Josef Remeš, Ivana Utíkalová, Petr Kacálek, Lubor Kalousek, Tomáš Petříček a kolektiv STAVEBNÍ PŘÍRUČKA To nejdůležitější z norem, vyhlášek a zákonů 2., aktualizované vydání Typologie prostor bytu Bezbariérové stavby Parkovací stání Vzájemné odstupy staveb Stropní konstrukce Schodiště a šikmé rampy Střechy Komíny Ochranná pásma Podlahy Tíhy a hmotnosti materiálů Beton a betonářská ocel Počty zařizovacích předmětů Stavební fyzika Energetické hodnocení budov Minimální světlé výšky stavitel
Josef Remeš, Ivana Utíkalová, Petr Kacálek, Lubor Kalousek, Tomáš Petříček a kolektiv stavitel STAVEBNÍ PŘÍRUČKA To nejdůležitější z norem, vyhlášek a zákonů 2., aktualizované vydání Typologie prostor bytu Bezbariérové stavby Parkovací stání Vzájemné odstupy staveb Stropní konstrukce Schodiště a šikmé rampy Střechy Komíny Ochranná pásma Podlahy Tíhy a hmotnosti materiálů Beton a betonářská ocel Počty zařizovacích předmětů Stavební fyzika Energetické hodnocení budov Minimální světlé výšky Grada Publishing
Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Ing. Josef Remeš, Ing. arch. Ivana Utíkalová, Ing. et Ing. Petr Kacálek, Ph.D., Ing. Lubor Kalousek, Ph.D., Ing. Tomáš Petříček, Ing. Tomáš Apeltauer, Ph.D., Ing. Jan Plachý, Ph.D., Ing. Radim Smolka, Ph.D., Ing. Lukáš Žižka Stavební příručka to nejdůležitější z norem, vyhlášek a zákonů 2., aktualizované vydání TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 obchod@grada.cz, www.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 5535. publikaci Odpovědná redaktorka Věra Slavíková Sazba Jan Šístek Ilustrace z archivu autorů, není-li uvedeno jinak Počet stran 248 Druhé vydání, Praha 2014 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Grada Publishing, a.s., 2014 Cover Design Grada Publishing, a. s., 2014 Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. ISBN 978-80-247-5142-9 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-8741-1 (pro formát PDF)
Obsah Úvod........................................................... 9 Doporučení pro práci s příručkou.................................. 11 1. Architektura a stavitelství..................................... 13 1.1 Typologie jednotlivých prostor bytu (bytové jednotky)............ 14 1.1.1 Provozní vazby................................... 14 1.1.2 Orientace místností ke světovým stranám.............. 15 1.1.3 Závětří.......................................... 15 1.1.4 Zádveří......................................... 16 1.1.5 Hala............................................ 16 1.1.6 Kuchyně........................................ 16 1.1.7 Spíž, spížní skříň.................................. 17 1.1.8 Jídelna.......................................... 17 1.1.9 Obývací pokoj.................................... 18 1.1.10 Ložnice......................................... 19 1.1.11 Dětské pokoje.................................... 19 1.1.12 Pracovna........................................ 20 1.1.13 Koupelny........................................ 20 1.1.14 Toaleta (WC)..................................... 21 1.2 Typologie a užívání staveb osobami se sníženou schopností pohybu a orientace............................................. 23 1.2.1 Užívané piktogramy a typy omezení................... 23 1.2.2 Základní ustanovení vyhlášky č. 398/2009 Sb............ 24 1.2.3 Schodiště a vyrovnávací stupně...................... 25 1.2.4 Komunikace pro chodce............................ 26 1.2.5 Bezbariérové rampy............................... 26 1.2.6 Dveře........................................... 27 1.2.7 Okna........................................... 27 1.2.8 Hygienická zařízení................................ 27 1.2.9 Zařizovací předměty bezbariérové koupelny............. 27 1.2.10 Kuchyně bezbariérového bytu........................ 29 1.3 Základní rozměry vozidel a odstupy od pevných překážek........ 30 1.4 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel................. 31 1.4.1 Parkovací stání pro osobní a lehká užitková vozidla (dodávky)........................................ 31 1.4.2 Parkovací stání pro vozidla přepravující osobu těžce pohybově postiženou a vyhrazené parkovací stání pro vozidla osob doprovázející dítě v kočárku............... 33 1.4.3 Parkovací stání pro nákladní vozidla a autobusy......... 34 1.5 Parkování jízdních kol.................................... 35 1.5.1 Parkovací stání pro jízdní kola....................... 35 5
1.5.2 Odstavná zařízení pro jízdní kola..................... 36 1.5.3 Pravidla pro posuzování parkovacích potřeb kol.......... 38 2. Stavitelství................................................. 41 2.1 Plánování stavby........................................ 42 2.1.1 Projektová dokumentace............................ 42 2.1.2 Plochy ve stavebnictví.............................. 43 2.2 Stavební pozemek, zakládání.............................. 48 2.2.1 Vzájemné odstupy staveb........................... 48 2.2.2 Ochranná a bezpečnostní pásma..................... 54 2.2.3 Zemní práce Stabilita stěn a výkopů................. 66 2.2.4 Zemní práce Svahování a pažení................... 68 2.3 Spodní stavba.......................................... 69 2.3.1 Hydrofyzikální namáhání podzemní části budovy......... 69 2.3.2 Návrh skladeb hydroizolačních souvrství podzemní části stavby...................................... 70 2.3.3 Izolace stavby proti radonu.......................... 72 2.4 Stropní konstrukce....................................... 74 2.4.1 Orientační rozměry průřezů železobetonových prvků pozemních staveb................................. 74 2.4.2 Orientační rozměry průřezů dřevěných stropních konstrukcí....................................... 77 2.5 Schodiště a šikmé rampy.................................. 79 2.5.1 Třídění schodiště podle sklonu ramen................. 79 2.5.2 Průchozí šířka ramene schodišť a ramp................ 80 2.5.3 Podchodná a průchodná výška....................... 81 2.5.4 Zásady u podest.................................. 82 2.5.5 Návrh rozměrů schodišťových stupňů.................. 85 2.5.6 Sklony vnějších schodišť a ramp...................... 87 2.5.7 Zábradlí......................................... 88 2.6 Střechy................................................ 91 2.6.1 Rozdělení střech.................................. 91 2.6.2 Základní tvary střech............................... 92 2.6.3 Spádová vrstva plochých střech...................... 93 2.6.4 Odvodnění plochých střech.......................... 95 2.6.5 Odvodnění střech vtoky............................. 97 2.6.6 Provozní střechy.................................. 97 2.6.7 Dvouplášťové ploché střechy....................... 100 2.6.8 Sklony střech pro skládané krytiny................... 101 2.6.9 Doplňková vodotěsnící vrstva (DVV) šikmých střech..... 102 2.6.10 Odvětrání šikmých střech.......................... 105 2.6.11 Empirické vztahy pro návrh dřevěného krovu........... 106 2.6.12 Dřevěné příhradové konstrukce orientační rozměry.... 107 2.7 Klempířské konstrukce................................... 110 2.7.1 Klempířské prvky pro odvodnění..................... 110 2.7.2 Ovlivňování kovů v kontaktu........................ 112 6
