Trendy v nákladní železniční dopravě 1990-2003

Trendy v nákladní železniční dopravě 1990-2003 Autor: Simo PASI Obsah Celková nákladní přeprava...2 Vnitrostátní přeprava...3 Mezinárodní přeprava...5 Rozdělení podle skupin zboží...7 Tranzitní doprava...7 V Evropské unii bylo v roce 2003 v oblasti nákladní železniční dopravy dosaženo přepravního výkonu ve výši 364 miliard tkm. Největší množství zboží bylo přepraveno v Německu, po kterém následovaly Polsko, Francie, Itálie, Švédsko a Velká Británie. Nejvyšší úroveň tranzitní dopravy má Německo, na jehož síti bylo v roce 2003 přepraveno v této oblasti 8 465 milionů tkm zboží. V rámci celkového růstu železniční dopravy, který byl zaznamenán v období let 1990-2003, existovaly mezi jednotlivými členskými státy široké rozdíly: procentuální změny výkonů nákladní železniční dopravy se pohybovaly od poklesu ve výši -32 % pro Irsko po nárůst ve výši +54 % pro Nizozemsko. Ve většině členských států došlo k nárůstu vnitrostátní dopravy: největší nárůst byl zaznamenán v Portugalsku (+38 %), po kterém následovalo Rakousko (+27 %). V celkových číslech došlo v rozmezí let 1990 až 2003 k nárůstu mezinárodní nákladní železniční dopravy: největší nárůst byl zaznamenán ve Velké Británii (+149 %), přestože vycházel z poměrně nízkého základu, dále v Portugalsku (+92 %) a v Nizozemsku (+82 %). Na čtyři země, jimiž jsou Německo (17 %), Polsko (10 %), Česká republika (10 %) a Belgie (8 %), připadá 45 % mezinárodní nákladní železniční dopravy směřující ven z EU. V rámci celkového objemu zboží přepraveného v roce 2003 připadá největší podíl na «různé zboží» (NST/R skupina 24), po kterém následuje skupina «výrobky z kovu» (NST/R skupina 13). 1

Graf 1: Vývoj nákladní železniční dopravy: rok 2003 v porovnání s rokem 1990 (%) Celkem Vnitrostátní doprava Mezinárodní doprava Poznámka: Německo: 1991-2003; Rakousko, Finsko a Švédsko: 1995-2003. Země, pro které nebyla data za léta 1990 a 2003 k dispozici, nejsou na tomto grafu uvedeny. Celková nákladní přeprava Globalizace ekonomiky a zejména rostoucí integrace evropských ekonomik vedly ke značnému růstu celého dopravního sektoru. Liberalizace sektoru železniční dopravy je jednou z priorit v evropské dopravní politice a pro tento účel je třeba mít k dispozici dobrou statistiku. Podle směrnice Rady 80/1177/EHS, která platila do roku 2002, se od patnácti členských států požadovalo, aby nahlašovaly statistické údaje z oblasti nákladní železniční dopravy. Od roku 2003 jsou data z oblasti nákladní železniční dopravy shromažďována podle nařízení 91/2003 z 23 zemí, což nyní zahrnuje 8 z 10 nových členských států, které vstoupily do Evropské unie v květnu 2004 (s výjimkou Kypru a Malty, jež nemají žádné železnice). Tato publikace představuje celková data, jež jsou k dispozici za období let 1990-2003 podle typu dopravy. Pokud jde o druh nákladní železniční dopravy, uvažují se zde tři dílčí typy: vnitrostátní, mezinárodní a tranzitní doprava. Místní charakteristiky železničního dopravního trhu vysvětlují dostupnost dat a určité místní rozdíly (viz metodické poznámky). Na evropské úrovni