PRŮZKUM SPOKOJENOSTI ZAHRANIČNÍCH INVESTORŮ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Zadavatel: Moravskoslezský kraj Zpracovatel: Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Počet stran: 15 PROSINEC 2011
Obsah 1. Respondenti:... 2 1.1. Sídlo společnosti... 3 2. Umístění v rámci Moravskoslezského kraje... 3 3. Předmět podnikání... 4 4. Rok započetí výroby... 4 5. Zaměstnanci... 5 5.1. Počet zaměstnanců... 5 5.2. Počet zaměstnanců ve VaV... 5 6. Celková výše investice v ČR... 6 7. Hodnocení podnikatelského prostředí... 7 7.1. Hodnocení spokojenosti s umístěním... 7 7.2. Hodnocení dopravní sítě... 7 7.3. Přizpůsobenost areálu... 8 7.4. Úvaha o přesídlení... 8 7.5. Celkové hodnocení podnikatelského prostředí... 9 8. Hodnocení systému investičních pobídek... 9 8.1. Využití investičních pobídek... 9 8.2. Rok žádosti o investiční pobídky... 10 8.3. Vznik nových pracovních míst ve vztahu k investičním pobídkám... 10 8.4. Celkové hodnocení systému investičních pobídek... 11 9. Hlavní důvod umístění investice v Moravskoslezském kraji... 12 9.1. Negativní faktory... 12 10. Výzkum a vývoj... 12 10.1. Výzkumné či vývojové centrum... 12 10.2. Úvaha o zřízení vývojového centra... 13 10.3. Důvody nevytvoření vývojového centra... 13 11. Spolupráce s veřejným sektorem... 14 12. Absence požadovaných subjektů v Moravskoslezském kraji... 14 13. Závěr... 15 1
Agentura pro regionální rozvoj uskutečnila v roce 2011 průzkum mezi zahraničními investory, kteří mají své provozy v Moravskoslezském kraji. Výsledky průzkumu byly ovlivněny ochotou managementu firem se na šetření účastnit. Dalším vlivem je bezpochyby skutečnost, že dle svého oboru podnikání a podnikatelských záměrů mají firmy rozdílný náhled na vhodnost zóny, dopravní napojení, vybavenost a jiné faktory a služby, k nimž se v šetření vyjadřovaly. Většina zjištění dává jen základní informace o názorech vedení firem na kladené dotazy a pro podrobné a úplné hodnocení jednotlivých zjištění by bylo zapotřebí zpracovat detailní průzkum, zaměřený na jednotlivé otázky. V rámci průzkumu spokojenosti jednotlivých investorů v Moravskoslezském kraji bylo osloveno celkem 50 zahraničních investorů (firem) provádějící svoji činnost na 17 průmyslových zónách soustředěných v Moravskoslezském kraji. Účastnit se na průzkumu bylo ochotno 28 investorů (dále jen respondentů). Na základě účelně kladených dotazů na respondenty byly zpracovány výstupy tohoto šetření. 1. Respondenti: Bang & Olufsen s.r.o. BLANCO CS CZ, spol. s r.o. Cromodora Wheels s.r.o. Ekorecykling Czech Rep. s.r.o. Hanwha L&C Czech s.r.o Hyundai Dymos Czech, s.r.o. MEDIS International, a.s. Monlycke Heatlh Care Klinipro s.r.o. PEGATRON Czech, s.r.o SEJONG Czech s.r.o. VIROPLASTIC CZ, a.s. Hyundai Motor Manufacturing Czech, s.r.o. Sungwoo Hitech s.r.o. Miko International s.r.o. Lift Components Jap Trading s.r.o. Rame CZ Shimano Czech Republic s.r.o. Kovona Systém a.s. Pac-tra (Czech) s.r.o. S.T.I. CZ s.r.o. BZN s.r.o. Erdrich Umformtechnik Transpoint International (CZ) s.r.o. Mobis Automotive Czech s.r.o. Briggs&Stratton (Czech) Power Products, s.r.o. Behr Ostrava s.r.o. IVG Colbachini CZ s.r.o. 2