2.7.3 Ovlivňování materiálů v kontaktu.................... 113 2.8 Komíny............................................... 114 2.8.1 Rozměry a odklonění komínového průduchu........... 114 2.8.2 Komíny nad střechou............................. 115 2.8.3 Navrhování a provádění kouřovodů Rozměry......... 118 2.8.4 Navrhování a provádění kouřovodů Umisťování....... 119 2.8.5 Lhůty kontrol a čištění spalinové cesty a spotřebiče paliv.. 121 2.9 Podlahy.............................................. 123 2.9.1 Členění podlah.................................. 123 2.9.2 Podlahové krytiny................................ 124 2.9.3 Návrh podlahy................................... 127 2.9.4 Místní rovinnost povrchu........................... 128 2.9.5 Požadavky na skluznost podlah..................... 130 2.9.6 Keramické obkladové prvky Doporučené hodnoty použití a charakteristika skluznosti povrchů............ 131 2.9.7 Předpis BGR 181: Požadavky na podlahy v pracovních prostorech s nebezpečím uklouznutí.................. 133 2.10 Výplně otvorů.......................................... 138 2.10.1 Seznam požadavků na okna........................ 138 2.10.2 Parametry otvorových výplní jako celku............... 139 2.10.3 Vlastnosti zasklení................................ 139 3. Stavební materiály.......................................... 141 3.1 Tíhy a hmotnosti....................................... 142 3.1.1 Objemové tíhy a hmotnost vybraných materiálů......... 142 3.1.2 Plošné tíhy a hmotnost vybraných prvků............... 145 3.2 Beton................................................ 146 3.2.1 Pevnostní třídy betonu............................ 146 3.2.2 Průvodce betonářskou normou...................... 148 3.2.3 Betonářská ocel Značení a charakteristiky............ 150 3.3 Dřevo............................................... 152 3.3.1 Rozdělení řeziva dle ČSN 73 2824-1................. 152 3.3.2 Rozdělení neopracovaného řeziva dle ČSN 49 1010..... 152 3.3.3 Deskové řezivo.................................. 154 3.3.4 Hraněné a polohraněné řezivo...................... 155 3.3.5 Lišty a latě...................................... 156 3.3.6 Délky jehličnatého řeziva........................... 157 3.3.7 Vodovzdorné překližky............................ 157 3.3.8 Dřevotřískové desky.............................. 158 3.3.9 Dřevovláknité desky tvrdé.......................... 158 3.4 Izolace............................................... 159 3.4.1 Hydroizolační vrstva plochých střech................. 159 3.4.2 Tepelná izolace Polystyren........................ 161 3.5 Zeminy............................................... 164 3.5.1 Charakteristiky zemin............................. 164 3.5.2 Značení zemin................................... 166 7
4. Technická zařízení budov.................................... 167 4.1 Návrh zařizovacích předmětů............................. 168 4.2 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.............. 180 5. Stavební fyzika............................................. 187 5.1 Akustika.............................................. 188 5.1.1 Zvuková izolace.................................. 188 5.1.2 Posuzování zvukové neprůzvučnosti mezi místnostmi.... 190 5.2 Tepelná technika....................................... 194 5.2.1 Součinitel prostupu tepla........................... 194 5.2.2 Požadavky na součinitel prostupu tepla............... 196 5.2.3 Pokles dotykové teploty podlahy..................... 197 5.2.4 Faktor difuzního odporu a ekvivalentní difuzní tloušťka... 199 5.3 Energetické hodnocení budov............................. 200 5.3.1 Pojmy a definice................................. 200 5.3.2 Terminologie.................................... 202 5.3.3 Snižování energetické náročnosti budov............... 204 5.3.4 Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB)......... 206 6. Stavebně technické požadavky............................... 209 6.1 Obytné budovy......................................... 210 6.2 Školy, předškolní, školská a tělovýchovná zařízení............. 216 6.3 Zdravotnická zařízení.................................... 217 6.4 Studny............................................... 218 6.5 Minimální světlé výšky................................... 219 6.6 Minimální výška parapetu................................ 227 6.7 Otvory v konstrukcích................................... 228 6.8 Požadované sklony pro odvodnění......................... 229 6.9 Ukončení hydroizolace na svislé konstrukci.................. 231 6.10 Požární bezpečnost staveb Hasicí přístroje................. 233 6.11 Požární bezpečnost staveb Hydranty...................... 235 7. Sklony, míry, zkratky ve stavebnictví........................... 237 7.1 Sklony............................................... 238 7.2 Staré plošné míry....................................... 240 7.3 Zkratky ve stavebnictví.................................. 241 Seznam použitých norem a předpisů.............................. 245 Seznam použitých nařízení, vyhlášek a zákonů...................... 246 Seznam použité literatury........................................ 247 Seznam internetových zdrojů a firemních podkladů.................. 248 8
