Analýza a ověření metody měření indexu lomu vzduchu pro laserovou interferometrii

Podobné dokumenty
Analýza profilu povrchů pomocí interferometrie nízké koherence

Slide 1. užívanými ke stanovení hodnoty indexu lomu vzduchu. interferometrie. Nepostradatelným parametrem pro stanovení takto měřené

Zadání diplomové práce

Krátká teorie. Monochromatická elektromagnetická vlna Intenzita světla Superpozice elektrických polí. Intenzita interferenčního obrazce.

Fyzikální praktikum III

POČÍTAČOVÁ SIMULACE VLIVU CHYB PENTAGONÁLNÍHO HRANOLU NA PŘESNOST MĚŘENÍ V GEODÉZII. A.Mikš 1, V.Obr 2

Konstrukční varianty systému pro nekoherentní korelační zobrazení

Podle studijních textů k úloze [1] se divergence laserového svaku definuje jako

Fyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník

CZ.1.07/2.2.00/ AČ (RCPTM) Spektroskopie 1 / 24

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 17. Optické vizualizační metody

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Měření indexu lomu Jaminovým interferometrem

Optika pro mikroskopii materiálů I

Přesné měření délek pomocí laserové interferometrie

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ ANALÝZA PROFILU POVRCHŮ POMOCÍ INTERFEROMETRIE NÍZKÉ KOHERENCE

- Ideálně koherentním světelným svazkem se rozumí elektromagnetické vlnění o stejné frekvenci, stejném směru kmitání a stejné fázi.

Úloha č.3 Interferometry a vlastnosti laserového záření

2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná.

Lom světla na kapce, lom 1., 2. a 3. řádu Lom světla na kapce, jenž je reprezentována kulovou plochou rozhraní, je složitý mechanismus rozptylu dopada

Sylabus přednášky Kmity a vlny. Optika

Laboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech

Úloha 10: Interference a ohyb světla

Charakteristiky optického záření

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií

Fotonické sítě jako médium pro distribuci stabilních signálů z optických normálů frekvence a času

Fyzika 2 - rámcové příklady vlnová optika, úvod do kvantové fyziky

LS 100. Varovné označení pro laserových zařízení bezpečnostní třídy 2. Kalibrace obráběcího stroje. Laser, Interface, Lineární optika, Čidla

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

7 FYZIKÁLNÍ OPTIKA. Interference Ohyb Polarizace. Co je to ohyb? 27.2 Ohyb

FYZIKA II. Marek Procházka 1. Přednáška

Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Stavba Michelsonova interferometru a ověření jeho funkce

1 Rezonátorová optika

MASARYKOVA UNIVERZITA

Světlo x elmag. záření. základní principy

13. Spektroskopie základní pojmy

Jaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením.

VYUŽITÍ MATLABU PRO MODELOVÁNÍ INTERFEROGRAMŮ PROUDÍCÍHO PLYNU S RŮZNÝM INDEXEM LOMU. Jiří Olejníček Pedagogická fakulta, Jihočeská univerzita

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne

Digitální učební materiál

MĚŘENÍ ABSOLUTNÍ VLHKOSTI VZDUCHU NA ZÁKLADĚ SPEKTRÁLNÍ ANALÝZY Measurement of Absolute Humidity on the Basis of Spectral Analysis

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 10: Interference a ohyb světla

Měření a analýza mechanických vlastností materiálů a konstrukcí. 1. Určete moduly pružnosti E z ohybu tyče pro 4 různé materiály

Úloha č.3 Interferometry a vlastnosti laserového záření

protony) se mohou chovat jako vlnění (tedy mohou interferovat) i jako částice (lze

Úvod do spektrálních metod pro analýzu léčiv

Úloha č.6 Dvouvlnové směšování ve fotorefraktivním materiálu a fázová

FTTX - Měření v optických sítích. František Tejkl

Rovinná monochromatická vlna v homogenním, neabsorbujícím, jednoosém anizotropním prostředí

