BODOVACÍ SYSTÉM TESTU O/A

Řešení testu O/A I. Korektura textu Leží naznak (na znak) s pažemi přimknutými k tělu, otevřenýma očima civí do okna ucpaného řídkou tmou. Za oknem je už pavlač s rozviklanými dlaždičkami, které co chvíli zachřestí pod chodidly, a čtvercová studna dvorku. Nad střechami vane teplým větrem červnová noc. Tam nahoře je všechno tiché, mlčí Vega ze souhvězdí Lyry, od roztřepeného okraje mraku se odloupl měsíc (Měsíc) a nahlíží oknem ven tvář, která ztratila výraz. Noc vstoupila do města a její ticho ho prostupuje, šelestí a syčí ve spáncích, je plné nápovědí a neurčitých zvuků; jen loudavý krok starých pendlovek proklepává zeď svým jednotvárným rytmem. Hodiny? Není to srdce? Slyší, jak mu dosud svěže cupe v hrudníku, pumpuje krev a hrne ji do spánku. A tam kdesi jsou myšlenky bez konce jako lesy bez cest. BODOVACÍ SYSTÉM TESTU O/A II. Rozbor textu: 1a 1 bod 2a. 1 bod (strana).. 3: BYLA VYPROVOKOVÁNA: osoba: 3. 1 bod číslo: jedn.. 1 bod způsob oznamovací 1 bod čas minulý. 1 bod rod trpný 1 bod vid dokonavý 1 bod (strana) 1. tématu..1 bod tematický 1 bod tematicky 1 bod 5. není. 1 bod. III. Důkazy zájmu o český jazyk 1. jména bohemistů 6 bodů (l jméno 2 body; 2 jména 4 body; 3 jména 6 bodů) 2. příručky Slovník spisovné češtiny (pro školu a veřejnost) Stručná mluvnice česká

Příruční mluvnice češtiny Slovník cizích slov Slovník spisovného jazyka českého Nová slova v češtině atd. Školní učebnice se nebodují. (1 příručka 2 body; 2 příručky 4 body; 3 příručky 6 bodů) 6 bodů 3. Naše řeč.1 bod (strana) 4. Slovník spisovné češtiny (pro školu a veřejnost).1 bod 5. abstinenti x zkušení alkoholici oba významy.. 1 bod IV. VLASTNÍ TEXT 1. Celkově podprůměrný text. 0-1 bod 2. Celkově průměrný text.. 2-3 body 3. Celkově nadprůměrný text 4 body 3 4. Špičkový, výjimečně dobrý text.5 bodů Odečítají se body za pravopisné chyby: 1 chyba 1 bod, 2 chyby 2 body atd. Uchazeč může získat v testu maximálně 32 reálných, resp. podkladových bodů. Uchazeč může získat v bodovacím systému za jazykovou část testu maximálně 15 systémových, tj. výsledných bodů. Test z české literatury - Středa verze A/O 1. Ukažte, jak dovedete uvažovat o tom, co literární text znamená a jak je napsán. Charakterizujte (komentujte) připojený úryvek textu, všímejte si, o čem vypovídá

(myšlenky a pocity, motivy apod.) a jakým způsobem. Pokuste se jej rovněž zařadit do širšího literárního a kulturního kontextu (směr, období, autor, dílo, ohlas). Text uvádíme bez jména autora a názvu sbírky záměrně. Komentář pro uchazeče: Když čtete zadání, berte každé slovo vážně. Zadání v sobě obsahuje kritéria, podle kterých bude vaše odpověď hodnocena. Vyplatí se nestrávit veškerý čas zkoušky na vyplňování políček v první, jazykové, části testu, ale nechat si dost času i na část literární. Co slova v zadání mohou znamenat? Ukažte, = Opravdu se snažte ukázat, co všechno ve vás je. Nebuďte skoupí. Nenaznačujte, ale přesně pojmenujte a vyjádřete vše, co víte a co k básni patří. Chcete-li ukázat i to, že umíte být naopak i struční, musíte v odpovědi mít velmi mnoho údajů, soudů a jejich důvodů a šetřit místem jen na zbytečných