Nové trendy depozitních produktů na českém bankovním trhu

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín Nové trendy depozitních produktů na českém bankovním trhu Bakalářská práce Autor: Milena Hrubá, M.A. Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Olga Šeflová Praha Duben, 2013

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu jsem uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze dne 26. 04. 2013... Milena Hrubá, M.A.

Poděkování Za cenné rady, připomínky a podklady bych chtěla poděkovat Ing. Olze Šeflové z Bankovního institutu vysoká škola Praha. Zároveň patří veliké poděkování mému muži Honzovi a synovi Mirečkovi, kteří mě podporovali během celého studia.

Anotace Bakalářská práce se zabývá depozitními produkty, konkrétně spořicími a termínovanými vklady v českém bankovním prostředí. Popis produktů v první části práce vychází z právní úpravy v obchodním zákoníku, doplněné o její výklad a příklady z nabídky depozitních produktů velkých bank (Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB). V druhé, praktické části práce jsou popsány depozitní produkty bank, které vstoupily na trh v roce 2011 a které přicházejí na bankovní trh s vizí změnit tradiční bankovnictví (Air bank, Equa bank a Zuno bank). Hlavní pozornost práce je věnována komparaci spořicích a termínovaných produktů těchto nových bank, obzvláště novinkám a přidané hodnotě, kterou noví hráči nabízejí klientovi. Závěrečný bod shrnuje výsledky práce, uvádí doporučení a předpoklady pro pozitivní vývoj depozitního trhu. Klíčová slova: Depozitní produkt, vkladový účet, termínovaný vklad, spořicí účet, český depozitní trh, úroková sazba, poplatky Annotation This thesis deals with deposit products, specifically with savings accounts and term deposits, in the Czech banking environment. The product description in the first part is based on the legislation of the Commercial Code, its interpretation, and is complemented with examples of the deposit products by the large banks (Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB). The practical part describes the deposit products of the banks, which entered the market in 2011 with a vision to change the traditional banking environment (Air bank, Equa bank a Zuno bank). The main attention of the thesis is devoted to the comparison of savings and term deposit products of the new banks, especially the innovations and added value which these new players are offering to the client. The final section summarizes the results and gives recommendations and prerequisites for a positive development of the deposit market. Key words: Deposit product, term deposit, savings account, Czech deposit market, interest rate,fees

Obsah Úvod... 1 1 Teoretické vymezení jednotlivých typů depozitních produktů... 3 1.1 Úvodní charakteristika... 3 1.2 Vymezení a členění depozitních produktů... 3 1.3 Charakteristika úročení depozitních produktů... 5 1.3.1 Úrok z pohledu klienta a z pohledu banky... 5 1.3.2 Doba splatnosti vkladu... 6 1.3.3 Nominální a efektivní úroková sazba... 8 1.3.4 Jednoduché a složené úročení... 9 1.3.5 Další aspekty úročení... 10 1.4 Systém pojištění vkladů... 11 1.5 Vklady na vkladových účtech... 13 1.5.1 Charakteristika vkladových účtů... 13 1.5.2 Termínovaný vklad... 20 1.5.3 Spořicí účet... 23 2 Metodologie... 25 2.1 Metodologie teoretické části... 25 2.2 Metodologie praktické části... 26 3 Novodobý vývoj českého depozitního trhu... 28 3.1 Postoje a chování retailového klienta... 28 3.2 Bankovní poplatky na českém trhu... 31 4 Analýza a komparace parametrů termínovaných vkladů a spořicích účtů ve vybraných bankách... 34 4.1 Charakteristika vybraných bank a jejich cílů při vstupu na trh... 34 4.2 Společné rysy nových bank... 37 4.3 Termínovaný vklad... 39 4.4 Spořicí účet... 44 4.5 Spořicí účet s bonusem... 53 5 Výsledky, doporučení a perspektivy... 56 5.1 Vyhodnocení porovnání depozitních produktů u Zuno, Equa bank a Air bank... 56 5.2 Doporučení... 63 5.3 Perspektivy... 66

Závěr... 69 Seznam použité literatury... 72 Seznam obrázků a tabulek... 79

Úvod Spoření je charakteristickým rysem českých domácností již po dlouhá desetiletí a pravidelné vytváření rezerv kulminuje především v dobách ekonomické nejistoty. Ačkoli i úvěrový trh roste, je zde patrná tendence preferovat úspory před využitím úvěrových produktů. Při spoření jsou české domácnosti velmi konzervativní, upřednostňují méně rizikové produkty. Většina úspor je uložena v bankovních institucích, nejčastěji je pro uchování volných prostředků využíván běžný účet, stavební spoření a spořicí účet. Depozita domácností kontinuálně rostou převážně na netermínovaných vkladových produktech. Již několik let probíhá v médiích negativní kampaň proti poplatkové politice bank, především je kritizována výše a netransparentnost bankovních poplatků. V tomto kontextu vstoupily během roku 2011 na český bankovní trh tři nové subjekty - Air bank, Equa bank a Zuno bank, které svým zaměřením navázaly na Fio bank a mbank. Nabídly klientům vysoké úroky na depozitních produktech, žádné nebo minimální poplatky a celkově jednoduché bankovnictví. Jejich vstup na trh je doposud hodnocen jako velmi úspěšný, především v množství vybraných/vložených depozit a počtu klientů. Na začátku roku 2013 evidují v souhrnu 200 tisíc klientů a vklady za desítky miliard korun. 1 Cílem této bakalářské práce je charakterizovat a porovnat spořicí a termínované produkty nových bank. Produkty jsou analyzovány jednotlivě, u každého jsou vytyčeny jeho jedinečné parametry a především výhody pro klienta. Výstupem je jejich přehledná komparace a formulace předpokládaného dalšího vývoje v oblasti depozitních produktů. První část bakalářské práce charakterizuje depozitní produkty a vymezuje je oproti jiným bankovním produktům. Posléze jsou popsány různé druhy úročení jako jeden z klíčových parametrů depozitních produktů. Následuje seznámení se systémem pojištění vkladů, které minimalizuje riziko pro klienta. Podrobně je zpracována oblast termínovaných a spořicích účtů. Vymezeny jsou jejich společné rysy ve vazbě na zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen obchodní zákoník nebo ObchZ ) a odlišnosti na základě 1 Novinky.cz [online]. 2013 [cit. 30. 03. 2013]. Malé banky přetahují klienty velkým. Nováčci mají už 200 tisíc klientů. Dostupné z: http://www.novinky.cz/finance/290266-male-banky-pretahuji-klienty-velkym-novacci-maji-uz-200-tisicklientu.html. 1

