MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Schválilo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 29. 8. 2000, čj. 25 775/2000-23, s platností od 1. září 2000 počínaje 1. ročníkem Kmenový obor: 3941M Technický interdisciplinární Studijní obor: 39-41-M/003 (26-44-6) Mechatronika UČEBNÍ PLÁN studijního oboru 39-41-M/003 (26-44-6) Mechatronika Denní studium absolventů základní školy Kategorie a názvy vyučovacích předmětů Počet týdenních vyučovacích hodin v ročníku Celkem 1. 2. 3. 4. A1. Všeobecně vzdělávací - povinné 18-20 13-14 11-13 11-13 53-60 Český jazyk a literatura 3 2 2 3 10 Cizí jazyk 3 3 3 3 12 Občanská nauka 0-2 1 1-2 1 3-6 Dějepis 2 - - - 2 Matematika 4 2-3 3-4 2-4 11-15 Fyzika 2-3 2 - - 4-5 Chemie a ekologie 2-3 - - - 2-3 Tělesná výchova 2 2 2 2 8 A2. Odborné - povinné 13-16 19-20 20-22 20-22 72-80 Strojnictví 1-2 3-5 2-4 - 6-11 Materiály a technologie 2-3 - - - 2-3 Mechanika - 2 2-4 Elektrotechnika 3-4 2 - - 5-6 Elektronika - 2 2-3 2-3 6-8 Měření a diagnostika - 3-4 2-3 2-4 7-11 Číslicová technika - 2 2-3 - 4-5 Řízení a regulace - - 2-3 2-3 4-6 Mechatronika - - 3-5 6-8 9-13
Výpočetní technika 2 2 2 2 8 Technika administrativy 2 - - - 2 Ekonomika - - - 3-4 3-4 Úvod do světa práce 3 - - - 3 Praxe - 3 3 3 9 A3. Odborné - výběrové Celkem hodin týdně (maximálně) 33 33 33 33 132 B. Nepovinné Poznámky k učebnímu plánu: 1. U předmětů, kde je učebním plánem stanoveno rozpětí vyučovacích hodin stanoví konkrétní počet hodin ředitel školy. Učební plán ostatních předmětů může ředitel školy upravit až do 10% hodinové dotace v daném ročníku. Při všech výše uvedených úpravách nesmí být žádný povinný předmět v rámci učebního plánu zrušen a nesmí být překročen celkový týdenní počet hodin. 2. Dle specifických potřeb školy a regionu je možné do učebního plánu zařadit výběrový předmět. Hodinovou dotaci na tento předmět je nutno zajistit z rozpětí hodin odborných předmětů. 3. Osnovy jednotlivých odborných vyučovacích předmětů jsou rámcové. Jejich konkretizaci provede škola na základě zvoleného počtu vyučovacích hodin a s ohledem na rozvoj oboru, podmínky regionu a požadavky sociálních partnerů. Počty hodin, uvedené v rozpisu učiva u jednotlivých tematických celků, jsou doporučené, škola si je upraví podle svých potřeb a zkušeností. 4. Pro výuku všeobecně vzdělávacích předmětů se využívají platné učební osnovy pro SOŠ. Předmět chemie a ekologie je možno vyučovat podle uvedené osnovy nebo využít schválených osnov předmětu chemie a předmětu základy ekologie a vhodně si je upravit. 5. Ve výuce cizího jazyka pokračuje žák zpravidla ve studiu toho cizího jazyka, kterému se učil na základní škole. 6. Nepovinné vyučovací předměty i jejich obsah zpracuje škola a schválí ředitel. Žák se může v jednom školním roce přihlásit nejvýše do dvou nepovinných předmětů, případně do tří, je-li jedním z nich řízení motorových vozidel nebo sportovní hry. 7. Rozsah cvičení je uveden v osnovách jednotlivých předmětů a řídí se charakterem vyučovacího předmětu. Při cvičeních se třída dělí na skupiny v souladu s platnými předpisy BOZP. Nestanoví-li přípustnou velikost skupin předpisy BOZP či předpisy hygienické, určí ji ředitel školy podle platných předpisů MŠMT ČR a podle finančních možností školy. 8. Součástí předmětu praxe jsou čtyři týdny souvislé praxe, rozdělené do dvou ročníků, zpravidla do druhého a třetího. Tuto souvislou praxi vykonávají žáci na smluvně zajištěných pracovištích. 9. Škola v souladu s metodickými pokyny MŠMT organizuje v prvním až třetím ročníku týdenní lyžařský výcvikový kurz a sportovně turistický kurz. Celková doba trvání kurzů nesmí přesáhnout dva týdny za výše uvedené období.
