Svahové procesy Organické sedimenty Kvartérní vulkanizmus v ČR
Svahové sedimenty (deluviální, colluvial deposits) - transport podmíněn gravitací - roli hraje také voda, led, vítr, sklon svahu Členění: gravitační s.s. gravitační sesuvové gravitační plouţené gravitační proudové splachové
Gravitační s.s. - transportovány výhradně gravitací (řícením, saltací, posouváním, kutálením) - další pohyb po svahu gravitační suché proudy, kamenné laviny - osypy, osypové kuţele (úpatí svahů), suťová pole, kamenná nebo bloková moře (pokrývají svahy), droliny, balvaniště - zrnitost závisí na typu zdrojové horniny, monotónní litologie, ostrohranné klasty, chaotické uspořádání, někdy ploché klasty uloţeny konformně se svahem - často málo zastoupena matrix - vymývání směrem k bázi sedimentů, největší klasty na okrajích akumulace, mocnost aţ 70 m (úpatí Krušných hor) sloţitá stavba, sedimentace v podobě plochých kamenných proudů - chladná období pleistocénu, střídání teplot, málo vegetace
Výskyt - dynamický horský reliéf sklony svahů do 40 - skalní města v České křídové pánvi - České středohoří - krasové oblasti sedimenty jeskynních vchodů (opady tmelené CaCO 3 ).
Růţičková et al., 2003 Kamenné moře, Norsko Foto J. Kadlec
Růţičková et al., 2003
Skalní řícení, Ronchi di Termeno v Jiţním Tyrolsku, 28.1.2014 http://zpravy.idnes.cz/balvany-tesne-minuly- statek-v-traminu-dxb- /zahranicni.aspx?c=a140131_095258_zahranicni _vez
Osypy na úpatí skalní stěny (Dolomity) Foto J. Kadlec
Sedimenty gravitační sesuvové - rychlý gravitační pohyb podle smykových ploch - strukturní a texturní znaky - chaoticky uloţené bloky různých velikostí, zdrojová oblast relativně malá, prohnětení matrix
Sesuv Monroe, Wicander (1997)
Příklad opakovaného sesuvu Monroe, Wicander, 2009
Sesuv, Keelung (Taiwan) 27.4.2010 http://message.snopes.com/showthread.php?t=70455
Sesuv Dobkovice, České středohoří, červen 2013
Sesuv vyvolaný zemětřesením Monroe, Wicander, 1997
Sesuv části skalního masívu přehrada Vaiont 9.10.1963 Těleso sesuvu 2 km dlouhé a přes 300 m mocné, 240 milionů m 3 horniny Monroe, Wicander, 1997
Údolí přehrady Vaiont před a po sesuvu Dave, 2008
Gravitační ploužené sedimenty - pomalý pohyb horninových hmot v důsledku objemových změn - plastický pohyb vodou nasyceného materiálu po svahu plošná geliflukce (periglaciální podmínky), - soliflukce jakýkoli plastický pohyb vodou nasyceného materiálu po svahu (i mimo periglaciální podmínky) - chladná období pleistocénu plouţené sedimenty s.s. bloková pole (cambering) sedimenty plošné geliflukce uloţeniny horninových ledovců
Ploužené sedimenty s.s. - creeping (creep, kríp) pomalý dlouhodobý a zpravidla se nezrychlující pohyb po svahu - nejběţnější a plošně nejrozsáhlejší typ svahových sedimentů - štěrky mají hlinitou nebo písčitou matrix, obsah štěrkové frakce můţe být podřadný - monotónní litologie, většinou ostrohranné klasty (pozor na rozvětralé slepence), chaotické uspořádání, ploché klasty často konformně se svahem (osa a po spádnici) - většinou bez vrstevnatosti, podíl vody nebo geliflukce na transportu můţe vytvářet vrstevnatost - můţe způsobovat hákování podloţních vrstev
Mechanizmus plouţení Kettner, 1953
Blokové pole (cambering) Kettner, 1953
Plošná geliflukce - vznik velmi rozšířených svahových sedimentů - nejrůznější sloţení - převaţující sloţkou je jíl a prach, větší klasty plavou v matrix - často paralelní zvrstvení, textury hrnutí - můţe způsobovat hákování podloţních vrstev
Geliflukce Monroe, Wicander, 1997
Růţičková et al., 2003
Hákování vrstev Monroe, Wicander, 1997 Kettner, 1953
Úpatní série Loţek, 1973
Úpatní série Chlupáč et al., 2002