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA

4. Z modové struktury emisního spektra laseru určete délku aktivní oblasti rezonátoru. Diskutujte,

Měření rozložení optické intenzity ve vzdálené zóně

Vznik a šíření elektromagnetických vln

NEJISTOTY INTERFEROMETRICKÝCH MĚŘENÍ

P5: Optické metody I

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Mikrovlny

Řešení: Nejdříve musíme určit sílu, kterou působí kladka proti směru pohybu padajícího vědra a napíná tak lano. Moment síly otáčení kladky je:

??): Radiová oblast vlnové délky od kilometrů po 0.1 m, záření se generuje a detekuje pomocí

VYHODNOCOVÁNÍ ANALYTICKÝCH SPEKTER

Praktikum školních pokusů 2

Lasery základy optiky

VÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze. Úloha č. 8 : Mikrovlny

Petr Šafařík 21,5. 99,1kPa 61% Astrofyzika Druhý Třetí

Aplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami

Pokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek

Fabry Perotův interferometr

1. Stanovte velikost rychlosti světla ve vzduchu. 2. Stanovte velikosti rychlostí světla v kapalinách a zjistěte odpovídající indexy lomu.

Vektorové obvodové analyzátory

Studium tenkých mazacích filmů spektroskopickou reflektrometrií

Měření hustoty plazmatu interferometrickou metodou na Tokamaku GOLEM.

Vypracoval: Martin Paúr. 27. Června / 14

27. Vlnové vlastnosti světla

Infračervená spektroskopie

Vlnové vlastnosti světla. Člověk a příroda Fyzika

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze. Úloha č. 8 : Studium ultrazvukových vln

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV VÝROBNÍCH STROJŮ, SYSTÉMŮ A ROBOTIKY

Úloha č. 7 - Disperze v optických vláknech

Spektrální interferometrie v bílém světle využitá k disperzní charakterizaci vysoce dvojlomných optických vláken

Optické měřicí 3D metody

Vlny v plazmatu. Narušení rovnováhy, perturbace se šíří prostorem => vlny Vlna musí být řešením příslušných rovnic plazmatu => módy

Katedra fyzikální elektroniky. Jakub Kákona

RYCHLOST SVĚTLA PROSEMINÁŘ Z OPTIKY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Gymnázium, Havířov - Město, Komenského 2 MATURITNÍ OTÁZKY Z FYZIKY Školní rok: 2012/2013

STUDIUM OHYBOVÝCH JEVŮ LASEROVÉHO ZÁŘENÍ

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Vlnové vlastnosti světla difrakce, laser

Podpora rozvoje praktické výchovy ve fyzice a chemii

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz

Otázka č. 14 Světlovodné přenosové cesty

Optika. Nobelovy ceny za fyziku 2005 a Petr Malý Katedra chemické fyziky a optiky Matematicko fyzikální fakulta UK

MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice Přednáška 5

REALIZACE BAREVNÉHO KONTRASTU DEFEKTŮ V OPTICKÉ PROSTOVĚ-FREKVENČNÍ OBLASTI SPEKTRA

Dálkový průzkum země v mikrovlnné části spektra

Transkript:

Analýza a ověření metody měření indexu lomu vzduchu pro laserovou interferometrii Vedoucí práce: Ing. Zdeněk Buchta, Ph.D. Bc. Tomáš Pikálek 21. června 216

Obsah 1. Cíle práce 2. Motivace 3. Metody měření 4. Nová metoda Princip Experimentální uspořádání Signály Zpracování signálů 5. Shrnutí 1/12

Cíle práce seznámení se s principy interferometrie přehled metod měření indexu lomu vzduchu nová metoda měření indexu lomu vzduchu teoretická analýza experimentální ověření 2/12

Motivace pro měření indexu lomu vzduchu V laserové interferometrii měříme v násobcích vlnové délky λ = c nf = λ n laser známe frekvenci f vlnovou délku ve vakuu λ DET Hodnota indexu lomu vzduchu n vlnová délka 633 nm teplota 2 C tlak 1 kpa relativní vlhkost 3 % koncentrace CO 2 4 ppm n = 1, 267 98 632,991 nm 632,821 nm 1 laser z I a.u. D MZ λ/2 RZ 3/12