netermínovaného charakteru spořicího účtu. Některé parametry jsou dokresleny pomocí příkladů z nabídky depozitních produktů velkých bank, např. České spořitelny, Komerční banky a ČSOB. V části věnované metodologii je vytyčen cíl této práce, definována přesná hypotéza a předmět zúžen na termínované vklady a spořicí účet pro konkrétní segment klientů. Metodologie je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V obou částech jsou vysvětleny metody, zdroje pro zpracování a jejich omezení. Část charakterizující novodobý vývoj českého depozitního trhu se zaměřuje především na charakteristiku českých domácností a jejich tendenci ke spoření a výběru spořicích produktů. Druhá, praktická část práce analyzuje a srovnává spořicí účty a termínované vklady u Air bank, Equa bank a Zuno bank. Na začátku je u každé banky popsáno její vlastnictví, vize, s kterou vstupuje na trh, současný počet klientů a její cíl pro následující období. Poté následuje charakteristika společných rysů souvisejících s depozitními produkty. V práci je hlavní pozornost věnována komparaci technických parametrů spořicích účtů a termínovaných produktů. Jednotlivě jsou u každé banky podrobeny porovnání termínovaný vklad, spořicí účet a spořicí účet s bonusem. Ucelený obraz o produktu dotváří popis novinek a přidané hodnoty, kterou noví hráči klientovi nabízejí. V navazující části vyhodnocuje autorka práce parametry, které považuje pro klienta při výběru depozitního produktu za zásadní výši úroků, četnost připisování úroků, související poplatky a další výhody pro klienta. Během zpracování této práce navrhla autorka v rámci každé studované banky 2-4 doporučení pro úpravu parametrů, které by byly z pohledu klienta pro depozitní produkty přínosné. Tato doporučení jsou zmíněna před částí, ve které je uvedeno, jaké předpoklady musí banky splnit, aby se depozitní trh dál vyvíjel a nabízel klientům produkty, které reflektují jejich dnešní potřeby. V závěru práce je zhodnoceno, jaké inovace nabízejí nové banky v oblasti spořicích účtů a termínovaných vkladů a zda splňují vizi jednoduchosti a transparentnosti. 2

1 Teoretické vymezení jednotlivých typů depozitních produktů 1.1 Úvodní charakteristika Slovo depozitum obecně označuje věc uloženou se zárukou. V bankovnictví znamená depozitum peněžní prostředky nebo cenné papíry, které se ukládají do peněžních ústavů. 2 Pojem depozitní produkty zahrnuje celou řadu vkladových účtů, na které si klient může ukládat svoje volné finanční prostředky ke zhodnocení. Z pohledu investování můžeme charakterizovat depozitní produkt jako jednoduchou a bezpečnou investici. Depozitní produkty patří v rozvaze banky mezi cizí zdroje, to znamená, že banka vystupuje v roli dlužníka. V bilanci tedy najdeme depozitní produkty na straně pasiv. Banka prostředky získané na depozitních produktech využívá především pro poskytování úvěrů (aktiva). 1.2 Vymezení a členění depozitních produktů Současná nabídka bankovních produktů je velmi široká. Některé parametry produktů jsou identické (vkladové účty versus produkty investičního bankovnictví), dále jsou některé produkty a služby propojené a navzájem podmíněné (běžný účet a platební styk nebo běžný účet a noční trezor atd.). V odborné literatuře lze nalézt celou řadu systematizací bankovních produktů, v této práci jsou vymezeny depozitní produkty ze dvou kritérií podle jejich odrazu v bilanci banky a podle jejich použití z pohledu klienta. V bilanci banky dělíme bankovní obchody na aktivní, pasivní a neutrální. Aktivní a pasivní obchody jsou navzájem podmíněné. V aktivních obchodech vystupuje banka v postavení věřitele nebo nakupuje vlastnická práva, vznikají jí pohledávky a přínosem jsou pro ni úrokové výnosy či zhodnocení. Mezi aktivní obchody řadíme například poskytnuté úvěry, nakoupené dluhové a majetkové cenné papíry nebo hypoteční zástavní listy. Oproti tomu v pasivních bankovních obchodech vystupuje banka v pozici dlužníka, vznikají jí závazky a klient zaujímá roli věřitele. Vypůjčené prostředky od věřitele umísťuje 2 PETRÁČKOVÁ V., KRAUS, J.: Akademický slovník cizích slov. s. 154. Academia. Praha, 1995. ISBN 80-200- 0497-1. 3

banka ve formě úvěrů mezi klienty nebo je investuje jiným způsobem. Za získané zdroje vyplácí banka klientovi úrok, který je nákladovou položkou v hospodaření banky. Za zapůjčení zdrojů získává banka výnosový úrok. Rozdíl mezi nákladovým a výnosovým úrokem se nazývá úroková marže a je klíčovým zdrojem zisku banky. Typickým pasivním obchodem jsou depozitní produkty. Neutrální, tzv. mimobilanční bankovní obchody nemají vliv na bilanci, tj. banka není v pozici věřitele ani dlužníka. Do této skupiny řadíme různorodé produkty a služby banky např. zprostředkování tuzemského a zahraničního platebního styku, depotní služby nebo vystavení akreditivu. Z neutrálních obchodů získá banka výnos účtováním poplatků a provizí. Další členění produktů banky vychází z pohledu klienta, a to podle účelu, k jakému je produkt využíván. Podle účelu využití dělíme produkty na: úvěrové produkty do této skupiny zahrnujeme různé formy bankovních úvěrů, poskytnutých záruk a další formy financování; vkladové produkty neboli depozitní produkty, tyto produkty slouží pro zhodnocení volných prostředků; platební produkty veškeré služby, které souvisí s tuzemským a zahraničním platebním stykem; produkty investičního bankovnictví veškeré služby, které jsou spjaté s investováním, např. emisní a depotní obchody, asset management a poradenské služby; pokladní, směnárenské a jiné služby tyto služby jsou doplňkové k bankovním službám, například nabídka využití nočního trezoru, bezpečnostních schránek či výměna valut. Jednotlivé formy se od sebe navzájem liší právní úpravou, způsobem úročení a zdaněním, příslušností do zákonného pojištění vkladů, regulačními pravidly atd. Tato práce se zabývá vkladovými účty. 4

