Návrh plánu výzkumné činnosti. Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, v.v.i. na rok 2015

Návrh plánu výzkumné činnosti Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, v.v.i. na rok 2015

Úvod Východiskem pro výzkumnou činnost VÚPSV, v.v.i. v následujícím období je "Dlouhodobý koncepční rozvoj VÚPSV, v.v.i. na léta 2011-2017", který byl schválen Radou VÚPSV, v.v.i. na jejím jednání v lednu 2010. V tomto smyslu bude činnost VÚPSV, v.v.i. orientována do 3 základních oblastí: - na řešení grantových projektů, - na řešení úkolů v rámci institucionálního rozvoje, - na řešení úkolů v rámci další činnosti. V souladu s tímto základním koncepčním dokumentem bude pozornost věnována studiu v následujících výzkumných okruzích: - Přehledové, teoreticko-metodologické a komparativní studie o sociálních politikách a agendách v zemích EU, popř. OECD - Dlouhodobé sledování a hodnocení procesu utváření ceny práce - Dlouhodobé monitorování problematiky sociální diferenciace a marginalizace, sociálního vyloučení a chudoby, stejně jako i vybraných opatření, která napomáhají jejich předcházení a omezení - Dlouhodobé sledování a hodnocení faktorů, které způsobují nerovnováhy na trhu práce, a hodnocení opatření, která tyto nerovnováhy odstraňují - Monitorování procesů migrace a politik integrace cizinců na trhu práce a ve společnosti - Hodnocení politiky sociálních služeb v širší perspektivě - Hodnocení trendů demografického vývoje a možností rodinné politiky v návaznosti na další veřejné politiky čelit jeho sociálním dopadům - Hodnocení trendů v rozvoji kapacity veřejné správy a vládnutí ve vztahu k sociální politice - Monitorování vývoje sociálního dialogu a pracovních podmínek Podrobný seznam projektů a jejich stručná charakteristika jsou uvedeny v následujícím textu. 3

Přehled všech řešených projektů část I.: grantové projekty projekt č. 1 Reforma veřejných služeb zaměstnanosti v ČR projekt č. 2 Dlouhodobá strategie rozvoje sociálních služeb na území města Písku jako obce s rozšířenou působností do r. 2030 projekt č. 3 Náklady na poskytování ošetřovatelské a rehabilitační péče v pobytových zařízeních sociálních služeb projekt č. 4 Metodika prevence ztráty bydlení v ČR projekt č. 5 Využívání poznatků sociálního šetření v sociální práci se žadateli o příspěvek na péči projekt č. 6 Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování projekt č. 7 Nové postupy pro zpracování a využití databáze nezaměstnaných k hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti a dalších opatření k začlenění na trhu práce projekt č. 8 Migrant Men s Well-Being in Diversity projekt č. 9 EIRO (European Industrial Relations Observatory), EWCO (European Working Conditions Observatory), ERM (European Restructuring Monitor) 4

projekt č. 10 Indikátory integrace cizinců z třetích zemí v ČR a začlenění ruské komunity do většinové společnosti projekt č. 11 Průzkum veřejného mínění cizinců z třetích zemí o otázkách integrace a jejich náhledů na majoritní společnost a život v ní projekt č. 12 IMPact project - Improving Measurement of Public support to Personal and household services projekt č. 13 Country studies on enhancing labour administration s performance, with a special focus on labour administration s capacity to promote compliance with labour laws projekt č. 14 Tři pilíře bezpečí část II.: institucionální rozvoj projekt č. 1 Vydávání časopisu FÓRUM sociální politiky projekt č. 2 Zlatý fond sociální politiky část III.: další činnost projekt č. 1 Prověření výše částky životního minima nezaopatřených dětí ve věku 6-15 let na základě údajů z roku 2013 včetně účelnosti znovuzavedení dvou částek životního minima pro nezaopatřené děti ve věku 6-10 let a 10-15 let projekt č. 2 Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů České republiky 1990-2014 (Bulletin No. 30) projekt č. 3 Rodiny s dětmi v ČR - Sociodemografická a příjmová analýza (2. etapa) 5

projekt č. 4 Analýza velikosti a struktury skupin osob bez domova, osob vyloučených z bydlení, osob obývajících nevyhovující bydlení a těch, pro které jsou náklady na bydlení nadměrně velkou zátěží projekt č. 5 Odhad nákladů veřejných rozpočtů vynakládaných na jednoho nezaměstnaného projekt č. 6 Dopady případného útlumu komplexu herního průmyslu na zaměstnanost projekt č. 7 Analýza přenesení některých posudkových kompetencí v nepojistných sociálních systémech mimo lékařskou posudkovou službu projekt č. 8 Srovnání invalidizace v ČR a v některých zemích EU projekt č. 9 Zhodnocení vývoje situace v oblasti sociálního vyloučení a Strategie sociálního začleňování 2014-20 za rok 2014 podle soustavy indikátorů projekt č. 10 Analýza využití Evropského nástroje mikrofinancování (ve smyslu nařízení EP a Rady č. 283/2010) a analýza možností zvýšení účasti ČR v ose mikrofinancování a sociální podnikání (ve smyslu nařízení EP a Rady č. 1296/2013) v České republice projekt č. 11 Zajištění provozu knihovny VÚPSV, v. v. i. pro odbornou veřejnost projekt č. 12 Popis podmínek pro systémové předvídání vývoje na trhu práce s použitím takového modelu, který přispěje k úspěšné tvorbě informačních produktů o předpokládaných predikcích v odvětvích a profesích české ekonomiky projekt č. 13 Vytvoření výkladového terminologického slovníku sociálního zabezpečení 6