bylo v roce 2003 vyexpedováno po železnici 364 miliard tkm (viz tabulka 1). Na vnitrostátní dopravu připadalo 49 % tohoto přepravního objemu, na mezinárodní dopravu 40 % tohoto celku, zatímco zbývající část (tedy 11 %) představovala tranzitní dopravu. Deset zemí vykázalo nárůst celkového objemu zboží přepraveného během celého období, a to od +4,5 % (Německo) po +54,4 % (Nizozemsko). U pěti zemí byl zaznamenán pokles objemu zboží přepraveného po železnici, konkrétně se jedná o Irsko (-32,4 %), Řecko (-29,5 %), Lucembursko (-25,2 %), Belgii (-12,5 %) a Francii (-5,5 %). Pokud jde o údaje z novější doby, dosáhly meziroční poklesy od roku 2002 do roku 2003 od 0,1 % (v případě Belgie) po 6,6 % (v případě Irska). Celkový růst železniční dopravy v sobě skrývá rozdílný vývoj v různých členských státech. V absolutních číslech bylo největší množství zboží po železnici přepraveno v roce 1990 i v roce 2003 v Německu, po němž následovaly Polsko, Francie, Itálie, Švédsko a Velká Británie. Na tyto členské státy připadlo celkově 64 % celého objemu nákladní železniční dopravy v roce 2003. Jeden z nejprudších poklesů byl zaznamenán v Řecku (-29,5 %), což je možno částečně vysvětlit narušením železniční dopravy z důvodu konfliktů v oblasti západního Balkánu. Přepravní výkon v Řecku pak již nebyl schopen dosáhnout znovu dřívějších úrovní. Mezi deseti novými členskými státy bylo v roce 2003 nejvíce zboží přepraveno po železnici v Polsku (47 406 mil. tkm), za nímž následovaly Lotyšsko (17 955 mil. tkm) a Česká republika (15 847 mil. tkm). Na tyto tři země společně připadalo 22 % celkového přepravního objemu realizovaného na úrovni EU. Vstup těchto deseti nových členských států znamenal zvýšení celkového objemu nákladní přepravy po železnici o 51,3 %. 2

Tabulka 1: Celková nákladní přeprava po železnici v milionech tkm 1990 1991 1995 2000 2001 2002 2003 90-03 (%) 02-03(%) Belgie 8 333 8 126 7 602 7 674 7 081 7 297 7 293-12,5-0,1 Česká republika : : : : : : 15 862 : : Dánsko 1 545 1 509 1 693 2 025 2 091 1 877 1 985 28,5 5,8 Německo 1 60 886 75 074 67 818 76 030 74 260 71 884 78 464 4,5 2 9,2 Estonsko : : : : : : 9 670 : : Řecko 647 605 306 427 380 327 456-29,5 39,4 Španělsko 10 131 9 435 9 753 11 614 11 717 11 569 11 743 15,9 1,5 Francie 49 578 49 264 46 355 55 282 50 345 49 977 46 835-5,5-6,3 Irsko 589 603 602 491 516 426 398-32,4-6,5 Itálie 19 343 19 941 21 689 22 817 21 762 20 679 20 299 4,9-1,8 Kypr - - - - - - - - - Lotyšsko : : : : : : 17 955 : : Litva : : : : : : 11 457 : : Lucembursko 702 704 : 632 585 550 525-25,2-4,5 Maďarsko : : : : : : 7 614 : : Malta - - - - - - - - - Nizozemsko 3 047 3 023 3 016 4 522 4 293 4 024 4 705 54,4 16,9 Rakousko : : 13 155 16 600 16 893 17 130 16 866 28,2 3-1,5 Polsko : : : : : : 47 406 : : Portugalsko 1 439 1 641 2 019 2 183 2 138 2 193 2 073 44,1-5,5 Slovinsko : : : : : : 3 274 : : Slovensko : : : : : : 10 113 : : Finsko : : 9 293 10 107 9 857 9 664 10 047 8,1 3 4,0 Švédsko 4 18 757 18 191 18 921 19 475 18 954 19 197 20 141 7,4 4,9 Velká Británie 16 271 15 382 : : : : 18 734 15,1 : EU-25 : : : : : : 363 915 : : (1) Data pro rok 1990 nezahrnují bývalou NDR; (2) 1991-2003; (3) 1995-2003; (4) Zdroj: Banverket. Doprava prázdných nákladních vozů v soukromém vlastnictví zde není zahrnuta. Vnitrostátní přeprava V rozmezí let 1990 až 2003 došlo u vnitrostátní nákladní přepravy k nárůstu ve většině starých členských států (viz tabulka 2). Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v Portugalsku (+38,2 %), po kterém následovalo Rakousko (+26,7 %). V pěti dalších zemích došlo k nárůstu o více než 10 %: ve Švédsku o 19,4 %, v Itálii o 14,8 %, ve Finsku o 13,9 %, ve Velké Británii o 13,5 % a ve Španělsku o 10,6 %. Nejsilnější pokles byl zaznamenán v Dánsku (-39,4 %), za kterým následovaly Lucembursko (-29,2 %) a Belgie (-25,1 %). Graf 2 ukazuje rozdělení celkové nákladní železniční dopravy podle vnitrostátní a mezinárodní přepravy, a to pro rok 1990 i pro rok 2003. Celkově vypadá toto rozdělení obdobně v rozmezí uvedených let. V Irsku a Velké Británii je nákladní železniční doprava ve značné míře realizována především formou vnitrostátní dopravy. Mezinárodní železniční doprava pro Velkou Británii byla umožněna až prostřednictvím otevření Eurotunelu. Stojí za zmínku poznamenat, že v Portugalsku a Španělsku přestavuje vnitrostátní přeprava zhruba 85 % celkové železniční nákladní přepravy. Ve Francii a v Německu na vnitrostátní přepravu připadá 68 % (v případě Francie) a 52 % (v případě Německa). V menších členských státech a zejména v nových členských státech má vyšší podíl mezinárodní přeprava. V roce 2003 tento podíl činil 95 % v Estonsku a v Litvě, přibližně 80 % v Polsku, Slovinsku, na Slovensku a v Nizozemsku. V roce 1990 i v roce 2003 byly podíly vnitrostátní a mezinárodní přepravy zhruba stejné v Itálii a Německu. 3

Tabulka 2: Vnitrostátní přeprava zboží po železnici v milionech tkm 1990 1991 1995 2000 2001 2002 2003 90-03 (%) 02-03(%) Belgie 2 629 2 564 2 231 2 031 1 904 1 922 1 970-25,1 2,5 Česká republika : : : : : : 6 531 : : Dánsko 568 547 448 456 362 316 344-39,4 8,9 Německo 1 33 092 45 102 35 710 35 038 34 556 32 457 36 219-19,7 2 11,6 Estonsko : : : : : : 710 : : Řecko 236 232 159 116 112 99 194-17,8 96,0 Španělsko 8 750 8 070 7 992 9 587 9 775 9 735 9 675 10,6-0,6 Francie 33 482 33 194 28 797 32 815 29 874 29 819 27 873-16,8-6,5 Irsko 589 603 602 : : : :c : : Itálie 9 088 9 058 10 606 11 789 10 675 10 453 10 437 14,8-0,2 Kypr - - - - - - - - - Lotyšsko : : : : : : 782 : : Litva : : : : : : 1 331 : : Lucembursko 113 116 : 101 98 94 80-29,2-14,9 Maďarsko : : : : : : 1 574 : : Malta - - - - - - - - - Nizozemsko 1 020 999 721 945 839 988 1 034 1,4 4,7 Rakousko : : 3 001 3 892 3 875 3 933 3 802 26,7 3-3,3 Polsko : : : : : : 32 907 : : Portugalsko 1 283 1 470 1 767 1 872 1 834 1 939 1 773 38,2-8,6 Slovinsko : : : : : : 242 : : Slovensko : : : : : : 1 557 : : Finsko : : 5 936 6 802 6 588 6 694 6 760 13,9 3 1,0 Švédsko 4 10 746 10 039 10 808 11 999 12 070 12 404 12 827 19,4 3,4 Velká Británie 16 078 15 190 : : : : 18 253 13,5 : EU-25 : : : : : : : : : (1) Data pro rok 1990 nezahrnují bývalou NDR; (2) 1991-2003; (3) 1995-2003; (4) Zdroj: Banverket. Doprava prázdných nákladních vozů v soukromém vlastnictví zde není zahrnuta. Graf 2: Podíl vnitrostátní a mezinárodní přepravy na celkové nákladní dopravě v roce 2003 v porovnání s rokem 1990 (na základě tkm) v % Vnitrostátní přeprava Mezinárodní přeprava Poznámka: Údaje za Německo se vztahují k rokům 1991 a 2003. 4