1.3 Charakteristika úročení depozitních produktů 1.3.1 Úrok z pohledu klienta a z pohledu banky Úrok je veličina, která představuje odměnu z pohledu věřitele a cenu z pohledu dlužníka. Úrok je také definován jako cena peněz, cena kapitálu nebo také jako cena za použití peněz. Výše úroku je mnohdy rozhodujícím parametrem pro klienta (věřitele) při výběru bankovního produktu pro zhodnocení prostředků a pro banku (dlužníka) představuje náklad za vypůjčené prostředky. V dnešní době hraje výše úroku klíčovou roli v marketingových aktivitách bank a stala se do určité míry i základním parametrem produktu, jak bude ukázáno na příkladu produktu Air bank. Úrok představuje odměnu jako náhradu za dočasnou ztrátu disponování s kapitálem (věřitel se vzdal likvidity), za riziko spojené se změnou nominální hodnoty tohoto kapitálu v důsledku inflace a za nejistotu, že kapitál nebude vrácen v dojednané lhůtě a výši (obchodní riziko). Věřitel tedy získává úrok za dočasné poskytnutí peněz někomu jinému. Naopak z pohledu dlužníka je úrok cena, kterou je ochoten uhradit za dočasné získání kapitálu. Úrok vyjádřený v procentech z hodnoty kapitálu nazýváme úrokovou mírou (v obecném pojetí) nebo úrokovou sazbou (u konkrétního případu). Depozitní produkty představují pro klienty jednoduchou a bezpečnou investici, a právě proto banky za normálních okolností nabízejí úrokové výnosy, které se pohybují pod výší inflace. Porovnáme-li v období 2004 2012 míru inflace vyjádřenou přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen a úrokové sazby vkladů domácností (nové obchody), úrokové sazby v tomto období přesáhly výši inflace (viz Obrázek 1). S ohledem na inflaci to tedy pro klienta znamená, že využitím depozitních produktů pouze snižuje znehodnocení svých prostředků, nikoli že by docházelo k jejich zhodnocení. Využitím depozitních produktů sníží klient vliv inflace, na rozdíl od situace, kdy by mu prostředky ležely v matraci nebo na běžném účtu. Při stanovení výše úrokové sazby z vkladů je rozhodnutí banky ovlivněno mnoha faktory a záleží vždy na strategii banky, který faktor nebo faktory jsou pro ni klíčové. K těmto faktorům se řadí operace na volném trhu prováděné Českou národní bankou (dále jen ČNB ), kterými usměrňuje vývoj úrokových sazeb v ekonomice. Operace na volném trhu jsou většinou prováděny ve formě repo operací (na základě rámcové smlouvy o obchodování na finančním trhu). Když ekonomika roste, ČNB ji může přibrzďovat zvyšováním sazeb 5

u úvěrů poskytovaných bankám. Při poklesu naopak ČNB intervenuje snižováním úroků s cílem rozhýbat hospodářství. Dále mohou stanovení úrokové sazby ovlivnit predikce o vývoji hlavních makroekonomických ukazatelů - například HDP, míra hrubých úspor domácností, inflace či zaměstnanost. Nezanedbatelným faktorem je také momentální situace na finančním trhu - jak z hlediska nabídky a poptávky po penězích, tak z hlediska konkurence na tomto trhu. Obrázek 1 Porovnání inflace a vyplacených úroků domácnostem Zdroj: : vlastní zpracování na základě dat z www.cnb.cz časové řady v systému ARAD 3 http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace 4 a z 1.3.2 Doba splatnosti vkladu Doba poskytnutí peněz, tedy doba, za kterou je účtován úrok, je definována jako doba splatnosti. Doba splatnosti je poměr mezi počtem dní smluvního vztahu a počtem dní ve smluvním roce. doba splatnosti = Určení počtu dní smluvního vztahu ovlivňují lhůty přijatých vkladů. Podle obchodního zákoníku Smlouva o vkladovém účtu může obsahovat lhůty, v nichž oznamuje banka majiteli účtu přijaté vklady, platby a provedené výplaty a platby a výši zůstatku peněžních 3 Česká národní banka [online]. 2013 [cit. 30. 03. 2013]. Úrokové sazby na nové obchody. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/arady/html/index.htm. 4 Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 30. 03. 2013]. Inflace druhy, definice, tabulky. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace Dostupné z: 6

prostředků na účtu. 5 Banky mají specifikováno v produktových podmínkách, od kdy začíná běžet doba vkladu, to znamená, od kterého dne je vklad úročen. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. 6 Připadne-li uplynutí doby splatnosti na sobotu, neděli nebo svátek, doba splatnosti je počítána od nejblíže následujícího pracovního dne. Při určení počtu dní smluvního vztahu může banka použít následující způsoby 7 : ACT počítá se skutečný počet dní smluvního vztahu, zpravidla není zahrnut první den, poslední ano, 30E celé měsíce se započítají jako 30 dní bez ohledu na reálný počet dní, 30A obdoba 30E, rozdíl je jeden den v případě, že konec smluvního vztahu připadne na 31. den v měsíci a současně začátek smluvního vztahu není 30. a 31. den v měsíci. Délka roku v čitateli se uvádí: rok jako 365 dní, rok jako 360 dní. Zohledněním způsobů určení počtu dnů smluvního vztahu a délky roku existují různé metody pro stanovení doby splatnosti: Standard ACT/ 365 (anglická metoda), Standard ACT/ 360 (francouzská nebo mezinárodní metoda), Standard 30E/ 360 (německá nebo obchodní metoda). V českém tradičním bankovnictví se používá často německá úroková metoda. Při výpočtu úroků je používána fikce, že rok má 360 dnů a měsíc 30 dnů. To znamená, že v měsících, které mají 31 dnů, se zůstatek jednoho dne neúročí (obvykle se jedná o 31. den v měsíci). V únoru se zůstatek 28. dne měsíce úročí dvakrát navíc (to znamená, že se fiktivně vytvoří 29. a 30. únor). Pokud má únor 29 dnů, úročí se zůstatek z tohoto dne jedenkrát navíc (fiktivně se tedy vytvoří 30. únor). 8 5 Ustanovení 716a písm. c ObchZ 6 Ustanovení 122 OZ 7 RADOVÁ, J., DVOŘÁK, P., MÁLEK, J.: Finanční matematika pro každého. s. 28. Grada Publishing. Praha, 2009. ISBN 978-80-247-3291-6. 8 KALABIS, Z.: Jak se v bankách počítají úroky? [online]. 2013 [cit. 30. 03. 2013]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/jak-se-v-bankach-pocitaji-uroky. 7

Banky, které se objevily na českém trhu v posledních letech, jako například mbank, FIO, Air bank, Zuno, AXA, využívají metodu ACT/ 365 nebo ACT/ 360, to znamená, že počítají skutečný počet dní v měsíci a buď 365 dní v roce, nebo skutečný počet dní v roce. 1.3.3 Nominální a efektivní úroková sazba Úroková sazba může být dále specifikována jako nominální nebo efektivní. Nominální úroková sazba (míra) je hodnota uvedená ve smlouvě mezi bankou a klientem. Je charakterizována časovým obdobím, pro které je vyměřena, a frekvencí vyplácení úroků. Nejčastěji využívaná je roční nominální úroková míra se zkratkou p. a., z latinského per annum. Další možnosti jsou pololetní úroková sazba p. s. (per semestre), čtvrtletní p. q. (per quartale), měsíční p. m. (per mensem) a denní p. d. (per diem). 9 Frekvence vyplácení úroků, neboli také úrokové období, je časový úsek, za který se úroky pravidelně připisují. Obvykle se úroky připisují ročně, není ovšem vyloučeno přičítání úroků pololetně, čtvrtletně, měsíčně i denně. Na rozdíl od nominální úrokové sazby efektivní úroková sazba není uvedená ve smlouvě. Jedná se o úrokovou míru sloužící pro porovnání různých nominálních úrokových měr za identické období, ale s různou frekvencí připisování úroků. Rozdíl mezi nominální a efektivní úrokovou sazbou je vyčíslen v tabulce 1 na příkladu 100 000 jednotek pro různé frekvence úročení. Pro klienta je výhodnější častější připisování úroků, protože dojde k jejich opětovnému úročení v rámci depozita. Efektivní úroková sazba s počtem úrokových období za rok roste. Výpočet efektivní úrokové míry můžeme použít pro rozhodnutí, který depozitní produkt nabízí nejvyšší zúročení. Porovnáváme-li výhodnost dvou depozitních produktů, musí být tedy nominální úroková sazba při ročním úrokovém období vyšší než při úrokovém období kratším než rok. Pro výpočet efektivní úrokové sazby se používá vzorec 10 1 1 při porovnávání musí platit 1 1 9 Týdenní úroková sazba per septimanam (zkratka p. sept.) není využívána. 10 RADOVÁ, J., DVOŘÁK, P., MÁLEK, J.: Finanční matematika pro každého. s. 68. Grada Publishing. Praha, 2009. ISBN 978-80-247-3291-6. 8