Podrobná charakteristika všech řešených projektů část I.: grantové projekty projekt č. 1 Reforma veřejných služeb zaměstnanosti v ČR V roce 2011 byla v České republice spuštěna reforma sociální politiky a politiky zaměstnanosti, jejíž součástí byla zásadní změna organizační struktury a nové vymezení kompetencí služeb zaměstnanosti. Cílem ustavení Úřadu práce ČR dnem 1. dubna 2011 bylo umožnit zavedení komplexnějších a zároveň individualizovaných řešení politiky zaměstnanosti, zvýšit provázanost řešení sociální politiky a politiky zaměstnanosti přenesením výkonu agend nepojistných sociálních dávek na ÚP ČR, soustředit odpovědnost za realizaci obou politik do jednoho místa, zvýšit dostupnost služeb pro obyvatele zvýšením počtu pracovišť úřadu (zřízení kontaktních pracovišť úřadu apod.). V konečném důsledku bylo cílem reformy přizpůsobit strukturu a činnosti dnešním potřebám trhu práce, zvýšit efektivitu poskytovaných služeb i snížit jejich finanční náročnost. Téměř dvouleté fungování služeb zaměstnanosti v nové podobě umožňuje posoudit, zda bylo dosaženo cílů organizační a institucionální reformy služeb zaměstnanosti, ověřit schopnost spolupráce Úřadu práce ČR (krajských poboček) s partnery na regionálním trhu práce, efektivnost rozmístění jednotlivých druhů pracovišť úřadu, účinnost a schopnost realizace APZ a poskytování individualizovaných služeb v dnešním ekonomicky náročném období i jejich připravenost na budoucí programové období 2014-20. První, dílčí zjištění ukazují na skutečnost, že realizace reformy nejenže nevedla k naplnění záměrů autorů reformy, ale dokonce její realizací dochází k ohrožení výkonu státní politiky zaměstnanosti, která je garantovaná zákonem v oblasti informační, poradenské a zprostředkovatelské činnosti. Ohroženo je tak i dosažení národních cílů politiky zaměstnanosti v rámci strategie EVROPA 2020. Hodnocením efektů reformy veřejných služeb zaměstnanosti a politiky zaměstnanosti realizované v ČR v období 2011-12 z hlediska naplnění jak explicitně stanoveného cíle (úspory), tak dalších záměrů reformy se doposud nikdo komplexně, ve všech svých důsledcích, nezabýval. Stejně tak ani není doposud zmapován současný stav veřejných služeb zaměstnanosti - zejména rozsah a kvalita nabízených služeb nezaměstnaným a zaměstnavatelům - a politiky zaměstnanosti, na jehož základě by došlo k navržení potřebných směrů dalšího postupu a rozvoje veřejných služeb zaměstnanosti. V tom spočívá hlavní přínos předkládaného projektu. Specifikace zadání a cíl řešení Cílem projektu je, na základě zhodnocení současného stavu služeb zaměstnanosti a politiky zaměstnanosti po spuštěné reformě, analýzy zahraničních zkušeností a diskusí s experty na danou problematiku vytvořit metodiku postupů vedoucích k efektivnímu zajištění a dalšímu rozvoji výkonu veřejných služeb zaměstnanosti. Účelem projektu je přispět: 7

1. k šíření znalosti mezi zaměstnanci MPSV (odbor 4) a GŘ ÚP o reálných dopadech reformy veřejných služeb zaměstnanosti a politiky zaměstnanosti realizované v ČR v období 2011-12 z hlediska naplnění jak explicitně stanoveného cíle (úspory), tak dalších záměrů reformy; 2. k šíření znalosti o reálném stavu veřejných služeb zaměstnanosti a politiky zaměstnanosti po reformě - zejména rozsahu a kvality nabízených služeb uchazečům o zaměstnání a zaměstnavatelům a připravenosti na dosažení národních cílů politiky zaměstnanosti v rámci strategie EVROPA 2020; 3. k zajištění efektivnějšího výkonu veřejné služby zaměstnanosti a trhu práce, která má v tržním prostředí nezastupitelnou úlohu a je zákonem stanovenou součástí státní politiky zaměstnanosti; 4. ke zvýšení kreditu veřejných služeb zaměstnanosti, tj. že veřejné služby zaměstnanosti budou skutečnou službou svým klientům - zejména uchazečům o zaměstnání a zaměstnavatelům. Předpokládané výsledky Hlavním cílem projektu je vytvořit metodický nástroj, který výrazně přispěje k podpoře zajištění efektivního výkonu veřejných služeb zaměstnanosti. Tohoto cíle bude dosaženo vypracováním materiálu Metodika postupů ve veřejných službách zaměstnanosti. Východiskem pro zpracování uvedeného materiálu budou výstupy vytvořené v prvním roce realizace projektu: Konkrétně se bude jednat o: 1. výsledky terénního šetření zahrnující detailní popis a hloubkové zhodnocení současného stavu veřejných služeb zaměstnanosti a politiky zaměstnanosti po reformě - zhodnocení rozsahu a kvality nabízených služeb nezaměstnaným a uchazečům o zaměstnání; 2. výsledky analýzy dopadů reformy veřejných služeb zaměstnanosti a politiky zaměstnanosti realizované v ČR v období 2011-12 z hlediska naplnění jak explicitně stanoveného cíle (úspory), tak dalších záměrů reformy; 3. zahraniční zkušenosti (např. reformní kroky v SRN známá Hartzova reforma). Na začátku druhého roku řešení projektu bude zpracována pracovní verze metodiky navrhovaných postupů, která bude předložena ke kritické reflexi odborníkům z praxe. Konečná verze metodiky určená k certifikaci bude zpracována do konce června 2015, kdy bude zahájen proces certifikace. Následně bude předána Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR, které o využití výše navržené metodiky předběžně projevilo zájem. Doprovodnými výstupy projektu budou odborný článek (předpokládané zahájení recenzního řízení únor 2015) a odborná monografie. Termín ukončení projektu červenec 2015 : Mgr. Jaromíra Kotíková 8

projekt č. 2 Dlouhodobá strategie rozvoje sociálních služeb na území města Písku jako obce s rozšířenou působností do r. 2030 Jednou z klíčových kompetencí, kterou město Písek jako obec s rozšířenou působností má, je poskytování celého spektra sociálních služeb pro osoby, které v tomto regionu žijí. Pro realizaci těchto činností však město nemá k dispozici dostatek informací především z hlediska dlouhodobých vizí, koncepcí a strategií. Při koncipování sociálních aktivit a jejich racionálního provozování je nutno vycházet ze dvou hlavních premis: - celá baterie sociálních služeb tak, jak jsou definovány v zákoně o sociálních službách, by měla být k dispozici v zásadě na území každého kraje, - při rozhodování o vybavenosti jednotlivých obcí (měst) a jejich spádových území je nutno mít na zřeteli, že jedním ze stěžejních aspektů, ovlivňujících rozhodovací procesy, je velikost obce (města) a jejího spádového území. V tomto smyslu je proto třeba zabývat se např. tím: - jaká má být optimální velikost obce (města), v níž je již možné zabezpečovat kvalifikovaně a racionálně jednotlivé sociální aktivity, - jaká jsou kritéria pro vymezení různě velkých území, v nichž lze jednotlivé služby účelně rozvíjet. V celém procesu plánování sociálních služeb jsou poněkud do pozadí zatlačeny tyto velmi významné okruhy: - provedení analýzy sociálně demografického vývoje obce (města) a jejího spádového území (popř. kraje) se zaměřením na vývoj těch věkových skupin, které jsou stěžejními příjemci sociálních služeb, - porovnání vybavenosti daného města nebo regionu s doporučenými hodnotami vybavenosti potřebnými sociálními službami s vybaveností v sousedních regionech, popř. s celorepublikovými hodnotami, s příčinami zjištěných odchylek a s aktuálními trendy vývoje sociálních služeb v evropských zemích, - vazby sociálních služeb na související odvětví, zejména na zdravotní péči, bytovou politiku a dopravní obslužnost (tyto vazby jsou nezbytné především vzhledem k přípravě systému dlouhodobé péče a důrazu a poskytování sociálních služeb v přirozeném domácím prostředí jednotlivých klientů), - časová diferenciace jednotlivých navrhovaných opatření (dlouhodobé cíle, střednědobé priority a roční akční plány) a jejich ekonomická kvantifikace. Specifikace zadání a cíl řešení Účelem projektu je zpracovat dlouhodobou strategii rozvoje sociálních služeb na území Písku jako obce s rozšířenou působností do r. 2030 tak, aby město mělo k dispozici dostatek informací o potřebách občanů v sociální oblasti a mohlo na ně v předstihu reagovat. Cílem projektu je zpracovat dlouhodobou strategii rozvoje sociálních služeb na území Písku jako obce s rozšířenou působností tak, aby město mělo k dispozici kvalitní informační materiály, na jejichž základě by mohlo přistupovat k řešení potřeb občanů v sociální oblasti. 9

