SETKÁNÍ ZÁSTUPCŮ NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ K DOTAČNÍMU ŘÍZENÍ Z ROZPOČTU MĚSTA BRNA NA SOC. SLUŽBY PRO ROK 2013 Zápis setkání Termín konání: čtvrtek 7. 6. 2012 Časové rozvržení: 09:00 11:00 Místo konání: sál Slévárny Vaňkovka PROGRAM: 1. Prezence, přivítání, program, představení 2. Základní informace o dotačním řízení, jeho pravidla a zásady 3. Seznámení s projektovou žádostí vč. příloh, způsoby podání a informace k pololetnímu vyúčtování dotace na rok 2012 4. Informace o grantovém projektu Podpora komunitního plánování sociálních služeb v městě Brně 5. Informace o změnách v sociální oblasti 6. Informace o akčním plánu JMK na rok 2013 a o plánovaném síťování sociálních služeb 7. Diskuze (průběžná) ad 1. Prezence, přivítání, program, představení JUDr. Tesařová, vedoucí oddělení koncepce a plánování služeb Odboru sociální péče, přivítala přítomné a seznámila je s programem. Následně přivítala hosty, paní Mgr. Blešovou, koordinátorku komunitního plánování sociálních služeb Jihomoravského kraje, dále pana Ing. Přibyla, vedoucího oddělení nepojistných sociálních dávek Úřadu práce ČR a jeho dvě kolegyně, paní Hřebíčkovou a paní Kopečnou. Dále seznámila přítomné s organizačními záležitostmi a poté předala slovo vedoucímu Odboru soc. péče panu Ing. Foltýnovi. Vedoucí Odboru sociální péče Ing. Foltýn přivítal všechny přítomné a stručně nastínil důležité aktuální informace. Město Brno se v současnosti potýká s problémem z hlediska zkrácení rozpočtu, které přinesla změna rozpočtového určení daní. Konkrétně jde o ztrátu 230 milionů Kč, které budou pochopitelně v rozpočtu města citelně chybět. Na setkání v minulém roce pan primátor Onderka uvedl, že celková částka určená na sociální služby pro poskytovatele z řad NNO by se měla udržet na úrovni roku předcházejícího. Co se týče příspěvkových organizací města, těm byly kráceny dotace ve výši dvaceti procent. V rozpočtu města se samozřejmě projeví zmíněná změna RUD, ale dotace na soc. služby pro NNO by snad měly být zachovány ve stejné výši, jako v roce minulém (ovšem se stoprocentní jistotou to tvrdit nelze). Vedoucí OSP MMB dále poděkoval neziskovým organizacím za jejich perfektní práci a uvedl, že tyto organizace jsou integrovanou součástí sociálního systému v Brně. Následně seznámil přítomné se změnami, ke kterým došlo na Odboru sociální péče od 1. 1. 2012 se změnila výplata všech nepojistných sociálních dávek, změnila se struktura a zaměření jednotlivých oddělení odboru, výplata dávek přešla do gesce Úřadu práce a na Odboru sociální péče tak zůstává především terénní sociální práce a depistážní činnost. K tomuto pak dodal, že Magistrát města Brna bude s Úřadem práce úzce spolupracovat.