10. K podpoře rozvíjení klíčových dovedností může škola v rámci časové rezervy organizovat v kterémkoli ročníku týdny projektové výuky, zaměřené zejména na zpracování a hodnocení žákovských projektů. DOPORUČENÝ UČEBNÍ PLÁN Denní studium absolventů základní školy Kategorie a názvy vyučovacích předmětů Počet týdenních vyučovacích hodin v ročníku Celkem 1. 2. 3. 4. A1. Všeobecně vzdělávací - povinné 19 13 11 12 55 Český jazyk a literatura 3 2 2 3 10 Cizí jazyk 3 3 3 3 12 Občanská nauka - 1 1 1 3 Dějepis 2 - - - 2 Matematika 4 3 3 3 13 Fyzika 3 2 - - 5 Chemie a základy ekologie 2 -- -- - 2 Tělesná výchova 2 2 2 2 8 A2. Odborné- povinné 14 20 22 21 77 Strojnictví 2 4 3-9 Materiály a technologie 2 - - - 2 Mechanika - 2 2-4 Elektrotechnika 3 2 - - 5 Elektronika - 2 2 2 6 Měření a diagnostika - 3 2 3 8 Číslicová technika - 2 2-4 Řízení a regulace - - 2 2 4 Mechatronika - - 4 6 10 Výpočetní technika 2 2 2 2 8 Technika administrativy 2 - - - 2 Ekonomika - - - 3 3 Úvod do světa práce 3 - - - 3 Praxe - 3 3 3 9 Celkem hodin týdně 33 33 33 33 132
B. Nepovinné Počítačová grafika - 3 3-6 Programování - 3 3-6 Řízení motorových vozidel - - - 3 3 CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Kmenový obor: 3941M Technický interdisciplinární Kód a název: 39-41-M/003 Mechatronika Vstupní předpoklady žáků Do prvního ročníku čtyřletého studia jsou přijímáni žáci a další uchazeči, kteří splnili kritéria přijímacího řízení a splnili povinnou školní docházku. Délka vzdělávacího programu a forma studia Studium oboru mechatronika je čtyřleté denní, zakončené maturitní zkouškou.. Pojetí a cíle vzdělávacího programu Cílem vzdělávacího programu je připravit flexibilního absolventa, jehož prvotní profesionalizace je jak v oblasti všeobecného, tak v oblasti obecně odborného vzdělávání na takové úrovni, která umožňuje jeho další vzdělávání v různých specializačních či rekvalifikačních kurzech i další vzdělávání vedoucí k dosažení vyšší úrovně vzdělání. Podmínky k dosažení takto připraveného absolventa jsou dány především velkým podílem všeobecného vzdělávání, široce profilovaným základním odborným vzděláváním a cíleným rozvojem klíčových dovedností. Odborná složka vzdělávání má za úkol připravit nejen specializované pracovníky pro pracovní činnosti související se systémy automatizovaných výrobních strojů CNC a počítačově řízených robotizovaných technologických řetězců CIM, ale i odborníky, kteří dokáží své vzdělání uplatnit v nejrůznějších oblastech, kde se setkají se systémy vyšších generací automatizace. Cíle odborného vzdělávání jsou proto ve vzdělávacím programu orientovány nejen do skupiny na vlastní speciální problematiku, ale význam se přikládá i širokému odbornému základu umožňujícímu uplatnění absolventa i v dalších oblastech. Aby měl žák možnost se o svém budoucím povolání rozhodnout na základě seznámení s charakterem práce a obsahu vzdělávání je oddálen okamžik definitivního rozhodnutí o volbě vzdělávacího programu a tím i o jeho budoucím povolání. Proto je na počátek vzdělávací cesty zařazeno široce koncipované předprofesní vzdělávání, které mu umožní získat v průběhu 1. ročníku poznatky o charakteru vzdělávacích programů se základem elektrotechnickým, strojírenským a chemickým a teprve potom si zvolit vhodný vzdělávací program. Charakteristika obsahových složek a) Všeobecné vzdělávání Všeobecné vzdělávání ve svých jednotlivých složkách formuluje cíle, které naplňují profil absolventa jak s ohledem na dosaženou úroveň vzdělání, tak na odbornou profilaci absolventa. Obsahové složky všeobecně vzdělávací části se skládají ze vzdělávání: jazykového, které se realizuje v mateřském jazyce a cizím jazyce a které vede zejména ke kultivovanému ústnímu a písemnému projevu a samostatné práci s literaturou krásnou i odbornou; výuka cizího jazyka navazuje na jazykové vzdělávání na základní škole;