Předpokládané výsledky V zájmu prezentace získaných poznatků široké odborné veřejnosti se v průběhu realizace projektu předpokládá zpracování minimálně dvou článků do odborných recenzovaných časopisů a odborné monografie. Dlouhodobá strategie rozvoje sociálních služeb na území Písku jako obce s rozšířenou působností do r. 2030 umožní městu Písek včas reagovat na aktuální demografické trendy a očekávané sociální situace. Termín ukončení projektu prosinec 2015 : doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. projekt č. 3 Náklady na poskytování ošetřovatelské a rehabilitační péče v pobytových zařízeních sociálních služeb Přijetím zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, došlo k definování práv a povinností všech aktérů, kteří se podílejí na poskytování sociálních služeb klientům. Koncipováním nové sociální dávky - příspěvku na péči - byl nově definován systém financování služeb sociální péče, mělo dojít k odstranění závislosti poskytovatelů sociálních služeb na přiznání dotací a příspěvků z veřejných rozpočtů, a tím mělo být vytvořeno dynamizující prostředí, které by umožnilo rozvoj této oblasti v systému sociální ochrany občana. Tyto cíle však nebyly naplněny. Klíčovým důvodem této skutečnosti je fakt, že zdravotní pojišťovny - především VZP - nehradí pobytovým zařízením sociálních služeb náklady na lékařem indikovanou a zdravotnickými pracovníky skutečně provedenou a vykázanou ošetřovatelskou a rehabilitační péči ve skutečné výši, ale významným způsobem jim krátí výši těchto úhrad. Důsledkem této skutečnosti je fakt, že poskytovatelé sociálních služeb jsou i nadále závislí na poskytování dotací a příspěvků z veřejných zdrojů, na jejichž přiznání však nemají právní nárok. V důsledku této skutečnosti tak nedochází ke zvyšování nabídky poskytovaných sociálních služeb, což v důsledku aktuálních demografických trendů může v následujících letech vést k omezení dostupnosti těchto služeb. Cílem předkládaného projektu je proto aktualizovat dříve provedené kvantifikace skutečné výše nákladů na ošetřovatelskou a rehabilitační péči v pobytových zařízeních sociálních služeb a navrhnout nový systém jejího financování tak, aby mohl být nastaven nový systém financování sociálních služeb, který by přispěl ke zvýšení efektivnosti jejich poskytování a financování. Pro naplnění tohoto cíle bude v 10-12 pobytových zařízeních sociálních služeb (jejich výběr bude konzultován především s Asociací krajů ČR) provedeno šetření rozsahu lékařem indikované a zdravotnickými pracovníky skutečně poskytnuté a vykázané ošetřovatelské a rehabilitační péče na celkovém vzorku cca 1 200 klientů těchto zařízení. Terénní šetření bude realizováno podle stejné metodiky, podle níž bylo realizováno šetření v r. 2008. Získané údaje o rozsahu poskytované ošetřovatelské a rehabilitační péče tak budou členěny v závislosti na pohlaví a věku klienta, jeho zdravotním stavu (diagnóza, mobilita, smyslové omezení, schopnost samostatně přijímat stravu, orientace, komunikace, inkontinence) a míře závislosti vyjádřené stupněm přiznaného příspěvku na péči. Tato skutečnost umožní porovnat zjištěné údaje s dříve realizovaným 10

šetřením, navrhnout nový systém financování ošetřovatelské a rehabilitační péče a následně koncipovat návrh na změnu systému financování sociálních služeb. Specifikace zadání a cíl řešení Účelem projektu je na základě provedení aktualizace dříve získaných poznatků o výši nákladů lékařem indikované a zdravotními pracovníky provedené a vykázané ošetřovatelské a rehabilitační péče v pobytových zařízeních sociálních služeb navrhnout nový systém financování této péče a tím přispět ke koncipování návrhu nového systému financování sociálních služeb. Tento návrh by měl odstranit závislost poskytovatelů služeb sociální péče na přiznání dotací a příspěvků z veřejných zdrojů, posílit jejich ekonomickou stabilitu a přispět k rozvoji sociálních služeb. Současný systém financování neumožňuje poskytovatelům sociálních služeb rozšiřovat nabídku poskytovaných služeb, soustavně se zvyšuje počet neuspokojených žadatelů o umístění v pobytových zařízeních. V souvislosti se stárnutím populace se jedná o dlouhodobě neudržitelný stav. Zkušenosti z Německa ukazují, že zavedením nového systému financování sociálních služeb v r. 1995 došlo během velmi krátké doby ke zvýšení zaměstnanosti v sociální oblasti, počty neuspokojených žadatelů o poskytování sociálních služeb se dramaticky snížily. Navazující propočty pro ČR ukázaly, že správným nastavením systému financování služeb sociální péče by bylo možno vytvořit cca 11 tis. nových pracovních míst, což by výrazně přispělo k řešení dnes existujících problémů v této oblasti. Cílem předkládaného návrhu projektu je aktualizovat dříve provedené kvantifikace skutečné výše nákladů na ošetřovatelskou a rehabilitační péči v pobytových zařízeních sociálních služeb a navrhnout nový systém jejího financování tak, aby mohl být nastaven nový systém financování sociálních služeb, který by přispěl ke zvýšení efektivnosti jejich poskytování a financování. Předpokládané výsledky V zájmu prezentace získaných poznatků široké odborné veřejnosti se v průběhu realizace projektu předpokládá zpracování minimálně dvou článků do odborných recenzovaných časopisů. Na základě výsledků terénního šetření o rozsahu nákladů na poskytování ošetřovatelské a rehabilitační péče v pobytových zařízeních sociálních služeb budou navrženy úpravy systému jejího financování, na jejichž základě bude moci být koncipován takový návrh financování služeb sociální péče, který přispěje ke zvýšení efektivnosti jejich financování a poskytování. Termín ukončení projektu prosinec 2015 : doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. 11

