Fyziologie středního mozku, bazálních ganglií a thalamu. doc. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie

Podobné dokumenty
BAZÁLNÍ GANGLIA STRIATUM PALLIDUM

Senzorická fyziologie

V mediolaterálním směru je mozeček členěn na mediánní, paramediánní a laterální zónu. Každá zóna obsahuje kortex, odpovídající bílou hmotu a jádra.

LIMBICKÝ PŘEDNÍ MOZEK A AMYGDALÁRNÍ JÁDRA

Projekci obrazu na sítnici udržují níže uvedené hlavní okulomotorické systémy:

Perikarya v pořadí druhých neuronů leží v nucleus cochlearis ventralis a dorsalis.

Funkce prodloužené míchy

Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá

Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová

Funkce prodloužené míchy

strukturu krátkou máloneuronovou cestou. Jsou vývojově mladé.. interoreceptorů dráhy sensorické vedou do CNS čití od smyslových receptorů

TELENCEPHALON. Koncový mozek. konec dobrý..všechno dobré (rozuměj celé CNS)

AUTONOMNÍ NERVOVÝ SYSTÉM

Morfologie a funkce prodloužené míchy, mozečku, bazálních ganglií, mozkové kůry. Jaromír Gumulec

LIMBICKÝ SYSTÉM David Kachlík

Korová centra. Anatomie pro antropology III

Kmenové syndromy. Martin Srp

7 Somatosenzitivita, viscerosenzitivita, propriocepce a bolest II

Úvod do CNS. David Kachlík

Senzitivní systém a bolest. Hana Kalistová Neurologická klinika 1. LF UK, Praha

SOMATOSENZORICKÉ SYSTÉMY

Vlastnosti neuronových sítí. Zdeněk Šteffek 2. ročník 2. LF UK v Praze

Neurofyziologie a pohybový systém v ontogenezi IV SENZITIVNÍ DRÁHY A JEJICH PORUCHY

Organismus je řízen dvojím způsobem, hormonálně a nervově. Nervový systém se dělí na centrální a periferní.

Retikulární formace Formatio reticularis

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte

Retikulární formace = Formatio reticularis

Fyziologie centrálního nervového systému

NERVOVÉ ŘÍZENÍ MOTORIKY (zpracoval Filip Neuls, Ph.D.)

BOLEST Tepelné a mechanické nociceptory polymodální nociceptory

Centrální nervový systém 1

BOLEST David Kachlík

CNS. NEUROANATOMIE I. - Struktury centrálního nervového systému

Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako:

Nervový systém lidského mozku

Nervový systém. CNS analyzátor. Efektor příčně pruhovaná svalovina hladká svalovina srdeční svalovina žlázy. Receptor nervová zakončení

Motorický systém. Biomedicínská technika a bioinformatika

CORTEX CEREBRI. Ústav anatomie 2. lékařské fakulty UK R. Druga

SOMATICKÁ A VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA

Neurologie pro fyzioterapeuty: vstupní přednáška. Jan Roth

Extrapyramidový systém Vyšetření

ZRAK A ZRAKOVÁ DRÁHA SÍTNICE (RETINA)

Centrální nervový systém 3

Nervový systém přehled funkcí

Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie

Stavba mozku. Pracovní list. VY_32_INOVACE_Bi3r0112. Olga Gardašová

NERVOVÁ SOUSTAVA - MOZEK

Mozková kůra. (stavba, funkce, korové analyzátory, nervové dráhy, cévní zásobení mozku) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Funkce basálních ganglií: koordinace pohybů Hypokinetické a hyperkinetické syndromy Parkinsonova a Huntingtonova nemoc Motorické poruchy řeči

I. MOTORIKA (HYBNOST)

KONCOVÝ MOZEK (telencephalon)

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Funkce basálních ganglií: koordinace pohybů Hypokinetické a hyperkinetické syndromy Parkinsonova a Huntingtonova nemoc Motorické poruchy řeči

Mozeček a mozečkový syndrom

Extrapyramidový systém: syndromy, symptomy, vyšetření

Extrapyramidový systém.