společenskovědního, které v sobě zahrnuje vzdělávání z vybraných oblastí psychologie, sociologie, politologie, etiky, filozofie a historie, vede k získání základních návyků k životu v demokratické společnosti, k rozvoji ekonomického myšlení, zejména ve vztahu k zodpovědnému přístupu ke všem hodnotám; je realizováno zejména v občanské nauce a dějepise; matematického, které se realizuje především v předmětu matematika, jejímž obsahovým jádrem jsou vybrané okruhy středoškolské matematiky zvláště důležité pro činnosti, na něž se žák ve vzdělávacím programu připravuje, přírodovědného, zahrnujícího oblast fyziky, chemie a ekologie; tato složka všeobecného vzdělávání akcentuje základní přírodovědné metody práce a vliv rozvoje těchto vědních disciplin na lidstvo a životní prostředí, estetického, které se podílí na formování estetického cítění žáků, jehož zdrojem jsou různé druhy umění ( literatura, výtvarné umění, hudba, film apod. ); nejvýznamnější část estetického vzdělávání se realizuje ve výuce literatury v mateřském jazyce, rozvoje tělesné kultury, který dbá o formování biologické a sociální stránky osobnosti žáka a o prohlubování mezilidských vztahů; působí se na upevňování jeho zdraví, na efektivní využívání volného času a uspokojuje se jeho zájem o pohybovou aktivitu. V oblasti klíčových dovedností jsou rozvíjeny žákovy dovednosti související s jeho přípravou na pracovní, osobní i společenský život. S ohledem na budoucí pracovní uplatnění absolventů je pozornost věnována zejména: prezentaci běžných záležitostí písemnou i ústní formou posluchačům ve svém okolí, čitelnému a přesnému zpracovávání běžných písemností, přijímání osobní odpovědnost za plnění úkolů, volbě postupů vhodných k objasnění a řešení zadaných problémů, praktickému využívání matematických metod při řešení konkrétních příkladů a problémů a k přesnému a komplexnímu zaznamenávání a vedení číselných údajů, vytváření uceleného přehledu o zdrojích informací, jejich účelu a vhodném způsobu jejich využívání a uchovávání, bezproblémové práci s počítačem a jeho periferními zařízeními. b) odborné vzdělávání Odborné vzdělávání je členěno do dvou základních etap. První etapa, která je realizována v 1. ročníku přípravy, má obecnější předprofesní charakter. Jejím hlavním cílem je seznámení žáků s cíli přípravy, se základními prostředky technické komunikace a zejména s pracovním prostředím, obsahem a charakterem činností vykonávaných v několika různých povoláních ve strojírenství, elektrotechnice a chemii. Toto úvodní seznámení přispívá především ke kvalifikovanější volbě konkrétního oboru přípravy či vzdělávacího programu, resp. k volbě budoucího povolání. Druhou etapou je široce koncipované odborné vzdělávání žáků, které připraví flexibilního absolventa pro výkon povolání v interdisciplinární oblasti strojírensko-elektrotechnické, zejména se zaměřením na automatizované