projekt č. 4 Metodika prevence ztráty bydlení v ČR Oblast bydlení představuje jeden z klíčových aspektů sociálního vyloučení: jednak se v ní výrazně projevují dopady vyloučení prostřednictvím nejrůznějších společenských mechanismů (chudoba, předluženost, diskriminace, stigmatizace ad.) a jednak deprivace v oblasti bydlení dále výrazně prohlubuje problémy v ostatních oblastech života. Projevy sociálního vyloučení jsou zde spojeny zejména s neodpovídající kvalitou ubytování, prostorovou koncentrací a související prostorovou stigmatizací, dále také s rizikem ztráty bydlení a bezdomovectvím. Ztráta bydlení představuje extrémní formu vyloučení jednotlivců a rodin a znamená závažný problém také v rovině společenské. V České republice je riziku ztráty bydlení věnována stále větší pozornost, navrhované postupy jsou však zatím spíše parciální a zaměřené na přístup lokálních vlád při řešení již vzniklých problémů spojených zejména s bydlením v obecních bytech (především jde o řešení problémů spojených s dlužným nájemným a případně také s bydlením v nevyhovujících ubytovnách); na národní úrovni představují nejvýznamnější nástroj sociální dávky (doplatek na bydlení a příspěvek na bydlení). Menší pozornost je věnována včasné identifikaci rizika ztráty bydlení, resp. bezdomovectví, a vytvoření integrovaných služeb zaměřených na řešení problémů ještě před jejich vyhrocením. Specifikace zadání a cíl řešení Projekt reaguje na skutečnost, že v České republice v současné době nejsou dostatečně rozvinuty nástroje prevence ztráty bydlení. Zejména chybí vhodně nastavený systém vzájemně provázaných a koordinovaných postupů klíčových aktérů v této oblasti sociální politiky. Absentuje rovněž metodický postup prevence, což se projevuje v roztříštěnosti a neúplnosti zaváděných dílčích opatření. Cílem navrhovaného projektu je vytvořit metodiku prevence ztráty bydlení v České republice. K dosažení tohoto cíle bude provedena (a) analýza problému rizika ztráty bydlení a vyhodnocení existujících přístupů v ČR a (b) rozbor existujících nástrojů prevence ztráty bydlení formulovaných na národní úrovni v rámci zemí EU a programů zaměřených na prevenci ztráty bydlení ve vybraných evropských městech (jejich nastavení, případně zkušenosti s implementací). Na základě analýzy problému a vyhodnocení existujících zahraničních přístupů bude formulován postup prevence ztráty bydlení odpovídající podmínkám v ČR. Předpokládané výsledky Výsledkem projektu bude metodika prevence ztráty standardního bydlení v České republice formulovaná jako komplexní nástroj veřejné politiky, který bude zahrnovat (a) různé úrovně veřejné politiky ve vzájemných vazbách tak, aby byl nastavený preventivní systém komplexní, funkční a účinný a (b) postup identifikace osob/domácností ohrožených ztrátou (standardního) bydlení tak, aby byla zajištěna co nejlepší cílenost preventivního mechanismu. Termín ukončení projektu prosinec 2015 : Ing. Miroslava Rákoczyová, Ph.D. 12

projekt č. 5 Využívání poznatků sociálního šetření v sociální práci se žadateli o příspěvek na péči Příspěvek na péči (PnP) je určen osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti. PnP slouží především k zajištění sociální péče příjemci příspěvku, ať již pomocí sociální služby nebo rodinným příslušníkem. Od počátku zavedení PnP (tj. od roku 2007) je sociální šetření nedílnou součástí řízení o přiznání této sociální dávky (viz zákon č. 108/2006 Sb.), přičemž dle zákona by posudkoví lékaři měli při stanovování stupně závislosti k výsledkům tohoto sociálního šetření přihlížet. Ve skutečnosti je však využití těchto výsledků v rámci řízení o PnP velmi omezené. V důsledku předchozích změn v oblasti řízení o PnP a implementace Sociální reformy I. se poznatky získané během sociálního šetření stále méně předvídatelným způsobem odrážejí v posudcích vydaných posudkovými lékaři a dochází tak k dominanci medicínského pojetí nad sociálním. Neujasněnost perspektiv a očekávání posudkových lékařů a sociálních pracovníků je pak zdrojem neefektivity celého systému, neboť sociální šetření jsou prováděna za cenu nezanedbatelných časových, finančních a často i emočních nákladů, aby pak velká část takto získaných informací o situaci žadatele nebyla při rozhodnutí zohledněna, ani využita pro zajištění optimální péče příjemci PnP. Specifikace zadání a cíl řešení Záměrem projektu je proto podpořit změnu využívání poznatků získaných prostřednictvím sociálního šetření pro účely řízení o přiznání PnP, a to ze dvou hledisek: Za prvé z hlediska relevance a uplatnění poznatků sociálního šetření při posuzování stupně závislosti žadatele o PnP, potažmo při společném rozhodování posudkových lékařů Okresní správy sociálního zabezpečení a sociálních pracovníků Úřadu práce ČR o přiznání PnP. Dosažení změny využívání poznatků ze sociálního šetření v této oblasti zvýší efektivitu rozhodování o nároku na PnP, neboť toto rozhodování bude vycházet z detailnějších informací o funkčním dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žadatele na jeho schopnost zvládat základní životní potřeby zahrnujících rovněž sociální aspekty této životní situace. Bude tak sníženo riziko, že PnP bude přiznán neoprávněně (tj. plýtvání veřejnými zdroji), či v neadekvátní výši a rovněž že příspěvek nebude přiznán osobě, která je skutečně závislá na pomoci druhých (tj. zhoršení péče a kvality života závislé osoby). Za druhé z hlediska zprostředkování komplexní pomoci se zvládáním životních obtíží žadatelů a rodinných pečovatelů, které přesahují poskytnutí PnP. Dodejme, že podpora rodinných pečovatelů je současně jednou z priorit Národního akčního plánu podporujícího pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017. Předpokládané výsledky Hlavním cílem projektu je navrhnout a zdůvodnit metodický nástroj, který významně podpoří změnu dosavadního (ne)využívání poznatků získaných v rámci sociálního šetření pro účely řízení o přiznání PnP. Tohoto cíle bude dosaženo vypracováním Metodiky sociálního šetření v rámci řízení o PnP, která bude sociálním pracovníkům ÚP ČR pověřeným výkonem agendy PnP poskytovat návod, jaké poznatky o potřebách a životní situaci žadatele a jakým způsobem mají být v rámci sociálního šetření shromážděny. Východiskem pro zpracování Metodiky budou: (1) výsledky terénního šetření realizovaného v prvním roce řešení projektu zahrnující detailní popis a hloubkové porozumění tomu, jaká pojetí sociálního šetření a jaká očekávání vůči jeho výsledkům jsou v 13