Mezinárodní přeprava V Evropské unii došlo u mezinárodní přepravy zboží po železnici v rozmezí let 1990 až 2003 k nárůstu (viz tabulka 3). Největší nárůsty byly zaznamenány ve Velké Británii (o 149,2 %), Portugalsku (o 91,7 %) a v Nizozemsku (o 82,1 %). Mělo by se však poznamenat, že nárůst o 10 796 mil. tkm v mezinárodní železniční přepravě v Německu v rozmezí let 1991 až 2003 (+47,0 %) byl v absolutním vyjádření mnohem vyšší než celkový nárůst u všech ostatních členských států. Pokud jde o členské státy, které zaznamenaly nárůst přepravních objemů u mezinárodní nákladní železniční přepravy v tomto celkovém období, tak všechny tyto státy s výjimkou Francie a Rakouska zaznamenaly nárůst i v rozmezí let 2002 až 2003. Osm nových členských států představovalo v roce 2003 40 % celkové mezinárodní přepravy EU. Tabulka 3: Mezinárodní přeprava zboží po železnici v milionech tkm 1990 1991 1995 2000 2001 2002 2003 90-03 (%) 02-03(%) Belgie 4 954 4 929 4 648 5 419 4 895 5 014 5 118 3,3 2,1 Česká republika : : : : : : 7 423 : : Dánsko 541 609 760 699 656 601 608 12,4 1,2 Německo 1 22 127 22 984 25 384 32 875 32 016 31 694 33 780 47,0 2 6,6 Estonsko : : : : : : 8 960 : : Řecko 411 373 147 311 268 228 262-36,3 14,9 Španělsko 1 381 1 365 1 761 2 027 1 942 1 784 2 016 46,0 13,0 Francie 12 983 12 802 13 804 15 026 14 007 13 937 13 277 2,3-4,7 Irsko : : : : : : :c : : Itálie 10 141 10 840 11 065 11 027 11 087 10 527 9 858-2,8-6,4 Kypr - - - - - - - - - Lotyšsko : : : : : : 15 940 : : Litva : : : : : : 3 169 : : Lucembursko 419 408 262 263 228 235-43,9 3,1 Maďarsko : : : : : : 4 312 : : Malta - - - - - - - - - Nizozemsko 2 016 2 017 2 295 3 577 3 454 3 335 3 671 82,1 10,1 Rakousko : : 6 884 9 096 9 191 9 462 9 343 35,7 3-1,3 Polsko : : : : : : 12 239 : : Portugalsko 156 171 252 311 304 254 299 91,7 17,7 Slovinsko : : : : : : 931 : : Slovensko : : : : : : 5 002 : : Finsko : : 3 357 3 305 3 269 2 969 3 287-2,1 3 10,7 Švédsko 4 7 712 7 911 7 842 7 210 6 635 6 514 7 063-8,4 8,4 Velká Británie 193 192 : : : : 481 149,2 : EU-25 : : : : : : : : : (1) Data pro rok 1990 nezahrnují bývalou NDR; (2) 1991-2003; (3) 1995-2003; (4) Zdroj: Banverket. Doprava prázdných nákladních vozů v soukromém vlastnictví zde není zahrnuta. Tranzitní doprava není zahrnuta v mezinárodní dopravě. Pokud jde o mezinárodní dopravu, je zajímavé vzít v úvahu, jaké jsou hlavní země, mezi kterými probíhá výměna komodit po železnici. Množství zboží přepravovaného po železnici je ovlivněno kulturními, hospodářskými a politickými aspekty, ale též strukturou dopravní sítě. Tabulka 4 uvádí údaje o množství zboží vyměňovaného v roce 2003 mezi jednotlivými členskými státy EU. Deklarující členský stát je vždy zemí nakládky. Z uvedených údajů je zřejmé, že 45 % mezinárodní nákladní železniční dopravy směrující z Evropské unie (odchozí doprava) je realizováno jen několika členskými státy: Německem (17 %), Polskem (10 %), Českou republikou (10 %) a Belgií (8 %). Při přesnějším pohledu je rovněž možno zjistit, že na Itálii, Rakousko a Francii připadá 52 % celkových exportů Německa přepravených po železnici. 