Úvod Požadavky kladené na osoby působící v oblasti projektování staveb a stavebnictví obecně mají vzrůstající tendenci a je dosti obtížné sledovat technické trendy v materiálech, způsobu zpracování a výstavbě samotné. Do tohoto koloběhu vstupují legislativní a technické požadavky, které coby stavební projektanti musíme hledat v různých vyhláškách, normách a rozličných publikacích. Publikace, kterou právě držíte v rukou, by měla být pomocníkem, který obsahuje základní stručný souhrn často potřebných informací a technických požadavků z oboru výstavby budov. Není cílem a není ani zdaleka možné obsáhnout celé stavebnictví, příp. požadavky všech oborů. Přesto věříme a doufáme, že si tato kniha najde své místo v knihovničce stavebních projektantů, architektů, studentů nebo učitelů stavebních oborů a odborné veřejnosti. Při zpracování témat jsme vycházeli ze zkušeností nasbíraných za čas své vlastní projekční praxe i připomínek kolegů zkušenějších. Snažili jsme se témata zpracovávat tak, aby byla ucelená a podala komplexní informace o dané problematice. Upozorňujeme, že tato publikace nenahrazuje plné znění zdrojů, ze kterých bylo čerpáno. Pro pochopení širších souvislostí vřele doporučujeme nastudovat danou problematiku nebo se poradit s odborníkem. Pro jednodušší dohledání je na konci každého tématu uveden seznam zdrojů, ze kterých bylo čerpáno, a to včetně datace jejich vydání. Nutno poznamenat, že některá témata nebo empirické vzorce, které známe z učebnic nebo starší literatury, jsou již nahrazeny novými postupy, metodikami a hodnotami, nebo byly z platných norem bez náhrady vypuštěny. I přes tuto skutečnost jsme se rozhodli je do publikace zařadit, neboť pro hrubý odhad a návrh byly díky své jednoduchosti dostačující. Druhým důvodem je skutečnost, že ne vždy je vhodné zapomínat způsoby a metody, které se používaly v dobách dřívějších. Přejeme si, aby vám tato publikace byla vítaným a užitečným společníkem v mnohdy nelehké, ale přesto krásné stavební praxi. 9
Poděkování Rádi bychom poděkovali všem firmám a institucím za poskytnuté informace a podklady, které jsme v knize použili. Dále děkujeme kolegům a osobám, kteří přiložili ruku k dílu formou připomínek nebo jinou činností: Ing. arch. Daniela Filipiová, Ing. Lukáš Hejný, Ing. Petr Hlavsa, Ing. Peter Jirát, Ing. František Popp, doc. Ing. Bohumil Straka, CSc., Michal Števula (Svaz výrobců betonu ČR), Ing. Roman Šubrt. Velký dík patří i vám čtenářům za vaši dosavadní důvěru, připomínky a náměty, které nám zasíláte. Na závěr by část autorského kolektivu ráda věnovala zvláštní poděkování docentu Antonínu Fajkošovi, díky jehož entuziasmu, radosti z oboru a ochotě předávat zkušenosti jsme našli v životě zalíbení ve střechách a hydroizolacích. kolektiv autorů Kolektiv autorů Ing. Josef Remeš Ing. arch. Ivana Utíkalová Ing. et Ing. Petr Kacálek, Ph.D. Ing. Lubor Kalousek, Ph.D. Ing. Tomáš Petříček Ing. Tomáš Apeltauer, Ph.D. Ing. Jan Plachý, Ph.D. Ing. Radim Smolka, Ph.D. Ing. Lukáš Žižka 10
Doporučení pro práci s příručkou Témata jsou rozdělena do několika charakteristických skupin, ve kterých lze vyhledávat. Poznámky a dodatky obsahují důležité informace, které se váží k tématu, a doporučujeme jim věnovat náležitou pozornost. V případě nutnosti je vhodné ověřit aktuálnost zdroje. Publikace nenahrazuje znění vyhlášky, zákona nebo normy a pro pochopení širších souvislostí je vhodné čerpat přímo ze zdroje. Připomínky, chyby a náměty Kolektiv autorů bude rád za zpětnou vazbu ve formě připomínek, námětů, kritiky, kladných ohlasů nebo nahlášení vyskytnuvších se chyb. Neváhejte nás tedy prosím oslovit na kontaktním e-mailu: stavebni.prirucka@gmail.com Novinky a aktualizace Nebráníme se novotám a pro ty z vás, kteří rádi brouzdají světem sociálních sítí, jsme připravili stránku na síti facebook a ISSUU: www.facebook.com/stavebniprirucka, issuu.com/stavebniprirucka. Aktuálnost informací Informace a data v příručce zveřejněná byla ověřena k datu odevzdání publikace (1. 3. 2014). Vzhledem k tomu, že mnohé normy a vyhlášky mohly být novelizovány se zvyšujícím se časovým odstupem od vydání publikace, doporučujeme si v případě nutnosti ověřit platnost dat a informací podle odkazovaných zdrojů nebo na stránkách nakladatelství Grada: www.grada.cz. Upozornění Autoři neručí za doslovnou správnost informací a pro úplné pochopení problematiky a komplexnosti problému doporučují nastudovat odkazované zdroje. 11
1. Architektura a stavitelství 1.1 Typologie jednotlivých prostor bytu (bytové jednotky) 1.2 Typologie a užívání staveb osobami se sníženou schopností pohybu a orientace 1.3 Základní rozměry vozidel a odstupy od pevných překážek 1.4 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel 1.5 Parkování jízdních kol
Architektura a stavitelství 1.1 Typologie jednotlivých prostor bytu (bytové jednotky) 1.1.1 Provozní vazby 1 14
1.1.2 Orientace místností ke světovým stranám SCHODIŠTĚ, CHODBA, SKLADOVACÍ PROSTORY SZ SEVER Málo slunce, studený vítr v zimě, rovnoměrné, rozptýlené denní světlo CHLADNÉ MÍSTNOSTI, KOMORA, TECHNICKÁ MÍSTNOST, GARÁŽ, SKLAD, DÍLNA SV ZÁCHOD, VSTUP, ŠATNA, KUCHYNĚ Architektura a stavitelství ZÁPAD Návětrná strana, odpoledne hluboké proslunění a prohřátí, oslunění v létě Výsadba rostlin OBYTNÁ ZAHRADA Orientace ke světovým stranám VÝCHOD Hluboké prosluněné ráno, v létě příjemné prohřátí, v zimě nejsilnější ochazení ŠATNA, KOUPELNA, KANCELÁŘ, DENNÍ MÍSTNOST, LOŽNICE ŘEMESLNÍKA 1 HALA, KNIHOVNA, HERNA, SPOLEČENSKÉ A HUDEBNÍ MÍSTNOSTI JZ JIH Nejhodnotnější strana domu V létě hluboké prohřátí, v zimě hluboké proslunění Vhodné chránit před sluncem stinící technikou, vzrostlou zelení... JÍDELNA, OBÝVACÍ POKOJ, DĚTSTKÝ POKOJ, TERASA, VERANDA, LODŽIE, ZIMNÍ ZAHRADA JV LOŽNICE DUŠEVNĚ PRACUJÍCÍHO, POKOJ PRO HOSTY, MÍSTO PRO NEMOCNÉ, SNÍDANĚ 1.1.3 Závětří Definice: Prostor před vstupem do budovy, chráněný ze stran a shora, jednou stranou však otevřený do volného prostranství. Prvek, který chrání vstup ze strany převládajících větrů, skýtá ochranu před deštěm, v létě poskytuje kýžený stín a současně slouží k očištění obuvi. Řešení: Závětří dnes bývá nahrazováno spíš markýzou či lehkým přístřeškem nad hlavním vchodem (mnohdy jej zastupuje na krakorcích vynesený či sloupky podepřený balkon), nebo má podobu částečného zapuštění vchodu do hmoty domu nebo naopak malé předsunuté vstupní verandy, případně ozeleněné pergoly. Minimální hloubka závětří 600 mm. Pamatuj: U přístřešku okapový žlab, osvětlení vchodu, vstupní plocha z protiskluzného materiálu, rohožka, případně venkovní koberec, materiálově i stylově odpovídat koncepci vstupního průčelí a podobě vchodových dveří. 15
