SOCIÁLNÍ PODMÍNĚNOST ODKLADŮ POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY? ANALÝZA ROZHODOVACÍHO PROCESU RODIČŮ Mgr. Zuzana Svobodová Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání PedF UK Myslíkova 7, Praha 1
OBSAH PREZENTACE 1. Základní výzkumné otázky 2. Metodologický přístup 3. Paradigmatický model rozhodování o odkladu PŠD 4. Konkrétní příklady 5. Závěr a náměty Cílem příspěvku je představit paradigmatický model rozhodování o odkladu PŠD a některé aspekty pojící se s rozhodovacím procesem rodičů
ZÁKLADNÍ VÝZKUMNÉ OTÁZKY Hlavní výzkumná otázka: Jak a proč se rodiče rozhodují pro odložení povinné školní docházky svých dětí? Dílčí výzkumné otázky: Jaký mají rodiče názor na odklad PŠD? Jakým způsobem a od koho získávají rodiče informace k odkladu PŠD? Jaké důvody k odložení PŠD rodiče uvádějí? Jaký je vztah mezi formálními důvody pro odklad PŠD (tj. odbornými vyjádřeními) a důvody na straně rodičů? Jak obtížné je získání formálních podkladů pro odklad PŠD? Jaké další faktory ovlivňují rozhodovací proces? Je odložení PŠD sociálně podmíněno?
METODOLOGICKÝ PŘÍSTUP Kvalitativní přístup, zakotvená teorie Analýza dat za využití softwaru MaxQDA Kódování: otevřené, axiální a selektivní
VÝZKUMNÉ METODY A VZOREK 41 polostrukturovaných rozhovorů s rodiči 2 ohniskové skupiny 2 pozorování u zápisu a rozhovor s učitelkou ZŠ Výběr respondentů: sněhová koule a inzerát Především rodiče dětí předškolní a mladšího školního věku (převážně matky) S různým vzděláním a z různých krajů ČR
STRUKTURA RESPONDENTŮ počet respondentů rozhovory ohniskové skupiny Pohlaví ženy 38 (93 %) 10 (77 %) muži 3 (7 %) 3 (13 %) vzdělání základní 3 (7 %) 0 (0 %) středoškolské s vyučením 9 (22 %) 5 (38 %) středoškolské s maturitou 12 (29 %) 3 (24 %) vysokoškolské 17 (42 %) 5 (38 %) kraj Praha a okolí 10 (24 %) 13 (100 %) Ústecký kraj 10 (24 %) Vysočina 8 (20 %) Jihočeský kraj 7 (17 %) Plzeňský kraj 6 (15 %) Celkem 41 13
PARADIGMATICKÝ MODEL kontext příčinné podmínky JEV intervenující podmínky následky strategie jednání
Měsíc narození a pohlaví dítěte KONTEXT Školní zralost a připravenost Postoj rodičů k odkladu PŠD Osobnost rodiče Vlastní zkušenost Komunita PŘÍČINNÁ PODMÍNKA Potřeby rodiny potřeby být dobrým rodičem organizační potřeby INTERVENUJÍCÍ PODMÍNKA Průběh zápisu do ZŠ Získávání informací JEV Odklad PŠD (jako možná volba rodiny) STRATEGIE JEDNÁNÍ Vyhodnocování informací Dílčí rozhodovací proces Příprava dítěte NÁSLEDEK Uspokojení potřeb rodiny Nástup Odklad v termínu PŠD Případné získávání podkladů k odkladu
Dítě s logopedickou vadou Někteří rodiče volí ODKLAD Někteří rodiče volí NÁSTUP
Zorka: na nápravě logopedických vad pracujeme téměř denně, tak si myslím, že dělá skutečně velký pokrok, že se fakt zlepšuje já jako zastávám, že odklad ne Helena: no ale myslím si, že u toho Martina, jo, že to bude, on vlastně teprve teď začal říkat r, jo? Chodíme na logopedii asi rok nebo rok a půl T: a co říkala logopedka na ten váš návrh s tím odkladem? Helena: #, no, že asi spíš jo.
SOCIÁLNÍ PODMÍNĚNOST? Vzdělání odklad mají děti vysokoškoláků, středoškoláků i rodičů s učňovským či základním vzděláním Sociální status rodiny odklad mají děti z rodin s vysokým i nízkým sociálním statusem Sídlo odklad je v Praze i na vesnicích
MOŽNÁ TYPOLOGIE RODIČŮ DLE JEJICH VÝPOVĚDÍ V PRŮBĚHU VÝZKUMU Indiferentní rodič Ambiciózní rodič Ochranitelský rodič Praktický rodič
MOŽNÁ TYPOLOGIE RODIČŮ DLE JEJICH VÝPOVĚDÍ V PRŮBĚHU VÝZKUMU Ambiciózní rodič Ochranitelský rodič
Ambiciózní rodič a dítě v posledním roce před zahájením PŠD Získává informace Zjišťuje školní zralost, konzultuje v MŠ, v poradenských zařízeních Zjišťuje podmínky a požadavky zápisu Zjišťuje, jak je možné dítě na zápis připravit apod. Dítě se jeví jako zralé, nemá žádný problém Dítě má určitý problém v oblasti školní zralosti Připravuje se na zápis a na první třídu Volí nástup v termínu Získává další informace a pracuje na dosažení školní zralosti (stimulační kurzy, domácí docvičování, konzultace s více odborníky, v případě rozporuplných vyjádření se rozhoduje podle těch, které doporučují nástup) Absolvuje zápis (zjišťuje, jak se u něho dítě chová, znovu konzultuje a zvažuje závažnost nezralosti svého dítěte) Věří, že až na to je dítě zralé Volí odklad PŠD Školní nezralost je výrazná
Ochranitelský rodič a dítě v posledním roce před zahájením PŠD Získává informace Zjišťuje školní zralost, konzultuje v MŠ, v poradenských zařízeních Zjišťuje podmínky a požadavky zápisu. Dítě se jeví jako zralé, nemá žádný problém Získává další informace (zjišťuje náročnost první třídy budoucí spolužáky, zkušenosti v okolí.) Zjišťuje zda by nebylo lepší docházku odložit (zvažuje měsíc narození dítěte, pohlaví, své zkušenosti, budoucí spolužáky, navštíví PPP, informuje se u zápisu, sleduje dítě) Dítě má určitý problém v oblasti školní zralosti Zvažuje odklad PŠD Navštíví poradenské zařízení a lékaře, konzultuje (v případě rozporuplných vyjádření se rozhoduje podle těch, které odklad doporučují) Nikdo a nic neindikuje odklad Volí nástup v termínu Někdo mu odklad doporučí či se přidají další pochybnosti či změny v rodině Volí odklad PŠD
ZÁVĚR Možné směřování dalších výzkumných šetření: Postoje, které rodiče zastávají k odkladu PŠD a které zdá se silně působí na jejich rozhodnutí Rodiče se nerozhodují pouze na základě školní zralosti a připravenosti dítěte a školní zralost a připravenost interpretují různí rodiče různě
DĚKUJI ZA POZORNOST Zuzana Svobodová zuzana. svobodova@pedf.cuni.cz