Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (IHETA) Kolektiv autorů: Jiří Klimeš, Tomáš Doležal, Milan Vocelka



Podobné dokumenty
Financování léčiv pro vzácná onemocnění - současná situace a jak dál? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Nákladová efektivita vakcíny ROTARIX

Revize farmakoekonomické analýzy

Protonová radioterapie? Náklady nebo úspory?

Úloha SUKL v uplatňování farmakoekonomiky a HTA

Kancelář zdravotního pojištění I Health Insurance Bureau

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová

VÝZNAM GENERICKÉHO PRŮMYSLU. 25.září 2018 Martin Mátl, výkonný ředitel ČAFF

Metodika hodnocení nákladové efektivity a dopadu na rozpočet podle SÚKL hlavní principy

Centrová péče a inovativní léčivé přípravky - Je systém dobře nastaven? - Kam směřuje?

2012 STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV

75,9 71,9 21,8% 20,7% 20,7% 21,4% absolutně -mld. Kč připadající na 1 obyv. (tis. Kč) % z celk. výdajích na zdravotní péči

Počty pacientů v lékových registrech ČOS

KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO V ČESKÉ POPULACI VÝSLEDKY STUDIE EHES

Vysoce inovativní léčivé přípravky a jejich vstup do systému situace ČR. Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Farmakoekonomika pro praxi: Analýza senzitivity

Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci

Ekonomické dopady vstupu biosimilars v ČR

CE N TRO V A P E ČE A INOVATIVNÍ LE ČIVE

STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV Šrobárova 48, PRAHA , fax ,

Centrová péče v roce Kateřina Podrazilová Předsedkyně Lékové komise SZP ČR

Centrové léky v České republice. Mgr. Filip Vrubel ředitel odboru farmacie

Specifika posuzování onkologických léčiv v České republice. Hambálek J. ČFES Bratislava

C82,C83,C84,C85 - Ne-Hodgkinův lymfom

VSTUP NOVÝCH INOVATIVNÍCH LÉKŮ NA TRH

Současný stav hypolipidemické léčby v ČR

Zákon o. zdravotnických prostředcích. z pohledu plátců

MUDr. Otto Herber SVL ČLS JEP

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

SP-CAU-015. léčivé látky a plně hrazeného léčivého přípravku

Metodika pro posuzování léčivých přípravků a pravidla jednání s farmaceutickými společnostmi

FARMAKOEKONOMICKÉ ANALÝZY

Ekonomické aspekty biologické léčby Modelový příklad revmatoidní artritdy

Hodnocení a modelování populačních dat na příkladu epidemiologie vážných chorob: I. Analýza dat, princip predikcí.

Centrová péče je v centru pacient?

VZÁCNÁ ONEMOCNĚNÍ Z POHLEDU STÁTNÍHO ÚSTAVU PRO KONTROLU LÉČIV

MANAGEMENT SRDEČNÍHO SELHÁNÍ V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY

2014 STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV

Obecné aspekty lékových interakcí

MZ A POHLED NA LÉKOVÉ INTERAKCE. PharmDr. Alena Tomášková 24. únor 2015

STÁTNÍ ÚSTAV Šrobárova 48 Telefon: PRO KONTROLU LÉČIV Praha 10 Fax: Web:

NDP Příloha 2. REZERVY V PÉČI O NEMOCNÉ S DIABETEM V ČR

Monitoring Efektivní Terapie ICHDK

Diabetes mellitus a jeho komplikace v České republice

JARNÍ FORUM ONKOLOGŮ. Ing. David Šmehlík, MHA náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči

HTA v České republice a ve světě

Coronary computed tomography versus exercise testing in patients with stable chest pain: comparative effectiveness and costs

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013

Metodika pro posuzování léčivých přípravků a pravidla jednání s farmaceutickými společnostmi

DIABETOLOGIČTÍ PACIENTI V REGIONECH ČESKA

Léková politika pohledem VZP ČR. MUDr. Alena Miková Ředitelka Odboru léčiv a zdravotnických prostředků

