ZPRÁVA KOMISE NÁVRH SPOLEČNÉ ZPRÁVY KOMISE A RADY O ZAMĚSTNANOSTI. ke sdělení Komise o roční analýze růstu 2015

EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 28.11.2014 COM(2014) 906 final ZPRÁVA KOMISE NÁVRH SPOLEČNÉ ZPRÁVY KOMISE A RADY O ZAMĚSTNANOSTI ke sdělení Komise o roční analýze růstu 2015 CS CS

Návrh společné zprávy o zaměstnanosti, jejíž vypracování ukládá článek 148 SFEU, je součástí balíčku roční analýzy růstu, kterým se zahajuje evropský semestr 2015. Tato zpráva vyzdvihuje klíčové informace o zaměstnanosti obsažené v roční analýze růstu, a představuje tak zásadní příspěvek k posílenému hospodářskému vedení. Analýza, kterou zpráva obsahuje, vychází z vývoje zaměstnanosti a sociální situace v Evropě, z provádění hlavních směrů politik zaměstnanost 1, z posouzení národních programů reforem, které vedly k přijetí doporučení Rady pro jednotlivé země dne 8. července 2014, jakož i z posouzení jejich dosavadního provádění. Zaměstnanost a sociální situace i nadále budí obavy Z podzimních hospodářských prognóz Komise je patrný pomalý růst a vysoká, avšak poměrně stabilní nezaměstnanost (24,6 milionu lidí). Rozdíly mezi zeměmi, zejména v eurozóně, zůstávají velké. Dokonce i v poměrně dobře fungujících ekonomikách se zaměstnanost stává strukturálním problémem, o čemž svědčí rostoucí počet dlouhodobě nezaměstnaných. Je nezbytné pokračovat v reformách podporujících dobré fungování trhu práce Několik členských států provedlo reformy v souladu s konkrétním doporučení pro příslušnou zemi. Pozitivní výsledky reformy, jako například zvýšení ekonomické aktivity, jsou patrné. Pro stimulaci růstu a vytvoření příznivého prostředí pro tvorbu důstojných pracovních míst je však zapotřebí zvýšit objem investic. Pokud jde o boj proti nezaměstnanosti mladých lidí, členské státy pokročily v provádění záruk pro mladé lidi. Jsou potřebné další snahy zaměřené zvláště na veřejné služby zaměstnanosti, náležitě uzpůsobené aktivní politiky na trhu práce a odborné vzdělávání a přípravu. Členské státy by měly zajistit příznivé prostředí, jež by společnostem umožňovalo nabízet pracovní praxi, čímž by se usnadnil přechod ze školy do zaměstnání. Investice do lidského kapitálu prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy zvýší produktivitu Členské státy usilovaly o zavedení opatření zaměřených na zlepšení nabídky dovedností a podporu vzdělávání dospělých. Řada zemí přijala opatření ke zlepšení svého systému primárního, sekundárního a terciární vzdělávání, přičemž další země se zabývaly celkovou strategií vzdělávání. Členské státy musí pokračovat v reformování svých systémů odborného 1 Úřední věstník L 308/46, 24.11.2010, Rozhodnutí Rady ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2010/707/EU). 2

vzdělávání a odborné přípravy, aby zvýšily produktivitu pracovníků v konfrontaci s rychle se měnícími požadavky na dovednosti. Daňový systém a systém sociálních dávek by měly podporovat vytváření pracovních míst Systémy dávek v nezaměstnanosti by měly být lépe navázány na aktivační a podpůrná opatření, přičemž ke zintenzivnění integrace dlouhodobě nezaměstnaných na pracovní trh je zapotřebí dalších opatření. Členské státy by měly pokračovat v opatřeních, která řeší problém roztříštěnosti trhů práce prostřednictvím zjednodušení pracovního práva, a v některých případech je vystupňovat. Bylo zahájeno několik reforem daňových systémů s cílem omezit faktory odrazující od přijetí práce a zároveň se záměrem snížit zdanění práce, aby se podnikům umožnilo (opětovně) přijímat mladé lidi a dlouhodobě nezaměstnané. Několik členských států se zabývalo mechanismy stanovování mezd s úmyslem podpořit přizpůsobení vývoje mezd produktivitě a podpořit disponibilní příjem domácností, se zvláštním zaměřením na minimální mzdy. Několik členských států se zabývalo způsoby vytváření pracovních míst prostřednictvím (dočasného) zaměstnávání, subvencováním mzdových nákladů nebo příspěvků na sociální zabezpečení se zaměřením na nově přijaté. Modernizace systémů sociální ochrany Byly zavedeny politické reformy systémů sociální ochrany. Věk odchodu do důchodu se zvyšuje a snižují se rozdíly ve věku odchodu do důchodu mužů a žen. Členské státy nabízejí možnosti k prodlužování pracovního života a zlepšení důchodových nároků odkládáním odchodu do důchodu. Systémů sociální ochrany aktivují ty, kteří jsou schopni účastnit se trhu práce, chrání ty, kdo jsou z trhu práce vyloučeni nejvíce a poskytují jednotlivcům v průběhu jejich života ochranu před riziky. Členské státy se snaží intenzivněji zaměřit na osoby, které jsou ve vyšší míře ohroženy chudobou, zejména na děti a starší osoby. Díky přezkumům výdajů na zdravotní péči se navíc prosazují různé způsoby zvyšování efektivity pro občany a zlepšování efektivity nákladů. 1. TRENDY A VÝZVY NA TRHU PRÁCE A VE SPOLEČNOSTI V EVROPSKÉ UNII 3

Nezaměstnanost se pomalu snižuje, avšak na úrovni EU-28 zůstává na vysoké úrovni. Zatímco mezi lety 2004 a 2008 klesla míra nezaměstnanosti o více než 2 procentní body, kvůli finanční a hospodářské krizi se situace vážně zhoršila (obrázek 1). V období mezi rokem 2008 a 2014 se (sezónně upravená) míra nezaměstnanosti v EU-28 zvýšila ze 7,0 % na 10,8 %. Novější údaje Eurostatu ukazují, že od té doby míra nezaměstnanosti v září 2014 opět poklesla na 10,1 % (11,5 % v eurozóně). Jde o nejnižší hodnotu od února 2012, přičemž ve srovnání se srpnem 2014 zůstává na setrvalé úrovni. Tato míra vyjádřená v absolutních číslech odpovídá 24,6 milionu nezaměstnaných, což představuje pokles oproti 26,4 milionu o rok dříve. Pokud se podíváme na vývoj v čase u jednotlivých věkových skupin na trhu práce, je vidět, že míra nezaměstnanosti mladých lidí je strukturálně vyšší než průměrná míra a rovněž více reaguje na hospodářský cyklus. Míra nezaměstnanosti pracovníků s nízkou kvalifikací je rovněž strukturálně vyšší. 2 Míra nezaměstnanosti starších pracovníků je spíše nízká, avšak obecně je pro tyto pracovníky mnohem obtížnější po ztrátě zaměstnání opětovně získat práci. Míra nezaměstnanosti u mužů a žen je od roku 2009 takřka stejná. Obrázek 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v EU-28 v letech 2004 2013 (roční údaje) celkem, mladí lidé, starší pracovníci, pracovníci s nízkou kvalifikací a ženy. 25 20 15 10 5 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Celkem (15-74) Mladí lidé (15-24) Starší pracovníci (55-64) S nízkou kvalifikací (ISCED 0-2) Ženy Zdroj: Eurostat Vývoj v oblasti nezaměstnanosti je v jednotlivých státech EU i nadále značně různorodý, avšak tyto rozdíly se přestaly zvětšovat. V září 2014 se míra nezaměstnanosti pohybovala od 5,0 % v Německu a 5,1 % v Rakousku do 24,0 % ve Španělsku a 26,4 % (údaj z července) 2 To platí rovněž pro státní příslušníky třetích zemí a osoby se zdravotním postižením. Míra nezaměstnanosti státních příslušníků třetích zemí byla 21,7 % (14,3 % v roce 2008) a míra nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením je takřka dvakrát vyšší než u osob bez zdravotního postižení. 4

