TECHNICKÁ ZPRÁVA Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření v Mikroregionu Židelná 27. výzva OPŽP Prioritní osa 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a povodní snižování rizika Oblast podpory 1.3 Omezování rizika povodní 1.3.1. Zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany Předkladatel žádosti: DSO Mikroregionu Židelná IČO: 70801819 Lechotice 100 768 52 Míškovice u Holešova Adresát příjemce žádosti: Státní fond životního prostředí Krajské pracoviště Zlín Budova 51, J. A. Bati 5645 760 01 Zlín
Obsah 1 Stručný obsah projektu... 3 2 Základní souvislosti a potřebnost projektu... 4 3 Výchozí situace (problém) a zdůvodnění potřebnosti projektu... 5 4 Základní popis a výchozí situace na sledovaném území... 6 4.1 Morfologie terénu a vodní poměry... 6 4.2 Klimatické poměry... 6 4.3 Ekologicky a hydrologicky cenné lokality... 6 4.4 Hydrologie a ochrana před povodněmi... 6 4.5 Erozní a odtokové poměry, retence... 7 5 Cíle projektu... 8 6 popis činností... 9 7 Harmonogram projektu... 10 8 Popis a zdůvodnění vlivu na životní prostředí... 11 8.1 Opatření v ploše povodí... 11 8.2 Opatření na vodních tocích a nivách... 11 8.3 Souhrnné zdůvodnění vlivu navržených opatření na životní prostředí... 12 9 Potřebnost projektu... 13 10 Předpoklady a rizika realizace projektu... 13 10.1 Předpoklady projektu... 13 10.2 Rizika projektu... 13 11 Vazba projektu na strategické dokumenty... 14 11.1 Strategie ochrany před povodněmi pro území ČR... 14 11.2 Plán hlavních povodí ČR... 14 11.3 Vazba projektu na již zhotovený nebo plánovaný projekt, na další realizovaná opatření... 15 12 Udržitelnost výsledků projektu po skončení podpory z OPŽP... 16 13 Počet analyzovaných prioritních povodí z hlediska zadržení vody v krajině a eroze (počet povodí)... 16 2
1 STRUČNÝ OBSAH PROJEKTU Projekt je zaměřen na navržení přírodě blízkých protipovodňových a protierozních opatření na území DSO Mikroregionu Židelná, tedy v katastrech obcí: Hostišová, Lechotice, Míškovice, Mysločovice, Racková, Sazovice, Tečovice a Žeranovice. Obr. č. 1: Vymezení zájmového území Náležitost území DSO mikroregionu Holešovsko k vyšším správním celkům NUTS: kraj: okres: ORP: OPU: CZ07 Střední Morava Zlínský Kroměříž, Zlín Holešov, Zlín Holešov, Zlín Při řešení projektu bude postupováno na základě metodiky odboru ochrany vod uveřejněné ve věstníku MŽP 11/2008, která stanovuje postup komplexního řešení protipovodňové a protierozní ochrany pomocí přírodě blízkých opatření. Na základě zvolených a odsouhlasených kritérií budou po analýzách stávajícího stavu a navržení potřebných protierozních a protipovodňových opatření stanovena prioritní opatření a vypracovány podklady územně technických parametrů vybraných opatření. 3
Obr. č. 2: hydrologické členění území 2 ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI A POTŘEBNOST PROJEKTU Obce mikroregionu jsou pravidelně sužovány regionálními povodněmi a lokálními povodněmi z přívalových srážek. Kromě toho je území svým reliéfem a zemědělskou činností náchylné ke vzniku plošné vodní eroze na orné půdě. V obcích existuje značný potenciál k retenci vody v krajině, který však byl urbanizací krajiny narušen. Potřebnost projektu bude spočívat zejména v: - přesném určení lokalit s největšími problémy (povodně, eroze, problematický vodní režim krajiny), - nalezení vhodných opatření ke zvýšení retenční schopnosti území, jež jsou předpokladem pro účinné řešení této problematiky, - navržení přírodě blízkých opatření vedoucích k