povšechných frázích nebo na úvodních floskulích typu Spisovatelé musejí být hodně vynalézaví... jak dovedete uvažovat = Nestačí předvést znalosti ze školy, ani pronést všeobecné soudy o básni. Že dovedete uvažovat, poznáme podle toho, které a jaké si nad textem položíte otázky a kde na ně hledáte odpovědi. Uvažovat znamená také zkoumat, dívat se na věci z více stran a uvádět důvody a důkazy pro své závěry. Charakterizujte (komentujte) = Opravdu nemáte (pře)vyprávět. Máte skutečně uvést charakteristické znaky textu, a k nim můžete podávat své komentáře. Máte vystihnout to důležité, a tím je sdělení textu, způsob jeho výstavby a jeho příslušnost literárněhistorická. co literární text znamená;... o čem vypovídá (myšlenky a pocity, motivy apod.) = Očekáváme, že ukážete, jak a proč jste pochopili sdělení, které báseň předkládá čtenáři. Převyprávět příběh nebo scénu rozhodně nestačí, svědčí to spíše o tom, že si s interpretací této básně nevíte rady nebo že nevíte, jak se básně interpretují. Měli byste najít nějaká zásadní místa v textu, která více než jiná vyzrazují, o co v básni jde, podívat se třeba na název, na první a poslední verše, na různé zlomy v obsahu. Určitě si musíte všimnout nejen myšlenek a pocitů svých jako čtenáře nad básní ale také myšlenek a pocitů, které jsou v básni pojmenovány a vyjádřeny. Máte ukázat, že umíte najít ty motivy, které napovídají a navozují určité myšlenky a pocity, a ukázat, že vidíte, jak jich básník pro stavbu významu básně využil. a jakým způsobem = Máte předvést, že si dovedete všímat toho, že všechny myšlenky a pocity v literárním textu jsou neseny a způsobovány řečí básník nemá ani štětec, ani fotoaparát, ale vše, co vnímáte, dosahuje použitím slov a vět ve verších, zvukovou a rytmickou stavbou veršů, ale také kompozicí, prací s motivy a postupy rozvíjení textu a to vše pro určitý účinek na city a myšlenky u čtenáře. Pouhé konstatování, že jde asi o úryvek z básně, která má krátké verše, jež někdy zahrnují celou větu, ale zejména uprostřed úryvku se ve verši objevují i jen části věty, a rýmy že jsou občas sdružené, občas střídavé, to je málo. Měli byste se ptát, jak je text jako celek propojen, jak v něm roste význam. Dává pro báseň nějaký smysl to, že úryvek není rozčleněný do slok? Měli byste ukázat, že si dovedete všímat toho, která slova se objevují v rýmech, a co to přináší pro naše chápání významu veršů a celé básně. Můžete své porozumění pro formu básně projevit tak, že uvádíte různé formové rysy, například jak se v básni věty nebo jejich souvislé části vejdou do jednoho verše (tedy kolik je tu přesahů, enjambementů). Ojediněle se objeví Každý před se v zemi hledí / beze slova, bez pohnutí. Ale takové usekávání proudu řeči v malé celky něco znamená. Jako by nám básník promítal záběry z oné scény, a kamera se zastavovala na určitých význačných rysech. Jaký efekt to přináší? Více se soustředíme, podobně jako zarmoucené přítomné postavy, na vzpomínku, na detail. To přece patří k obsahu básně a k myšlence nebo náladě, kterou nám nabízí. Ukažte tak to, že umíte vidět, jak formální prostředky vždy upozorňují na důležitý významový prvek.