v Řecku. V průběhu uplynulého roku se nezaměstnanost snížila ve 21 členských státech, v jednom členském státě zůstala na stejné úrovni a v šesti zemích vzrostla. Největší pokles byl zaznamenán ve Španělsku, Chorvatsku, Maďarsku a Portugalsku. V šesti členských státech došlo k dalšímu nárůstu (Francie, Itálie, Litva, Lucembursko, Rakousko a Finsko) Dlouhodobá nezaměstnanost stále roste V období mezi roky 2010 a 2013 se míra dlouhodobé nezaměstnanosti v EU-28 zvýšila ze 3,9 % na 5,1 %. K negativnímu vývoji došlo zejména v Řecku a Španělsku a v o něco menší míře na Kypru, zatímco ve třech pobaltských státech bylo zaznamenáno značné zlepšení. V průběhu minulého roku se dlouhodobá nezaměstnanost jako podíl na celkové nezaměstnanosti v EU-28 zvýšila ze 45,3 % na 48,7 % (ze 47,5 % na 51,5 % v eurozóně). Dlouhodobá nezaměstnanost dopadá na muže, mladé lidi a pracovníky s nízkou kvalifikací ve větší míře než na ostatní skupiny na trhu práce a zasahuje zejména ty, kdo pracují v upadajících povoláních a odvětvích. Důležitým faktorem určujícím změnu úrovní dlouhodobé nezaměstnanosti a dynamiku dlouhodobé nezaměstnanosti zůstává celkový stav ekonomiky, avšak existují také významné faktory typické pro konkrétní zemi, přičemž některé členské státy (např. Finsko, Nizozemsko a Švédsko) na rozdíl od jiných (např. Bulharsko, Řecko a Slovensko) dosahují vysoké míry návratu do zaměstnání. V obecné rovině jeden z pěti dlouhodobě nezaměstnaných v EU nikdy nepracoval a tři ze čtyř jsou mladí lidé ve věku méně než 35 let, což vytváří riziko marginalizace. 3 Obrázek 2: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti vyjádřená v % ekonomicky aktivní populace, EU-28 a členské státy, 2010 a 2013 3 Pro podrobnější analýzu, viz dokument Key Features GŘ EMPL (připravuje se). 5

20 15 10 5 0 AT SE FI LU DK NL DE UK MT CZ RO EE BE FR PL HU EU-28 LT SI LV EA-17 CY IT BG IE PT SK ES EL 2013 2010 Zdroj: Eurostat. Nezaměstnanost mladých lidí je stále velmi vysoká, avšak jeví známky zlepšení. V září 2014 činila míra nezaměstnanosti mladých lidí (15 24 let) v EU-28 21,6 %, což je o 1,9 procentního bodu méně než o rok dříve. Mezi členskými státy existuje výrazný rozptyl a údaje se pohybují od 7,6 % v Německu a 9,1 % v Rakousku do 50,7 % (červenec 2014) v Řecku a 53,7 % ve Španělsku. Rozdíly mezitím přestaly narůstat, ale jsou stále velké. Podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), zůstal na vysoké úrovni, ačkoliv takřka 70 % mladých lidí v EU se v prvním čtvrtletí roku 2014 účastnilo vzdělávání. V řadě členských států je ukazatel míry NEET značně vyšší než minimum zaznamenané od roku 2008 a stále se pohybuje blízko horní hranice. To platí zejména pro některé členské státy s nejvyšší mírou NEET, jako jsou Bulharsko, Kypr, Řecko, Španělsko, Chorvatsko, Itálie a Rumunsko. Poměrně nízké a zlepšující se míry NEET lze pozorovat v Rakousku, Německu, Dánsku, Lucembursku, Nizozemsku a Švédsku. V roce 2013 úrovně NEET v převážné většině členských států i nadále přesahovaly 10 %. Míra NEET je o něco vyšší u žen než u mužů: v roce 2013 činil 13,2 % pro ženy a 12,7 % pro muže (celkem 13,0 %). Fenomén NEET je způsoben primárně nárůstem nezaměstnanosti mladých lidí, avšak také nečinností, jež není spojena se vzděláváním. V některých členských státech (Bulharsko, Rumunsko, Itálie) překračovaly míry neaktivních NEET 10 %. 6

Počet osob předčasně opouštějících vzdělávací systém se postupně snižuje a postupně se přibližuje k cíli, kterým je snížení předčasného ukončování školní docházky pod 10 % do roku 2020. Podíl osob předčasně opouštějících vzdělávací systém, v roce 2013 činil 12,0 % oproti 12,7 % v předchozím roce, přičemž muži (13,6 %) jsou postiženi více než ženy (10,2 %). Předčasné ukončování školní docházky však nadále představuje závažný problém, jelikož se týká přibližně 5 milionu osob, z nichž více než 40 % jsou nezaměstnaní. V roce 2013 byl podíl osob předčasně opouštějících vzdělávací systém v 18 členských státech nižší než 10 %, což je hodnota stanovená jako cíl strategie Evropa 2020. Naopak nejvyšší byla ve Španělsku a na Maltě (přes 20 %). Evropa úspěšně pokračuje na cestě k dosažení cíle, kterým je do roku 2020 zajistit, aby alespoň 40 % osob dosáhlo terciární či obdobné úrovně vzdělání. V roce 2013 byla míra dosažení terciárního vzdělání 36,9 %, což je o 1,2 procentního bodu více než o rok dříve. Nejvyšší míru (nad 50 %) má Irsko, Litva a Lucembursko. V celé EU dokončilo terciární vzdělávání více žen (39,9 %) než mužů (31,5 %). Obrázek 3: Podíl NEET pro EU-28 a členské státy ve druhém čtvrtletí roku 2014 a nejvyšší a nejnižší hodnoty od roku 2008 25 2. čtvrtletí r. 2014 20 Nejnižší míra od r. 2008 Nejvyšší míra od r. 2008 % populace ve věku 15 24 15 10 5 0 Zdroj: Eurostat (Šetření pracovních sil EU; údaje sezónně neupraveny, průměrné údaje za 4 čtvrtletí do 2. čtvrtletí roku 2014, výpočty GŘ EMPL) 7