1.1. Sídlo společnosti Hlavní sídla jednotlivých společností, působících v průmyslových zónách v Moravskoslezském kraji, jsou soustředěna v zemi své mateřské firmy. V Moravskoslezském kraji je umístěno nejvíce provozů firem se zahraniční účastí v okresech Frýdek Místek a Karviná Důvodem je více velkých průmyslových zón v těchto okresech oproti jiným okresům Moravskoslezského kraje, které mohly nabídnout své plochy zahraničním investorům. Dalším důvodem je také množina respondentů, kteří byli ochotni se šetření zúčastnit. Co se týče ostatních okresů - průměrně stejný počet firem má své závody v okresech Bruntál, Ostrava (14% respondentů) a v okrese Nový Jičín (11%). Někteří respondenti neuvedli jako sídlo své společnosti v okrese Moravskoslezského kraje přesto, že zde mají své provozy. Mezi těmito odpověďmi zcela chybí okres Opava, i když v okrese Opava je umístěno poměrně hodně zahraničních firem. Tyto se (až na jednu, která uvedla za sídlo firmy Prahu) průzkumu nezúčastnily. Další nejčastější odpovědí bylo, že mají sídlo v Praze (cca 11% respondentů). Tyto odpovědi o sídle firmy v Praze lze považovat za chybné, protože dle dohledaných informací v Praze nemají ani sídlo, ani pobočku a pravděpodobně jde o nepochopení otázky zahraničními vlastníky. 2. Umístění v rámci Moravskoslezského kraje V rámci jednotlivých průmyslových zón v Moravskoslezském kraji se investoři soustřeďují zejména do Průmyslové zóny Ostrava Hrabová, Průmyslové zóny Karviná Nové Pole I. a II. a Průmyslové zóny Krnov Červený Dvůr. Důvodem je dobrá dopravní dostupnost a vysoká atraktivita pro investory. V každé ze zón je cca 14 % respondentů. Na nižší pozici, co do procentuálního podílu obsazenosti zón, se umístila Průmyslová zóna Nošovice s 11%, která slouží jako strategická zóna firmy Hyundai pro sériovou výrobu automobilů. Nižší obsazeností disponují průmyslové zóny v Bolaticích, Chlebovicích, Lískovci, Mošnově a v Třinci - Balinách. Působí zde cca 7% všech respondentů. V ostatních průmyslových zónách působí jen minimální počtem respondentů. Příčinou může být skutečnost, že neodpověděly všichni oslovení investoři, nebo úplná obsazenost zóny několika velkými firmami (tedy malý počet firem v zóně). 3
3. Předmět podnikání Předměty podnikání jednotlivých firem jsou rozmanité, ale přece jen by se dalo říci, že převážně jejich výroba či distribuce je lokalizována do průmyslu strojírenského, automobilového a elektro průmyslu. Objevují se avšak i firmy směřující svoji výrobu do farmaceutického průmyslu, potravinářského a také do stavebnictví či logistiky. 4. Rok započetí výroby Během sledovaného období (do roku 2011) byla v průmyslových zónách v Moravskoslezském kraji respondenty započata výroba téměř každý rok. Výjimku tvoří ovšem roky 1997, 1999, 2002 a letošní rok 2011. Důvodem bylo ne příliš lákavé podnikatelské prostředí pro investory. Vrcholem největší úspěšnosti, co do počtu firem započínajících výrobu v průmyslových zónách ve sledovaných oblastech, je rok 2006, kdy své továrny uvedlo v provoz až 26% z celkového počtu respondentů (7 firem z 28). V celém období po roku 2006 zájem zahájit výrobu klesá. Lze však předpokládat kladné změny v dalších letech, a to díky novelizaci zákona o investičních pobídkách na konci roku 2011. 4
5. Zaměstnanci 5.1. Počet zaměstnanců Co do počtu zaměstnanců mají největší procentuální zastoupení firmy se 100 250 zaměstnanci tvořící jednu čtvrtinu všech oslovených firem. Stejného podílu (cca 22%) dosáhly firmy do 50 zaměstnanců nebo firmy od 50 do 100 zaměstnanců. Podnikatelské subjekty s více jak 500 zaměstnanci se podílí na celkovém počtu respondentů cca 18%. 5.2. Počet zaměstnanců ve VaV Podíl respondentů v průmyslových zónách s největším počtem zaměstnanců ve vědě a výzkumu je opravdu minimální. Pouze jedna firma zabývající se výrobou elektronických zařízení (Bang & Olufsen s.r.o.) má více jak 25 zaměstnanců podílejících se na výzkumné činnosti. Téměř 20% podíl tvoří firmy s 1 5 zaměstnanci ve vědě a výzkumu. Ovšem absolutní většinu zaujímají společnosti, které nedisponují žádnými zaměstnanci 5