1.1.4 Zádveří Architektura a stavitelství 1 Definice: Komunikační prostor, který má funkci hygienického, tepelného a zvukově izolačního filtru. Řešení: Má být reprezentativní, musí umožňovat současný pohyb více lidí, umožňovat přepravu předmětů o rozměrech 1950 800 1950 mm. Zajistit dostatek prostoru pro odložení svrchního oděvu, případně přezutí. Minimální šíře 1100 mm, minimální délka 1200 mm, vstupní dveře se musí otvírat do zádveří. Pamatuj: Úložné prostory, nejlépe vestavěné skříně (pokud není samostatná šatna), věšáky připevněné na stěně, možnost posadit se při zouvání a obouvání a zkontrolovat svůj zevnějšek v zrcadle (doporučuje se samostatné osvětlení), nejvhodnější podlahovou krytinou je dlažba, případně s kobercovou čisticí zónou, osvětlení prostoru zajistit prosklením dveřního křídla, případně bočními světlíky či nadsvětlíky vstupních dveří. 1.1.5 Hala Definice: Hlavní komunikační prostor bytu (bytové jednotky) spojující provozně jednotlivé prostory, případně propojující jednotlivá podlaží. Může ji nahradit chodba. Řešení: Pokud to rozměry chodby umožňují, může se jednat o halu. V hale lze provádět hobby nebo domácí práce. Pokud je hala přímo větratelná a osvětlená, jedná se o obytnou halu. Umísťuje se zde hlavní bytové schodiště vícepodlažních bytových jednotek. Pamatuj: Solitérní sedací nábytek, designové prvky, obrazy. 1.1.6 Kuchyně Definice: Prostor spojující několik funkcí vaření, pečení a příprava jídel včetně doprovodných funkcí uskladňování potravin, mytí a uskladňování nádobí a nářadí a kuchyňských spotřebičů. Řešení: Minimální plocha pracovní kuchyně je 5 m 2 u bytových jednotek s 1 do 3 obytných místností. Pokud jsou v bytové jednotce 4 obytné místnosti, je minimální velikost kuchyně 6 m 2 a 8 m 2, pokud jsou v bytové jednotce více než 4 obytné místnosti. Kuchyně se stolováním musí mít minimální plochu 6 m 2 při 1 a 2 obytných místnostech, 10 m 2 u bytů s 3 obytnými místnostmi, 12 m 2 se 4 obytnými místnostmi a minimálně 15 m 2 v bytové jednotce s více než 4 obytnými místnostmi. V otevřené dispozici s obývacím pokojem pak minimálně 16 m 2 u bytové jednotky s jednou obytnou místností a při větším počtu obytných místností 18 m 2. 16
Prostorové a výškové uspořádání kuchyňské linky Architektura a stavitelství Pamatuj: Okno by mělo osvětlovat kuch. pracovní plochu z levé strany nebo zpříma, v případě užití plynového vařiče je minimální objem místnosti 5 m 3 na jeden vařič, velikost úložných prostorů pro potraviny dimenzovat podle frekvence nákupů uživatele, výšku pracovní plochy, rozmístění kuchyňských spotřebičů a zařizovacích předmětů řešit dle konkrétního uživatele (pravák nebo levák), typové skříňky kuchyňských linek jsou řešeny nejčastěji v modulu 300, 450, 600 a 900 mm, hloubka pracovní desky 600 mm. 1 1.1.7 Spíž, spížní skříň Definice: Prostor pro uskladnění potravin. Řešení: Prostor musí být větratelný a oddělen od zdrojů tepla (komín, apod.). V případě užití této místnosti v nízkoenergetických domech je třeba zvážit technické provedení v návaznosti na přilehlé místnosti v souvislosti se vznikem tepelných mostů a úniků tepla Prostorové uspořádání spíže Pamatuj: Umístění polic a regálů šíře min. 450 mm, prostor musí být větrán, nevytápěn. 1.1.8 Jídelna Definice: Prostor pro stolování jako samostatná místnost, prostor propojující kuchyni a obývací pokoj nebo součást kuchyně či obývacího pokoje jako jídelní kout. Řešení: Jídelnu nebo jídelní kout se snažíme umístit v interiéru mimo komunikační tahy. Nesmíme také zapomenout na prostorové nároky osob při usedání a vstávání: 17
Architektura a stavitelství 1 * Požadavky na jídelní stůl a prostor kolem něho: (ČSN 910820 1992) Plocha pro pohodlné stolování jedné osoby 60 cm šířka, 30 cm hloubka Šířka stolu min. 75 80 cm Obdélníkový stůl pro 4 osoby min. 120 80 cm Kulatý stůl pro 4 osoby průměr min. 110 cm Výška stolu min. 72 74 cm Nejnižší výška lubu 62 cm Výška židle ke stolu: 42 45 cm Mezi židlí a lubem min. 17 cm Výška mezi plátem a židlí 24 32 cm Vzdálenost stolních nohou při sezení 2 osob: 98 cm Vzdálenost stolních nohou při sezení 1 osoby: 65 cm Průchod mezi stolem a zdí 95 cm Místo pro odsunutí židle 70 cm Plošné nároky stolování Typy jídelních stolů 1.1.9 Obývací pokoj Definice: Obvykle největší a nejfrekventovanější prostor v bytové jednotce. Slouží k shromažďování obyvatel, k relaxaci, čtení, možné také stolování. Řešení: Minimální šířka pokoje je 3,3 m a minimální plocha 18 m 2. Musí být přímo větratelná s přímým přístupem denního světla. Minimální plocha obývacího pokoje bez stolování je 16 m 2 pro byt s 1 či 2 obytnými místnostmi. Pokud jsou v bytové jednotce 3 a 4 obytné místnosti, je minimální plocha obývacího pokoje bez stolování 18 m 2 a 20 m 2 při větším množství obytných místností. Minimální plocha obývacího pokoje se stolováním je 16 m 2 pro byt s 1 či 2 obytnými místnostmi. Pokud jsou v bytové jednotce 3 a 4 obytné místnosti, je minimální plocha obývacího pokoje se stolováním 21 m 2 a 24 m 2 při větším množství obytných místností. 18
Pamatuj: Umístit sedací soupravu po směru paprsků slunce tak, abychom mohli číst, umístění nábytku s televizí se doporučuje také po směru pronikajících slunečních paprsků, tak aby nedopadaly na plochu televizoru, okna do této místnosti by měla být co největší (nejlépe velké prosklené plochy), měla by zajistit co nejlepší propojení interiéru s exteriérem, z důvodu hlubokého proslunění (orientace jih, západ) je nutná instalace zastiňovací techniky předokenní žaluzie nebo rolety, vnitřní žaluzie nebo rolety, rozměry konferenčních a servírovacích stolků nejsou pevně stanoveny, měly by vycházet z daných prostorových možností, ale i rozměrů samotného čalouněného nábytku, se kterým tvoří funkční celek. Výška stolku by měla odpovídat výšce okolního sezení. Architektura a stavitelství 1.1.10 Ložnice 1 Definice: Prostor pro odpočinek nebo spaní, nacházející se v klidové části (zóně) domu. Řešení: Přes ložnici nesmí být jediný vstup do další místnosti a v případě bytových domů nemá sousedit s výtahem (hluk). Minimální půdorysná plocha ložnice pro jednu osobu je 8 m 2 a pro dvě osoby 12 m 2. Minimální šířka ložnice s jedním lůžkem je 1,95 m a dvoulůžkové ložnice pak 2,4 m. Lůžko Dvojlůžko Vnitřní rozměry lůžka = šíře matrace pro venkovní rozměr připočítáváme šíři konstrukce (cca 80 mm do šíře, 100 mm do délky) Pamatuj: Do podlahové plochy se nezapočítávají vestavěné skříně, umístění v nejklidnější části bytu, dál od komunikace, poblíž koupelny, WC, ideální orientace oken na východ, možné napojení na vlastní koupelnu s toaletou přístupnou přímo z prostoru ložnice, návaznost na šatnu. 1.1.11 Dětské pokoje Definice: Prostor, který plní několik důležitých funkcí a měl by splňovat kritéria pro obývací pokoj, pracovnu a ložnici. Řešení: Dětský pokoj má být kromě dostatečné velikosti dobře prosvětlený, aby zde mohlo dítě trávit více času při denní činnosti. Ideální orientace jih, jihovýchod, východ. Minimálně pracovní stůl by měl být osvětlen slunečními paprsky. Dětem vyhovuje 19