kde je efektivní úroková sazba, roční úroková sazba a počet úrokových období, tzn., -krát za rok se připisují úroky. Tabulka 1 Porovnání nominální a efektivní úrokové míry Nominální úroková sazba Poznámka: vklad 100 000 jednotek se standardem výpočtu rok 360 dní při složeném úročení Zdroj: vlastní zpracování Efektivní úroková míra Vyplacený úrok (doba splatnosti 1 rok) Rozdíl v částce oproti p.a. 2,1 % p. a. 2,10000% 2100,00000 2,1 % p. s. 2,11103% 2111,02500 11,02500 2,1 % p. q. 2,11660% 2116,59546 16,59546 2,1 % p. m. 2,12033% 2120,33087 20,33087 2,1 % p. d. 2,12214% 2122,14262 22,14262 Efektivní úrokovou míru ovlivní také odečet srážkové daně, která je popsána v části 1.3.5 Další aspekty úročení. Chceme-li zjistit efektivní úrokovou míru, musíme zohlednit i všechny ostatní poplatky, například poplatek za vedení účtu, vkladového či běžného, který může být podmínkou pro zřízení vkladového účtu. Dále i poplatky za převod prostředků na běžný účet a za převod mezi běžným a vkladovým účtem či vygenerovaný výpis, pokud tyto poplatky banka účtuje. Při účtování poplatků může tedy depozitní produkt generovat přímou ztrátu. Dále můžeme úročení definovat podle toho, kdy dochází k placení úroku. Pro depozitní produkty je charakteristické úročení polhůtní, to znamená, že se úroky vyplatí na konci úrokového období. Jsou-li úroky uhrazeny na začátku úrokového období, mluvíme o úročení předlhůtním. Tímto způsobem je placen úrok u úvěrových produktů. 1.3.4 Jednoduché a složené úročení Ve vztahu k původnímu kapitálu dělíme úročení na jednoduché a složené. V případě, že se vyplácené úroky nepřičítají k původnímu kapitálu, to znamená, že původní kapitál zůstává konstantní, jedná se o jednoduché úročení. Typickým příkladem je jednorázový termínovaný vklad nebo revolvingový termínovaný vklad s připisováním úroku na běžný účet. O složeném úročení hovoříme v případě, kdy se úroky připisují po jednotlivých úrokových obdobích k původnímu vkladu. Tím se původní kapitál navyšuje a při dalším období se úročí vklad včetně připsaných úroků. Složené úročení je použito v případě spořicích 9

účtů, revolvingových termínovaných vkladů s připisováním úroku k jistině či dlouhodobých jednorázových termínovaných vkladů s ročním připisováním úroků. Vzorec pro výpočet úroku 11 1. Jednoduché úročení kde je úrok, peněžní částka (kapitál), 100 úroková sazba p. a. vyjádřená jako desetinné číslo a doba splatnosti ve dnech/počet dní v roce, tj. doba splatnosti v letech. 2. Složené úročení 1 kde je budoucí hodnota kapitálu, je původní kapitál, úroková sazba k zvolenému úrokovacímu období vyjádřená jako desetinné číslo a počet úrokovacích období. 1.3.5 Další aspekty úročení Úrokové výnosy z bankovních vkladů fyzických osob podléhají zdanění. Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP ) jsou výnosy z úroků na spořicích účtech a termínovaných vkladech zdaněny srážkovou daní ve výši 15 %. Banka daň odečte automaticky, klient s připsaným úrokem nemůže před zdaněním nijak manipulovat a k částce na účtu banka připíše už jen čistý výnos vkladu. Na výpisech se klientovi objeví dvě položky: připsané úroky a daň. Daňovým rezidentem České republiky je podle ustanovení 2 odst. 2 ZDP fyzická osoba, která splňuje alespoň jednu ze dvou podmínek, tj. má na území ČR bydliště anebo se zde obvykle zdržuje. Daňový nerezident je v ZDP charakterizován jako osoba, která nemá na území ČR bydliště a ani se na území ČR obvykle nezdržuje (tj. v kalendářním roce se zde zdržuje méně než 183 dnů) a zároveň má příjmy ze zdrojů na území ČR. V případě daňového nerezidenta musí být splněny obě podmínky současně. V případě, že je klient daňový nerezident a chce aplikovat sníženou sazbu daně, musí předložit platné potvrzení o daňovém domicilu a vyplnit prohlášení o skutečném vlastnictví připisovaných úroků. 11 RADOVÁ, J., DVOŘÁK, P., MÁLEK, J.: Finanční matematika pro každého. s. 27. Grada Publishing. Praha, 2009. ISBN 978-80-247-3291-6. 10

Výši úroku před zdaněním nazýváme hrubým výnosem. Po odečtení daní z příjmů obdržíme čistý výnos, který je např. pro jednoduché úročení vyjádřen vztahem: č 1 zde značíme č čistý výnos, počáteční kapitál, je úroková sazba vyjádřená jako desetinné číslo, daňová sazba vyjádřená jako desetinné číslo a značí dobu splatnosti. Do konce roku 2012 ZDP obsahoval pravidlo o zaokrouhlování základu daně i samotné daně na celé koruny směrem dolů. Za splnění jistých podmínek (připisování úroků každý den a vklad nepřesahující určitou výši) tak bylo možné po zaokrouhlení dospět k nulové dani. Novelizace zákona, platná od 1. ledna 2013, však změnila systém zaokrouhlování a přinesla konec této možnosti daňového osvobození příjmů z úroků. O nulové dani bude pojednáno při komparaci vkladových produktů, speciálně u Zuno bank, která u svého produktu spořicího účtu použila denní připisování úroků. Následující tři aspekty je nutné zohlednit při stanovení výše úroků: splatnost vkladu delší než jeden rok, pásmové úročení a individuální nastavení zaokrouhlování. Splatnost úroků při vkladech, které jsou delší než jeden rok, upravuje ve prospěch klienta obchodní zákoník. Banka je povinna na žádost majitele účtu úroky vyplatit po uplynutí kalendářního roku. 12 Z toho vyplývá, je-li například splatnost vkladu 2 roky, vyplatí banka úrok dvakrát - po prvním kalendářním roce a po splatnosti vkladu. Depozitní produkty jsou často úročeny pásmově - dle délky vkladu a dle výše jistiny. Banka nastaví pásma (výši jistin), pro která jsou platné různé úrokové sazby. Bývá pravidlem, že čím je delší doba a vyšší objem jistiny, tím je úroková sazba vyšší, jedná se o tzv. progresivní úročení. Úroková sazba je platná pro celý zůstatek. Minimální vliv na výši úroků může mít individuální nastavení bankovního software v počtu počítaných desetinných míst a rozdíl v zaokrouhlování počítaných částek. 13 1.4 Systém pojištění vkladů Na straně klienta představuje uložení prostředků na vkladový depozitní produkt za určitých podmínek nulové riziko 14 ztráty finančních prostředků, pokud banka nebude schopna dostát svým závazkům. Vklady klientů fyzických a právnických osob jsou ze zákona 12 Ustanovení 718 odst. 3 ObchZ 13 KALABIS, Z.: Jak se v bankách počítají úroky? [online]. 2013 [cit. 30. 03. 2013]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/jak-se-v-bankach-pocitaji-uroky. 14 Nulové riziko za určitých podmínek- objem vkladů na jednu osobu do objemu 100 000 EUR, viz dále. 11