Anebo své porozumění formě ukážete tak, že každé své tvrzení o významu či smyslu básně nebo o jejím dobovém zařazení podložíte dokladem z textu např. báseň vyjadřuje hluboký žal, beznaděj pozůstalých - používá se tu vět se zvoláním, které vyjadřuje zármutek nad mrtvým: Vůdce zhynul! - vůdce zhynul! a přitom toto volání vložil autor do úst nikoli těm, kdo sedí v kruhu a vzpomínají, ale skalám, lesům, v nichž vůdce s nimi žil a jimž asi také vládl... Možná vůdce respektovali všichni, i příroda, ale možná jde o to, že všechna příroda kolem pozůstalým mrtvého připomíná. Jazykem báseň ukazuje na některého básníka obrozenského, a to jednak inverzemi ve slovosledu (V hlubokém ouvalu klínu), jednak knižními výrazy básnickými (druzi noční chvíle). Lesní romantika, postava vůdce, který navíc zhynul, naznačuje, že básníkem je Karel Hynek Mácha (zemřel v roce 1836). Dílem, z něhož úryvek pochází, musí být Máj, protože ostatní díla, ve kterých by taková situace nejspíše mohla být, jsou prozaická, tedy bez veršů. zařadit do širšího literárního a kulturního kontextu (směr, období, autor, dílo, ohlas) = Při rozboru jazyka básníkova tak můžete dílo zařadit. Zde můžete projevit svůj odhad nebo zkušenost z četby: vybrali jsme báseň, která je pro určitou dobu, literární směr a autory typická. Chceme, abyste ukázali, jak umíte o zařazení přemýšlet, a proto vám nedáme báseň, která by byla netypická, nezařaditelná. Ale pouhé hádání nestačí máte možnost ukázat, že znát literární směry u vás neznamená jen umět je popořadě odříkat a jmenovat jejich představitele, ale že znáte významné rysy toho či onoho směru a umíte je rozpoznat v předloženém textu. Kromě toho zde máte ukázat, že opravdu o příslušném období něco víte: kdo tehdy byl významným tvůrcem, jaké byly poměry a hodnoty ve společnosti, pro kterou psal a která ho četla. Básně na jedné straně autenticky promlouvají k vaší duši, ale na druhé straně také nesou kulturní hodnoty celého národa. I to byste jako uchazeči o vážné literární studium měli vědět, a máte umět u zkoušky ukázat, že jste připraveni obě tyto složky ve svém čtenářství a studiu propojovat. My vás tomu na fakultě budeme učit, ale ten, kdo u zkoušky ukazuje jenom to, že má nad četbou silné prožitky, nebo ten, kdo si pamatuje jenom mnoho historických údajů, neprokazuje dost velkou studijní připravenost k oboru literárnímu. Ve výhodě je ten, kdo už si umí všímat aspoň na úrovni osmnáctiletého člověka s maturitou - obou těchto stránek literatury. (...) V hlubokém ouvalu klínu, ve stověkých dubů stínu, sbor u velkém kole sedí. Zahalení v pláště bílé jsou to druzi noční chvíle. Každý před se v zemi hledí beze slova, bez pohnutí, jak by kvapnou hrůzou jmutí v sochy byli proměnění. Večerních co krajin pění, tichý šepot tiché lkaní - nepohnutým kolem plynul, tichý šepot bez přestání: Vůdce zhynul! - vůdce zhynul! - V kotouči jak vítr skučí, nepohnutým kolem zvučí: Vůdce zhynul! - vůdce zhynul! - Jako listů šepotání pode skálou při ozvěně, znělo kolem bez přestání,