Architektura a stavitelství stůl se zvyšovací pracovní deskou, tomu musí odpovídat i židle, nebo s deskou polohovatelnou pod úhlem. Pamatuj: Bezpečnost, barevnost prostoru, místo pro spaní, hraní a práci, úložné prostory, nejlépe vestavěné skříně, umístění pracovního stolu dle toho, zda je dítě pravák nebo levák (při psaní si nesmí stínit), osvětlení místnosti a pracovních ploch používaných v různou denní dobu, použití převážně přírodních materiálů. 1.1.12 Pracovna 1 Definice: Prostor, kde se člověk potřebuje naplno soustředit a podporovat svou kreativitu a myšlení. Řešení: Řeší se jako samostatný prostor nebo součást obývacího pokoje, ideálně s vlastním vchodem. Umístění pracovního stolu je dané polohou okna a parametry uživatele. Pracovní stůl by měl mít plochu stolové desky dostatečně dimenzovanou k vykonávání různých činností (učení, čtení, psaní), šířku minimálně 120 cm, hloubku 80 cm. Součástí stolu musí být úložný prostor (zásuvky), může to být i kontejner na kolečkách. Výška pracovního stolu se doporučuje 68 72 cm, prostor pro zasunutí nohou (mezi židlí a lubem) musí být minimálně 17 cm. Stůl pod PC musí mít plochu pro umístění klávesnice a podložky na myš, monitor by měl být umístěn ve výšce očí. Tělo počítače a periferie mohou být umístěny mimo plochu psacího stolu. Pracovní deska musí být dostatečně veliká k ukládání pracovních materiálů. Pamatuj: Člověk za pracovním stolem by měl vidět na dveře nebo by k nim alespoň neměl sedět zády, pracovní židle by měla být pohodlná a mít vysokou opěrku. 1.1.13 Koupelny Definice: Prostor s hygienickou funkcí (mytí, koupání). Dalšími funkcemi mohou být praní a sušení prádla apod. Řešení: Nejčastěji užívaným zařízením v koupelně je umyvadlo, a proto bychom měli zajistit přístup světla právě k němu. Nejvhodnější osvětlení je rovnoměrné z obou stran. Okno by mělo zajistit prosvětlení prostoru, ale také dostatek soukromí, čehož je možné dosáhnout zastíněním nebo průhledností skel, nebo osazením okna s vyšším parapetem. Zařizovací předměty umyvadla, vana, sprchový kout, případně záchodová mísa a bidet (umístěné co nejdále od umyvadel), otopné těleso umožňující sušení ručníků. 20
Sprchový kout Vana Umyvadla Pamatuj: Průchod mezi vanou nebo umyvadlem a stěnou nebo otopným tělesem 650 mm, vzdálenost mezi stěnou a osou umyvadla nebo záchodové mísy 450 m, světlá výška prostoru min. 2,30 m, možnost instalace pračky, bezpečnostní vzdálenosti zásuvek umývací prostor řeší ČSN 332130 ed.2. (9/2009) zásuvky se montují zásadně vně prostoru vymezeného obrysem umyvadla. Do výšky 1,2 m (měřeno od finální podlahy ke spodní hraně zásuvky) musí být zásuvka 20 cm od kraje umývadla, nad tuto výšku smí být na hranici tohoto prostoru (umývací prostor končí ve výšce 2,25 m nad finálním povrchem podlahy), nutnost řešit odvětrání prostoru. Architektura a stavitelství 1 1.1.14 Toaleta (WC) Definice: Prostor, který je určený pro vylučování lidských tělesných odpadů a pro jejich ukládání (tzv. suchý záchod), odvod (splachovací záchod) nebo i zpracování (chemický záchod). Řešení: Každá bytová jednotka musí mít vlastní WC. Minimální rozměry WC jsou 900 1200 mm, pokud se dveře WC otevírají ven a 900 1500 mm pokud se otevírají dovnitř. Vzdálenost mezi otevřeným křídlem dveří a čelem záchodové mísy by měla být min. 300 mm. Součástí WC musí být malé umyvadlo, od kterého se smí upustit pouze v případě, že ho lze nahradit blízkou koupelnou. Mezi WC a obytnými místnostmi a místem přípravy a konzumace jídla musí být alespoň dvoje uzavíratelné dveře. Pro byty s 1 a 2 obytnými místnostmi může být záchodová mísa umístěna přímo v koupelně, pro byty se 3 a 4 obytnými místnostmi musí být záchodová mísa umístěna v samostatné místnosti, v bytech s 5 a více obytnými místnostmi musí být řešeny min. 2 záchodové mísy, alespoň jedna záchodová mísa musí být umístěna v samostatné místnosti. Záchodová mísa Pisoár 21
Architektura a stavitelství 1 Pamatuj: Prostor se záchodovou mísou nesmí být přímo přístupný z obytných místností ani z prostoru pro vaření, pro stolování, pro uskladnění potravin nebo z prostoru, který plní některé z funkcí obytných místností, světlá výška místnosti je min. 2,30 m, snažíme se navrhovat dveře otvíravé ven, v samostatné místnosti řešit mytí rukou umývátko, nutnost řešit odvětrání prostoru. Zdroje: NEUFERT, Ernst. Navrhování staveb: 33. nově přepracované vydání. Praha: Consult invest, 1995. 588 s. ČSN 734301 Obytné budovy (2004) ČSN 332130 ed.2. Elektrické instalace nízkého napětí Vnitřní elektrické rozvody (2009) Platné české normy pro typologii bytového nábytku: ČSN 91 0000 Nábytek Názvosloví ČSN 91 0412 Úložný nábytek Technické požadavky ČSN 91 1010 Nábytek. Lehací nábytek. Základní rozměry ČSN 91 1011 Nábytek. Matrace pro lehací nábytek. Základní rozměry ČSN 91 1012 Nábytek. Pohovky a křesla pro sezení a příležitostné spaní. Základní rozměry ČSN 91 1014 Nábytek. Matrace pro dětský lehací nábytek. Základní rozměry ČSN 91 0401 Nábytek. Skříňový nábytek. Technické požadavky ČSN 91 0412 Nábytek. Úložný nábytek bytový. Základní rozměry ČSN 91 0453 Nábytek. Skříňový nábytek kancelářský. Základní rozměry ČSN 91 0611 Nábytek. Křesla a pohovky. Základní rozměry ČSN 91 0612 Nábytek. Dětský sedací nábytek bytový. Základní rozměry ČSN 91 0810 Nábytek. Bytový nábytek. Funkční rozměry psacích stolů a sekretářů ČSN 91 0811 Nábytek. Dětský stolový nábytek bytový. Základní rozměry ČSN 91 0820 Nábytek. Jídelní stoly. Rozměry 22
