EPIDEMIOLOGIE NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ Vladimír Horák
ČESKÁ REPUBLIKA A HLAVNÍ PŘÍČINY ÚMRTÍ http://www.demografie.info Struktura zemřelých podle příčin smrti, ČR,2005 Úmrtí v souvislosti s novotvary znázorněna tmavě modře 09:21:50 2
NÁDOROVÁ ONEMOCNĚNÍ V ČR Představují druhou nejčastější příčinu úmrtí Představují druhou nejčastější příčinu úmrtí v České republice Jsou třetím nejčastějším důvodem hospitalizace po nemocech oběhové soustavy a nemocech trávicí soustavy Prioritou v epidemiologii chronických neinfekčních nemocí
RIZIKOVÉ FAKTORY NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ OBECNĚ výživa, kouření, infekce, genetické faktory, sexuální chování, reprodukční chování, profesionální expozice chemickým látkám, alkohol, geofyzikální faktory (zejména ionizující záření), znečištěné prostředí.
ZASTOUPENÍ RIZ. FAKTORŮ NA ÚMRTNOSTI NA NÁDOROVÁ ONEMOCNĚNÍ CELOSVĚTOVĚ staví na první místo výživu s 35%, na druhé místo kouření s 30%, na třetí místo infekce s 10% a dále sexuální a reprodukční chování 7%, profesionální expozice se 4%, Alkohol 3%, geofyzikální faktory se 3% a znečištěné prostředí se 2%.
VÝŽIVA SE JAKO RIZIKOVÝ FAKTOR ZHOUBNÝCH NÁDORŮ přímou ingescí karcinogenních látek obsažených buď v přírodních zdrojích nebo vznikající při potravinářské a kuchyňské úpravě potravin (uzení, přepalování tuků) nebo při jejich skladování (mykotoxiny) v potravinách dodávány výchozí substance jako dusitany, dusičnany a sekundární aminy, které pak vedou k tvorbě nitrosaminů v močovém měchýři nebo trávicím ústrojí Obezita Ovlivněním transportu (přívodem vlákniny), aktivace nebo deaktivace karcinogenních látek (úloha vitaminu E a selenu v blokování volných radikálů, blokováním karcinogenního procesu vlivem vitaminu A)
KOUŘENÍ je rizikovým faktorem pro řadu nádorových onemocnění, především pro karcinom plic, kde se na úmrtí podílí až z 90%. Kouření je odpovědné za 30% všech úmrtí na nádorová onemocnění. Síla vztahu mezi kouřením a vznikem nádorů, vyjádřená relativním rizikem je u jednotlivých nádorových lokalizací následující: plíce RR = 5-20 (v závislosti na dávce) jícen RR = 5 močový měchýř RR = 2-6 ledviny RR = 2-6 dutina ústní RR = 2-3 hrtan RR = 2-3 slinivka břišní RR = 2 děložní čípek RR je zvýšené
INFEKCE ONKOGENNÍCH VIRŮ herpeticé viry (DNA) je to EB virus, který vyvolává Burkittův lymfom a nasofaryngeální karcinom zejména ve spolupůsobení kofaktorů jako jsou malárie, imunodeficit a nitrosaminy. Ve skupině papilomavirů (DNA) (karcinom čípku, kožní karcinomy) Ve skupině hepadnavirů (DNA) je to virus hepatitidy B (HBV), který je odpovědný za hepatocelulární karcinom Ve skupině retrovirů (RNA) je to virus HTLV-I a HTLV-II, které vyvolávají leukémie a virus HIV, který vyvolává Kaposiho sarkom a lymfomy. Obecně + s kofaktory jako je aflatoxin, alkohol a kouření UV záření.
GENETICKÉ FAKTORY Asi 10% Nejčastější formou nádorů s hereditární dispozicí jsou nádory prsu, vaječníků a kolorekta. Asi 80 % případů s hereditární dispozicí k nádorům prsu nebo ovaria je způsobeno zárodečnou mutací v genech BRCA1 nebo BRCA2. Přibližně ve 20 % se nezjistí genová příčina, (asi v 1 % se může jednat o gen p53) Získané somatické mutace DNA Vlivy chemické, fyzikální a biologické Protoonkogeny a tumorsupresorové geny Proliferace, diferenciace, apoptoza
BRCA1 A BRCA 2 Celoživotní rizika onemocnění pro nosiče mutace BRCA1 jsou: 85 % pro nádor prsu a 60 % pro nádor vaječníků 4x zvýšené pro nádor kolorekta a 3x vyšší pro nádor prostaty Celoživotní rizika onemocnění pro nosiče mutace BRCA2 jsou: 85 % pro nádor prsu 20 % pro nádor vaječníků 4x zvýšené pro nádor kolorekta 2,5x vyšší pro nádor prostaty 5x vyšší pro nádor žlučníku a žlučových cest 3,5x pro nádor slinivky 2,5x pro nádor žaludku 2,5x pro maligní melanom a 6% riziko pro nádor prsu u muže
NEJČASTĚJŠÍ NÁDOROVÁ ONEMOCNĚNÍ V ČR Muži: karcinom prostaty (40. místo ve světě) karcinom tlustého střeva a rekta (1. místo ve světě) zhoubné nádory plic (9. místo ve světě) Ženy: karcinom prsu (30. místo ve světě) karcinom tlustého střeva a konečníku (9. místo ve světě) karcinom dělohy (karcinom těla děložního 3. místo ve světě a hrdla děložního 106. místo ve světě) karcinom průdušnice, průdušek a plic (25. místo ve světě)
KARCINOM PLIC Kouření Obezita Ionizující záření Azbest
