Přednáška 3: rozhodování o platnosti úsudku

Podobné dokumenty
Úvod do TI - logika Výroková logika (2.přednáška) Marie Duží

Logika. 2. Výroková logika. RNDr. Luděk Cienciala, Ph. D.

Okruh č.3: Sémantický výklad predikátové logiky

Okruh č.9: sémantické metody dokazování v PL1 model formule Tradiční Aristotelova logika kategorický sylogismus subjekt predikátové výroky

přednáška 2 Marie Duží

Úvod do TI - logika Predikátová logika 1.řádu (4.přednáška) Marie Duží marie.duzi@vsb.cz

Přednáška 2: Formalizace v jazyce logiky.

Výroková logika. Teoretická informatika Tomáš Foltýnek

Sémantika predikátové logiky

Marie Duží

Formální systém výrokové logiky

teorie logických spojek chápaných jako pravdivostní funkce

Úvod do TI - logika Výroková logika - pokračování (3.přednáška) Marie Duží

Marie Duží

Logika II. RNDr. Kateřina Trlifajová PhD. Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologíı BI-MLO, ZS 2011/12

Základy logiky a teorie množin

Predikátová logika. Teoretická informatika Tomáš Foltýnek

Predikátová logika. prvního řádu

Každé formuli výrokového počtu přiřadíme hodnotu 0, půjde-li o formuli nepravdivou, a hodnotu 1, půjde-li. α neplatí. β je nutná podmínka pro α

Unární je také spojka negace. pro je operace binární - příkladem může být funkce se signaturou. Binární je velká většina logických spojek

1 Výroková logika 1. 2 Predikátová logika 3. 3 Důkazy matematických vět 4. 4 Doporučená literatura 7

1 Pravdivost formulí v interpretaci a daném ohodnocení

Logika. 5. Rezoluční princip. RNDr. Luděk Cienciala, Ph. D.

LOGIKA VÝROKOVÁ LOGIKA

Matematická logika. Miroslav Kolařík

Predikátová logika [Predicate logic]

Úvod do logiky (presentace 2) Naivní teorie množin, relace a funkce

0. ÚVOD - matematické symboly, značení,

Pro každé formule α, β, γ, δ platí: Pro každé formule α, β, γ platí: Poznámka: Platí právě tehdy, když je tautologie.

Matematika pro informatiky KMA/MATA

Výroková logika - opakování

Úvod do TI - logika 1. přednáška. Marie Duží

I) Příklady (převeďte následující věty do formulí PL1 a ověřte jejich ekvivalenci pomocí de Morganových zákonů):

Logika XI. RNDr. Kateřina Trlifajová PhD. Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologíı BI-MLO, ZS 2011/12

1 Úvod do matematické logiky

Výroková logika. Sémantika výrokové logiky

Základní pojmy matematické logiky

Matematická logika. Rostislav Horčík. horcik

Klasická výroková logika - tabulková metoda

Místo pojmu výroková formule budeme používat zkráceně jen formule. Při jejich zápisu

Booleovská algebra. Booleovské binární a unární funkce. Základní zákony.

2.2 Sémantika predikátové logiky

Logika. 1. Úvod, Výroková logika

Jak jsem potkal logiku. Převod formule do (úplného) disjunktivního tvaru. Jan Hora

Úvod do informatiky. Miroslav Kolařík

Která tvrzení jsou pravdivá nezávisle na tom, který den v týdnu byla vyslovena? Tvrzení trosečníka Dana.

Matematická analýza 1

výrok-každésdělení,uněhožmásmyslseptát,zdaječinenípravdivé, aproněžprávějednaztěchtodvoumožnostínastává.

Matematická indukce, sumy a produkty, matematická logika

Výroková a predikátová logika - IX

Hilbertovský axiomatický systém

Výroková logika. p, q, r...

Logika. Akademie managementu a komunikace, Praha PhDr. Peter Jan Kosmály, PhD.