JUDr. Tesařová předala slovo R. Janíkovi, koordinátorovi komunitního plánování s tím, že se bude věnovat administrativním záležitostem ohledně dotačního řízení a pololetního vyúčtování. ad 2. Základní informace o dotačním řízení, jeho pravidla a zásady R. Janík připomněl, že dotační řízení se řídí dle zásad a pravidel, jenž jsou k dispozici na webových stránkách města Brna. V současnosti se však tyto dokumenty aktualizují, takže v blízké době dojde k jejich změně. Nepůjde však o žádné zásadní změny, spíše se jedná o sjednocení pravidel mezi různými odbory MMB, jenž poskytují dotace. V současnosti tedy platí zásady a pravidla stará, v případě schválení nových, budou poskytovatelé o této skutečnosti informováni (včetně konkrétního data změny). Do systému dotačního řízení může letos přijít ještě jedna změna tzv. registry, kde se budou shromažďovat údaje o poskytovatelích a službách (IČ, registrační číslo služby atd.) a bude tak možné na jednom místě vyhledat potřebné údaje (samozřejmě pouze veřejné). Ing. Foltýn uvedl, že co se týče tzv. registrů, ty by měly vstoupit v platnost 1. 7. 2012. Momentálně se řeší majetkové smlouvy. Uvedl, že zpočátku bude problém naplnit registr daty, takže je to spíš otázka budoucnosti. JUDr. Tesařová se k registrům vyjádřila s tím, že by potom bylo na úřednicích Odboru sociální péče, aby si údaje z registru sami dohledali (tzn. že už je nebudou požadovat od organizací). R. Janík k tomu ještě dodal, že je možné, že se tato změna bude týkat i druhého dotačního řízení na doplňující služby. ad 3. Seznámení s projektovou žádostí vč. příloh, způsoby podání a informace k pololetnímu vyúčtování dotace na rok 2012 Poté byly účastníkům předány stručné informace ohledně pololetního vyúčtování a podávání žádostí o dotace na soc. služby pro rok 2013 (projektová fiche byla představena na dataprojektoru). Co se týče pololetního vyúčtování, nedochází k žádné změně jako v minulém roce bude požadován vyplněný formulář Pololetní zpráva + účetní kniha za období 1. 1. 30. 6. 2012. Opět v listinné i elektronické podobě (elektronicky přes Portál soc. péče). Pololetní zprávy je nutné odevzdat nejpozději do 31. 7. 2012. U projektové fiche došlo ke dvěma menším změnám. Za prvé byla rozšířena pasáž ohledně kapacit a za druhé bylo z fiche vyňato čestné prohlášení. To souvisí se zmíněnými změnami zásad a pravidel, kdy se po jejich změně obsah čestného prohlášení zřejmě změní. Proto se bude čestné prohlášení přikládat zvlášť (v listinné formě vyplněné, podepsané a orazítkované, v elektronické formě pak prohlášení oskenované i s podpisem a razítkem). Žádosti o dotace se tedy budou opět odevzdávat v listinné i elektronické formě (elektronicky přes Portál soc. péče). Příjem žádostí proběhne v období od 15. 6. 31. 7. 2012. Veškeré podrobné instrukce k odevzdávání pololetního vyúčtování a žádostí o dotace budou poskytovatelům rozeslány s výzvou o jejich předložení. V případě dotazů jsou samozřejmě pracovníci OSP k dispozici (kontakty budou ve zmíněných instrukcích). Poté dal koordinátor KPSS příležitost k dotazům. Pana Kučeru z Armády spásy zajímalo, jak přesně je myšlena okamžitá kapacita, zda je myšlena jako jedna intervence = jeden sociální pracovník?
R. Janík upřesnil, že okamžitá kapacita představuje kolika uživatelům je poskytovatel schopen v jeden daný okamžik poskytnout službu. Např. v poradně kde pracují dva sociální pracovníci, lze v jeden okamžik poskytnout službu pouze dvěma uživatelům. Ovšem např. v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež může v jeden okamžik jeden sociální pracovník poskytovat službu např. 10 uživatelům (skupinové aktivity). Co se pak týče individuální práce s uživateli takového zařízení, zde už musí okamžitá kapacita korespondovat s počtem pracovníků (tak jak je to uvedeno na příkladu poradny). V projektové fichi je prostor pro doplnění ( poznámka ), kde je možné tyto informace doplnit, upřesnit nebo okomentovat. Pan Valer ze Slezské diakonie se zeptal na kapacity, které jsou v projektové fichi nově. Zajímalo ho, jak s nimi bude nakládáno při hodnocení projektu. R. Janík odpověděl, že uváděné kapacity budou sloužit především