stáří EU 22% žen, 17% mužů 65+ Největší rozdíl: Baltské státy, Slovinsko, Bulharsko Nejmenší: Lucembursko, Francie, Holandsko Malta jediný stát, kde starší ženy mají menší riziko chudoby než muži ČR: 3% muži, 8% ženy Viz tabulka
Chudoba a materiální strádání Ekonomické těžkosti trvalá zátěž: nucená neschopnost ( spíše než osobní volba) zaplatit: Neočekávané výdaje, týdenní dovolenou mimo domov, platit závazky, půjčky, hypotéky, účty), jídlo z masa nebo ryb každý den, dostatečně topit, mít pračku, telefon, televizi, auto EU: 17% materiálně strádá, nejvíce v nových členských zemích Polsko, Maďarsko 30%, Lotyšsko a Rumunsko 50%,Bulharsko 75%, nejméně v Lucembursku, severských státech a Holandsku ČR: méně než 20%
Nerovnosti ve zdraví Očekávaná délka života a ukazatel zdravých roků ( bez zdravotních omezení) Vyrovnává délku života mezi muži a ženami
Nerovnosti ve zdraví subjektivní zdraví S rostoucím příjmem se subjektivní zdraví zlepšuje. Respondenti, jejichž domácnost vykazuje průměrný měsíční příjem do 5 000 Kč na osobu, hodnotili své zdraví téměř 5x častěji jako špatné než respondenti s příjmem domácnosti nad 9 000 Kč na osobu. (2002) Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Výběrové šetření o zdravotním stavučeské populace ( HIS) 2002
Závěr Aktivity ke snížení zdravotních nerovností: cílené, na základě důkladných analýz respektující specifickou situaci jednotlivých států. EU může ovlivňovat nerovnosti mezi státy ne uvnitř států ČR: analyzovat EU údaje, doplnit vlastním šetřením, využít dosavadní ( např. HIS), stanovit indikátory Sociální nerovnosti se odrážejí ve zdravotních a naopak
Závěr : Jak je na tom ČR Jedna z nejrovnějších zemí v EU v oblasti chudoby, sociální vyloučenosti Pozitiva: velmi malý rozdíl mezi příjmy nejchudších a nejbohatších nejméně osob v riziku chudoby nejvíce osob se středním vzděláním nejméně dětí předčasně ukončující vzdělání vysoká zaměstnanost migrantů nejmenší riziko chudoby pro 65+ ( zejména muže) nejmenší riziko chudoby pro zaměstnané Negativa: velmi vysoký rozdíl v platech mezi muži a ženami nízké zastoupení žen v parlamentu velmi velký rozdíl v ekonomické zátěži rodin s jedním rodičem a dětmi oproti ostatním typům domácností a tím vyšší ohrožení chudobou pro děti z těchto rodin vysoká materiální deprivace a ekonomický stres
Závěr 3 Chudobou a nerovnostmi ohrožená skupina v ČR na základě prezentované studie ( Eurostat, 2010, Combating poverty and social exclusion) Osamělí rodiče Pracující ženy Ženy 65+ Děti z rodin s jedním rodičem
Děkuji za pozornost janatova@szu.cz