KARCINOM PRSU hormonální rizikové faktory, které souvisí s hladinou estrogenu časný věk menarche (čím dříve, tím větší riziko) pozdní věk přirozené menopauzy (čím později, tím větší riziko) věk prvního porodu (čím dříve, tím menší riziko) počet dokončených těhotenství (čím větší, tím menší riziko) hormonální substituční terapie (mírně zvyšuje riziko) hormonální antikoncepce (za určitých podmínek mírně zvyšuje riziko). Výživa Energeticky bohatá strava s vysokým podílem tuku vedoucí k nadváze až k obezitě je rizikovým faktorem, zejména u starších žen, protože v tukové tkáni může i po přirozené menopauze probíhat náhradní tvorba estrogenů. Genetické faktory U žen s pozitivitou BRCA1 nebo BRCA2 je vysoké riziko vzniku karcinomu prsu (okolo 85%). Ionizující záření
KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM Adenomatózní polypóza Zánětlivé onemocnění střeva (ulcerózní kolitídy a Crohnovy nemoci) Výživové faktory Výživa bohatá na živočišné tuky, je hlavním rizikovým faktorem umožňujíci vznik bakteriální flóry schopné změnit žlučové soli na karcinogeny. Tato výživa také vede k většímu vylučování žlučových solí do stolice. V tomto směru hrají bakterie střeva velmi významnou úlohu Kouření Cholecystektomie Záření
KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM U ŽEN
KARCINOMU ŽALUDKU N-nitrososloučeniny Přívod dusičnanů ve stravě a jejich redukce na dusitany, které spolu se sekundárními aminy vytváření N-nitrososloučeniny, které jsou karcinogenní. V této souvislosti je konzumace solených a uzených produktů, které obsahují hojně nitrátů a nitritů. Helicobacter pylori a chronická atrofická gastritida Tato infekce a změny na žaludeční sliznici jsou považovány za významný rizikový faktor pro karcinom žaludku. Žaludeční achlorhydrie
KARCINOMU ŽALUDKU
KARCINOM DĚLOŽNÍHO TĚLA Hormonální Obezita Hypertenze Diabetes 2.typu
KARCINOM DĚLOŽNÍHO ČÍPKU Infekce (papilomaviry) Kouření Sexuální chování (promiskuita je v úzkém vztahu k rizikovému faktoru infekce, protože vede k častější expozici lidským papilomavirům)
KARCINOM PROSTATY Hormonální testosteron jako rizikový faktor obdobně jako estrogeny u žen. S tím souvisí i zvýšená sexuální aktivita, ale tyto faktory nebyly jednoznačně prokázány Profesionální expozice (Expozice kadmiu u některých profesí) Nedostatek karotenoidů, selenu a vitaminu A Benigní hypertrofie prostaty? Genetické faktory
KARCINOM MOČOVÉHO MĚCHÝŘE Kouření je po karcinomu plic a karcinomu jícnu dalším nádorem, který je významně spjat s kouřením. Relativní riziko je u tohoto nádoru 2 6) Profesionální expozice (Expozice aromatickým aminům (2-naftylamin, benzidin, anilin, 4-aminobifenyl) barvy, guma. Léky Fenacetin (již se v České republice nepoužívá), cyklofosfamid. Infekce V tropických krajích Schistosoma hematobium.
KARCINOM MOČOVÉHO MĚCHÝŘE
KARCINOM LEDVIN Kouření Obezita především u žen Léky (analgetika, (zejména obsahující fenacetin), diuretika, podezírán byl rovněž acylpyrin.) Hypertenze s možným podílí i diuretické a nediuretické antihypertenzivní léky. Výživa? Profesionální expozice (azbest, expozice polycyklickým aromatickým uhlovodíkům u zaměstnanců koksoven a uhelných pecí, asfaltéři a hasiči. Hemodialýza Záření (Ionizující záření zvyšuje riziko karcinomu ledvin u pacientů léčených pro ankylozující spondylitidu nebo karcinom děložního čípku.) Genetické faktory
KARCINOM LEDVIN
POUŽITÁ LITERATURA http://www.svod.cz/ Česká republika. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Národní onkologický registr. -. Dostupné také z URL <http://www.linkos.cz/sledovani-a-predikce-dat-v-onkologii/narodnionkologicky-registr/>. ŠIROKÝ,. VÝPOČET A ODHAD MĚR INCIDENCE, PREVALENCE A MORTALITY CALCULATION AND ESTIMATION OF INCIDENCE, PREVALENCE, AND MORTALITY RATES ŠIROKÝ p. MASARYKŮV ONKOLOGICKÝ [online]. Brno : MASARYKŮV ONKOLOGICKÝ ÚSTAV BRNO, -, dostupné také z <http://www.linkos.cz/files/klinicka-onkologie/60/1413.pdf>. DUŠEK, L a J MUŽÍK, et al. Epidemiologie solidních nádorů v ČR podle dat Národního onkologického registru za období 1977-2007. ZDN [online]. 2010, roč. 12, no. 3, s. -, dostupné také z <http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/epidemiologie-solidnich-nadoru-v-crpodle-dat-narodniho-onkologickeho-registru-za-obdobi-1977-2007-450137>. ISSN 1214-7664. Česká onkologická společnost ČLS JEP. Národní onkologický registr a interpretace dat z NOR [online]. [cit. 2010-11-04]. <http://www.linkos.cz/odbornici/onkologie/nor.php>.