Metody měření indexu lomu vzduchu Přímé metody měření změny optické dráhy evakuované kyvety, rezonátory tlak řádově 1 Pa lasery, bílé světlo přesnost až 3 1 9 obvykle 1 8 EGAN, Patrick a Jack A. STONE. Absolute refractometry of dry gas to ±3 parts in 1 9. Applied Optics. 211, vol. 5, no. 19, s. 376 386. Nepřímé metody měření jiných veličin teplota tlak vlhkost (koncentrace CO 2 ) Edlénovy, Ciddorovy rovnice přesnost až 3 1 8 v praxi 1 7 BÖNSCH, G. a E. POTULSKI. Measurement of the refractive index of air and comparison with modified Edlén s formulae. Metrologia. 1998, vol. 35, no. 2, s. 133 139. CIDDOR, Philip E. Refractive index of air: new equations for the visible and near infrared. Applied Optics. 1996, vol. 35, no. 9, s. 1566 1573. 4/12

Nová přímá metoda Princip měření rozdílu optických drah kombinace laserové interferometrie interferometrie nízké koherence Michelsonův interferometr trvale evakuovaná kyveta d = 5 mm oddělená detekce signálů vakuum způsobí fázový posun φ(λ ) = 4πd λ [ n λ 1 ] 5/12

Experimentální uspořádání zdroj detektor LED vlákno L1 Z1 D1 P HeNe laser λ/2 L2 evakuovaná kyveta L3 SD KD Z2 D L4 PD D3 D2 MZ RZ 5 mm Z5 Z4 Z3 Z6 interferometr 6/12

Interferenční signály 3,2 I LED a.u. I laser 1 a.u. 3, 2,8 1,4 1,3 1,2 I laser 2 a.u. 2,9 2,8 2,7 55 56 57 82 83 m 84 18 19 11 1 7/12

Rozdělení bílých interferenčních signálů,2 I LED 1 a.u.,,2,2 I LED 2 a.u.,,2 16 2 24 28 6 64 68 72 z proužky n g = n λ dn dλ MATSUMOTO, Hirokazu, Kaoru SASAKI a Akiko HIRAI. Remote Measurement of Refractive Index of Air Using Tandem Interferometer over Long Optical Fiber. Japanese Journal of Applied Physics. 28, vol. 47, no. 9, s. 7386 7389. 8/12

Fourierova transformace bílých interferenčních signálů F {I LED } a.u. 6 4 2 laser LED 1 LED 2 arg F {I LED } rad 4 3 2 1 LED 1 LED 2 2, 2,1 λ x 2,2 proužky 62 633 64 66 68 7 λ nm 9/12

Fitování fázového rozdílu teoretická závislost fázového rozdílu + Edlénovy rovnice: φ m (λ ) = 4πd λ [ n λ 1 ] + φ = = A 1 f 1 (λ ) + A 2 f 2 (λ ) + φ Af 1 (λ ) + φ lineární regrese: A, φ {, ±2π, ±4π,... } φ rad φ(λ L ) = Af 1 (λ L ) 4 3 2 1 n(λ L ) = 1 + Af 1 (λ L ) λ L 4πd naměřený rozdíl φ m (λ ) fit φ f (λ ) 62 64 66 68 7 λ nm 1/12

Upřesnění fázového rozdílu pomocí laseru z bílých signálů odhad n s nejistotou 3 1 7 přesněji (3 1 8 ) pomocí laserových signálů I laser 1 a.u. I laser 2 a.u.,1,,1,1,,1 98,8 98,9 99, 99,1 99,2 99,3 m φ L mod 2π 1 11/12

Shrnutí vyvinuta přímá metoda pro měření indexu lomu vzduchu trvale evakuovaná kyveta kombinace laserové interferometrie a bílé interferometrie experimentální ověření srovnání s referenčními metodami přímá metoda s čerpanou kyvetou nepřímá metoda rozdíl 2 1 8 PIKÁLEK, Tomáš a Zdeněk BUCHTA. Air refractive index measurement using low-coherence interferometry. Applied Optics. 215, vol. 54, no. 16, s. 524 53. 12/12

Děkuji za pozornost. 12/12

Otázka 1 V kapitole 1 autor používá skalární popis optického vlnového pole. Tento přístup popisu elektromagnetického vlnění a interference vlnových polí se v praxi samozřejmě často dá využít, nicméně musí být splněny určité předpoklady. Mohl by autor provést stručnou diskuzi, v jakých případech např. nepůjde použít a kdy se naopak bez problémů dá využít tento zjednodušující popis elektromagnetických vlnových polí?

