Metabolismus dusíkatých látek

Podobné dokumenty
Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch

Biosyntéza a metabolismus bílkovin

Metabolismus aminokyselin 2. Vladimíra Kvasnicová

Metabolismus aminokyselin - testík na procvičení - Vladimíra Kvasnicová

Metabolizmus aminokyselin I

METABOLISMUS SACHARIDŮ

Metabolismus aminokyselin. Vladimíra Kvasnicová

Metabolismus proteinů a aminokyselin

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Metabolismus dusíkatých látek

Metabolizmus aminokyselin II

14. Detoxikace amoniaku. ornithinový cyklus, odbourání nukleotidů

Metabolizmus aminokyselin II

Přehled energetického metabolismu

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Anotace. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu:

DYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal ::

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti URČOVÁNÍ PRIMÁRNÍ STRUKTURY BÍLKOVIN

Bp1252 Biochemie. #8 Metabolismus živin

Metabolismus lipidů. (pozn. o nerozpustnosti)

POLYPEPTIDY. Provitaminy = organické sloučeniny bez vitaminózního účinku, které se v živočišném těle mění působením ÚV záření nebo enzymů na vitaminy.

Aminokyseliny, proteiny, enzymy

Esenciální Isoleucin Leucin Lysin Methionin Phenylalanin Threonin Tryptofan Valin

3.2. Metabolismus bílkovin, peptidů a aminokyselin

Obecná struktura a-aminokyselin

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová

Bílkoviny - proteiny

Enzymologie. Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů.


9. Citrátový cyklus, oxidační dekarboxylace pyruvátu a anaplerotické dráhy

PROTEINY. Biochemický ústav LF MU (H.P.)

Metabolismus aminokyselin SOUHRN. Vladimíra Kvasnicová

Metabolismus aminokyselin II. Močovinový cyklus

Metabolismus krok za krokem - volitelný předmět -

Didaktické testy z biochemie 2

Energetický metabolizmus buňky

Metabolismus aminokyselin I. Jana Novotná 2. LF UK, Ústav lékařské chemie a klinické biochemie

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny

Štěpení lipidů. - potravou přijaté lipidy štěpí lipázy gastrointestinálního traktu

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu

Metabolismus proteinů a aminokyselin

AMINOKYSELINY REAKCE

Proteiny Genová exprese Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Proteiny globulární a vláknité a jejich funkce. Metabolismus aminokyselin

Intermediární metabolismus - SOUHRN - Vladimíra Kvasnicová

Biochemie dusíkatých látek při výrobě vína

Metabolismus mikroorganismů

Struktura a funkce biomakromolekul

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Pentosový cyklus. osudy glykogenu. Eva Benešová

3/22/2010. Vysoce regulovány. motilita (pohyb potravy) sekrece. Jen pár mechanismů regulováno. trávení resorpce. Sliznice (mukosa) Podslizniční vazivo

ÚVOD DO BIOCHEMIE. Dělení : 1)Popisná = složení org., struktura a vlastnosti látek 2)Dynamická = energetické změny

6. Nukleové kyseliny

METABOLISMUS SACHARIDŮ

Struktura nukleových kyselin Vlastnosti genetického materiálu

Aminokyseliny příručka pro učitele. Obecné informace: Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny.

Nukleové kyseliny Milan Haminger BiGy Brno 2017

AMINOKYSELINY Substituční deriváty karboxylových kyselin ( -COOH, -NH 2 nebo -NH-) Prolin α-iminokyselina

Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie Napište vzorce aminokyselin Q a K

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

Metabolismus. Source:

Aminokyseliny a dlouhodobá parenterální výživa. Luboš Sobotka

Citrátový cyklus. Tomáš Kučera.

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný

Propojení metabolických drah. Alice Skoumalová


Regulace metabolických drah na úrovni buňky

Stanovení vybraných enzymů. Roman Kanďár

Úvod do buněčného metabolismu Citrátový cyklus. Prof. MUDr. Jiří Kraml, DrSc. Ústav lékařské biochemie 1. LF UK

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od do

Chemie nukleotidů a nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie (existují vyjímky)

fce jater: (chem. továrna, jako 1. dostává všechny látky vstřebané GIT) METABOLICKÁ (jsou metabolicky nejaktivnější tkání v těle)

Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost

Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

Struktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová

AMK u prasat. Pig Nutr., 20/3

Trávení a metabolismus

G I R P GASTRIN (17 AA) Původ: mukosa antrum pylori, (mukosa střeva).