systémy vyšší generace, charakterizované stavebnicovými komponentami, v nichž se prolíná potřeba vědomostí a dovedností z oblasti strojírenství, elektrotechniky, elektroniky, regulační techniky a technické kybernetiky. Odborné vzdělávání je v základu charakterizováno obecně odbornou přípravou, která vychází ze Standardu středoškolského vzdělávání a respektuje v souladu s interdisciplinárním charakterem vzdělávacího programu cíle a obsahové okruhy dvou směrů - směru elektrotechnického a směru strojírenského, přitom dominantní je spíše elektrotechnický. Profesně
zaměřená část přípravy má činnostní charakter a je pro ni příznačný vysoký podíl laboratorní výuky. Přípravu praktického charakteru je účelné v souladu se zájmy žáků a regionálními podmínkami realizovat ve vyšších ročnících na reálných provozních pracovištích, v ideálním případě na pracovišti budoucího zaměstnavatele žáka, což umožňuje již jistou formou profesní specializace. Odborné vzdělávání teoretického i praktického charakteru ve své vzdělávací a činnostní složce klade důraz zejména na: práci s informacemi a s technickou dokumentací, používání technických norem, katalogů, návodů k obsluze, technických doporučení, schopnost porovnávat parametry a technickou úroveň studovaných uzlů, agregátů, zařízení a systémů, čtení a kreslení technických výkresů a schémat strojírenského a elektrotechnického oboru, základní výpočty strojních a elektrotechnických součástí a funkčních obvodů, zásady přesné strojírenské montáže automatizovaných strojů CNC, montáže jejich elektrohydraulických (elektropneumatických) agregátů, elektrických silnoproudých a slaboproudých zařízení, strojírenská a elektrotechnická měření v rozsahu potřebném pro kontrolu a vyhledávání závad na automatizovaných výrobních strojích CNC a systémech CIM, systémové technické myšlení, schopnost průhledu do mezioborových závislostí a vazeb, schopnost nalézat a uvědomovat si prolínající fyzikální, technické a funkční synergické vztahy umožňující spolehlivé vyhledávání závad a diagnostiku ošetřovaných systémů, znalost elektrotechnických předpisů, předpisů o bezpečnosti a hygieně práce a znalost zásad péče o životní prostředí z hlediska provozního rizika systémů CIM a strojů CNC. Organizace výuky Příprava ve vzdělávacím programu je organizována jako čtyřleté denní studium pro žáky či jiné uchazeče, kteří ukončili povinnou školní docházku a řídí se platnými právními předpisy. Výuka ve třídách je doplněna praktickými činnostmi v laboratořích a školních dílnách a praxí ve vybraných podnicích regionu. Studium je zakončeno maturitní zkouškou. Metodické postupy Pojetí výuky vychází jak z výchovně vzdělávacích cílů a obsahových okruhů daných pro 3. vzdělávací úroveň a příslušný směr vzdělávání Standardem středoškolského odborného vzdělávání a z cílů definovaných v profilu absolventa vzdělávacího programu. Je orientováno zejména na: vhodnou motivaci žáka vedoucí k zájmu o probírané učivo, zdůraznění praktických potřeb v osobním i profesním životě, upřednostňování aktivizujících metod práce žáka; důraz je kladen na intelektuální dovednosti žáka, na ovlivňování jeho postojů, s čímž souvisí výběr vhodných a účelných vědomostí, které vedou k výše uvedenému cíli, vhodný výběr příkladů s ohledem na žákovy životní zkušenosti, což je předpokladem lepšího porozumění probírané problematice, důslednou