současnosti v ČR v souvislosti s řízením o PnP uplatňována; (2) zahraniční zkušenosti; (3) kritická reflexe navrhovaných postupů odborníky z praxe. Termín ukončení projektu prosinec 2015 : prof. PhDr. Libor Musil, CSc. projekt č. 6 Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování Cílem projektu je provedení komplexního zmapování potřeb poskytování sociálních služeb pro seniory z hlediska jejich sociálního začleňování. Důraz bude kladen na podporu sociálních služeb podporujících život v domácím sociálním prostředí a péči v rodině, na zlepšení návaznosti a propojení sociálních a zdravotních služeb a na zvýšení efektivity financování dlouhodobé zdravotně sociální péče. Analyzovány budou předpoklady pro poskytování ambulantních, terénních a pobytových sociálních služeb, které poskytují péči a pomáhají seniorům. Tyto otázky jsou v současné době vysoce aktuální. Dříve realizované analýzy mj. ukázaly, že v dostupnosti sociálních a zdravotních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením v jednotlivých regionech existují značné rozdíly. Chybějící kapacity v pobytových zařízeních sociálních služeb nejsou saturovány službami ve zdravotnických zařízeních ani v jiných formách ambulantních a terénních sociálních ani zdravotních služeb, na regionální úrovni nedochází k propojování sociálních a zdravotních služeb. Ukazuje se tedy, že současné evropské trendy, projevující se v odklonu od péče poskytované v rezidenčních zařízeních k péči poskytované v přirozeném domácím prostředí jednotlivých klientů, se v naší zemi zatím patrně uplatňují pouze ve velmi omezeném měřítku. Při řešení projektu bude věnována pozornost těmto klíčovým otázkám: - zmapování změn, k nimž došlo v poskytování sociálních služeb pro seniory v posledních cca 5 letech, a to především z hlediska cílů preferovaných EU (zajištění přístupu k celému spektru služeb prostřednictvím jejich dostupnosti, pojistného krytí a kratších čekacích dob, zajištění kvality poskytovaných služeb s důrazem na pomoc lidem, aby mohli zůstat doma a zajištění udržitelnosti prostřednictvím vhodné kombinace veřejných a soukromých financí a lepší koordinace sociálních a zdravotních služeb, vč. příslušné osvěty); - problematice aktivního stárnutí a intergenerační solidarity - v tomto smyslu bude věnována pozornost možnostem využití potenciálu seniorů v oblasti uplatnění na trhu práce, účasti na společenském životě a vytváření podmínek pro zajištění nezávislého způsobu života (pozornost bude zaměřena např. na příklady dobré praxe při zaměstnávání seniorů v zemích EU, na důsledky liberalizace nájemného v ČR, na potřebu sociálních služeb v pobytových zařízeních, na důsledky liberalizace výše úhrad za poskytované sociální služby na jejich dostupnost); - možnostem využití formy sociálního podnikání při poskytování sociálních nebo obdobných služeb (vznik seniorských domů, sociálních multifunkčních podniků) s tím, že zároveň přispěje k řešení problémů stárnoucí populace a místní nezaměstnanosti vytvořením nových pracovních míst v regionech; 14

- hledání odpovědí na otázku, která péče je efektivnější, a to jak z hlediska samotného klienta, tak i z makroekonomického pohledu; - očekávaným důsledkům stárnutí populace na potřebu sociálních a zdravotních služeb pro seniory. Specifikace zadání a cíl řešení Hlavním účelem projektu je na základě zjištěných poznatků koncipovat doporučení na definování národních priorit rozvoje sociálních služeb pro seniory vedoucí ke stimulaci rozvoje terénních a ambulantních sociálních služeb podporujících život v přirozeném sociálním prostředí. Pozornost bude rovněž věnována koncipování opatření, která by přispěla ke zlepšení možností pro uplatnění seniorů na trhu práce, k jejich účasti na společenském životě a ke zlepšení podmínek pro zajištění nezávislého života, vč. zvýšení dostupnosti a provázanosti sociálních a zdravotních služeb pro seniory. Cílem projektu je provedení komplexního zmapování potřeb poskytování služeb pro seniory z hlediska jejich sociálního začleňování. Důraz přitom bude kladen na podporu služeb podporujících život v domácím sociálním prostředí a péči v rodině, na zlepšení návaznosti a propojení sociálních a zdravotních služeb a na zvýšení efektivity financování dlouhodobé zdravotně sociální péče s tím, že budou analyzovány předpoklady pro poskytování registrovaných ambulantních, terénních a pobytových služeb. V rámci projektu budou koncipována doporučení na definování národních priorit rozvoje služeb pro seniory vedoucí ke stimulaci rozvoje terénních a ambulantních sociálních služeb podporujících život v přirozeném sociálním prostředí. Pozornost bude rovněž věnována koncipování opatření, která by přispěla ke zlepšení možností pro uplatnění seniorů na trhu práce, k jejich účasti na společenském životě a ke zlepšení podmínek pro zajištění nezávislého života, vč. zvýšení dostupnosti a provázanosti sociálních a zdravotních služeb pro seniory. Předpokládané výsledky V zájmu prezentace získaných poznatků široké odborné veřejnosti se v průběhu realizace projektu předpokládá zpracování minimálně dvou článků do odborných recenzovaných časopisů a odborné monografie. Na základě výsledků terénního šetření budou koncipovány Národní priority rozvoje sociálních služeb pro seniory. Termín ukončení projektu prosinec 2015 : doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. 15