pro porovnání služeb. Bude to jedno z kritérií při hodnocení (tak jako doposud). Rozšíření informací ohledně kapacit ve fichi má také ulehčit práci, kdy je nutné složitě kapacity dohledávat v registru (ovšem v případě nejasností se informace budou s registrem porovnávat i tak). Nejde o žádnou radikální změnu v systému posuzování žádostí o dotace. Tak jak bylo již uvedeno na pracovních skupinách, MPSV v současnosti pracuje na mnoha změnách co se týče systému dotačního řízení jako takového. Nyní se stávající systém právně analyzuje a srovnává s právem EU. Rovněž se na MPSV pracuje na metodice a systému srovnávání nákladovosti služeb (karty soc. služeb, síťování služeb). Nemá tedy nyní smysl nastavovat nějaký nový systém na úrovni MMB, když ten stávající má být zásadně změněn během let 2013 2014 z úrovně ministerstva. J. Tesařová reagovala na téma s tím, že všechny údaje posuzujeme a porovnáváme srovnatelné (což není vždy úplně jednoduché). Co se týče uvedených kapacit jsou v projektové fichi upřesněny proto, aby byly k dispozici podrobnější a přesnější informace - právě pro srovnání jednotlivých služeb. R. Janík uvedl, že pokud se podaří dobře nastavit již zmíněné karty sociálních služeb (individuální projekt MPSV), mohlo by se dospět konečně k větší transparentnosti dotačního řízení (na obecní i krajské úrovni). Poskytovatelé tak budou mít přesné informace o tom, jak mají jednotlivé služby být poskytovány (přesněji v jakých cenách se mají jednotlivé náklady pohybovat, jakým způsobem vykazovat kapacity atd.). Otázkou je, jak kvalitně se tedy podaří karty zpracovat a jak dalece boudou odrážet realitu poskytování konkrétních služeb pro konkrétní cílové skupiny. Pokud se to podaří, bude to ku prospěchu věci. J. Tesařová dodala, že můžeme být v tomto směru optimističtí, ale také musíme zůstat realističtí. Například od standardů kvality sociálních služeb jsme také očekávali, že pomohou k transparentnímu rozhodování. Vedoucí Odboru sociální péče uvedl, že je naopak pesimistický, co se týče jakékoli normativní činnosti. Uvedl, že jako ekonom měl například představu, že dojde ke sjednocení pečovatelské služby a hodinových nákladů, ale tato idea se ukázala jako nerealizovatelná. Je dost těžké si představit, že dokážeme znormovat další činnosti. Problém je v tom, že činnost poskytovatelů soc. služeb je značně diverzifikovaná. Chtěli bychom samozřejmě jasná pravidla, kdy bychom dosadili výkonové a nákladové ukazatele, ale v mnohých případech je to nereálné a je těžké některé činnosti měřit. V současné době je stále vyšší tlak na kvantifikovatelnost obecně. Ing. Foltýn k tomu dodal, že by si představoval, aby šlo o syntézu ekonomického prvku a poslání, protože sociální služba je poslání. Pan Hájek z občanského sdružení Agapo prohlásil, že se považuje za skeptika a že už je smířen s tím, že služby sociální prevence jsou vymaněny z dotačního řízení díky Národním individuálním
projektům. Ostatní kraje začínají podmiňovat poskytnutí dotace 50% účastí magistrátu. Chtěl ovšem dále upozornit na jednu záležitost, která může způsobit problémy příští rok u občanských sdružení. Zajímá ho, jaká bude situace od 1. 1. 2014, kdy vejde v platnost nový zákoník a občanská sdružení již nebudou moci vykonávat sociální službu. Může se tudíž stát, že se smlouva v průběhu roku stane neplatnou. Zeptal se, zda nezpůsobí komplikace, když během roku sdružení změní svůj statut. Paní Tesařová odpověděla, že naše oddělení sleduje právní analýzy na MPSV, ale informace zatím nemá. Tyto změny jdou ruku v ruce s účinností občanského zákoníku. Vedoucí Odboru sociální péče oznámil, že veškeré rozhodování o dotacích by mělo mít v budoucnu formu rozhodnutí, pak by toto rozhodnutí mohlo být soudně napadnutelné a to si nedokáže představit. Vedoucí OSP tedy potvrdil, že jde o problém, se kterým se budeme muset nějakým způsobem v budoucnu vyrovnat. Pan Oplatek z Občanské poradny Brno se zeptal na to, jak se bude nakládat s výsledky kontrol, které začnou v létě a jak tyto kontroly budou probíhat. J. Tesařová odpověděla, že kontroly probíhaly každoročně, ovšem nebyla pro tuto činnost dostatečná personální kapacita. To se