zpětnou vazbu ve všech všeobecně vzdělávacích předmětech, tedy neustálé sledování míry naplňování stanovených cílů. Specifiku osvojování učiva v odborném vzdělávání postihují postupy empirické a teoretické. V procesu výuky nelze oba postupy oddělovat, protože jedině spojením obou lze u žáků dosáhnout žádoucího rozvoje dovedností a postojů a přispět tak k formování jejich osobnosti. Za účelem realizace výchovně vzdělávacích cílů klíčových dovedností jsou od počátku přípravy aplikovány v jednotlivých předmětech diskusní metody, brainstorming, metody
řešení problémových příkladů a situací, metody řešení konfliktních a mezních situací, inscenační metody. Vhodným způsobem realizace klíčových dovedností je projektové vyučování, které spočívá v zadávání a řešení komplexních praktických úkolů - žákovských projektů, které integrují dílčí složky obsahu vzdělávacího programu. V jejich rámci mohou být navozovány přímé podmínky pro aktivní a intenzivní práci žáků, jako jsou např.: vědomí cíle společné činnosti učitele a žáků, zdůraznění motivačních předpokladů vyučování řešením praktických úkolů, navozováním problémových situací apod. Volba konkrétních vyučovacích postupů a metod je doporučena na úrovni jednotlivých vzdělávacích předmětů. Praktická měření, cvičení a praxi nelze realizovat pouze počítačovou simulací. Škola musí být vybavena pro zajištění výuky oboru mechatronika specializovanými laboratořemi a dílnami. V laboratořích musí být zabezpečena praktická činnost zejména pro celky výpočetní technika, elektrotechnické a strojní měření, mikroprocesorová technika, senzorika, tekutinové mechanizmy, programovatelné automaty, robotika a další automatizační technika podle volby specifického učiva v předmětu mechatronika. Učebny dílen musí zabezpečit strojní a elektrotechnickou praxi v rozsahu osnov předmětu praxe. Zdravotní podmínky Aby se žák mohl odpovídajícím způsobem absolvovat vzdělávání v rámci tohoto vzdělávacího programu nesmí mít: závažné vady a choroby pohybového ústrojí, zejména vady horních končetin s poruchou jemných motorických funkcí, úchopové schopnosti ruky s porušenou koordinací svalových funkcí, poruchy zraku, poruchy barvocitu, poruchy prostorového vidění, poruchy rychlé adaptace a chronické onemocnění víček a spojivek. Budoucí pracovní uplatnění absolventa v daném oboru výrazně omezují: chronická onemocnění kůže, včetně vleklých dermatóz, chronické poruchy respirační, katary horních cest dýchacích a zánětlivá onemocnění srdce s poruchou rytmu. Zdravotní způsobilost pro studium posoudí lékař. PROFIL ABSOLVENTA Kmenový obor: 3941M Technický interdisciplinární Kód a název: 39-41-M/003 Mechatronika Dosažený stupeň vzdělání: Úplné střední odborné vzdělání, zakončené maturitní zkouškou. Způsob ukončení a certifikace: Maturitní zkouška vysvědčení o maturitní zkoušce. Výsledky vzdělávání Absolvent oboru mechatronika má po ukončení studia a úspěšném složení maturitní zkoušky takové odborné vědomosti, dovednosti a postoje, které mu umožní se po určité době zapracování kvalifikovaně uplatnit ve svém povolání např. jako montážní specialista, inspekční a servisní technik, zkušební technik, diagnostik a operátor automatizovaných systémů. Široké interdisciplinární vzdělání připravuje absolventa k výkonu odborných funkcí také pro oblasti technické přípravy výroby, prodeje a obchodně technických služeb.