41 % zboží exportovaného Polskem směřuje do Německa a 18 % do České republiky. V České republice je 70 % zboží exportováno do Německa, Rakouska a na Slovensko. V případě Belgie platí, že odchozí mezinárodní přeprava byla realizována především s Německem, Francií, Itálií a Lucemburskem. 5

Tabulka 4: Množství zboží podle země vykládky za rok 2003 (v tis. tun) Země Země vykládky BE CZ DK DE EE EL ES FR IE IT CY LV LT LU HU MT BE 51 25 3 407 : : 482 4 902 : 3 651 - : : 1 968 46 - CZ 103 12 5 392 0 0 0 25 0 154-0 6 0 1 555 - DK 2 1 363 0 1 0 43 0 383-0 0 0 0 - DE 2 607 3 310 777 0 31 1 100 4 043 0 10 385-0 61 1 086 1 248 - EE 0 0 0 0 0 0 0 0 0-412 110 0 2 - EL : : : : : : : : : - : : : : - ES 289 5 2 883 0 0 304 0 42-0 0 38 10 - FR 5 156 48 105 2 412 0 0 936 0 5 779-0 0 1 171 36 - IE :c :c :c :c :c :c :c :c :c - :c :c :c :c - IT 1 927 42 368 5 193 0 8 22 1 692 0-0 0 19 143 - CY - - - - - - - - - - - - - - - LV : : : : : : : : : : - : : : - LT 0 7 17 19 480 0 0 12 0 8-1 151 0 35 - LU :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c - :c :c :c - HU 53 295 4 771 5 89 12 20 0 580-5 1 8 - MT - - - - - - - - - - - - - - - NL 1 285 261 26 11 323 0 0 2 1 089 0 1 759-0 0 23 54 - AT 283 329 33 6 423 0 88 34 302 0 4 090-3 3 29 2 529 - PL 135 4 254 48 9 628 11 0 0 354 0 352-8 75 0 947 - PT 0 0 0 4 0 0 377 1 0 0-0 0 0 0 - SI 2 70 5 65 0 17 0 129 0 247-0 0 0 231 - SK 31 4 823 17 767 2 3 19 156 0 375-2 4 0 1 168 - FI 0 0 22 54 6 0 1 7 0 30-0 2 0 0 - SE 200 47 408 1 753 0 0 0 397 0 623-0 0 0 95 - UK : : : : : : : : : : - : : : : - Celkem : : : : : : : : : : - : : : : - Země Země vykládky NL AT PL PT SI SK FI SE UK BG HR RO TR CH NO Další Celkem BE 2 381 799 114 2 35 6 0 189 532 : 1 0 : 1 185 0 3 19 778 CZ 237 5 954 2 761 0 859 4 465 0 53 1 13 442 274 1 54 0 331 22 692 DK 7 7 2 0 0 0 0 297 0 0 12 0 0 25 11 0 1 155 DE 2 094 6 931 2 244 14 313 454 7 1 202 116 6 52 69 0 3 209 67 358 41 244 EE 0 0 1 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 921 1 448 EL : : : : : : : : : : : : : : : : : ES 8 6 6 347 0 181 0 0 185 0 1 0 0 0 0 35 2 342 FR 274 0 152 13 122 12 0 255 248 0 13 14 0 1 081 3 340 18 171 IE :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c IT 1 052 1 704 313 0 292 78 1 199 366 3 53 53 0 776 9 8 14 321 CY - - - - - - - - - - - - - - - - - LV : : : : : : : : : : : : : : : 2 984 2 984 LT 3 0 488 0 0 0 0 1 3 483 0 0 0 0 5 164 1 180 7 053 LU :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c HU 23 2 773 300 0 681 816 0 11 0 106 449 1 398 258 30 0 1 120 9 808 MT - - - - - - - - - - - - - - - - - NL 340 190 0 0 91 0 71 40 1 0 1 0 699 2 6 17 263 AT 96 374 0 1 857 369 0 109 76 27 302 238 32 653 6 152 18 438 PL 81 3 523 0 49 1 341 0 121 0 7 70 233 0 47 7 2 411 23 702 PT 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 