rozšířením Socio-infocentra změnilo a bude tak možné se na kontroly více a systematičtěji zaměřit. V současnosti se vytváří harmonogram kontrol, přednostně se budou kontrolovat především terénní služby, posléze ambulantní a pobytové. R. Janík dodal, že kontroly se budou zaměřovat především na vykazování kapacit, které samozřejmě musí korespondovat se smlouvami uzavřenými s uživateli služeb a také na vedenou dokumentaci (smlouva, individuální plán atd.). Nejedná se o suplování kontrol standardů kvality, nicméně dokumentace a vykazování kapacit s tím souvisí. Cílem kontrol bude získat přesná čísla o kapacitách a s těmi se bude dále pracovat (stále přetrvává problém, kdy jsou u některých služeb uváděny různé kapacity v různých zdrojích). Navíc především v případě terénních služeb (ale i ambulantních) se kapacity u jednotlivých organizací a služeb často dost liší. U pobytových služeb tento problém není tak velký (zde jsou kapacity v celku jasně dané). Výsledky těchto kontrol budou sloužit k posouzení, zda jsou poskytnuté dotace využívány tak jak mají a k účelu, ke kterému byly poskytnuty, ale také k posuzování žádostí o dotace a ke srovnávání nákladovosti služeb. ad 4. Informace o grantovém projektu Podpora komunitního plánování sociálních služeb v městě Brně Paní Tesařová uzavřela tuto část týkající se dotací a předala slovo paní PhDr. Zdence Hašové, vedoucí referátu komunitního plánování sociálních služeb, která přítomné seznámila s grantovým projektem Podpora komunitního plánování sociálních služeb v Brně. Hlavní cíle tohoto projektu jsou zefektivnění, rozvoj kvality a dostupnosti sociálních služeb v městě Brně prostřednictvím procesu komunitního plánování. Realizátorem projektu je Sociální nadační fond města Brna Domovy potřebných, který za odborné garance Odboru sociální péče Magistrátu města Brna plní pro svého zřizovatele a partnera projektu, Statutární město Brno, funkci organizátora a koordinátora všech aktivit projektu. Jedná se o dvouletý projekt, který schválilo MPSV a jehož realizace začala 1. března 2012 a skončí 28. února 2014. K realizaci hlavních cílů projektu směřují následující klíčové aktivity:
K.A. 1. Podpora a řízení procesů komunitního plánování sociálních služeb (KPSS) v Brně aktivita zahrnuje pravidelné setkávání Koordinační skupiny KPPS a setkávání 8 pracovních skupin. V rámci této aktivity bude rovněž realizována metodická supervize procesu plánování. Nově budou zřízeny 3 pracovní skupiny: 1) Zaměstnávání osob se zdravotním postižením, 2) Problematika bydlení s doprovodnou sociální službou a 3) Propojování sociálních a zdravotních služeb. Jde o tzv. úkolové pracovní skupiny, které jsou časově omezené každá se setká čtyřikrát a výstupem každé z nich bude zpracovaný materiál. Ten by měl definovat hlavní problémové oblasti a navrhnout možné způsoby řešení. K.A. 2. Realizace vzdělávacích seminářů (týká se vzdělávání koordinační skupiny procesu KPSS v Brně). K.A. 3. Podklady pro 3. komunitní plán 2013-2015 a akční plány pro roky 2013 a 2014 K.A. 4. Propojení plánování a financování sociálních služeb v Brně aktivita navazuje na realizaci IP JMK a IP MPSV (konkrétněji dále v zápise bod 4). Cílem této aktivity je aktualizovat pravidla a kritéria při poskytování dotací na sociální služby. K.A. 5. 3. komunitní plán sociálních služeb města Brna pro období 2013-2015 a akční plány pro jednotlivé roky aktivita zahrnuje tvorbu návrhu 3. KPSS, připomínkovací řízení, schválený 3. KPSS + akční plány. K.A. 6. Informační aktivity - v rámci informačních aktivit proběhne především konference, na které bude prezentován 3. komunitní plán pro období 2013-2015 a Akční plán na rok 2013 konkretizující hlavní záměry rozvoje sociálních služeb v Brně. Součástí grantového projektu bude rovněž realizována jedna analýzy a čtyři expertní studie: Analýza systému řízení sociálních služeb zabezpečovaných Statutárním městem Brnem Expertní studie Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Expertní studie Problematika bydlení s doprovodnou sociální službou Expertní studie Propojování sociálních a zdravotních služeb Expertní studie: Problematika lidí pečujících o blízkou osobu