Absolvent je schopen se aktivně uplatnit jako produktivní člen společnosti, který využívá poznatků, dovedností a postojů získaných vzděláním ve svém osobním, společenském a pracovním životě. Je schopen realisticky utvářet vlastní životní dráhu a na základě dosaženého vzdělání dále rozvíjet svou osobnost i profesní připravenost v procesu celoživotního učení. Absolvent se vyznačuje činorodým přístupem k životu, schopností spolupráce, ale i samostatností a odpovědností v osobním jednání i v pracovní činnosti. Je vybaven základními kompetencemi pro poznání a regulaci vlastní osobnosti a pro styk s lidmi. Chápe základní principy demokratické společnosti, je ochoten je ve svém životě uplatňovat a aktivně se účastnit na řešení problémů života této společnosti, ať již bezprostředně nebo zastupitelsky. Uvědomuje si svou národní příslušnost a svá lidská práva na pozadí globalizace a internacionalizace současného světa, a je tedy schopen uznávat i rovnost a práva jiných národů a etnických skupin. Uvědomuje si vzrůstající nároky na kvalifikovanou pracovní činnost a tedy i na potřebu inovací získaných pracovních dovedností. Chápe význam flexibility a dalších klíčových kompetencí, je ochoten a schopen se přizpůsobovat vývoji na trhu práce a kvalifikací, volit možnosti svého pracovního uplatnění a přiměřeně tomu se dále vzdělávat. Vzdělávání v oblasti obecných vědomostí, dovedností a postojů směřovalo k tomu, aby byl připraven absolvent, který zejména: má základní přehled o politickém fungování demokratické společnosti, je schopen aktivně se účastnit voleb, dovolat se svých práv a uplatňovat své zájmy v rámci zákonných norem občanské společnosti, má základní přehled o fungování tržní ekonomiky, je schopen v tomto prostředí ekonomicky zabezpečit sebe i svou rodinu, umí adekvátně svým možnostem a potřebám hospodařit s finančními prostředky, uvědomuje si význam sociálního systému a smysl občanské solidarity, rozlišuje základní kategorie v hierarchii životních hodnot, je schopen odpovědného humánního jednání, uvědomuje si význam rodiny a je schopen se elementárně orientovat v lidských vztazích, chápe historický vývoj, který vedl k vytvoření soudobé podoby světa, v němž žije, se dovede kultivovaně ústně i písemně vyjadřovat, umí uplatňovat společenskou a řečovou etiketu a chápe význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění, umí získávat a podávat potřebné informace a je schopen se vyjadřovat o běžných věcech, kulturních zážitcích i o odborné problematice výstižně a logicky a s využitím příslušných stylistických postupů, má všeobecný kulturní rozhled, dovede si vybírat druhy a žánry umění, má vypěstován návyk číst krásnou literaturu, časopisy, populárně naučná díla podle svého zájmu, sledovat sdělovací prostředky a navštěvovat kulturní zařízení, zná cenu kulturních památek a je schopen se podílet na ochraně kulturních hodnot, ve studovaném cizím jazyce dovede pohotově reagovat v rozhovorech o věcech denního života, ovládá potřebnou odbornou terminologii a umí využívat cizího jazyka nejen jako prostředku komunikace a poznávání jiných národů, ale i pro potřeby dalšího vzdělávání a k výkonu povolání, má matematické poznatky na úrovni potřebné k úspěšnému řešení praktických problémů ve své profesi i v běžných situacích, je připraven přistupovat metodicky k různým druhům problémů, umí je vyhodnotit a k jejich vyřešení použít vhodné matematické poznatky a postupy; umí odhadnout