Míra ekonomické aktivity ve většině členských států dobře odolávala krizovým rokům, a to především díky rostoucí míře aktivity mezi staršími pracovníky (ve věku 55 64 let) a ženami. Míra ekonomické aktivity obyvatelstva EU-28 ve věku 15 64 let se mezi lety 2008 (1. čtvrtletí) a 2014 (1. čtvrtletí) zvýšila ze 70,3 % na 72,0 %, ačkoli mezi jednotlivými zeměmi byly značné rozdíly. Nejvýrazněji narostla v České republice, Maďarsku, Litvě, Lucembursku, na Maltě a v Polsku a největší snížení bylo patrné v Dánsku (avšak z velmi vysoké původní úrovně) a v Irsku. I když se míra ekonomické aktivity žen v průběhu času zlepšila, zaostává stále významným způsobem za mírou ekonomické aktivity mužů: v prvním čtvrtletí roku 2014 byla nižší o 11,7 procentního bodu (míra ekonomické aktivity mužů činila 77,9 % a míra ekonomické aktivity žen 66,2 %). Rozdíly v míře ekonomické aktivity žen a mužů jsou obzvláště velké v Řecku a Itálii. Některé jiné země jako Rakousko, Německo a Nizozemsko se sice vyznačují vysokou mírou aktivity žen, ale je v nich rozšířena zaměstnanost žen na částečný úvazek. Míra zaměstnanosti v EU nadále vykazuje negativní trend a k dosažení jednoho z hlavních cílů strategie Evropa 2020, kterým je 75% zaměstnanost žen a mužů ve věku od 20 do 64 let, je třeba tento trend významným způsobem změnit. Od začátku krize se míra zaměstnanosti v EU-28 snížila o téměř 1,5 procentního bodu z maximální hodnoty v roce 2008 na 68,4 % v prvním čtvrtletí roku 2014. V různých členských státech byl zaznamenán poměrně rozdílný vývoj (obrázek 4). Mezi prvním čtvrtletím roku 2008 a prvním čtvrtletím roku 2014 byl růst nezaměstnanosti značně negativní v několika jihoevropských zemích, v pobaltských státech, Bulharsku a Irsku. Silný nárůst byl zaznamenán v Lucembursku a na Maltě a v menší míře i v Německu. V posledním roce byl vývoj mírnější a zaměstnanost rostla také v několika zemích, které v předchozích letech dosahovaly špatných výsledků. Vývoj v oblasti zaměstnanosti nebyl rovnoměrně rozložen Zatímco míra zaměstnanosti mužů (20 64 let) klesla mezi prvním čtvrtletím roku 2008 a prvním čtvrtletí roku 2014 o více než 3 procentní body (ze 77,4 % na 74,0 %), zaměstnanost žen se snížila pouze okrajově a během minulého roku se dokonce mírně zvýšila (o 0,8 %). Poměrně výrazný nárůst lze pozorovat u starších pracovníků (6,2 procentního bodu od prvního čtvrtletí roku 2008 na 50,9 % na začátku roku 2014, se značným nárůstem v Belgii, Německu, Francii, Maďarsku, Itálii, Lucembursku, Nizozemsku a Polsku), zejména u starších žen (8,4 procentního bodu). Z hlediska úrovně vzdělání se zaměstnanost snížila nejvíce u pracovníků s nízkou kvalifikací a u středně a vysoce kvalifikovaných osob zhruba obdobně. Míra zaměstnanosti státních příslušníků třetích zemí (20 64 let) v EU-28 klesla z 62,4 % v prvním čtvrtletí roku 2008 8

na 55,4 % v prvním čtvrtletí roku 2014. Pokud jde o trendy vývoje zaměstnanosti podle odvětví, podíl odvětví služeb se i nadále zvyšoval, a to na úkor zaměstnanosti v průmyslu a zemědělství. Tato odvětví se dnes na zaměstnanosti podílejí zhruba 72,5 % (služby), 22,5 % (průmysl) a 5 % (zemědělství). Situace v letech krize nebyla příznivá pro pracovní poměry na dobu neurčitou, ale nejvíce se změny dotkly hlavně dočasných pracovních míst (neobnovení smlouvy). Počet pracovních míst na plný úvazek se v období mezi prvním čtvrtletím roku 2008 a prvním čtvrtletím roku 2014 snížil zhruba o 8,1 milionu. Naopak počet míst na částečný úvazek se v posledních letech neustále zvyšuje: ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2008 je jich o 4 miliony více. Obrázek 4: Růst zaměstnanosti (počet zaměstnaných osob ve věku 20 64 let) v jednotlivých členských státech od prvního čtvrtletí roku 2008 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% -5,0% EL ES LV PT BG IE LT SI EE HR DK FI EA-18 IT SK EU-28 CY NL CZ PL FR HU RO BE UK SE AT DE MT LU -10,0% -15,0% -20,0% -25,0% Zdroj: Eurostat, výpočty GŘ EMPL 1. čtvrtletí r. 2008 1. čtvrtletí r. 2013 1. čtvrtletí r. 2013 1. čtvrtletí r. 2014 Zaměstnanost se v budoucnu pravděpodobně mírně zlepší, zejména v důsledku očekávaného růstu HDP. Některé trendy povedou ve střednědobém horizontu k další tvorbě pracovních míst, a to především v určitých oblastech 4. Díky technologickému pokroku vzniknou nová pracovní místa v odvětví IKT (podle předpokladů se bude jednat o 900 000 neobsazených míst pro odborníky v oboru IKT do roku 2015) a stárnutí obyvatelstva i přes 4 Viz pracovní dokument útvarů Komise: Využití potenciálu IKT pro oblast zaměstnanosti, 18.4.2012, SWD(2012) 96; pracovní dokument útvarů Komise o akčním plánu pro pracovní sílu EU v oblasti zdravotní péče, 18.4.2012, SWD(2012) 93 a pracovní dokument útvarů Komise: Využití potenciálu zeleného růstu pro oblast zaměstnanosti, 18.4.2012, SWD(2012) 92. 9

současná a budoucí omezení veřejných rozpočtů na zdravotní péči pravděpodobně povede ve střednědobém horizontu ke zvýšení poptávky po zdravotnících a zdravotnických službách. Ekologizace hospodářství může kromě toho znamenat růst počtu zelených pracovních míst 5. Přijmout značné množství středně až vysoce kvalifikovaných pracovníků bude nutné rovněž v dalších odvětvích využívajících vyspělé technologie, např. v odvětví dopravy, kde bude třeba pokrýt růst zaznamenaný v letectví a osobní dopravě a odchod vysokého procenta starších pracovníků, kteří by měli odvětví dopravy opustit do roku 2020. Malé a střední podniky jsou tradičně považovány za motor růstu zaměstnanosti, přičemž některé výzkumy ukazují, že v letech 2002 2010 bylo 85 % nových pracovních míst v EU vytvořeno malými a středními podniky. Naproti tomu zaměstnanost v malých a středních podnicích v EU klesla mezi rokem 2010 a 2013 o 0,5 %. Pokud pomineme odvětví stavebnictví, které v roce 2008 zaměstnávalo jednoho ze sedmi pracovníků malých a středních podniků, mění se tento pokles v mírný nárůst o 0,3 %, který se však v porovnání s 2% nárůstem u velkých podniků jeví být nepatrný. Dostupnost úvěrů pro nefinanční sektor je k dnešnímu dni a v řadě členských států i nadále slabá, a to s ohledem na faktory související jak s nabídkou, tak s poptávkou, včetně restrukturalizace odvětví a snižování zadluženosti, jež následovaly po finanční krizi. Navíc úrokové sazby bankovních úvěrů zůstávají ve zranitelných státech navzdory nedávným opatřením ECB na vysoké úrovni, což se dotýká zejména malých a středních podniků. Omezený přístup k finančním prostředkům také pravděpodobně omezí počet nově zakládaných podniků, což vyvolává obavy s ohledem na prokázanou skutečnost, že mezi malými a středními podniky mají mladé společnosti největší podíl na čistém růstu počtu pracovních míst. Nedostatečná dynamika vývoje zaměstnanosti u malých a středních podniků od roku 2010 naznačuje potenciální dopad, který by měla vhodná řešení problémů finančního sektoru na zaměstnanost. Politiky podporující zakládání nových podniků s sebou nesou také výrazný dopad na zaměstnanost. Na trhu práce je v několika členských státech i nadále patrná značná segmentace. V prvním čtvrtletí roku 2014 byl pro zaměstnanost mladých lidí charakteristický vysoký podíl práce na dobu určitou (42,4 %) a na částečný úvazek (31,9 %) (z celkové zaměstnanosti). Pokud jde o veškeré aktivní obyvatelstvo, je podíl práce na dobu určitou a na částečný úvazek naproti tomu mnohem nižší: kolem 13 % (na dobou určitou) a 19 % (na částečný úvazek). 5 Viz také sdělení Komise nazvané Iniciativa zelené zaměstnanosti: Využít potenciál zeleného hospodářství k tvorbě pracovních míst, 2.7.2014, COM(2014) 446. 10

