3 UL 21/2014 KSBR 38 INS 34673/2013 U s n e s e n í Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrové a soudců JUDr. Ladislava Bognára a JUDr. Ivo Lajdy ve věci navrhovatele Jiřího Přichystala, bytem Brno, Jílova 125/18, PSČ 639 00, o návrhu na určení lhůty Krajskému soudu v Brně v řízení vedeném pod sp.zn. KSBR 38 INS 34673/2013 pro uložení povinnosti insolvenčnímu dlužníku předložit seznamy v rozsahu ustanovení 104 odst. 1 insolvenčního zákona, t a k t o : I. Návrh navrhovatele, aby Krajskému soudu v Brně byla v řízení vedeném pod sp.zn. KSBR 38 INS 34673/2013 určena lhůta k uložení povinnosti dlužníku předložit seznamy dle ustanovení 104 odst., 1 insolvenčního zákona, s e z a m í t á. II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Návrhem doručeným Krajskému soudu v Brně 3.6.2014 a předloženým Vrchnímu soudu v Olomouci dne 11.6.2014 domáhal se navrhovatel toho, aby Krajskému soudu v Brně byla ve shora označeném insolvenčním řízení určena lhůta k tomu, aby vydal rozhodnutí, v němž uloží insolvenčnímu dlužníku povinnost předložit seznamy dle 104 odst. 1 insolvenčního zákona. Navrhovatel poukázal na to, že řízení bylo zahájeno návrhem insolvenčního věřitele již dne 3.12.2013 a již tento původní insolvenční navrhovatel žádal insolvenční soud, aby dlužníku byla uložena povinnost předložit seznamy dle ustanovení 104 odst. 1 insolvenčního zákona, neboť je to nutné pro posouzení návrhu insolvenčního navrhovatele
pokračování - 2-3 UL 21/2014 na upuštění od zálohy na prvotní náklady insolvenčního řízení. Podáním na č.l. A-20 přistoupil 12.5.2014 navrhovatel do insolvenčního řízení jako další insolvenční navrhovatel s vykonatelnou pohledávkou. Navrhovatel má za to, že dle ustanovení 128 odst. 3 insolvenčního zákona je povinností insolvenčního soudu na navrhovanou vykonatelnou pohledávku uložit insolvenčnímu dlužníku předložit uvedené seznamy. Dle komentáře k ustanovení 128 odst. 3 insolvenčního zákona právě tyto seznamy umožní insolvenčnímu soudu objektivizovat zjištění týkající se otázky úpadku dlužníka. Důvodnost předkládání seznamů je opodstatněna 211 odst. 1 insolvenčního zákona kladoucím na seznam majetku důraz jako na východisko ke zjišťování majetkové podstaty, a proto je žádoucí, aby insolvenční soud tohoto ustanovení zákona využíval. Navrhovatel má proto za to, že s předmětným úkonem dochází v insolvenčním řízení k nepřípustným průtahům, které jsou k tíži věřitelů dlužníka. Proto s poukazem na ustanovení 5 písm. a) insolvenčního zákona a s ohledem na nutnost zabránit dalším nežádoucím průtahům v insolvenčním řízení má navrhovatel za to, že je třeba, aby k uvedenému procesnímu úkonu určil nadřízený soud Krajskému soudu v Brně lhůtu 15 dnů. Soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Jarmila Bejčková, která dle rozvrhu práce Krajského soudu v Brně projednává a rozhoduje věc vedenou pod sp.zn. KSBR 38 INS 34673/2013 (insolvenční řízení dlužníka SOLIDE INVEST, s.r.o., IČ: 26926741) se k návrhu navrhovatele vyjádřila v předkládací zprávě ze dne 10.6.2014. Uvedla, že dle jejího názoru návrh není důvodný. Poukázala na to, že v tomto insolvenčním řízení jde o spor mezi dvěma společníky, jak vyplývá z insolvenčního návrhu i z dalších vyjádření první navrhovatelky-věřitelky (která je současně jednatelkou a společnicí dlužníka) a dlužníka, respektive jeho jednatele a společníka Bc. Pavla Boudného. Pohledávka navrhovatele, který jako navrhující věřitel b) k insolvenčnímu řízení přistoupil, je doložena pouze notářským zápisem, při jehož sepisu jednala za dlužníka pouze první navrhovatelka. Proto dle předběžného názoru soudu druhý navrhovatel řádně nedoložil svou pohledávku za dlužníkem a jeho pohledávku soud nehodnotí jako vykonatelnou. Proto má soud za to, že není povinen vyzvat dlužníka dle 128 odst. 3 insolvenčního zákona k předložení seznamů dle 104 odst. 1 insolvenčního zákona. Nemá v úmyslu ani vyzývat žádného z navrhovatelů k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení, neboť jejich pohledávky hodnotí jako sporné a ve věci hodlá nařídit jednání. Ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp.zn. 38 INS 34673/2013 vyplývá, že insolvenčním návrhem insolvenční navrhovatelky věřitelky Lenky Hučíkové bylo zahájeno insolvenční řízení dlužníka SOLIDE INVEST, s.r.o. dnem 3.12.2013. Insolvenční navrhovatelka tvrdila splatnou pohledávku za dlužníkem z poskytnuté půjčky s příslušenstvím a označovala další věřitele dlužníka a domáhala se vydání rozhodnutí o zjištění úpadku dlužníka. Dlužník se k insolvenčnímu návrhu vyjádřil podáním z 20.12.2013 (č.l. A-5), argumentoval, že půjčka byla poskytnuta v rozporu se zákonem, a vyjadřoval se k ostatním tvrzeným svým dluhům. Podáním doručeným
pokračování - 3-3 UL 21/2014 insolvenčnímu soudu 4.12.2013 (č.l. A-4) navrhl insolvenční navrhovatel soudu, aby upustil od zálohy na náklady insolvenčního řízení, když označil nemovitosti ve vlastnictví dlužníka s tím, že dlužník nemovitosti pronajímá a že měsíční nájem z nemovitostí činí nejméně částku 50.000 Kč, a že jsou tedy k dispozici finanční prostředky pro financování nákladů insolvenčního řízení. Dalším podáním doručeným soudu 7.1.2014 (č.l. A-6) navrhl insolvenční navrhovatel soudu, aby uložil dlužníku povinnost předložit seznamy svého majetku dle 104 odst. 1 insolvenčního zákona, když dlužník ve svém vyjádření k návrhu nic nesdělil o svých majetkových poměrech. Návrhem doručeným soudu 14.2.2014 (č.l. A-8) navrhl dlužník, aby bylo nařízeno předběžné opatření, kterým by byl dlužníku ustanoven předběžný insolvenční správce. Návrh podala za dlužníka jednatelka Lenka Hučíková. Dlužník se prostřednictvím svého druhého jednatele Bc. Pavla Boudného podáním doručeným soudu 18.2.2014 vyjádřil k návrhu na nařízení předběžného opatření a ustanovení předběžného správce a navrhl zamítnutí tohoto návrhu. Podáním doručeným soudu 19.2.2014 jednatel Bc. Pavel Boudný vzal zpět návrh dlužníka na vydání předběžného opatření a ustanovení předběžného insolvenčního správce a podáním doručeným soudu 21.2.2014 druhá jednatelka dlužníka Lenka Hučíková navrhla, aby soud ke zpětvzetí návrhu na vydání předběžného opatření nepřihlížel. Usnesením ze dne 21.2.2014 soud zastavil řízení o návrhu dlužníka na vydání předběžného opatření. Na základě odvolání proti tomuto usnesení, které podal za dlužníka advokát zmocněný jednatelkou Lenkou Hučíkovou a které podala Lenka Hučíková jako navrhující věřitelka, byla věc předložena k projednání a rozhodnutí odvolacímu soudu dne 10.4.2014. Dne 7.5.2014 podal další věřitelský insolvenční návrh a přistoupil tak k řízení první insolvenční navrhovatelky Jiří Přichystal (navrhovatel v tomto řízení). Tvrdil splatnou a vykonatelnou pohledávku za dlužníkem, označil další věřitele dlužníka a navrhoval, aby byl zjištěn úpadek dlužníka (č.l. A-20). Dne 3.6. 2014 podal tento insolvenční navrhovatel návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Podle ustanovení 174a odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (dále jen zákon o soudech a soudcích ), má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého dle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (dále jen návrh na určení lhůty ). Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není podmíněn podáním stížnosti dle 164. Z ustanovení 174a odst. 7 téhož zákona vyplývá, že příslušný soud návrh zamítne, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází. Podle ustanovení 174a odst. 8, věty druhé téhož zákona, je-li návrh uznán jako oprávněný, hradí náklady řízení o něm stát.