předpokládané výsledky, ověřovat reálnost získaných výsledků a zdůvodnit zvolené způsoby řešení, přesně se vyjadřuje, používá matematickou symboliku i další prostředky komunikace (grafy, diagramy, tabulky, modely...), rozumí přírodním zákonům a jevům, ovládá základní přírodovědné metody práce (experiment, pozorování...), umí zacházet s přístroji i materiály, je schopen uplatnit přírodovědné poznatky ve své profesi i v každodenním životě a chápe důsledky aplikací fyziky a chemie; rozumí vlivu přírodního prostředí i důsledkům rozvoje vědy a techniky na život lidí, rozhoduje se a jedná v zájmu ochrany životního prostředí, je poučen o dopadech nezdravého a neodpovědného způsobu života, zvláště co se týká návykových látek a jiných negativních návyků, váží si zdraví a snaží se upevňovat svou tělesnou zdatnost. Na základě cíleně vytvářených klíčových dovedností absolvent: umí kvantitativně řešit komplexnější praktické úkoly a situace, ke kterým běžně dochází v oblasti jeho profese i mimopracovním životě, vytipovat spočitatelné a změřitelné prvky reality a přitom přímo aplikovat vědomosti z oblasti matematiky a dalších přírodních věd, je schopen zvolit z běžných i profesně specifických kvantitativních metod ty, které jsou vhodné pro řešení jednotlivých složek praktické situace, správně provádět příslušné matematické operace a z dosažených dílčích výsledků utvořit o situaci celkový přehled, umí využívat, příp. vytvořit grafické znázornění, pokud to napomůže řešení situace nebo úkolu, má ucelený přehled o informačních zdrojích poskytujících informace potřebné pro výkon jeho povolání a trvalý přehled o vývoji v rámci profese; umí posoudit přínos jednotlivých informací pro svoji práci i mimopracovní život, vybírat informace potřebné vzhledem k situaci, v níž budou využity, a správně je zaznamenávat a uchovávat. umí informace zpracovávat pro sebe i pro ostatní uživatele a předkládat je způsobem vhodným vzhledem k jejich dalšímu využití, ovládá práci s osobním počítačem, využívá některý z běžně používaných textových editorů a aplikační programy, které jsou běžné v jeho profesní oblasti, si uvědomuje nedostatky i úspěchy ve svých pracovních výkonech, podílí se na odstraňování chyb a stanovuje si perspektivy směřující ke zdokonalení své činnosti, umí spolupracovat na dosažení kolektivního cíle s druhými osobami a přijímat odpovědnost za splnění úkolů; umí vést menší pracovní tým a přiměřeně posuzovat kompetence svých spolupracovníků ke splnění jednotlivých dílčích úkolů, je schopen předložit vlastní návrhy na rozdělení společné práce, podílet se na stanovení pracovních metod a vést kolektiv k jejich dodržování; za vhodných pracovních podmínek je schopen nést za dosažení kolektivního cíle osobní odpovědnost, Po ukončení studia a úspěšném složení maturitní zkoušky má absolvent odborné vědomosti, dovednosti a postoje, které mu umožní se po určité době zapracování kvalifikovaně uplatnit ve svém povolání. Na základě studia v tomto vzdělávacím programu absolvent: ovládá s jistotou odbornou terminologii svého oboru, osvojil si zásady práce s technickými informacemi, umí aktivně používat příslušné technické normy a doporučení platných v ČR i ve státech EU, navazující na technickou dokumentaci, nabídkové materiály a návody k obsluze,
umí vybírat příslušné náhradní díly z katalogů, navrhovat ekvivalenty uzlů a komponentů při náhradách a rekonstrukcích, dovede porovnávat jejich parametry a je obeznámen s jejich technickou úrovní ve vztahu k jednotlivým výrobcům, umí číst a kreslit (i s použitím výpočetní techniky) technické výkresy strojírenského a elektrotechnického oboru, schémata pneumatických (elektropneumatických), hydraulických (elektrohydraulických), elektrických a elektronických zařízení, umí navrhovat jednoduché strojní součásti, provádí základní technické výpočty strojních a elektrotechnických součástí, strojních skupin a funkčních obvodů s cílem zlepšení stávající funkce nebo nového návrhu, získal základní přehled o technických materiálech, jejich mechanických a technologických vlastnostech a vlivu tepelného zpracování, osvojil si základní strojírenské technologie, má přehled o používaných strojích, nástrojích, přípravcích a výrobních pomůckách, ovládá zásady přesné strojírenské montáže automatizovaných strojů CNC, montáže jejich elektrohydraulických (elektropneumatických) agregátů a elektrických silnoproudých aslaboproudých zařízení a tyto práce