Úvod do predikátové logiky. (FLÚ AV ČR) Logika: CZ.1.07/2.2.00/ / 1

Matematická logika. Miroslav Kolařík

2.5 Rezoluční metoda v predikátové logice

UDL 2004/2005 Cvičení č.6 řešení Strana 1/5

Sémantika výrokové logiky. Alena Gollová Výroková logika 1/23

Obsah Předmluva Rekapitulace základních pojmů logiky a výrokové logiky Uvedení do predikátové logiky...17

IA008 Computational logic Version: 6. května Formule je v konjunktivní normální formě (CNF), pokud má tvar α 1... α n,

λογος - LOGOS slovo, smysluplná řeč )

Matematická logika. Rostislav Horčík. horcik

1. Základy logiky a teorie množin

Úvod do výrokové a predikátové logiky

Výroková a predikátová logika - X

Výroková logika syntaxe a sémantika

NAIVNÍ TEORIE MNOŽIN, okruh č. 5

Logika. 6. Axiomatický systém výrokové logiky

Logika. 8. Automatické dokazování v predikátové logice (obecná rezoluční metoda)

Normální formy. (provizorní text)

Predikátová logika (logika predikátů)

Systém přirozené dedukce výrokové logiky

Další (neklasické) logiky. Jiří Velebil: AD0B01LGR 2015 Predikátová logika 1/20

Logika Libor Barto. Výroková logika

Matematické důkazy Struktura matematiky a typy důkazů

platné nejsou Sokrates je smrtelný. (r) 1/??

Výroková a predikátová logika - II

Převyprávění Gödelova důkazu nutné existence Boha

VÝROKOVÁ LOGIKA. Výrok srozumitelná oznamovací věta (výraz, sdělení), která může být buď jen pravdivá nebo jen nepravdivá..

Predikátová logika dokončení

[a) (4 (7 + 5) = 4 12) (4 12 = 48); b) ( 1< 1) (1< 3); c) ( 35 < 18) ( 35 = 18)]

Spojování výroků (podmínek) logickými spojkami

Výroková a predikátová logika - II

Úvod do logiky (VL): 12. Ověřování platnosti úsudků metodou protipříkladu

Matematika I. Přednášky: Mgr. Radek Výrut, Zkouška:

Výroková a predikátová logika - IX

Výroková a predikátová logika - VII

Úvod do matematiky. Mgr. Radek Horenský, Ph.D. Důkazy

Kapitola Výroky

Matematická logika. Rostislav Horčík. horcik

6. Logika a logické systémy. Základy logiky. Lucie Koloušková, Václav Matoušek / KIV. Umělá inteligence a rozpoznávání, LS

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, Varnsdorf, IČO: tel Číslo projektu

Výroková a predikátová logika - V

Disjunktivní a konjunktivní lní tvar formule. 2.přednáška

Matematická logika. Lekce 1: Motivace a seznámení s klasickou výrokovou logikou. Petr Cintula. Ústav informatiky Akademie věd České republiky

Výroková a predikátová logika - VIII

Výroková a predikátová logika - VII

Výroková a predikátová logika - VIII

4.2 Syntaxe predikátové logiky

Výroková a predikátová logika - II

Transkript:

Přednáška 3: rozhodování o platnosti úsudku Marie Duží marie.duzi@vsb.cz 1 Úvod do teoretické informatiky

Úsudky Úsudek je platný, jestliže nutně, za všech okolností, tj. při všech interpretacích, ve kterých jsou pravdivé předpoklady, je pravdivý i závěr: P 1,...,P n = Z P 1,...,P n = Z právě tehdy, když Tvrzení tvaru (formule tvaru) P 1 a... a P n implikuje Z je vždy pravdivé (tautologie): = (P 1 P n ) Z Úvod do teoretické informatiky 2

Úsudky P 1,...,P n = Z právě tehdy, když = (P 1 P n ) Z POZOR!!! To neznamená, že je či musí být závěr či některá premisa pravdivá. Jde o platné úsudkové schéma, nutný vztah mezi předpoklady a závěrem. Úvod do teoretické informatiky 3

Úsudky Žádné prvočíslo není dělitelné 3 9 je dělitelné 3 ---------------------------------------- 9 není prvočíslo Je platný úsudek, i když první premisa je nepravdivá. Jiná interpretace: Všichni lidé jsou rozumní Kámen není rozumný --------------------------------- Kámen není člověk Úvod do teoretické informatiky 4

Úsudky Nebo, dosazením: Je-li 12 prvočíslo, pak není dělitelné 3 12 je dělitelné 3 12 není prvočíslo Nebo: 12 není prvočíslo nebo není dělitelné 3 12 je dělitelné 3 12 není prvočíslo Platná úsudková schémata (logické formy), např.: A B, A = B modus ponens A B, B = A, modus ponens + transpozice A B, B = A modus ponens + transpozice A B, B = A eliminace disjunkce Úvod do teoretické informatiky 5