ve vědě a výzkumu. Jedná se o zbylých 77% firem (20 z 28 respondentů), což je přirozeným důsledkem charakteru výroby jednotlivých podniků a skutečnosti, že většina investorů disponuje kvalitním zázemím pro své inovační aktivity v zemích své mateřské firmy. 6. Celková výše investice v ČR V rámci investic jednotlivých firem do vlastní výroby a provozu by se dala ohodnotit a vymezit výše daných investic. Celkem 8 respondentů investovalo finanční částky v rozmezí 100 500 mil. Kč, Dalších 7 firem investovalo finanční prostředky v rozmezí od 500 mil. Kč do 1 mld. Kč a 6 firem investovalo do 100 mil. Kč. Pouze 3 společnosti investovaly částku nad 1 mld. Kč. Jedná se o společnosti provozující svou činnost v průmyslových zónách Ostrava Mošnov, Ostrava Hrabová a v průmyslové zóně Nošovice, kde se nachází firma Hyundai Motor Manufacturing Czech, s.r.o., investující až 30 mld. Kč. Na otázku o celková výši investic odpovědělo 24 firem z celkového počtu oslovených, zbývající 4 společnosti se na této otázce nechtěly podílet. 6
7. Hodnocení podnikatelského prostředí 7.1. Hodnocení spokojenosti s umístěním Lokalitu, do níž investoři umístili svou investici, hodnotí v naprosté většině velmi pozitivně, což dokazuje skutečnost, že největší procento všech dotázaných (57% respondentů) hodnotilo umístění svých společností jako nadprůměrné a další vidí svou pozici jako průměrnou (17% respondentů) či skoro průměrnou (22% respondentů). Společnost Mobis Automotive Czech s.r.o., nacházející se v průmyslové zóně Nošovice, hodnotila jako jediná svou spokojenost nejvýše v rámci stanovené škály hodnocení. Každá firma má své konkrétní představy a je dobré zmínit i ty negativní ohlasy. V rámci průzkumu viděla své umístění jako špatné pouze jedna firma, a to společnost BLANCO CS CZ, spol. s r.o. sídlící v průmyslové zóně Frýdek - Místek Chlebovice. 7.2. Hodnocení dopravní sítě Hodnocení napojení na stávající dopravní infrastrukturu je velice rozmanité. Vysvětlením je různorodá lokalizace a naplněnost průmyslových zón jednotlivými investory a jejich společnostmi. Evidentní je velká spokojenost firem nacházejících se v blízkosti Statutárního města Ostrava, kde je dostatečně rozvinutá dopravní infrastruktura a dobré napojení na ostatní města či kraje v České republice. Jedná se zejména o průmyslové zóny Ostrava Hrabová, Nošovice a Ostrava Mošnov. Průmyslové zóny Karviná Nové Pole I. a II., Český Těšín Pod Zelenou, Bolatice a Průmyslový park Kopřivnice jsou respondenty také velice pozitivně hodnoceny. V rámci negativních hodnocení, konkrétně jako velmi neuspokojivé, lze hodnotí respondenti průmyslovou zónu Třinec Baliny a jako zóny s horším hodnocením průmyslové zóny v okrese Frýdek Místek: Chlebovice a Lískovec, dále pak Krnov Červený Dvůr a paradoxně i Nošovice. Jelikož každý investor má svůj vlastní pohled na toto hodnocení a své vlastní požadavky na dopravu, je těžké, kromě zón Mošnov a Hrabová, objektivně posoudit vhodnost dopravního napojení průmyslových zón v Moravskoslezském kraji. Tuto skutečnost ilustruje např. hodnocení průmyslové zóny v Nošovicích, která byla hodnocena jak kladně tak záporně. 7
7.3. Přizpůsobenost areálu Většina dotázaných považuje areál či průmyslovou zónu, ve které se nachází, jako dostatečně zabezpečené, a to jak v oblasti dispozičního a kapacitního řešení, tak v oblasti možného dalšího rozvoje v případě zvýšení produktivity výroby apod. Avšak téměř čtvrtina dotázaných se domnívá pravého opaku. Jedná se o 6 investorů soustřeďujících se v průmyslových zónách Bolatice, FM Chlebovice, Karviná Nové Pole I. a II., Třinec Baliny, Nošovice a Ostrava Mošnov. 7.4. Úvaha o přesídlení Při úvaze o přesídlení v rámci Moravskoslezského kraje v horizontu nadcházejících 5 let, u výše zmíněných investorů (6 subjektů) s negativním postojem vůči připravenosti území pro jejich podnikání, převážná většina, navzdory své nespokojenosti, neuvažuje o změně územní lokalizace své výroby. Jeden investor, konkrétně SEJONG Czech s.r.o. v průmyslové zóně Karviná Nové Pole se prozatím nepřiklání ani k jedné variantě. 8