Více jsou na částečný úvazek zaměstnávány ženy. V prvním čtvrtletí roku 2014 bylo na částečný úvazek zaměstnáno 32 % žen (oproti 8,3 % mužů) a v Rakousku, Belgii, Německu, Nizozemsku a Spojeném království přesahoval podíl zaměstnankyň na částečný úvazek 40 %. V současné makroekonomické situaci mohou smlouvy na dobu určitou a práce na částečný úvazek, i když jsou do jisté míry nedobrovolné 6, přispět k tvorbě pracovních míst a ze střednědobého až dlouhodobého hlediska mohou být předstupněm pro smlouvy na dobu neurčitou a/nebo práci na plný úvazek (např. v případě mladých lidí). Segmentace je rovněž patrná z přetrvávajících rozdílů v odměňování žen a mužů a z nízké míry přechodu na pracovní smlouvy, jež zaměstnancům zajišťují větší ochranu. Soulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce se v několika členských státech zhoršil. Zatímco počet volných pracovních míst byl v posledních několika letech v průměru poměrně stabilní, stoupala nezaměstnanost, což svědčí o horším souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. Z Beveridgeovy křivky (obrázek 5) vyplývá, že se strukturální nezaměstnanost zvyšuje zhruba od poloviny roku 2011 7. Při pohledu na vývoj napříč členskými státy je vidět, že sladění nabídky a poptávky na trhu práce se ve většině členských států zhoršilo, přičemž významnou výjimkou představuje zejména Německo. Tento celkový negativní vývoj je způsoben především nepříznivými šoky na straně poptávky po pracovních silách, jakož i stále větším nesouladem mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi 8 a ukazuje na to, že nedostatek příležitostí na trhu práce v souvislosti s hospodářskou krizí vede k hysterezním efektům, jimž je třeba čelit investicemi do lidského kapitálu a efektivnějším sladěním nabídky a poptávky na trhu práce. 6 Podíl nedobrovolného zaměstnání na částečný úvazek (v procentech všech částečných úvazků) se v EU-28 zvýšil z 25,3 % v roce 2008 na 29,6 % v roce 2013. 7 Beveridgeova křivka, nebo také UV-křivka, je grafické zobrazení zachycující vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou volných pracovních míst (počet neobsazených volných pracovních míst vyjádřený jako podíl na celkovém počtu pracovních sil). Křivka se svažuje, pokud se vyskytne vyšší míra nezaměstnanosti a nižší počet volných pracovních míst. Pokud se v čase pohybuje směrem nahoru, je příslušná mra volných pracovních míst spojena se stále vyšší mírou nezaměstnanosti, což by naznačovalo nižší efektivitu sladění nabídky a poptávky na trhu práce. 8 Vývoj na trhu práce v Evropě, 2013 (Labour Market Developments in Europe, 2013), Evropská komise. 11

Obrázek 5: Beveridgeova křivka, EU-28, první čtvrtletí roku 2008 první čtvrtletí roku 2014 12 10 Ukazatel nedostatku pracovních sil 08Q1 8 6 11Q1 12Q1 14Q1 13Q1 4 09Q1 2 10Q1 míra nezaměstnanosti (%) 0 6,5 7,5 8,5 9,5 10,5 11,5 Zdroj: Eurostat; Pozn.: Svislá osa označuje ukazatel nedostatku pracovních sil převzato z výsledků průzkumu u podniků EU (% výrobních podniků poukazující na nedostatek pracovních sil jako faktor omezující výrobu). Rostoucí počet nezaměstnaných během krize, narůstající podíl dlouhodobě nezaměstnaných a z toho vyplývající nižší efektivita sladění nabídky a poptávky na trhu práce představují značný problém v oblasti aktivních politik na trhu práce a veřejných služeb zaměstnanosti. Mobilita pracovních sil uvnitř EU zůstává omezená, zejména v poměru k celkové velikosti trhu práce v EU. Zatímco jeden ze čtyř občanů EU uvádí, že v příštích deseti letech bude uvažovat o práci v jiné zemi EU, do roku 2013 trvale bydlelo v jiném členském státě EU pouze 3,3 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou však poměrně velké (obrázek 6). Vzhledem k zásadním rozdílům v mírách nezaměstnanosti mezi členskými státy EU se zvýšený počet osob, které se chtějí přestěhovat, částečně promítl do zvýšené mobility po roce 2011, avšak pouze v omezeném rozsahu a ne do takové míry, jaké by bylo potřeba pro vyrovnání velkých rozdílů napříč trhy práce v EU. 9 9 Pro podrobnější analýzu, viz dokument Key Features GŘ EMPL. 12

Obrázek 6: Míra mobility v členských státech podle let pobytu (2013) 16 14 12 10 8 Více než 10 let 5 až 10 let Méně než 5 let 6 4 2 0 LV LT RO CY BG LU PL EE SK HU PT IE EL NL AT HR BE CZ DK IT FI ES FR SE DE UK Zdroj: Dokument Key Features, DG EMPL. Poznámky: Míra mobility je počet občanů v produktivním věku, kteří v roce 2013 žili v jiném členském státě, vyjádřený jako procentní podíl populace v produktivním věku v zemi, jejíž jsou občany. Údaje pro MT a SI jsou příliš nízké na to, aby mohly být spolehlivé. Údaje pro CY, DK, EE, FI, LU a SE nejsou spolehlivé s ohledem na příliš malou velikost vzorku. Je třeba dále zlepšit nabídku dovedností. K postupným změnám v relativní poptávce po různých úrovních dovedností vedlo několik trendů, zejména globalizace a technologická změna (orientovaná na určité dovednosti). Navíc se změnil také relativní význam různých druhů dovedností, přičemž u mnoha povolání nabyly na významu dovednosti související s IKT a tzv. sociální dovednosti, jako například komunikační dovednosti. Ačkoli se v průběhu času zvyšovala průměrná úroveň vzdělání, nedrželi pracovníci z hlediska dovedností, kterými disponují, krok s poptávkou po dovednostech. V důsledku těchto změn v relativní poptávce po dovednostech a jejich nabídce jsou pracovní příležitosti pro vysoce kvalifikované osoby lepší než pro osoby se střední a nízkou kvalifikací. Prognózy trhu práce tento vývoj potvrzují i pro nadcházející roky 10. Růstový potenciál Evropy je ohrožen strukturálními nedostatky v její dovednostní základně. Nedávné údaje 11 ukazují, že přibližně 20 % obyvatelstva v produktivním věku má jen velmi nízkou kvalifikaci, přičemž v některých zemích (Španělsko, Itálie) je tento podíl ještě vyšší. Vysoký podíl osob s velmi dobrými dovednostmi má pouze několik málo zemí (Estonsko, Finsko, Nizozemsko, Švédsko) a většina evropských států se zdaleka nemůže 10 11 Například Budoucí nabídka dovedností a poptávka po dovednostech v Evropě (Future Skills Supply and Demand in Europe), Cedefop OECD a Komise v říjnu 2013 zveřejnily výsledky nového Průzkumu dovedností dospělých (Survey on Adult Skills (PIAAC)). 13