projekt č. 7 Nové postupy pro zpracování a využití databáze nezaměstnaných k hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti a dalších opatření k začlenění na trhu práce Nezaměstnanost je jedním z nejvýznamnějších evropských sociálních problémů na počátku 21. století. Aktivity EU stejně jako národních států při řešení situace nezaměstnaných osob se v posledních desetiletích zaměřují především na programy aktivní politiky zaměstnanosti (APZ). V mnoha evropských zemích souběžně dochází k hodnocení efektů programů APZ s cílem vyhodnotit úspěšnost (výsledky) realizovaných programů. Vhodnou příležitostí vedle jiných možností je využití elektronicky vedených administrativních databází o nezaměstnaných a účastnících APZ. Přínosy evaluací na administrativních datech lze spatřovat především v následujících skutečnostech: je možné hodnotit velké množství programů, informace o programech (např. výsledky programů) jsou do jisté míry standardizovány, což umožňuje vzájemně srovnávat výsledky jednotlivých typů programů či úspěšnost programů v jednotlivých regionech, hodnocení programů zpravidla probíhá bez výrazných dodatečných nákladů na sběr a administraci dat a vyžaduje přiměřenou kapacitu také pro vlastní hodnocení (nižší ve srovnání s jinými typy evaluace), velké množství dat (zpravidla stovky tisíc případů v jednom kalendářním roce) umožňuje bezproblémové využití mnoha statistických postupů včetně konstrukce odpovídající kontrolní skupiny. Specifikace zadání a cíl řešení Cílem projektu je navrhnout nové postupy práce s databází nezaměstnaných, jež budou odpovídat novým možnostem přetvářené databáze nezaměstnaných a prohloubí dosavadní možnosti jejího využití. Metodika bude řešit: 1. tvorbu databáze - návrh potřebných doplnění dat či úprav vkládání a organizace dat v databázi, návazně úpravy výtahu dat z databáze; 2. možnosti a postupy hodnocení na úrovni programů, projektů, cílových skupin atd.; 3. obsah hodnocení programů: 3.1 rozsah a cílenost programů, projektů, 3.2 kvalita programů, projektů, 3.3 efekty programů na zaměstnanost účastníků - různé časové horizonty; 4. metody zpracování dat k hodnocení programů, zejména v oblasti efektů, možnosti srovnávání efektů a možnosti odhadu čistých efektů. Předpokládané výsledky Výsledkem projektu bude metodika, která umožní kvalitní a spolehlivé hodnocení programů APZ z několika významných hledisek (viz cíle projektu). 16

Výsledky projektu tak přispějí k tvorbě koncepce aktivní politiky zaměstnanosti, k formování a implementaci opatření (programů, projektů) aktivní politiky zaměstnanosti i dalších aktivačních opatření. Výsledky mohou být přínosné pro řešení nezaměstnanosti též na regionální a lokální úrovni. Termín ukončení projektu prosinec 2015 prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc. projekt č. 8 Migrant Men s Well-Being in Diversity Jak ukazují zkušenosti z evropských zemí s delší migrační historií (Velká Británie, Francie, Německo), důležitou skupinou osob, které je potřebné při integraci cizinců věnovat zvýšenou pozornost, jsou mladí muži. Podle německých výzkumů je tato skupina častou obětí sociálního vyloučení a diskriminace, v Německu jsou muži diskriminaci vystaveni také mnohem častěji než ženy. Marginalizaci a větší zranitelnost mladých mužů dokládá i zpráva Agentury Evropské unie pro základní práva (European Union Agency for Fundamental Rights) Experience of discrimination, social marginalisation and violence (2010) nebo nepokoje, které se odehrály v Londýně během roku 2011. Česká republika je v mnoha ohledech v odlišné situaci než země s delší migrační historií. I přesto je ale potřebné vnímat riziko sociálního vyloučení a diskriminace mladých mužů jako významnou hrozbu a je třeba jí věnovat pozornost tím spíše, že v ČR doposud byla zcela mimo oblast zájmu odborné veřejnosti. Specificky pro tuto ohroženou skupinu osob neexistují v ČR žádné specializované projekty a také projekty specializující se obecněji na mladé migranty (tj. muže i ženy), popřípadě na muže bez ohledu na jejich věk jsou doposud poměrně ojedinělé (na mladé migranty se zaměřují aktivity o.s. Meta., na muže bez ohledu na věk projekt Pánský klub SIMI). Je zřejmé, že řada projektů, programů či politik může integraci popsané ohrožené skupiny podporovat i přesto, že se na ní primárně nezaměřuje (služby s všeobecným přístupem). Zároveň ale platí, že ne všechny existující programy mohou reagovat na všechny specifické potřeby cílové skupiny a této otázce je proto potřebné věnovat samostatnou pozornost. Specifikace zadání a cíl řešení Projekt se zaměřuje na cizince z třetích zemí, muže ve věku 16-27 let. V rámci projektu bude věnována pozornost reflexi této skupiny osob v médiích a sociologických výzkumech, spokojenosti mladých migrantů se životem v ČR, s jakými problémy se v ČR potýkají a jaké jsou politiky zaměřené na tuto skupinu osob. Všechny tyto okolnosti budou zjišťovány v sedmi zemích EU (Česká republika, Finsko, Francie, Itálie, Irsko, Německo a Velká Británie). V projektu se počítá také se zapojením přidružených partnerů reprezentujících státní správu nebo samosprávu. Hlavním cílem je vytvoření metodologie pro sběr a vyhodnocení údajů na evropské úrovni a tvorba sady specifických indikátorů pro zjišťování jejich spokojenosti (well-being index). Při tvorbě těchto indikátorů budou kromě poznatků získaných v rámci tohoto projektu zohledněny i možnosti využití obdobně 17

zaměřených empirických šetření nebo již existujících obecných postupů pro zjišťování spokojenosti (tj. zjišťování well-being indexu u obecné populace). Předpokládané výsledky Výstupem projektu bude sada indikátorů pro zjišťování spokojenosti (well-being index) navržená specificky pro cizince z třetích zemí - muže ve věku 16-27 let. Termín ukončení projektu červen 2015 Mgr. Pavel Bareš projekt č. 9 EIRO (European Industrial Relations Observatory) EWCO (European Working Conditions Observatory) ERM (European Restructuring Monitor) EIRO, EWCO a ERM jsou součásti celoevropské sítě observatoří vytvořené Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek. Jejich cílem je shromažďovat, analyzovat a šířit informace o industriálních vztazích, pracovních podmínkách a změnách na trhu práce. Výstupy jsou primárně určeny organizacím sociálních partnerů jak na evropské, tak na národní úrovni, vládním organizacím, institucím EU a široké odborné veřejnosti. Observatoře jsou založeny na spolupráci výzkumných institucí a vysokých škol ve státech EU a kandidátských státech včetně Norska. Činnost observatoří a témata, na která se v průběhu roku zaměřují, je koordinována na základě rozhodnutí poradenského výboru, ve kterém zasedají zástupci zaměstnavatelů, odborů a vlád členských států EU a představitelé Evropské komise. EIRO je zaměřeno na shromažďování informací o kolektivním vyjednávání a reprezentativnosti sociálních partnerů. V rámci EIRA jsou za tímto účelem zpracovávány studie charakterizující vybrané sektory národního hospodářství. EWCO je zaměřeno na monitoring pracovních podmínek v nejširším slova smyslu, zejména na dopady práce na zdravotní stav zaměstnanců, na problematiku kariérního a profesního rozvoje, na slaďování rodinného života s prací. ERM je zaměřen na monitorování změn na trhu práce v důsledku restrukturalizace ekonomiky. Tato činnost spočívá v průběžném monitorování informací v českém denním tisku a jiných dostupných informačních médiích s cílem shromažďovat a vyhodnocovat informace o změnách na trhu práce (vznik nových pracovních míst, útlum, přesun nebo zrušení stávajících pracovních míst) především v České republice. 18