pojištěny do výše ekvivalentu odpovídajícímu 100 000 EUR. Instituce, která toto pojištění zajišťuje, se nazývá Fond pojištění vkladů (dále jen FPV ). Fond má dvě hlavní funkce: preventivní pro banky (snižuje riziko panických výběrů vkladů z bank veřejností, jestliže se rozšíří negativní informace o finanční situaci banky) a sanační pro vkladatele. 15 FPV vznikl roku 1994 na základě zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZoB ) jako právnická osoba. Během své činnosti uhradil v osmnácti případech náhrady vkladatelům v celkové výši zhruba 27 miliard korun. 16 Od roku 1994 se pojištěná částka vkladu výrazně navýšila, z 25 000 EUR na současných 100 000 EUR. Pojištění u FPV se vztahuje na tyto vkladové depozitní produkty: běžné účty, spořicí účty, termínované účty, vkladové účty a vkladní knížky. Nově je pojištěn i platební nástroj skarta. 17 Do pojištění jsou zahrnuty vklady v české nebo cizí měně, vklady fyzických a právnických osob vedené u bank, stavebních spořitelen nebo družstevních záložen, které podnikají v České republice na základě licence vydané ČNB. Pojištění se nevztahuje na směnky, dluhopisy, akcie, podílové listy a jiné cenné papíry. Z FPV jsou také vyjmuty vklady vedené u poboček zahraničních bank. Vklady u těchto poboček jsou pojištěny u systému pojištění vkladů v zemi, ve které má sídlo mateřská banka. Podmínkou pro pojištění je jednoznačná identifikace každého vkladu: 18 u fyzických osob - jméno, příjmení, rodné číslo (nebo datum narození nebo identifikační číslo) a adresa vkladatele; u právnických osob - obchodní firma nebo název právnické osoby, její sídlo a identifikační číslo (pouze u tuzemských firem). Pokud FPV obdrží písemné oznámení od ČNB o platební neschopnosti, má FPV povinnost zahájit do 20 pracovních dnů výplatu náhrad. 19 Výše vyplacené částky však může ze zákona dosáhnout maximálně částky odpovídající 100 000 EUR na jednoho klienta u jedné banky, částka je vyplacena v korunách. 15 Česká národní banka [online]. 2013 [cit. 30. 03. 2013]. Pojištění vkladů. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/postaveni_dohledu/uverove_instituce/pojisteni_vkladu.html 16 Fond pojištění vkladů. [online]. 2013 [cit. 30. 03. 2013]. Úvod. Dostupné z: http://www.fpv.cz/cs/. 17 Fond pojištění vkladů. [online]. 2013 [cit. 30. 03. 2013]. Úvod. Dostupné z: http://www.fpv.cz/cs/. 18 Fond pojištění vkladů. [online]. 2013 [cit. 30. 03. 2013]. Úvod. Dostupné z: http://www.fpv.cz/cs/. 19 Ustanovení 41d ZoB 12

Banky, stavební spořitelny a družstevní záložny odvádí povinně čtvrtletně do FPV příspěvky ve výši stanovené v 41c odst. 6 a 7 ZoB. Příspěvek banky a družstevní záložny do FPV činí 0,04 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí, včetně úroků. Příspěvek stavební spořitelny do FPV činí 0,02 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí, včetně úroků. Průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů banka propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž dni; v případě stavební spořitelny bez zahrnutí státní podpory. 20 Celkem k 13. únoru 2013 spravuje FPV 24,7 miliardy korun. Cílem je nashromáždění rezervy ve výši 1,5 % objemu pojištěných vkladů nyní dosahuje cca 1 %. 21 Tabulka 2 Vývoj výše příspěvků bank podle jednotlivých let dle roku úhrady příspěvku Období 2008 2009 2011 2012 Výše příspěvku v mld. Kč 1,71 1,79 3,33 3,55 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z výroční zprávy FPV za rok 2011 22 1.5 Vklady na vkladových účtech 1.5.1 Charakteristika vkladových účtů Vymezení dle výnosnosti, rizikovosti a likvidity Použijeme-li pro stručné vymezení vkladových účtů magický trojúhelník investování s parametry výnos, riziko a likvidita 23 (viz Obrázek 2), můžeme vkladový účet definovat jako účet pro zhodnocení finančních prostředků určený především pro konzervativní klienty. Vkladový účet má předem známý výnos z poskytnutých prostředků ve formě úroku, který je bankou při založení produktu zveřejňován. Tento výnos je vyšší než na běžném účtu, ale nižší než případný výnos při investování na kapitálovém trhu. S přihlédnutím k likviditě jsou 20 Fond pojištění vkladů. [online]. 2013 [cit. 30. 03. 2013]. Úvod. Dostupné z: http://www.fpv.cz/cs/. 21 Fond pojištění vkladů. [online]. 2013 [cit. 30. 03. 2013]. Úvod. Dostupné z: http://www.fpv.cz/cs/. 22 Fond pojištění vkladů. [online]. 2013 [cit. 30. 03. 2013]. Výroční zpráva 2011. Dostupné z: http://www.fpv.cz/data/files/zpravy/fpv-vyrocni-zprava-cz-2011.pdf. 23 Tyto tři parametry jsou vzájemně protichůdné. Není možné při investování dosáhnout vysokých hodnot pro všechny tři parametry. Každý klient si podle svých možností, životní situace a vztahu k riziku musí nastavit svůj vlastní magický trojúhelník. 13