srovnávat s nejlepšími zeměmi mimo Evropu (např. s Japonskem či Austrálií). Údaje o veřejných výdajích potvrzují rostoucí riziko nedostatečných investic do lidského kapitálu. Evropa neinvestuje efektivně do vzdělávání a dovedností, což ohrožuje její střednědobou konkurenceschopnost a uplatnitelnost její pracovní síly. Devatenáct členských států snížilo reálnou výši výdajů na vzdělávání a čtrnáct členských států snížilo relativní podíl HDP, který investují do vzdělávání. Vývoj mezd začal umožňovat nezbytné obnovení rovnováhy. Těsně před začátkem krize zaznamenalo několik členských států značný nárůst svých nominálních jednotkových nákladů práce, zejména Lotyšsko, Rumunsko a v menším rozsahu Estonsko, Litva, Bulharsko a Irsko (obrázek 7). V reakci na krizi byl vývoj nominálních jednotkových nákladů práce v těchto zemích od roku 2009 mnohem mírnější, s výjimkou Bulharska, v Irsku, Litvě a Lotyšsku byl ve skutečnosti negativní a v Rumunsku se držel mírně nad nulou. Po krizi poklesly nominální jednotkové náklady práce také v Řecku a ve Španělsku, přičemž v letech před krizí se zvyšovaly. V Německu je vývoj odlišný a jde o jediný členský stát, v němž nominální jednotkové náklady práce před krizí poklesly (i když mírně) a v posledních letech vzrůstaly. Mírný vývoj nominálních jednotkových nákladů práce (před krizí byl výraznější) byl zaznamenán také v Belgii, Švédsku, Nizozemsku, Rakousku a zejména ve Finsku. Obrácení trendu v postižených členských státech na straně jedné a v zemích s přebytkem na straně druhé přispělo k vnějšímu vyrovnání, jež bylo potřebné zejména v rámci eurozóny. Je důležité, aby vývoj mezd i nadále odpovídal potřebě upravit vnější nerovnováhu a snížit nezaměstnanost a v dlouhodobém horizontu odpovídal růstu produktivity. Pokud bude tento trend pokračovat, může nedávný růst mezd v zemích s přebytkem posílit celkově nedostatečnou agregátní poptávku. 12 Obrázek 7: Vývoj nominálních jednotkových nákladů práce v EU-28, průměrné meziroční změny, 2003 2008 a 2009 2013 12 Viz např. Souvisí agregátní poptávka se mzdami, či zisky? Vnitrostátní a globální účinky (Is Aggregate Demand Wage-Led or Profit-Led? Mezinárodní úřad práce, podmínky zaměstnávání a pracovní podmínky, řada č. 40, Ženeva, 2012. 14

18 16 14 12 10 8 6 4 2 0-2 DE BE SE NL AT FI FR CZ PL PT UK MT EL IT CY LU SK DK SI HR ES HU IE BG LT EE RO LV -4 2003 2008 2009 2013 Zdroj: Eurostat, výpočty GŘ EMPL Snížení jednotkových nákladů práce a zpomalení růstu mezd se do snížení cen promítly jen pomalu a neúplně. Toto neúplné promítnutí změn lze mimo jiné vysvětlit současným zvyšováním nepřímých daní a regulovaných cen v důsledku fiskální konsolidace. 13 Omezování nominálních jednotkových nákladů práce v kontextu nepříliš se měnících cen vedlo ke snížení podílu pracovních příjmů v několika členských státech, zejména v Řecku, Španělsku Irsku a Portugalsku. Z toho vyplývající zvýšení ziskových rozpětí nebylo (doposud) v plné míře doprovázeno nárůstem investic. Daňové zatížení je v mnoha členských státech nadále vysoké. Vysoké a v některých případech dokonce zvyšující se daňové zatížení, především pracovníků s nízkými příjmy a druhých výdělečně činných osob v domácnosti, zůstává významným problémem ve značném počtu členských států. Pro ilustraci lze uvést, že v případě nízkopříjmových skupin (67 % průměrné mzdy) bylo snížení daňové zátěže, k němuž došlo ve většině zemí v letech 2008 až 2010, následováno ve třech po sobě jdoucích letech jejím nárůstem prakticky ve všech členských státech. Úroveň daňové zátěže se v roce 2013 pohybovala mezi 20 % či méně na Maltě (2012) a v Irsku a více než 45 % v Belgii, Německu, Francii a Maďarsku. Na změny v celkovém daňovém zatížení měla vliv především daň z příjmu fyzických osob, která byla zvýšena v 15 z 21 členských států (obrázek 8). Zvýšení daně z příjmu fyzických 13 Viz Čtvrtletní zpráva o eurozóně (Quarterly Report on the Euro Area), Evropská komise, svazek 12, č. 3, 2013. 15

osob (alespoň pro tento specifický typ domácnosti a při 67 % průměrné mzdy) bylo obzvláště významné v Portugalsku a Maďarsku, zatímco ve Spojeném království a Řecku se poměrně zásadně snížila. Vezme-li se v úvahu daň z příjmu fyzických osob společně s příspěvky zaměstnanců na sociální zabezpečení, došlo ke zvýšení zatížení zaměstnanců v 10 členských státech, zatímco daňové zatížení zaměstnavatelů se zvýšilo ve 3 zemích. Celková výše příspěvků zaměstnavatelů na sociální zabezpečení zůstala ve většině členských států až na několik výjimek víceméně stabilní; v Polsku a na Slovensku došlo k relativně výraznému nárůstu, zatímco ve Francii výše těchto příspěvků poměrně značně poklesla. Obrázek 8: Změna celkového daňového zatížení mezi lety 2011 a 2013 podle jednotlivých složek (67 % průměrné mzdy, jedna osoba, žádné dítě) 5 4 SSCer SSCee PIT daňová zátěž 3 2 1 0-1 -2-3 -4-5 UK EL FR NL DE BE CZ DK EE SI SE IT ES LU AT FI IE PL SK PT HU Zdroj: Databáze daní a dávek Evropské komise a OECD. Pozn.: Údaje pro země, jež nejsou členy OECD (BG, CY, HR, LV, LT, MT a RO) nejsou k dispozici. Boj proti nenahlášené práci představuje v některých členských státech problém. Do nenahlášené práce spadá řada činností od nenahlášené práce v registrovaném podniku po nelegální práci osob samostatně výdělečně činných, avšak nespadají sem činnosti související s nelegálním zbožím nebo službami. Nenahlášená práce má několik negativních následků. Z makroekonomického hlediska snižuje příjmy z daní (z daně z příjmu a z DPH) a oslabuje financování systémů sociálního zabezpečení. Z mikroekonomického hlediska nenahlášená práce a jiné atypické formy zaměstnání, jako je předstíraná samostatná výdělečná činnost, obvykle narušují spravedlivou hospodářskou soutěž mezi podniky a vedou k sociálnímu 16