Úsudky Tedy, dokážeme-li, že závěr logicky vyplývá z předpokladů, nedokážeme tím, že závěr je pravdivý Je pravdivý za předpokladu pravdivosti premis Úsudek, jehož premisy jsou pravdivé se anglicky nazývá sound. (Těžko přeložit, snad spolehlivý, přesvědčivý). Ale: pravdivost či nepravdivost premis může být náhodná záležitost, kdežto vztah vyplývání mezi premisami a závěrem je nutný vztah ( za všech okolností... ). Stejně jako je tautologie logicky, tedy nutně pravdivá formule. Má-li tvar implikace, zůstává (dle definice implikace) pravdivá, i když antecedent implikace je nepravdivý. Úvod do teoretické informatiky 6

Logické vyplývání Formule A logicky vyplývá z množiny formulí M, značíme M = A, jestliže A je pravdivá v každém modelu množiny M. Poznámka: Okolnosti (definice 1) jsou zde mapovány jako modely, tj. interpretace jednotlivých (mimologických) symbolů Co je to model? A) Výroková logika: ohodnocení (Pravda - 1, Nepravda - 0) elementárních výroků p, q,, při kterém nabývá celá formule hodnoty Pravda (1). B) Predikátová logika: interpretace predikátových (P, Q, ) a funkčních symbolů (f, g, ), ve které nabývá celá formule hodnoty Pravda; P relaci R nad universem U (tj. R U U), f funkci F nad universem U (tj. F: U U U). Úvod do teoretické informatiky 7

Logické vyplývání Jak tedy ověříme, zda úsudek je platný? 1. Sémantické metody 2. Syntaktické metody Ad 1: Snažíme se ověřit, že pravdivost premis zaručuje pravdivost závěru Ad 2: Pomocí pravidel manipulujeme s formulemi jakožto s posloupnostmi symbolů (abstrahujeme přitom od jejich významu). Pravidla však musí být korektní, tj. zachovávat pravdivost. V obou případech můžeme použít přímý důkaz, nebo nepřímý důkaz sporem. Nyní se budeme věnovat sémantickým metodám. Úvod do teoretické informatiky 8

Logické vyplývání ve výrokové logice Je doma (d) nebo šel na pivo (p) Je-li doma (d), pak nás očekává (o) Jestliže nás neočekává, pak šel na pivo p. d, p, o d p, d o = o p přímý Dk.: 1 1 1 1 1 1 závěr je 1 1 0 1 0 1 1 0 1 1 1 1 pravdivý 1 0 0 1 0 0 0 1 1 1 1 1 ve všech čtyřech 0 1 0 1 1 1 modelech 0 0 1 0 1 1 předpokladů 0 0 0 0 1 0 Úsudek je platný. Úvod do teoretické informatiky 9

Příklady: Logické vyplývání ve VL Je doma (d) nebo šel na pivo (p) Je-li doma (d), pak nás očekává (o) Jestliže nás neočekává, pak šel na pivo p. d p, d o = o p Tabulka má 2 n řádků! Proto důkaz sporem: Předpokládejme, že úsudek není správný. Pak tedy mohou být všechny předpoklady pravdivé a závěr nepravdivý: d p, d o = o p 1 1 0 1 0 0 1 0 1 0 0 spor Úvod do teoretické informatiky 10

(Výrokově) logické vyplývání Všechny úsudky se stejnou logickou formou jako platný úsudek jsou platné: d p, d o = o p Za proměnné d, p, o můžeme dosadit kterýkoli elementární výrok: Hraje na housle nebo se učí. Jestliže hraje na housle, pak hraje jako Kubelík. Tedy Jestliže nehraje jako Kubelík, pak se učí. Platný úsudek stejná logická forma Úvod do teoretické informatiky 11

(Výrokově) logické vyplývání Jestliže platí, že je správný úsudek: P 1,...,P n = Z, pak platí, že je tautologie formule tvaru implikace: = (P 1... P n ) Z. Důkaz, že formule je tautologie, nebo že závěr Z logicky vyplývá z předpokladů : Přímý důkaz např. pravdivostní tabulkou Nepřímý důkaz, sporem: k důkazu P 1,...,P n = Z pak stačí ukázat, že nemůže nastat případ, kdy všechny P 1,...,P n jsou pravdivé a Z je nepravdivý: tedy že P 1... P n Z je kontradikce, čili množina {P 1,...,P n, Z} je sporná (nekonzistentní, nemá model). Úvod do teoretické informatiky 12