Centrální nervový systém. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

ZDRAVÝ SPÁNEK Ing. Vladimír Jelínek

Mozkový kmen Anatomický ústav Autor: Ondřej Naňka Obor: lékařství

MÍŠNÍ REFLEXY PROPRIOCEPTIVNÍ MÍŠNÍ REFLEXY

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Extrapyramidový systém: anatomie, fyziologie a klinická syndromologie

Funkční neuroanatomie

Základní buněčné a fyziologické mechanismy paměti. MUDr. Jakub Hort, PhD. Neurologická klinika UK, 2.LF a FN Motol

Adiktologie 1. ročník, zimní semestr 2005/2006

Zpracování nociceptivní aference

Řízení a poruchy motoriky,vyšetření, syndromologie. Kmenové syndromy. Kateřina Zárubová

Brodmanova cytoarchitektonická mapa (1907) 52 oblastí. dle typů buněk a jejich uspořádání

ZÁKLADY NEUROVĚD. PSY113 Fyziologie člověka, PSY451 Fyziologie člověka, PSY713 Fyziologie člověka

10. PŘEDNÁŠKA 27. dubna 2017 Artefakty v EEG Abnormální EEG abnormality základní aktivity paroxysmální abnormality epileptiformní interiktální

Receptorové informační vstupy

NEUROFYZIOLOGIE II STAVBA CENTRÁLNÍHO NERVOVÉHO SYSTÉMU

Centrální nervový systém

MEZIMOZEK. David Kachlík

Vliv konopných drog na kognitivní funkce

Fyziologický vývoj mozku v dětském věku

motorická část x aktivace při vnímání pohybu jiného subjektu sulcus centralis sensorická část x částečně ovládá svalstvo trupu a končetin

Motorický systém a řízení motoriky

MOZKOVÉ DRÁHY. David Kachlík

Posouzení provedení pohybu horních končetin v závislosti na jeho účelu

Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Základy neuroanatomie a nervových drah

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

PARKINSONOVA CHOROBA. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Fyziologie spinální míchy, mozečku a mozkového kmene. doc. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie

Digitální učební materiál

Spasticita jako projev maladaptivní plasticity CNS po ischemické cévní mozkové příhodě a její ovlivnění botulotoxinem. MUDr.

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava

Neurologické vyšetření koně

Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu

Přehled základní neuroanatomie a fyziologie Motorický systém

Mgr. Dagmar Králová Fyzioterapie, FSpS MU

Diencephalon. Veronika Němcová

Variace Nervová soustava

AUTONOMNÍ (VEGETATIVNÍ) NERVOVÝ SYSTÉM

PERIFERNÍ NERVOVÝ SYSTÉM

Basální ganglia. Veronika Němcová. Pohled z mediální strany

po přisátí klíštěte virus prokazován kůže virémie buňky RES (slezina, játra, kostní dřeň) mechanismus invaze do CNS nejasný, HEB při virémii

Autonomní nervový systém

HLAVOVÉ NERVY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

CENTRÁLNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA. Mícha hřbetní (Medulla spinalis) Obaly mozku a míchy:

Transkript:

Fyziologie středního mozku, bazálních ganglií a thalamu doc. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie

Střední mozek 2 cm úsek kmene mezi pontem a diencefalon tektum, tegmentum, crura cerebri

zprostředkování některých reflexů (zornicový, startle reflex, vzpřimovací) ascendentní a descendentní dráhy substantia nigra (dopamin) [6] nucleus ruber (regulace svalového tonu) [7] Souhrn funkcí

Coliculi inferiores - sluch mají centrální jádro a vnější kůru aferentace z periferie do jádra cestou lemniscus lateralis binaurální aferentace laminární tonotopické uspořádání nízké frekvence - dorzolaterální část vysoké frekvence ventromediální část mediátory glutamát, GABA aferentace z centra - kůra je aferentovaná ze sluchové mozkové kůry (částečně v ní dochází k integraci ascendentních a descendentních informací)

Coliculi superiores - zrak starší struktury zrakového systému jejich funkce nesouvisí s viděním aferentace z optického traktu retinotopické uspořádání V centrální oblasti převládá projekce z ipsilaterálního oka Na periferii z kontralaterálního oka mediátory cholinergní, GABA význam pro řízení rychlých cílených pohybů