7.5. Celkové hodnocení podnikatelského prostředí Zástupci oslovených firem ohodnotili stávající prostředí pro podnikání převážně jako průměrné a relativně vhodné pro činnost jejich společností (cca 54%). Dalo by se říci, že ostatní respondenti vidí prostředí pro své podnikání spíše ještě kladněji a nad průměrem. Globálně řečeno 27 firem z celkového počtu 28 respondentů je opravdu spokojeno s prostředím, které Moravskoslezský kraj poskytuje a nabízí pro podnikatelskou sféru. Pouze 1 společnost tuto situaci vidí lehce pod průměrem. V rámci konkrétní situace nejlepší hodnocení uvedly firmy nacházející se v průmyslových zónách Nošovice a Bolatice. 8. Hodnocení systému investičních pobídek 8.1. Využití investičních pobídek Systém investičních pobídek poskytuje a poskytoval i v minulosti řadu výhod pro investory budující své investice v České republice a také pomáhal při počátečním tzv. rozjezdu jednotlivých firem, které o ně zažádaly. Ze všech 28 respondentů jich 19 využilo investičních pobídek na počáteční investici, zbylých 9 pobídky nevyužilo. 9
8.2. Rok žádosti o investiční pobídky Rok žádosti o investiční pobídku se jasně odvíjí od roku, kdy jednotliví respondenti, v tomto případě 19 firem, realizovalo svou investici v Moravskoslezském kraji. Vrcholem největšího počtu využití tohoto systému byl rok 2006 a naopak úplná absence pobídek byla zaznamenána v letech 1998, 1999, 2004 a také 2011. V roce 2006 využívaly investiční pobídky zejména společnosti z oblasti automobilového průmyslu, např. Hyundai Motor Manufacturing Czech, s.r.o.. 8.3. Vznik nových pracovních míst ve vztahu k investičním pobídkám Nová pracovní místa v souvislosti s využitím investičních pobídek byla, dle sdělení respondentů, zřízena u 14 respondentů z 19, kteří pobídky využili. Procentuální podíly počtu nových pracovních míst uvedených v grafu jsou viditelně téměř vyrovnané. Díky pobídkám pro zahraniční investory v Moravskoslezském kraji bylo ve sledovaném období vytvořeno min. 4322 nových pracovních míst, což zmírnilo nezaměstnanost v kraji. Toto číslo je součtem za všechny respondenty, kteří odpověděli na otázku, na kolik nově vytvořených pracovních míst žádali investiční pobídku. Tato prokazatelně nově vytvořená pracovní místa související s investičními pobídkami vždy generují další pracovní místa ve službách a jiných souvisejících oblastech ekonomiky. Z šetření vyplývá, že nejvíce nových pracovních míst vzniklo ve firmách nacházející se v 10
průmyslové zóně Ostrava Hrabová, a to ve společnosti PEGATRON Czech, s.r.o. (celkem 1180 nově zaměstnaných) a společnosti Sungwoo Hitech s.r.o. (celkem 1000 nově zaměstnaných). Na tuto otázku neodpověděla společnost Hyundai Motor Czech, která podle jiných informačních zdrojů vytvořila v první fázi 2 700 pracovních míst, v další fázi tento počet zvýšila na 3 500 nově utvořených přímých pracovních míst. Pro ilustraci: dle odhadovaného multiplikačního efektu z října 2007 mělo být do r. 2011 v souvislosti s investicí Hyundai celkem utvořeno 10 400 pracovních míst. 8.4. Celkové hodnocení systému investičních pobídek Respondenti v rámci průzkumu globálně hodnotili své zkušenosti a pocity vůči celkovému systému investičních pobídek za poslední roky v ČR. Jejich názory se lišily zejména v závislosti na roku započetí jejich investice v Moravskoslezském kraji. Téměř polovina názorů nijak nevybočovala z průměru a respondenti byli celkem spokojeni s možnostmi pobídek, které nabízela ČR. Čtvrtina odpovídajících investorů zhodnotila své možnosti, co se týče investičních pobídek jako velice dobré a naopak čtvrtina vyjádřila opačný názor. Negativní zkušenosti vyjádřili investoři započínající svou investici převážně v letech 2006 nebo 2008. Z pohledu kladných ohlasů se jednalo o firmy, které průběžně započínaly výrobu v letech 2005 2008. Vše je ovlivněno představami a požadavky jednotlivých investorů. Na této otázce se podílelo 25 z 28 respondentů. 11