Časná diagnostika zhoubných nádorů prostaty u rizikových skupin mužů. R. Zachoval, M. Babjuk ČUS ČLS JEP

Nežádoucí příhody v klinické studii CMG 2002

CE N T R O V A P E CĚ A INOVATIVNI L E CǏVE P R I PRAVKY

Prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc. Revmatologický ústav Praha Klinika revmatologie 1. LF UK

HTA nelékových technologií Tomáš Doležal

Standardy z pohledu. Jan Švihovec

Co nám může přinést (nejen datové) propojení zdravotního a sociálního rozpočtu

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha

Ekonomické dopady diagnostiky a léčby familiární hypercholesterolémie (FH) v České republice. Klára Kruntorádová Tomáš Doležal

Potenciální lékové interakce

CZ PAR QUETIAPINUM. Seroquel. UK/W/0004/pdWS/001. NL/W/0004/pdWS/001

Vědecko-výzkumná témata klinické farmacie v oboru AIM. Adriana Papiež ARK a NL, FN u sv. Anny v Brně LF, Masarykovy univerzity v Brně

Ekonomické výhody řešení nerovností ve zdraví. Marie Nejedlá Centrum podpory veřejného zdraví Státní zdravotní ústav

E-health pohled SÚKL a reálné zapojení

Výhled na rok co nás v lékové politice možná čeká

LÉČBA RIZIKOVÝCH FAKTORŮ

Svět plátců zdravotní péče a vstup přípravků na trh v roce 2017 a 2018

Celospolečenské ztráty z dopravních nehod a nedostatku pohybu Zdravotní přínosy aktivní mobility

Farmaceutické inovace. Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment Farmakologický ústav 2. LF UK

tržních souvislostí, obchodních rizik a příležitostí!

Reálný přínos generických léků pro pacienty v ČR

Výhledy tendrů a poptávek jako řešení pro financování zdravotnictví v České republice

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY R O Z H O D N U T Í

Současný systém úhrady resp. pseudoúhrady. léčby. MUDr. Jan Straub Pacientský seminář Mikulov

Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci

Obchodní tajemství, výklad a kazuistika

ICT technologie jako základ efektivní lékové politiky

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY R O Z H O D N U T Í

Protonová terapie Health Technology Assessment Dossier. Klára Kruntorádová Tomáš Doležal Institute of Health Economics and Technology Assessment

GENERICKÁ PRESKRIPCE A TVORBA POZITIVNÍCH LISTŮ

Možnos& vyhodnocování zdravotnických prostředků na principech HTA. Tomáš Doležal Ins$tut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Pohled zdravotní pojišťovny na stanovení úhrad léčiv a ZP. Doc MUDr Karel Němeček, CSc ředitel odboru politiky léčiv a ZP VZP Eurofórum

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

Srovnání právní regulace léčivých přípravků a zdravotnických prostředků

Elektronický lékový řetězec. 2 of 16

Změny v metodice stanovení úhrady

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ EHIS A EHES 2014 V ČR. Michala Lustigová Diskuzní večer ČDS

Predikce dostupnosti nákladné péče ? 2010 Státní ústav pro kontrolu léčiv

Cost of illness studies

Výsledky léčby sibutraminem v iniciální šestitýdenní fázi studie SCOUT. MUDr. Igor Karen

Úhrady zdravotnických prostředků současná situace a budoucí vývoj

Příloha II. Vědecké závěry a zdůvodnění změny podmínek rozhodnutí o registraci

Úhrady zdravotnických prostředků je možná inspirace v systému úhrad léčivých přípravků?

Vývoj pracovní neschopnosti

Léčba vzácných onemocnění -výzvy a rizika. Tomáš Doležal Institut pro zdravotníekonomiku a technology assessment

JE PRO KOMUNÁLNÍHO POLITIKA VYUŽITELNÉ TÉMA ZDRAVÍ?

Pokud se chcete dozvědět o statinech a problematice léčby více, přejděte na. Partnerem je Diagnóza FH, z.s.

Účinný boj s LDL-cholesterolem? STATINY?!