9 0 0 392 SI 0 942 31 0 18 0 8 0 25 65 7 0 2 0 174 2 038 SK 17 2 041 1 770 0 525 0 46 0 43 222 191 1 13 2 785 13 023 FI 1 11 0 0 0 0 347 7 1 0 1 0 10 13 867 1 382 SE 64 193 68 0 4 10 30 0 0 0 0 0 4414 044 0 17 981 UK : : : : : : : : : : : : : : : 656 656 Celkem : : : : : : : : : : : : : : : : : Je zajímavé poznamenat, že Německo, Polsko a Česká republika jsou těmi evropskými zeměmi, které dovážejí po železnici nejvíce zboží (49 milionů tun zboží v případě Německa, 28 milionů tun v případě Polska a 25 milionů tun v případě České republiky). Německo dováželo po železnici zboží především 6

z Nizozemska (23 %), Polska (20 %) a Rakouska (13 %). V případě Itálie platí, že zboží bylo přijímáno především z Německa (36 %), Francie (20 %) a Rakouska (14 %). 27 % zboží vstupujícího do Rakouska po železnici pocházelo z Německa, 24 % z České republiky a 14 % z Polska. Rozdělení podle skupin zboží Vývoj nákladní železniční dopravy je silně svázán s typem přepravovaného zboží. V roce 2003 uvedlo osmnáct členských států data s rozpisem podle typu zboží. Mělo by se poznamenat, že podíl skupiny 24 dle klasifikace NST/R ( různé zboží ) je velmi vysoký v porovnání s ostatními skupinami (viz graf 3). To může být způsobeno využíváním skupiny 24 pro vykazování zboží přepravovaného v kontejnerech, které často není specificky označeno pro účely statistického výkaznictví. Ponecháme-li stranou zvláštní případ spojený s touto skupinou zboží, pak je vidět, že přeprava výrobků z kovu (skupina 13 dle klasifikace zboží NST/R) má největší podíl na celkové přepravě v roce 2003 (13,5 %), zatímco skupina 5 dle klasifikace NST/R ( textilie, textilní zboží a umělá vlákna, jiné surové živočišné a rostlinné materiály ) je nejméně významnou položkou, na kterou připadá pouze 0,1 % celkových výkonů. Podíl skupin zboží č. 8 ( pevná nerostná paliva ), č. 10 ( ropné produkty ) a č. 11 ( železná ruda, železný a ocelový šrot, vysokopecní výhoz ) je velmi obdobný a připadá na něj 8,8 % (v případě skupiny č. 8), 8,4 % (u skupiny č. 10) a 8,7 % (pro skupinu č. 11) celkového objemu. Pro ostatní skupiny zboží jsou příslušné podíly nižší než 0,4 %. Graf 3: Podíl podle skupiny zboží (viz metodické poznámky) na základě názvosloví systému NST/R v roce 2003 v tis. tkm Skupiny zboží Poznámka: Řecko, Lotyšsko, Polsko: data nejsou k dispozici; Litva, Lucembursko: data jsou důvěrná Tranzitní doprava Tranzitní železniční doprava znamená, že zboží projíždí vykazujícím členským státem, aniž by bylo naloženo, vyloženo nebo přeloženo. V této publikaci jsou statistické údaje ohledně tranzitní dopravy zahrnuty v ukazatelích pro přepravní výkony v rámci celkové nákladní dopravy (graf 1 a tabulka 1). V roce 2003 byla celková tranzitní doprava pro ty členské státy, které uváděly údaje o tranzitní dopravě, realizována v objemu přibližně 39 830 milionů tkm. Zdá se však, že vykazování tranzitní dopravy v některých nových členských státech (například se jedná o Litvu) není dosud v souladu s definicemi, jež jsou specifické pro železniční statistiku, a některé výkony v oblasti tranzitní dopravy by měly být