1.2 Typologie a užívání staveb osobami se sníženou schopností pohybu a orientace 1.2.1 Užívané piktogramy a typy omezení Předpokladem snadného pohybu a orientace je správné zhodnocení omezujících faktorů užívání stavby pro jednotlivé skupiny osob se zdravotním omezením. Jde zejména o tři základní omezení: omezení pohybové; omezení smyslového vnímání vizuálního; omezení smyslového vnímání sluchového. 1 Architektura a stavitelství Omezení pohybové Pro pohybové omezení jsou základním problémem především fyzické překážky. Překonání jakéhokoli výškového stupně i minimálního sklonu pochozí plochy vyžaduje pro osobu s omezenou schopností pohybu značnou tělesnou námahu či nepřekonatelnou překážku. Úpravy musí být zaměřeny na: eliminace výškových rozdílů; dodržení maximálních podélných a příčných sklonů pochozích ploch; zajištění dostatečných průjezdů a manipulačních prostor; umístění ovládacích prvků v dosahové vzdálenosti osoby na vozíku. Omezení smyslového vnímání vizuálního U omezení smyslového vnímání vizuálního je problémem zejména nedostatek a nejednoznačnost informací o stavbě a jejím okolí získávaných nevizuálně hmatně (především technikou dlouhé bílé hole) a akusticky (u proměnných situací). Úpravy pro osoby s úplnou ztrátou zraku jsou zejména zaměřeny na: zajištění vodicích linií, tvořených především prvky vystupujícími nad pochozí rovinu, v odůvodněných případech (nástupiště, plochy zastávek, přechody na pozemních komunikacích apod.) prvky vnímatelnými holí a nášlapem umístěnými v pochozí rovině (speciální dlažby z povrchu hmatově charakteristicky odlišného od okolí); identifikaci bezprostředního okolí (např. přítomnost prostorových schodišť, lávek, konců nástupišť, čekáren apod.); předávání informací o okolí a službách (především akustickým způsobem). Úpravy pro osoby s částečnou ztrátou zraku pomáhají opatření: užití nereflexních značek se silným barevným kontrastem; krátké a lehko srozumitelné nápisy psané velkými písmeny; plány umístění, pokyny pro nákup jízdenek apod. by měly být čitelné z velmi malé vzdálenosti a provedeny jednoduchým a srozumitelným způsobem. 23
Architektura a stavitelství Omezení smyslového vnímání sluchového Potřeby a požadavky pro omezení smyslového vnímání sluchového se vzhledem k vizuální orientaci civilizace týkají především provozních informací a komunikačních problémů při využívání staveb, a to zejména dopravních. Jejich orientaci zkvalitní navržená opatření: zavedení vizuálních informačních a orientačních systémů ve vstupních halách, odbavovacích halách dopravního systému, na zastávkách, nástupištích apod.; zavedení vizuálního systému varovných signálů světelná signalizace; vybavení přepážek informací apod. hovorovým systémem pro nedoslýchavé indukční smyčky pro přepážky. 1 Vertikální Horizontální Prostorové Antropometrické Ergonomické schody výškové rozdíly > 20 mm sklony ramp povrchy pochozích ploch dosahové vzdálenosti Základní bariéry přístupného prostředí 1.2.2 Základní ustanovení vyhlášky č. 398/2009 Sb. Vyhláška č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb nahradila 5. listopadu 2009 vyhlášku č. 369/2001 Sb. Tato vyhláška stanoví obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let (dále jen osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace ). Projektování bezbariérových provozů pro osoby s omezenou schopností pohybu vychází z dispozic, možností a potřeb osob na vozíku. 24
1 Architektura a stavitelství Obrázky převzaty z FILIPIOVÁ, D. Projektujeme bez bariér. Minimální manipulační prostor pro otáčení vozíku do různých směrů v rámci úhlu, který je větší než 180 o, je kruh o průměru 1500 mm a nejmenší prostor pro otáčení vozíku o 90 o až 180 o je obdélník o rozměrech 1200 1500 mm. Výškové rozdíly pochozích ploch nesmí být vyšší než 20 mm. Povrch pochozích ploch musí být rovný, pevný a upravený proti skluzu. Nášlapná vrstva musí mít: a) součinitel smykového tření nejméně 0,5 nebo b) hodnotu výkyvu kyvadla nejméně 40, nebo c) úhel kluzu nejméně 10. 1.2.3 Schodiště a vyrovnávací stupně Ve všech ramenech téhož schodiště musí být stejný počet stupňů. Počet stupňů za sebou může být nejméně 3 a nejvíce 16. Sklon schodišťového ramene nesmí být větší než 28 o a výška schodišťového vyrovnávacího stupně větší než 160 mm, to neplatí pro stavby bytových domů s výtahem. Schodišťová ramena a vyrovnávací stupně musí být po obou stranách opatřeny madly ve výši 900 mm, která musí přesahovat nejméně o 150 mm první a poslední stupeň s vyznačením v jejich půdorysném průmětu. Madlo musí být odsazeno od svislé konstrukce ve vzdálenosti nejméně 60 mm. Obrázky převzaty z FILIPIOVÁ, D. Projektujeme bez bariér. 25
1.2.4 Komunikace pro chodce Architektura a stavitelství 1 Musí mít celkovou šířku nejméně 1500 mm, včetně bezpečnostních odstupů. Výškové rozdíly na komunikacích pro chodce nesmí být vyšší než 20 mm. Komunikace pro chodce smí mít podélný sklon nejvýše v poměru 1:12 (8,33 %) a příčný sklon nejvýše v poměru 1:50 (2 %). Na úsecích s podélným sklonem větším než 1:20 (5 %) a delších než 200 m musí být zřízena odpočívadla o délce nejméně 1500 mm. Sklon v jednom směru nejvýše v poměru 1:50 (2 %). 1.2.5 Bezbariérové rampy Musí mít po obou stranách opatření proti sjetí vozíku, respektive vodicí prvek pro bílou hůl jako je spodní tyč zábradlí ve výšce 100 až 250 mm nebo sokl s výškou nejméně 100 mm. Bezbariérové rampy musí být široké nejméně 1500 mm a jejich podélný sklon smí být nejvýše v poměru 1:16 (6,25) a příčný sklon nejvýše v poměru 1:100 (1%). Bezbariérová rampa delší než 9000 mm musí být přerušena podestou v délce nejméně 1 500 mm. Není-li bezbariérová rampa u změn dokončených staveb delší než 3000 mm, smí mít podélný sklon nejvýše v poměru 1:8 (12,5 %). Tyto rampy musí být po obou stranách opatřeny madly ve výši 900 mm, doporučuje se druhé madlo ve výši 750 mm, které musí přesahovat nejméně o 150 mm začátek a konec šikmé rampy. Maximální sklon rampy 1:16 = 6,25 % (sklon 1:8 = 12,5 % je povolen u změn dokončených staveb, při délce rampy max. 3000 mm) Před vstupem do objektu by měla být vodorovná manipulační plocha. Velikost a uspořádání vyplývá ze směru otevírání dveřního křídla. Jestliže se otevírá směrem do objektu, postačí plocha o velikosti 1500 1500 mm. Při otevírání ven je potřeba plochu zvětšit ve směru otevírání dveří o 200 mm. Sklon plochy před vstupem do budovy smí být pouze v jednom směru a nejvýše v poměru 1:50 (2,0 %). Vstup do objektu musí mít šířku nejméně 1250 mm. Hlavní křídlo dvoukřídlých dveří musí umožňovat otevření nejméně 900 mm. Obrázek převzat z FILIPIOVÁ, D. Projektujeme bez bariér. 26