ZDRAVOTNÍ STAV ČESKÉ POPULACE VÝSLEDKY STUDIE EHES. Michala Lustigová XI. seminář ZDRAVÍ 2020 Plzeň

Transkript:

Nákladová efektivita atorvastatinu v porovnání se simvastatinem v prevenci kardiovaskulárních onemocnění v České republice dopady zkráceného revizního řízení Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (IHETA) Kolektiv autorů: Jiří Klimeš, Tomáš Doležal, Milan Vocelka

Nákladová efektivita atorvastatinu v porovnání se simvastatinem v prevenci kardiovaskulárních onemocnění v České republice dopady zkráceného revizního řízení Klimeš J, Vocelka M, Doležal T Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment, iheta, Praha Úvod Na základě dohodnuté nejvyšší ceny (DNC) mezi Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) a výrobcem přípravku ZOCOR (simavastatin), která snižuje výši konečné úhrady přípravku ZOCOR přibližně o 45%, bylo Státním Ústavem pro kontrolu léčiv (SUKL) zahájeno zkrácené revizní řízení celé lékové skupiny statinů. Dne 29/ 8/ 2013 pak bylo SUKLem vydáno Rozhodnutí, ve kterém SUKL stanovuje výši konečné úhrady všem zbylým statinům o 45% nižší v porovnání se stávajícím číselníkem. Veškeré síly jednotlivých statinů, které jsou považovány za ekvipotentní mají tak stanovenou stejnou výši úhrady za jednu tabletu příslušné síly. Jednotlivé síly příslušných statinů, vyjádřené v miligramech, si však nejsou ve svém efektu zcela, bez výhrady ekvipotentní ve smyslu celých čísel. V rámci těchto sil existuje určitý (na první pohled nepatrný) rozdíl v účinku ve smyslu ovlivnění lipidového spektra. Tento rozdíl může mít na populační úrovni ve svém důsledků zcela zásadní vliv na celkovém počtu zabráněných kardiovaskulárních onemocnění (příhod, KVO), zachráněných životů, následně prodloužení délky života a stejně tak i jeho kvality. To, že nebyl v rámci meta-analýz (network meta-analysis) pozorován rozdíl v mortalitě mezi jednotlivými statiny (QJM. 2011, 104(2): 109-24) je dáno faktem složitostí tohoto nepřímého porovnání, kdy se obecně v tomto typu analýz drobné rozdíly stírají. Cílem prezentované analýzy je vyčíslit skutečný benefit, tedy účinnost ve vztahu k celkovým nákladům a to pro prevenci KVO za užití atorvastatinu ve srovnání se simvastatinem, a to na úrovni zastoupení dávek (sil), které se v ČR skutečně používají odvozeno ze spotřeb hlášených distributory v ČR. Metodika Pro účely analýzy nákladové efektivity prevence KVO pomocí atorvastatinu v porovnání se simvastatinem byl vyvinut kohortový Markovův zdravotně ekonomický model. Markovovy modely pracují s definovanými zdravotními stavy, které ve zjednodušené formě představují (simulují) přirozený průběh onemocnění zde právě hypercholesterolémii od jejího diagnostikování a iniciace léčby statiny až do úmrtí pacientů. Výchozím stavem je situace, kdy jsou pacienti nasazeni na doživotní terapii příslušným statinem, v tento okamžik jsou pacienti bez výskytu KVO. Pravděpodobnost výskytu prvního KVO je 1/4