Předpokládané výsledky Výstupem projektu je devět typů příspěvků, které jsou za všechny státy EU dostupné na www.eurofound.eu pod příslušným názvem observatoře. Termín ukončení projektu únor 2018 Mgr. Aleš Kroupa projekt č. 10 Indikátory integrace cizinců z třetích zemí v ČR a začlenění ruské komunity do většinové společnosti Projekt reaguje na požadavky Evropské rady a dalších evropských institucí, které již delší dobu prosazují tvorbu a rozvoj společné metodiky pro sledování a hodnocení integračních procesů a integrační politiky cizinců z třetích zemí v prostoru Evropské unie. Z prostředků EIF byla v roce 2009 vypracována metodika pravidelného sledování a hodnocení ukazatelů integrace cizinců z třetích zemí v ČR, která vychází z požadavků Rady Evropy. V navazujících etapách řešení byla Soustava kvantitativních monitorovacích ukazatelů dále precizována a rozšířena o sledování kvalitativních indikátorů integrace cizinců, tj. postojových orientací sledovaného subjektu. Výstupy projektu jsou zadavatelem využívány při každoroční tvorbě Koncepce integrace cizinců v ČR a hodnocení jejího plnění. O významu projektu svědčí i skutečnost, že odkaz na projekt je uveden v Koncepci integrace cizinců na území ČR a návrhu dalšího postupu v roce 2011 (viz Usnesení vlády ČR ze dne 9. února 2011 č. 99) a ze strany zadavatele je projekt opakovaně kladně hodnocen. Specifikace zadání a cíl řešení Projekt přímo navazuje na dosavadní výsledky. Jeho těžiště bude i nadále tvořit Soustava kvantitativních ukazatelů monitorujících integraci cizinců z třetích zemí aktualizovaná v půlročních intervalech v oblasti základních, analytických i srovnávacích ukazatelů, v časových řadách od r. 2004. Paralelně bude sledován vývoj názorů české majority ke zde žijícím cizincům, a to v šesti vytipovaných věcných oblastech. Kromě toho se zaměříme na integraci příslušníků ruské komunity, neboť na rozdíl od celkové skupiny zde žijících cizinců (CTZ), jejichž počty permanentně klesají, ruská komunita vykazuje naopak vzestup a její specifika nacházíme i v ostatních oblastech. K rozšíření poznatků o Rusech žijících na českém území přispěje analýza dostupných statistických dat, již realizovaných průzkumů i vlastní sondážní šetření, zahrnující řízené rozhovory se zkušenými experty v oblasti integrace i samotné cizince ruského původu. Prezentace projektu bude realizována prostřednictvím expertního kulatého stolu, informativního článku a webového portálu VÚPSV, v.v.i. Hlavním cílem projektu je průběžné sledování integračních procesů pomocí vypracované metodiky za účelem zajištění podkladů pro hodnocení průběhu a účinnosti integrace cizinců (CTZ) v ČR nezbytných pro státní správu. Cílem pravidelné aktualizace vytvořené soustavy kvantitativních/ kvalitativních indikátorů je přispívat k měřitelnosti dopadů současných integračních 19

opatření a k plánování jejich dalšího rozvoje. Specifickým cílem je osvětlit problém integrace zde žijící ruské populace a vyzdvižení jejich specifik. Předpokládané výsledky Výstupem projektu bude aktualizovaná Soustava kvantitativních i kvalitativních ukazatelů integrace cizinců z třetích zemí v ČR a zjištění aktuálních poznatků o cizincích původem z Ruské federace. Kromě toho řešení projektu zahrne dvě terénní sondážní šetření a klíčovým výstupem je v půlročním intervalu vypracovaný policy paper pro zadavatele projektu o vývoji integračních procesů v příslušném monitorovacím období. Termín ukončení projektu červen 2015 PhDr. Jana Vavrečková projekt č. 11 Průzkum veřejného mínění cizinců z třetích zemí o otázkách integrace a jejich náhledů na majoritní společnost a život v ní ČR patří mezi země s poměrně vysokým zastoupením cizinců z třetích zemí (CTZ). Podle dat Cizineckého informačního systému bylo k 31. 8. 2013 na území ČR celkem 261 042 CTZ se zaevidovaným pobytem (bez státních příslušníků členských států EHS, Švýcarska, USA a Japonska). Úspěšný proces začlenění cizince do společnosti je dlouhodobým procesem, jehož úspěch je podmíněn jak vhodnou implementací integračních opatření a aktivit, tak ale především mírou ochoty a motivace CTZ se do majoritní společnosti zapojit. Právě vztah CTZ k majoritní společnosti je jedním z podstatných faktorů určujících a ovlivňujících integrační motivaci cizince, která je podmínkou rozvoje integračního potenciálu. Výzkum a analýza vztahu CTZ vůči majoritní společnosti tak získává širší význam především v souvislosti s proměnou migračního trendu, směřujícího ke slučování rodin cizinců z třetích zemí na území ČR a přechodu od integrace jednotlivců k integraci rodin a rodinných uskupení cizinců. Nezbytnost výzkumu v této oblasti je akcentována i výsledky předchozích výzkumů ( Kontinuální sledování bariér CTZ se zřetelem na činnost asistenčních služeb ), které jasně naznačily tendenci snižující se ochoty příslušníků některých státních příslušností integrovat se do majoritní společnosti. ský tým bude na základě výzkumného šetření následně formulovat doporučení, díky nimž by bylo možné dosáhnout vyšší efektivity používaných integračních opatření. Specifikace zadání a cíl řešení Hlavním cílem projektu je zmapování postojů a názorů cizinců z třetích zemí k integraci do české majoritní společnosti, které vychází z detailní analýzy subjektivního vnímání a hodnocení vztahu CTZ vůči majoritní společnosti v kontextu jejich vlastního integračního procesu. 20