optimalizaci vodního režimu v ploše povodí, jež vycházejí z možností ovlivnit jednotlivé složky odtokového procesu v povodí a povedou ke snížení objemu povrchového odtoku, - vymezení opatření vedoucích ke zvýšení akumulace a infiltrace v území formou přírodě blízkých protierozních a protipovodňových opatření, - navržení úpravy koryt a niv s vlivem na protipovodňovou ochranu formou přírodě blízkých opatření, zejm. opatření podporujících tlumivý rozliv povodní v nivách, - vypracování podkladů pro následnou realizaci protierozních a protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých opatření, - zjištění a projednání majetkoprávních vztahů pro území s navrženými opatřeními, jež umožní snazší realizaci navrhovaných opatření. 4
3 VÝCHOZÍ SITUACE (PROBLÉM) A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI PROJEKTU Neprozíravá snaha o rychlé odvedení vody z krajiny a odvodnění niv má mnohde neblahé důsledky. Napřimování vodních toků a nevhodně provedené plošné meliorace jsou jednou z příčin nedostatečné retenční schopnosti krajiny a zmenšení zásob podzemní vody v nivách. Další příčinou je historicky podmíněná změna charakteru krajiny scelování polí, důraz na prostupnost krajiny a velikost pozemků, intenzivní využívání půdy. Díky snížené retenční schopnosti krajiny a výše popsaným nevhodným opatřením dochází ke zrychlenému odtoku vody z povodí a tím ke krátkodobé vysoké kulminaci odtoku, místo odtoku pozvolného, čímž se zvyšuje nebezpečí vzniku povodňových stavů. Kromě toho dochází ke zbytečnému vysoušení krajiny, což kromě problémů pěstebních opět vede k degradaci půdního profilu a zhoršení jeho retenční funkce. Důsledkem je kromě jiného vodní a větrná eroze půd a podpora vzniku povodní, případně zhoršení jejich průběhu. Technické využití vodních toků bez ohledu na biologické nároky vodních organismů a kvalitu vodního prostředí má za následek nízkou biologickou rozmanitost vodních a okolních ekosystémů. Dlouhodobé zanedbání péče o krajinu společně s intenzivním využíváním půdy pro zemědělskou výrobu a zhoršování stavu lesních ekosystémů vyústilo v mnoha lokalitách ve zřetelné projevy vodní eroze. Postupné porušování přirozeného krytu struktury půdy vede k rozvinutí eroze se všemi negativními důsledky. Eroze zapříčiňuje ztrátu nejúrodnější vrstvy půdy, jejíž obnovení trvá desítky let. Snížení úrodnosti půdy je často eliminováno dodáváním značného množství průmyslových hnojiv s nebezpečím následné eutrofizace vodních ekosystémů. Nejviditelnějším projevem nevhodných zásahů do vodního režimu krajiny je vznik povodňových situací se značnými škodami na majetku. 5
4 ZÁKLADNÍ POPIS A VÝCHOZÍ SITUACE NA SLEDOVANÉM ÚZEMÍ Obce Mikroregionu Židelná leží ve středu Zlínského kraje ve dvou okresech, a to je Zlín, kde obce spadají pod obec s rozšířenou působností Zlín (Hostišová, Mysločovice, Racková, Sazovice, Tečovice), a okres Kroměříž, přičemž obcí s rozšířenou působností je město Holešov (Lechotice, Míškovice, Žeranovice). Území mikroregionu má 5 465 obyvatel žijících v 8 obcích, výměra celého mikroregionu činí 4 549 ha. 4.1 Morfologie terénu a vodní poměry Celé území je součástí Vizovické vrchoviny, jejíž střední nadmořská výška je 338,7 m a tvoří ji převážně pískovce, jílovce a flyš. Sever území je součástí podcelku Fryštácké brázdy (Žeranovice, Racková, Lechotice), protáhlé sníženiny začínající u Holešova a táhnoucí se jihovýchodním směrem až k údolí řeky Dřevnice, o střední nadmořské výšce 299 m n.m. Větší část území však spadá do podcelku