odvozena z tabulek (výpočtů) SCORE a Framinghamských rovnic. Pravděpodobnost výskytu následného KVO je pak dána daty z meta-analýz a registrů. Analýza je provedena z pohledu plátce zdravotní péče (z perspektivy veřejného zdravotního pojištění), kdy cílovou populaci tvoří pacienti s hypercholesterolemií průměrného věku 63 let. Modelovaným přínosem jsou pak zabráněná KVO (příhody fatální a nefatální), získané roky života (tzv. life-year gained; LYG) a získané roky života v perfektní kvalitě, tedy v plném zdraví (quality-adjusted life years; QALY). Vstupy do analýzy nákladové efektivity Do modelací vstupuje kohorta pacientů, kteří jsou nasazováni na léčbu hypolipidemiky (tedy do té doby neléčeni pro vysokou hladinu cholesterolu). Účinnost jednotlivých statinů ve smyslu procentuálního snížení hladiny celkového cholesterolu a ovlivnění výše HDL cholesterolu byla pak převzata z aktuálních meta-analýz klinických studií (Clin Ther. 2007, 29: 249-52). Výpočet pravděpodobnosti vzniku (výskytu) prvního fatálního a nefatálního KVO bylo provedeno dle tabulek SCORE (Eur Heart J. 2003, 24, 987-1003), respektive dle Framinghamských výpočtů (Am Heart J. 1990, 121, 293-8). Pacienti, kteří již jednou prodělali KVO, mají vyšší pravděpodobnost, že se toto u nich znovu objeví. Výskyt dalšího KVO byl odvozen z publikace JAMA. 2007, 1197-206. Do analýzy vstupují náklady (výše úhrady z veřejného zdravotního pojištění) na samotné statiny, a to ve výši dle Rozhodnutí SUKL ve zkrácené revizi ze dne 29 /8/ 2013. Dle spotřeb atorvastatinu a simvastatinu hlášených distributory bylo vypočteno relativní zastoupení příslušných sil statinů. Náklady na jednotlivé komplikace (příhody) KVO ať již fatální (36 291 Kč), nefatální (37 609 Kč) a následnou péči za 1 rok (14 933 Kč) byly vypočteny ve spolupráci s odborníky na komplexní péči příslušných onemocnění. Kvalita života pacientů byla převzata z Med.Decis Making. 2011, 31 800-804. Výsledky a diskuze analýzy nákladové efektivity Více potentní statiny (atorvastatin, rosuvastatin) jsou v České republice používány ve vyšší míře než je tomu například u simvastatinu. Ze spotřeb statinů za rok 2012 bylo vypočítáno, že v tomto roce bylo přibližně 500 tisíc pacientů léčeno atorvastatinem (z nichž 33 % silou 10 mg, 58 % silou 20 mg a 9 % silou 40 mg; 80 mg atorvastatin je používán výjimečně), simvastatinem bylo v roce 2012 léčeno přibližně 165 tisíc pacientů (z nichž 21 % silou 10 mg, 69 % silou 20 mg a 10 % silou 40 mg), rosuvastinem bylo léčeno přibližně 180 tisíc pacientů s hypercholesterolemií. V tabulce jsou prezentované výsledky modelací, které prezentují celkové celoživotní náklady a přínosy LYG, QALY (od vzniku hypercholesterolémie, respektive nasazení na statinovou terapii až do úmrtí), a o to pro intervence atorvastatin vs. simvastatin dle procentuálního zastoupení v ČR a pro neléčenou populaci. Tyto výsledky jsou prezentovány pro kohortu 100 pacientů. 2/4