Tři expertní studie zpracují stejnou problematiku, kterou se budou zabývat výše zmíněné tři nové pracovní skupiny, které tak mohou z těchto studií čerpat potřebné informace pro svou činnost. J. Tesařová následně předala slovo zástupcům z Úřadu práce. ad 5. Informace o změnách v sociální oblasti Ing. Hubert Přibyl, vedoucí oddělení nepojistných sociálních dávek Úřadu práce ČR, na úvod přítomné stručně seznámil s prací ÚP. ÚP fungují od roku 1995. V roce 2004 úřad přejal od obcí státní sociální podporu a od roku 2012 další tři agendy dávku hmotné nouze, příspěvek na péči a dávky pro osoby se zdravotním postižením. V Brně byla sjednocena výplata dávky v hmotné nouzi na jedno místo. Úřad práce přebíral pouze 30% pracovníků, kteří tyto agendy vykonávali v předchozím období. Zároveň se tito pracovníci museli seznamovat s novými programy. Cílem MPSV byl jednodušší
systém, ale nebyl dostatečný časový prostor pro to, aby došlo k hladkému průběhu transformace. Dále upozornil, že od 1. 7. 2012 se ÚP stěhuje ze Šumavské zpět na Koliště 19. Pan Vaníček z Diecézní charity Brno se zeptal, jaké se tedy chystají změny do budoucna. Ing. Přibyl odpověděl, že hlavní změna se týkala především tří dávek, které přešly od ledna na Úřad práce, v důsledku čehož museli přijmout 10 tisíc žádostí. Další plánovanou změnou jsou tzv. skarty, které budou vydávány od 1. 7. 2012, jsou to tzv. karty sociálních systémů. Na mnohé poskytovatele se budou kvůli této novince jistě obracet klienti, takže je dobré, aby byly informováni. Následně předal pan Ing. Přibyl slovo své kolegyni paní Hřebíčkové, která novinku - skartu, představila. Tuto kartu dostanou všichni příjemci a žadatelé o sociální dávky. Informace k dnešnímu dni jsou takové, že přechod na skarty by měl začít v průběhu července 2012. Karty budou vydáván postupně, ne všem najednou (ÚP bude napřed žádat o karty Českou spořitelnu a poté postupně vyzívat dotčené občany k jejímu vyzvednutí). Přepokládá se, že ke konci roku 2012 už nebude možné vyplácet dávky na složenky. K tématu zazněla otázka, zda se již dávky nebudou vyplácet na účty. P. Hřebíčková odpověděla, že výplata dávek bude probíhat přes skartový účet, který bude mít každý klient. Všechny dávky půjdou klientovi na jeho účet u České spořitelny. Od 1. 1. 2013 se na skartový účet bude vyplácet i podpora v nezaměstnanosti. Dále zazněl dotaz, zda stačí, když má klient nyní účet u České spořitelny. P. Hřebíčková odpověděla, že ani v tomto případě ne, klient musí mít zřízen speciální skartový účet u České spořitelny. Dále paní Hřebíčková uvedla, že každému klientovi, který si požádá o dávku, bude požádáno o skartu a s skartou bude zároveň zřízen účet u České spořitelny. Klienti, kteří mají účet u běžné banky, uvedou jeho číslo do žádosti a na tento účet se jim bude převádět částka z České spořitelny. Převod nebude zpoplatněn. Pokud by si chtěl někdo nechat peníze na účtu skarty, může si odtud zřídit i trvalé příkazy, ale pouze jeden převod bude zdarma, ostatní budou zpoplatněny. V současné době má být platba za převod šest korun, týká se to i příspěvků na péči. U opatrovníků je specifická situace, paní Hřebíčková uvedla příklad ústavu, kdy ředitel ústavu je opatrovníkem dvaceti lidí. V tomto případě půjde výplata příspěvku na péči na účet ústavu, to zůstává stejné. Každý člověk bude mít svůj účet, ale karta bude vystavena na opatrovníka a bude se jednat o neaktivní kartu. Pan Hájek zobčanského sdružení Agapo upozornil, že opatrovníkem nemůže být poskytovatel sociální služby. Dále zazněl dotaz, jakým způsobem skartou budou pracovat imobilní klienti, např. klienti terénních služeb, kteří žijí v domácím prostředí. P. Hřebíčková odpověděla, že v takovém případě je třeba ustanovit opatrovníka. Další dotaz zněl, kdo bude určovat opatrovníka. Odpověď od paní Hřebíčkové zněla, že opatrovník bude muset být stanoven už v době žádosti o kartu, pokud se klient nemůže dostavit na ÚP. Paní L. Janků zodboru sociální péče zajímalo, zda bude skarta bude nahrazovat průkazy mimořádných výhod. Karty budou identifikační a platební a paní Janků dále zajímalo, jestli ÚP bude vyzývat klienty, aby si karty vyměnili.