1.2.6 Dveře Musí mít světlou šířku nejméně 800 mm. Dveře u staveb s pobytovými a obytnými místnostmi a u staveb pro zdravotní a sociální péči musí mít světlou šířku minimálně 900 mm. Otevíraná dveřní křídla musí být ve výši 800 až 900 mm opatřena vodorovnými madly přes celou jejich šířku, umístěnými na straně opačné než jsou závěsy, s výjimkou dveří automaticky ovládaných. Zámek dveří musí být umístěn nejvýše 1000 mm od podlahy, klika nejvýše 1100 mm. Dveře smí být zaskleny od výšky 400 mm nebo musí být chráněny proti mechanickému poškození vozíkem. Prosklené dveře, jejichž prosklení zasahuje níže než 800 mm nad podlahou, musí být ve výšce 800 až 1000 mm a zároveň ve výšce 1400 až 1600 mm kontrastně označeny oproti pozadí, zejména musí mít výrazný pruh šířky nejméně 50 mm nebo pruh značek o průměru 50 mm vzdálených od sebe nejvíce 150 mm, jasně viditelných oproti pozadí. Architektura a stavitelství 1.2.7 Okna 1 Okna s parapetem nižším než 500 mm a prosklené stěny musí mít spodní část do výšky 400 mm nad podlahou opatřenou proti mechanickému poškození. V každé obytné místnosti musí mít nejméně jedno okno pákové ovládání nejvýše 1100 mm nad podlahou. 1.2.8 Hygienická zařízení Záchodová kabina musí mít šířku nejméně 1800 mm a hloubku nejméně 2150 mm. U změn dokončených staveb lze rozměry této kabiny snížit až na 1600 1600 mm. Záchodová kabina s využitím asistence musí mít šířku nejméně 2200 mm a hloubku nejméně 2150 mm. Dveře (u bytů a obytných částí) musí mít šířku nejméně 900 mm, musí se otevírat směrem ven a musí být z vnitřní strany opatřeny vodorovným madlem ve výšce 800 až 900 mm. Zámek musí být odjistitelný zvenku. Bezbariérová kabina vstup na kratší straně Bezbariérová kabina vstup na delší straně Bezbariérová kabina s využitím asistence Legenda A manipulační plocha - d=1500 mm B nástěnné vodorovné madlo C sklopné madlo D nástěnné svislé madlo E doporučené druhé nástěnné svislé madlo u umyvadla F ovladač signalizačního systému nouzového volání 1.2.9 Zařizovací předměty bezbariérové koupelny Záchodová mísa osově 450 mm od boční stěny, horní hrana sedátka mísy 460 mm nad podlahou, ovládání splachování ve výši max. 1200 mm nad podlahou, madla po obou 27
Architektura a stavitelství stranách mísy vzdálenost 600 mm, výška 800 mm, pevné madlo o 100 mm delší než mísa, sklopné o 200 mm. Umyvadlo opatřeno stojánkovou výtokovou baterií s pákovým ovládáním, horní hrana ve výšce 800 mm, umožnit podjezd, zrcadlo ve výši max. 900 mm, horní hrana ve výši min. 1800 mm nad podlahou, svislé madlo vedle umyvadla délky min. 500 mm. Vana horní hrana ve výši max. 500 mm, odsazena od stěny 100 mm, v záhlaví vana přizděna min. o 400 mm, madlo vodorovné délky 1200 mm 100 mm nad vanou a madlo svislé délky 500 mm max. 200 mm od vanové baterie. Sprchový kout rozměr min. 900/900 mm, sklopné sedátko min. 450 450 mm ve výši 460 mm nad podlahou, svislé madlo délky 500 mm, umístěné 900 mm od rohu sprchy a vodorovné madlo délky 600 mm, 800 mm nad podlahou. Háček na oděvy. Prostor pro odpadkový koš. 1 Bezbariérová sprcha Legenda A manipulační plocha pro přesun z vozíku; B sprchové sedátko; C vodorovné madlo; D svislé madlo; E sklopné madlo; F ovladač signalizačního systému nouzového volání; G závěs/zástěna Bezbariérová vana Legenda A manipulační plocha d=1500 mm; B místo pro přesedání; C vodorovné madlo; D svislé madlo; E svislé madlo (doporučeno pro chodícího uživatele); F ovladač signalizačního systému nouzového volání 28
1.2.10 Kuchyně bezbariérového bytu Patří mezi prostory, u kterých je třeba postupovat při navrhování a vybavování pečlivě. Na správném uspořádání kuchyně závisí míra soběstačnosti handicapovaného. Architektura a stavitelství 1 Obrázky převzaty z FILIPIOVÁ, D. Projektujeme bez bariér. Zdroje: ZDRAŽILOVÁ, R. Odstraňování bariér v městském inženýrství. Praha: Informační centrum ČKAIT, 2006. ISBN 80-87093-12-7. ZDRAŽILOVÁ, R. Bezbariérové užívání staveb: Základní principy přístupnosti.praha: Informační centrum ČKAIT, 2007. 10 s. ISBN 978-80-87093-56-6. FILIPIOVÁ, D. Projektujeme bez bariér. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2002. 104 s. NEUFERT, Ernst. Navrhování staveb: 33. nově přepracované vydání. Praha: Consult invest, 1995. 588 s. VYHLÁŠKA 398/2009 Sb. ze dne 5. listopadu 2009 o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb St avební zákon č. 183/2006 Sb. ČSN 73 4108 Hygienická zařízení a šatny, 02/2013 Vzdělávací modul Bezbariérové užívání staveb (http://fast10.vsb.cz/vzdelavaci-modul-bezbarieroveho- -uzivani-staveb/) 29
Architektura a stavitelství 1 1.3 Základní rozměry vozidel a odstupy od pevných překážek Základní rozměry vozidel dle ČSN 73 6058 Skupiny vozidel Délka (m) Ší ka bez zp tných zrcátek (m) Výška (m) 1a Osobní 4,75 1,75 1,80 1b Lehká užitková (dodávky) 6,00 2,00 2,80 2a Nákladní (jednotlivé vozidlo) 12,00 2,50 4,20 2b Soupravy taha e s náv sem 16,50 2,50 4,20 2c Autobusy (se t emi a více nápravami) 15,00 2,50 4,00 Motocykly 2,50 1,10 1,20 Jízdní kola 1,80 0,60 1,10 Nejmenší odstupy vozidel od pevných překážek dle ČSN 73 6058 Délka odstupu Mezi pevnou p ekážkou (st nou garáže) a bokem vozidla na stran idi e, mezi vozidly vedle sebe Mezi pevnou p ekážkou (st nou garáže) a bokem vozidla na opa né stran idi e Mezi elem vozidla a pevnou p ekážkou (st nou garáže) Mezi koncem vozidla a pevnou p ekážkou (st nou garáže) Mezi dv ma vozidly p i podélném azení Mezi dv ma vozidly za sebou Osobní Lehká užitková Kategorie vozidel Nákladní Autobusy Motocykly A 0,75 0,75 1,00 1,00 0,50 B 0,40 0,40 1,00 1,00 0,50 C 0,25 0,25 0,50 0,50 0,25 D 0,25 0,50 1,00 1,00 0,25 E 1,00 1,00 1,00 1,00 x F 0,50 1,00 1,00 1,00 0,50 30
1 Architektura a stavitelství Zdroj: ČSN 736058 Jednotlivé, řadové a hromadné garáže (9.2 011) 1.4 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel 1.4.1 Parkovací stání pro osobní a lehká užitková vozidla (dodávky) Podélné řazení vozidel 31
Rozměry parkovacích stání při podélném řazení dle ČSN 736056 (2011) Architektura a stavitelství Skupina vozidel Osobní Lehké užitkové (dodávky) Zp sob parkování Základní ší ka stání Odstup od pevné ekážky Délka stání Délka krajního stání Délka krajního stání Ší ka jízdního pruhu/pásu a (m) d (m) b (m) b 1 (m) b 2 (m) c (m) jízda vp ed 6,75 5,25 7,75 3,25 2,00 0,40 couvání 5,75 6,75 3,75 jízda vp ed 8,25 6,50 9,00 3,50 couvání 2,25 0,40 7,50 8,00 3,75 1 Kolmé a šikmé řazení vozidel Přesah přední/zadní části vozidla nad přilehlou plochou 32