Zlínská vrchovina, jež je členitou vrchovinou v severozápadní části Vizovické vrchoviny, pro níž je typická častá výšková a sklonová asymetrie údolních svahů. Vodní toky na území mikroregionu spadají do povodí řeky Moravy, a to do povodí 4 13 01 Dřevnice a Morava od Dřevnice po Olšavu. Hlavním vodním tokem v oblasti je Racková, pravostranný přítok řeky Dřevnice. Do Rackové zaúsťují pravostranné přítoky Židelná, Žeranovka, Míškovický potok a Machovka. Obcí Tečovice prochází vodní tok Hostišovka, vlévající se z pravé strany do Dřevnice, jež je levostranným přítokem Moravy. Na území se nacházejí jen drobné vodní plochy, největší vodní plochou je Lechotický rybník jižně od obce Lechotice. 4.2 Klimatické poměry Klimaticky mikroregion náleží do oblasti mírně teplé, podoblasti mírně vlhké, konkrétně do okrsku B3 s průměrnými teplotami 7-8,5 0 C a ročními srážkami 600-800 mm. Okrsek je mírně teplý, mírně vlhký s mírnou zimou, pahorkatinný (s výškou do 500 m n. m.). Jižní polovina katastrálního území obce Tečovice spadá do oblasti teplé, podoblasti mírně vlhké, okrsku A5, jenž je mírně teplý, mírně vlhký. Vyznačuje se dlouhým létem a mírnou zimou. 4.3 Ekologicky a hydrologicky cenné lokality Na území mikroregionu se nevyskytují žádná zvláště chráněná území či území, která by patřila do soustavy Natura 2000. Na území Židelné není vyhlášena žádná chráněná oblast přirozené akumulace vod. V mikroregionu jsou vyhlášena ochranná pásma vodních zdrojů v katastrech těchto obcí: Míškovice (zasahuje zde jen ochranné pásmo II. stupně, hlavní zdroj se nachází v k.ú. Kurovice), Hostišová, Lechotice, Mysločovice (na území se nacházejí 2 ochranná pásma), Racková a Žeranovice. 4.4 Hydrologie a ochrana před povodněmi Záplavové území Q 100 bylo stanoveno pouze na řece Dřevnici, která protéká obcí Tečovice. Projekt má vazbu na opatření Plánu oblasti povodí Moravy v plánovacím období 2010 2015. 6
4.5 Erozní a odtokové poměry, retence Z hlediska půdního typu převažují hnědozemě na spraši, ve vyšších nadmořských výškách pak hnědé půdy se surovými půdami a illimerizované půdy s illimerizovanými oglejenými půdami. Z hlediska půdní zrnitosti převládají půdy hlinité až jílovitohlinité. Současná vegetace je do značné míry pozměněna, především díky intenzivnímu zemědělskému využívání krajiny. Hospodářská činnost člověka silně zasáhla do přírodních procesů a zesílila erozní procesy. Výsledkem toho je splach zeminy, vznik erozních rýh, zanášení údolí, sesuvy půdy na svažitých pozemcích a záplavy. Největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Hostišová (33,58 %, 52, 48 ha) a Mysločovice (15,06 %, 32,72 ha). Množství půdy smyté vodní erozí ve vodních útvarech činí 12 712 tun za rok. Plán povodí Moravy (2008) vytyčil obce nejvíce ohrožené urychleným odtokem povrchových vod. Mezi takto ohrožené obce na území mikroregionu patří Tečovice (s pouhými 3 % trvalých travních porostů a lesů), Žeranovice (s pouhými 6 % TTP a lesů) a Lechotice (7 % TTP a lesů). Území mikroregionu prošlo odvodněním, což znázorňuje následující tabulka. Tabulka 1: Rozsah plošného odvodnění Prac. č. VÚ Plocha VÚ (ha) Plocha odvodněné plochy celkem (ha) Plocha orné půdy ve VÚ (ha) Procento odvodněné plochy z VÚ (%) Procento odvodněné plochy z orné půdy (%) M148 4 927,23 1 488,76 3 539,56 30,22 42,06 Zdroj: Plán oblastí povodí Moravy, 2008 Tabulka 2: Koeficient akumulace vod ve vodních nádržích Prac. č. VÚ M148 Název vodního útvaru povrchových vod Racková po ústí do Dřevnice Zdroj: Plán oblastí povodí Moravy, 2008 Plocha hladiny (ha) Zásobní objem (m 3 ) Koeficient akumulace (%) 3,67 55 050 1,056 Koeficient byl získán podílem objemu vodních nádrží k objemu průměrného dlouhodobého ročního odtoku v příslušném vodním útvaru. Vyjadřuje schopnost umělých akumulací částečně kompenzovat nedostatek přirozených akumulačních vlastností krajiny. Platí, že čím je akumulační součinitel nižší, tím nižší je akumulační schopnost území. Z tabulky vyplývá podprůměrná akumulace vod ve vodních nádržích. 7