Otázka 1 Skalární popis optické vlny Vlnová rovnice 2 u(r, t ) 1 v 2 2 u(r, t ) t 2 = vlnová funkce u(r, t ) polarizační jevy zanedbáme Prostředí homogenní izotropní nedisperzní neabsorbující neobsahující zdroje vlnění Vhodné pro popis interference difrakce Nelze využít pro odraz a lom na rozhraní dielektrik šíření dielektrickými vlnovody SALEH, Bahaa E. A. a Malvin Carl TEICH. Fundamentals of photonics. New York: Wiley, 1991.

Otázka 2 V kapitole 2 popisuje autor práce některé vybrané typy interferometrů. Mohl by stručně vysvětlit princip Jaminova typu interferometru. Dal by se takový typ interferometru použít též pro měření indexu lomu vzduchu?

Otázka 2 Jaminův interferometr Z DZ DZ D

Otázka 2 Měření indexu lomu vzduchu laser vakuová pumpa DZ d kyveta DZ ϕ(λ ) = 2πd λ [ n (λ) 1 ] DET přibližně počítání proužků při čerpání přesněji např. interferometrie s řízenou změnou fáze (phase shifting)

Otázka 3 V práci je uvedeno, že rovinnost všech rovinných ploch používaných v experimentální verzi měřicího interferometrického zařízení je alespoň λ/1. Jakým způsobem případně ovlivňuje detekci fáze interferenčních signálů a nejistotu měření indexu lomu výrobní přesnost použitých optických komponent?

Otázka 3 Princip metody přesné určení n laserové interferenční signály fáze před vyčerpáním = náklon zrcadla + vady komponent fáze po vyčerpání = náklon zrcadla + vady komponent + vakuum rozdíl = vakuum vady komponent se odečtou v případě trvale evakuované kyvety kalibrace (helium) fáze pouze modulo 2π nutnost přibližného určení fáze, přesněji než ±π n přesněji než 3,2 1 7 přibližné určení n bílé interferenční signály vyčerpaná kyveta neoptimální kompenzace disperze výsledek neovlivní (fáze se odečtou) vady komponent ovlivňují výsledek simulace

Otázka 3 Náhradní schéma interferometru Z kyveta MZ D vakuum D vzduch DZ KD1 t s t v KD2 RZ rovinnost λ/1 (λ = 633 nm) lámavé plochy: t s 12λ/1 odrazné plochy: t v 6λ/1 pozorováním: t v + (n BK7 1)t s λ/4

Otázka 3 Výsledky simulace pouze WLI t v λ/1 6 3 3 6 12 6 6 12 t s λ/1 n 1 7 3 2 1 1 2 3 lámavé plochy: t s 12λ/1 odrazné plochy: t v 6λ/1 pozorováním: t v + (n BK7 1)t s λ/4 (vyznačeno bíle)

Otázka 3 Výsledky simulace včetně laseru t v λ/1 6 3 3 6 12 6 6 12 t s λ/1 n 1 7 3 2 1 1 2 3 nutnost nastavení na nekonečnou šířku proužku výsledek není ovlivněn přesností optických komponent

Zdroj světla vlákno konec vlákna čočka zrcadlo HeNe laser λ/2 deska čočka clona čočka polopr. zrcadlo

Detektor spojná čočka polarizátor fotodetektor LED polarizující dělič fotodetektory laser

Interferometr zdroj světla vlnovec k pumpě měřicí zrcadlo referenční zrcadlo měření teploty měř. tlaku, vlhkosti měření CO 2 LED měření vlhkosti čerpatelná kyveta zrcadla detekční část kompenzační deska nepolarizující dělič zrcadlo

Průchod svazků kyvetou referenční měřicí

Umístění kyvety d 1 měřicí referenční d 2 měřicí referenční ϑ d

Vakuová aparatura zavzdušňovací ventil vakuová měrka regulační ventil vlnovec ke kyvetě ventil vlnovec k pumpě kontrolér měrky