9. Hlavní důvod umístění investice v Moravskoslezském kraji Při rozhodování o umístění budoucí investice jednotlivých podnikatelských subjektů z velké většiny investoři přihlíželi k faktoru dopravní dostupnosti, a to ve 31% případů. Jedná se zejména o firmy zabývající se automobilovým průmyslem a logistikou. Z dalších faktorů ovlivňující spokojenost s umístěním své investice v Moravskoslezském kraji byly shodně hodnoceny (9%) cena vstupů (včetně ceny pracovní síly), připravenost investiční plochy a investiční pobídky. Poměrně velkou roli při rozhodování má pro investory vzdělanost a kvalifikovanost budoucí pracovní síly (13%). 6% investorů hodnotí kladně součinnost s veřejnou správou. Mnohé společnosti (až 18% z dotázaných) vidí důležitost rozhodnutí o umístění své investice i v co nejbližší návaznosti na své sídlo firmy či obsazenosti zóny o kterou mají zájem. 9.1. Negativní faktory Největší obava ze strany investora při rozhodování, zda umístit svou investici v Moravskoslezském kraji, je pociťována zejména ve vzdělání, a to v kvalifikaci pracovní síly, resp. v technické vzdělanosti. Za další hrozby podnikatelské subjekty považují ceny vstupů v podobě zásobování energiemi, materiálem a surovinami, případně vysokou cenu pracovní síly a špatné dopravní napojení na leteckou nákladní dopravu. Mezi dalšími, jednotlivými respondenty zmiňovanými, negativními faktory jsou absence možnosti cizojazyčných škol a školek a zájmu o pracovní pozice v dané společnosti. Co se týče odpovědí investorů mimo danou nabídku, mezi další negativa, kterých se obávají, patří dopravní dostupnost pro zaměstnance, vysoká obsazenost průmyslových zón, špatná infrastruktura a neuspokojivá podnikatelská kultura. 10. Výzkum a vývoj 10.1. Výzkumné či vývojové centrum Samostatné centrum zaměřené na výzkum a vývoj pro specifickou výrobu dané firmy v Moravskoslezském kraji má zřízeno a využívá celkem 6 společností z 28, které se zúčastnily průzkumu. Zbylých 22 společností takové oddělení v našem kraji nemají, a to převážně z toho důvodu, že využívají VaV centrum v mateřské společnosti či pobočkách sídlících mimo Moravskoslezský kraj. 12
10.2. Úvaha o zřízení vývojového centra Je zjevné, že většina firem vývojové centrum v Moravskoslezském kraji nevyužívá, a to na základě předešlého hodnocení. V této souvislosti se naprostá většina respondentů vyjádřila, že o možnosti zřízení výzkumného či vývojového centra v Moravskoslezském kraji ani do budoucnosti neuvažují. Ovšem 4 respondenti se vyjádřili, že myšlenka vývojového centra, zřízeného v sídlech jejich firem v Moravskoslezském kraji, jim není cizí. K úvaze o zřízení vývojového centra v souvislosti s časovým horizontem se tedy vyjádřily 4 společnosti. Polovina nemá konkrétní představu o realizaci centra z hlediska času, jedna firma by zřizovala centrum za více jak pět let a jedna do jednoho roku. 10.3. Důvody nevytvoření vývojového centra Firmy, které odmítají myšlenku zřízení výzkumného či vývojového centra v Moravskoslezském kraji mají své důvody k tomuto rozhodnutí. 14 společností již vývojovým centrem disponuje a mají jej umístěno v jiné pobočce či u mateřské firmy v jiném státě, nemají tedy potřebu dalšího takového centra. Dalším důvodem také byl pocit absence výzkumných pracovníků či zaměstnanců s kvalifikovaným vzděláním pro tuto činnost, což bylo zmíněno v jednom případě. Dalších 5 firem vůbec nepociťuje potřebnost vývojového centra, jelikož nejsou výrobní společností. 13