dumpingu, který brání vzniku řádných pracovních míst s plnou sociální ochranou. Důsledkem je také nedostatečná produktivita, protože neformální podniky se často vyhýbají přístupu k formálním službám a vstupům (např. úvěrům) a nerostou. Ačkoli zcela spolehlivé údaje o rozsahu stínové ekonomiky a nenahlášené práci nejsou snadno dostupné, neúplné údaje naznačují, že tyto fenomény představují pro některé členské státy skutečný problém 14. Rozsah nenahlášené práce může navíc růst kvůli několika socioekonomickým trendům, jako jsou přesuny mezi odvětvími a internacionalizace hospodářství, omezení standardních forem práce a sociální napětí v některých členských státech. Ačkoliv hospodářský vývoj obecně zasahuje různé skupiny populace různými způsoby, v řadě členských států se zvýšila míra nerovnosti. Koeficient příjmové nerovnosti S80/S20 15 zůstal v EU mezi lety 2008 a 2013 v průměru stabilní, avšak existuje značný rozptyl a rostoucí rozdíly v této oblasti mezi jednotlivými členskými státy (obrázek 9). Nerovnost vzrostla ve většině jižních členských států (Španělsko, Řecko, Itálie, Kypr), jakož i v Chorvatsku, Estonsku, Dánsku, Maďarsku a mírně také v Irsku a Rakousku. I přes zlepšení z poslední doby vyvolává nerovnost závažné obavy rovněž v Bulharsku, Řecku, Lotyšsku, Rumunsku, Španělsku a Litvě (viz také obrázek V v kapitole 3). Obrázek 9: Nerovnost v rozdělení příjmů (S80/S20; koeficient příjmové nerovnosti) 2008 2012 14 15 Viz např. Eurofound (2013), Boj proti nenahlášené práci ve 27 členských státech Evropské unie a v Norsku: přístupy a opatření od roku 2008 (Tackling Undeclared Work in 27 European Union Member States and Norway: Approaches and Measures Since 2008), Eurofound, Dublin; Hazans, M. (2011), Neformální pracovníci v Evropě (Informal Workers Across Europe), studie č. 5912, Světová banka, Washington DC. Koeficientem příjmové nerovnosti nebo S80/S20 se měří nerovnost v rozdělení příjmů. Vypočítá se jako poměr celkového objemu příjmů připadajících na 20 % osob s nejvyššími příjmy (horní kvintil) k objemu příjmů připadajících na 20 % osob s nejnižšími příjmy (dolní kvintil). Všechny příjmy se zjišťují jako ekvivalizované disponibilní příjmy. 17

8 7 2012 (* - 2011) 2008 6 5 4 3 2 1 0 NL* DE* PT* LV RO* CZ FI SI SK SE* BE* MT LU* FR* PL UK* LT BG AT HU DK IE* CY HR* EE IT ES EL* EU - EU - 27* 28* Zdroj: Eurostat, statistika EU v oblasti příjmů a životních podmínek 2013; údaje se vztahují na příjmový rok 2012. Pozn.: * údaje za rok 2011 (údaje za rok 2012 pro BE, DE, IE, EL, FR, HR, LU, NL, PT, RO, SE, UK) doposud nejsou k dispozici). Míra ohrožení chudobou a sociálním vyloučením se podstatně zvýšila, přičemž navíc rostou rozdíly mezi členskými státy. Mezi začátkem krize v roce 2008 a rokem 2012 se počet Evropanů ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením zvýšil znepokojivým způsobem o 8,7 milionu osob (vyjma Chorvatska) na 25,1 % obyvatelstva EU-28 v roce 2012 (obrázek 10). Obrázek 10: Vývoj míry ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením (AROPE) v období 2008 2012 50 45 2012 (* 2011) 2008 40 35 30 25 20 15 10 5 0 FI PL RO* CZ NL* SE* AT FR* DE* SK BE* UK* PT* LV LU* DK SI EE MT ES CY IT IE* LT HR* HU EL* BG EU -EU - 28* 27* Zdroj: Eurostat, statistika EU v oblasti příjmů a životních podmínek 2013; údaje se vztahují na příjmový rok 2012. Pozn.: * údaje za rok 2011 (údaje za rok 2012 pro BE, DE, IE, EL, FR, HR, LU, NL, PT, RO, SE, UK) nejsou k dispozici). 18

Vývoj úrovně chudoby se zásadně liší v závislosti na věkové skupině. V obecné rovině byla krizí nejvíce zasažena populace v produktivním věku (obrázek 11; také obrázek IV v kapitole 3), hlavně kvůli růstu míry nezaměstnanosti či nárůstu počtu domácností s nízkou intenzitou práce a rostoucí chudobě zaměstnaných. V roce 2012 žilo přibližně 50 milionů osob v produktivním věku z méně než 60 % národního ekvivalizovaného mediánového disponibilního příjmu v EU-28 a závažnou materiální deprivací bylo postiženo 31,8 milionu osob (31,5 milionu v roce 2013). V roce 2012 žilo v domácnosti bez zaměstnané osoby 10,9 % obyvatelstva ve věku 18 59 let. Obrázek 11: Vývoj míry ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením v EU-28 od roku 2005 celkem, děti, obyvatelstvo v produktivním věku a starší lidé Zdroj: Eurostat, statistika EU v oblasti příjmů a životních podmínek. Pozn.: Průměr EU-27 za období 2005 2009; Průměr EU-28 za období 2010 2012. Údaje o statistice EU v oblasti příjmů a životních podmínek za rok 2013 doposud nejsou k dispozici. Starší lidé (65+) jsou tímto problémem zasaženi relativně méně, jelikož u nich došlo k poklesu rizika chudoby nebo sociálního vyloučení ve většině členských států s tím, že ženy stále trpí chudobou ve stáří častěji než muži. Tato relativní zlepšení však neodrážejí nezbytně změnu v reálné příjmové situaci starších lidí, ale vyplývají především ze skutečnosti, že důchody se z velké části nezměnily, zatímco výše příjmů obyvatel v produktivním věku stagnovala či klesla. Děti jsou od roku 2008 stále více ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením vzhledem ke zhoršení situace jejich rodičů (většinou v produktivním věku). K tomu došlo ve srovnání s rokem 2008 ve více než 20 členských státech, přičemž domácnosti s jedním 19

rodičem čelí riziku chudoby a sociálního vyloučení (EU-28: 47,8 % v roce 2012), které je více než dvakrát vyšší než ohrožení rodin se dvěma rodiči (24,4 %). Podstatně vyšší ohrožení chudobou u domácností s jedním rodičem lze pozorovat ve všech členských státech od Slovinska, Finska a Dánska (35 %) až po Bulharsko (78 %). Výrazně vyššímu riziku chudoby nebo sociálního vyloučení čelí ve srovnání s populací jako celkem rovněž rodiny se třemi či více dětmi (EU-28: 30,9 %). Na muže v produktivním věku mělo zhoršení podmínek na trhu práce během krize přímější dopad, avšak ženy stále čelí vyššímu riziku (trvalé) chudoby nebo vyloučení než muži vzhledem k tomu, že v souvislosti s péči o rodinu nejsou v některých obdobích ekonomicky aktivní nebo že pracují jen na částečný úvazek (dobrovolný či nedobrovolný). Ohrožení chudobou a sociálním vyloučením bylo v roce 2012 mnohem vyšší (48,9 %) v případě státních příslušníků třetích zemí (ve věku 18 64 let) než v případě vlastních státních příslušníků (24,3 %); v letech 2012 2013 se jedná o nárůst o 3 procentní body. V průměru se v EU hrubý disponibilní příjem domácností koncem roku 2013 reálně zvýšil po takřka čtyřech letech setrvalého poklesu (pro další informace o hrubém disponibilním příjmu domácností viz také kapitola 3). To bylo způsobeno zvýšením tržních příjmů (náhrady zaměstnancům, náhrady osobám samostatně výdělečně činným a důchody z vlastnictví) podpořeným nárůstem sociálních dávek vyplacených domácnostem 16. To, zda se podaří zlepšení z roku 2013 udržet, se teprve ukáže, jelikož tvorba nových pracovních míst je stále mírná, dopad systémů daňových pobídek je i nadále slabý a nejnovější údaje z roku 2014 ukazují další pokles (obrázek 12). Obrázek 12: Podíl jednotlivých složek na růstu hrubého disponibilního příjmu domácností (GHDI) 16 Pro podrobnější informace viz Čtvrtletní přehled o zaměstnanosti a sociální situaci v EU, červen 2014. 20