Důkaz tautologie ve VL = ((p q) q) p Sporem: ((p q) q) p negovaná f. musí být kontradikce 1 1 pokus, zda může být 1 1 1 1 1 0 spor Při žádném ohodnocení není negovaná formule pravdivá, tedy původní formule je tautologie Úvod do teoretické informatiky 13

Nejdůležitější tautologie VL Tautologie s 1 výrokovým symbolem: = p p = p p zákon vyloučeného třetího = (p p) zákon sporu = p p zákon dvojí negace Úvod do teoretické informatiky 14

Algebraické zákony pro konjunkci, disjunkci a ekvivalenci = = = (p q) (q p) (p q) (q p) (p q) (q p) komutativní zákon pro komutativní zákon pro komutativní zákon pro = [(p q) r] [p (q r)] asociativní zákon pro = [(p q) r] [p (q r)] asociativní zákon pro = [(p q) r] [p (q r)] asociativní zákon pro = [(p q) r] [(p r) (q r)] distributivní zákon pro, = [(p q) r] [(p r) (q r)] distributivní zákon pro, Úvod do teoretické informatiky 15

Zákony pro implikaci = p (q p) zákon simplifikace = (p p) q zákon Dunse Scota = (p q) ( q p) zákon kontrapozice = (p (q r)) ((p q) r) spojování předpokladů = (p (q r)) (q (p r)) na pořadí předpokladů nezáleží = (p q) ((q r) (p r)) hypotetický sylogismus = ((p q) (q r)) (p r) tranzitivita implikace = (p (q r)) ((p q) (p r)) Fregův zákon = ( p p) p reductio ad absurdum = ((p q) (p q)) p reductio ad absurdum = (p q) p, = (p q) q = p (p q), = q (p q) Úvod do teoretické informatiky 16

Zákony pro převody = (p q) (p q) (q p) = (p q) (p q) ( q p) = (p q) ( p q) ( q p) = (p q) ( p q) = (p q) (p q) Negace implikace = (p q) ( p q) De Morgan zákony = (p q) ( p q) De Morgan zákony Tyto zákony jsou také návodem jak negovat Úvod do teoretické informatiky 17

Negace implikace Není pravda, že budu-li hodný, dostanu lyže. (p q) Byl jsem hodný a (stejně) jsem lyže nedostal. (nesplněný slib) p q Státní zástupce: Pokud je obžalovaný vinen, pak měl společníka Obhájce: To není pravda! Pomohl obhájce obžalovanému, co vlastně řekl? (Je vinen a udělal to sám!) Úvod do teoretické informatiky 18

Negace implikace Věty v budoucnosti: Jestliže to ukradneš, tak tě zabiju! (p q) To není pravda: Ukradnu to a (stejně) mě nezabiješ. p q Ale: Bude-li zítra 3. světová válka, pak zahyne více jak 5 miliard lidí. To není pravda: Bude zítra 3.sv. válka a zahyne méně než 5 miliard lidí??? To jsme asi nechtěli říct, že určitě bude válka: Zamlčená modalita: Nutně, Bude-li zítra 3. světová válka, pak zahyne více jak 5 miliard lidí. To není pravda: Možná, že Bude zítra 3.sv. válka, ale zahynulo by méně než 5 miliard lidí Modální logiky nejsou náplní tohoto kursu. Úvod do teoretické informatiky 19

Ještě úsudky Převod z přirozeného jazyka nemusí být jednoznačný: Jestliže má člověk vysoký tlak a špatně se mu dýchá nebo má zvýšenou teplotu, pak je nemocen. p X má vysoký tlak q X se špatně dýchá r X má zvýšenou teplotu s X je nemocen 1. možná analýza: [(p q) r] s 2. možná analýza: [p (q r)] s Úvod do teoretické informatiky 20

Ještě úsudky Jestliže má Karel vysoký tlak a špatně se mu dýchá nebo má zvýšenou teplotu, pak je nemocen. Karel není nemocen, ale špatně se mu dýchá Co z toho plyne? Musíme rozlišit 1. čtení a 2. čtení, protože nejsou ekvivalentní, závěry budou různé. Úvod do teoretické informatiky 21

Analýza 1. čtení 1. analýza: [(p q) r] s, s, q??? a) Úvahou a úpravami: [(p q) r] s, s [(p q) r] (de transpozice Morgan) ( p q) r ( p q), r, ale platí q p, r (důsledky) Tedy Karel nemá vysoký tlak a nemá vysokou teplotu. Úvod do teoretické informatiky 22