ve vkladových produktech rozdíly. Prostředky na spořicím účtu jsou stejně jako na běžném účtu likvidní bez omezení. Likvidita termínovaného účtu závisí částečně na smluvním ujednání, ale většinou je spojena se sankcí při předčasném výběru. Vklady na vkladových účtech jsou ze zákona pojištěny na osobu do výše vkladu 100 000 EUR. Pro běžné vklady domácností tedy představují vkladové účty nízké riziko ztráty. Velmi zásadní výhodou vkladových účtů v porovnání s jinými investičními nástroji je jejich jednoduchost. Uložení prostředků je většinou velmi rychlé, často lze účet založit online. Klient nemusí mít odborné znalosti pro porovnání a výběr produktu na trhu, jako je to nutné u investičních nástrojů kapitálového trhu. Obrázek 2 Magický trojúhelník Likvidita Riziko Zdroj: vlastní zpracování Výnos Účel vkladového účtu Vkladový účet je obchodní závazkový vztah mezi klientem a bankou, který z pohledu klienta slouží k dočasnému uložení volných prostředků s cílem dosažení úrokového výnosu. 24 Předpokládá se, že s uloženými prostředky klient nebude disponovat jako u běžného účtu, neboť u tohoto typu produktu je provádění platebního styku omezeno. Naproti tomu banka získává zdroje k vlastnímu využití, tedy zejména k poskytnutí úvěrů. Banka získává prostředky na určitou sjednanou dobu tím, že se smlouvou o vkladovém účtu zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele a platit z peněžních prostředků na účtu úroky. 25 24 DVOŘÁK, P.: Bankovnictví pro bankéře a klienty. s. 421. Linde. Praha, 2005. ISBN 80-7201-515-X. 25 Ustanovení 716 ObchZ 14

Právní úprava Základní právní úprava vkladů na vkladových účtech je popsána v obchodním zákoníku v 716-719. Tento obchodní závazkový vztah však nemůže být charakterizován jako absolutní obchod, tzn., že se nemůže řídit jen obchodním zákoníkem. Obchodní zákoník upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli 26 a zároveň i vztahy vniklé při zajištění závazků ze smluv, pro něž si strany zvolily použití tohoto zákona. 27 Dále je stanoveno, že kromě obchodního zákoníku se použijí ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. 28 Jinak vyjádřeno obchodní zákoník se u vztahů s nepodnikatelskými subjekty použije až v případě, že ochranářská ustanovení uvedená v 262 odst. 4 ObchZ nestanoví nikoli jen něco jiného, jak by se dalo u standardního vymezení subsidiarity očekávat, ale něco pro nepodnikatele výhodnějšího (prospěšnějšího). 29 Smlouva o vkladovém účtu je v obchodním zákoníku upravena jen jako určitý typ pod určitým názvem, ale obsah závazku může být zavedením protekcionářkých prvků upraven ve prospěch spotřebitele. 30 Například smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku, jak vyplývá z ustanovení 262 odst. 4 ObchZ. V případě, že právní úprava smlouvy o vkladovém účtu neobsahuje určitá ustanovení, odkazuje v 719b ObchZ na přiměřené použití ustanovení o smlouvě o běžném účtu v 708-715 ObchZ. 26 Ustanovení 261 odst. 1 ObchZ 27 Ustanovení 262 odst. 3 ObchZ 28 Ustanovení 262 odst. 4 ObchZ 29 BEJČEK, J., ELIÁŠ, K.,RABAN, P.: Kurs obchodního práva. s. 28. Obchodní závazky. C. H. Beck. Praha, 2010. ISBN 978-80-7400-337-0. 30 BEJČEK, J., ELIÁŠ, K.,RABAN, P.: Kurs obchodního práva. s. 28. Obchodní závazky. C. H. Beck. Praha, 2010. ISBN 978-80-7400-337-0. 15

Náležitosti smlouvy Smlouva o vkladovém účtu vyžaduje pouze písemnou formu. 31 Podstatné náležitosti smlouvy tvoří: přesné určení smluvních stran, závazek banky zřídit účet pro jeho majitele, určitá doba, od které se účet zřizuje, určitá měna, závazek banky platit úroky, závazek majitele vložit na účet peněžní prostředky a závazek majitele přenechat využití peněžitých prostředků bance na dobu určitou nebo neurčitou s předem stanovenou výpovědní lhůtou. Ustanovení 716a ObchZ definuje, jaké údaje může smlouva o vkladovém účtu dále obsahovat: osoby oprávněné nakládat s peněžními prostředky na účtu, výši nebo způsob stanovení výše úrokové sazby a období splatnosti úroků, které banka platí ze zůstatku účtu jeho majiteli, lhůty, v nichž oznamuje banka majiteli účtu přijaté vklady a platby, provedené výplaty a platby a výši zůstatku peněžních prostředků na účtu, dále formu tohoto oznámení a podmínky předčasné dispozice s peněžními prostředky před uplynutím doby určené ve smlouvě o vkladovém účtu nebo před uplynutím výpovědní doby. Podmínky zřízení vkladového účtu Podle základního ustanovení obchodního zákoníku v 716 se smlouvou o vkladovém účtu banka zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele [ ] a majitel účtu se zavazuje vložit na účet peněžní prostředky. Pro zřízení vkladového účtu musí majitel někdy splnit následující podmínky: zřízení dalšího účtu k vkladovému účtu, nezbytné je předchozí ověření totožnosti a dodání stanovených finančních prostředků v dohodnuté měně. 31 Ustanovení 716 odst. 2 ObchZ 16

Zřízení vkladového účtu si banka může podmínit založením účtu stejné měny jako vkladový účet, běžného účtu nebo speciálního technického účtu k vkladovému účtu, který slouží pro transfer jistiny na vkladový účet při počátku smluvního vztahu a při navyšování jistiny, zpět z vkladového účtu při ukončení nebo snižování jistiny a jako jedna z možností při zaúčtování úroků. Banka může určit, jaký počet vkladových účtů je možné zřídit k jednomu běžnému účtu dané měny. Klient si může založit vkladový účet osobně na pobočce, prostřednictvím telefonického, mobilního nebo internetového bankovnictví. V případě telefonického, mobilního a internetového bankovnictví musí mít klient již uzavřenou smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu, při jejímž uzavření již došlo k ověření totožnosti klienta, neboť banka nemůže zřídit anonymní účet. Ve všeobecných podmínkách, produktových podmínkách nebo v úrokovém lístku banky jsou uvedeny jednotlivé měny (nejčastěji v CZK, EUR a USD), ve kterých jsou vkladové účty vedeny. Banka si může stanovit minimální výši jistiny pro zřízení vkladového účtu, přičemž složení minimální výše jistiny je podmínkou účinnosti smlouvy. Mezi bankami jsou v tomto požadavku velké rozdíly Komerční banka například požaduje u termínovaného účtu minimální výši jistiny 5 000 CZK 32, GE Money 40 000 CZK u revolvingového termínovaného vkladu 33. U některých bank může být požadavek na složení minimální výše jistiny mnohem vyšší, například minimální vklad produktu Clear Deal u J&T bank je 500 000 CZK 34. U spořicího účtu je situace obdobná například pro založení ČSOB Spořicího účtu 35 je nutné složit minimálně 5 000 Kč, ačkoli se častěji můžeme setkat s tím, že minimální jistina není požadována vůbec (např. ekonto Plus od Raiffeisenbank 36 ). 32 Komerční banka. [online]. 2013 [cit. 30. 03. 2013]. Termínovaný účet vedený v Kč. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/lide/obcane/terminovany-ucet-vedeny-v-kc.shtml?ref=ppc.sporeni.adwords 33 GE Money. [online]. 2013 [cit. 30. 03. 2013]. Revolvingový termínovaný vklad. Dostupné z: https://www.gemoney.cz/lide/sporeni/terminovane-vklady/revolvingovy-vklad 34 J&T Banka. [online]. 2013 [cit. 30. 03. 2013]. Termínované vklady. Dostupné z: http://www.jtbank.cz/institucionalniklienti-pravnicke-osoby/bankovni-vklady/terminovane-vklady. 35 ČSOB. [online]. 2013 [cit. 30. 03. 2013]. ČSOB Spořicí účet. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/lide/sporeni-ainvestovani/sporici-produkty/stranky/csob-sporici-ucet.aspx. 36 Raiffeisenbank. [online]. 2013 [cit. 30. 03. 2013]. ekonto Plus. Dostupné z: http://www.rb.cz/osobnifinance/zhodnocovani-uspor/sporici-ucty/ekonto-plus/. 17