5 CÍLE PROJEKTU Cílem projektu je: - prověření a navržení přírodě blízkých protipovodňových a protierozních opatření na území DSO Mikroregionu Židelná o celkové výměře 4 549 ha, zaměřených na: o úpravu koryt a niv s vlivem na protipovodňovou ochranu o realizaci opatření podporujících tlumivý rozliv povodní v nivách formou biotechnických opatření o zvýšení retenční schopnosti krajiny o zamezení vzniku a snižování dopadů rizikových hydrologických situací (povodní a sucha) o obnovu přirozeného vodního režimu krajiny a ochranu proti vodní a větrné erozi o realizaci opatření příznivých z hlediska krajinné a ekosystémové diverzity o ochranu a obnovu přirozených odtokových poměrů o zlepšení morfologie vodních složek krajiny podle Rámcové směrnice o vodách - zjištění a projednání majetkoprávních vztahů pro území s navrženými opatřeními, jež umožní snazší realizaci navrhovaných opatření. - stanovení prioritních opatření pro jednotlivé obce z hlediska jejich realizovatelnosti, - vypracování územně technických podkladů pro vybraná prioritní opatření 8
6 POPIS ČINNOSTÍ Část A: analytická část: Analýza současných podkladů zpracovaných a dalších materiálů s vazbou na protipovodňovou a protierozní problematiku Hydromorfologická analýza vodních toků a přilehlé nivy dle metodiky MŽP 11/2008 Erozní analýza, výpočet erozního smyvu a stanovení erozní ohroženosti (dle USLE v modifikaci metody gridu) Stanovení odtokových poměrů CN Místní šetření, projednání s vedením obcí, vytipování problémových míst v území Definování kritických profilů a jejich sběrných ploch, DesQ Analýza a vyhodnocení územních plánů Ostatní podklady potřebné pro zpracování návrhů (stávající dokumentace, hydrologická data) Shromáždění katastrálních podkladů Identifikace dotčených subjektů Identifikace dotčených uživatelů Terénní průzkumy Fotodokumentace řešeného území Část B 1 : návrhová část Návrh opatření na vodních tocích a v ploše povodí Stanovení kritérií pro výběr opatření Identifikace dotčených majetkoprávních vztahů u navrhovaných prioritních opatření Část B 2 : návrhová část Projednání navrhovaných opatření s dotčenými subjekty obec, uživatel pozemků, široká veřejnost Projednání stanovisek dotčených vlastníků vč. návrhu řešení vlastnických vztahů, tak aby byla zajištěna komplexnost řešení, v tom jednání o směně či prodeji pozemků Vyhodnocení účinnosti jednotlivých variant návrhů Závěry korektury záměru Část C: závěrečné vyhodnocení Stanovení prioritních opatření Geodetické zaměření pozemků prioritních opatření Návrh celkového strukturálního řešení protierozních a protipovodňových opatření vč. základních parametrů staveb (dle vyhlášky č. 503/2006 sb. přílohy č. 4 nebo 6 - bez dokladové části) Závěrečné vyhodnocení studie 9