Biochemie jater. Eva Samcová

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Aminokyseliny. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín. Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin E a W a vzorce guanosinu a uracilu

CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV

ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY

Odbourávání a syntéza glukózy

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

HISTORIE ENZYMOLOGIE

11. Metabolismus lipidů

Integrace a regulace savčího energetického metabolismu

METABOLISMUS SLOUČENINY S MAKROERGNÍMI VAZBAMI

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

vysoká schopnost regenerace (ze zachovalých buněk)

Metabolismus sacharidů

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Metabolismus lipidů - odbourávání. VY_32_INOVACE_Ch0212

Autorem přednášky je Mgr. Lucie Mandelová, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.

Studijní opora. B I O CH E M I E A M E T A B O L I S M U S Prof. RNDr. Eva Samcová, CSc., Mgr. Martin Jaček

Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech

Princip ionexové chromatografie a analýza aminokyselin

Transkript:

Metabolismus dusíkatých látek Bílkoviny (aminokyseliny) Nukleové kyseliny (nukleotidy)

Koloběh dusíku v biosféře

Koloběh dusíku v biosféře: 1: působení hlízkovitých bakterií; 2: asimilace pomocí nitrátreduktasy (rostliny a mikoorganismy); 3: rozdělení organismů podle způsobu vylučování dusíku; 4: metabolismus dusíku v organismech, např. transaminace, biosyntéza purinových a pyrimidinových nukleotidů; MO = mikroorganismy.

Nejdůležitější trávicí enzymy člověka (trávení bílkovin) Funkční typ Enzym Místo působení Optimum ph Přednostní místo štěpení Zymogen Vzniká v buňkách endopeptidasy (proteinasy) aspartátové pepsin A žaludek 1,3-3 Tyr, Phe pepsinogen A žaludeční sliznice pepsin C (gastricin) žaludek 3 3,5 - - pepsinogen C žaludeční sliznice chymosin žaludek dětí 4,8 Phe Met- (kasein) prochymosin žaludeční sliznice kathepsin D lysosomy 3 4,5 Tyr, Phe prokathepsin D tkání serinové trypsin dvanáctník 7,5 8,5 Arg, Lys trypsinogen pankreatu chymotryp-sin A,B,C dvanáctník 7-8 Tyr, Trp, Phe, Leu chymotrypsino-gen A,B,C pankreatu elastasa dvanáctník 10 X ** proelastasa pankreatu cysteinové kathepsin B lysosomy 5,6 Arg, Lys, Phe-X * prokathepsin B různých tkání metallo-proteinasy kolagenasa (Ca 2+, Zn 2+ ) tenké střevo 7-8 Gly Ile kolagenu prokolagenasa různých tkání exopeptidasy metallo-peptidasy karboxypep-tidasy A, B tenké střevo 7-8 C-koncové zbytky * prokarboxypep-tidasa A,B pankreatu (Zn 2+ ) amino-peptidasy střevní epitel, vnitrobuněčně 7-8 N-koncové zbytky * proaminopep-tidasa různých tkání

Odbourání proteinů - trávení - proteasy Odbourání aminokyselin Odstranění dusíkaté části ketokyseliny NH 3 - CH - COO - R Individuální osud uhlíkatých koster Dekarboxylace Biogenní aminy ketogenní glukogenní AK esenciální: organismus je není schopen synthetisovat (nebo v nedostatečném množství) Pro člověka: Arg*, Phe, His, Ile, Leu, Lys, Met, Thr, Try, Val

Zdroj Slovník biochemických pojmů: http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-002_v1/hesla/aminokyseliny_glukogenni_a_ketogenni.html Aminokyseliny glukogenní a ketogenní {2} rozdělení kódovanných aminokyselin podle katabolického osudu jejich uhlíkaté kostry. Glukogenní aminokyseliny při odbourávání poskytují meziprodukty, z nichž lze metabolickou cestou vybudovat sacharidy (resp. glukosu); do této skupiny patří např. Ala (deaminací vzniká pyruvát), Asp a Asn (oxalacetát) nebo Glu, Gln a Pro (2-oxoglutarát). Ketogenní aminokyseliny poskytují při odbourávání pouze takové meziprodukty, z nichž lze biosynthesou získat mastné kyseliny, ne však sacharidy. Těmito meziprodukty jsou zejména acetyl-coa a acetoacetát (kyselina 3-oxobutanová, keton, proto ketogenní). Některé aminokyseliny poskytují jak glukogenní, tak ketogenní meziprodukty.