P. Hřebíčková reagovala, že ÚP bude klienty vyzývat. Není třeba, aby klienti na ÚP chodili. Co se týče padělání a zneužití skaret, paní Hřebíčková uvedla, že platební karta je platební instrument, který by neměl být přenosný. Člověk by neměl PIN přenášet na někoho jiného. Paní Bubeníčkovou z TyfloCentra zajímalo, zda klientovi přijde dávka složenkou, pokud nedostane informaci od ÚP o tom, že jeho skarta se připravuje. Paní Hřebíčková uvedla, že situace se bude mít přesně tak. Další dotaz zazněl od občanského sdružení Domov pro mne, a to, jak to bude vypadat skartou u mentálně postižených osob. P. Hřebíčková odpověděla, že ke každému účtu bude jen jedna karta s platební funkcí. Osoby mentálně postižené budou mít kartu bez platební funkce a pouze opatrovník bude mít kartu platební. Vzhledem k aktuálnosti tématu a vzhledem k tomu, že situace, co se týče skaret se mění každým dnem, paní Tesařová uvedla, že během června bude domluveno setkání se zástupci ÚP, kteří budou o změnách informovat. Na závěr pan Přibyl požádal zástupce neziskových organizací o spolupráci, vzhledem k tomu, že ÚP má časový skluz v provádění sociálních šetření. Uvedl, že pokud některá organizace splňuje kritéria zákona č.108/2006 Sb. o sociálních službách, může ÚP kontaktovat a může pro ÚP vykonávat sociální šetření. Organizace, které mají o spolupráci zájem, mohou napsat na mail: hubert.pribyl@bm.mpsv.cz. J. Tesařová poděkovala zástupcům ÚP a předala slovo paní Mgr. Blešové, krajské koordinátorce komunitního plánování sociálních služeb. ad 6. Informace o akčním plánu JMK na rok 2013 a o plánovaném síťování sociálních služeb Mgr. Blešová nejprve seznámila přítomné s probíhajícími inspekcemi kvality sociálních služeb a upozornila, že na stránkách JMK byl vyvěšen seznam organizací, které poskytují terénní a ambulantní služby a ve kterých bude kontrola probíhat. Následně koordinátorka informovala o aktivitách JMK, které souvisí se síťováním sociálních služeb. Důležitým bodem je analýza sítě sociálních služeb a plánování finančních prostředků na území JMK. Je potřeba stanovit pravidla a zvýšit transparentnost, aby rozvojové záměry byly v souladu s potřebností služeb. V současnosti probíhá k tomuto analýza (od května 2012 do září 2013). V Jihomoravském kraji se v současné době dělají přípravné kroky na podporu aktivity, dodavatelem je firma Augur consulting. Koordinátorka požádala organizace o spolupráci, protože jako poskytovatelé mohou dodat cenné informace. V rámci analýzy bude probíhat analýza sociálních služeb na území JMK, jak poskytovatelů, tak zadavatelů a existujících komunitních plánů (kvantitativní a kvalitativní šetření). JMK bude zajímat způsob financování služeb z hlediska poskytovatelů. Co se týče zadavatelů, JMK se bude zajímat o způsob financování sociálních služeb u dvojkových a trojkových obcí, budou probíhat osobní setkání s tazateli ohledně komunitních plánů, a dále panelové diskuze a workshopy. Následně dojde k vytvoření metodiky síťování sociálních služeb, která by měla být provázána s MPSV. JMK by rád zapojil i zástupce ministerstva, aby došlo k propojení regionálních výstupů s národními výstupy. Metodika by měla nastavit proces zařazení poskytovatelů do sítě sociálních služeb. Odborným