Pracovní postup se bude řídit metodickými pokyny vydané ve věstníku 11/2008 MŽP ( metodika odboru ochrany vod, která stanovuje postup komplexního řešení protipovodňové a protierozní ochrany pomocí přírodě blízkých opatření ). Tento věstník dále odkazuje na metodiku ( Metodika vyhodnocení aktuálního stavu hydromorfologie vodních toků včetně návrhů přírodě blízkých protipovodňových opatření k dosažení potřebného stupně protipovodňové ochrany a dobrého stavu hydromorfologické složky vod verze 06/2008, Šindlar a kol.) a na metodiku Ochrana zemědělské půdy před erozí Janeček a kol. 2007. Upřesnění rozsahu projektu Projekt bude zaměřen převážně na extravilány jednotlivých obcí, tj. na zemědělský půdní fond. V analytické části bude mj. provedena analýza erozních a odtokových poměrů v řešeném území, dále analýza hydromorfologie vodních toků, kde se předpokládá analýza následujících vodních toků v území Mikroregionu Židelná: Hostišovský potok, Machovka, Miškovický potok, Racková, Žeranovka, Židelná. Odtokové a erozní poměry budou analyzovány na hydrologických respektive erozně uzavřených oblastech, které mohou přesahovat mimo základní řešené území. Po zjištění stávajícího stavu a navržení protierozních a protipovodňových opatření budou na základě zvolených a odsouhlasených kritérií stanovena prioritní opatření v území mikroregionu a vypracovány podklady územně technických parametrů vybraných opatření pro zpracování dokumentace pro územní řízení. Předpokládá se i možný přesah do nezastavěných částí intravilánu obcí v případě, kdy to charakter akce bude vyžadovat z hlediska komplexnosti a účelnosti plánovaných protipovodňových a protierozních opatření. Opatření na vodních tocích budou navrhována pouze v problémových místech umožňující řešit problémy obcí. Výsledkem projektu budou návrhy přírodě blízkých protipovodňových opatření s vazbou na OPŽP osu 1 a 6 (1.3.1, 1.3.2 a 6.4) v zájmovém území, které budou dále využitelné také jako podklad pro územní plánování, komplexní pozemkové úpravy a budoucí realizaci konkrétních projektů. 7 HARMONOGRAM PROJEKTU Předpokládané datum zahájení zadávacího řízení: 2/2012 Předpokládané datum zahájení realizace projektu: 5/2012 Část A: Analytická část projektu 12/2012 Část B 1 a B 2: Návrhová část projektu 9/2013 Část C: Závěrečné vyhodnocení: 12/2013 Předpokládané datum ukončení realizace projektu: 1/2014 10
8 POPIS A ZDŮVODNĚNÍ VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Při návrhu přírodě blízkých protipovodňových opatření budou navrhována zejména opatření biotechnického charakteru. Současně budou zpracovány návrhy organizačních a agrotechnických opatření. Na území jednotlivých obcí budou navrhována konkrétní opatření prováděná přírodě blízkým způsobem: 8.1 Opatření v ploše povodí protierozní meze jsou, v kombinaci s průlehy ve své spodní části, trvalou překážkou soustředěného povrchového odtoku a v případě návrhu bez průlehu přispívají k rozptýlení soustředěného povrchového odtoku. protierozní příkopy a průlehy mají záchytnou a svodnou funkci, používají se na orné půdě zejména v kombinaci s jinými opatřeními. stabilizace dráhy soustředěného povrchového odtoku (zatravnění) jsou schopny bezpečně bez projevů eroze odvést povrchový odtok, ke kterému dochází na příčně zvlněných pozemcích, v úžlabinách a údolnicích v době přívalových dešťů nebo jarního tání. protierozní hrázky mají záchytnou, retenční a odváděcí funkcí a navrhují se za účelem neškodného odvedení vody zejména při ochraně zastavěných území či jiných chráněných území a staveb s cílem zamezit přítoku vnější vody na pozemek. protierozní nádrže navrhují se jako účinná protipovodňová opatření k akumulaci, retenci a infiltraci povrchového odtoku a k usazování splavenin. Navrhují se nejčastěji ve formě závěrečných