jednozvučně, neproměnně: Vůdce zhynul! - vůdce zhynul! - Zachvěly se lesy dalné, ozvaly se nářky valné: Pán náš zhynul! - zhynul!! - zhynul!!! - (...) Nechceme podávat vzorový výklad textu, protože způsobů interpretace i vlastního pochopení básně může být vícero. Když uchazeč některou důležitou složku interpretace opomine, může dohnat ztrátu tím, že v jiné stránce svého přístupu projeví velkou hloubku, zkušenost, citlivost, informovanost. Nechceme také, aby se příští zájemci o studium snažili u zkoušky naplňovat jakési kadluby odvozené z této ukázky. Proto ponecháváme výklad širší i poněkud subjektivní, a uchazeč má u zkoušky projevit svůj vlastní přístup. Z následujícího výkladu o textu by uchazeč měl ve své odpovědi pokrýt aspoň základní složky, podle hledisek uvedených výše. Ty obsahové prvky, které by jeho odpověď v nějaké podobě opominout rozhodně neměla, vyznačujeme modře. Z básně zní zármutek nad smrtí vůdce. Přestože druzi noční chvíle sedí bez hnutí, jako by byli pojati hrůzou, v zvucích přírody nejde o děs a strach, ale o zármutek. To poznáváme z výrazů lkaní, skučí v půli úryvku, a potom ještě z předposledního řádku: Ozvaly se nářky valné... Celková atmosféra smutku je však ztlumená a monotónní třikrát tu čteme o šepotu či šepotání. Sami druzi noční chvíle, kteří nářkům a šepotu patrně naslouchají (anebo spíše svůj nevyslovený nářek slyší v běžných zvucích noční přírody), sedí beze slova. Také nehybnost, vyjádřená slovy sedí, bez pohnutí, jak by v sochy byli proměnění, přispívá k tomu, že scéna působí staticky. Nehýbání je ještě uvedeno ve verších tichý šepot tiché lkaní - / nepohnutým kolem plynul a V kotouči jak vítr skučí, / nepohnutým kolem zvučí. Slovo kolem zde může být jedině příslovečným určením místa, tedy šepot musel plynout nějakým kolesem a to se nepohnulo. Za pozornost stojí, že se věta Vůdce zhynul opakuje třikrát ve stejné podobě, a nakonec jako Pán náš zhynul. Tuto poslední větu volají lesy, nazývají vůdce svým pánem. Výrazy vůdce, kolo, pán lesů ukazují, že jde nejspíše o úryvek z Máchova Máje. Také podoba ouval ukazuje na první půli 19. století. Slovo klín je v Máji také velmi časté. Máchovské je také to, že zde lesy atd. volají. Zvolání je v Máji důležitým prvkem, který vyjadřuje citové vzepětí. Mohlo by však jít také o nějakého soudobého Máchova napodobitele nebo obdivovatele, protože si na tuto pasáž z Máje nepamatuji. V době národního obrození bylo Máchovo dílo přijímáno s nedůvěrou nebo přímo s odporem, protože postrádalo do té doby běžné a očekávané vlastenecké motivy a výzvy. Je známa dobová polemika o Máji, zvláště postoje J.K Tyla, ale to nic nemění na tom, že Mácha byl u nás ojedinělým básnickým zjevem. Na své jedinečnosti si i osobně zakládal, nejen ve verších, ale i např. v způsobu oblékání nosil plášť červeně podšitý. Pro romantismus byla izolovanost básnického subjektu, hrdiny typická. Právě tím se romantismus řadí k moderní literatuře, protože člověk v té době přestával být chápán hlavně jako člen nějakého rodu, národa, skupiny, přestával být poslušný předpisů daných shůry, a chtěl se řídit podle svého přesvědčení. Důležitým impulsem k takovým postojům byla filosofie Imanuela Kanta a jeho mravní imperativ. Na Máchu se sice po jeho předčasné smrti (v roce 1836) na čas jaksi zapomnělo ve víru politických událostí konce 40. let, ale brzy jej opět objevili básníci kolem almanachu Máj. Od té doby se Máchovo jméno z dějin naší literatury už neztratilo.