Banka může zároveň omezit výši jistiny maximální výší vkladu, například dle úrokového lístku Raiffeisenbank, a. s., je horní hranice vkladu 5 000 000 CZK 37. Z důvodu podmínky dodání stanovené jistiny může banka zřídit vkladový účet ve dvou krocích. Prvním krokem je žádost klienta o zřízení vkladu, ve kterém se klient na jedné straně zavazuje, že v předem stanovené lhůtě dodá dohodnutý obnos finančních prostředků, a na druhé straně jsou ze strany banky stanoveny podmínky pro vedení vkladu. Pokud klient splní podmínky zřízení vkladu, banka vystaví konfirmaci (potvrzení žádosti) a smlouva je závazná a účinná. Úročení dle doby splatnosti a objemu vkladu V části 1.3.5 Další aspekty úročení je popsán způsob pásmového úročení, které stanoví různou výši úroku dle doby splatnosti a výše vkladu. U depozitních produktů jsou mezi bankami velké rozdíly v použití pásmového úročení a ve stanovení počtu pásem. Termínované vklady jsou zakládány se splatností 7 dní až 5 let. Období 1 roku je zpravidla rozděleno do několika pásem, pak následují pásma 12 měsíců, 18 měsíců a následně již po celých letech. Objemově jsou vklady většinou rozděleny do částky do 150 000 CZK, do 500 000 a nad 1 000 000 CZK. Pásmové úročení u spořicích účtů se týká pouze výše vkladu, doba splatnosti není relevantní. Mezi klasickými bankovními domy není u spořicích účtů jednota v aplikování pásmového úročení. Některé banky používají jednotnou úrokovou sazbu bez ohledu na výši vkladu (např. u ČSOB Spořicí účet 38 ). Oproti tomu KB Spořicí konto Bonus 39 používá pásmové úročení pro pásma do 500 000 CZK, od 500 001 CZK, od 5 000 001 CZK a od 50 000 001 CZK. 37 Raiffeisenbank. [online]. 2013 [cit. 30. 03. 2013]. Přehled úrokových sazeb Raiffeisenbank a.s. Dostupné z: http://www.rb.cz/o-bance/urokove-sazby/. 38 ČSOB. [online]. 2013 [cit. 30. 03. 2013]. Úrokové sazby korunových účtů občané. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/csob/urokove-sazby/stranky/urokove-sazby-korunove-ucty-obcane.aspx#kcossu 39 Komerční banka. [online]. 2013 [cit. 30. 03. 2013]. Oznámení Komerční banky, a.s. o úrokových sazbách v českých korunách. Dostupné z: http://www.sazebnik-kb.cz/file/cms/cs/urokove-sazby/kb-urokove-sazby-czk.pdf?20130410070448 18

Na trhu se můžeme také setkat s individuální úrokovou sazbou. Jedná se o nabídku pro klienty, kteří mají pro banku mimořádný obchodní význam. Tato nabídka platí nejen pro právnické, ale i pro fyziké osoby. Nastavení individuální sazby je většinou podmíněno minimálním objemem, například Česká spořitelna 40 nebo Wüstenrot 41 požadují objem 5 mil. CZK nebo ekvivalent v jiné měně. Individuální sazba není veřejně dostupná, ale je sjednána až s klientem, a to na pevně stanovené období. Revolvingové vklady s individuální úrokovou sazbou banky neuzavírají, většinou je individuální sazba stanovena na určité konkrétní období. Pokud mění banka úrokové sazby na termínovaných a spořicích produktech, nevztahuje se na tuto změnu dvouměsíční informační povinnost podle zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), neboť se nejedná o platební účet. Banky oznamují změnu úrokových sazeb s přibližně týdenním předstihem na webových stránkách a současně zasílají klientům zprávu do internetového bankovnictví. Platební styk Termínovaný účet a spořicí účet nejsou určeny k provádění běžného platebního styku a nevztahuje se na ně zákon o platebním styku. Platební styk je realizován pomocí běžného účtu, který je veden jako technický účet k vkladovým účtům nebo je na ně napojen. Ke vkladovému účtu nelze použít platební kartu či mít z něj nastaveny pravidelné odchozí platby. Převody mezi klientovým vkladovým účtem a běžným účtem jsou zpravidla prováděny on-line. Pro klienta z toho vyplývá, že převod je okamžitě zúčtován a klient získá informaci o provedené změně mezi svými účty bez časového prodlení. 40 Česká spořitelna. [online]. 2013 [cit. 30. 03. 2013]. Termínovaný vklad s individuální úrokovou sazbou. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-a-instituce/mesta-a-obce/terminovany-vklad-s-individualni-urokovousazbou/o-produktu-d00009230. 41 Wüstenrot. [online]. 2013 [cit. 30. 03. 2013]. Sazebník a úrokový lístek k produktům retailového bankovnictví pro fyzické osoby. Dostupné z: http://www.wuestenrot.cz/o-nas/banka/aktualni-urokove-sazby/urokove-sazby-sporici-a- vkladove-produkty/sazebnik-a-urokovy-listek-k-produktum-retailoveho-bankovnictvi-pro-fyzicke-osoby-platny-od-17-12- 2012-produkty-ovladane-prostrednictvim-internet-banky.html 19