vykazovány spíše jako mezinárodní přeprava vzhledem k tomu, že na hranicích dochází k překládce zboží. Z tabulky 5, která uvádí seznam deseti zemí, jež byly v roce 2003 nejvýznamnější z hlediska tranzitní železniční dopravy, je možno vypozorovat, že Německo a Litva jsou dva členské státy, ve kterých byly největší objemy zboží přepravovány v tranzitní dopravě (konkrétně se jednalo o 8 465 milionů tkm v případě Německa a 6 957 milionů tkm v případě Litvy), což je možno vysvětlit především jejich zeměpisnou polohou. Na deset nejvýznamnějších členských států z hlediska tranzitní železniční dopravy připadalo 94,4 % celkové tranzitní dopravy v roce 2003. 7

Tabulka 5: Seznam deseti nejvýznamnějších tranzitních zemí v roce 2003 podle výkonů v milionech tkm Německo 8 465 Litva 6 957 Francie 5 686 Rakousko 3 722 Slovensko 3 554 Polsko 2 261 Slovinsko 2 101 Česká republika 1 907 Maďarsko 1 728 Lotyšsko 1 233 8

PODSTATNÉ INFORMACE METODICKÉ POZNÁMKY Dostupnost dat Číselné údaje uvedené v této publikaci byly získány z databází železniční dopravy, jež jsou k dispozici u Eurostatu. Jsou zde zahrnuty statistiky vnitrostátní, mezinárodní a tranzitní dopravy členských států, jež byly sestaveny podle směrnice Rady 80/1177/EHS v rozmezí let 1990 až 2002. Údaje za rok 2003 byly shromážděny podle nového nařízení č. 91/2003, které nahradilo zmíněnou směrnici. Některá data byla převzata ze Společného dotazníku Eurostatu/UNECE 1 /ECMT 2. Směrnice a nové nařízení pokrývají nákladní železniční dopravu hlavních železničních podniků v každém členském státě. Restrukturalizace železničních správ, která zahrnuje oddělení provozních společností od správců infrastruktury, a v určitých případech též liberalizace trhu železniční dopravy vedly k tomu, že některé členské státy (zejména se jedná o Velkou Británii od roku 1995 a Švédsko od roku 2000) již tato data Eurostatu neposkytují, neboť podnik uvedený v dané směrnici změnil svůj název. Níže uvedená tabulka představuje vývoj železniční dopravy nebo charakteristiky železniční dopravy v některých zemích, spolu s vysvětlením dostupnosti aktuálních dat. Země Charakteristiky nebo specifika UK Změna názvu železničního dopravce od roku 1995 SE Změna názvu železničního dopravce od roku 2000 LU-DK-IE Žádná regionální doprava IE-PT-UK Žádná tranzitní doprava ES-PT Data od roku 1986 (vstup do EU) FI-AT Data od roku 1995 (vstup do EU) Pro většinu porovnání prováděných vzhledem k rokům 1990 a 2003 je zde zahrnuto pouze 12 zemí EU, ale data pro Rakousko, Finsko a Švédsko se objevují v tabulkách od roku 1995. Data za Švédsko byla obdržena od správce železniční sítě (Banverket). V případě Německa byly změny přepravních objemů vypočteny pro období let 1991-2003, neboť data za rok 1990 nezahrnují bývalou NDR. Definice různých typů železniční přepravy Celková železniční přeprava Celková železniční přeprava (v tkm) (v grafu 1 a tabulce 1) byla vypočítána jako součet vnitrostátní, mezinárodní a tranzitní přepravy, kde mezinárodní přeprava představuje součet mezinárodní nakládky a vykládky ve vykazující zemi. Vnitrostátní železniční přeprava Jedná