prvků protierozní a protipovodňové ochrany v kombinaci s jinými prvky protipovodňové ochrany. Patří mezi ně suché ochranné protierozní nádrže (poldry), které slouží ke krátkodobému zachycení povrchového odtoku a k zachycení splavenin, a ochranné nádrže s vodním obsahem a vymezeným sedimentačním a retenčním prostorem. polní cesty s protierozní funkcí jsou účelové komunikace, které slouží zejména zemědělské dopravě, např. také jako cyklistická stezka, stezka pro pěší a jsou-li opatřeny odvodňovacím prvkem (příkopem, průlehem) a situovány napříč svahu plní také protierozní funkci. 8.2 Opatření na vodních tocích a nivách úprava koryt a niv s vlivem na protipovodňovou ochranu prováděná přírodě blízkým způsobem realizace opatření podporující přirozený tlumivý rozliv povodní v nivách formou tzv. biotechnických opatření v současně zastavěných územích obcí, např.: - složené koryto - rozčlenění koryta na běžně průtočnou kynetu a nahodile průtočnou bermu (bermy) - výstavba prvků přibližující vodní tok lidem (přístupy k vodě, plošiny nízko nad hladinou, rekonstrukce starých brodů) 11
- otvírání nivních ploch pro povodňové rozlivy - využití povodňových berem v korytech složených průřezů jejich prohlubování na některých místech tvorba mokřin a tůní a doplnění městkou zelení - obnova meandrů - tvorba umělých postranních ramen, zátok - aj. výstavba poldrů nebo soustavy poldrů o celkovém objemu nad 50 000 m 3 s revitalizací toků a niv v zátopě 8.3 Souhrnné zdůvodnění vlivu navržených opatření na životní prostředí Opatření, jež jsou předmětem řešené studie, budou mít přímý dopad na několik oblastí životního prostředí. Konkrétně se jedná o zemědělský a lesní půdní fond (opatření proti erozi, ochrana ZPF), vodní hospodářství (kvalita povrchových vod, vodní biota, riziko zvýšených povodňových stavů), zeleň a přírodní prostředí (posílení ekologické stability, zvýšení přírodní hodnoty vodních toků, realizace krajinné zeleně) a protipovodňovou ochranu obyvatel a majetku. Vlivy navržených opatření budou následující: - minimalizace škod při povodních obnovou přirozených koryt vodních toků s podporou rozlivu a ochranou staveb podél toku, - snížení odnosu splavenin z povodí, - zvýšení biologické rozmanitosti a kvality vodních a navazujících ekosystémů, - zvýšení retenční schopnosti krajiny a zlepšení vodního režimu niv, - ovlivnění jednotlivých složek odtokového procesu v povodí, jež vede ke snížení objemu povrchového odtoku, - zvýšení akumulace a infiltrace vody v krajině, - revitalizace jako součást PPO, revitalizace toku a nivy ve vzdutí suchých a retenčních nádrží a poldrů. 12
9 POTŘEBNOST PROJEKTU Potřebnost projektu spočívá v: - komplexním řešení problematiky vody v krajině - přesném určení lokalit s největšími problémy (povodně), - nalezení vhodných opatření ke zvýšení retenční schopnosti území, jež jsou předpokladem pro účinné řešení této problematiky - navržení přírodě blízkých opatření vedoucích k optimalizaci vodního režimu v ploše povodí, jež vycházejí z možností ovlivnit jednotlivé složky odtokového procesu v povodí a povedou ke snížení objemu povrchového odtoku, - vymezení opatření vedoucích ke zvýšení akumulace a infiltrace v území formou přírodě blízkých protierozních a protipovodňových opatření, - navržení úpravy koryt a niv s vlivem na protipovodňovou ochranu formou přírodě blízkých opatření, zejm. opatření podporujících tlumivý rozliv povodní v nivách - vypracování podkladů pro následnou realizaci protierozních a protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých opatření, - zjištění a projednání majetkoprávních vztahů pro vybraná navržená prioritní opatření, jež umožní snazší realizaci navrhovaných opatření. 