Na základě sledování průběhu integračního procesu bude definováno spektrum interakcí mezi CTZ a majoritou, které ovlivňují postoje a názory CTZ vůči majoritě a jejich ochotu se do její společnosti integrovat. Analýzou dat provedeného kvantitativního výzkumného šetření budou vyhodnoceny vztahy, názory a postoje CTZ vůči majoritní společnosti, jejímu charakteru a specifikům, které podmiňují a formují průběh procesu integrace. Dále bude vytvořen přehled efektů a vlivů, které motivaci CTZ k integraci posilují, anebo naopak, které proces interakce brzdí, nepodporují jej nebo mu brání. Prostřednictvím těchto zjištění budou formulována doporučení a opatření vedoucí ke zvýšení sociální koheze a porozumění mezi CTZ a majoritní společností, která povedou k podpoře vhodného zaměření a nastavení integračních aktivit tak, aby bylo dosaženo širšího zapojení CTZ do procesu integrace a posílení jejich integrační motivace. Při řešení této problematiky naváže řešitelský tým na poznatky a zjištění z předchozích projektů, které byly zaměřeny na zjišťování bariér integračního procesu CTZ v ČR ( Bariéry integračního procesu reflexí cizinců z třetích zemí, EIF 2010-26), analýzu nabídky asistenčních služeb pro CTZ a jejich poptávku po těchto službách ( Kontinuální sledování bariér integrace cizinců z třetích zemí (CTZ) se zřetelem na činnost asistenčních služeb, a Jak slouží centra pro integraci cizinců z třetích zemí? Výzkumná sonda ). Předpokládané výsledky Projekt rozšíří okruh poznatků týkajících se názorů a postojů CTZ vůči české majoritní společnosti, které jsou výsledkem řady dynamických interakcí mezi kulturními a hodnotovými postoji majority a CTZ, také jejím historicko-politickým pozadím a institucionálnělegislativním prostředím, které dohromady zásadně ovlivňují motivaci a ochotu CTZ zapojit se do procesu integrace a navazujících aktivit. Zjištěné poznatky tak mohou být využity jak v rámci tvorby integrační politiky a regionálních integračních koncepcí, tak především v rámci konkrétních integračních aktivit, výběrem vhodné metodiky a adekvátní formy implementace. Tematické zaměření průzkumu veřejného mínění mapujícího postoje CTZ k integraci do majoritní společnosti a postoje vůči majoritě jako takové může být svým koncepčním ukotvením a metodickým základem použito pro případné navazující výzkumy nebo srovnávací šetření, která budou moci rozšířit zjištěné poznatky a ověřit odhalené tendence. Termín ukončení projektu červen 2015 Mgr. Danica Schebelle 21

projekt č. 12 IMPact project - Improving Measurement of Public support to Personal and household services Podle Evropské komise by služby pro domácnosti mohly přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti a poskytnout důležitý příspěvek k růstu zaměstnanosti a současně přispět k řešení hospodářských a sociálních potřeb občanů EU. Jednou ze základních charakteristik tohoto typu služeb je, že fungují bez formálního zajištění, které je poměrně nákladné, a dále, že velká část těchto služeb je poskytována neformálně, mimo jakoukoli evidenci. Evropské země, které zavedly různá opatření na podporu těchto služeb, se potýkají s problémy při vyhodnocení dopadů jak na zaměstnanost, tak na státní rozpočet. Náklady těchto opatření jsou v těchto zemích široce diskutovány, a to zejména v době současné hospodářské recese. Specifikace zadání a cíl řešení Cílem projektu je vytvoření komplexní sady nástrojů v podobě metodiky, která by pomohla členským státům sledovat a měřit dopady na zaměstnanost a státní rozpočet za podmínky formálního poskytování uvedeného typu služeb. Metodika bude současně navržena tak, aby pomohla orgánům veřejné správy při hodnocení jak stávajících politik, tak při vytváření politik nových. Předpokládané výsledky a přínos pro resort MPSV Metodika se zaměří na sledování a vyhodnocování vytvářených pracovních míst a na posouzení jejich udržitelnosti, na přechod služeb z neformální do formální ekonomiky, déle se pokusí pomoci při navrhování optimální úrovně veřejných investic. Termín řešení březen 2016 Mgr. Jaromíra Kotíková projekt č. 13 Country studies on enhancing labour administration s performance, with a special focus on labour administration s capacity to promote compliance with labour laws Dostatečné materiální, personální a organizační kapacity jsou základní podmínkou efektivního fungování institucí veřejné správy, mezi které spadají služby zaměstnanosti. Reformní kroky, zejména v těch institucích, které jsou v přímém kontaktu s klienty, by měly podléhat důkladné přípravě a správnému načasování, v opačném případě mohou mít nedozírné následky. 22

Specifikace zadání a cíl řešení Projekt je zaměřen na zhodnocení fungování služeb zaměstnanosti v České republice včetně v posledních letech realizovaných reforem. Výstupem projektu je studie, která bude charakterizovat služby zaměstnanosti v resortu MPSV, spolupráci jednotlivých subjektů na úrovni státní správy, samosprávy, veřejné a privátní sféry. Studie by dále měla obsahovat hodnocení systému řízení institucí podílejících se na službách zaměstnanosti, jejich hierarchii, typ spolupráce, organizační strukturu, rozpočtové a personální zajištění včetně charakteristiky personální politiky týkající se motivace, odměňování, hodnocení, vzdělávání a kariérního postupu. Předmětem studie bude rovněž zhodnocení analytické podpory a koncepční činnosti. Vzhledem k tomu, že služby zaměstnanosti jsou v mezinárodním kontextu chápány šířeji, studie se bude věnovat i kontrolní činnosti a potírání neformální ekonomiky včetně charakteristiky nejrozšířenějších forem nelegálního zaměstnávání a podnikání a jejich rozsahu. Postižena by měla rovněž být kapacita organizací zabývajících se nelegálním zaměstnáváním (z právního i institucionálního hlediska), dále pak způsob zajištění průběžného vzdělávání pracovníků příslušných orgánů a vazba mezi kontrolní činností a právními kroky. Popsána bude rovněž spolupráce s ostatními organizacemi státní správy, samosprávy včetně sociálních partnerů při potírání nelegálního zaměstnávání. Studie je realizována pro ILO. Předpokládané výsledky a přínos pro resort MPSV Studie hodnotící kapacity služeb zaměstnanosti. Termín řešení květen 2015 PhDr. Štěpánka Lehmann projekt č. 14 Tři pilíře bezpečí Děti jsou až v 90 % případů svědky domácího násilí. Tyto děti jsou ohrožené syndromem CAN, přesto pro ně v České republice neexistují dobře dostupné specializované služby, ani způsoby práce, které by jim pomohly vyrovnat se s důsledky domácího násilí. Dítě je často i po rozchodu rodičů nadále poškozováno jejich konfliktem a necitlivými intervencemi institucí. Specifikace zadání a cíl řešení Cílem projektu je vybudovat inovativní systém práce s celou rodinou ohroženou domácím násilím, který bude chránit zájem dítěte, poskytovat ohroženým dětem a jejich rodinám komplexní a citlivou pomoc. Pro dosažení těchto cílů Acorus, o.s. (příjemce grantu) otevře v květnu 2015 centrum komplexní pomoci pro děti ohrožené domácím násilím v Praze. Projekt bude informačně podpořen kampaní Co je doma normální zacílenou i na ohrožené děti. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i., je jako partner projektu zodpovědný za v rámci projektu realizované výzkumné aktivity: 1. statistická analýza dat 23