Analýza 2. čtení 2. analýza: [p (q r)] s, s, q??? a) Úvahou a ekvivalentními úpravami: [p (q r)] s, s [p (q r)] transpozice de Morgan: p ( q r) ale platí q druhý disjunkt nemůže být pravdivý je pravdivý první: p (důsledek) Tedy Karel nemá vysoký tlak (o jeho teplotě r nemůžeme nic usoudit) Úvod do teoretické informatiky 23

Důkaz obou případů 1. analýza: [(p q) r] s, s, q = p, r 2. analýza: [p (q r)] s, s, q = p D.ú. a) 1. případ - tabulkou D.ú. b) Sporem: k předpokladům přidáme negovaný závěr ( p r) (p r) a předpokládáme, že vše 1 [(p q) r] s, s, q, p r 1 1 0 1 1 0 0 0 0 0 1 p r = 0 spor Úvod do teoretické informatiky 24

Shrnutí Typické úlohy: Ověření platnosti úsudku Co vyplývá z daných předpokladů? Doplňte chybějící předpoklady Je daná formule tautologie, kontradikce, splnitelná? Najděte modely formule, najděte model množiny formulí Umíme zatím řešit: Tabulkovou metodou Úvahou a ekvivalentními úpravami Sporem, nepřímým důkazem Úvod do teoretické informatiky 25

Sémantické ověření platnosti úsudku v predikátové logice 1. řádu Úsudek je platný, pokud je závěr pravdivý ve všech modelech předpokladů. Ale, formule PL1 má nekonečně mnoho modelů! Přesto můžeme na základě logického tvaru modelů předpokladů (tedy množinových úvah) ověřit, zda zaručují pravdivost závěru. Úvod do teoretické informatiky 26

Splnitelnost a pravdivost v interpretaci Formule A(x) s volnou proměnnou x Je-li A(x) v I pravdivá, pak je = I x A(x) Je-li A(x) v I splněna, pak je = I x A(x). Formule P(x) Q(x), P(x) Q(x) s volnou proměnnou x definují průnik a sjednocení oborů pravdivosti P U, Q U. Pro libovolné P, Q, P U, Q U a interpretaci I tedy platí: = I x [P(x) Q(x)] iff P U Q U = I x [P(x) Q(x)] iff P U Q U Φ = I x [P(x) Q(x)] iff P U Q U = U = I x [P(x) Q(x)] iff P U Q U Φ Úvod do teoretické informatiky 27

Sémantické ověření platnosti úsudku Příklad: Všechny opice (P) mají rády banány (Q) Judy (a) je opice Judy má ráda banány x [P(x) Q(x)] P(a) -------------------- Q(a) a P U QU Úvod do teoretické informatiky 28

Relace a vztahy Výroky s jedno-argumentovým predikátem (charakterizujícím nějakou vlastnost) zkoumal již ve starověku Aristoteles. Teprve Gottlob Frege (zakladatel moderní logiky) však zavedl formální predikátovou logiku (s poněkud jiným jazykem, než používáme dnes) s více-argumentovými predikáty (charakterizujícími vztahy) a kvantifikátory. Úvod do teoretické informatiky 29

Gottlob Frege 1848 1925 Německý matematik, logik a filosof, působil na universitě v Jeně. Zakladatel moderní logiky 30

Sémantické ověření platnosti úsudku Marie má ráda pouze vítěze Karel je vítěz -------------------------------------- neplatný Marie má ráda Karla x [R(m,x) V(x)], V(k) R(m,k)? R U U U: { <Marie, i 1 >, <Marie, i 2 >,, <Marie, i n > } V U U: { i 1, i 2,, Karel,, i n } Dvojice <Marie, Karel> nemusí být prvkem R U, pravdivost předpokladů to nezaručuje. Být vítězem je zde pouze nutná podmínka pro to, aby (vybíravá) Marie měla někoho ráda, ale není dostatečná. Úvod do teoretické informatiky 31

Sémantické ověření platnosti úsudku Marie má ráda pouze vítěze Karel není vítěz ------------------------------------- platný Marie nemá ráda Karla x [R(m,x) V(x)], V(k) R(m,k)? R U U U: { <Marie, i 1 >, <Marie, i 2 >, <Marie, Karel>,, <Marie, i n > } V U U: { i 1, i 2,, Karel, Karel,, i n } Kdyby byla dvojice <Marie, Karel> prvkem R U, pak by musel být (dle první premisy) Karel prvkem V U, ale to není možné dle druhé premisy. Pravdivost předpokladů zaručuje pravdivost závěru. Úvod do teoretické informatiky 32