Horninové ledovce - transport povrchovým plouţením, zvolna se pohybují v důsledku velkého obsahu ledu tmelícího klasty hornin a gravitace - ostrohranné klasty, chaotická textura - periglaciální klima (nivační deprese a kary), prostor po ledu vyplněn jemnějším vyplavovaným materiálem
Horninový ledovec ve Wrangell-St. Elias NP (Aljaška) National Geographic (Dec. 2007)
Gravitační proudové sedimenty - lineární tělesa - transport ve viskózním stavu po dostatečném nasycení vodou (dešťovou, tavnou) Mury (debris flows) - převaha štěrku, po přívalových deštích nebo tání sněhu, délka aţ několik km - Krkonoše (Obří důl 1897), Jeseníky Pískové proudy - v méně dynamickém reliéfu, lze pozorovat v pískovnách, známy i fosilní (písek z rozvětralých pískovců) Bahnotoky (mud flows) - výrazná převaha prachové a jílové sloţky - pod vyústěním roklí tvořených sprašemi, jsou součástí aluviálních kuţelů
Mury v Obřím dole 29.7.1897 Růţičková et al., 2003
Huascarán, Peru 31.5.1970 Monroe, Wicander, 1997
Památník čs. horolezců v Peru http://www.mzv.cz/lima/cz/staty_akreditace/peru/acto_recordatorio_del_terremoto_en.html
Sedimenty bahenního proudu Monroe, Wicander, 1997
Tragédie v Aberfan, Wales 21.10.1966 Monroe, Wicander, 1997
Splachové sedimenty - transport dešťovými vodami, nebo vodou z tajícího sněhu, plošný splach, struţky na úpatí svahů - deluvio-fluviální sedimenty, humidní období, vznik většinou v holocénu, v současnosti mocnost 20 cm po jedné sráţkové události - deluvio-eolické sedimenty - ve sprašových komplexech peletové písky (hlínopísky), na začátku chladných období, paleoklimatický indikátor
Sprašová série se splachovými sedimenty Loţek, 1973
Organické sedimenty - tvořeny odumřelými rostlinnými těly, jeţ podlehla zrašelinění (ulmifikaci) - zabraňující jejich rozkladu - paleontologický význam (pyly, rostlinné makrozbytky, hmyz) a paleoenvironmentální význam - stratigrafický význam Slatiny - v zamokřených oblastech, hladina podzemní vody trvale vysoko, niţší oblasti, často při pramenech, opuštěné meandry toků - různý chemismus (od kyselých po vápnité aţ po almy - baţinné karbonáty) - Polabí (vyuţití v lázeňství Toušeň, Bělohrad), Luţnice, Třeboň, Františkovy Lázně, Hornomoravský a Dolnomoravský úval Rašeliny - oblasti s vysokými sráţkami, horské oblasti, v blízkosti pramenů běţně narůstají do vyklenutého tvaru (vrchoviště)
Foto J. Kadlec Rašeliniště Boţí Dar https://encryptedtbn2.gstatic.com/images?q=tbn:and9gc QLxxhG_2OclHW5fZveTTkMj_bjHApSiRkUw2HoVcdpSK 9i0dYJw
Přechodná rašeliniště - začínají jako slatiny a přecházejí postupně do vrchoviště Rozšíření - oblasti někdejšího zalednění - Krkonoše, Šumava, Krušné Hory Palsa subarktické podmínky, čočky ledu v rašelině, průměr do 25 m, výška 3-6 m
Kvartérní vulkanity a pyroklastické sedimenty 3. neovulkanická fáze (2,7-0,9 Ma) - nasypané kuţely, lávové příkrovy, proudy, ţíly nebo stratovulkány Západní Čechy kuţele struskových pyroklastik a ţíly - Komorní hůrka (0,11-0,95 Ma) pyroklastika melilitu, proťatého ţilou nefelínitu, - Ţelezná hůrka (0,17-1,5 Ma) olivinický nefelinit Nízký Jeseník - stratovulkány Malý a Velký Roudný (bazanitové a čedičové lávové proudy aţ 5 km dlouhé a 50 m mocné), Venušina sopka a Uhlířský vrch (stáří 3,3-0,8 Ma) Dozvuky vulkanické činnosti - výrony CO 2 SOOS, ve vrtech (Slaný, Bruntál, Rýmařov)
Ţelezná hůrka pyroklastika sloţení olivinického nefelinitu Foto J. Kadlec
Komorní hůrka https://encryptedtbn0.gstatic.com/images?q=tbn:and9gctaifop_v8mff_jvtpvkmzrn3cw0eaeu3kjo2zzldwq tspa1pnesa
Komorní hůrka spor neptunistů a plutonistů Systém štol vyraţený1834-1837 Foto J. Kadlec
SOOS dozvuky vulkanické činnosti Foto J. Kadlec
SOOS - vývěry CO 2 Foto I. Mareš
Důsledky tání permafrostu (Aljaška) Monroe, Wicander, 1997
Moai na Velikonočním ostrově, 1250 1500 A.D. Foto W. Leonardi
Na shledanou za týden