6 4 EU Náhrady zaměstnancům Náhrady OSVČ % change on previous year 2 0-2 -4-6 -8 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Čistý důchod z vlastnictví Čisté sociální dávky Čisté sociální příspěvky Čisté ostatní transfery Daně z důchodů, jmění (záporné) Reálný GHDI Reálný HDP 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj: Eurostat odvětvové účty. Distribuční dopad změn daňového systému a systému sociálních dávek se v posledních letech napříč zeměmi zásadně lišil 17. Změny daňového systému a systému sociálních dávek měly v závislosti na své podobě různý vliv na domácnosti s vysokými a nízkými příjmy. V některých zemích vyvíjí regresivní dopady zvýšený tlak především na životní úroveň domácností s nízkými příjmy. V jiných členských státech se naopak díky tomu, že byla věnována pečlivější pozornost distribučnímu profilu změn daňového systému a systému sociálních dávek, podařilo nepřiměřenému účinku opatření na domácnosti s nízkými příjmy zabránit. Tyto rozdíly v distribučních dopadech byly zaznamenány nezávisle na rozdílném celkovém rozsahu úprav. Po dosažení nejvyšší úrovně v roce 2009 je míra růstu sociálních výdajů od roku 2011 celkově negativní. V počáteční fázi krize (do roku 2009) se na růstu sociálních výdajů podílely hlavně výdaje na nezaměstnanost, ale v menší míře také jiné faktory (zejména důchody a zdravotnictví). Růst sociálních výdajů zeslábl v roce 2010 v souvislosti s koncem fiskálních stimulačních opatření a standardním postupným ukončováním automatické stabilizace v zemích, jež procházely oživením. Od roku 2011 se sociální výdaje, zejména na věcné dávky a služby, snížily navzdory dalšímu zhoršování hospodářské a sociální situace (obrázek 13) 18. Obrázek 13: Podíl peněžitých a věcných dávek na růstu reálných veřejných sociálních výdajů v EU (2001 2012) 17 Čtvrtletní přehled o zaměstnanosti a sociální situaci v EU, březen 2014. 18 Viz Čtvrtletní přehled o zaměstnanosti a sociální situaci v EU, březen 2013. Analýza prokázala, že snížení sociálních výdajů zaznamenané od roku 2011 se zdá být výraznější než v podobných případech recese v posledních třiceti letech. 21

6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% -1% -2% 2001-2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 EU 27 peněžité věcné Zdroj: národní účty, výpočty GŘ EMPL. Krize změnila také strukturu výdajů na sociální ochranu. Mezi roky 2007 a 2011 se (reálné) výdaje na sociální ochranu na jednoho obyvatele v EU-27 zvýšily o 8 % (brázek 14). K nárůstu nejvíce přispěly důchody (zvýšení starobního důchodu a pozůstalostních dávek se na celkovém zvýšení podílelo 44 %) a dávky v oblasti zdraví a invalidity (32 %). Rozdíly mezi členskými státy jsou tedy zásadní, neboť v letech 2007 2011 bylo zvýšení celkových výdajů na sociální ochranu na obyvatele ve čtyřech členských státech menší než 5 %, přičemž nárůst v sedmi členských státech přesáhl 15 %. Obrázek 14: Změny ve výdajích na sociální ochranu na jednoho obyvatele v letech 2007 2011; podle sociální ochranné funkce Pozn.: Podíl na celkovém růstu sociálních výdajů podle oblastí (na obyvatele při stálých cenách z roku 2005); Zdroj: Evropský systém jednotné statistiky sociální ochrany (ESSPROS). Změna výdajů na sociální ochranu (na jednoho obyvatele) 2007-2011 50% 40% 30% 20% 10% 0% -10% HU EL SE UK IT DK AT FR PT DE EU-27 CZ LT FI LU SI BE NL MT LV ES CY EE SK PL RO BG IE Zdraví a invalidita Starobní a pozůstalostní důchody Rodina/děti Nezaměstnanost Sociální vyloučení a bydlení 22

V některých členských státech se lidé ve zranitelné situaci a lidé s nízkými příjmy i nadále potýkali s obtížnou dostupností zdravotní péče. Zatímco v EU-27 jako celku se v letech 2008 2012 podíl osob s nejnižšími příjmy, které uvádí nesplněné potřeby v oblasti zdravotní péče, zvýšil pouze mírně, byl v zemích jako Finsko, Portugalsko a Řecko zaznamenán výrazný nárůst (viz obrázek 15). Nejvyšší úroveň nesplněných potřeb v oblasti zdravotní péče byla v roce 2012 zaznamenána v Lotyšsku, Bulharsku a Rumunsku. K největšímu poklesu došlo v Bulharsku (o -11,4 procentního bodu od roku 2008 do roku 2012), avšak podíl lidí s nesplněnými potřebami v oblasti zdravotní péče zůstával v roce 2012 vysoký (16,9 %). Obrázek 15: Subjektivně neuspokojená potřeba zdravotní péče, nejnižší příjmový kvintil, 2008 2012 změna v p.b. 10 % 25 5 20 0 15-5 10-10 5-15 SI* NL AT* ES LU* MT DK CZ UK IE* SE LT DE SK BE* FR PT EU -EU - CY FI HU HR EE PL EL IT RO BG LV 28 27 Změna (2008 2012) 2012 (* 2011) 0 Zdroj: statistika EU v oblasti příjmů a životních podmínek 2012. Pozn.: Nesplněná potřeba zdravotní péče: příliš drahá, příliš daleko nebo existence čekací listiny. * údaje za rok 2011 (údaje za rok 2012 nejsou k dispozici pro BE, IE, LU a AT; údaje za rok 2008 nejsou k dispozici pro HR a EU-28). 23

