Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.12 Měření parametrů Kapitola 14 Potenciometr škrticí klapky Libor Blahuta 30.9.2012
Obsah ÚVOD... 1 POTENCIOMETR ŠKRTICÍ KLAPKY... 2 1 1.1 POTENCIOMETR ŠKRTÍCÍ KLAPKY, KONTROLA SPÍNAČE... 9 1.1.1 Potenciometr škrtící klapky... 9 2 DOPORUČENÁ LITERATURA... 10 3 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE... 11
Úvod Výukový materiál Měření parametrů je určen pro 3. a 4. ročník oboru 3941L/01 Autotronik. Měřením parametrů a jejich přečtením určíme přesně závadu daného prvku. Po správném měření můžeme provést úkony k odstranění závad a následným měřením zjistit správnou funkci. Tento materiál má podpořit zvládnutí daných výukových celků v předmětu Diagnostika. Kapitola obsahuje popis měření a příklady průběhů potenciometru škrticí klapky.. 1
1 Potenciometr škrticí klapky Napěťové snímače snímač plynového pedálu a polohy škrtící klapky jsou v podstatě potenciometry. Kontrola ohmmetrem nemusí odhalit všechny závady. Osciloskopem můžeme změřit průběh napětí při akceleraci. Neníli průběh napětí plynulý, je buď špatný kontakt odporové dráhy, nebo zadřené lanko. Závady tohoto typu je projevují nepravidelným chodem motoru. Staré typy potenciometru škrtící klapky měly napětí 4,8 4,85 V, což často vedlo k zbytečnému chybovému hlášení zkrat na plus. U novějších typů snímačů je proto maximální výstupní napětí 4,5V. Potenciometr škrticí klapky (15V) akcelerace (používané u některých starších typů vstřikovaní a zapalování). Synchronizace na náběžnou hranu. Napěťový rozsah 15V. Časová základna 16,0 ms/div 2
Potenciometr škrticí klapky (5V) akcelerace. Synchronizace na doběžnou hranu. Úroveň synchronizace cca. 3,98V. Napěťový rozsah 15V. Časová základna 12,80 ms/div. 3
Potenciometr škrticí klapky (15V) akcelerace (používané v některých starších typech vstřikovaní a zapalování). Synchronizace na doběžnou hranu. Úroveň synchronizace cca. 3,98V. Napěťový rozsah 15V. Časová základna 12,80 ms/div. 4
Příklady průběhů potenciometru škrticí klapky. Průběh potenciometru škrticí klapky dráha (> 0 24 ) MonoMotronic. Správný průběh potenciometru dráha(> 0 24 ). Po deceleraci ustálené napětí na cca. 0,5V. Při akceleraci a deceleraci správný průběh dráhy potenciometru bez šumu. 5
Průběh potenciometru škrticí klapky dráha (< 18 90 ) MonoMotronic. Správný průběh potenciometru dráha (< 18 90 ). Při akceleraci a deceleraci správný průběh dráhy potenciometru bez šumu. 6
Průběh potenciometru škrticí klapky, vstřikovaní Siemens Fénix 5. Správný průběh regulace potenciometru škrticí klapky. 7
Průběh potenciometru škrticí klapky, vstřikování Bosch Motronic. Správný průběh regulace potenciometru škrticí klapky. Strmost náběhu regulace při akceleraci OK. Velikost regulačního napětí při akceleraci cca. 4,8 V OK. Dráha potenciometru bez šumu. 8
1.1 Potenciometr škrtící klapky, kontrola spínače Při vychýlení škrtící klapky stoupne napětí ze základní hodnoty na maximální hodnotu. Na osciloskopu lze napěťový vzestup sledovat, přičemž napětí nesmí padat zpět strmě na kostru. Na napěťové čáře nesmí být žádné vlny (šumy). 1.1.1 Potenciometr škrtící klapky U řídící jednotky škrtící klapky řídí motorek volnoběžného zařízení výši volnoběžných otáček změnou polohy škrtící klapky. Motor řídící jednotky škrtící klapky má převodovku, která je spojena s hřídelí škrtící klapky. Řídící jednotka řídí škrtící klapku. Potenciometr řídící jednotky škrtící klapky vrací signály zpět do řídící jednotky. Potenciometr škrtící klapkybez závad Potenciometr škrtící klapkyvadný U/1V U/1 V Chybové symptomy: otvor při zrychlení omezovač při zrychlení motor při volnoběhu kolísá motor škube při konstantní rychlosti Příčiny: snímač, spínač škrtící klapky poškozený resp. nesprávně nastavený špatné kabelové spoje 9
2 Doporučená literatura 1. Ing. Jan, Zdeněk, Ing. Ždárský, Bronislav a PaedDr. Kubát, Jindřich. AUTOMOBILY, Elektrotechnika motorových vozidel II. Brno : Avid, spol. s r.o., Brno, 2008. ISBN 9788087143070. 2. Gscheidle, Rolf a kol. Příručka pro automechanika. Praha : SOBOTÁLES, 2002. ISBN 8085920832. 3. Josef Pošta a kolektiv. Opravárenství a diagnostika III Brno: Informatorium, 2008 4. Jan Kubát. AUTOMOBILY 5, Elektrotechnika motorových vozidel I. Brno: Avid 5. Jan Kubát. AUTOMOBILY 6, Elektrotechnika motorových vozidel II. Brno: Avid 6. Čupera J., Štěrba P. AUTOMOBILY 7, Diagnostika motorových vozidel I. Brno: Avid 10
3 Použitá literatura a zdroje 1. Jan Kubát. AUTOMOBILY 5, Elektrotechnika motorových vozidel I. Brno: Avid 2. Jan Kubát. AUTOMOBILY 6, Elektrotechnika motorových vozidel II. Brno: Avid 3. Čupera J., Štěrba P. AUTOMOBILY 7, Diagnostika motorových vozidel I. Brno: Avid 4. Ing. Jan, Zdeněk, Ing. Ždárský, Bronislav a PaedDr. Kubát, Jindřich. AUTOMOBILY, Elektrotechnika motorových vozidel I. Brno : Avid, spol. s r.o., Brno, 2008. ISBN 9788087143070. 5. Ing. Jan, Zdeněk, Ing. Ždárský, Bronislav a PaedDr. Kubát, Jindřich. AUTOMOBILY, Elektrotechnika motorových vozidel II. Brno : Avid, spol. s r.o., Brno, 2008. ISBN 9788087143070. 11