11. Spolupráce s veřejným sektorem Spolupráci s veřejným sektorem hodnotí kladně a nad průměrem většina dotázaných. Průměrnou spokojenost vyjádřilo cca 47% respondentů, všeobecně nad průměrem hodnotilo až 50% odpovídajících a všeobecně pod průměrem cca 4% dotázaných. Konkrétnější hodnoty jsou zjevné z přiloženého grafu. Zkušenosti s veřejným sektorem firem podnikajících v Moravskoslezském kraji jsou ovlivněny odlišnými požadavky a představami o spolupráci s veřejným sektorem a rovněž subjektivním pohledem na požadovaný standard práce veřejných institucí. Společnosti by v rámci spolupráce s veřejným sektorem uvítali, aby tato spolupráce byla více zaměřena na přilákání pracovníků s vysokou kvalifikací. Tato odpověď se v rámci průzkumu objevila až ve 35% odpovědí. V dalších 19% odpovědí by respondenti rádi spolupracovali v rámci financování projektů podporující vývoj a výzkum. Stejným procentuálním podílem by rádi spolupracovali se středními školami se zaměřením na jednotlivé obory a v cca 12% by přivítalo spolupráci s univerzitním sektorem. Zbylé firmy by přivítaly kompletní spolupráci s univerzitami i odbornými školami, podporu zvyšování kvalifikace státních úředníků a koordinaci některých potřebných činností. 12. Absence požadovaných subjektů v Moravskoslezském kraji Mezi subjekty, které jsou postrádány ze strany investorů, by se daly zejména zařadit školy či školky, ve kterých je hlavním vyučovacím jazykem angličtina či jiný jazyk než je čeština. Takto se vyjádřila až polovina respondentů odpovídajících na tuto otázku (7 z 15 odpovídajících). Dalších 5 společností postrádá kulturní a sportovní vyžití. Jedna firma by uvítala možnosti využívání podnikatelských inkubátorů v Moravskoslezském kraji, jiná propojení výučních oborů s praxí firmy, či vytvoření zázemí pro externí zaměstnance. Ostatní firmy hodnotí prostředí, ve kterém se jejich investice nachází za uspokojivé a nemají další nároky či požadavky. 14
13. Závěr Respondenti, kteří se zúčastnili průzkumu, se vyjadřovali z větší části kladně vůči spokojenosti s umístěním jejich investice a podnikatelským prostředím v Moravskoslezském kraji. Firmy, které odpovídaly, se působí zejména ve strojírenském a automobilovém průmyslu a nejčastěji začínaly svou výrobu v Moravskoslezském kraji v letech 2004, 2006 a 2008. Velká většina respondentů nemá ve svých pobočkách v Moravskoslezském kraji výzkumné či vývojové centrum, jelikož toto oddělení soustřeďují spíše do sídla mateřské společnosti v zahraničí. Respondenti dále hodnotí průmyslové zóny v Moravskoslezském kraji jako připravené a dispozičně a logisticky vhodné pro jejich budoucí investice a tedy nemají potřebu uvažovat o přesídlení. Absolutní většina z nich využila možnosti investiční pobídek, které umožňovaly a umožňují ekonomicky výhodné podmínky pro tvorbu investice. Respondenti kladně hodnotí i vzájemnou spolupráci s veřejným sektorem. Absence škol či školek s vyučováním v cizím jazyce považují za spíše negativní faktor a tedy taková školská zařízení v kraji postrádají. Lze shrnout, že průmyslové zóny v Moravskoslezském kraji a jejich připravenost je velice příznivá jak pro investory stávající, tak pro investory budoucí, pokud jim budou stačit zbývající plochy v průmyslových zónách, které jsou k dispozici. S novými většími průmyslovými zónami se do budoucna nepočítá. Novela zákona o investičních pobídkách by měla přilákat investory i z high-tech oblasti a měla by přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti kraje resp. České republiky vůči ostatním státům. 15