Sémantické ověření správnosti úsudku Kdo zná Marii a Karla, ten Marii lituje. x [(Z(x,m) Z(x,k)) L(x,m)] Někteří nelitují Marii, ačkoliv ji znají. x [ L(x,m) Z(x,m)] = Někdo zná Marii, ale ne Karla. x [Z(x,m) Z(x,k)] Znázorníme, jaké budou obory pravdivosti predikátů Z a L, tj. relace Z U a L U, aby byly pravdivé premisy: Z U = {, i 1,m, i 1,k, i 2,m, i 2,k,, α,m, } 1. premisa 2. premisa L U = {, i 1,m,..., i 2,m,..., α,m, } Úvod do teoretické informatiky 33

Sémantické ověření správnosti úsudku Kdo zná Marii a Karla, ten Marii lituje. x [(Z(x,m) Z(x,k)) L(x,m)] Někteří nelitují Marii, ačkoliv ji znají. x [ L(x,m) Z(x,m)] = Někdo zná Marii, ale ne Karla. x [Z(x,m) Z(x,k)] Nyní dokážeme platnost sporem: předpokládejme, že všichni, kdo jsou ve vztahu Z k m (tedy i prvek α), jsou také v Z ke k (negace závěru). Z U = {, i 1,m, i 1,k, i 2,m, i 2,k,, α,m, α,k, } 1. p. 2. p. 1.p. L U = {, i 1,m,..., i 2,m,..., α,m, α,m, } spor 34

Některé důležité tautologie PL1 = xa(x) A(x/t) term t je substituovatelný za x v A = A(x/t) xa(x) De Morgan = x A(x) x A(x) = x A(x) x A(x) Zákony distribuce kvantifikátorů: = x [A(x) B(x)] [ x A(x) x B(x)] = x [A(x) B(x)] [ x A(x) x B(x)] = x [A(x) B(x)] [ x A(x) x B(x)] = x [A(x) B(x)] [ x A(x) x B(x)] = [ xa(x) xb(x)] x [A(x) B(x)] = x [A(x) B(x)] [ x A(x) x B(x)] 35

Sémantické zdůvodnění: Nechť A U, B U jsou obory pravdivosti A, B x[a(x) B(x)] [ xa(x) xb(x)] Je-li průnik (A U B U ) = U, pak musí být jak A U, tak B U rovny celému universu U a naopak x[a(x) B(x)] [ xa(x) xb(x)] Je-li sjednocení (A U B U ) Φ, pak musí být A U nebo B U neprázdné (A U Φ nebo B U Φ) a naopak. = x[a(x) B(x)] [ xa(x) xb(x)] Je-li A U B U, pak je-li A U = U, je také B U = U. = x[a(x) B(x)] [ xa(x) xb(x)] Je-li A U B U, pak je-li A U Φ, je také B U Φ. = x[a(x) B(x)] [ xa(x) xb(x)] Je-li průnik (A U B U ) Φ, pak musí být jak A U, tak B U neprázdné (A U Φ a B U Φ). = [ xa(x) xb(x)] x[a(x) B(x)] Je-li A U = U nebo B U = U, pak je také sjednocení (A U B U ) = U 36

Některé důležité tautologie PL1 Formule A neobsahuje volně proměnnou x: = x[a B(x)] [A xb(x)] = x[a B(x)] [A xb(x)] = x[b(x) A] [ xb(x) A] = x[b(x) A] [ xb(x) A] = x[a B(x)] [A xb(x)] = x[a B(x)] [A xb(x)] = x[a B(x)] [A xb(x)] = x[a B(x)] [A xb(x)] Zákony komutace kvantifikátorů: = x ya(x,y) y xa(x,y) = x ya(x,y) y xa(x,y) = x ya(x,y) y xa(x,y) ale ne naopak! Úvod do teoretické informatiky 37

Sémantické zdůvodnění: Nechť A U, B U jsou obory pravdivosti A, B, x není volná v A x[a B(x)] [A xb(x)] zřejmé x[a B(x)] [A xb(x)] zřejmé x [B(x) A] [ x B(x) A] x [B(x) A] x [ B(x) A]: doplněk B U je celé universum nebo A: x B(x) A x B(x) A x B(x) A x[b(x) A] [ xb(x) A] x [B(x) A] x [ B(x) A]: doplněk B U je neprázdný nebo A: x B(x) A x B(x) A x B(x) A Úvod do teoretické informatiky 38