Disponování s prostředky Dle parametru likvidity se liší vkladové účty v možnosti omezení disponování s vloženými prostředky. S ohledem na tento parametr můžeme vkladové účty rozdělit na termínované a netermínované vklady. Typické pro netermínované vklady je, že nemají žádné omezení s disponováním prostředků, prostředky jsou okamžitě likvidní. Z toho vyplývá, že klient není omezen při čerpání ani vkládání prostředků na vkladovém účtu. Pro tento typ produktu banky využívají název spořicí účet. V případě, že klient uloží do banky volné prostředky na pevně stanovenou dobu, mluvíme o termínovaném vkladu nebo účtu. Pro klienta to znamená, že po tuto sjednanou dobu nemůže s vloženými prostředky volně disponovat. Následně jsou analyzovány rozdíly v disponování s vloženými prostředky u obou typů produktů. 1.5.2 Termínovaný vklad Termínovaný vklad je vkladový účet, který je sjednaný mezi klientem a bankou s pevně stanoveným úrokem a s pevně stanovenou splatností. V nabídce jednotlivých bank se zpravidla jedná o dobu od jednoho týdne až do 5 let. Po skončení sjednané doby a automatickém převedení zůstatku na běžný účet jsou již finanční prostředky úročeny podle sazby stanovené pro běžný účet. Termínované vklady lze dále dělit na vklady jednorázové a opakované. Zvolí-li klient jednorázový termínovaný vklad, je jistina neboli výše vkladu ke dni zřízení termínovaného vkladu odúčtována z běžného nebo jiného účtu. V den splatnosti termínovaného vkladu jsou jistina a úrok připsány zpět na účet, z kterého byla původně jistina čerpána. Při druhé možnosti, tzn. opakovaného termínovaného vkladu neboli termínovaného vkladu s automatickou obnovou vkladu či termínovaného vkladu s revolvingem, je v den splatnosti termínovaného vkladu splatnost automaticky prodloužena o stejné období, které bylo s klientem sjednáno na začátku smluvního vztahu. V obchodním zákoníku je stanoveno, že se majitel účtu může s bankou dohodnout, že se doba určená ve smlouvě o vkladovém účtu opakovaně prodlužuje. 42 Klient může sjednat s bankou při revolvingové otáčce 42 Ustanovení 718 odst. 3 ObchZ 20

automatický převod úroků na běžný účet, vyplacení úroků v hotovosti nebo připsání k jistině revolvingového termínovaného vkladu. Tento způsob úročení úroků nazýváme kapitalizací úroků. Termínovaný vklad je úročen pevnou roční úrokovou sazbou, která je v průběhu celé doby splatnosti neměnná. V případě revolvingového vkladu je vklad úročen úrokovou sazbou, která je platná v den otočky termínovaného vkladu, pokud nebyly s klientem dohodnuty jiné podmínky. Banky požadují, aby den splatnosti termínovaného vkladu byl pracovním dnem. Připadneli splatnost termínovaného vkladu na den pracovního volna nebo na den pracovního klidu, jsou prostředky k dispozici první následující pracovní den. Vklad se automaticky úročí i ve dnech pracovního volna a pracovního klidu. Banky si pro manipulaci s revolvingovým vkladem stanoví dispoziční lhůty. Klient může mít například možnost v určité lhůtě před a po otáčce vkladu změnit tyto parametry vkladu: snížit nebo navýšit jistinu, způsob vyplácení úroků a změnit dobu splatnosti. Pokud klient požaduje možnost disponovat s vkladem před koncem splatnosti, jedná se o tzv. předčasný výběr. Obchodní zákoník upravuje předčasný výběr takto: 43 Jestliže majitel účtu nakládá s peněžními prostředky na účtu před dobou určenou ve smlouvě o vkladovém účtu nebo, není-li v ní tato doba určena, před uplynutím výpovědní lhůty, nárok na úroky zaniká nebo se sníží způsobem stanoveným ve smlouvě o vkladovém účtu. Podmínky a poplatky za předčasný výběr jsou u jednotlivých bank velmi rozdílné. Banky upravují předčasný výběr ve svých produktových podmínkách a přesný výpočet sankce je uveden v příslušném sazebníku. Klient může zpravidla předčasně vybrat část vkladu nebo celou jistinu. Banky účtují sankci v procentech z vybírané částky. Její výše se momentálně pohybuje dle typu termínovaného vkladu mezi 0,75 3,5 % z vybírané částky. Některé banky nabízejí klientům možnost předčasného výběru bez poplatku až do výše 25 % z vkladu, např. Česká spořitelna 44. Komerční banka 45 dokonce u svého produktu Garantovaný vklad vyplácí předčasně celou jistinu bez sankce. Touto možností se stírají 43 Ustanovení 717 odst. 2 ObchZ 44 Česká spořitelna. [online]. 2013 [cit. 30. 03. 2013]. Vkladový účet. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/vkladovy-ucet/o-produktu-d00019729. 45 Komerční banka. [online]. 2013 [cit. 30. 03. 2013]. Garantovaný vklad. Dostupné z:http://www.kb.cz/cs/lide/obcane/kb-garantovany-vklad.shtml. 21

rozdíly mezi termínovaným a spořicím účtem, a přidávají tak na atraktivnosti termínovanému vkladu, u kterého je výše úroku garantována po celou dobu splatnosti. Automatické opakování termínovaného vkladu mohou banka i klient ukončit bez udání důvodu a bez sankce. Obchodní zákoník stanoví, je-li smlouva o vkladovém účtu uzavřena na dobu neurčitou, lze vypovědět i část vkladu. 46 Banka si opět stanoví určitou dispoziční lhůtu a způsob, jakým klient tuto změnu bance oznámí. Banka klienta informuje vždy písemnou formou. Změna na jednorázový termínovaný vklad není omezena výpovědní lhůtou, ale proběhne k nejbližšímu dni splatnosti. V obchodním zákoníku v části Smlouva o vkladovém účtu nejsou explicitně popsány podmínky pro výpověď ze strany banky pro dlouhodobé jednorázové termínované vklady. Banky ve svých produktových a všeobecných podmínkách uvádějí možnost výpovědi či zániku smluvního vztahu v případě snížení jistiny pod minimální zůstatek i možnost výpovědi z jiného důvodu; způsob a lhůty přitom uvedeny nejsou. Pokud by banka chtěla termínovaný vklad vypovědět, může postupovat na základě ustanovení o výpovědi podle 582 občanského zákoníku. 47 Pokud ze smlouvy nebo ze zákona nevyplývá způsob výpovědi závazku, lze tak učinit ve lhůtě tří měsíců ke konci kalendářního čtvrtletí. Banka v případě výpovědi termínovaného vkladu podstupuje reputační riziko nebo riziko, že se klient bude dožadovat dodržení závazku ve formě vyplacení úroků za celé období. Banka s klientem při uzavření smlouvy o termínovaném vkladu sjednává i způsob a frekvenci výpisů z termínovaného účtu. Na termínovaný vklad se nevztahuje povinnost informovat o pohybech a zůstatcích s nejdelší možnou periodicitou, tj. 1x měsíčně a bez poplatků, jako je to u platebních účtů (zákon o platebním styku). V praxi se výpis generuje po připsání úroku a odečtení srážkové daně. To může nastat při ukončení jednorázového vkladu, po otáčce revolvingového vkladu nebo při jiném stanovení frekvence připisování úroků, většinou čtvrtletně nebo ročně. Pokud by klient požadoval výpis častěji, než je četnost připisování úroků, může to být technicky nemožné. Bankovní systém je většinou nastaven tak, aby se výpis generoval pouze při pohybu na účtu. Výpisy mohou být klientovi zasílány prostřednictvím elektronického bankovnictví nebo v písemné formě na korespondenční adresu. Ke zpoplatňování písemného výpisu k termínovanému vkladu se 46 Ustanovení 717 odst. 4 ObchZ 47 DVOŘÁK, P.: Bankovnictví pro bankéře a klienty. s. 422. Linde. Praha, 2005. ISBN 80-7201-515-X. 22