SWOT ANALÝZA 1. Rozvoj infrastruktury školy, vč. rekonstrukcí a vybavení Zkušenosti s přípravou projektů a čerpáním dotací na nejrůznějších úrovních (EU, celostátní, krajské, městské apod.). Vysoká podpora ze strany zřizovatelů. Vysoká aktivita vzdělávacích zařízení na zlepšení vlastní infrastruktury. Vysoká míra motivace vedení škol k profilaci školy. Existence konkrétních návrhů projektů škol na zlepšení vlastní infrastruktury. Tvorba strategie MAP ve spolupráci se všemi školami a partnery v regionu. Bezbariérovost na různých stupních vzdělávacích zařízeních. Finanční náročnost související s rozvojem infrastruktury vzdělávacích zařízení. Vysoká technická náročnost v kontextu s charakterem budov (historické - památkově chráněné budovy, prostorová a stavebně technická omezení). Přesvědčení veřejnosti, že všichni mají nárok na bezbariérové úpravy nebo pomůcky bez ohledu na jejich finanční náročnost, technickou proveditelnost nebo celkovou efektivitu. Vysoká finanční náročnost projektů na rozvoj infrastruktury, vysoké vstupní náklady na přípravu projektové dokumentace, podmínky jednotlivých dotačních výzev. Nepřipravenost studií nebo projektových dokumentací pro některé projektové záměry. 2. Podpora rozvoje matematické gramotnosti Aktivní učitelé, usilující o zlepšení a rozvoj matematické gramotnosti. Vysoké procento aprobovanosti při výuce matematiky. Existence kroužků zaměřených na podporu matematické gramotnosti. Systém vzdělávání - absence účinných metod pro motivaci a výuku matematiky. Nedostatečné vybavení a neatraktivní pomůcky pro výuku matematiky. Vysoký počet žáků ve výuce s různými vzdělávacími potřebami.
Propojení výuky matematiky s praxí (s ohledem na motivaci a využitelnost), zařazování inovativních metod do výuky matematiky. Zvyšující se nebo přetrvávající společenské předsudky ve vztahu k matematice a celkový pokles zájmu žáků o předměty s nutností logického myšlení. Zvýšení počtu hodin na výuku matematiky, možnost půlených hodin matematiky, DVPP zaměřené na práci s diferencovanými skupinami dětí v matematice. Málo diferencovaná výuka vzhledem k různým vzdělávacím potřebám dětí v MŠ a žáků na ZŠ. Podpora ze strany vedení škol DVVP zaměřeného na nové výukové metody v matematice, sdílení příkladů dobré praxe. Nízký počet nebo časová vytíženost vhodných lektorů k výuce nových metod. 3. Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti Systematická spolupráce MŠ a 1. stupně ZŠ s městskou knihovnou včetně zapojení inovativních metod (autorská čtení apod.). Nízká podpora rodin k systematickému čtenářství. Rozvoj školních knihoven, čtenářských koutků a dílen čtení. Aktivní učitelé, usilující o zlepšení a rozvoj čtenářské gramotnosti. Celkový charakter městské knihovny (programy nejen pro školy, ale i pro veřejnost) a přítomnost řady kulturních a neziskových organizací v téže budově, atraktivní prostředí multifunkčního centra. Nárůst dětí s logopedickými problémy a poruchami čtení (dyslexií) Nedostatečné zapojení 2. stupně ZŠ do spolupráce s městskou knihovnou a absence koordinované spolupráce knihovny a dalších vzdělávacích zařízení v regionu podporujících rozvoj čtenářské gramotnosti Velká konkurence volnočasových aktivit a snižující se zájem o klasické (výpůjční) služby knihovny.