Sémantická tabla v predikátové logice Důkazy logické pravdivosti a platnosti úsudku v predikátové logice 1. řádu Úvod do teoretické informatiky 39

Typické úlohy Dokázat logickou pravdivost formule PL1: formule F je pravdivá ve všech interpretacích, tj. každá interpretace je jejím modelem = F Dokázat platnost úsudku v PL1: P 1,, P n = Q pro uzavřené formule iff = (P 1 P n Q) formule Q je pravdivá ve všech modelech množiny předpokladů P 1,, P n Co vyplývá z daných předpokladů? P 1,, P n =? Úvod do teoretické informatiky 40

Typické úlohy Jejich řešení rozborem (nekonečné) množiny modelů je obtížné, sémantické důkazy jsou pracné Proto hledáme jiné metody Jednou z nich je metoda sémantických tabel Obdoba, zobecnění stejné metody ve výrokové logice Tedy převod na disjunktivní / konjunktivní normální formy Úvod do teoretické informatiky 41

Sémantická tabla v PL1 VL důkaz logické pravdivosti. Přímý důkaz použijeme konjunktivní normální formu Nepřímý důkaz disjunktivní normální formu Aplikaci metod VL brání to, že formule může být uzavřená kvantifikátory. Jak se jich zbavit? Použijeme pravidla: x A(x) A(x / t), kde t je term substituovatelný za x ve formuli A, nejčastěji t = x (x)a(x) A(a), kde a je vhodná konstanta (dosud v důkazovém postupu nepoužita) Úvod do teoretické informatiky 42

Pravidla pro odstranění kvantifikátorů x A(x) A(x / t), term t substituovatelný za x Je-li obor pravdivosti A U = U, pak prvek e*(t) leží v A U Zachovává pravdivost, OK (x)a(x) A(a), kde a je vhodná konstanta Je-li obor pravdivosti A U Φ, pak prvek e*(a) nemusí ležet v A U Nezachovává pravdivost!! x (y) B(x,y) B(a, b), kde a, b jsou vhodné konstanty Jestliže ke každému x existuje y takové, že dvojice <x,y> leží v B U, nemusí tam ležet právě dvojice <a, b> Nezachovává pravdivost!! Odstranění existenčního kvantifikátoru však zachovává splnitelnost: je možno interpretovat konstanty a, b tak, aby byla formule na pravé straně pravdivá, pokud je pravdivá formule vlevo, proto musíme použít důkaz sporem, tj. disjunktivní tabla Úvod do teoretické informatiky 43

Sémantická tabla v PL1 disjunktivní Příklad. Důkaz logické pravdivosti formule: = x [P(x) Q(x)] [ x P(x) xq(x)] Důkaz sporem (nesplnitelnosti formule): x [P(x) Q(x)] x P(x) x Q(x) (pořadí!) 2. 3. x [P(x) Q(x)], P(a) Q(a), P(a), Q(a) 1. x [P(x) Q(x)], P(a), P(a), Q(a) x [P(x) Q(x)], Q(a), P(a), Q(a) + + Obě větve se uzavřely, jsou nesplnitelné, původní f. je Tautologie Úvod do teoretické informatiky 44

Metoda disjunktivního tabla =? x [P(x) Q(x)] [ x P(x) x Q(x)] Znegujeme: x [P(x) Q(x)] x P(x) x Q(x) x [P(x) Q(x)], P(a), Q(b) 1.odstranění -různé konst.! P(a) Q(a), P(b) Q(b), P(a), Q(b) 2. odstranění P(a), P(b) Q(b), P(a), Q(b) Q(a), P(b) Q(b), P(a), Q(b) P(a), P(b), P(a), Q(b) P(a), Q(b), P(a), Q(b) Q(a), P(b), P(a), Q(b) Q(a), Q(b), P(a), Q(b) Formule není logicky pravdivá, 3. větev není uzavřená Úvod do teoretické informatiky 45

Tablo může být nekonečné F: x y P(x,y) x P(x,x) x y z ([P(x,y) P(y,z)] P(x,z)) Proměnná x je kvantifikována všeobecným kvantifikátorem Musíme tedy zkoušet všechna x : a 1, a 2, a 3, Pro y musíme volit vždy jinou konstantu: P(a 1, a 2 ), P(a 1, a 1 ) P(a 2, a 3 ), P(a 2, a 2 ), P(a 2, a 1 ) P(a 3, a 4 ), P(a 3, a 3 ), P(a 3, a 2 ) P(a 4, a 5 ), P(a 4, a 4 ), P(a 4, a 3 ) Problém logické pravdivosti není v PL1 rozhodnutelný Úvod do teoretické informatiky 46