garantem bude expertní skupina. Organizace měly 8. června obdržet dopis od radního JMK pro sociální oblast pana PhDr. Altmana, s konkrétními informacemi o této aktivitě a následně by měla organizace kontaktovat firma Augur, která se s organizací domluví na sběru dat. Do doby než budou vytvořena kritéria, musí být ošetřena oblast plánování rozvoje služeb. Tato oblast prošla výraznými změnami. V návaznosti na současnou situaci vydává JMK v rámci střednědobého plánu přílohu: tzv. akční plán, který obsahuje rozvojové záměry. Stávající služby jsou financovány historicky daným způsobem. JMK nemá v úmyslu omezit vznik sociálních služeb, je to pouze ochranné opatření pro stávající sociální služby, aby ty nové nedestabilizovaly stávající systém. Prioritní je udržení stávajícího systému sociálních služeb. JMK omezí vstup pro nové sociální služby, a co se týče těch stávajících, je záměrem upřednostnit terénní a ambulantní služby. Tento princip byl již použit pro rok 2012. Co se týče strategie pro nové sociální služby, bude nutná deklarace potřebnosti z trojkové obce obce s rozšířenou působností, tzn. uvedení v komunitním plánu sociálních služeb a garance finanční spoluúčasti na provozních nákladech podle typu sociální služby ve výši 10-20%. U nových služeb se také bude zohledňovat hledisko potřebnosti. Na závěr Mgr. Blešová uvedla, že se od roku 2013 pravděpodobně změní způsob financování sociálních služeb a to ve smyslu veřejné soutěže, ale bohužel k tématu zatím není k dispozici víc informací než je možné najít na webových stránkách MPSV. Následně byl dán prostor pro dotazy. Pana Kučera z Armády spásy vystoupil s konkrétním dotazem k akčnímu plánu: jejich organizace má v úmyslu rozšířit o 10% kapacitu ženské části noclehárny, ale rádi by toto rozšíření provedli už v roce 2012. Pana Kučeru zajímalo, zda by tato aktivita měla být zpracována jako rozvojovým záměr do Akčního plánu JMK pro rok 2013, a jakým způsobem o této aktivitě mají informovat. M. Blešová uvedla, že v tomto případě, by tato aktivita měla být do akčního plánu zařazena. Pokud služba žádá o finanční prostředky (a tyto prostředky budou v roce 2013 rozvojem služby navýšeny), JMK chce mít potvrzeno, že je to v souladu s danou lokalitou. Pokud se tato aktivita promítne do zvýšení nároku na dotace, musí být podložena potřebností. Pan Valer ze Slezské diakonie uvedl, že co se týče komunitního plánování, tak některé obce plánují a některé ne. Zmínil problém, kdy v některých obcích považovali sociální službu poskytovanou Slezskou diakonií jako novou službu, bez ohledu na to, že služba je v obci poskytována např. už pět let. Není to nová služba, ale pouze žádali o dotaci obci poprvé. Mají obavu z toho, že obec službu nepodpoří a že bude chtít službu zařadit do akčního plánu. Koordinátorka M. Blešová odpověděla, že objevená služba není novou službou. Ze zaslaných podkladů od Slezské diakonie zjistila, že služba je poskytována od roku 2009. Pokud v obci služba působí už delší dobu, nemusí být zařazena do akčního plánu. Tato situace je dočasná, dokud nebude vytvořena síť sociálních služeb. Na závěr celého setkání vedoucí oddělení koncepce a plánování služeb paní Tesařová uzavřela diskuzi a poděkovala Mgr. Blešové za důležité informace z JMK. Rovněž poděkovala všem hostům a přítomným zástupcům NNO za účast a ze jejich práci. Zapsali dne 18. 6. 2012 P. Přibylová, R. Janík