Tegmentum - jádra

Jádra okohybných nervů III. a IV. nerv zornicový reflex sfinkter (parasympatikus z III) a dilatátor (sympatikus) přímá i konsenzuální Edinger-Westphalovo jádro (nc. oculomotorius acessorius, nc. parasympathicus n. oculomotorii) aferentní část: porucha při osvitu zdravého oka budou obě reakce normální, při osvitu nemocného oka nebude fotoreakce výbavná ani na zdravém oku eferentní část: porucha- při osvitu zdravého oka nebude fotoreakce postiženého oka, při osvitu postiženého oka nebude fotoreakce tohoto oka, ale bude nepřímá fotoreakce zdravého oka 1.5 až 8 mm, světlo úměrné 2. mocnině průměru, změna tedy asi 30násobek

Nucleus ruber alternativní dráha pro přenos korových signálů do míchy extrapyramidové dráhy Tractus corticorubralis Tractus rubrospinalis somatotopická organizace podobná jako v motorické kůře, ale mnohem hrubší při poškození kortikospinální dráhy jsou diskrétní pohyby zachovány, ale pohyby rukou a hlavně prstů jsou výrazně zhoršené gama klička

Substantia nigra pars compacta a pars reticularis pars compacta obsahuje melanin a je důležitým zdrojem dopaminu (nigro-striatová projekce): regulace aktivity BG dopamin: motivované cílené chování, systém trest-odměna

Co aktivuje dopaminergní neurony? odměňující příjemné podněty (sladké) při učení a tvorbě podmíněných reflexů reagují na podmíněný podnět,predikují odměnu, jestliže se odměna nedostaví, jejich aktivita se snižuje pod klidovou hodnotu téměř nereagují na podněty, které predikují averzivní situaci nové podněty vyvolávající orientační reakci (habituace) význam pro kognici ncl. accumbens: septum

Periaqueduktální šeď mesencefalon

Funkční organizace PAG aktivující bolest aferentace efekt stimulace ventrolaterální hluboká somatická a viscerální NTS, mícha, bez somatotopie hypotenze, bradykardie laterální povrchová bolest (kůže) mícha, jádra V.n., somatotopie hypertenze, tachykardie typ analgezie opioidní neopioidní (5-HT, NA) chování freezing fight or flight

Bazální ganglia

Funkce BG souhrn komplex jader koncového a středního mozku klíčový význam v integraci motorických funkcí spolu s mozečkem spojení mezi senzorickým a motorickým systémem emoce, kognitivní funkce

Funkční členění Nucleus caudatus Putamen Globus pallidus striatum nucleus lentiformis Struktury středního mozku Substantia nigra Nucleus subthalamicus (Luysi) Amygdala, Nucleus accumbens

Spoje BG

Motorické funkce BG vývojově starší pallidum řídí svalové napětí mladší striatum řídí komplexní vzorce pohybové aktivity výběr nejvhodnějších sekvencí pohybu řídí směr a amplitudu volních pohybů neurony striata jsou aktivní před započetím pohybu programování pohybů rozhoduje o tom, které chování bude prováděno a které potlačeno chování je vyjádřeno pohyby a ty jsou důsledkem činnosti motivačních, emočních a paměťových center

AP v bazálních gangliích

Okruhy bazálních ganglií kaudátový okruh - kognitivní funkce putamenový okruh exekutivní funkce

Kaudátový okruh vstupy: z asociačních oblastí mozkové kůry (prefrontální, parieto-occipito-temporální) integrace senzorických a motorických informací nucleus caudatus globus pallidus internal ventroanteriorní a ventrolaterální talamus výstupy: prefrontální, premotorická a suplementární motorická kůra

Putamenový okruh vstupy: z premotorické kůry, suplementární motorické kůry a somatosenzorické kůry putamen globus pallidus internal ventoanteriorní a ventrolaterální jádra talamu výstupy: primární motorická kůra, premotorická kůra, suplementární motorická kůra

Okruhy - shrnutí

Spoje bazálních ganglií +glu Globus pall. ext. - GABA Subtalamické jádro - GABA +glu Mozková kůra +glu Striatum - GABA Globus pall. Int./SN PR - GABA Talamus dopamin SN PC

3 fáze volních pohybů 1. Motivace a plány asociační oblasti mozkové kůry 2. Motorický plán suplementární motorická a premotorická kůra Výběr svalů, které budou aktivovány Odhad síly kontrakce V jakém pořadí se zapojí jednotlivé svaly 3. Pokyn k provedení primární motorická kůra descendentní dráhy vedoucí k motoneuronům míchy Plánování a provedení je kontrolováno bazálními ganglii a mozečkem