Deformace kyvety po vyčerpání d µm 3,336 3,273 3,21 3,147 3,84 3,336 µm 3,162 µm 3,132 µm 3,21

Nežádoucí odrazy P n BK7 ϑ i ϑ i P 2 ϑ t P 2 ϑtϑt r P 2 ϑ i r P 4 ϑ t ϑ i ϑ t r P 4 ϑ t ϑ i (1 r ) P 2 r (1 r ) P 4

Závislost n na vlnové délce 32 31 n n g n 1 1 6 3 29 28 27 26 4 6 8 1 1 2 1 4 1 6 λ nm

Závislost n na atmosferických podmínkách 28 28 n 1 1 6 27 26 27 26 28 1 15 2 25 3 T C 28 95 1 p 15 kpa n 1 1 6 27 26 27 26 25 5 75 1 RH % 1 2 3 x ppm

Posun signálu a jeho obálky z o = d n g (λ L ) 1 z c = d n(λ L ) 1 signál obálka 2 I a.u. 1 2 4 z 6 8 µm

Spektra LED LED Thorlabs LED CREE 1 1 S a.u. S a.u. 55 6 65 7 75 λ nm 55 6 65 7 75 λ nm

Fourierova transformace při neodfiltrovaném laseru,8,6 vakuum vzduch F {I WLI } a.u.,4,2, 2 arg F {I WLI } rad 2 4 vakuum vzduch 55 6 633 65 7 λ nm

Oprava nespojitosti fáze φ rad 35 3 φ s vyřazeno fitováno fit 1 fit 2 posun 25 2,97,98,99 1, 1,1 1,2 1,3 λ λ L

Měření pomocí čerpání kyvety D vakuum D vzduch ϕ = 4πd λ (n 1) laser L1 L2 DH kyveta čerpáno RZ d MZ

Měření změny polohy zrcadla DET 1,5 laser D z MZ I a.u. 1,4 1,3 1,2 1,1 RZ 12 1 I a.u. λ/2 z µm 9 6 3 1 2 3 m 4 5 6 1

Hilbertova transformace,2 signál Hilbertova transformace signálu,1 I a.u.,,1,2 1 2 3 m 4 5 6 1

Analytický signál u a (m) = I (m) + i H I (m),2,1 u a m 1 6 Im (u a ) a.u., arg u a 4,1 2,2,2,1,,1,2 Re (u a ) a.u.

Bílý interferenční proužek 1 1 I a.u. S a.u. WLI 45 5 λ nm 55 6 4 65 2 2 OPD µm 4

Vznik bílého interferenčního signálu vakuum vzduch 2 I 1 a.u. 1 λ nm 59 63 67 4 2 2 4 z µm S a.u.

Vznik bílého interferenčního signálu vzduch vakuum 2 I 1 a.u. 1 λ nm 59 63 67 13 132 134 136 138 z µm S a.u.

Nejistoty přímého měření n(λ ) = 1 + λ 4πd φ(λ ) y příspěvek u(y ) u(n) 1 zbytková atmosféra < 1 1 8 λ laser 6 1 13 m 3 1 1 φ metoda měření fáze 2 1 1 rad 2 1 8 náklon měřicího zrcadla 1 1 1 rad 1 1 8 d metoda měření délky kyvety 1 1 6 m 5 1 1 nerovnoběžnost okének 5 1 6 m 3 1 9 umístění kyvety ve svazku 1 1 7 m 5 1 11 deformace kyvety při vyčerpání 4 1 6 m 2 1 9 teplotní roztažnost kyvety 6 1 9 m 3 1 12 n kombinovaná standardní nejistota 3 1 8

Nejistoty nepřímého měření y příspěvek u(y ) u(n) T teplota,2 C 2 1 8 p tlak,3 kpa 8 1 8 RH relativní vlhkost 3 % 3 1 8 x koncentrace CO 2 1 ppm 1 1 8 přesnost nepřímé metody 3 1 8 n kombinovaná standardní nejistota 9 1 8

Analýza profilu povrchů 2 I1 a.u. 1 2 z µm 6 3 I2 a.u. 1,5 I L,4 a.u.,3,2 5 y mm 5 1 m 1 5 2 z µm 36 1 5 x mm 1 39 42 45 48