se o železniční přepravu, v jejímž rámci je zboží naloženo i vyloženo ve stejném vykazujícím členském státu bez ohledu na trasu realizovanou železničním vozidlem. Mezinárodní železniční přeprava Jedná se o železniční přepravu, při které je zboží buď naloženo nebo vyloženo (avšak nikoliv obojí) ve vykazujícím členském státu, přičemž se provádí rozlišení mezi nakládkou zboží a vykládkou zboží. Tranzitní železniční přeprava Jedná se o železniční přepravu, kdy zboží projíždí přes vykazující členský stát, aniž by došlo k jeho nakládce, vykládce nebo překládce. Je třeba poznamenat, že aplikace této definice není plně harmonizována ve všech vykazujících zemích. Tunokilometry realizované po železnici Jedná se o jednotku měření pro přepravní výkon nákladní dopravy, která vyjadřuje přepravu jedné tuny zboží po železnici na vzdálenost jednoho kilometru na vnitrostátním území vykazující země. 1 Evropská hospodářská komise Spojených národů 2 Evropská konference ministrů dopravy 9

Rozdělení podle skupin zboží Data shromážděná podle směrnice Rady 80/1177/EHS a nařízení č. 91/2003 jsou rozepsána na základě skupin zboží podle klasifikace NST/R (standardní nomenklatura zboží pro dopravní statistiku/revidovaná verze). Zboží je v co nejvyšší míře klasifikováno na základě jeho povahy, stupně zpracování, způsobů přepravy a přepravených množství. 1 Obiloviny 2 Brambory, jiné čerstvé nebo zmražené ovoce a zelenina 3 Živá zvířata, cukrová řepa 4 Dřevo a korek 5 Textilie, textilní zboží a umělá vlákna, jiné surové živočišné a rostlinné materiály 6 Potraviny a krmiva pro zvířata 7 Olejnatá semena a olejnaté plody a tuky 8 Pevná nerostná paliva 9 Surová ropa 10 Ropné produkty 11 Železná ruda, železný a ocelový šrot, vysokopecní výhoz 12 Rudy a šrot barevných kovů 13 Kovové výrobky 14 Cement, vápno a zpracované stavební materiály 15 Surové a zpracované nerostné suroviny 16 Přírodní a chemická hnojiva 17 Chemické výrobky na bázi uhlí, dehet 18 Jiné chemikálie než chemické výrobky na bázi uhlí a dehet 19 Papírová buničina a papírový odpad 20 Dopravní zařízení, stroje, motory, smontované či demontované a jejich součástí 21 Výrobky z kovu 22 Sklo, skleněné zboží, keramické výrobky 23 Kůže, textil, oděvy a další obdobné výrobky 24 Různé zboží V této publikaci platí tyto konvence: : není k dispozici; - nevztahuje se 0 ve skutečnosti nulová nebo velmi zanedbatelná přeprava :c důvěrná data :e odhadovaná data BE = Belgie, CZ = Česká republika, DK = Dánsko, DE = Německo, EE = Estonsko, EL = Řecko, ES = Španělsko, FR = Francie, IE = Irsko, IT = Itálie, CY = Kypr, LV = Lotyšsko, LT = Litva, LU = Lucembursko, HU = Maďarsko, MT = Malta, NL = Nizozemsko, AT = Rakousko, PL = Polsko, PT = Portugalsko, SL = Slovinsko, SK = Slovensko, FI = Finsko, SE = Švédsko, UK = Velká Británie, BG = Bulharsko, HR = Chorvatsko, RO = Rumunsko, TR = Turecko, CH = Švýcarsko, NO = Norsko Na přípravě této publikace se podílela paní Sandrine Engel. Název v originále: Trends in rail goods transport 1999-2003 Zdroj: Eurostat, Statistics in focus Transport, 3/2005 Překlad: Petr Zavadil Korektura: ODIS 10