pokračování - 4-3 UL 21/2014 Z ustanovení 174a odst. 5, věty druhé téhož zákona vyplývá, že nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení o návrhu na určení lhůty přiměřeně ustanovení části první a části třetí občanského soudního řádu. V posuzované věci návrh na určení lhůty směřuje proti Krajskému soudu v Brně, proto o něm rozhoduje Vrchní soud v Olomouci jako soud nejblíže vyššího stupně ( 174a odst. 4 zákona o soudech a soudcích). Podle ustanovení 128 odst. 3 insolvenčního zákona v platném znění, insolvenční soud může rozhodnout, aby mu seznamy uvedené v 104 odst. 1 předložil i dlužník, který není insolvenčním navrhovatelem; má-li insolvenční navrhovatel vůči dlužníku vykonatelnou pohledávku, uloží insolvenční soud tuto povinnost dlužníku vždy. Seznam majetku zveřejní v takovém případě v insolvenčním rejstříku až po rozhodnutí o úpadku. Se zřetelem na shora uvedený obsah insolvenčního spisu a s ohledem na vyjádření rozhodující soudkyně dospěl Vrchní soud v Olomouci k závěru, že s úkonem, k němuž se navrhovatel domáhá určení lhůty, tedy s vydáním rozhodnutí, jímž by insolvenční soud uložil dlužníkovi, aby předložil seznamy dle 104 odst. 1 IZ, k průtahům v řízení nedochází. Především je nutno uvést, že tvrzení o vykonatelné pohledávce navrhujícího věřitele vyplývá až z insolvenčního návrhu navrhovatele doručeného Krajskému soudu v Brně 7.5.2014, a již 3.6.2014, tedy zhruba po jednom měsíci, podává tento navrhovatel označený návrh na určení lhůty. Navíc z vyjádření rozhodující soudkyně vyplývá, že pohledávku navrhovatele nehodnotí jako pohledávku vykonatelnou. Současně rozhodující soudkyně tento svůj právní názor zdůvodnila. Z vyjádření rozhodující soudkyně tedy jednoznačně vyplývá, že nemá v úmyslu ani vyzývat oba navrhovatele k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení, ani nebude vyzývat dlužníka k předložení seznamů dle 104 odst. 1 insolvenčního zákona, ale že ve věci hodlá nařídit jednání. Vrchní soud v Olomouci považuje za nutné především zdůraznit, že soud, který je příslušný rozhodnout o návrhu na určení lhůty, může stanovit lhůtu k provedení procesního úkonu, avšak nesmí porušit nezávislost při rozhodování sporu nebo jiné právní věci tím, že procesnímu soudu nařídí, jak má konkrétně v jednotlivé věci postupovat a jaké úkony má činit. Proto může stanovit lhůtu jen ve vztahu k takovému procesnímu úkonu, o jehož provedení soud, vůči němuž návrh směřuje, již rozhodl (a je v prodlení s jeho provedením), nebo u něhož potřeba provedení, i když o něm dosud nebylo rozhodnuto, je z obsahu spisu s přihlédnutím k povaze věci nepochybná a který ve věci musí být podle zákona učiněn (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cul 3/2004 ze dne 12.1.2005, zveřejněné ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod č. 80 roč. 2006).
pokračování - 5-3 UL 21/2014 Protože tedy procesní úkon, k němuž navrhuje navrhovatel určit Krajskému soudu v Brně lhůtu, není procesním úkonem, s nímž by s ohledem na obsah procesního spisu a vyjádření rozhodujícího soudce byl soud v prodlení, a nejedná se také o procesní úkon, o němž by Krajský soud v Brně již rozhodl nebo u něhož by potřeba provedení byla z obsahu spisu nepochybná, rozhodl Vrchní soud v Olomouci podle výše citovaného ustanovení 174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích a návrh navrhovatele zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl Vrchní soud v Olomouci podle ustanovení 174a odst. 5, věty druhé zákona o soudech a soudcích a 151 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť navrhovatel nemá ve smyslu ustanovení 174a odst. 8, věty druhé zákona o soudech a soudcích právo, aby mu stát nahradil náklady, které mu v tomto řízení vznikly. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í opravný prostředek přípustný. Olomouc 17. června 2014 Za správnost vyhotovení: Magda Růžičková JUDr. Ivana Waltrová, v.r. předsedkyně senátu