Tablo může být nekonečné F: x y P(x,y) x P(x,x) x y z ([P(x,y) P(y,z)] P(x,z)) Jaká je formule F? Je to splnitelná, kontradikce, či logicky pravdivá? Zkusme najít model: 1. U = N 2. P U = relace < (ostře menší) 1 2 3 4 5... Je splnitelná Může mít formule F konečný model? U = {a 1,a 2, a 3,...? } K a 1 musí existovat prvek a 2 takový, že P(a 1, a 2 ), a 2 a 1 K a 2 musí existovat prvek a 3 takový, že P(a 2, a 3 ), a 3 a 2, ale také a 3 a 1 jinak by bylo P(a 1, a 2 ) P(a 2, a 1 ), tedy P(a 1, a 1 ). K a 3 musí existovat prvek a 4 takový, že P(a 3, a 4 ), a 4 a 3, ale také a 4 a 2 jinak by bylo P(a 2, a 3 ) P(a 3, a 2 ), tedy P(a 2, a 2 ). Atd. do nekonečna Úvod do teoretické informatiky 47

Platnost úsudku - sporem x [P(x) Q(x)] x Q(x) = x P(x) x [P(x) Q(x)], x Q(x), x P(x) sporná? x [P(x) Q(x)], Q(a), x P(x) x [P(x) Q(x)], x P(x), [P(a) Q(a)], Q(a), P(a) P(a), Q(a), P(a) Q(a), Q(a), P(a) + + Obě větve se uzavřely, množina předpokladů a negovaný závěr je sporná, tedy úsudek je platný Úvod do teoretické informatiky 48

Platnost úsudku (sporem) x [P(x) Q(x)] x Q(x) = x P(x) Žádná velryba není ryba. Ryby existují. -------------------------------------------- Některá individua nejsou velryby. Množina tvrzení: {Žádná velryba není ryba, ale ryby existují, všechno jsou velryby} je sporná. Úvod do teoretické informatiky 49

Ověření nesplnitelnosti Jistý holič holí právě ty, kdo se neholí sami Holí tento holič sám sebe? x y [ H(y,y) H(x,y)] =? H(y,y) H(a,y), H(y,y) H(a,y) odstranění H(a,a) H(a,a), H(a,a) H(a,a) odstranění H(a,a), H(a,a) H(a,a), H(a,a), H(a,a) H(a,a) H(a,a), H(a,a) H(a,a), H(a,a) + První věta je sporná, plyne z ní cokoliv. Tedy, takový holič prostě neexistuje. Úvod do teoretické informatiky 50

Shrnutí sémantická tabla v PL1 Sémantická tabla používáme pro nepřímý důkaz sporem převodem do disjunktivní normální formy (tj. větvení znamená disjunkci, čárka konjunkci) Problémem jsou uzavřené formule s kvantifikátory, musíme se kvantifikátorů nějak zbavit Nejprve odstraníme existenční kvantifikátory tak, že proměnnou (která není v rozsahu všeobecného kvantifikátoru) nahradíme novou konstantou, která se ještě v jazyce nevyskytovala Pak odstraňujeme všeobecné kvantifikátory tak, že proměnnou nahrazujeme postupně všemi konstantami Pokud je existenčně vázaná proměnná x v rozsahu kvantifikátoru všeobecného (přes y), musíme za y postupně zkoušet dosazovat všechny konstanty a za proměnnou x dosazovat vždy novou konstantu Pokud se tablo uzavře, je formule či množina formulí sporná Úvod do teoretické informatiky 51

Příklady na sémantická tabla = x y P(x,y) y x P(x,y) negace: x y P(x,y) y x P(x,y) yp(a,y), x P(x,b) x/a, y/b (pro všechna, tedy i pro a, b) P(a,b), P(a,b) + Úvod do teoretické informatiky 52

Příklady na sémantická tabla = [ x P(x) x Q(x)] x [P(x) Q(x)] negace: [ x P(x) x Q(x)] x [ P(x) Q(x)] x P(x), P(a), Q(a) x Q(x), P(a), Q(a) xp(x),p(a), P(a), Q(a) xq(x),q(a), P(a), Q(a) + + Úvod do teoretické informatiky 53

Děkuji Vám za pozornost Nashledanou za týden Úvod do teoretické informatiky 54