Aminokyseliny jako prekurzory biosyntézy dusíkatých látek Dekaroboxylací AK vznik biogenních aminů Příklady biogenních aminů

-do fosfatidátů jsou zabudovávány jak biogenní aminy ethanolamin a cholin, tak i aminokyselina serin (fosfatidylserin) -hormony štítné žlázy trijodtyronin a thyroxin - biosynteticky odvozeny od tyrosinu; dvě aromatická jádra a na nich tři nebo čtyři atomy jodu. -kreatin je neproteinogenní aminokyselina, obsažená ve svalech. Může být reverzibilně fosforylován (za katalýzy kreatinkinasou, ATP:kreatin-N-fosfotransferasa): kreatin + ATP kreatinfosfát + ADP. - tvoří ve svalech pohotovostní zásobu vysoce energetického fosfátu

Oxidační deaminace: oxidasy aminokyselin Transaminace: AK 1 + 2-oxokyselina 2 2-oxokyselina 1 + AK 2

Glutamátdehydrogenasová reakce (významná u savců) Katalyzována: L-glutamát:NAD + -oxidoreduktasa (deaminující) OOC-CH 2 -CH 2 -CH-COOH + NAD(P) + + H 2 O HOOC-CH 2 -CH 2 -CO-COOH + NAD(P)H + H + + NH 4 + NH 2 L-GLU + NAD(P)+ + H 2 O 2-OG + NAD(P)H + H + + NH 4 + 2-oxoglutarát : - možnost začlenění do TCA - použití v transaminačních reakcích

Metabolický osud amonného iontu Amoniak (resp. amonný ion): zdrojem N pro syntézy x toxický => (Pozn. o toxicitě; obrácení g. deh. reakce => snížení hl. 2 OG => zbrždění TCA => málo ATP) - zakonzervovat do molekul použitelných pro biosyntézy - nadbytečný amoniak z organismu vyloučit -zásobní formou reaktivního N - např. Gln; vzniká z Glu ligasovou reakcí za katalýzy glutaminsynthetasou syst. L-glutamát:amoniak-ligasa (ADP-tvořící): Glu + NH 3 + ATP => Gln + ADP + P i -karbamoyl fosfát (v mitochodrii do močovinového cyklu vyloučení; pozn. o cytosolu synt. zdr. Gln ) katalýza amoniak-ligasou (ADP-tvořící, karbamát fosforylující): NH 4 + + CO 2 + 2ATP => NH 2 -CO-O-PO 3 2- + 2ADP + P i

Rozdělení živočichů z hlediska způsobu vylučování N amonotelní (ryby) ureotelní (savci) urikotelní (ptáci) NH 4 +

Močovinový (Ornithinový) cyklus Lokalizace: především jaterní buňky Intracelulární lokalizace: mitochondrie/cytosol Zdrojem jednoho N v močovině je volný amoniak, zdrojem druhého je aspartát: HCO 3 - + NH 4 + + aspartát => NH 2 -CO-NH 2 + fumarát + H 2 O + energie z ATP

Močovinový (Ornithinový) cyklus

Syntéza aminokyselin Autotrofové - schopny syntetizovat vše tedy i AK; syntéza uhlíkaté kostry AK (s 2-oxo), pak transaminace. Heterotrofové -umějí syntetizovat jen některé AK (neesenciální). Kontrolní otázka: Jaké jsou esenciální aminokyseliny pro pampelišku (Taraxacum officinale)? Samozřejmě žádné, protože jako každá správná zelená (autotrofní) rostlina si umí syntetizovat vše, co potřebuje.

Metabolismus stavebních jednotek nukleových kyselin DNA i RNA při trávení (jako ostatní biopolymery) - hydrolytické štěpení na monomery - pankreatická RNasa, štěpící fosfodiesterové vazbyrna(13,7 kda) - cytosolové RNasy způsobují, že buněčná RNA (zejména mrna) má relativně krátký biologický poločas Produktem úplného rozštěpení RNA jsou nukleotidy a nukleosidy. Podobně i Dnasy v trávicím ústrojí i v buňkách (v lysosomech); (Pozn. tzv. restrikční endonukleasy (prokaryotické) využití v genovém inženýrství) - z nukleotidů, vzniklých hydrolýzou NK se pomocí nukleotidas odštěpuje fosfátová skupina; - nukleosidy jsou pak hydrolyzovány na (deoxy)ribosu a bazi

Odbourávání a biosyntéza pyrimidinových basí Prvním řádek - odbourávání cytosinu a uracilu Druhý ř. - odbourávání thyminu Třetí ř. - biosyntéza základní kostry pyrimidinových nukleosidů

Odbourávání a biosyntéza purinových basí

Symbióza s bakteriemi Nedostatek dusíku a rostliny Některé rostliny (např. bobovité, motýlokvěté) hostí totiž tyto bakterie rodu Rhizobium ve speciálních hlízkách ve svých kořenech. Symbiotické bakterie mají schopnost přijímat N 2 z atmosféry a přeměnit na využitelnou formu Redukce trojné vazby v N 2 vznik amonných iontů - střídání plodin

https://www.youtube.com/watch?v=qf9qjivm9nu

Zvláštnosti metabolismu N-látek - nejsou součástí energetického metabolismu (ale ne bez nákladů) -nejsou skladovány (ale rostliny, alkaloidy) - odbourávání i biosynthesa mají individuální charakter -intermediáty jejich metabolismu jsou součástí ostatních metabolických drah