je schopen vykonávat po získání potřebné praxe zcela samostatně, je schopen aplikovat získané poznatky z elektrotechniky a elektroniky na konkrétních elektrotechnických zařízeních, na základě dodaných schémat umí provést výběr prvků a sestavovat z nich tekutinové, elektrické a elektronické obvody a po montáži ověřovat jejich požadované funkce, umí provádět strojírenská měření, měření základních veličin a parametrů elektrotechnických prvků a obvodů včetně samostatného používání měřicích přístrojů v rozsahu potřebném pro kontrolu a vyhledávání závad na automatizovaných strojích CNC a výrobních systémech CIM a tato měření vyhodnotit, umí uvádět tyto stroje a systémy do provozu, ošetřovat, seřizovat a provést zaškolení obslužného personálu uživatele, je schopen prostudovat funkci zařízení a exploatovaných systémů do té hloubky, že s jistotou vyhledává závady a při poruchách analyzuje jejich příčiny; umí v těchto situacích aplikovat metody demontážní a bezdemontážní diagnostiky, umí nalézat mezioborové fyzikální, technické a funkční souvislosti a synergické vztahy při vyhledávání a identifikaci závad a poruch na výrobních systémech CNC a robotizovaných technologiích CIM; je schopen logicko-analytických úvah, které umožňují rozbor a hodnocení těchto vztahů a souvislostí, má vyvinuté technické myšlení, cit pro jemnou montážní práci a přesnost, je schopen shromažďovat ekonomické údaje a informace ze své pracovní oblasti, umí zpracovat základní hospodářské výkazy, základní ekonomickou dokumentaci a předávací protokoly; je obeznámen s přípravou a tvorbou těchto dokumentů v souvislosti se soukromým podnikáním, uvědomuje si odpovědnost za výsledky své práce, je schopen dodržovat předepsané pracovní postupy, technologickou a pracovní kázeň a působit v tomto směru na své spolupracovníky a podřízené, je schopen samostatného rozhodování s vyšším stupněm odpovědnosti, včetně vedení pracovních týmů, ustavených ke splnění úkolů, uvědomuje si skutečný dosah svých pracovních schopností a z nich plynoucí uplatnění na trhu pracovních sil, ovládá a dodržuje při své práci zásady bezpečnosti a hygieny práce, dodržuje bezpečnostní ustanovení norem ČSN a ISO, elektrotechnické předpisy, je schopen vykonávat samostatné
profesní činnosti ve smyslu vyhlášky č. 50/1978 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice, dodržuje pravidla protipožární ochrany, si osvojil zásady ochrany životního prostředí a chová se v souladu s nimi, aktivně jich využívá ke zmírňování dopadů výrobních technologií na životní prostředí. Možnosti uplatnění absolventa Absolvent vzdělávacího programu mechatronika je připraven jako střední technik - systémový specialista, pracující v širším spektru odborných činností na vyšší odborné úrovni, schopný řešit úkoly a vykonávat pracovní činnosti vyskytující se při: stavbě, montáži a oživování, uvádění do provozu a závěrečných kontrolách, ošetřování, seřizování a údržbě, diagnostice, vyhledávání závad a příčin poruch, servisní péči, obchodně technických službách funkčních systémů složitých strojních zařízení, automatizovaných výrobních strojů CNC, a počítačově řízených robotizovaných technologických řetězců CIM. Může nalézt uplatnění především při výkonu povolání: diagnostik, nálezář - analytik, inspekční a servisní technik, také přípravář - operátor systémů CIM a montážní specialista automatizované techniky a zkušební technik. Získaná kvalifikace má charakter komplexní odbornosti integrující vzájemně provázané souvislosti z dosud izolovaných vědních disciplin, aplikovaných do automatizovaných funkčních celků a zařízení. Je určena pro automatizované systémy vyšších generací nahrazující na předělu nového tisíciletí konvenční strojní zařízení v oblastech výrobních technologií, letecké a silniční dopravy, chirurgické techniky apod. v souladu s trendy dalšího rozvoje těchto odvětví. Absolvent je rovněž připraven pro vyšší odborné a vysokoškolské vzdělávání.