Emoce Mediální Motivace PF kůra Orbitální Kognitivní funkce PF kůra Dorsolat. PF kůra Premotor. Nucleus caudatus Thalamus Plánování pohybů Provedení pohybů kůra Motorická kůra Putamen Pallidum Mícha

Poruchy bazálních ganglií experimentální léze málo projevů, onemocnění u člověka výrazné hyperkinetické projevy: chorea (putamen, NC), atetóza (GP), balismus (ncl. subthalamicus) hypokinetické projevy: akinesie, bradykinesie Huntingtonova nemoc, Parkinsonova nemoc

Galén (100) Thalamus

Úvod přepojovací stanice ascendentních aferentních drah do mozkové kůry, součást BG i LS oboustranné vztahy s kůrou i s podkorovými strukturami (RF, BG, kmen, mozeček, hypothalamus, mícha) brána vědomí integrační centrum motoriky, senzoriky a autonomních funkcí anatomické rozdělení thalamu je tvořeno lamelou bílé hmoty lamina medullaris interna (písmeno Y) anatomicky 3 základní skupiny jader - mediální, laterální a přední skupinu jader

Thalamická jádra

Funkční dělení jader 1. specifická a) somatosenzorická b) motorická jádra mají somatotopické uspořádání c) u specifických senzorických jader je rovněž topická organizace přepojovaných informací v CGL je retinotopická organizace neuronů v CGM je tonotopická organizace neuronů 2. nespecifická 3. asociační

Specifická motorická jádra Nucleus ventralis anterior (VA) dostává aferentaci z globus pallidus a zprostředkuje projekci do premotorického kortexu (area 6) Nucleus ventralis lateralis (VL) aferentace z mozečku (ncl. dentatus ) a BG (globus pallidus) výstup: primární motorická kůra (area 4)

Specifická somatosenzorická j. Ventrobazální komplex Nucleus ventralis posterolateralis (VPL) vstup: tractus spinothalamicus (hrubé kožní čití, bolest a čití chladu a tepla z trupu a končetin ) a cestou lemniscus medialis (diskriminační kožní čití, tlak a vibrace z trupu a končetin) výstup: primární somatosenzorická kůra (arey 3,1,2) Nucleus ventralis posteromedialis (VPM) vstup: tractus trigeminothalamicus (čití z oblasti hlavy), a pro chuťové informace, které přijímá z nucleus solitarius výstup: primární somatosenzorická kůra (arey 3,1,2)

Specifická senzorická jádra Zadní skupina jader Nucleus corporis geniculati lateralis aferentace z retiny cestou tractus opticus a má reciproční spojení s primární zrakovou kůrou (area 17) Nucleus corporis geniculati medialis podkorové jádro sluchové dráhy, aferentace cestou lemniscus lateralis a z colliculi inferiores axony neuronů CGM projikují do primárních sluchové kůry (Heschlovy závity, area 41 a 42) a do colliculi inferiores

Nespecifická jádra I vstupy: z retikulární formace mozkového kmene, jiných jader thalamu a z jader předního části limbického systému výstupy: do všech korových oblastí difúzně podílejí se na aktivaci mozkové kůry tonus, úroveň bdělosti, směrování pozornosti, (EEG)

Nespecifická jádra II jsou součástí retikulární formace: nucleus reticularis nucleus intralaminaris nucleus medianus nucleus parafascicularis aferentace z RF mozkového kmene a jiných thalamických jader, integrují aktivitu jader thalamu projikují do striata (nucleus caudatus a putamen) a do limbické kůry (uvědomování si podnětů bez jejich specifické kvality, ale silně spojené s emotivní odpovědí, zvláště bolest)

Asociační jádra integrují rozmanité somatosenzorické a senzorické informace a výsledné impulsy předávají asociačním oblastem mozkové kůry nuclei pulvinares nucleus lateralis dorsalis nucleus lateralis posterior mají reciproční spoje s parieto-temporo-occipitální kůrou nuclei anteriores funkčně součást LS mají reciproční spoje s corpora mamillaria a s gyrus cinguli (limbický systém)