Dle našich kalkulací je v případě podávání atorvastatinu v dávkách (silách), které vycházejí ze skutečných spotřeb v ČR, získáno v kohortě 100 pacientů (v horizontu od iniciace terapie po úmrtí téměř všech pacientů) o 10,4 let života navíc, respektive o 8,2 let života v plné kvalitě navíc ve srovnání se situací, kdy je kohorta 100 pacientů léčena pomocí terapie simvastatinem v dávkách / silách, které vycházejí ze skutečných spotřeb v ČR. Tento výsledek je tedy dán tím, že výskyt nefatálních a fatálních KVO je u atorvastatinu nižší o 4,1 %, respektive o 3,8 % ve srovnání se simvastatinem v příslušných silách používaných v ČR (viz. obrázek). Zároveň jsou celkové celoživotní náklady na kohortu 100 pacientů léčených atorvastatinem (dle zastoupení sil v ČR) vyšší o 433 tisíc Kč než je tomu u simvastatinu (dle zastoupení sil v ČR), což je dáno používáním 40mg atorvastatinu, který je sice dražší (v porovnání se simvastatinem 40mg) a zároveň ovšem i účinnější. Pokud se tedy v kontextu těchto výsledků zamyslíme v číslech léčených pacientů atorvastinem (500 tisíc pacientů), respektive simvastatinem (165 tisíc pacientů), dojdeme tak na populační úrovni v ČR k následujícímu zjištění: Kdyby byli všichni pacienti, kteří jsou nyní léčeni simvastatinem léčeni atorvastatinem, lze očekávat, že by tato kohorta pacientů s hypercholesterolemií žila o 17 160 let déle, bylo by tak získáno o 17 160 (165 000 x 10,4/100) let života navíc, respektive o 13 563 (165 000 x 8,2/100) let plně kvalitního života navíc v horizontu od iniciace terapie po úmrtí pacientů. Tato čísla tedy reprezentují současnou ztrátu zdraví (let života, resp. let plně kvalitního života) jakožto následek terapie simvastatinem namísto atorvastatinem. Jistou limitací této analýzy a zároveň následné interpretace na populační úrovni může být fakt, že naše výpočty a modelace pracovaly s průměrnou hodnotou snížení (resp. zvýšení) hladiny celkového (HDL) cholesterolu příslušným statinem, kdy podání více potentního statinu vede samozřejmě k lepším hodnotám lipidového spektra. Není tak dostatečně pracováno se způsobem terapie k cílovým hodnotám lipidového spektra. Na druhou stranu se lze domnívat, že ne vždy je správně léčeno k cílovým hodnotám lipidového spektra, kdy ze spotřeb atorvastatinu a simvastatinu se jeví spotřeby 10 mg, 20 mg a 40 mg atorvastatin / simvastatin na velice obdobné úrovni. V minulých letech byly dávky atorvastatinu (považované za) ekvipotentní vůči simvastatinu bonifikovány v úhradách za jednotku lékové formy ve výši 10 %, tato bonifikace byla odměnou právě za vyšší účinnost, kdy vlastně neplatí 100% ekvipotence ve výši celých čísel. V současné době, jsou náklady (výše úhrady) za atorvastatin na stejné úrovni jako za simvastatin v rámci ekvipotentních dávek, navíce dojde k výraznému poklesu úhrad za terapii statiny (o 45%). Užití atorvastatinu tak s sebou v současné době přináší (kromě vyššího benefitu pro pacienty zisk let kvalitního života) i úsporu v nákladech na KVO pro systém zdravotní péče v ČR. 3/4

Tabulka: Výsledky analýzy nákladové efektivity (dle SCORE) u pacientů s hypercholestyremií v prevenci KVO za pomocí atrovastatinu, simvastatinu a v případě bez terapie statiny v ČR - výsledky pro kohortu 100 pacientů Bez terapie statiny Atorvastatin Simvastatin rozdíl - zastoupení v ČR - zastoupení v ČR (atorva - simva) Náklady Kč (CELKEM) 6 119 906 6 378 218 5 945 287 432 931 Statiny 0 1 528 725 855 003 673 722 Fatální KVO 1 068 834 870 886 909 407-38 521 Ne-fatální KVO 1 907 225 1 521 278 1 594 738-73 461 Follow-up nefatálních KVO 3 143 847 2 457 329 2 586 139-128 810 Výskyt nefatálních KVO (celoživotně) 68,47% 56,02% 58,44% -2,42% Výskyt fatálních KVO (celoživotně) 41,78% 34,90% 36,27% -1,37% Celkem QALY 733,3 776,8 768,6 8,22 Celkem LYG 1029,7 1085,0 1074,6 10,45 Obrázek: Procento pacientů bez fatálních a nefatálních KVO léčených atorvastatinem, simvastatinem a (hypoteticky) bez žádné statinové terapie v ČR. ATOR - atorvastatin (zastoupení příslušných sil v ČR), SIMVA - simvastatin (zastoupení příslušných sil v ČR), RR - relativní riziko, RRR - pokles relativního rizika 4/4