Existence dlouhodobého projektu města Svitavy s názvem Mentorská asistence, na jehož základech lze odzkoušet a postupně vybudovat systém podpory přípravy motivovaných nebo nadaných studentů. Podceňování čtenářské gramotnosti jako základu pro rozvoj všech ostatních oblastí vzdělávání (porozumění významu slov a celého textu a schopnost jejich interpretace). Propojení rozvoje čtenářství s dalšími (v současnosti oblíbenějšími) obory (film, hudba apod.) nebo kulturními akcemi (nejen knihovny). Klesající společenská podpora čtenářství a vztahu ke knihám obecně, preferování tabletizace" a multimédií. 4. Podpora inkluzivního/společného vzdělávání Zkušenosti s integrací a příklady dobré praxe některých školských zařízení. Neustálé změny v koncepci systému inkluze v ČR. Relativně úspěšný a dlouhodobě budovaný systém řešení rizikových jevů, problémů se vzděláváním a výchovných problémů včetně programu prevence kriminality nebo specifických projektů (Mentorská asistence, Projekt Drž se na uzdě pro predelikventy, projekt Cesta pro delikventy v SVP Svitavska apod.). Nedostatek kvalifikované personální podpory učitelům ze strany zejména školních psychologů, speciálních pedagogů a etopedů, kvalifikovaných asistentů apod. Trpělivost všech zúčastněných v návaznosti na časté legislativní změny. Možnost navázat na systém úspěchů speciálních škol nebo příkladů dobré praxe při realizaci inkluzivních opatření. Nevyjasněný a podfinancovaný systém odměňování aktérů inkluze. Překotná realizace proinkluzivních opatření při absenci personálního (odborného nebo doprovodného) zázemí pro realizaci inkluzivních opatření, složitá administrace podpůrných opatření. Dotační výzvy podporující inkluzivní vzdělávání s možností podpory personální (psychologové, etopedi, asistenti nejrůznějšího druhu) i materiální (kompenzační pomůcky, didaktické pomůcky a vybavení). Využití podpory řady neziskových organizací spojených s problematikou pomáhání v regionu. Nejasná situace pro aktéry inkluze po ukončení realizace projektu, finanční zátěž pro vzdělávací zařízení v době udržitelnosti projektu. Absence koordinované spolupráce škol, a neziskových organizací v regionu.
5. Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě žáků Cílená a dlouhodobá podpora volnočasových a neformálních vzdělávacích aktivit (ZUŠ, Městské muzeum a galerie ve Svitavách, SVČ ). Nedostatečná kapacita v zařízeních. Vysoká aktivita všech zařízení v podpoře kreativity a iniciativy. Funkční systém DVPP podporující iniciativu a rozvoj kreativity dětí. Absence účinných nástrojů vedoucích k rozvoji podnikavosti dětí. Nedostatečné vybavení a absence účinných metod. Zapojení řemeslníků - motivátorů a objektů nápodoby a následování do výuky konkrétních předmětů - výtvarné výchovy, hudební výchovy, pracovních činností apod. Nedostatek externích pracovníků - řemeslníků apod. včetně finančních prostředků na jejich finanční ohodnocení. Motivace k výchově k podnikavosti a kreativitě prostřednictvím exkurzí ve firmách (podnicích) vytvářejících předpoklady pro budoucí využití oboru v praxi. Finanční a organizační náročnost exkurzí ve firmách včetně narušení pravidelného rytmu školní výuky. Zapojení rodičů do výchovy k podnikavosti, kreativitě a budoucímu uplatnění žáků. Malý zájem některých rodin o vzdělávání nebo budoucí pracovní uplatnění dětí. 6. Podpora polytechnického vzdělávání Existence možností využití volnočasových aktivit v zařízeních neformálního vzdělávání (Městské muzeum a galerie ve Svitavách, SVČ ). Nedostatečný počet odborných učeben včetně vybavení a systému jeho obnovy. Zkušenosti s čerpáním finančních prostředků na specifické projekty v oblasti polytechnické výchovy a vzdělávání a příklady dobré praxe (obecně). Aktivní učitelé, kteří se snaží o rozvoj polytechnického vzdělávání. Velký počet žáků ve skupinách. Nedostatek odborných pracovníků, malé finanční ohodnocení.
Vybudování nebo rekonstrukce odborných učeben, pořízení vybavení na polytechnickou výchovu podporující rozvoj manuální gramotnosti dětí MŠ a žáků ZŠ. Absence výchovy k pracovitosti v rodině, vysoká rozvodovost a z ní vyplývající absence základních vzorů pro pracovní činnosti (zejména v mužských rolích). Možnost zapojení odborníků z praxe do aktivit vzdělávacích zařízení při realizaci manuálních činností. (např. zřízení pozic školníků v MŠ a jejich zapojení do polytechnické výchovy) Dotační výzvy podporující polytechnické vzdělávání s možností podpory personální (odborníci z praxe) i materiální (odborné učebny, pomůcky, didaktické pomůcky a vybavení), sdílení příkladů dobré praxe didaktické materiály z dotačních programů vzdělávacích zařízení v regionu. Malý zájem ze strany žáků o technické obory, nerovnováha mezi technickými a humanitními obory. Snižující se počet kvalitních řemeslníků a nekonkurenceschopnost školství při jejich zaměstnávání, nízké finanční ohodnocení.