Základní rozměry parkovacích stání při kolmém a šikmém řazení dle ČSN 736056 (2011) azení vozidel Kolmé Skupina vozidel Šikmé 75 o Lehká užitková Šikmé 60 o Lehká užitková Základní ší ka stání Skute ná ší ka stání Rozší ení krajního stání Délka stání evis vozidla Ší ka jízdního pruhu (jízda vp ed) Ší ka jízdního pruhu (couvání) a (m) g (m) d (m) b (m) e (m) c (m) c (m) Osobní 2,50 2,50 0,25 5,00 6,00 4,75 Lehká užitková 2,75 2,75 0,40 6,50 7,75 6,25 Osobní 2,60 2,50 0,25 5,30 5,00 2,85 2,75 0,40 6,80 6,25 Osobní 2,90 2,50 0,25 5,20 0,50 3,50 3,20 2,75 0,40 6,60 4,25 Osobní 3,55 2,50 0,25 4,80 3,00 Šikmé 45 o Lehká 3,90 2,75 0,25 6,00 3,50 užitková Architektura a stavitelství 1 1.4.2 Parkovací stání pro vozidla přepravující osobu těžce pohybově postiženou a vyhrazené parkovací stání pro vozidla osob doprovázející dítě v kočárku Prostorové uspořádání parkovacích stání vozidel přepravujících osoby těžce pohybově postižené Délka parkovacích stání s podélným řazením pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené se navrhuje nejméně 7,0 m (nájezd invalidního vozíku zezadu do zaparkovaného vozidla). Společnou manipulační plochu pro dvě vyhrazená parkovací stání je vhodné barevně vyznačit. Vyhrazená parkovací stání se navrhují co nejblíže k cíli cesty. Šířka vyhrazeného parkovacího stání pro vozidla osob doprovázející dítě v kočárku se navrhuje nejméně 3,50 m, délka stání je totožná s délkou ostatních parkovacích stání osobních a lehkých užitkových vozidel. 33
1.4.3 Parkovací stání pro nákladní vozidla a autobusy Architektura a stavitelství Parkovací stání se šikmým řazením 1 Parkovací stání s podélným řazením Rozměry parkovacích stání dle ČSN 736056 (2011) azení vozidel Kolmé Šikmé 75 o Šikmé 60 o Šikmé 45 o Podélné (polot sné) Skupina vozidel Základní ší ka stání Skute ná ší ka stání Rozší ení krajního stání Délka stání Ší ka jízdního pruhu/pásu a (m) g (m) d (m) b (m) c 1 (m) c 2 (m) Nákladní v. 20,00 18,00 15,00 3,50 Autobus 16,50 19,50 18,00 Nákladní v. 20,00 14,00 12,00 3,60 Autobus 16,50 16,50 15,50 3,50 Nákladní v. 18,50 10,00 10,00 4,00 0,50 Autobus 15,50 11,50 11,00 Nákladní v. 16,00 7,50 7,50 4,90 Autobus 13,50 9,00 9,00 Nákladní v. 27,00 4,50 3,25 3,25 Autobus 19,00 4,50 Zdroje: ČSN 736058 Jednotlivé, řadové a hromadné garáže (9.2011) ČSN 736056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel (3.2011) 34
1.5 Parkování jízdních kol ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel Základní rozm ry vozidel pro ú ely SN 73 6056 Délka (m) Ší ka bez zp tných zrcátek (m) Výška (m) Jízdní kola 1,80 0,60 1,10 Architektura a stavitelství 1.5.1 Parkovací stání pro jízdní kola 1 Parkovací stání pro jízdní kola se podle místních podmínek především navrhují: u obchodních a výrobních objektů; u škol, sportovních a rekreačních center; v bytové zástavbě a v centrech měst; v přestupních uzlech veřejné osobní linkové dopravy. Pro parkování jízdních kol se zpravidla používají stojany z různých materiálů (beton, plast, dřevo apod.). S ohledem na místní podmínky je možné stojany pro jízdní kola zastřešit. Parkovací stání pro jízdní kola se navrhují na přehledných místech (v blízkosti vstupů do budov, recepce apod.) a musí umožnit zabezpečení proti odcizení. Stojany pro parkování jízdních kol se umísťují: na přehledných místech mezi parkovací stání pro motorová vozidla (na obrázku příklady a); na samostatných plochách (na obrázku příklad b). Příklad umístění stojanů pro parkování jízdních kol 35
Architektura a stavitelství Technické řešení stojanů pro parkování jízdních kol musí: umožnit parkování všech základních druhů jízdních kol; v maximální možné míře omezit riziko poškození jízdního kola při parkování; umožnit zamčení rámu jízdního kola k pevné konstrukci lanovým nebo trubkovým zámkem, který je buď součástí stojanu nebo je ve vlastnictví cyklisty; stojan musí být zároveň pevně spojen s podložkou; pokud je to v daném místě účelné umožnit odstavení jízdního kola s cestovními brašnami (dostatečná pevnost stojanu). Poznámka: Podrobnější informace o počtu a rozměrech parkovacích stání pro jízdní kola jsou uvedeny v Zákoně č. 361/2000 Sb. 1 Zdroj: ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel (3.2011) Předpisy a dokumentace pro PK: TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty (05/2006, Koura Publishing) 1.5.2 Odstavná zařízení pro jízdní kola Odstavování jízdních kol se dělí teoreticky na: krátkodobé (do cca 2 hodin za účelem nákupu, návštěvy apod.) dlouhodobé (nad 2 hodiny po dobu pracovní doby, vyučování, přes noc, systém Bike and Ride apod.). Stanovení potřebného počtu odstavných stání Při návrhu a schvalování nových bytových a občanských staveb má být kromě výpočtu stání pro motorová vozidla prokázáno i zajištění dostatečného počtu míst pro odstavení jízdních kol. Pro návrh jsou rozhodující sezónní nároky (letní měsíce). V případě průmyslových podniků či obchodních zařízení lze potřebný počet odstavných stání stanovit průzkumem či v závislosti na dělbě přepravní práce. Povinností každého zaměstnavatele je podle zákoníku práce zajistit bezpečné odstavení jízdního kola pro zaměstnance, pokud jej používá k cestě do zaměstnání a zpět (Zákoník práce, 145). V případě bytových staveb je třeba při jejich navrhování předpokládat cca 1 kolo na 2 obyvatele v závislosti na podmínkách pro cyklistiku v daném regionu. Druhy odstavných zařízení pro jízdní kola Stojany umísťují se u menších atraktivit pro cyklistickou dopravu drobné obchody, bydliště apod. Odstavné plochy (objekty) pro menší i větší počet jízdních kol. Umisťují se u škol, rekreačních a sportovních zařízení, průmyslových a výrobních podniků, v nákupních centrech. Navrhují se zastřešené. Úschovné prostory uzamykatelné prostory pro dlouhodobější odstavování jízdních kol (nádraží, stanice metra, pracoviště, bydliště). Boxy (garáže) pro jízdní kola uzamykatelné malé garáže pro jízdní kola. Jejich výhodou je bezpečná ochrana jak proti krádeži a vandalismu, tak proti povětrnostním vlivům. Navrhují se v místě bydliště, na pracovištích, u stanic dráhy zapojených do systému Bike&Ride. Jejich umístění má být určeno územním plánem (resp. generelem cyklistické dopravy). 36