2. Zformulujte v krátkém uceleném textu, co si představujete za označením bohatý a vynalézavý literární jazyk. Pokuste se uvést i výstižné a přitom nikoli triviální příklady. Potom vyjádřete, kterých kvalit literárního jazyka si nejvíce ceníte vy sami a proč. Komentář pro uchazeče: Toto zadání vyžaduje od uchazeče, aby prokázal, že dokáže o literatuře (o dílech i o jejich účinku a vnímání u čtenářů) uvažovat samostatně, i bez opory v školských příručkách. Zato však vyžadujeme, aby zde projevil schopnost systematicky uvažovat, vyjadřovat se precizně. Každé slovo zadání je opět důležité. literární jazyk = Jazyk v krásné literatuře, jak kontext naznačuje. Ale když uchazeč pojedná rozumně o bohatosti jazyka i v literatuře odborné nebo populárně naučné, je mu to přičteno k dobru, nesmí tím však spotřebovat většinu pozornosti a prostoru. krátký ucelený text = Text souvislý co do stavby vět a odstavců, ale také ucelený co do pojetí věci samé. výstižné = Očekáváme, že uchazeč prokáže, že dovede věci pojmenovat a vyjádřit přesně, a nikoli povrchně, všeobecně, neurčitě, a také že se umí vyjadřovat jednoznačně. Z výstižnosti mu vyplyne potřeba jít do hloubky problému jinak není co vystihovat. Příklady = Nepište jen básník používá mnoho adjektiv, ale pokuste se uvést jako příklad třebas rozdíl vyjádření chudého a vyjádření bohatého z uměleckého textu, který znáte. Pozor na triviality typu pěkný-čarokrásný nebo maličké jablíčko. Za bohatstvím jazyka ukažte i bohatost citu nebo myšlenky. Můžete ovšem využít textu, jejž jste právě interpretovali. Příklady také prokazují vaši čtenářskou zkušenost, sečtělost. kvalit literárního jazyka = Nepopleťte si obsah sdělení a jeho jazykové vyjádření. Pojednat např. o zhrzené lásce je krásné, ale záleží na tom, zda k tomu bude využit jazyk bohatý nebo banální. Bohatý a vynalézavý literární jazyk, to jsou dvě rozličné kvality. Myslím, že například u současného básníka Krchovského není jazyk příliš bohatý, ale je vynalézavý v tom, jak označit životní situace a pocity drsně, nestrojeně a vyzývavě. Bohatost jazyka může být a bývala dříve někdy až samoúčelná, hlavně v poezii oslavné (ódy a různé vlastenecké zpěvy), ale musíme rozlišit, zda jde o bohatost jazyka jedné básně, jednoho autora, nebo o bohatost jazyka v básnictví určité doby či dokonce národa. Když v básni nacházíme neotřelá a působivá pojmenování, například zde v úryvku kvapnou hrůzou jmutí, tušíme, že autorův jazyk je bohatý, že má z čeho vybírat. Ve spojení kvapná hrůza je přítomné to, jak hrůza člověka posedne náhle, aniž by měl čas se připravit a bránit. Je dobře, že takové slovo v češtině máme, že náš národní literární jazyk je bohatý, i když víme, že mimo úsloví a básně už se asi kvapný nepoužívá. Bohatý a vynalézavý jazyk může být i jazyk odborný, u nás byl takový v době obrození, kdy přírodovědci vynalézali a přejímali mnoho slov pro označení přírodních druhů nebo jevů (např. chemických prvků). V češtině je bohatost také dána možností tvořit mnohé odvozeniny s jemnými významovými rozdíly od téhož základu. To některé jiné jazyky nemají, a mají tedy v básnictví méně příležitostí pro rým a rytmus srov. slova jako zlatý, zlatavý, zlatistý, nazlátlý, zlátnoucí, zlacený. V našem úryvku jsou dvě podoby slova šepot/šepotání. Já ráda čtu básně, ve kterých se mohu nad slovem nebo spojením slov zastavit a jakoby odkrývat možné jeho významy slupku po slupce, jako u cibule. Když je těch slupek mnoho, a všechny patří k poslání dané básně. Také mám ráda například Jana Skácela, protože nikdy rovnou nevím, co slovo v jeho básni značí, a musí mi to dojít na třetí nebo páté čtení. Mám pak radost, že se mi za slovem otevřelo mnoho krásných představ anebo souvislostí.