10 PŘEDPOKLADY A RIZIKA REALIZACE PROJEKTU 10.1 Předpoklady projektu - zájem obcí na řešení přírodě blízkých protipovodňových opatření, - zájem o čerpání zdrojů financí z OPŽP, priorita 1.3.1 (s vazbu na priority 1.3.2 a 6.4.), na základě výzev OPŽP, a spolupráce MŽP a MZE (Pozemkový úřad, správci toků, Pozemkový fond), - zdroje kofinancování, - předběžné dohody mezi pozemkovými úřady řešícími KPÚ a předkladateli žádosti, - zájem obcí o následnou realizaci vybraných opatření, - zájem obcí o dlouhodobou udržitelnost realizovaných projektů. 10.2 Rizika projektu - nedostatek finančních prostředků, - nevyjasněné vlastnické vztahy, - nezájem dotčených subjektů, - konflikt s ochranou přírody. 13
11 VAZBA PROJEKTU NA STRATEGICKÉ DOKUMENTY 11.1 Strategie ochrany před povodněmi pro území ČR Řešení protierozních a protipovodňových opatření jsou v souladu se zásadami uvedenými ve vládním dokumentu Strategie ochrany před povodněmi pro území ČR (usnesení vlády ČR č. 382, ze dne 19. 4. 2000). Zde jsou uvedeny následující: preventivní opatření pro ochranu před povodněmi je nejefektivnější formou ochrany, efektivní preventivní opatření je nutné uplatňovat systémově v ucelených (hydrologických) povodích a s ohledem na provázání vlivů jednotlivých opatření podél vodních toků, pro efektivní ochranu před povodněmi je třeba nalézt vhodnou kombinaci opatření v krajině, která zvyšují přirozenou akumulaci a retenci vody v území a technických opatření k ovlivnění povodňových průtoků, pro návrhy k ochraně před povodněmi je třeba využívat kvalitní informace o geomorfologii území, rostlinném pokryvu, složení půdy a moderní informační technologie umožňující modelování povodní, na zabezpečení realizace preventivních opatření ke snížení škodlivých účinků povodní se musí podílet vlastníci a správci nemovitostí, s ohledem na charakter území a geografickou polohu České republiky je nezbytné řešit ochranu před povodněmi v mezinárodním kontextu, zejména v rámci stávajících mezistátních dohod o spolupráci v povodích řek přesahujících hranice státu. Vedle opatření strukturálních je nezbytné aplikovat a vyvíjet také opatření nestrukturální, spočívající v konstrukci varovných systémů a operativním řízení odtoku vody z povodí. Podstatou účinné protipovodňové ochrany je tedy nejen prevence v povodí, ale při vlastním průběhu povodňových situací i sled účinných zásahů v reálném čase, zejména operativní řízení odtoku. 11.2 Plán hlavních povodí ČR Plán hlavních povodí České republiky byl schválený usnesením vlády České republiky ze dne 23. května 2007 č. 562. Tento dokument stanovuje hlavní zásady státní politiky v oblasti vod vycházející z obnovené strategie Evropské unie pro udržitelný rozvoj: Zadržení vody v území a ochrana vod Podporovat snižování nepříznivých vlivů urbanizace území, zemědělského a lesního obhospodařování krajiny na zásoby vody, podporovat obnovu ekologické stability krajiny a integrovaný přístup k ochraně vod a hospodaření s vodou. Integrace politik hospodářských sektorů a samospráv Zapojit ostatní sektory hospodářství včetně obcí a veřejné správy na úrovni krajů, aby byl zajištěn integrovaný přístup k řešení výhledových potřeb a požadavků na vody, zejména pro dlouhodobý výhled, kdy se předpokládá, že se budou výrazněji projevovat důsledky předpokládaných klimatických změn. 14