2. PROVÁDĚNÍ HLAVNÍCH SMĚRŮ POLITIK ZAMĚSTNANOSTI: REFORMY POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI A SOCIÁLNÍ POLITIKY Tento oddíl 19 obsahuje přehled reforem a opatření, které zavedly členské státy v posledních 12 měsících. Hlavní směry politik zaměstnanosti 20 nabízejí členským státům stabilní politické pokyny k tomu, jak reagovat na výzvy v oblasti zaměstnanosti a na sociální výzvy v kontextu současných trendů a za účelem dosažení cílů strategie Evropa 2020 (viz oddíl 1). Roční analýza růstu na rok 2014 stanoví priority a politické pokyny pro členské státy, které předkládají své programy národních reforem v rámci evropského semestru 2014. Tyto národní programy reforem byly odpovídajícím způsobem přezkoumány a Rada na základě návrhů Komise vydala doporučení pro jednotlivé země. Výbor pro zaměstnanost a Výbor pro sociální ochranu přezkoumávají vykonanou práci a pokrok členských států v reakci na příslušné problémy uplatňováním monitoru výsledků v oblasti zaměstnanosti a monitoru výsledků v oblasti sociální ochrany. Následující reformy politiky budou posouzeny v souvislosti s evropským semestrem 2015. Evropský sociální fond podporuje úsilí o dosažení cílů strategie Evropa 2020, a to prostřednictvím opatření pro boj s nezaměstnaností se zvláštním zaměřením na mladé lidi, nabízení stáží a učňovského vzdělávání pro rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace, podpory vzdělávacích činností zaměřených na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a také prostřednictvím podpory sociálního začleňování a vytváření správní kapacity. Úzké sepětí Evropského sociálního fondu a ostatních evropských strukturálních a investičních fondů s politickými prioritami strategie Evropa 2020, jakož i zaměření fondů orientované na výsledky posílí v programovém období 2014 2020 jejich úlohu jako finančních pilířů této strategie. Ve všech oblastech, které jsou popsány v následujících oddílech, byly provedeny reformy. Úroveň pokroku se však napříč politickými oblastmi a mezi členskými státy liší. Proto je zapotřebí dalšího úsilí, ačkoli v mnoha případech není vliv těchto reforem zatím plně viditelný, neboť obvykle trvá určitou dobu, než se projeví. Rovněž hodnotu reforem 19 20 Tento oddíl poskytuje aktualizovaný přehled o situaci uvedený v předchozí společné zprávě o zaměstnanosti, avšak kvůli omezenému místu není vyčerpávající a nemá za cíl informovat o všech reformách a politických opatřeních. Ve zprávě nejsou obsažena opatření, která byla pouze oznámena, avšak nebyla předložena k přijetí Parlamentu ani nebyla předmětem kolektivního vyjednávání se sociálními partnery. Rozhodnutí Rady 2010/707/EU ze dne 21. října 2012 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států. 24

obvykle nelze posuzovat izolovaně, protože několik reforem může být prováděno zároveň. Členské státy by proto měly při přípravě politik a reforem vzít v úvahu relevantní kompromisy. V rámečku níže je uveden přehled převažujících rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce a reforem, které mohou podpořit pokrok k dosažení rovnosti pohlaví a které jsou podrobněji vysvětleny v rámci každého příslušného hlavního směru. Rovnost žen a mužů: Trh práce se stále vyznačuje značnou nerovností 21 Navzdory dosaženému pokroku přetrvávají významné genderové rozdíly. Míra zaměstnanosti u žen zůstává podstatně nižší než u mužů (na začátku roku 2014 to bylo 62,8 % oproti 74 %). Rozdíl v míře zaměstnanosti v přepočtu na plný úvazek je ještě vetší (v roce 2013 to bylo 18,3 procentního bodu). Ženy jsou navíc placeny za hodinu práce o 16 % méně. Rozdíly mezi pohlavími z hlediska zaměstnanosti, počtu odpracovaných hodin a platu se sčítají a přispívají k velkému rozdílu mezi pohlavími, pokud jde o celkové výdělky (37 % v celé EU). Jelikož důchody odrážejí výdělky v průběhu života, je rozdíl mezi pohlavími, pokud jde o důchody, také velký (v průměru 39 %). Ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením je u osob starších 55 let ve všech členských státech vyšší v případě žen. Přístup k dostupným a kvalitním službám péče o děti, službám dlouhodobé péče a mimoškolní péče, flexibilní pracovní úvazky a přiměřené politiky pro oblast dovolených plní i nadále klíčovou úlohu, pokud jde o udržitelnost zaměstnání pro ženy a o usnadnění sladění pracovního a rodinného života jak pro muže, tak pro ženy. Přestože se většina členských států od roku 2005 přiblížila k naplnění barcelonských cílů v oblasti péče o děti, pouze devět členských států splnilo v roce 2012 22 cíl 33% míry pokrytí pro děti mladší tří let a jedenáct splnilo cíl 90% míry pokrytí, pokud jde o děti od tří let do věku pro zahájení povinné školní docházky. Systémy daňových pobídek v některých zemích i nadále odrazují ženy od toho, aby začaly pracovat nebo aby pracovaly více, zejména prostřednictvím opatření odrazujících druhého výdělečně činného partnera od práce na plný úvazek. Segregace na trhu práce a genderové stereotypy mohou mužům a ženám zabránit v tom, aby si uvědomili svůj plný potenciál, a vedou k nedostatečnému souladu mezi dovednostmi a pracovními místy. Ženy v současnosti převyšují počet mužů, pokud jde o 21 Výroční zpráva Komise o pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů obsahuje podrobnou analýzu. 22 Nejnovější dostupné údaje; zveřejněny na jaře 2014. 25

vzdělání a odbornou přípravu, avšak jsou i nadále ve značně velké míře zastoupeny ve studijních oborech spojených s tradičními rolemi, jako je zdravotnictví a sociální péče, humanitní vědy a pedagogika, zatímco v oblastech jako věda, technologie, strojírenství a matematika (STEM) stále dominují muži. Bylo přijato opatření na podporu zaměstnanosti žen a sladění pracovního a rodinného života, avšak jeho rozsah a ambice se v jednotlivých členských státech EU lišily. Cílem opatření přijatých členskými státy jsou např. (pokračující) zvyšování dostupnosti zařízení péče o děti a/nebo změna právních předpisů upravujících rodičovskou dovolenou nebo ustanovení o pružné pracovní době. Byl zaznamenán omezený počet iniciativ zaměřených na snížení rozdílů v odměňování žen a mužů a odstranění daňových znevýhodnění, které ženám brání ve vstupu na trh práce či v setrvání na něm. Některé členské státy přijaly opatření, jejichž cílem je boj proti chudobě dětí nebo se změnou systému sociálních dávek s cílem podpořit (nízkopříjmové) rodiny/rodiče. V řadě zemí bylo naplánováno (postupné) vyrovnávání věku odchodu do důchodu mužů a žen a v některých případech byly přijaty kroky zaměřené na podporu účasti starších žen na trhu práce nebo na změnu akumulace důchodových nároků. 2.1 Hlavní směr politik zaměstnanosti č. 7: zvýšit zapojení do trhu práce a snížit strukturální nezaměstnanost V členských státech pokračoval mnoha různými způsoby proces modernizace právních předpisů na ochranu zaměstnanosti s cílem prosazovat dynamiku zaměstnanosti a bojovat proti segmentaci. Chorvatsko přijalo druhou fázi své reformy pracovního práva schválením nového zákoníku práce, který usnadňuje využití flexibilních typů pracovních smluv, včetně práce na částečný úvazek, sezónní a agenturní práce, a zmírňuje požadavky právních předpisů týkajících se pracovní doby a zjednodušuje postup propouštění. Nizozemsko v návaznosti na komplexní dohodu se sociálními partnery provádí zjednodušení postupu propouštění, včetně stanovení maximální výše odstupného v závislosti na senioritě, spíše než na věku, a zároveň zpřísňuje pravidla upravující dočasnou práci, což by mělo zabránit segmentaci trhu práce a pomoci reformovat systém dávek v nezaměstnanosti. Španělsko zjednodušilo vzory smluv pro podniky, vyjasnilo postup hromadného propouštění a podporovalo práci na částečný úvazek prostřednictvím pobídek formou příspěvků a zvýšené flexibility ve využívání doplňkových hodin. Itálie zmírnila podmínky pro využití smluv na 26