Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748 Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín PaedDr. Karel Suchánek III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_G2_český jazyk a literatura pro vyšší GY_01_2 Gymnaziální vzdělávání Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura Český jazyk a literatura pro vyšší gymnázium Cílová skupina Anotace Vybavení, pomůcky Žák 16-19 let Prezentace určená k seznámení se s pojmy literatura, druhy literatury, rozdíly mezi umělou a lidovou slovesností, získání základních informací o hlavních žánrech umělecké literatury. PC, projektor Datum 11.9.2012 Klíčová slova Literatura, umělecká literatura. lidová slovesnost, lyrika, epika, drama, jednotlivé žánry, poezie, próza www.zlinskedumy.cz
Úvod do literatury Druhy a žánry umělecké literatury
Definice literatury Literatura (písemnictví) jsou texty (písemné záznamy) společensky významné: odborná literatura (např. historická) umělecká literatura (např. Jiráskův román) rozdíl není v obsahu, ale ve způsobu zpracování: věcnost, fakta, dokumenty jedinečnost, originalita, působivost, typizace cíle poučení, informace estetické působení (na rozum i cit) jednací písemnictví (např. protokoly, žádosti) -- publicistika (noviny, časopisy )
Umělecká literatura lidová slovesnost autor neznámý, kolektivní tvůrce, předává se z generace na generaci (písně, pohádky, pověsti, přísloví ap.) texty umělé literatury autor známý (próza, poezie, dramata) Spisovatel podává život a události řadou uměleckých obrazů, přičemž výrazovým prostředkem je jazyk.
Věda o literatuře 1. literární teorie (o podstatě literatury, druhových formách, uměleckých prostředcích ap.) 2. literární kritika (hodnocení, výklady, rozbory 3. literární historie (o vývoji národních literatur, o významu děl a spisovatelů)
Literární druhy (žánry) - epika (děj, příběh, časové a příčinné souvislosti) - lyrika (vyjádření prožitku, citu, nálady autora) - milostná, intimní - přírodní - společenská - reflexivní (úvahová) - drama (dialog i monolog - přímá řeč postav), herci na scéně
Veršované formy epiky bohatýrská píseň (bylina, o činech bohatýrů) historický zpěv (o historických událostech) epos (rozsáhlá skladba, vypravěč stojí mimo děj) legenda (vyprávění o životě a skutcích světců, zázraky, žánr rozšířený hlavně ve středověku)
Veršované i prozaické formy epiky báje (mýtus) pokus o výklad světa, přírodních jevů; hrdinové = bohové pohádka děj nepravděpodobný, nadpřirozené bytosti, dobro vítězí nad zlem pověst o minulosti, jádro pravdivé + fantazie, váže se k určité osobě, místu bajka ze života zvířat či zosobněných věcí jednají jako lidé, mají lidské vlastnosti; mravoučný závěr (pointa)
Prozaické formy epiky povídka kratší příběh, většinou časově i místně určen, několik postav, jednoduchý děj novela střední rozsah, soustředěn na jednu událost, epizodu ze života, rychlý spád děje, překvapivý závěr román větší rozsah, řada událostí soustředěných kolem společného jádra, mnoho postav i dějových linií, členění na kapitoly, někdy i na díly novinářská próza fejeton, reportáž, cestopis
Prozaické formy epiky kronika autor zachycuje události v chronologickém sledu romaneto žánrová varianta novely, na počátku stojí romantická, fantastická, zdánlivě nevysvětlitelná záhada, která se postupně vysvětlí za pomoci vědeckých poznatků
Formy lyriky (lyrika je většinou veršovaná) Píseň - kratší báseň s pravidelným rytmem a výrazným rýmem, určená ke zpěvu Óda - oslavná báseň většího rozsahu velebící něco vznešeného, velkého přátelství, národ, vlast, boha.. Hymnus (chvalozpěv) patetická báseň menšího rozsahu inspirovaná nadosobními hodnotami (život, víra, láska, technika, příroda ) Elegie - žalozpěv báseň vyjadřující smutek Žalm útvar zaměřený nábožensky, oslavné motivy, projevy smutku a kajícnosti Epigram kritická, vtipná satirická báseň s pointou ostře se vyjadřující proti události, osobě
Lyrickoepické skladby: děj s lyrickými vložkami balada pochmurný děj, tragický závěr, dramatický spád, sevřenost, úsečnost výpovědi, dialog a)klasická (vliv lidové slovesnosti), nadpřirozené jevy, bytosti b)sociální nositelem tragičnosti jsou společenské poměry romance báseň veselé, smavé nálady básnická povídka (poema) události ze života jednotlivce, kde děj je potlačen na úkor líčení citů, dojmů a nálad
Formy dramatu tragédie nerovný zápas hlavního hrdiny končí jeho smrtí komedie komický obraz zápasu s nedostatky, výsměch chybám a nedostatkům činohra složitý a vážný spor mezi postavami, o současných společenských problémech, důraz na autorovo pojetí, řešení konfliktu i psychologické prokreslení postav (až od 19. století)
Další formy dramatu Fraška souvisí s náboženskou a mravní tematikou - mísí vážné se směšným Opera text je zpívaný Opereta střídá se mluvený a zpívaný projev Muzikál kombinuje složku hudební, taneční, zpěvnou a mluvenou Revue uvolněná dramatická stavba, významnou funkci mají dialogy a hudební, taneční nebo písňové výstupy Melodram mluvený text doplněný hudbou
Použité zdroje: HÁNOVÁ,E. Odmaturuj z literatury 1. 3. vydání. Praha: Didaktis, 2004. ISBN 80-7358-016-0 KOŠŤÁK. J. Literatura 1. díl. 1. vydání. Praha: Fortuna, 1994. ISBN 80-7168-148-2 POLÁŠKOVÁ, T. Literatura: přehled středoškolského učiva. 2. upravené vydání. Třebíč: VYUKA.CZ, 2006. ISBN 80-902571 -6-X VLAŠÍN, Š. Slovník literární teorie. 2. rozšířené vydání. Praha: Československý spisovatel, 1984