Předběžná opatrnost V případě vědecké nejistoty použít hodnotící postupy a vhodná preventivní opatření s cílem zabránit poškození lidského zdraví nebo životního prostředí. Zapojení veřejnosti Posílit účast občanů na rozhodování. Pro zajištění informovanosti veřejnosti o záměrech a možných scénářích vývoje a variantách řešení připravovat vhodné komunikační strategie. V plánu hlavních povodí ČR jsou také uvedeny cíle a opatření v ochraně před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod. Z nich uvádíme vybrané cíle, které mají vztah k protipovodňové problematice a k předmětu řešení projektu. Rámcové cíle v ochraně před povodněmi (2.1.) Snížit ohrožení obyvatel nebezpečnými účinky povodní a omezit ohrožení majetku, kulturních a historických hodnot při prioritním uplatňování principu prevence. Prevence před povodněmi (2.1.3.) f) omezovat aktivity v záplavových územích zhoršující odtokové poměry a zvyšující povodňová rizika, h) při návrhu preventivních protipovodňových opatření hledat vhodnou kombinaci opatření v krajině zvyšující přirozenou akumulaci a retardaci vody v území a technických opatření ovlivňujících průtoky a objemy povodňových vln, i) používat takové způsoby hospodaření na zemědělské a lesní půdě, aby nedocházelo ke zhoršování retenční schopnosti půdy a negativnímu ovlivňování vodního režimu v krajině; k tomu připravit a zavést odpovídající ekonomické nástroje, Opatření v ochraně před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod (2.3.) (2.3.1.) Pro efektivní návrhy preventivních protipovodňových opatření hledat vhodnou kombinaci opatření v krajině, která zvýší přirozenou retardaci vody v území a technických opatření, ovlivňujících povodňové průtoky. Při návrhu protipovodňových opatření vycházet z hydromorfologického mapování říční sítě, z koncepčních studií odtokových poměrů a studií protipovodňových opatření v ucelených povodích, zahrnujících analýzy faktorů ovlivňujících erozní a odtokové poměry s vytipováním ploch a pozemků, které jsou zdrojem eroze a povrchového odtoku a analýzy možných variant koncepcí řešení protipovodňové ochrany včetně analýzy nákladů a užitků a rizikové analýzy. Navrhovaný projekt má za cíl vyhodnotit za dané území vhodná opatření, která budou v souladu s výše uvedenými cíli a požadavky Plánu hlavních povodí ČR. 11.3 Vazba projektu na již zhotovený nebo plánovaný projekt, na další realizovaná opatření Předkládaný projekt má vazbu na Studii ochrany před povodněmi na území Zlínského kraje, zpracovanou v roce 2007 a taktéž na Plán oblasti povodí Moravy. Projekt bude navazovat a zahájené komplexní pozemkové úpravy v obcích. Projekt bude navržená opatření respektovat, a v případě potřeby i vhodně doplňovat. Protipovodňovou a protierozní ochranu území je třeba řešit opatřeními nejen v místech zjištěných problémů, ale také přírodě blízkými opatřeními na celé ploše povodí, vedoucími ke zvýšení retence krajiny, zpomalení povrchového odtoku a podporou přirozeného tlumivého rozlivu v nivách při povodňových situacích. 15
12 UDRŽITELNOST VÝSLEDKŮ PROJEKTU PO SKONČENÍ PODPORY Z OPŽP Protipovodňová opatření, která budou v rámci tohoto projektu vybrána pro zpracování realizačních projektů s následnou realizací, by měly obce využívat trvale s patřičnou péčí o přírodě blízká protipovodňová opatření. 13 POČET ANALYZOVANÝCH PRIORITNÍCH POVODÍ Z HLEDISKA ZADRŽENÍ VODY V KRAJINĚ A EROZE (POČET POVODÍ) Zájmové území není součástí žádného prioritního povodí z hlediska zadržení vody v krajině a eroze. 16